Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I.min železnic na interp. posl. Windirsche a druhů o jazykové úpravě železničních návěští (tisk V./125),

II. min železnic na interp. posl. dra Koberga, Matznera a druhů o nešvarech na trati Olomouc-Krnov-Hanušovice-Olomouc a na vedlejších tratích (tisk II./97),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. Nitsche a druhů o provádění nařízení o knihovním dělení parcel (tisk XV./144),

IV. vlády na interp. posl. Windirsche a druhů, aby byla vydána opatření, jimiž by se zamezil převod závodů a nemovitostí, které jsou v držbě domácích průmyslníků (tisk VI./49),

V. min. národní obrany na interp. posl. Staňka, Udržala, Roudnického, Šamalíka, Tomáška, dra Meissnera, dra Franke, Zeminové, dra Kramáře, dra Lukavského, , Horáka, Najmana a druhů o tragickém výbuchu třaskavin v Truhlářské ulici (tisk I./182),

VI. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol. o rozkazu zemského četnického velitelství pro Moravu č. 17 ze dne 17. dubna 1925 stran započtení doby ztrávené v zajetí (tisk VII./90),

VII. vlády na interp. posl. Kurťaka a druhů o jazykovém nařízení (tisk I./125),

VIII. předsedy vlády na interp. posl. dra Korlátha a spol. o bezprávném odcizení čtyř knih Komenského funkcionáři České Akademie věd a umění v Praze ve prospěch národního jmění českého a kde tedy jde o národní čest (tisk XXV./181),

IX. min. železnic na interp. posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o zamýšleném všeobecném organisačním řádu podniku Československé státní dráhy (tisk II./22),

X. min vnitra na interp. posl. dra Luschky a druhů, aby v Karvinné ve Slezsku byly provedeny obecní volby (tisk IV./182),

XI. min. veřejných prací na interp. posl. Windirsche a druhů o regulaci Nisy pod městem Libercem (tisk VII./97),

XII. min. nár. obrany na interp. posl. Buriana, Juranan a soudr. o poměrech v Československé zbrojovce v Brně (tisk XXII./181),

XIII. min. soc. péče na interpelaci posl. Koczora a spol. o obnovení samosprávy okresní pokladny pro dělnické pojištění v Komárně a jiných stejných institucí (tisk V./144),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů, aby byly přezkoušeny poplatky, požadované za prohlídku dobytka při nutných porážkách (tisk IX.ú92),

XV. min. financí v dohodě s min. obchodu a min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů o paušalování daně z obratu u jatečného dobytka a masa (tisk. XIV./92),

XVI. min. národní obrany na interp. posl. H. Simma a druhů o nutné reformě vojenství (tiskX./181),

XVII. min. věcí zahraničních na interp. posl. dra Czecha, Hillebranda a druhů o odročení odzbojovací konference (tisk X./97),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Grünznera, Kirpalové a druhů o trestním stíhání obecního zastupitelstva v Předlicích (tisk III./144),

XIX. min. sociální péče na interp. posl. Laube, Zeminové a soudr. o výluce dělnictva při výrobě prádla v Praze (tisk XXII./215).

Dovoluji si především uvésti, že pro státní dráhy platí po stránce jazykové, dokud nebude provedena jiná úprava, předpisy jazykového zákona.

Specielní otázka železničních návěští jest upravena provisorně zvláštním tarifním předpisem z r. 1924. Jest třeba ovšem doznati, že výklad, který jest tomuto tarifnímu předpisu dáván v praksi, není vždy ve shodě s jeho intencemi.

Definitivně bude otázka užívání jazyka ve styku se státními drahami vyřešena v novém organisačním řádu pro podnik československých státních drah, který jest již ministerstvem železnic připravován.

V Praze dne 20. dubna 1926.

Snahou státní správy železniční jest, aby stav železničního obozu byl stále zdokonalován a aby pokud možno na všech tratích a tudíž i na tratích probíhajících severní Moravou a západním Slezskem zařaďovány byly do souprav osobních vlaků dobré vozy, a to nejen na tratích hlavních, nýbrž i na tratích místních drah. Že pro trať Krnov-Olomouc jsou přiděleny celkem dobré soupravy a že význam trati této není železniční správou podceňován, toho důkazem jest, že před časem bylo požadováno, aby vozy, obíhající na trati Krnov-Olomouc byly přemístěny na trať Přerov-Česká Třebová s poukazem na lepší jejich vnější i vnitřní stav než byl stav vozů na trati Přerov- Česká Třebová. Vozů s chatrnějších vnějškem neb vnitřkem jest pouze mizivé procento, a i tyto vozy budou postupně podrobeny hlavní opravě.

Pokud bylo používáno ke svícení plynu ze Gbel, byly časté stížnosti na špatné osvětlení vozů, neboť gbelský plyn má menší svítivost než plyn olejový; v zimním období používá se však nyní olejo-plynu z hulínské plynárny a tím byla závada nedostatečného osvětlení odstraněna.

Po dobu silných mrazů nenaplňují se na žádné trati vodní nádržky umístění v záchodech vozů, aby záchodové zařízení nebylo mrazem poškozeno. Výjimka jest pouze u souprav rychlíkových.

Všechny soupravy bývají však řádně předtápěny. Žákovské vozy se přistavují denně u vlaku čís. 1514 (Krnov-Opava v. n.) a předtápí je vždy posunovací stroj.

V letním a podzimním období byly kmenové soupravy sestaveny z jednoho vozu II. třídy s postranní chodbou, jednoho vozu, sestávajícího z oddílu II. a III. třídy s postranní chodbou a 4 vozů III. třídy s postranní chodbou nebo se střední chodbou. Po bedlivém sledování frekvence zmenšeny byly soupravy pro zimní období o jeden vůz druhé a třetí třídy. Před tímto zkrácením kmenových souprav odstavován byl loni na podzim a počátkem zimy v Hanušovicích a v Dolní Lípové vůz druhé třídy, aby nebylo zapotřebí voziti přes Ramzovou mrtvou zátěž a soupravy byly opětně doplňovány vozem II. třídy v Dolní Lípové a Hanušovicích. Při tom se stalo, že pro další jízdu zůstal v soupravě pouze vůz druhé a třetí třídy, což však bylo neprodleně odstraněno.

U vlaků odjíždějících z Krnova do Olomouce jest největší frekvence až do Zátor, neboť zde a v Bratnicích (jízdní doba 15 m) vystupuje 150 až 200 cestujících, z Olomouce hlav. nádraží pak ke Krnovu jest největší frekvence až do Velké Bystřice; již v Bystrovanech (jízdní doba 8 minut) vystupují četní cestující a ve Velké Bystřici ubývá rovněž 150-200 osob. Na celé ostatní trati vyhovuje úplně souprava jednoho vozu II. třídy a 4 vozů III. třídy a bylo by naprosto nehospodárné voziti mezi Olomoucí hl. nádraží a Krnovem větší soupravy, neboť tam stoupání dosahuje skoro 17‰.

Při rušení druhé třídy na místních drahách nebylo postupováno jednostranně nebo libovolně. Druhá třída byla zrušena na všech místních drahách, na kterých nebyla dostatečně cestujícími používána. Ojediněle vyskytnuvší se závady, že byly vydány jízdenky druhé třídy na místní dráhy, kde třída ta byla zrušena, zaviněny byly tím, že výdejna při mimořádné frekvenci - jde-li o lístky do stanic cizího ředitelského obvodu - přehlédla, že na té které trati nebo u určitého vlaku II. třída již není; přehlédnutí toto, byť velmi nemilé, lze vysvětliti zvláště také tím, že disposice se někdy mění podle frekvenční situace. Závady tyto byly však odstraněny téměř úplně tím, že všem ředitelstvím a stanicím byly zaslány seznamy tratí, na nichž tato opatření byla provedena. Pokud jest to možno, uvědomuje železniční správa též zájemníky o roční jízdenky již předem o tom, bude-li podle chystaných jízdních řádů první nebo druhá třída zrušena a na kterých tratích.

