II. volební období. | 2. zasedání. |
I. posl. Laube, Davida, Pechmanové a druhů vládě,
že obecní správa města Liberce nerespektuje
prováděcích nařízení
k jazykovému zákonu,
II. posl. Laube, Davida a druhů min. vnitra o zatýkání
a vyšetřování dělníků
textilních ve Víchové nad Jizerou a Dol.
Sytové,
III. posl. dra Korlátha a spol. min. vnitra o zrušení
zastupitelského sboru obce Berehova,
IV. posl. dra Korlátha a spol. min. sociálnej pečlivosti
o neudržitelných pomeroch v rekvirovaní bytov
v Užhorode,
V. posl. dra Korlátha a spol. min. financií o poskytovaní
stáleho daňového zprostenia inundačnému
obvodu močára Szerňe,
VI. posl. dra Korlátha a spol. min. vnitra o bezdóvodnom
šanovaní kresťansko-sociálnej strany v
Podkarpatskej Rusi,
VII. posl. Koczora a spol. min. zemedelstva o sriadení
podkovárskeho kurzu v jazyku slovenskom a podkovárskeho
kurzu v jazylku maďarskom,
VIII. posl. Füssyho a spol. min. financií a zemelelstva
o zneužívaniach páchaných u úradoch
nákupu tabáku v Komárne a Nových Zámkoch,
IX. posl. Szent-Iványho a spol. min. zemedelstva a financií
o povolovaní pestovania tabáku,
X. posl. Koczora a spol. min. financií, aby bol braný
zretel na ztraty peňažných ústavov pri
odhadoch dávky z majetku,
XI. posl. Füssyho a spol. min. zemedelstva o prevádzaní
pozemkovej reformy,
XII. posl. Füssyho a spol. min. národnej obrany a
zemedelstva o cvičení vo zbrani jednotlivcov zemedelských,
XIII. posl. dra Korlátha a spol. min. zahraničia
o vystavaní spojovacej cesty mezi obcami Akli, Nevetlenfalu,
Selešďula, Batar, Guďa v Podkarpatskej Rusi,
XIV. posl. dra Korlátha a spol. min. financií o
berných krivdách páchaných na obyvatelstve
obci Akli, Nevetlenfalu, Selešďula, Batar, Guda, Fertešalmas
a Veliká Palata v Podkarpatskej Rusi, ďalej o povolení
dodatočných prihlášok ich cenín,
XV. posl. Füssyho a spol. min. zemedelstva o sriadení
odborných zemedelských škól s vyučovacím
jazykom maďarským,
XVI. posl. Fr. Bayera, Fr. Janalíka a druhů min.
zemědělství o opatření proti
rakovině bramborů,
XVII. posl. Hrušovského a spol. min. předsedovi,
min. vnitra a min. školství a nár. osvěty
o pronásledování pravoslavných občanů
v Hrabském a o tamější národní
škole,
XVIII. posl. J. Chalupníka a soudr. min. vnitra a financí
o předpisování a vybírání
kostelních přirážek, předpisovaných
kostelními výbory jednotlivých obcí
jinověrcům a bezvěrcům,
XIX. posl. V. Johanise a druhů min. pro zásobování
lidu o drahotě masových a moučných
výrobků,
XX. posl. dra Koberga a druhů min. vnitra, že nepoužité
hlasovací lístky pro volby do poslanecké
sněmovny byly odevzdány Československému
Červenému Kříži,
XXI. posl. dra Mayr-Hartinga, Fischera, Patzela, Eckerta a druhů
vládě o jazykových předpisech v lázeňských
místech,
XXII. posl. Laube, Zeminové a soudr. min. soc. péče
ve věci výluky dělnictva při výrobě
prádla v Praze,
XXIII. posl. dra Spiny, dra Feierfeila, Horpynky, Simma, Stenzla
a druhů min. školství a národní
osvěty o zrušení německé krajkářské
školy v Hengstererben,
XXIV. posl. J. Mayena a druhů min. pro věci zahraniční,
že v chebském městském divadle byla
zakázána říšskoněmecká
vlajka,
XXV. posl. Janovského, Stanislava, Bayera a druhů
min. obchodu a zemědělství o opatřeních
proti zvýšenému dovozu dobytka do Československé
republiky.
