Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zákon tento platí pro učitele státních obecných a občanských škol, dále pro učitele veřejných obecných a občanských škol uvedených v 2. odstavci čl. XIV. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jakož i pro učitele cvičných škol přičleněných k státním učitelským ústavům.

(2) Vládním nařízením bude určeno, od kdy a v jakém rozsahu mají ustanovení tohoto zákona platiti i pro učitele ostatních veřejných škol obecných a občanských.

(3) Pokud se v tomto zákoně výslovně jinak nestanoví; platí ustanovení jeho o učitelích i pro učitelky:

(1) Učitelským čekatelem ve smyslu tohoto zákona jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně nebo definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa plynoucí volné.

(2) Ostatní učitelé v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanoveni nebo bez ní jsou výpomocní učitelé ve smyslu tohoto zákona.

(3) Definitivním učitelem může býti s výjimkou ustanovení odstavce 4. ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu. Čekatelská doba činí pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství tři roky, pro učitelky ručních prací (domácích nauk) čtyři roky. Do této čekatelské doby se započítává doba služby konané ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení a z doby hlavních prázdnin část, rovnající se pětině doby odsloužené ve školním roce ve vlastnosti výpomocného učitele s předepsanou kvalifikací pro zatímní ustanovení, pokud učiteli podle § 3, odst. 5, druhé věty, příslušela náhrada odpovídající této pětině. Přerušil-li učitel dobrovolně službu, započítá se pouze doba služby konané po přerušení.

(4) Ze závažných služebních důvodů může úřad příslušný pro ustanovení definitivního učitele povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena, nebo prominuta.

(5) Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v není jinak nestanoví; i pro učitelské čekatele a výpomocné učitele.

(1) Učitelským čekatelům náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 9).

(2) Adjutum učitelských čekatelů na místo literního učitele na obecných školách nebo na místo zvláštního učitele náboženství činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby 11.100 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 12.300 Kč ročně; adjutum čekatelek na místo učitelky ručních prací (domácích nauk činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby 10.500 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 11.700 Kč ročně. Ustanovení § 10 platí i pro zvýšení adjuta.

(3) Výpomocní literní učitelé se zkouškou učitelské dospělosti mají nárok na odměnu ve výši počátečního adjuta čekatele na místo literního učitele na obecných školách a to na dobu, po kterou trvá jejich služba v substituci (§ 2, odst. 3). Výpomocní literní učitelé, kteří nemají zkoušky dospělosti učitelské, obdrží po dobu skutečné služby, mají-li vysvědčení dospělosti ze školy střední, stejnou odměnu, jinak odměnu vee výši 5% této částky.

(4) Náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelům zastupujícím zvláštní učitele náboženství přísluší po dobu skutečné služby odměna rovnající se počátečnímu adjutu čekatele na místo zvláštního učitele náboženství, náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelkám zastupujícím učitelky ručních prací (domácích nauk) odměna rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací. Nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství v nekvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) obdrží odměnu ve výši 75 % odměny, která by jim příslušela, kdyby měli předepsanou kvalifikací.

(5) Doba hlavních prázdnin se nečítá do loby služby, za kterou přísluší výpomocnému učiteli odměna. Při odchodu z výpomocné služby obdrží však výpomocný učitel, neopouští-li služby dobrovolné, částku rovnající se 20% celkové odměny, kterou jak výpomocný učitel obdržel za svoje poslední nepřetržité působení. Byl-li před počátkem hlavních prázdnin ustanoven v poměru, z něhož vzniká nárok na služební plat i po tyto prázdniny, srazí se vyplacená částka z jeho služebního platu.

(6) Částky adjuta a odměn stanovené v předchozích odstavcích platí pra skupinu míst A (§ 8); ve skupině míst B činí adjutum částku o 4%, ve skupině míst C částku o 8% a ve skupině míst D částku o 12% menší.

(7) Ustanovení § 12, odst. 8, současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) platí obdobně.

(8) Adjuta čekatelů na místa zvláštních učitelů náboženství a učitelek ručních prací (domácích nauk) a odměny učitelů uvedených v odstavci 4 se vyměří podle počtu hodin v smyslu ustanovení § 12.

(1) Čekatel se ustanoví definitivním učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení definitivním učitelem.

(2) Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného učitelů (§ 10) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele učitelem.

(1) Vedlejší učitelé s vysvědčením způsobilosti vyučovati nepovinným předmětům se ustanovují pro dobu potřeby na obecných neb občanských školách bez jakéhokoliv nároku na definitivní ustanovení za odměnu rovnající se služebnímu platu čekatelky na místo učitelky ženských ručních prací (domácích nauk), případně takovéto učitelky se stejnou služební dobou (§ 3, odst. 1 a 2, příp. § 6).

