II. volební období. | 2. zasedání. |
I. posl. Šamalíka, Bezděka a druhů min.
vnitra stran udělení rychlé a vydatné
nouzové podpory pohořelým v Petrovicích,
okres Boskovice na Moravě,
II. posl. Mikulíčka a soudr. min. spravedlnosti
o persekuci Gustava Sýkory, správce důchodkové
kontroly v. v. v Uherském Hradišti,
III. posl. Pohla, de Witte a druhů min, školství
a národní osvěty o zrušení německé
krajkářské školy v Hengstererben,
IV. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o útoku českých
úředníků a zaměstnanců
města Jihlavy na německý národ,
V. posl. dra Keibla a druhů min. pošt a telegrafů
a min. spravedlnosti, aby byla vyšetřena věc
s trestním spisem Františka Kosaka a jak pošta
dopravuje důležité spisy,
VI. posl. Patzela, dra Spiny, dra Luschky, inž. Junga, Stenzla
a druhů vládě, jaké náhrady
dostalo se obětem vojenského zakročení
zbraněmi,
VII. posl. Eckerta, Stenzla, Tichiho a druhů min. financí
o nepřístojnostech u berní správy
v Mariánských Lázních,
VIII. posl. Tichiho, Stenzla, Eckerta a druhů min. vnitra
o československém státním občanství,
IX. posl. dra Koberga, Krause a druhů min. vnitra o nezákonných
jazykových nařízeních v hostinské
živnosti,
X. posl. Bergmanna a spol. min. vnitra o úřední
činnosti přednosty okres, politické správy
Jana Barcala v Kamenici nad Lípou,
XI. posl. inž. Junga a druhů předsedovi vlády,
aby bylo zakázáno košerování
zvířat,
XII. posl. Krumpeho a druhů vládě, aby se
výletníkům v politickém okrese děčínském
ulehčil přechod přes hranice,
XIII. posl. Krebse a druhů min. financí o neslýchaném
postupu jihlavské berní správy proti německým
lékařům,
XIV. posl. Schuberta, Böllmanna a druhů min. financí
o vybírání obecních přirážek,
XV. posl. dra Feierfeila a druhů min. vnitra, že prý
francouzská cizinecká legie najímá
československé státní občany,
XVI. posl. dra Mayr-Hartinga, dra Spiny, dra Luschky, inž.
Junga, Stenzla a druhů min. vnitra o zatykačích
na zločince,
XVII. posl. dra Czecha, Kaufmanna, de Witte a druhů min.
vnitra, že ve Vejprtech byla zakázána veřejná
schůze lidu,
XVIII. posl. Wünsche a druhů min. vnitra, že
byly zakázány dvě schůze a to ve Falknově
a Karlových Varech.
Před krátkou dobou úkladně založen
byl požár u vdovy rolnice paní Mikuláškové
v Petrovicích, okres Boskovice, který zničil
celý její majetek. V neděli dne 21. března
po 10. hodině večerní v téže
obci podobným způsobem zničeny byly tři
rolnické usedlosti p. Kučery, Součka a Dvořáčka.
Oheň podle svědectví vypukl najednou na třech
místech. Jelikož požár vznikl v noci,
kdy panoval veliký vítr, zachránily nešťastné
rodiny sotva holý život. Bydleti musí u svých
příbuzných. Všeobecně se mluví,
že požár byl založen ze stranické
zaujatosti.
Jelikož všechny čtyři rodiny jsou požárem
zničeny a nemají odnikud pomoci - podávají
podepsaní následující interpelaci:
Jste pane ministře ochoten všem vyhořelým
v Petrovicích u Boskovic poskytnouti rychlou a vydatnou
státní pomoc, aby mohli své hospodářství
znovu vybudovati?
Jste ochoten pane ministře finančně je podepřít,
aby si mohli opatřiti živobytí, šatstva,
osevu, dobytka a nářadí?
Jste ochoten jednati i se zemským výborem moravským,
aby rovněž poskytl vydatnou zemskou podporu nešťastným
pohořelým?
