(1) Ve všech případech, kde jednotliví
učitelé z titulu služby ve škole uznaného
zákony školskými dosud užívají
naturálních příjmů (bytů,
pozemků, naturálních dávek, pracovních
výkonů), se odhadne skutečná roční
cena těchto příjmů a odečte
od peněžitých příjmů.
Bližší předpisy budou vydány vládním
nařízením.
(2) Ustanovení tato se netýká nároků
na naturální byt ředitelů škol,
pokud je tato věc upravena v § 15.
(3) V zemích, ve kterých jsou obce povinny poskytovati
učitelstvu byt; může obec požadovati,
aby jí z činovného byla dána náhrada
až do výše stanovené zemskými zákony
pro ten případ nebo až do výše
příbytečného, které jsou obce
povinny podle těchto zákonů místo
takového bytu poskytovati.
Vládním nařízením se upraví
nárok na náhradu služebních výloh
- zejména na náhradu při úředních
výkonech mimo úřad (úředních
cestách, komisích, substitucích, dočasném
přidělení a pod.) jakož i při
cestách; za něž se poskytují náhrady
podle obdoby předpisů platných pro úřední
cesty, náhradu při přeložení,
stěhování - jakož i veškeré
otázky s tím související.
(1) Definitivně ustanovenému učiteli, který
neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své
viny v tísni poskytne se k žádosti na účet
vydržovatelů bezúročná, nejdéle
do dvou roků splatná záloha až do výše
tříměsíční částky
služného.
(2) Větší výhody při povolování
záloh na služné mohou býti poskytnuty
jen se souhlasem ministerstva financí, kterému jest
v těchto případech též zůstaveno
stanoviti způsob a podmínky splácení,
jakož i potřebná zajišťovací
opatření. Totéž platí, má-li
býti záloha povolena učiteli, který
se ocitl beze své viny v tísni z jiného než
v předchozím odstavci uvedeného důvodu.
(1) Ustanovení zákona ze dne 5. dubna 1920, č.
31 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné
zaměstnanců a jejich pozůstalých;
platí pro učitele, na něž se vztahuje
tento zákon, a jejich pozůstalé s těmito
změnami:
a) Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona
se považuje 75% služebního platu bez výchovného;
za výslužné (provise a pod;), odbytné
a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož
zákona se považuje 75% výslužného;
odbytného, pense vdovy (družky) a sirotčí
pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných
příjmů vesměs bez výchovného
a bez přídavků.
b) Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny
pod písmenou a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají
se při výpočtu příjmu podrobeného
exekuci (zajištění, zastavení, postupu).
c) Na příjmy náležející
dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti
exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého
výživného příslušející
osobě, na níž dlužníku tyto příjmy
náležejí; v takovém případě
budiž část těchto příjmů,
připadající na věřitele, připočítávána
k zabavitelné části platu (pense atd.); náležejí-li
dlužníku tyto příjmy na dvě nebo
více dětí, připočítává
se k zabavitelné části platu (pense atd.)
jen poměrná část těchto příjmů
vypadající podle počtu dětí.
d) Na bytový ekvivalent neb obdobné platy může
býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu
dlužníkova, na úmrtné (pohřebné)
neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.
(2) Předpisy o exekuci na služební a odpočivné
platy učitelů a na zaopatřovací platy
jejich pozůstalých neplatí pro administrativní
srážky ze služebních a odpočivných
platů učitelů a ze zaopatřovacích
platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky
nositele osobních nákladů učitelských
vzniklé ze služebního nebo pensijního
poměru nebo se zřetelem na něj.
(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny
služební příjmy učitelovy z moci
úřední, může učitel, když
byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů
podati námitky, o kterých rozhodne úřad,
jenž opatření učinil.
(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí,
které nebylo vydáno z moci úřední,
nýbrž na žádost nebo přihlášku
učitelovu, může se učitel odvolati do
15 dnů k ústřednímu úřadu.
(3) Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem
ústřednímu úřadu bezprostředně
podřízeným, může býti
tento úřad ústředním úřadem
zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou
platností.
(4) Učinil-li opatření z moci úřední
ústřední úřad v prvé
stolici, může učitel rovněž do
1 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední
úřad.
(5) Námitky a odvolání podle předchozích
odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě
u úřadu, který rozhodl v prvé stolici.
