Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Definitivně ustanovenému zaměstnanci, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, poskytne se k žádosti ze státních prostředků bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2) větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

(1) Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí pro zaměstnance, na něž se vztahuje tento zákon nebo jejichž platové a služební poměry budou upraveny podle obdoby tohoto zákona, a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a) Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75% služebního platu bez výchovného, za výslužné (provise a pod.), odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 75% výslužného, odbytného, pense vdovy (družky), sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b) Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod pístm. a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se při výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastavení, postupu).

c) Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí, v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (pense atd.), náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů vypadající podle počtu dětí.

d) Na bytový ekvivalent nebo obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb odborné platy jen pro útraty pohřební.

(2) Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců uvedených v odst. 1. a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů těchto zaměstnanců a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu.

(3) Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4) Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, může zaměstnanec rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

(5) Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru, počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební úřad), rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

(6) Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněna z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7) Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny.na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

(8) Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků.

(9) Zavinil-li zaměstnanec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoli časového omezení.

(1) Pokud dosavadní předpisy týkající se státních zaměstnanců obsahují ustanovení o určitých hodnostních třídách a z tohoto zákona se jinak nepodává, odpovídají

A. u úředníků:

služební místa systemisovaná

mimo platové stupnice      II. hodnostní třídě

B. u soudců:

služební místa systemisovaná

C. u státních profesorů a státních učitelů:

služební místa systemisovaná

v I. a II. stupnici funkč. služného VI. hod. tř.

" III.           "           "            "       VII.   "     "

ostatní služební místa profesorská IX.   "     "

služební místa systemisovaná.

v 1. platové stupnici stát. učitelů VIII.   "      "

" 2.      "            "         "         "       IX.    "      "

" 3.      "            "         "         "   X. a XI "       "

D. u vojenských a četnických důstojníků služební místa systemisovaná

(2) Ustanovení dosavadních předpisů o gažistech mimo hodnostní třídy platí, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, o gažistech mimo služební třídy.

(3) Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního neb činovního přídavku a z tohoto zákona se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

Pro zaměstnance, na které se vztahuje tento zákon a kteří odešli do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto zaměstnancích a po zaměstnancích, kteří zemřeli v činné službě za účinností tohoto zákona, platí dosavadní předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích se změnami obsaženými v následujících ustanoveních a se změnami, které se jinak podávají z tohoto zákona.

Odpočivné a zaopatřovati platy se vyměřují z pensijní základny. Pensijní základnu tvoří služné a přídavky, které jsou výslovně označeny jako započitatelné pro výměru výslužného. U zaměstnance, který nemá služného, tvoří na místě služného pensijní základnu dvě třetiny příslušného adjuta (remunerace) stanoveného pro skupinu míst A, má-li takový zaměstnanec kromě remunerace i činovné, jest pensijní základnou celá remunerace.

(1) Nejnižší roční výměra normálního výslužného nebo vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

(2) Uvedené nejnižší částky se zvyšují u ženatého úředníka, přihlíží-li se podle příslušných předpisů pensijních při odpočivných platech k jeho manželce o 1200 Kč, u ženatého zřízence (podúředníka) za téhož předpokladu o 1.000 Kč ročně.

(3) Nejnižší výměra výslužného úředníků platí také pro soudce, státní osoby učitelské, vojenské důstojníky (čekatele) z povolání a četnické důstojníky a béře se také za základ výměry výslužného pro vojenské důstojníky (čekatele) v záloze podle § 17 zákona ze dne 17. února 1022, č. 6 Sb. z. a n., stejně platí nejnižší výměra pense vdovy po úředníku i pro vdovy po těchto zaměstnancích.

(4) Nejnižší výměra výslužného podúředníků a zřízenců platí také pro vojenské gážisty mimo služební třídy z povolání a pro četnické gážisty mimo služební třídy a bere se také za základ výměry výslužného pro vojenské gážisty mimo služební třídy v záloze podle § 17 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n., stejně platí nejnižší výměra pense vdovy po pod úředníku a zřízenci i pro vdovy po těchto zaměstnancích.

(5) Zaopatřovací platy pro pozůstalé se vyměřují z výslužného, které by manželu neb otci náleželo podle příslušných pensijních předpisů bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v odst. 1 a 2, nedosahují-li však tamto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry v 1. odstavci stanovené, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

Poslední odstavec § 62 služební pragmatiky se nahražuje tímto zněním:

"Na čekatele se vztahují předcházející předpisy se změnou, že na místo stanovené v nich výhody nastupuje přiznání výslužného v nejnižší výměře výslužného úředníkova."

(2) Zemřel-li čekatel úrazem, jejž utrpěl ve službě beze své úmyslné viny, a jsou-li dány předpoklady stanovené v § 62, odst. 2., č.1 až 4 služební pragmatiky, obdrží jeho pozůstalí zaopatřovací platy, pokud by jim příslušely, kdyby čekatel byl již úředníkem, a to vdova ve výši nejnižší výměry vdovské pense po úředníku, sirotci příspěvek na výchovu, popřípadě sirotčí pensi vyplývající z uvedené vdovské pense.

(3) Tato ustanovení platí obdobně i pro čekatele (zatímní profesory a učitele), suplující profesory a asistenty, kteří podléhají služební pragmatice učitelské a pro jejich pozůstalé.