Gustav Sýkora, jako úředník důchodkové
kontroly zjistil, že někteří úředníci
finanční správy na účet Čsl.
republiky se obohacují. Učinil proto na tyto úředníky
oznámení přednostovi XIII. odboru v Brně
v tom předpokladu, že jeho oznámení
bude řádně vyšetřeno a vinníci
potrestáni. Místo řádného a
přísného vyšetření byla
však na Gustava Sýkoru podána žaloba pro
utrhání na cti a rozsudkem ze dne 14. září
1925 č. j. Tk IX 1598/24 byl sedrií v Bratislavě
uznán vinným přečinem utrhání
na cti a odsouzen do vězení na dobu 14 dnů
a mimo to k pokutě 200.- Kč; v nedobytnosti k dalšímu
10dennímu vězení nepodmínečně,
ačkoliv byl Gustav Sýkora dotud úplně
zachovalý. Samy ťRobotnické NovinyŤ, tedy
orgán strany bývalé vládní
koalice, napsaly, č. 211 z r. 1925, že jeden člen
senátu sedriálního soudu se vůči
G. Sýkorovi vyslovil:
ťČo móžete, člověče,
udělat preti poriadku, vy jediný. Pamätujte
sa, že vy neprevrátíte dnešný svet.Ť
Právní zástupce G. Sýkory si stěžuje,
že pří přelíčení
nepřipustil soud důkazů pravdy. Odsouzený
G. Sýkora podal žádost za obnovu trestního
řízení, předpokládaje, že
při novém řízení důkaz
pravdy připuštěn bude.
Případ G. Sýkory je podobný, jako
případ vrchního oficiála Trojky, přednosty
odbočky státního nakladatelství v
Brně, o kterém přinášejí
obsáhlý článek ťLidové
NovinyŤ v Brně, který rovněž za
to, že odkryl korupci ve státním nakladatelství,
má býti potrestán disciplinárně.
Podepsaní se táží:
Co hodlá pan ministr spravedlností učiniti,
aby trestní řízení s Gustavem Sýkorou
bylo obnoveno a v novém líčení byl
připuštěn důkaz pravdy?
Nařídí pan ministr, aby byl Gustavu Sýkorovi
povolen odklad trestu až do doby, kdy obnovené řízení
bude skončeno?
Ministerstvo školství a národní osvěty
výnosem ze dne 20. listopadu 1925, č. 135,997 zrušilo
státní německou krajkářskou
školu v Hengstererben, za důvod udávajíc
nedostatečnou docházku. Tímto opatřením
bylo zrušeno učiliště trvající
24 let, které podstatně přispělo,
že se zdokonalovalo a udržovalo paličkování
krajek, které poskytovalo obyvatelstvu této osady
skrovný zdroj příjmů, Připouštíme,
že docházka do krajkářského kursu
jako školní docházka vůbec poklesla.
Než u krajkářských škol jest tím
do jisté míry vinna státní správa
sama.
Žákyně, docházející do
krajkářského kursu, jsou již ve věku,
kdy musí přispívati k výdělku
svých rodičů. Jest tedy nutno, aby při
pracích ve škole dostaly odměnu přiměřenou
ostatním mzdám, poněvadž touto odměnou
musí přispívati na své živobytí,
Mzda (žákovská podpora) ve státních
kursech značně však pokulhává
za ostatními mzdami. Dalším důvodem
pro úbytek žákyň bylo, že onemocněla
německá učitelka. Náhradní
učitelka, kterou opatřila státní vyučovací
správa, nedovedla tolik německy, aby mohla skutečně
prakticky vyučovati, Později byla vůbec odvolána,
takže tam nebyla vůbec žádná učitelka.
A pak byl kurs prostě zrušen, Ostatně do německé
krajkářské školy v Hengstererben docházelo
ještě ve školním roce 1924/1925 mnohem
více žaček (36) než do většiny
českých krajkářských kursů.
V krušnohorských osadách, chudých na
jiné výdělečné zdroje, jest
paličkování krajek hlavním výdělkem
obyvatelstva a tedy také obyvatelů Hengstererben.
Do nejbližší takové školy nelze děti
posílati, poněvadž jest to přes hodinu
cesty a poněvadž při nesmírně
obtížných komunikačních a povětrnostních
poměrech jest ohroženo zdraví dětí
docházejících do školy. Zrušením
kursu jest tedy pro budoucnost ohrožena skrovná výživa
obyvatelů kolem Hengstererben, poněvadž pro
špatný výcvik se již nedocílí,
aby paličkované krajky mohly soutěžiti.
Mimo to musíme také poukázati, že československá
vyučovací správa zrušila v Rudohoří
již tři krajkářské školy.