Lhůta počíná dnem následujícím
po doručení výměru; počátek
a běh lhůty se nezdržují nedělemi
nebo státem uznanými svátky a památnými
dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá
se nejbližší den pracovní za poslední
den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky
neb odvolání podány před jejím
uplynutím u úřadu, jehož přednosta
jest podle platných předpisů povolán,
aby bezprostředně vykonával na učitele
služební dozor (služební úřad);
rovněž jest lhůta zachována, byly-li
námitky neb odvolání během lhůty
dány na poštu k dopravě úřadu,
který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu
úřadu.
(6) Byly-li učiteli vyplácený služební
příjmy nižší, než mu podle
vydaných výměrů přílušely,
nebo; nebylo-li učiněno z moci úřední
opatření o zvýšení služebních
příjmů na něž učitel měl
podle platných předpisů nárok, může
učitel uplatňovati nárok na doplatek scházejících
částek pouze do tři roků od splatnosti
té které nesprávně vyplacené
částky. Totéž platí, pokud zvláštní
předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích
na služební příjmy, jestliže učitel
svůj příslušný nárok,
ač byl k tomu podle platných předpisů
povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku
nároku.
(7) Byly-li učiteli vyměřeny úřadem
služební příjmy vyšší,
než mu podle platných předpisů příslušely,
může býti výměr z moci úřední
pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy
chybně vyměřeny následkem nesprávného
použití platných předpisů, do
jednoho roku; byly-li příjmy chybně vyměřeny
na podkladě nesprávné skutkové podstaty,
do tří roků po doručení výměru.
Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li
nový výměr doručen učiteli
před jejich uplynutím.
(8) Byl-li výměr z moci úřední
pozměněn nebo zrušen proto, že úřad
vycházel z nesprávné skutkové podstaty,
lze požadovati vrácení neprávem vyplacené
částky nejvýše za uplynulou dobu tří
roků. Totéž platí, byly-li učiteli
omylem vyplaceny služební příjmy vyšší,
než mu příslušely.
(9) Zavinil-li učitel, že úřad, vyměřuje
nebo vypláceje mu příjmy; vycházel
z nesprávné skutkové podstaty, může
býti výměr změněn nebo zrušen
kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno
bez jakéhokoliv časového omezení.
Pokud dosavadní předpisy vycházejí
ve svých ustanoveních z místního přídavku
a z tohoto zákona se jinak nepodává, platí
ustanovení ta pro činovné.
Ustanovení platná pro státní učitele;
na něž se vztahuje služební pragmatika
učitelská (zákon č. 319/1917 ř.
z.), týkající se výslužného;
zaopatřovacích požitků a pensijního
příspěvku, se uvádějí
zásadně v platnost pro učitelstvo obecných
a občanských škol i se změnami a doplňky
vyplývajícími ze současného
zákona o úpravě platových a některých
služebních poměrů státních
zaměstnanců (platový zákon), z tohoto
zákona a ze zákonů pozdějších.
Vláda se zmocňuje, aby tyto předpisy, pokud
potřebí; nařízením přizpůsobila
zvláštním potřebám služby
na obecných a občanských školách.
(1) Pro nárok na výslužné a jeho výměr
u se započítá nepřerušená
služba učitelská, konaná po dosažení
kvalifikace předepsané pro zatímní
ustanovení a dále jiná doba; která
jest podle platných předpisů pro nárok
na výslužné nebo jeho výměru
započitatelna. Služební doba na školách
zmíněných v § 1, odst. 1, §§
13 a 14 se nepřepočítává podle
ustanovení § 1, odst. 2, zákona ze dne 9. dubna
1870, č. 47 ř. z.
(2) Výslužné činí po desetileté
započitatelné služební době 40%
a za každý další rok služby 24% pensijní
základny. Po započitatelné služební
době 35. roků přísluší
výslužné ve výši pensijní
základny.
(3) Při výpočtu služební doby
se počítají zlomky posledního roku,
pokud přesahuje šest měsíců,
za celý rok.
