(Překlad.)

Obchodní smlouva

mezi

republikou československou

a

Japonskem.

President republiky Československé a Jeho Veličenstvo císař Japonský přejíce si upevniti přátelské styky a dobrou shodu, jež na štěstí trvají mezi oběma národy, a usnadniti a rozšířiti jejich vzájemné obchodní styky, rozhodli se uzavříti za tím účelem obchodní smlouvu a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky:

President republiky Československé:

p. Dra Edvarda Beneše,

ministra zahraničních věcí republiky Československé a

Jeho Veličenstvo císař Japonský:

p. Giro Kikutchi-ho, Jushii,

člena třetí třídy císařského řádu Posvátného Pokladu, mimořádného vyslance a splnomocněného ministra Jeho Veličenstva v sídle vlády republiky Československé,

kteří, vyměnivše si navzájem plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

Poddaní nebo příslušníci každé z vysokých smluvních stran budou moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území druhé strany a podrobujíce se zákonům země:

1. Budou ve všem, co se týká cestování a bydlení, postaveni v každém ohledu na roveň s poddanými nebo příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

2. Budou míti právo, stejně jako poddaní nebo příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod, provozovati svůj obchod a výrobu a obchodovati každým druhem zboží, zákonem k obchodu připuštěného a to jak osobně, tak prostřednictvím zástupců, jednotlivě nebo ve společenství s cizozemci nebo domácími poddanými či příslušníky.

3. Budou ve všem, co se týká provozování svých živností, zaměstnání, povolání a výchovných studií postaveni v každém ohledu na roveň s poddanými nebo příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

4. Bude jim dovoleno míti ve vlastnictví, najímati a míti v držení domy, továrny, skladiště, krámy a místnosti, jichž by jim bylo zapotřebí, a pronajímati pozemky k obývacím, obchodním, průmyslovým a jiným zákonným účelům stejným způsobem jako poddaným nebo příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

5. Budou moci za podmínky vzájemnosti zcela svobodně nabývati a míti ve vlastnictví majetek movitý nebo nemovitý jakéhokoliv druhu, jehož dle zákonů země mohou nebo budou moci nabývati a míti ve vlastnictví poddaní nebo příslušníci kteréhokoliv cizího státu, podléhajíce vždy podmínkám a omezením, jež tyto zákony předpisují. Mohou jimi nakládati prodejem, výměnou, darováním, svatební smlouvou, posledním pořízením nebo jakýmkoliv jiným způsobem za týchž podmínek, jež platí nebo bulou platiti pro domácí poddané nebo příslušníky. Rovněž jim bude dovoleno v souhlasu se zákony země svobodně vyvážeti výnos z prodeje jejich majetku a zboží vůbec, aniž by jako cizinci byli podrobeni jiným nebo vyšším dávkám než oněm, ku kterým by byli povinni domácí poddaní nebo příslušníci za podobných okolností.

6. Budou požívati stálé a úplné ochrany a bezpečnosti pro svou osobu a majetek; budou míti volný a snadný přístup k soudům a jiným úřadům při uplatňování a hájení svých nároků a práv, a budou moci zcela svobodně jako domácí poddaní nebo příslušníci zvoliti si a používati právních poradců a advokátů, aby je zastupovali před těmito soudy a úřady, a budou vůbec požívati ve všem, co se týče výkonů soudnictví, týchž práv a výsad jako domácí poddaní nebo příslušníci.

7. Nebudou nuceni platiti daní, poplatků, dávek nebo platů jakéhokoliv druhu, jiných neb vyšších než těch, které platí nebo budou platiti domácí poddaní nebo příslušníci anebo poddaní nebo příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek II.

Poddaní nebo příslušníci každé z obou vysokých smluvních stran budou zproštěni na územích druhé strany jakékoliv povinné vojenské služby jak v pozemním vojsku, námořnictvu, národní gardě, tak v milici, a všech dávek uložených náhradou za osobní službu.

V těchto ohledech, jakož i ve věcech týkajících se všech nucených půjček a vojenských rekvisicí nebo kontribucí nebude s poddanými nebo příslušníky jedné z vysokých smluvních stran na území strany druhé zacházeno méně příznivě než se zachází nebo bude zacházeno s poddanými nebo příslušníky státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek III.