Oto Kostrouň, poštmistr ve Starém Habendorfu,
podal si roku 1922 žádost k obecní správě
v Liberci o vystavení domovského listu v jazyku
českém. Městská rada v Liberci odpověděla
mu přípisem ze dne 17. srpna 1922 německy,
že v Liberci se vyhotovují domovské listy pouze
v řeči německé. Dotyčný
obnovil dne 10. února 1926 svou žádost o vystavení
domovského listu a odvolal se na nová prováděcí
nařízení k jazykovému zákonu
žádaje, aby domovský list byl mu vystaven v
jazyku československém. Na to dostal odpověď
ze dne 15. února 1926 od městské rady liberecké
v jazyku německém. V této odpovědi,
podepsané purkmistrem drem Bayerem se praví:
ťIhrem Ansuchen um Ausstellung eines Heimatscheines
in tschechischer Sprache wird keine Folge gegeben, da die Geschäftssprache
der Stadtgemeinde Reichenberg ausschliesslich die deutsche Sprache
ist und nach dem Sprachengesetze die Gemeinden lediglich zur Erledigung
tschechischer Eingaben verpflichtet sind, ohne daß ihnen
gleichzeitig die Verpflichtung auferlegt wird, bei dieser Erledigung
eine andere als die Verhandlungssprache der Gemeinde anzuwenden,
Die darüber hinausgehenden Bestimmungen der Durchführungsverordnung
sind ungesetzlich und daher auch nicht rechtsverbindlich.
Gegen diese Entscheidung kann hieramts binnen
15 Tagen von der Zustellung die Beschwerde an die politische Landesverwaltung
in Prag überreicht werden. Der Bürgermeister: Dr. Bayer
m. p.Ť
Jak zřejmo z této odpovědi městské
rady liberecké neuznává tato pravoplatná
prováděcí nařízení k
jazykovému zákonu, nazývá je přímo
nezákonnými a právně nezávaznými.
Zřejmý odpor proti státním zákonům
a nařízením jest přímým
odbojem proti státní autoritě a proto nutno,
aby vláda zde zakročila a zjednala energicky rychlou
nápravu, aby čeští občané
došli také v Liberci svého práva dle
platných zákonů. Nelze trpěti, aby
kterýkoliv obecní úřad mohl svévolně
porušovati platné předpisy a prohlašovati
zákonná ustanovení za nezávazná
a nezákonná. Očekáváme, že
vláda učiní přítrž této
německé provokaci a ochrání československý
jazyk a občanstvo.
Podepsaní se táží:
1) Ví vláda, že městská rada
v Liberci, resp. městský úřad liberecký
odepírá vydávati úřední
doklady, jako jsou domovské listy v jazyku československém?
2) Jest vláda ochotna učiniti příslušná
opatření, aby prováděcí nařízení
k jazykovému zákonu respektoval i městský
úřad v Liberci?
v prosinci min. roku skončena byla stávka textil.
dělníků u firmy Alvín Gerl ve Víchové
nad Jizerou. V protokole sjednaném mezi firmou a odborovou
organisací dělnictva textilního v Náchodě,
stojí doslovně, že firma přijme do 4
neděl 50 dělníků místních,
kteří byli po léta u firmy zaměstnáni.
Tohoto ujednání firma nedodržela a již
ve druhém týdnu po skončení boje přijímala
dělnictvo cizí, co zatím dělníci
místní zůstali bez zaměstnání
a jejich rodiny o hladu.
Rozhořčení těchto z práce vyloučených
dělníků-živitelů rodin bylo stupňováno,
že stávkokazové počínali si proti
vyloučeným dělníkům způsobem
nanejvýš netaktním, posmívajíce
se jim a i vyhrožujíce.
Dne 23. prosince setkali se vyloučení dělníci
se stávkokazy na nádraží v Hrabačově
a po prudké výměně názorů
došlo k srážce obou táborů, při
níž padlo s obou stran též několik
políčků.
Tedy obyčejná náhodná srážka,
kterých se na venkově odehrává nu
desítky.
Hned druhý den dva místní četníci
Voborník a Kleprlík uspořádali s dvěma
ještě četníky z Jilemnice razzii po
domnělých pachatelích. Na osobním
autu objížděli obce v průvodu jakéhosi
Drábka, jenž měl býti jedním
účastníkem pračky, obcházeli
dům od domu, aby týž označil jim pachatele
včerejší srážky.
Rozumí se samo sebou, že žádného
nenašli. A nyní nastala horečná činnost
četnictva. Chodili po domech, u dělníka Janovského
byli dvakrát, aby se prý přiznal, že
tam byl. Když ani toto nepomáhalo, zaslala firma na
obecní úřad vyhlášku, kde vypsala
1.000 Kč odměny tomu, kdo prozradí pachatele.
Drábek opět druhý den jezdil v autu a chodil
po domech.
Vyšetřování trvalo celý týden
až do 29. prosince. V noci zatkli doma Jaroslava Votočka
jako podezřelého a vyslýchali přes
dvě hodiny, na stanici ve Víchové oba svrchu
jmenovaní četníci Kleprlík a Voborník
v přítomnosti továrního zahradníka
Matěje. Po výslechu ho odvedli do vězení
do Víhové. Druhý den v 7 hodin večer
přijeli tři četníci pro Janovského,
o hodinu později pro Josefa Franců a v 11. hod.
zase pro Františka Richtra. U tohoto přišli dva
četníci do světnice a třetí
chodil okolo domku, aby snad Richtr neutekl. Ještě
v noci zatknuté uvrhli do vězení okres, soudu
v Jilemnici. Ve vazbě bylo plno vší a první
den hodně zimy. Celou noc trval výslech. Četníci
dostali 200 Kč, - Dne 10. února t. r. objevil se
v ťNárodní PoliticeŤ článek
o šlechetném činu dvou četníků.
Firma od této doby přijímá stále
nové dělnictvo bez ohledu na ujednání,
v kterém výlovně stojí, že bude
přijímáno postupně kmenové
dělnictvo. Celkem vzato - přijali již asi 20
cizích dělníků. Jak posuzuje občanstvo
tento postup dělnictva, vidno ze stížnosti,
kterou podal obecní úřad ve Víchové
zemskému četnickému velitelství v
Praze.
V této stížnosti se praví:
ťJiž po delší dobu je znatelné roztrpčení
mezi občanstvem a místním četnictvem,
které bylo dovršeno průběhem stávky
u firmy Alvín Gerl, textilní závody ve Víchové
nad Jizerou a sice tím, že místní četnictvo
vodilo dělnictvo, které se propůjčilo
firmě za stávkokaze, do práce i z práce.
20. listopadu tři dělníci vezení byli
v průvodu 2 četníků na automobilu
do sousedního okresu obce Sytové.
Svědci: Havlíček Josef z Hrabačova
čp. 104, Spanilý Antonín z Hrabačova
čp. 104 a Bachtík František z Víchové
nad Jizerou č. 173.
Té samé noci vedeni dva dělníci a
to: Josef Drábek a Bažant N. v průvodu četníků
na silnici směrem k Jilemnici. Svědci: Strnádek
Josef a Pavlíček František, oba z Pelhřimova.
Dne 30. listopadu vedli tři četníci a ředitel
uvedené firmy několik stávkokazů od
vlaku z nádraží Hrabačova. Tentýž
večer doprovázeli četníci stávkokaze
směrem po silnici k Jilemnici.
Svědci: Josef Kynčil a Kristian Honců, oba
z Víchové.
Dne 3. prosince: Antonín Štěpánek, tajemník
českoslov. textilního dělnictva se sídlem
v Náchodě navštívil čet. stanici
ve Víchové nad Jizerou a tázal se vrch. četn.
strážmistra, Václava Hödla, kdo mu nařídil,
aby za asistence četnictva byli stávkokazové
voděni do práce a z práce. Jmenovaný
odpověděl, že dostal rozkaz, aby doprovázel
pouze jistého Šubrta.
Dne 1. prosince 1925 jednáno bylo mezi dělnictvem
a firmou o smír a mezi jednáním tázal
se tajemník Ant. Štěpánek p. přednosty
okresní správy politické, kdo nařídil,
aby četnictvo doprovázelo stávkokaze do práce
a z práce. Pan přednosta odpověděl,
že okresní politická správa podobné
nařízení nedala. Jednaní toto příčí
se zajisté ustanovením zákona a tím
spíše, ježto okresní politická
správa dle výroku přednosty okres. správy
politické Butuly rozkaz k tomu nedala.
Před nějakou dobou byl mezi občanstvem a
dělnictvem poměr přátelský,
četnictvo konalo svědomitě a nestraně
svoje povinnosti k spokojenosti všeho občanstva, vyjímaje
pana továrníka, Němce, který se vyjádřil,
že mu československá armáda nepřirostla
k srdci, čímž přirozeně myslel
četnictvo, jak dokázal tím, že strážmistru
Kleprlíkovi odňal z jeho bytu elektrické
vedení, které však mu znovu obnovil během
stávky.
Během stávky naverbovala si práva závodu
několik stávkokazů z cizích okresů
a obcí a ubytovala je v továrním domku čp.
181, aniž hlásila jejich pobyt u obec. úřadu.
Starosta spolu s některými členy zastupitelstva
odebrali se na četnickou stanici a sdělili p. vrchnímu
strážmistrovi Hönlovi, ví-li o tom, že
v továrním bytě jsou ubytováni cizí
lidé, a proč není jejich pobyt hlášen
u obce. Pan vrch. strážmistr Hönl prohlásil,
že ubytování toto je přechodné
a hlášení k pobytu v obci zbytečné,
což ovšem odporuje zákonu o hlášení
pobytu. Za stávky propůjčili se někteří
zdejší četníci k roztrušování
pověsti, že stávka je prohrána, aby
dělnictvo šlo raději do práce, a zakazovali
lidem choditi po státních silnicích. Toto
jednání vyvolalo mezi místním občanstvem
dojem, že četníci pracují ve prospěch
továrníka-Němce proti českému
dělnictvu a že je pomáhají ubíjet
neodpovědnými řečmi o prohrané
stávce.
Dalo by se z poslední doby uvésti velmi mnoho příkladů,
které nasvědčují tomu, že jednání
místního četnictva není objektivní,
daly by se uvésti případy, které by
usvědčovaly přímo, že se nekonají
služební povinnosti. Doufáme však, že
stačí těch několik shora uvedených
příkladů a žádáme, aby
pro dohrou pověst a pro těžkou a zodpovědnou
službu četnictva případy tyto se vyšetřily
a zjednána byla náprava žádoucí
pro obě strany, aby společenský život
a harmonie mezi občanstvem a četnictvem na příště
byla možná.Ť
Tato stížnost podepsána místním
úřadem, jakož i organisací čsl.
strany socialistické a odbočkou československého
svazu textilního dělnictva ve Víchové.
Že se jedná nikoliv o náhodný zjev,
nýbrž o systém, ukazuje další tento
případ:
Okresní výkonný výbor československé
strany socialistické svolal 10. ledna 1926 důvěrnou
schůzi občanů do obce Dolní Sytová.
Někdo ze svolavatelů - patrně z nevědomosti
- jeden letáček zvoucí k této schůzi
přilepil na zeď. To stačilo, aby četnická
stanice v Loukově zahájila obsáhlé
vyšetřovaní nejen v místní obci,
ale i u členů okresního výkonného
výboru čsl. socialistů v Semilech výslechy
svědků v bytech, prováděnými
četnictvem v plné zbroji, takže na veřejnost
nutně se tím budí zdání, jakoby
šlo nejméně o zločin zločince.
Podepsaní dotazují se:
1) Víte, p. ministře, o tomto briskním a
neodůvodněném postupu četnictva ve
Víchové, Loukově a Jilemnici?
2) Je pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření,
aby četnictvo v sociálních bojích
postupovalo nestranně?
3) Je pan ministr odhodlán učiniti opatření,
aby bezpečnostní službu četnictvo nevykonávalo
tak, že by působilo roztrpčení loyálních
občanů?
Dňa 17. decembra m. r. odpoludnia, keď bolo poradné
zasedanie na mestskom dome v Berehove za predsedníctva
starostu mesta, dostavil sa tam vyslaný orgán slúžnovského
úradu s predsedom tamojšieho obchodného kruhu
Vincentom Hugom a odovzdal starostovi županský reskript,
dľa ktorého župan zrušuje zasbupitelstý
sbor mesta a správu cesta sveruje Vincentovi Hugovi, ku
ktorému menuje piatičlenné direktorium.
Odôvodnenie žiadne. 1 to, čo je, je tam malichernýma
také, že na jeho základe nelze zbaviť
mesto samosprávy.
Tážem sa pána ministra vnútra:
Či vie o zrušení zastupitelského sboru
mesta Berehova?
Či je ochotný ihned reštaurovať samosprávu
mesta tým, že odvolá vládneho komisára
a uvedie volenú starú správu v jej práva.
Tak zvaný Bányaiovský jednoposchodový
činžák v ulici Bercsényiho v Užhorode
je vlastníctvom súkroanmíčky Amálie
Korláthovej. V prvom patre tohoto domu a to v susedstve
bytu finančného úradu Mottla je jedna izba,
na ktorú pre prípad jej uprázdnenia činila
nároky sama majitelka domu Amália Korláthová.