Pro nárok na výslužné a zaopatřovací
platy učitelů s percentuálními platy
(§ 12) a jejich pozůstalých, jakož i pro
výměru výslužného a zaopatřovacích
platů těchto osob se čítá veškerá
služební doba nezkráceně jako literním
učitelům; výslužné a zaopatřovací
platy těchto učitelů a jejich pozůstalých
se vypočtou tak, že se výslužné
nebo zaopatřovací platy, které by tomu kterému
učiteli příslušely, kdyby byl po celou
služební dobu do pense započitatelnou plně
zaměstnán, zmenší v poměru počtu
hodin týdenních, který tomu kterému
učiteli během jeho služební doby byl
přidělen - nejvýše však osmnácti
hodin - k počtu týdenních hodin, po které
by byl vyučoval; kdyby byl býval plně zaměstnán
vždy po osmnáct hodin týdně.
(1) Výpomocní učitelé jsou podrobeni
pensijnímu pojištění. Výpomocným
učitelům, kteří se stali čekateli
nebo učiteli a přejdou z pensijního pojištění
do pensijního zaopatření podle tohoto zákona,
započítá se pojištěná
služební doba učitelská na veřejných
školách plně pro nárok na výslužné
a jeho výměru. Nerovná-li se převedená
částka (prémiová reserva) částce,
kterou by byl učitel za uvedenou dobu zaplatil na 6% pensijním
příspěvku jako čekatel, musí
rozdíl doplatiti.
(2) Vedlejší učitelé ustanovení
za odměnu a výpomocní učitelé
zastupující vedlejší učitele
jsou podrobeni pensijnímu pojištění.
Vedlejším učitelům ustanoveným
za odměnu a výpomocným učitelům
zastupujícím vedlejší učitele,
kteří byvše definitivně ustanoveni přejdou
z pensijního pojištění do pensijního
zaopatření padle tohoto zákona, započítá
se pojištěná služební doba učitelská
na veřejných školách plně pro
nárok na výslužné a jeho výměru.
Nerovná-li se převedená částka
(prémiová reserva) částce, kterou
by za uvedenou dobu postupně zaplatila na 6% pensijním
příspěvku čekatelka a případně
učitelka ženských ručních prací
(domácích nauk); musí rozdíl doplatiti.
(1) Výpomocní literní učitelé
se zkouškou učitelské dospělosti obdrží
odměnu podle prvé věty odstavce 3 §
3, výpomocní literní učitelé
bez zkoušky učitelské dospělosti odměnu
podle druhé věty téhož odstavce.
(2) Náležitě kvalifikovaní výpomocní
učitelé zastupující zvláštní
učitele náboženství obdrží
odměnu rovnající se počátečnímu
adjutu zvláštního učitele náboženství,
nekvalifikovaní výpomocní učitelé
zastupující zvláštní: učitele
náboženství odměnu ve výši
75% této částky.
(3) Náležitě kvalifikované výpomocné
učitelky zastupující učitelky ručních
prací (domácích nauk) a náležitě
kvalifikovaní výpomocní učitelé
zastupující vedlejší učitele
obdrží odměnu rovnající se počátečnímu
adjutu čekatelky na místo učitelky ručních
prací (domácích nauk), nekvalifikované
výpomocné učitelky zastupující
učitelky ručních prací (domácích
nauk) a nekvalifikovaní výpomocní učitelé
zastupující vedlejší učitele
odměnu ve výši 75% této částky.
(4) Učitelští čekatelé obdrží
adjutum; pro stanovení jeho výše je rozhodnou
započitatelná a případně podle
§ 2, odst. 3, započtená služební
doba (§ 38).
(5) Vedlejší učitelé ustanovení
za odměnu obdrží odměnu stanovenou v
§ 5, odst 1, a to případně ve výměře
podle ustanovení § 12. Pro stanovení výše
této odměny jest rozhodnou (§ 38) započitatelná
(započtená) služební doba. Nedosahuje-li
rozhodná doba doby čtyř roků, obdrží
učitel až do dovršení čtyř
roků odměnu ve výši adjuta čekatelky
na místo učitelky ženských ručních
prací příslušející vzhledem
k rozhodné době; dosahuje-li rozhodná doba
čtyř roků, obdrží odměnu
rovnající se služebnímu platu, který
by obdržela při převodu podle ustanovení
§ 37, odst. 1, definitivní učitelka ženských
ručních prací se stejnou služební
dobou. Ustanovení § 37, odst. 3, platí obdobně.