Bydliště, skladiště, dílny a krámy poddaných nebo příslušníků jedné z vysokých smluvních stran na území strany druhé a veškerá příslušenství používaná k zákonným účelům budou respektována. Nebude přípustno prováděti domácích prohlídek nebo pátrati v některé z těchto budov a příslušenství, nebo zkoumatî a nahlížeti do knih, listin neb účtů, leč za podmínek a formalit, jež jsou zákony, předepsány pro domácí poddané nebo příslušníky.

Článek IV.

Mezi územími obou vysokých smluvních stran bude vzájemná svoboda obchodu a plavby.

Článek V.

Zboží vytěžené nebo vyrobené na územích jedné z vysokých smluvních stran bude požívati, ať přichází odkudkoliv, při dovozu do území druhé strany nejnižších celních sazeb a jiných dávek používaných na podobné zboží jakéhokoliv cizího původu.

Článek VI.

Nebude zachován nebo uložen zákaz neb omezení jakéhokoliv druhu žádnou z vysokých smluvních stran na jakékoliv zboží vytěžené nebo vyrobené na území kterékoli vysoké smluvní strany při dovozu do území nebo při vývozu z území strany druhé, které by se stejně nevztahovalo na podobné zboží dovážené z území nebo vyvážené do území kteréhokoliv jiného státu.

Tohoto ustanoveni nelze použíti:

1. na zboží, jež je předmětem státního monopolu,

2. v příčině zdravotních či jiných omezení nebo zákazů uložených za účelem zajištění bezpečnosti státu, osob nebo zvířat aneb rostlin.

Článek VII.

Zboží vytěžené nebo vyrobené na územích jedné z vysokých smluvních stran, vyvážené do území druhé strany nebude podrobeno při vývozu jiným nebo vyšším dávkám než těm, jež se platí při vývozu podobného zboží do kterékoliv jiné cizí země.

Článek VIII.

Zboží vytěžené nebo vyrobené na územích jedné z vysokých smluvních stran procházející při průvozu územími druhé strany v souhlasu se zákony této země bude vzájemně osvobozeno ode všech průvozních dávek, ať již prochází přímo, nebo je za průvozu překládáno, ukládáno do skladiště a znovu nakládáno.

Článek IX.

Žádné vnitrozemské dávky, vybírané ve prospěch státu, samosprávných úřadů nebo korporací, jež postihují nebo by mohly postihnouti těžbu, výrobu nebo spotřebu jakéhokoliv zboží na území jedné z vysokých smluvních stran, nebudou z jakéhokoli důvodu vyššími nebo tíživějšími pro zboží vytěžené nebo vyrobené na územních druhé strany, nežli pro podobné zboží domácího původu.

Plodiny nebo výrobky z území jedné z vysokých smluvních stran dováženë do území strany druhé a určené k uložení do skladišť nebo k průvozu, nebudou podrobeny žádné vnitrozemské dávce.

Článek X.

Obchodníci a výrobci, poddaní nebo příslušníci jedné z vysokých smluvních stran, mohou na území strany druhé buď osobně nebo prostřednictvím obchodních cestujících prováděti nákupy nebo sbírati zakázky a to dle vzorků neb i bez nich, a tito obchodníci, výrobci a jejich obchodní cestující budou požívati při provádění nákupů a přijímání zakázek, ve příčině zdanění a úlev, zacházení dle nejvyšších výhod.

Zboží dovážené jako vzorky k účelům výše zmíněným bude v obou zemích dočasně propouštěno beze cla v souhlasu s předpisy a formalitami celními, zavedenými k zajištění jich opětného vývozu nebo zaplacení poplatků předepsaných pro případ, že by nebyly znovu vyvezeny ve lhůtě zákonem stanovené. Avšak zmíněná výhoda nebude se vztahovati na zboží, jež nemůže býti pokládáno za vzorky pro jeho množství nebo hodnotu, neb jehož totožnost by nemohla býti zjištěna pro jeho povahu při opětném vývozu. Rozhodnutí, jde-li o vzorky, jež by požívaly bezcelnostî, přísluší ve všech případech výlučně příslušným úřadům místa, lide se stal dovoz.