Jsou to školy v Hirschenstandu, Sauersacku a Zwittermühle.
Počet německých krajkářských
škol klesl tedy v Rudohoří na 14. Tážeme
se pana ministra, je-li ochoten naříditi, aby německá
krajkářská škola v Hengstererben byla
opět otevřena tak, že bude zaručen bezvadný
chod vyučování?
České úřednictvo města Jihlavy
- pokládalo za nutné odevzdati odstupujícímu
vládnímu komisaři Výbornému
vedle pouzdra na cigarety také děkovnou adresu vázanou
ve vepřové kůži, tohoto znění:
ťPanu vládnímu komisaři města
Jihlavy, Josefu Výbornému vzpomínku; vděk
a pochopení Vám uchovají ve svých
srdcích a duších čeští úředníci
a zřízenci města Jihlavy.
Úpěla česká srdce spoutaná
okovy jihlavských Němců a krev česká
prolitá na chladné dlažbě náměstí,
leptala pouta a volala po odvetě! Staleté křivdy,
páchané na českém lidu plnily pohár
trpkosti a žaloby i stesky z našeho kraje rozdíraly
srdce českého národa!
Nadešla chvíle, kdy osvobozen národ náš
z područí cizáků! Bašty nepřátel
stály však na výspách českých
krajů a hrozily svou záští zbořiti
dílo českým národem zbudované
a jeho krví posvěcené!
Též uměle udržovaná jihlavská
většina v Jihlavě - jedné z těch
cizáckých bašt - šlapala naše svatá
práva a zášť její vůči
nám a celému českému národu
halila se v černožlutá mračna, jichž
průtrž měla zatopiti chudý jihozápadní
kout nám drahé Moravěnky! Zklamala se však
ve svých touhách a byla vyrušena ze svých
velikášských snů mužem, českým
člověkem, který ožehán mrazivými
vichřicemi jihlavského tyranství a prodchnut
národním cítěním, postavil
se téměř sám v boj proti panovačným
nepřátelům! Nevedl boj násilím
a krví, nýbrž svou neúnavnou prací,
rozhodností, pílí, vědomostí
a bezpříkladnou činností zvítězil
nad nepřáteli a Jihlavu vrátil českému
národu! Za vítězství toto dík
vřelý nejen náš - ale celého
národa platí Vám - náš Nezapomenutelný!
V Jihlavě dne 1. prosince 1925.Ť
Sama tato děkovná adresa jest s to, aby vzbudila
plamenné rozhořčení německého
obyvatelstva tohoto státu, poněvadž jde daleko
za míru politické slušnosti, již dlužno
předpokládati u úřednictva sloužícího
v dvojjazyčném městě.
Tím, že tato děkovná adresa byla uveřejněna
ve většině českých a německých
deníků, jde o adresu veřejnou, děkovná
adresa má ráz veřejné, národní
demonstrace proti jihlavským Němcům.
Úřednictvo města Jihlavy nejen že se
vzdalo veškeré nestranností, nýbrž
zničilo i poslední zbytek důvěry německého
obyvatelstva, když nedbajíc mravnosti a opovrhujíc
jakoukoli mravní odpovědností propůjčilo
se k podání takového pamfletu, překypujícího
záštím.
Čeští úředníci, mezi nimi
zčásti i s vyšším vzděláním,
nestyděli se podepsati se pod adresu s hesly české
lůzy, jak se jich užívalo, aby byla poštvána
chátra proti Němcům.
Naprosto nehledě k tomu, že české úřednictvo
města Jihlavy zašlo daleko za hranice dané
úředním charakterem, adresa svou formou i
obsahem jest tak pobuřující a šovinistická,
a nese tak zřejmý ráz nepřátelství
k Němcům, že odporuje článku
14, zákona na ochranu republiky.
Podepsaní se tedy táží pana ministra
vnitra:
1. Jest ochoten naříditi, aby provinilí úředníci
bylí řádným způsobem pohnáni
k odpovědnosti?
2. Jak zamýšlí chrániti německé
obyvatelstvo města Jihlavy proti takto zaujatým
úředníkům?
Asi v polovici prosince byl zatčen v Bohosudově
majetník domu František Kosak pro podezření,
že si sám založil oheň, který zničil
trámovi jeho domu a byl dodán chabařovickému
okresnímu soudu.