(1) Pro stanovení výše služného
učitelů je rozhodnou dobou (§ 38) započitatelná
(započtená) služební doba zkrácená
u literních učitelů a u zvláštních
učitelů náboženství o tři
roky, u učitelek ručních prací (domácích
nauk) a u učitelů vedlejších o čtyři
roky.
(2) Nedosahuje-li rozhodná doba stanovené čekatelské
doby (§ 2, odst. 3), obdrží učitel až
do dovršení čekatelské doby jako služební
plat částku rovnající se adjutu, které
by mu vzhledem k rozhodné době podle § 3 příslušelo.
(3) Učitelům s percentuálními platy
(§ 12) se započítá pro platový
postup doba před 1. červnem 1922 plně; od
tohoto dne se přepočítá doba odsloužená
s nižším procentem služebního platu
podle § 12, odst. 2.
(4) Literní učitelé a zvláštní
učitelé náboženství se zkouškou
učitelské způsobilosti pro občanské
školy, ustanovení definitivními neb zatímními
učiteli na občanských školách,
obdrží služné, které by jim příslušelo
podle ustanovení §u 7, odst. 3; resp. § 12 a
podle odstavce 3 tohoto paragrafu, kdyby tento zákon byl
již účinným v době jejich definitivního
nebo zatímního ustanovení na občanskou
školu.
(5) Učitelky ručních prací (domácích
nauk) s vysvědčením způsobilosti pro
občanské školy, ustanovené definitivními
nebo zatímními učitelkami na občanských
školách, obdrží služné, které
by jim příslušelo podle ustanovení §u
7, odst. 4, resp. § 12 a podle odstavce 3 tohoto paragrafu,
kdyby tento zákon byl již účinným
v době jejich definitivního nebo zatímního
ustanovení na občanskou školu.
(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné
pro stanovení výše služného (adjuta;
odměny) béře započitatelná
služební doba; rozumí se tím služební
doba ve služebním poměru, ve kterém
se učitel převádí, skutečně
ztrávená, podle dosud platných předpisů
pro postup v tomto služebním poměru započitatelná;
dobou započtenou rozumí se pak jiná období
pro postup v tomto služebním poměru započtená,
vyjímajíc dobu připočtenou podle čl.
I, § 2 zákona č. 251/1922 Sb. z. a n.
(2) Služební doba zjištěná jakožto
doba rozhodná pro stanovení výše služného
(adjuta, odměny) při převodu učitelů
do nových platů se zaokrouhlí na celá
půlletí tak, že se zlomky do tří
měsíců nepočítají a
zlomky přesahující tři měsíce
se počítají za celá půlletí.
(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje
dobu potřebnou k dosažení služného,
které učitel při převodu obdrží,
započte se pro zvýšení služného.
(1) Učitelům převedeným do nových
platů přísluší na třetí
až šesté nezaopatřené dítě
přídavek po 900 Kč ročně. Učitelům
uvedeným v § 12 náleží tento přídavek
v příslušné percentuální
výměře.
(2) Tento přídavek náleží za
podmínek stanovených v § 24 na děti
narozené do dne účinnosti zákona.
(1) Pokud by služební plat příslušející
učiteli podle tohoto zákona spolu s přídavky
na děti (§ 39) a s přídavky, které
se podle tohoto zákona ponechávají, byl po
srážce pensijního příspěvku
menší než úhrn požitků, které
by mu v den účinnosti tohoto zákona po srážce
pensijního příspěvku příslušely
podle dosavadních předpisů (služné,
místní přídavek, činovní
přídavek, jednotný drahotní přídavek,
přídavek na děti, odměna podle zákona
ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., vyrovnávací
přídavek podle čl. XIV zákona č.
251/1922 Sb. z. a n.; osobní přídavky podle
čl. I, §u 2 zákona č. 251/1922 Sb. z.
a n.), a jiných mu na základě zákona,
vládního nařízení neb usnesení
vlády přiznaných stálých požitků,
jakož i všech individuelně udělených
osobních přídavků, obdrží
učitel vyrovnávací přídavek
ve výši rozdílu mezi obojími požitky.
(2) Přídavky, které se poskytují za
výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby,
a zvláštní drahotní přídavky
povolené vládou učitelům na Slovensku
a v Podkarpatské Rusi, kteří jsou podrobeni
tomuto zákonu, nepokládají se za požitky
(přídavky) po rozumu předchozího odstavce.