Článek XI.

Značky, známky, nebo pečeti, umístěné celními úřady jedné z vysokých smluvních stran na vzorcích zmíněných v předchozím článku v době vývozu a jakýkoli úředně ověřený seznam těchto vzorků, obsahující jich úplný popis, budou vzájemně uznávány celními úředníky druhé strany za průkaz o jejich totožnosti. Celní úřady kterékoli z vysokých smluvních stran mohou však připojiti ve zvláštních případech k takovým vzorkům dodatečnou známku, považují-li toto opatření za nutné.

Článek XII.

Úřady uznané na územích vysokých smluvních stran za oprávněné k vydávání osvědčení, která by byla vyžadována pro obchodní cestující, budou uznávány druhou stranou za úřady k tomu oprávněné.

Každá z vysokých smluvních stran oznámí straně druhé, které úřady jsou oprávněny vydávati tato osvědčení, jakož i jaké jsou jejich požadované formy.

Článek XIII.

Akciové a jiné společnosti a sdružení obchodní, průmyslová a finanční, která jsou nebo budou zřízena podle zákonů jedné vysoké smluvní strany a zapsána na územích této strany, jsou oprávněna vykonávati na územních druhé strany svá práva a jednati před soudy jako strana žalující nebo žalovaná, s podmínkou, že se podrobí zákonům této druhé strany.

Připuštění těchto společností a sdružení k provozovánî obchodu a průmyslu na území strany druhé bude se říditi zákony a nařízeními platnými na územích této strany.

Řečené společnosti a sdružení budou v těchto ohledech na územích druhé strany požívati týchž práv, která jsou nebo budou udělena podobným společnostem nebo sdružením státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek XIV.

Pobřežní obchod vysokých smluvních stran jest vyňat z ustanovení této smlouvy a bude upraven podle zákonů každé z vysokých smluvních stran.

Článek XV.

S výjimkou oněch případů, kde v této smlouvě bylo výslovně jinak ustanoveno, vysoké smluvní strany souhlasí s tím, že ve všem, ca se týče obchodu, plavby a promyslu, jakákoliv výhoda, výsada nebo osvobození, jež kterákoli z vysokých smluvních stran již poskytla nebo později poskytne lodím, poddaným nebo příslušníkům kteréhokoliv jiného; cizího státu, bude ihned a bezpodmínečně rozšířena na lodi, poddané nebo příslušny druhé vysoké smluvní strany, ježto jest, jejich úmyslem, aby obchod, plavba a průmysl obou států v každém ohledu požíval zacházení dle zásady nejvyšších vyhod.

Článek XVI.

Ustanovení této smlouvy platí pro všechna území a državy náležející jedné z vysokých smluvních stran nebo jí spravované.

Článek XVII.

Ustanovení této smlouvy nevztahují se na tarifní úlevy poskytnuté jednou z vysokých smluvních stran státům sousedním výhradně za účelem usnadnění pohraničního styku, pokud tyto úlevy nebudou rozšířeny na kteroukoli jinou zemi, ani na zacházení, přiznávané produktům národních rybolovů vysokých smluvních stran, ani na zvláštní tarifní výhody poskytnuté Japonskem pro ryby a jiné vodní produkty vylovené v cizích vodách v sousedství Japonska.

Článek XVIII.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze co nejdříve.

Nabude působnosti desátého dne po výměně ratifikačních listin a nezůstane déle v platnosti než do uplynutí 6 měsíců po tom, kdy jedna z vysokých smluvních stran oznámila druhé svůj úmysl smlouvu zrušiti.

Čemuž na svědomí jmenovaní plnomocníci tuto smlouvu podepsali a připojili své pečeti.

Dáno dvojmo v Praze, dne 30. října 1925.

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. KIKUTCHI v. r.

Protocol.

At the moment of proceeding this day to the signature of the present Treaty of Commerce between the Czechoslovak Republic and Japan, the undersigned Plenipotentiaries of the two High Contracting Parties have agreed as follows:

1. The Government of His Majesty the Emperor of Japan will not invoke the advantages which should be granted in the future by the Czechoslovak Republic to the Austrian Republic in pursuance of Art. 222 of the Treaty of Peace, concluded between the Allied and Associated Powers and Austria in St. Germain on Lay on September 10th 1919 and the advantages granted to the Hungarian State in pursuance Art. 205 of the Treaty of Peace, concluded between the Allied and Associated Powers and Hungary in Trianon one June 4th 1920.