(4) Za předpokladů § 4 zákona ze dne 8. dubna 1919, č. 198 Sb. z, a n., přísluší asistentům a konstruktérům vysokoškolským (část třetí, díl III, A) výslužné podle předpisů platných pro úředníky, jejich pozůstalým zaopatřovací platy, pokud by jim náležely, kdyby asistent byl úředníkem.

Zřízencům, kteří po 35 rocích započitatelné služby budou dáni následkem nezaviněné nemoci jako ke službě neschopní do výslužby, může ústřední úřad v souhlase s ministerstvem financí výjimečně započísti předchozí státní do pense nezapočitatelnou službu až do 5 roků pro výměru výslužného.

úplně osiřelé děti ženských zaměstnanců mají nárok na sirotčí pensi ve výměře a za podmínek platných pro přiznání a další poskytování sirotčích pensí po mužských zaměstnancích, není-li tu osoby jejich výživě povinné a schopné. Mají-li tyto děti ještě jiný nárok na státní nebo nestátní veřejné zaopatřovací platy, krátí se o ně tato sirotčí pense.

Omezení příspěvku na výchovu a sirotčí pense (sirotčího důchodu) pro jedno dítě nejvyšší výměrou, která byla posledně měněna ustanovením § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., a § 21 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., se zrušuje.

(1) Dosavadní ustanovení o drahotních přídavcích pro zaměstnance ve výslužbě a příslušníky jeho rodiny a pro pozůstalé po zaměstnancích neplatí pro osoby uvedené v §u 153.

(2) Zaměstnancům ve výslužbě příslušejí výchovné, přídavky na děti a doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby.

(3) Vdově po podúředníku, zřízenci, vojenském nebo četnickém gážistovi mimo služební třídy přísluší k pensi vdovské přídavek ve výši doplňovacího přídavku pro ženaté, který příslušel manželovi v době úmrtí.

(4) Vdovám příslušejí k zaopatřovacím požitkům výchovné a přídavky na děti v té výši a Potud, pokud by příslušely manželovi za vinné služby. Stejné výchovné a přídavky na děti příslušejí k sirotčí pensi (sirotčímu důchodu) úplně osiřelých sirotků, pokud by příslušely otci za činné služby.

(1) Celkové odpočivné příjmy zaměstnancovy nesmějí býti nižší, než jaké by mu příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 16 zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., kdyby byl odešel do výslužby den před účinností zákona.

(2) Celkové zaopatřovací příjmy vdovy po případě sirotků nesmějí býti nižší, než jaké by jim příslušely podle dosavadních předpisů s vyloučením ustanovení § 16 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., kdyby byl manžel (otec) zemřel den před účinností zákona.

(3) Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, k němuž jest podle předchozích odstavců přihlížeti při určeni celkových odpočivných neb zaopatřovacích příjmů, určí se tyto podle změněného rodinného stavu.

(4) Rozdíl, o který jsou uvedené celkové příjmy větší než celkové příjmy odpočivné neb zaopatřovací příslušející podle tohoto zákona, náleží jako přídavek k odpočivným neb zaopatřovacím platům.

Snížení státního odpočivného nebo zaopatřovacího požitku podle § 17 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., nenastává u pensistů (provisionistů), kteří při odchodu do výslužby měli již nárok na přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti.

(1) Požívá-li zaměstnanec ve výslužbě nebe pozůstalí.renty z úrazového pojištění (zaopatření), krátí se

a) výslužné (invalidní plat) o částku, o kterou úrazový důchod s výslužným (invalidním platem) jest vyšší nežli nejvyšší pensijní základna, které by zaměstnanec bez dalšího povýšení dosáhl.

b) zaopatřovací platy pozůstalých a částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší nežli jeden a půlnásabek zaopatřovacích platů.

(2) Jedna třetina výslužného (invalidního platu) nebo zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

(3) Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se výslužné (invalidní plat) vůbec.

(4) V ostatních případech může ústřední úřad povoliti, aby se výslužné (invalidní plat) krátilo v menší míře než podle odstavce 1. písmeno a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké.

Poživatelé odpočivných a zaopatřovacích platů stanovených tímto zákonem jsou povinni platiti ze svého daň z příjmů.

(1) Zaměstnanci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6% pensijní základny. V poměru k této sazbě se upraví také sazba pensijního příspěvku zaměstnanců, kteří majíce právo na výhodnější než jednoduché započtení služebních let platí dosud pensijní příspěvek vyšší než 8%.

(2) Pensijní příspěvek se sráží v měsíčních částkách ze služebního platu.

(3) Pensijní příspěvek jsou povinni platiti zaměstnanci v činné službě i zaměstnanci na dovolené s čekatelným nebo na dovolené bez platu, jestliže se jim doba takové dovolené započítává pro výměr u výslužného, dokud nedosáhli nároku na plné výslužné beze zřetele době připočtené pro vyměření pensijních požitků z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války zaměstnanci, kteří dosáhli takového nároku na plné výslužné, jsou povinni platiti pensijní příspěvek pouze ze zvýšení pensijní základny, kterého nabyli po dni účinnosti tohoto zákona, vyjímajíc zvýšení pensijní základny, jehož zaměstnanec, převedený podle části sedmé do nových platů, nabyl prvým propůjčením služebního místa systemisovaného podle tohoto zákona.