Které přídavky sluší pokládati
za přídavky poskytované za výkony
mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí
ministerstvo školství a národní osvěty
v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
(3) Vyrovnávací přídavek se zmenší
při prvním zvýšení služného
o dvě třetiny částky, o kterou bylo
služné zvýšeno, a při každém
dalším zvýšení o polovinu částky,
o kterou služné bylo zvýšeno, a to až
do úplného zániku.
(4) Nastane-li u učitelů s percentuálními
platy změna služebního platu podle § 12,
vyměří se vyrovnávací přídavek
vždy znova; při čemž se porovnává
služební plat učiteli příslušející
podle tohoto zákona s platem, který by mu byl příslušel
za stejných okolností ke dni účinnosti
zákona podle předpisů tehdy platných.
(5) Nastane-li po dni účinnosti tohoto zákona
okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů
odůvodňovala snížení nebo ztrátu
jednotného drahotního přídavku nebo
přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo
při stanovení vyrovnávacího přídavku,
stanoví se vyrovnávací přídavek
pro dobu od prvního dne příštího
měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala
v den před účinností tohoto zákona.
(6) Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí,
není-li vyjádřen v korunách bez haléřů
nebo není-li dělitelný dvanácti; na
nejblíže vyšší částku
v korunách dělitelnou dvanácti.
Dokud nebudou vydána vládní nařízení
podle § 24, odst. 1, 26, odst. 1, a § 27; zůstávají
v platnosti dosavadní předpisy o předmětech,
jež mají býti upraveny těmito nařízeními.
Dnem účinnosti toho kterého nařízení
zrušují se veškeré dosavadní předpisy
o předmětech, které tím kterým
nařízením budou upraveny.
Vznikl-li před účinností tohoto zákona
učiteli již ustanovenému právní
nárok na započtení určité doby
pro postup do vyšších požitků ve
služebním poměru, ve kterém se učitel
převádí, provede se toto započtení
podle dosavadních ustanovení; neměl-li učitel
právního nároku, může se započtení
provésti podle dosavadních předpisů
jen tehdy, zažádal-li o to písemně ještě
před účinností tohoto zákona.
Úprava služebních platů podle tohoto
zákona nemá vlivu na výši částky,
o kterou byl učiteli snížen jeho služební
plat pravoplatným disciplinárním nálezem
před vyhlášením tohoto zákona.
(1) O stížnostech podaných, do opatření
a rozhodnutí úřadů o převodu
do nových platů k nejvyššímu správnímu
soudu rozhoduje nejvyšší správní
soud ve tříčlenných senátech
leč by usnesením senátu, jímž
se spor odkazuje k veřejnému líčení,
aneb rozhodnutím předsedy soudu byla věc
přikázána senátu pětičlennému.
(2) Ustanovení § 13, odst. 3, zákona ze dne
22. října 1875, č. 36 ř. z. z r. 1876,
zůstává beze změny.
(3) O stížnostech uvedených v prvém
odstavci rozhoduje nejvyšší správní
soud v neveřejném sezení, leč by stěžovatel
ve stížnosti nebo žalovaný úřad
v odvodním spise výslovně žádali,
aby ustanoveno bylo o nich veřejné ústní
líčení.
Náklad, který vznikne provedením tohoto zákona,
uhradí dosavadní vydržovatelé.
(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají
platnosti, pokud tento zákon výslovně jinak
nestanoví nebo se z něho jinak nepodává,
všechna v jiných předpisech obsažená
ustanovení o předmětech, které jsou
upraveny v tomto zákoně. Zejména se zrušují
s výjimkou předpisů o pensích a zaopatřovacích
platech, pokud neodporují tomuto zákonu, dále
předpisů, jichž se tento zákon dovolává,
pokud vztahuje jejich platnost na poměry jím upravované,
dosud platná ustanovení:
zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb.
z. a n.,
zákona ze dne 24. července 1919, č. 455 Sb.
z. a n., kromě § § 1, 2, 7 až 10,
zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a n.,
kromě čl. IV,
zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb.
z. a n., kromě čl. IV, V, VI, VII, hlavy IV a V.