Trestní řízení bylo vedeno u chabařovického
okresního soudu pod s. č. Tv 411/25.
Dne 22. prosince 1925 došel spíš ke státnímu
zastupitelství v Litoměřicích s vyhledáváním,
které bylo dosud provedeno a litoměřické
státní zastupitelství toto vyhledávání
prozkoumalo a pod s. č. 7559/25 učinilo návrh,
aby trestní řízení proti Františku
Kosakovi bylo podle § 90 tr. ř. zastaveno a zatčený
aby byl propuštěn na svobodu.
Téhož dne byl tento návrh na zastavení
s celým spisem jako obyčejný dopis odevzdán
v Litoměřicích na poštu. Tento trestní
spis do 2. ledna 1926 k chabařovickému okresnímu
soudu nedošel a jen té okolnosti, že se žena
zatčeného obrátila na jednoho advokáta,
aby zakročil, aby byl propuštěn na svobodu,
možno děkovati, že František Kosak aspoň
2. ledna 1926 mohl býti propuštěn na svobodu.
František Kosak utrpěl nynějšími
poměry na poště, nehledě k omezená
osobní svobody od 23. prosince 1925 do 2. ledna 1926, velkou
škodu, poněvadž skoro dva týdny nemohl
učiniti opatření na ochranu domu proti vlivům
povětrnosti a poněvadž musil zaplatiti za uspíšení
svého propuštění z vazby advokátní
útraty.
Podepsaní táží se pana ministra pošt
a telegrafů a pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr pošt a telegrafů, kde jest
nyní uvedený spis?
2. Jest pan ministr pošt a telegrafů ochoten zavésti
přísné vyšetření vylíčených
poměrů a potrestati provinilé poštovní
úředníky?
3. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten naříditi,
aby státní zastupitelstva byla povinna zasílati
návrhy na propuštění z vazby a zastavení
trestního řízení okresním soudům
doporučeně?
4. Jsou páni ministři pošt a telegrafů
a spravedlnosti ochotni naříditi, aby poškozenému
Františku Kosakovi byla nahražena škoda, kterou
utrpěl?
Dne 29. listopadu 1918 vystřelil český vojenský
oddíl v Moravské Třebové úplně
neodůvodněně do bezbranného obyvatelstva;
padlo několik mrtvých a raněných.
Dne 4. března 1919 konaly se v mnoha německých
městech v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku veřejné projevy německého
obyvatelstva za právo sudetských Němců
na sebeurčení. Kdežto ve většině
míst tyto projevy uplynuly bez vážnějších
událostí, v mnoha městech v Hostinném,
Ústí nad Labem, Chebu, Bruntále, Kadani,
Karlových Varech, Stříbru a Šternberku
vojenská pohotovost použila neodůvodněně
zbraně, aniž jí k tomu zavdala příčinu
nějaká násilnost nebo útok obyvatelstva
na bezpečnostní činitele. Mnoho mrtvých
a raněných padlo za oběť těmto
smutným přehmatům vojska. Pan president republiky
se souhlasem vlády přislíbil tenkráte
spravedlivé vyšetření těchto
krvavých událostí a náhradu nevinným
obětem. Týž slib učinil, když si
použití zbraní vojenskou asistencí přivolanou
odjinud dne 27. října 1921 v Kraslicích vyžádalo
za oběť mnoho mrtvých a raněných.
Jest známo, že se v jednotlivých městech
konala vyjednávání podle zákona z
18. března 1920, č. 187 Sb. z. a n. a byly poskytnuty
náhrady, při čemž si ovšem obyvatelstvo
stěžovalo, že náhrada poskytnutá
státem nebyla v žádném poměru
ke škodě, způsobené postiženým
rodinám rozvrácením života nebo zničením
zdraví členů rodin. Veřejnost nebyla
však informována o všeobecném výsledku
vyšetřování a poskytnutí státní
pomoci.
Podepsaní táží se tedy vlády:
1. Jaký byl výsledek vyšetřování
v uvedených případech a byly místní
obecní úřady přibrány k provádění
vyšetřování?
2. Jakou náhradu poskytla státní správa
podle zákona 187/1920 obětem těchto událostí?