2. Nothing contained in the provisions of Article IV. or Article VI. shall be so held as to preclude either High Contracting Party from establishing or maintaining a system of licence for imports or exports to meet the urgent economic requirements of the country.

Provided, however, that neither High Contracting Party shall exercise any unjust discrimination against the other in granting contingents of the imports or exports for which the system of licence is or may be in force.

Praha, in duplicate, October 30, 1925.

Dr. EDVARD BENEŠ, m. p.

G. KIKUTCHI, m. p.

(Překlad.)

Závěrečný protokol.

Při podepsání této obchodní smlouvy mezi republikou Československou a Japonskem dnešního dne, podepsaní plnomocníci obou vysokých smluvních stran dohodli se na tomto:

1. Vláda Jeho Veličenstva císaře Japonského nebude se dovolávati výhod, jež by byly poskytnuty v budoucnu republikou Československou republice Rakouské v důsledku čl. 222 mírové smlouvy, sjednané mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem v St. Germain en Laye 10. září 1919, ani výhod poskytnutých Maďarsku v důsledku čl. 205 mírové smlouvy sjednané mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Maďarskem 4. června 1920 v Trianonu.

2. Žádnému z ustanovení v článku IV. nebo v článku VI. nebude rozuměno tak, aby bránilo kterékoli z vysokých smluvních stran, aby zavedla nebo zachovávala povolovací řízení pro dovoz nebo vývoz za účelem uspokojení naléhavých hospodářských potřeb země.

Předpokládá se však, že žádná smluvní strana nebude prováděti jakoukoli nespravedlivou diskriminaci proti straně druhé při povolování kontingentů pro dovoz nebo vývoz zboží, pro něž povolovací systém platí nebo bude platiti.

Dáno dvojmo v Praze, dne 30. října 1925

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

G. KIKUTCHI v. r.

Monsieur le Ministre,

With reference to Articles I. and X. of the Treaty of Commerce signed this day between the Czechoslovak Republic and Japan, I have the honour, in order to avoid any possible misunderstanding in future, to declare that the Czechoslavak Government understand:

1. that the first sentence of Art. I. "The subjects or citizens of each of the High Contracting Parties shall have full liberty to enter and sojourn on the territories of the other" does in no way affect those special laws, ordinances, and regulations regarding public safety, police, and sanity which are generally applicable to all foreigners alike,

2. that the wording of Art. I. al. 2 "to carry an their commerce and manufacture" includes also "the entering of their commerce and manufacture",

3. with reference to Art. I. al. 6., that as long as a special Treaty is not concluded, a "caution judiciaire" will be required,

4. and that the stipulation of the first sentence of Art. X. "Merchants and manufacturers, subjects or citizens of one of the High Contracting Parties, may, in the territories of the other, either personally or by means of commercial travellers make purchases or collect orders" means that the said merchants and manufacturers must conform to the laws of the country concerned.

The Czechoslovak Government should be much gratified to be assured that Your Excellency's Government concur in the interpretation above given.

I avail myself of this opportunity to renew to Your Excellency the assurances of my highest consideration.

Praha, October 30, 1925.

Dr. EDVARD BENEŠ m. p.

His Excellency

GIRO KIKUTCHI,

Envoy Extraordinary and Minister Plenipotentiary of His Majesty the Emperor of Japan

Praha.

(Překlad.)