(2) Vládě se ukládá, aby předpisy,
jichž se tento zákon dovolává a jejichž
platnost vztahuje na poměry jím upravované;
vyhlásila ve znění přizpůsobeném
tomuto zákonu.
(1) Zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1926.
(2) Personální opatření učiněná
v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení
tohoto zákona zůstávají v platnosti
a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti
v soulad s ustanoveními tohoto zákona. Při
tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení
dílu V.
(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují
na učitele kteří byli podle §u 27 zákona
ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. zákona ze dne
22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., přeloženi
do trvalé výslužby nebo propuštěni
jestliže byli nejdéle do vyhlášení
zákona písemně vyrozuměni podle obdoby
ustanovení 3. odstavce § 13 zákona čís.
286 ai 1924 Sb. z. a n. Služební a platové
poměry těchto učitelů se řídi
předpisy platnými do dne účinnosti
zákona.
(4) Zákon tento provede ministr školství a
národní osvěty v dohodě s ministry
financí a vnitra.
Vládní návrh zákona o úpravě
platových služebních poměrů
učitelstva obecných a občanských škol
(učitelského zákona) provádí
kromě aplikace zásad současně projednávaného
návrhu platového zákona čís.
tisku 100 na učitelstvo obecných a občanských
škol též novou úpravu veškerých
služebních a platových poměrů
tohoto učitelstva a zakládá tedy nové
služební a platové právo těchto
osob.
Sociálně-politický výbor, projednávaje
tento vládní návrh, zkoumal navrhovaný
způsob úpravy se zřetelem na historický
vývoj parity učitelů se státními
zaměstnanci.
Platové a služební poměry učitelstva
obecných a občanských škol byly v historických
zemích před válkou upravovány nezávisle
na úpravách státně-zaměstnaneckých.
To bylo odůvodněno jednak organisací národního
školství, jednak systémem vydržování
tohoto školství. Tyto zvláštnosti projevily
pak po převratu svůj vliv na legislativní
nápravu, kterou byla vyslovena zásada parity učitelů
se státními zaměstnanci rovnocenného
vzdělání. Tak zvaný paritní
zákon mohl právě vzhledem ke zmíněným,
zvláštnostem provésti zásadu paty jen
ve hlavních rysech vyjádřených články
I. a VII. a pak hlavně aplikací zásad §u
52 služební pragmatiky úřednické
na učitelstvo. Naproti tomu různé charakteristické
zvláštnosti vyplývající z povahy
a organisace školské služby musely býti
normovány ustanoveními, jimiž dřívější
právní stav mohl býti toliko částečně
přizpůsoben ustanovením platným pro
státní zaměstnance. Velmi záhy po
vydání paritního zákona bylo jasno,
že přizpůsobení platového, systému
úřednického na učitelstvo není
bezvýhradně vhodným řešením.
Praxe ukázala, že pro zaměstnance školské
služby je na místě zvláštní
platový systém odchylný od systému
úřednického, který by byl lépe
přizpůsoben zvláštnímu charakteru
školské služby. Tato okolnost vedla k návrhu
odchylné úpravy pro státní osoby učitelské
v části třetí návrhu platového
zákona čís. tisku 100 a jest tudíž
také na místě, aby i pro učitelstvo
obecných a občanských škol vzhledem
ke zkušenostem získaným při provádění
paritního a reparačního zákona i jiných
zákonů, jež se na toto učitelstvo vztahuji,
byla volena zvláštní úprava, odchylná
od systému platové úpravy navržené
pro úředníky. Okolnost, že se tak děje
ve zvláštním zákoně, odůvodňuje
se, nehledíc k důvodům historickým
jakož i k tomu, že v podstatě jde o zaměstnance
nestátní úmyslem provésti v duchu
paritního zákona čís. 274/1919 Sb.
z. a n. úpravu nejen platových; nýbrž
i veškerých služebních poměrů
tohoto učitelstva, kdežto úprava, jež
jest předmětem vládního návrhu
č. tisku 100, jest zásadně omezena pouze
na úpravu platových poměrů.
Sociálně-politický výbor uznávaje
správnost tohoto postupu zkoumal dále, zda návrhem
zákona jest dotčena zásada formální
nebo materielní parity, a dospěl k přesvědčení,
že tomu v žádném směru tak není.