Berní správa v Mariánských Lázních
zaslala počátkem ledna téměř
všem obchodníkům vyzvání, aby
zaplatili dlužné splátky za rok 1924 a čtvrtletí
za 1925, v nichž zároveň hrozila pořádkovými
tresty. Ve velkém množství těchto vyzvání
nebylo již k tomu důvodu, poněvadž žádané
splátky byly jíž zaplaceny. Někteří
poplatníci, obdaření těmito vyzváními,
odebrali se k bernímu úřadu, aby zjistili,
jak to přijde, že dostávají takováto
vyzvání, když jíž přece
zaplatili. Dostali také zprávu, že skutečně
mají zaplaceno.
V posledních dnech měsíce února a
v prvých dnech březnových byla skoro všem
těmto poplatníkům uložena ona pořádková
pokuta až do 1000 Kč, jíž bylo pohroženo.
Mezi těmito potrestanými jsou nejen poplatníci,
kteří částky již zaplatili, nýbrž
i ti, kteří na svrchu zmíněné
vyzvání zakročili u berního úřadu
a dostali potvrzení, že již zaplatili, dále
poplatníci, jímž byly povoleny splátky
nebo kteří o ně zažádali a nedostali
ještě výměru a také poplatníci,
kteří podali žádosti o odpisy nebo úlevy
podle zákona ze dne 24. října 1924, č.
235 Sb. z. a n., nebo prováděcího nařízení
ze dne 23. prosince 1924, č. 300 Sb. z. a n., a jejichž
žádosti nejsou dosud vyřízeny.
Ode všech těchto poplatníků i od těch,
kteří jíž daně za dobu uvedenou
v trestním výměru skutečně
zaplatili, kde tedy není ani zdání po příčině
k trestu, se však ještě očekává,
že proti výměru, jímž jím
byl bez jakéhokoliv práva uložen trest, podají
odvolání, podléhající kolku.
Podepsaní táží se tedy pana ministra
financí:
1. Jest ochoten učiniti energicky přítrž
tomuto zákonně neodůvodněnému
postupu berní správy v Mariánských
Lázních?
2. Jest dále pan ministr ochoten učiniti vhodná
opatření, aby se příště
neopakovaly již takové případy, které
diskreditují vážnost státních
úřadů?
3. Jest dále pan ministr ochoten rozkázati berní
správě v Mariánských Lázních,
aby předpisujíc daň z obratu podle zákonných
předpisů při daňových přiznáních,
která pokládá za nesprávná
nebo neúplná, sdělila poplatníkovi
důvody a poskytla mu přiměřenou lhůtu,
aby mohl věc vysvětliti, své údaje
prokázati nebo přiznání doplniti,
aby poplatníci nemusili neustále podávati
odvolání proti svévolným odhadům?
Podle tajného výnosu ministerstva vnitra okresní
politické správy musí zasílati žádosti
o přiznání československého
státního občanství v každém
případě místní skupině
ťNárodní JednotyŤ, která jest v
místě, nebo není-li v místě
místní skupina, místní skupině
nejbližší, aby podala posudek.
Není pochyby, že pravidelně závisí
pak výhradně na rozhodnutí a vůli
místní skupiny ťNárodní JednotyŤ,
dostane-li žadatel československé státní
občanství či nikoli.
Tímto způsobem se znemožní často
zachovalým občanům, jíž desítiletí
usedlým v místě, patřícím
nyní do Československé republiky, kteří
z nějakého důvodu zameškali opci, aby
nabyli československého státního občanství,
poněvadž se proti tomu staví nějaký
radikál v místní skupině Národní
Jednoty. Státní úřady nemají
pak ani odvahy rozhodnouti proti vůlí ťNárodní
JednotyŤ, aby nebyly pak napadeny tiskem. I
Vidíme, kam až dospěl právní
řád v tomto státě - přes to,
že již od převratu uplynulo 7 let - jestliže
soukromé spolky mohou svými posudky vykonávati
vliv na rozhodnutí státních úřadů,
která pro postižené mají často
dalekosáhlý význam. Podepsaní se táží:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby při
žádostech o přiznání československého
státního občanství nebyly jíž
dotazovány místní skupiny ťNárodní
JednotyŤ?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi okresním
politickým, správám, aby přiznávajíce
československé státní občanství,
rozhodovaly podle práva a zákona a nikoliv svévolně
jen podle přání soukromého spolku?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten prohlásiti, že
oběžník, jímž se předpisuje
při žádostech o přiznání
československého státního občanství
posudek ťNárodní JednotyŤ, jest zrušen?