Pane ministře,

Vzhledem k článkům I. a X. obchodná smlouvy podepsané dnes mezi republikou Československou a Japonskem, mám čest prohlásiti, k zamezení jakéhokoliv možného nedorozumění v budoucnu, že Československá vláda, rozumí:

1. že první věta článku I. "Poddaní nebo příslušníci každé z vysokých smluvních stran budou moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území druhé strany" nikterak se nedotýká těch specielních zákonů, nařízení a opatření všeobecně platných ve příčině veřejné bezpečnosti, policie a zdravotnictví vůči všem cizincům stejně,

2. že znění čl. I. odst. 2, "provozovati svůj obchod a výrobu" obsahuje též "začínati svůj obchod a výrobu",

3. se zřetelem k čl. I. odst. 6, že dokud není uzavřena specielní smlouva, bude požadována "žalobní jistota",

4. a že ustanovení první věty čl. X. "Obchodníci a výrobci, poddaní nebo příslušníci jedné z vysokých smluvních stran mohou na území strany druhé buď osobně nebo prostřednictvím obchodních cestujících prováděti nákupy nebo sbírati zakázky" znamená, že řečení obchodníci a výrobci musí se podrobiti zákonům dotyčné země.

Československá vláda by byla velmi vděčna za ujištění, že vláda Vaší Excellence souhlasí s výše podaným výkladem.

Používám této příležitosti, abych Vaši Excellenci znovu ujistil svou nejhlubší úctou.

V Praze, dne 30. října 1925.

Dr. EDVARD BENEŠ v. r.

Jeho Excellenci

panu GIRO KIKUTCHI,

mimořádnému vyslanci a zplnomocněnému ministru

Jeho Veličenstva císaře Japonského

v Praze.

Monsieur le Ministre,

In reply to Your Excellency's note of today regarding the interpretation of Articles I. and X. of the Treaty of Commerce signed this day between Japan and the Czechoslovak Republic, I have the honour to state that the Imperial Government entirely concur in the interpretation given by the Czechoslovak Government to the said Articles and that the Imperial Government thus understand:

1. That the first sentence of Art. I., "The subjects or citizens of each of the High Contracting Parties shall have full liberty to enter and sojourn in the territories of the other" does in no way affect those special laws, ordinances, and regulations regarding public safety, police, and sanity which are generally applicable to all foreigners alike,

2. that the wording of Art. I, al. 2, "to carry on their commerce and manufacture" includes also "the entering of their commerce and manufacture",

3. with reference to Art. I, al. 6, that as long as a special Treaty is not concluded, a "caution judiciaire" will be required,

4. and that the stipulation of the first sentence of Art. X. "Merchants and manufacturers, subjects or citizens of one of the High Contracting Parties may, in the territories of the other, either personally or by means of commercial travellers make purchases or collect orders" means that the said merchants and manufacturers must conform to the laws of the country concerned.

I avail myself of this opportunity to renew to Your Excellency the assurances of my highest consideration.

Praha, October 30. 1925.

G. KIKUTCHI, m. p.

His Excellency

Dr. E. BENEŠ,

Minister for Foreign Affairs

Praha.

(Překlad.)

Pane ministře,

V odpověď na dnešní notu Vaší Excellence ohledně výkladu článků I. a X. obchodní smlouvy podepsané dnes mezi Japonskem a republikou Československou mám čest sděliti, že císařská vláda úplně souhlasí s výkladem daným československou vládou k řečeným článkům a že císařská vláda rozumí takto:

1. že první věta článku I. "Poddaní nebo příslušníci každé z vysokých smluvních stran budou moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území druhé strany" nikterak se ne dotýká těch specielních zákonů, nařízenî a opatření všeobecně platných ve příčině veřejné bezpečnosti, policie a zdravotnictví vůči všem cizincům stejně,

2. že znění čl. I. odst. 2, provozovati svůj obchod a výrobu" obsahuje též "začínati svůj obchod a výrobu",

3. se zřetelem k čl. I. odst. 6, že dokud není uzavřena specielní smlouva, bude požadována, "žalobní jistota",

4. a že ustanovení první věty čl. X. "Obchodníci a výrobci, poddaní nebo příslušníci jedné z vysokých smluvních stran mohou na území strany druhé buď osobně nebo prostřednictvím obchodních cestujících prováděti nákupy nebo sbírati zakázky" znamená, že řečení obchodníci a výrobci musí se podrobiti zákonům dotyčné země.

Používám této příležitosti, abych Vaši Excellenci znovu ujistil svou nejhlubší úctou.

V Praze, dne 30. října 1925.

G. KIKUTCHI v. r.

Jeho Excellenci

panu Dru E. BENEŠOVI,

ministru zahraničních věcí

v Praze.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP