II. volební období. | 2. zasedání. |
I. ministra financí na interpelaci posl. Hugo Bergmanna
a spol. v záležitosti výnosu ministerstva financi
ze dne 27. ledna 1925, čís. 10.622/25 - VII/18 k
zákonu z 22. prosince 1924, čís. 287 Sb.
z. a n. o odpočivných a zaopatřovacích
požitcích státních a jiných veřejných
zaměstnanců (tisk 90/VI);
II. ministra vnitra na interpelaci posl. Bergmanna a spol. o členství
aktivního četnictva v Záložně
čs. četnictva (tisk 68/V);
III. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Bolena, dra Sterna
a soudr. o konfiskaci brožury "Abeceda komunistické
politiky" vydané komunistickým nakladatelstvím
v Praze (tisk 146);
IV. ministra železnic na interpelaci posl. Zierhuta a druhů
o nezákonném tajném výnosu (tisk 49/III);
V. ministra veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy na interpelaci posl. dra Feierfeila, Scharnagla
a druhů, že prý má býti zrušeno
místo obvodního lékaře v Kalku v soudním
okrese jirkovském (tisk 22/VIII);
VI. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga
a druhů o praktické přípravě
advokátů (tisk 92/VI);
VII. ministra financí na interpelaci posl. L. Wenzela a
druhů, aby byla ihned vyřízena veškerá
daňová odvolání a aby u berních
správ byla provedena novela o dávce z majetku (tisk
22/XV);
VIII. ministra financí na interpelaci posl. Laube, Pechmanové,
Davida a spol. ve věci předpisování
dani berní správou v Jičíně
(tisk 68/VI);
IX. ministra financí na interpelaci posl. Geršla a
druhů stran nesprávného výkladu zákona
ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n. o vybíráni
daně z obratu a pracovních výkonů
tisk 92/X);
X. ministra železnic na interpelaci posl. Krause a druhů
o neuvěřitelných poměrech na tratích
státních drah, zvláště na Ústecko-Teplické
a na býv. České severní dráze
(tisk 22/III);
XI. ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. dra Spiny, Simma a druhů o poměru
okresního školního inspektora prof. Františka
Kempfa v Ústí nad Labem k tamějšímu
učitelstvu (tisk 49/X);
XII. ministra školství a nár. osvěty
na interpelaci posl. Horpynky a druhů (tisk 92/II) a interpelaci
posl. Hillebranda a druhů o restrikci pomocných
úředníků okresních školních
inspektorů (tisk 97/XIX);
XIII. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Tichiho, Stenzla,
Eckerta a druhů o nových volbách přísedících
živnostenských soudů (tisk 97/III);
XIV. ministra školství a nár. osvěty
na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga, dra Spiny a druhů,
aby byly znovu obsazeny uprázdněné stolice
učitelské na pražské německé
universitě (tisk 92/VIII);
XV. ministra soc. péče na interpelaci posl. Simma
a druhů o vydání zákona o zvýšení
důchodů Všeobecného pensijního
ústavu s působností od 1. ledna 1926 až
do nové úpravy pensijního pojištění
(tisk 22/XI);
XVI. ministra školství a nár. osvěty
na interpelaci posl. dra Luschky, dra Spiny, inž. Junga,
Stenzla a druhů o hanebném umístění
německého státního reformního
reálného gymnasia v Novém Bohumíně
(tisk 97/XII);
XVII. předsedy vlády na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga
a druhů o rozdílení tak zvaných zbytkových
statků (tisk 144/XII);
XVIII. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Hackenberga,
Heegera a druhů o poměrech u rýmařovského
okresního soudu (tisk 144/II);
XIX. ministra národní obrany na interpelaci posl.
Heegera a druhů o výbuchu dne 5. března t.
r. v Praze (tisk 188);
XX. ministra národní obrany na interpelaci posl.
dra Mayr-Hartinga a druhů o pohromě způsobené
výbuchem dne 5. března (tisk 189);
XXI. ministra financí na interpelaci posl. Windirsche a
druhů o vyplácení úroků z dluhopisů
podle zákona ze dne 30. září 1924,
číslo 216 Sb. z. a n. o konečné úpravě
rakouských a uherských válečných
půjček (tisk 49/VIII);
XXII. vlády na interpelaci posl. dra Hanreicha a druhů
o přídělu Liechtensteinova zbytkového
statku v Nových Mlýnech, v okrese hustopečském
(tisk 181/V);
XXIII. ministra financí na interpelaci posl. Krause a druhů,
aby konečně provedl zákon ze dne 30. září
1924 o úpravě válečných půjček
(tisk 22/XVIII);
XXIV. ministra financí na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga
a druhů o výkupu válečných
půjček (tisk 181/II);
XXV. ministra školství a nár. osvěty
na interpelaci posl. Vojty Beneša a druhů o vyučování
cizím jazykům na veřejných školách
národních, najmě občanských
(tisk 92/XII).
Uvedené vynesení bylo vydáno ministerstvem
financí za tím účelem, aby zemské
finanční úřady pověřeno
likvidováním pensijních a zaopatřovacích
požitků mohly, nevyčkávajíce
vyhlášení prováděcího
vládního nařízení, přikročiti
ihned k přípravným pracím umožňujícím
co nejrychlejší provádění úpravy
odpočivných a zaopatřovacích požitků
podle zákona ze dne 22. prosince 1924, čís.
287 Sb. z. a n. Jen ohledy na zájmy pensistů přiměly
ministerstvo financí k učiněným opatřením
a nemělo jimi býti nijak prejudikováno vládnímu
nařízení k provedení řečeného
zákona, jež bude ještě v dohodě
se všemi ministerstvy vydáno. Jedině učiněná
opatření umožnila, že převážné
většině pensistů byly jejich požitky
zvýšeny podle nové úpravy již v
prvých měsících roku 1925 a že
úprava jest dnes již téměř skončena.
Pokud jde o ustanovení 8. odstavce 1. řečeného
zákona, připomínám, že účelem
tohoto ustanoveni bylo se zřetelem na právő
projednávaná úsporná opatření
ve státní správě nesporně určiti,
že při placení pensijních příspěvků
nemají býti nijak honorována léta
připočtená pouze z důvodu služby
za války. Tento faktický stav důvodová
zpráva prostě uvádí. Byl-li tento
úmysl v zákoně samém náležitě
vyjádřen, rozhodne v brzké době v
konkrétních případech Nejvyšší
správní soud.
Nemohu proto odvolati uvedené vynesení, jež
ve svém celku bylo vydáno jedině v zájmu
pensistů a jehož odvolání by bylo zdrželo
provedení úpravy odpočivných a zaopatřovacích
požitků podle zákona čís. 287/1924
Sb. z. a n.
Soukromými osobami založené společenstvo,
které se zove "Záložna čs. četnictva",
žádalo svého času, aby bylo dovoleno
"četnické správě" (to jest
tedy ministerstvu vnitra) spolupůsobiti v Záložně
a nabídlo "četnické správě
při ministerstvu vnitra" přiměřené
zastoupení ve výboru a v dozorčí radě.
Žádosti té nemohla ovšem býti vyhověno.
Žádost, aby byla dovolena volba aktivních četníků
za činovníky Záložny, nedošla.
Poněvadž zmíněné společenstvo
je podnikem soukromým, nemám žádné
příčiny, abych v zájmu tohoto soukromého
podniku vydával nějaké pokyny příslušníkům
četnictva.
Zabavení brožury "Abeceda komunistické
politiky" nařídilo státní zastupitelství
v Praze, ježto v místech, již jsou v interpelaci
doslovně uvedena, shledalo skutkovou podstatu přečinu
podle § 15, č. 2, zák. na ochranu republiky
a mělo také za to, že veřejný
zájem toho vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování
obsahu závadných míst bylo zabráněno.
Zemský trestní, jako tiskový soud v Praze
k návrhu státního zastupitelstva potvrdil
nařízené zabavení z týchž
důvodů a tím uznal, že státní
zastupitelstvo postupovalo při konfiskaci brožury
podle zákona. Bylo-li přes toto rozhodnutí
považováno zabavení za neodůvodněné,
bylo věcí těch, kdož jím cítili
se dotčeni, aby použitím námitek přivodili
možnost, aby rozhodnutí to bylo přezkoumáno
i uvážením důvodů, jež by
proti zabavení sami přednesli.
Nestalo-li se tak, sami si musí přičísti,
že zůstalo při rozhodnutí učiněném
bez jich slyšení.
Podobný výnos, ve kterém by bylo vyhrožováno
disciplinárním řízením nebo
propuštěním ze státní služby,
ministerstvo železnic nevydalo.
Zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z.
a n., § 5 (2) stanoveno, že v r. 1925 má celkový
počet státních zaměstnanců
býti snížen o 10%. Následkem toho bylo
nutno přikročiti i k částečnému
snížení počtu státních
obecních (městských) a obvodních lékařů,
což vedlo k zrušení některých zdravotních
obvodů v Čechách, Moravě a Slezsku
(úhrnem 64), mezi nimiž se nalézá i
zdravotní obvod Kalek.
Při úředním řízení
za tou příčinou konaném projevily
sice všechny zúčastněné obce
obvodu kaleckého svůj nesouhlas se zrušením
obvodu, odůvodňujíce jej vzdálenosti
obcí od Blatna, jež mělo se státi sídlem
spojených obvodů blatenského a kaleckého,
neschůdnosti horského terénu, hlavně
v zimě, kde zaváté cesty činí
přístup z Blatna do obcí obvodu kaleckého
nemožný. To jest sice pravdou, lze však namítnouti,
že v téže době jsou tytéž
obce z téže příčiny nepřístupny
i z Kaleku, mimo to pak obdobné poměry jsou v sousedním
zdravotním obvodu v Hoře Sv. Sebastiána a
mnohých obvodech horských v Pošumaví,
Českomoravské Vysočině a jinde. Z
těchto důvodů byl k návrhu okresní
a zemské politické správy obvod kalecký
zrušen a to tím spíše, že jej nebylo
možno v posledních letech trvale obsaditi a poslední
veřejná soutěž byla zase naprosto bezvýslednou.
Ostatně z Blatna po pohodlné silnici dají
se všechny obce obvodu kaleckého lékařem
dobře ovládnouti, zvláště má-li
lékař k disposici automobil, jak je tomu v nynější
době a bude zajisté i v budoucnosti.
K interpelaci shora uvedené kladu si za čest odpověděti,
že mi není možno, přiměti pokynem
advokátní komory, aby ve smyslu § 5. odst.
2, zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb. z. a
n., započítaly do přípravné
služby advokátní i soudní službu,
byla-li konána jako přípravná služba
soudcovská. Výklad uvedeného zákonného
místa náleží totiž do judikatury
nejvyššího soudu, protože jest podle §
30 adv. řádů povolán, aby rozhodoval
jako nejvyšší stolice o opravných prostředcích
proti odepření zápisu do seznamu advokátů.
Nejvyšší soud vykládá však
toto zákonné místo v tom smyslu, že
lze do přípravné služby advokátní
započítávati jen soudní praxi vykonanou
podle § 2, písm. a), adv. řádu a zákona
ze dne 24. prosince 1910, č. 1/1911 ř. z., nikoli
však praxi v přípravné službě
soudcovské.
Poněvadž byly o výkladu tohoto ustanovení
projeveny právními znalci názory opačné,
je nová úprava předmětem úvahy
v ministerstvu spravedlnosti, které o ní jedná
se zástupci stavu advokátního.
Jak z novinářských zpráv je známo,
byla již učiněna potřebná opatření
rázu jak personálního (přijetí
nových sil), tak finančního (povolení
úhrady na nutné práce přes čas),aby
všechny nevyřízené záležitosti
jakož i podaná odvolání proti předpisům
daní i dávky z majetku byla do konce tohoto roku
vyřízena.
Do té doby, než se tak stane, mohou poplatníci,
kteří se domnívají, že se jim
při vyměření daní stala křivda
a kteří předepsané částky
nemohou zaplatiti, žádati za poshovění
a budou jim v odůvodněných případech
podle pokynů, jež v té věci již
dříve ministerstvem financí byly dány,
povoleny přiměřené úlevy při
placení.
Aby mohla přezkoušeti správnost podaných
přiznání, musí konati berní
správa zákonem předepsaná šetření,
a za tím účelem vyslýchá znalce
i důvěrníky, především
ovšem z oné výrobní neb obchodní
skupiny, o jejichž příslušníka
jde, neb jen takoví znalci mohou býti do poměrů
příslušného odvětví zasvěceni.
Postupu tomu nelze vytýkati nereélnost.
Při vyměřování daní
přihlíží se, jak bylo zjištěno,
skutečně i k jiným pomůckám,
jež jsou po ruce, a zvláště i k dokladům,
které poplatník sám předloží
a jichž věrohodnost je zjištěna.
Nelze tudíž ani v tomto směru berní
správě ničeho vytýkati.
Pokud jde o konkrétní, v interpelaci uváděné
případy, může ministerstvo financí
sděliti, že, ačkoliv se údaje interpelace
dle předložených spisů většinou
nesrovnávají se skutečností, přece
nařídilo berní správě, aby
v těch případech, kde si strana podala do
předpisu daně odvolání, náležitě
přihlížela při přezkoušení
zdaňovacích základů i k důkazům,
v odvolání nabízeným. Brzké
vyřízení těchto odvolání
bylo nařízeno.
V §u 4. č. 16 zákona č. 268/23 jest
uvedeno, že od daně z obratu jsou osvobozeny dodávky
a pracovní výkony domáckých dělníků,
prováděné jimi samými nebo členy
jejich rodiny, kteří žijí s nimi ve
společné domácnosti a že totéž
platí i o mistrech, kteří obdrží
k zpracování hmoty od jiných podnikatelů,
jimž odvádějí hotový výrobek
a zbytky zpracovaných hmot. Toto zákonné
ustanovení lze, jak dokazuje též čl.
9. vlád. nařízení ze dne 4. července
1924 č. 156 Sb. z. a n., jedině tak vykládati,
že mistři, pracující pro jiné
podnikatele, jsou jen tehdy osvobozeni od daně z obratu,
jestliže pracují buď sami nebo se členy
své rodiny, kteří žijí s nimi
ve společné domácnosti, a nelze míti
za to, že by úmyslem zákonodárců
bylo bývalo osvoboditi od daně z obratu také
mistry, pracující s cizími silami.
Ministerstvo financí výnosem ze dne 31. března
1924 č. 146.420/8.352/23 nenařídilo berní
správě v Prostějově, aby mistrům,
vykonávajícím práce domácké,
nebyla daň z obratu více předepisována,
nýbrž upozornilo toliko společenstvo krejčích,
kožešníků a rukavičkářů
v Prostějově prostřednictvím berní
správy v Prostějově na svrchu citované
zákonné ustanovení, pokud se týká
mistrů, pracujících pro jiné podnikatele,
při čemž předpokládalo, že
jak společenstvu, tak berní správě
jest známo, že toto osvobození platí
jen pro mistry, kteří pracují buď sami
nebo se členy své rodiny.
Pokud se v interpelaci tvrdí, že se v §u 4. č.
16 zákona stala stilistická chyba, která,jest
v rozporu s úmyslem zákonodárců a
s důvodovou zprávou zákona, neodpovídá
toto tvrzení skutečnosti. Úmysl zakonodárcův
vysvítá totiž nejlépe z doslovného
znění zákona a důvodová zpráva
k vládnímu návrhu zákona se o 4.
č. 16 vůbec nezmiňuje. Praxe ministerstva
financí a berních úřadů nelze
se pro takové tvrzení dovolávati, protože
zmíněným mistrům nebyla daň
z obratu po vydání zákona ze dne 21. prosince
1923 č. 268 vyměřována pouze pro nával
jiné práce.
Ministerstvo financí nezměnilo také výklad
§u 4. č. 16 cit. zákona, neboť výnosem
ze dne 16. ledna 1926 č. 157.362/25, jímž zemskému
finančnímu ředitelství v Brně
bylo sděleno, že mistři jsou osvobozeni od
daně z obratu jen za podmínek, stanovených
v uvedeném článku, t. j. když nezaměstnávají
cizích pomocných sil, nebylo stanoveno nic, co by
odporovalo zprvu citovanému výnosu č. 146.420/8
352/23.
Mimo to nelze ustanovení § 4. č. 16 zákona
o dani z obratu prováděti tak, aby mistři,
pracující s cizími silami byli od daně
z obratu osvobozeni, také z toho důvodu, že
tito mistři, jak jest všeobecně známo,
neomezují se toliko na práci pro továrnu,
nýbrž provádějí zpravidla také
dodávky a výkony pro konsumenty, takže mohou
daň z obratu přesunouti.
Protože však výnos ministerstva financí
čís. 146.42018.352/23 byl Společenstvem krejčích,
kožešníků, čepičářů
a rukavičkářů v Prostějově
nesprávně vykládán, takže mistři
s placením daně z obratu nepočítali,
dalo ministerstvo financí zcela vyjímečně
berní správě v Prostějově pokyn,
aby mistrům, kteří pracovali výhradně
pro továrny a nepřijímali vůbec zakázek
od osob třetích, nebyla za léta 1924 a 1925
daň z obratu vyměřována, ani když
zaměstnávali cizí pomocné síly.
Od 1. ledna 1926 jsou však ti mistři, kteří
pracují s cizími silami, povinni daň z obratu
z celé své tržby řádně
odváděti.
Případ, o kterém jedná interpelace,
týká se vlaku čís. 1504 12. prosince
1925. Toho dne byl vlak zpožděn z Varnsdorfu 32 minuty,
takže skutečně nedosáhl připojení
v Chřibské-Rybništi na vlak číslo
1216.
Tato porucha v dopravě zaviněna byla tím,
že pro poškození čerpadla v Chřibské-Rybništi
bylo nutno vodu čerpati pro všechny vlaky ve Varnsdarfu.
Vodní nádrže ve Varnsdorfu byla pak zatížením,
jež z toho vzniklo, značně vyprázdněna,
takže vlak čís. 1504 nemohl včas vodu
nabrati pro slabý výtok vody u jeřábu
a malý tlak; k tomu přistupuje i ta okolnost, že
voda, čerpaná z řeky Ondavy, jest silně
znečištěna odpadky z průmyslových
závodů a ucpává tudíž
filtry i potrubí.
Dovoluji si ovšem upozorniti, že jde o případ
zcela ojedinělý, ježto oprava čerpadla
v Chřibské Rybništi byla již 13. prosince
ukončena, takže výpomoci vodárny ve
Varnsdorfě nebylo již dále třeba. Přes
to však jest již projednávána otázka
odstranění obtíží s vodou ve
Varnsdorfě a zejména opatření lepší
vody pro stroj.
Při všeobecnosti stížnosti, že některý
z průvodčích vlaků neznal místní
poměry na trati, kde jest přidělen, nemohl
jsem zjistiti, do jaké míry bylo by třeba
zjednati tu nápravu. Dovoluji si však ujistiti, že
podle možnosti všichni průvodčí
vlaků, kteří jsou přiděleni
u vlaků, kde by mohli přijíti do styku s
nemocnými cestujícími, znají dostatečně
německy, aby mohli podati žádaná vysvětlení.
Ježto pak jsou - kromě několika málo
výjimek z nejposlednějších dnů
- zaměstnáni již delší dobu na
určitých tratích, znají také
dokonale místní poměry, takže mohou
své povinnosti plniti bezvadně.
Při zkoumání případů
v interpelaci uvedených, nenabyl jsem přesvědčení,`že
by okresní školní inspektor v Ústí
nad Labem prof. Frant. Kempf překročil obor své
působnosti nebo že by jednal nezákonně.
Neshledávám proto příčiny k
zakročení proti němu.
Ke konkrétním případům v interpelaci
uvedeným konstatuji, že ani jedna z jmenovaných
učitelských osob nebyla restringována.
Stížnost učitelstva, o níž se interpelace
zmiňuje, předložila mně zemská
školní rada v Praze, jíž jsem spisy po
prozkoumání vrátil, aby ve vlastním
oboru působnosti učinila příslušná
opatření.
Instituce pomocných úředníků
okresních školních inspektorů jest zákonu
neznáma a před převratem jí nebylo.
Po převratu, když administrativní agenda okresních
školních výborů se rozmnožila,
zejména v platových věcech učitelských,
ministerstvo školství a národní osvěty
samo snažilo se ulehčiti okresním školním
inspektorům přidělením učitelů
k výpomoci v správní agendě.
Vydáním zákona č. 286/24 Sb. z. a
n., o úsporných opatřeních ve veřejné
správě postavena byla státní školská
správa před úkol snížiti počet
zaměstnanců také ve školství
národním (§§ 4 a 27 cit. zákona).
Je přirozeno, že se při provádění
opatření zákonem tím předepsaných
sáhlo též k instituci, jež není
zákonem stanovena a pro jejíž trvání
důvody z větší části již
pominuly postupující konsolidací školských
poměrů; při tom vzata též v úvahu
okolnost, že počet žactva a následkem
toho také počet tříd poklesl.
Přes to však zrušeno přidělení
učitelů okrasním školním inspektorům
jen v oněch školních okresech v Čechách
a na Moravě, jež vykazují poměrně
nejmenší agendu administrativní; z celkového
počtu přidělených učitelů
zrušeno bylo tak přidělení 1/3, kdežto
ve 2/3 zůstal stav beze změny.
K bodu 2. závěrečného odstavce se
poznamenává, že § 31 zákona č.
292/20 Sb. z. a n., nevstoupil dosud v platnost.