Na stížnost do přeplnění vlaku číslo 1506 dne 22. prosince 1925 vyšetřeno bylo toto:

K uvedenému vlaku nebyla hlášena žádná větší frekvence; jelikož vánoční prázdniny na školách počaly až 23. prosince 1925, nebylo příčiny, aby kmenová souprava byla zesílena. U tohoto vlaku bývá větší frekvence pouze do Velké Bystřice, jak bylo svrchu uvedeno. Dne 22. prosince 1925 měla souprava 25 míst II. třídy a 213 míst III. třídy, cestujících pak bylo z Olomouce, hlavní nádraží 25 druhé třídy a 340 třetí třídy, z Hrubé Vody pak 20 druhé třídy a 225 třetí třídy, z Domášova 16 druhé třídy a 180 třetí třídy. Výpravčí vlaků - jak zjištěno - neprohlásil nikomu, že by cestující neměli nároku na místa k sezení nýbrž snažil se cestujícím vysvětliti, že z Velké Bystřice bude místa dosti, aby se tedy těch několik minut uskrovnili. Všichni cestující také této výzvy uposlechli, až na jednoho, který zůstal zpět a jímž byl pravděpodobně pan Lothar Kunz, sekretář spolku německých zemědělců v Berouně n. M.

O příhodě na nádraží v Krnově dne 29. prosince 1925 vyšetřeno bylo toto:

Dvéře z vestibulu na peron uzamkl vrátný teprve při vjezdu vlaku čís. 1006 do stanice. Po tomto vlaku, který byl o 3 minuty zpožděn, odjížděl vlak čís. 2023, o který jde (pravidelný odjezd vlaku čis. 2023 jest v 18 hod. a příjezd vlaku čis. 1006 v 17.59 hod.). V této době (asi 3 minut) sešli se ve vestibulu dělníci, kteří přispěchali z blízkých závodů, v nichž byla tohoto dne jako vůbec ve dnech vánočních a novoročních práce prodloužena, aby nahrazeny byly pracovní dny 31. prosince 1925 a 2. ledna 1926. Jinak práce v závodech končí pravidelně o 17.30 hod., takže dělníci nastupují před příjezdem vlaku čis. 1006 včas do vlaku čis 2023. Vrátný jednal správně, poněvadž bezpečnost cestujících byla ohrožena vlakem čís. 1006, vjíždějícím na vedlejší kolej; kromě toho však pro dělníky byl určen vlak čís. 1009, odjíždějící o 18.27 hod., který byl také náležitě zesílen. Dopravní úředník, revident Klein snažil se věc slušně vysvětliti, avšak bezvýsledně. Dělníci ohrožovali vrátného pěstmi a chovali se tak, že musela zasáhnouti policie, která zjistila hlavního výtržníka, dělníka Anderse z Třemešné. Dělník Anders dostavil se následujícího dne do dopravního úřadu a prosil, aby nebylo učiněno na něho udání; sám uznal, že nejen on, nýbrž i jiní dělníci nejednali správně.

Výsledky vyšetřování, zavedeného na základě interpelace ukázaly současně bezdůvodnost stížností do neznalosti německého jazyka; při přesazování českých zaměstnanců jest vždy dbáno toho, aby znali jazyk místního obyvatelstva.

Státní správa železniční bude i nadále pečovati o to, aby provoz železniční v každém ohledu byl zdokonalován a vynasnaží se, aby důvodným stížnostem bylo bezodkladně vyhověno.

V Praze dne 28. dubna 1926.