(2) Kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací (domácích nauk), nekvalifikovaní pak odměnu ve výši 75% této částky.

(3) Ustanovení.§ 3, odst. 5 až 8, platí obdobně.

(4) Vedlejší učitel plně kvalifikovaný, který učil nepovinným předmětům na veřejných školách obecných neb občanských po tři roky aspoň 20 hodin týdně, může býti v souhlase s vydržovateli školy ustanoven definitivně vedlejším učitelem, prokáže-li se, že je trvale potřeba místa, které zastává.

(5) Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro vedlejší učitele.

Služební plat učitelský se skládá ze služného, činovného a výchovného.

(1) Služné se stanoví v ročních částkách takto:

pro literní učitele a pro zvláštní učitele náboženství:

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a vedlejší učitele:

(2) Postup do vyšších stupňů služného nastává, jakmile učitel dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(3) Literním učitelům a zvláštním učitelům náboženství se zkouškou učitelské způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učiteli na školách občanských se zvyšuje při přestupu služné o částku ročních 480 Kč; při nejbližším postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného se zvyšují příslušné postupové částky vždy o 300 Kč, jde-li o postup až včetně do 7. stupně, a vždy a 600 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(4) Učitelkám ručních prací (domácích nauk) s vysvědčením způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učitelkami na škálách občanských zvyšují při nejbližším postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného příslušné postupové částky vždy o 120 Kč, jde-li o postup až včetně do 7, stupně, a vždy o 240 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(5) Učiteli, který přestoupí ze školy občanské na školu obecnou, byv na ni dosazen definitivně nebo zatímně, se vyměří služební plat tak, jako by byl od počátku své služební doby působil na obecné škole.

(6) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(1) Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D stanovených pro výměru činovného státních, učitelů [§ 76 současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)] a stanoví v ročních částkách takto:

pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství:

ve skupině míst A částkou Kč 4800

ve skupině míst B částkou Kč 4080

ve skupině míst C částkou Kč 3360

ve skupině míst D částkou Kč 2640;

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a učitele vedlejší:

ve skupině míst A částkou Kč 4200

ve skupině míst B částkou Kč 3576

ve skupině míst C částkou Kč 2940

ve skupině míst D částkou Kč 2316.

(2) Ustanovení § 1.2., odst. 8, platového zákona zmíněného v předchozím odstavci platí obdobně.

Výchovné činí, při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 24) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3004 Kč ročně.

Předpisy a vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro státní učitele platí stejně pro zvýšení služného podle tohoto zákona.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží učitel při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

(1) Zvláštním učitelům náboženství, učitelkám ručních prací (domácích nauk) a vedlejším učitelům na školách obecných neb občanských, náleží služební plat (§ 6) v plné výměře jen, mají-li nejméně osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti; nedosahuje-li jejich řádná učební povinnost osmnácti hodin týdně, činí jejich služební plat za každou vyučovací hodinu 56% služebního platu, který by jim náležel, kdyby měli aspoň osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti.

(2) Zvýší-li se učiteli počet hodin na větší nebo plnou výměru, určí se podle započitatelné služební doby přicházející v úvahu pro zvýšení služného znovu služné v příslušné platové stupnici, při čemž započitatelná služební doba odsloužená s nižším procentem služebního platu se započte pro postup do vyššího stupně služného poměrnou částí, a to v poměru dosavadního nižšího procenta služebního platu k novému vyššímu procentu.

(1) Učitelé ustanovení na cvičných školách při státních učitelských ústavech nebo na zvláštních státních odborných školách pro hluchoněmé nebo pro slepé jsou co do příjmu a postupu postaveni na roveň učitelům na školách obecných, příp. občanských, se stejnou zkouškou způsobilosti a přísluší jim služební přídavek 1800 Kč; po desetileté službě na těchto školách 2400 Kč ročně; tento přídavek se započítává učitelům ustanoveným definitivně na těchto školách pro výměru výslužného.

(2) Výhody, kterých nabyli jednotliví cviční učitelé na základě odstavce 1 § 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z. (služební pragmatiky učitelské), nejsou tímto zákonem dotčeny.

Ustanovení platná pro učitelky ručních prací (domácích nauk) platí obdobně pro opatrovatelky na státních opatrovnách.