Keď sa izba uprázdnila, nasťahovala sa Korláthová
do izby, avšak jedného krásneho dňa
dostavil sa tam istý finančný úradník,
Dr. Lopatař a prehlásiac, že županák
mu izbu pridelil, ihneď ju obsadil. Majiteľka domu však
nechcela veriť tomuto bezzákonnému rekvirovaniu
a zostala v byte i naďalej.
Finančný úradník dal si na to priviesť
policajného strážnika a majiteľku domu
i jej príslušníkov jednoducho vystrčil
z bytu, nábytok dal vyhádzať na dvor, tak že
sa tento takmer naprosto rozbil.
Toto násilné rekvirovanie neobišlo sa samozrejme
bezo slov, a preto policajný strážnik odviedol
majiteľku domu a jej príslušníkov na políciu,
kde s ňou bol napísaný protakol. Pri právnom
poriadku, ktorý zurí v Užhorode, neprekvapovalo
by, keby policia trestala dokonca pokutou Amáliu Korláthovú,
ktorá hájila svoje vlastníctvo.
Tážem sa pána ministra:
Či má vedemosť o škandalóznych
rekviráciach bytov v Užhorode?
Či je ochotný ihned zakročiť, aby Amália
Korláthová mohla si dodržať aspoň
túto jednu miestnosť vo svojom vlastnom dome?
Spoločnosť pre reguláciu vody a odvodňovanie
v Serňe vybudovala v rokoch 1901-1902 kanál tak
zv. Magas part, ktorý slúži k odvádzaniu
vody močára Serňe. V roku 1911.-1912. bol
demontovaný na tomto kanále jaz v obci Gát,
ktorý jaz reguloval postupné odvádzanie ohromného
množstva vôd nastalých následkom jarného
tania sňahu a väčších pršok.
Následkom zrušenia jazu boly odvodnené lúky
Schönbornového statku v rozsahu 22.000 jutár,
ktoré boly dotiaľ rybníkom, avšak voda,
ktorá sa nahrnie následkom zrušenia jazu na
raz, zároveň zaleje každého roku na
jar ešte viac než po každom väčšom
daždi takmer 839 kat, jutár chotáru obcí
Barkasovo a Čahory výše jedného metra
vodou, kdežto územie toto nebolo imundačným
obvodom pred zrušením jazu. Toto územie 839
jutár stalo sa od tých čias pre majiteľov
naprosto neužitočným, lebo ač každého
roku pokúsia sa tam pôdu zasiať, odnesie povodeň
vždy i druhé siatie. A tak týchto 839 jutár
prvotriednej pödy stalo sa následkom zrušenia
jazu bezcenným. Dobre to vedela odvodňovacia spoločnosť
a uznala to svojho času aj maďarská vláda,
ktorá sľúbila 50% štátneho príspevku
spoločnosti pre výstavbu pobočného
kanála v r. 1913. Ku stavbe tejto však následkom
války nedošlo, avšak územie to navštivuje
každoročne povodeň raz-dvakrát. Majitelia
tejto pôdy žiadajú každoročne u
finančných úradov rusinských, aby
územia tieto boly dane sprostené, alebo aby sa aspoň
bral zreteľ na stálé povodne.
Ač fakt tento je administratívnymi úrady
naprosto preukázaný, predsa sa nič nestalo.
Jednou síce chcela istá smiešaná komisia
dostaviť sa do tohoto územia a tiež vydala sa
na cestu, avšak územie toto pre vodu, ktorou bola
aj umelá cesta zaliata, bolo neprístupné
a preto komisia bola nútená vrátiť sa
s neporídenou. Zúčastnení statkári
žiadajú stále aj od vodoregulačnej a
odvodňovacej spoločnosti v Serňe, aby bola
vec upravená, avšak jednak hmotné pomery nedovoľujú
stavať pobočný kanál a jednak, keď
záujemstvo obcí Barkasovo-Čahory žiadalo
na valnom shromaždení reštaurovanie starého
ja zu, prehlásil prítomný zástupca
štátu, že štát má väčší
záujem na odvodnení 22.000 jutár statku Schönbornového
ako na priestore 839 jutár, ktorý je následkom
zrušenia jazu priestorom inundačným.