Pokud jde o formální paritu, dlužno zdůrazniti,
že se požadavku parity plně vyhovuje §em
17 a §em 32, jimiž se zásada parity i pro budoucnost
provádí důsledněji a nekompromisněji,
nežli torrů bylo v paritním zákoně.
Po stránce materielní dlužno poukázati
k tomu, že přizpůsobení platové
stupnice literních učitelů a učitelek
ručních prací platovým stupnicím
zaměstnanců se středoškolským;
resp. s nižším než úplným
středoškolským vzděláním,
jest provedeno obdobně jako v paritním zákoně.
Pokud jde o platové schema samotné, nelze přehlížeti
výhodu automatického potupu, který jednak
vyhovuje zvláštnímu rázu školské
služby, jednak zaručuje učitelům postup
namnoze příznivější nežli
úředníkům rovnocenné kategorie,
zejména přihlédne-li se k ředitelskému
přídavku, kterého učitelé namnoze
po krátké době nabývají.
Nové řešení platové úpravy
učitelů občanských škol sleduje
účel docíliti včasné konání
zkoušek pro tyto školy.
Rovněž nelze přehlédnouti, že návrh
snižuje minimum vyučovací povinnosti pro zvláštní
učitele náboženství, učitelky
ručních prací a vedlejší učitele
z dosavadních 21 na 18 hodin, že odměňování
při sníženém počtu hodin děje
se spravedlivěji nežli dosud dále, že
byly zvýšeny přídavky cvičných
učitelů a upraveny platové poměry
učitelů na školách pro hluchoněmé
a pro lepé a konečně že byly přiměřeně
zvýšeny oproti dosavadnímu stavu ředitelské
přídavky.
Okolnost, že byla rozšířena platnost služební
pragmatiky učitelské na učitele obecných
a občanských škol, odstraňuje dosavadní
nejednotnost a nepřehlednost předpisů, jež
velmi zatěžovaly školskou administrativu a působily
nejistotu právního, postavení učitelstva
obecných a občanských škol.
V jednotlivostech se podotýká toto:
K § u 2:
Výbor vzat na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že označení učitele
v počáteční službě slovem
"učitelský čekatel" má význam
konstruktivní především s hlediska platového
a nikoliv titulový. Tituly budou upraveny vládním
nařízením na základě §u
18.
K §u 3 a 8:
V důsledku vsunutí odstavce 8 do §u 12 vládního
návrhu platového zákona č. tisku 100
bylo nutno vložiti do §u 3 a §u 8 příslušné
ustanovení, zajišťující obdobnou
platnost nového odstavce 8 §u 12 platového
zákona.
K §u 7:
Vzato na vědomí prohlášení zástupce
vlády, že u učitelů, kteří
absolvovali bývalý tříletý
učitelský ústav pro učitele měšťanských
škol, lze přihlížeti k této okolnosti
započtením na základě §u 23.
K §u 13:
Výhody poskytnuté učitelům na cvičných
školách byly přiznány i učitelům
na státních odborných školách
pro hluchoněmé nebo pro slepé; odborná
zkouška z vyučování hluchoněmých
pokládá se co do platových nároků
za rovnocennou zkoušce způsobilosti pro občanské
školy.
K §u 15:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že ředitelé státních
odborných škol pro hluchoněmé mají
podle organisačního statutu již nyní
funkční přídavek jako ředitelé
občanských škol a že tento stav zůstane
zachován i v nové platové úpravě.
K §u 17:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že vládním nařízením,
které bude vydáno podle druhé věty
odstavce 1 nebudou dotčena ustanovení čl.
IV zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 306
Sb. z. a n.
K §u 24:
Pokud jde o výklad slov "v případech
hodných zvláštního zřetele"
(odst. 7), bylo výborem vzato na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že se tu pomýšlí
především na majetkové poměry.
K §u 30:
Vloženo do odstavce 8 stejné ustanoveni jako do §u
151 návrhu platového zákoná č.
t. 100.
K §u 34.
Škrtnuta slovo "definitivních", aby výhod
tohoto paragrafu byli účastni také čekatelé.
Přijetím návrhu učitelského
zákona vyřídí se zároveň
iniciativní návrh, č. tisku 28 a petice č.
31, 65 a 67.
Sociálně-politický výbor doporučuje,
aby poslanecká sněmovna schválila vládní
návrh ve znění jím upraveném.