(1) Ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé a ředitelé občanských škol) mají nárok na ředitelské přídavky započitatelné pra výměru výslužného. Základní přídavek řídících učitelů a správců obecných škol činí 600 Kč, ředitelů občanských škol 900 Kč ročně; tento základní přídavek se zvyšuje o ročních 150 Kč za každou třídu ať postupnou nebo pobočnou, z níž se ta která škola nebo školy témuž řediteli nebo řídícímu učiteli podřízené skládají, s omezením, že ředitelský přídavek může činiti pro řídící učitele a správce obecných škol nejvýše 100 Kč a pro ředitele občanských škol nejvýše 2100 Kč ročně. Celoroční expositury se počítají pro vyměřování ředitelských přídavků za postupné třídy.

(2) Nároky ředitelů a správců škol na naturální byt nebo na přebytečné podle zemských zákonů zůstávají nedotčeny, avšak příslušná částka zákonitého příbytečného neb odhadni cena, naturálního bytu určená podle místních poměrů se odečte od peněžitých příjmů.

Dosavadní předpisy o odměnách za přespočetné hodiny a za vyučováni nepovinným předmětům se nemění.

(1) Ustanovení služební pragmatiky učitelské (zákona č. 319/1917 ř. z.) ve znění nyní platném se uvádějí, s výjimkou ustanoveni a asistentech a suplentech, zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), z tohoto zákona a ze zákonů pozdějších. Vláda se zmocňuje, aby tyto předpisy, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

(2) Každou změnou ustanoveni současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) platných pro státní učitelstvo s II., případně III. stupněm předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2, posléz uvedeného zákona) se mění v duchu parity i obdobná ustanovení tohoto zákona.

Tituly učitelů budou určeny vládním nařízením; až do této úpravy platí dosavadní tituly.

(1) O propůjčení místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti místo, které se propůjčuje, den, jimž se místo propůjčuje, a titul s místem spojený.

(2) Teprve doručením tohoto dekretu stává, se propůjčení místa účinným.

(3) Při prvém neb opětném ustanoveni, nebo nastává-li propůjčením místa změna ve služebním platu, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 20 přísluší nový plat.

(4) Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatele a výpomocného učitele.

(5) Ustanovuje-li se učitel zatímně nebo výpomocně, budiž to v dekretu výslovně uvedeno.

(1) Při prvém neb opětném ustanoveni přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, nebo v dekretu není jinak stanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží učitel, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo není v dekretu jinak stanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění učitele služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeloženi na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž učitel, byv o přeloženi dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrti, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém učitel z tohoto poměru skutečně vystoupil neb byl dekretem služby sproštěn.

(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvního dne každého měsíce zůstávají v platnosti, ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů; zejména pokud jde o místo jejich splatnosti, určí vláda.

(2) Úhrn ročních částek příspěvků; které se podle patrných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu; pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti; budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(3) U platů (odměn) vyměřených podle § 3, odst. 3, 4 a 8, § 5, odst. 2, a § 12 se odečte úhrn ročních částek příspěvků uvedených v předchozím odstavci od roční částky platů (odměn); zbytek, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-i dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže vyšší částku dělitelnou dvanácti.

(4) Není-li roční částka daně z příjmu, připadající na služební příjmy vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5) Učitelé jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy, jsou však povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

Postupové lhůty pro zvýšení služného (adjuta, odměny podle § 5) počínají vždy jen 1. lednem, 1, dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného. K době uplynuvši od této okolnosti až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného (adjuta, odměny), jako by byla ztrávena s dosavadním služným (adjutem, odměnou).

(1) Předpisy jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2) Vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto zákoně a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3) Za zvláštních okolností může ministerstvo školství a národní osvěty při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4) Převzetí do jiného oboru školní služby může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadním oboru školní služby zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5) Započtení doby, na něž učitel nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně, neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(1) Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní nebo adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Za nezaopatřené se pokládají děti, jejichž vlastní příjem nedosahuje výše stanovené vládním nařízením.

(2) Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1. studují-li na veřejném nebo pávem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však:

a) do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách [§ 144, odst. 2, písmeno a) současného zákona a úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)],

b) do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2. jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3) Na děti, které se zdržují nebo navštěvují školu v cizině, přísluší výchovné jen, má-li učitel trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v případech odůvodněných ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti které nežijí ve společné domácnosti s otcem; přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5) Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná úhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle posledního odstavce u 30.

(7) Učitelkám nárok na výchovné nepřísluší. Ministerstvo školství a národní osvěty může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného učitelce na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

(1) Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců, obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí učitelka bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2) Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství přísluší, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců; učitelce jen služné, případně příspěvek podle § 24, odst. 7; nedosahuje-li služné s tímto příspěvkem částky 80% služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3) Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v prvém odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává povinnost platiti pensijní příspěvek beze změny.