Tážem sa pána ministra financií:
Či vie o uvedených veciach a vie-li o nich, aké
kroky zamýšľa učiniť, aby inundačné
územie záujemstva Barkasovo-Čahory bolo dane
sprostené?
Policajný komisariát v Berehove zaslal v októbri
min. r. miestnej skupine kresťansko-sociálnej strany
v Berehove prípis, aby skupina táto predložila
úradné povolenie, na základe ktorého
jestvuje. Policia zánoveň žiadala, aby boly
sdelené mená funkcionánov strany.
Dľa nášho vedomia nemusí politická
strana pôsobiť podľa štatutu, avšak
prez to má menovaná organizácia zemský
štatut, ktorý bol schválený aj ministrom
s plnou mocou v Bratislave a ktorý bol ku schváleniu
predloženy tiež županátom v Užhorode,
Mukačeve a vo Veľkom Sevjuši. Niet zákona,
alebo nariadenia, dľa ktorého by strana musela svoje
štatuty predklalať všetkým administratívnym
úradom prvej stolice.
Tážem sa pána ministra vnútra:
Či má vedomie o popísaných prehmatoch
policajného komisariátu v Berehove?
Či je ochotný zakročiť, aby strany odvekého
obyvateľstva boly nabudúce takýchto šikán
ušetrené?
Ministenstvo zemedelstva sriaďuje v Košiciach na Slovensku
opätovne kurzy podkovárske, ichž vyučovacím
a zkušebným jazykom je jazyk slovenský.
Slovenský vyučovací jazyk znemožňuje
remeselníkom maďarskej národnosti účasť
na kurze a skladanie zkúšok, čím sa
umele pozbavujú svojho chleba a odsudzujú k vymretiu
a maďarské zemedelské obyvateľstvo je
však pozbavené, i možnosti dať ošetrovať
svoj dobytok remeselníkom, ktorí rozumia jeho materinskej
reči.
Tážem sa pána ministra zemedelstva:
Či je ochotný odčiniť túto nespravedlnosť
a postarať sa o sriadenie podkovárskych kurzov v reči
maďarskej a to tak, aby záujemci sa o sriadení
kurzu mohli dazvedeť, aby bolo dosť času k prihláške
a aby miestom kurzu bolo dla počtu a bydliska prihlášok
stanovené niektoré mesto na juhu Slovenska pre južné
Slovensko a niektoré mesto pre východné Slovensko
a Podkarpatskú Rus.
Gazdovia z okresov patriacich k úradom nákupu tabáku
v Komárne a Nových Zámkoch vypestovali v
roku 1925 veľké množstvo tabáku a odviedli
ho menovaným nákupným úradom. K veľa
sťažnostiam dalo podnet už to, že úrady
stanovily nákupné ceny veľmi nízko,
avšak pestovatelia boli mimo toho ešte značnejšie
poškodení. Niekoľko dedín totiž odviedlo
tabákovou úrodu a nedostalo za ňu ani haliera
hotových peňazí, lebo cenu tabáku
zadržalo riaditeľstvo štátneho tabákového
skladíšťa na nedoplatok dávky z majetku.
Vo veľa prípadov stalo sa i to, že pestovatel
tabáku už dávno zaplatil svoj dlh na dávke
z majetku a teraz bolo mu to opätavne srazené.
Toto vydobývanie dávky z majetku je bezzákonné
i vtedy, keď je tu nedoplatok dávky z majetku, lebo
niet takého zákonného ustanovenia, ktoré
by tento neobvyklý spôsob vydobývania daní
predpisovalo.
Pestovanie tabáku v Československej republike je
na veľmi primitívnom stupní a tedy vláda
by mala podniknúť všetko možné, aby
toto zemedelské odvetvie rozkvetlo. Prípady však,
ktoré sme shora vylíčili, hodia sa iba k
tomu, aby zemedelcov odstrašily od pestovania tabáku.
Na základe horejších tážeme sa
pánov ministrov:
1. Či vedia o bezzákonných opatreniach úradov
nákupu tabáku v Komárne a v Nových
Zámkoch?
2. Či sú ochotní ihned zakročiť,
aby nákupné úrady ihneď a bezodkladne
vyplatily každému cenu tabáku a aby dlh na
dávku z majetku bol usporiadaný dodatočne?
3. Či je pán minister zemedelstva ochotný
postarať sa, aby pestovatelia nabudúce neboli vystavení
takýmto šikánam a takémuto prekvapeniu?