Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Vojenští gažisté v záloze povolaní k činné službě obdrží alikvotní díl počátečního služného (§ 103, odst. 2., § 113) při slušné platové stupnice, podporučíci služné stupně a) osmé platové stupnice.

(2) Za mobilisace a války obdrží tito gažisté stejný služební plat jako gážisté z povolání. U zaměstnanců ve státních úřadech v ústavech, fondech a podnicích státních neb státem spravovaných, jakož i u zaměstnanců na které se vztahuje § 213, zkracuje se civily služební plat o částku služebního platu vypláceného jim jako vojenským gažistům.

(1) Vojenští gažisté ve výslužbě mohou býti povoláni přechodně k činné službě v mír u jen na volná systemisovaná služební místa.

Konají-li službu na služebním místě systemisovaném v téže služební třídě a platové stupnici, jejíž služební plat měli před odchodem do výslužby, obdrží služební plat onoho stupně, ve kterém byli při odchodu do výslužby, zaopatřovací platy jim po dobu této služby nenáležejí.

(3) Konají-li však službu na služebním místě systemisovaném v nižší služební třídě nebo v nižší platové stupnici, obdrží ke svým zaopatřovacím platům odměnu podle pravidel určených vládním nařízením,

(1) Služební místa důstojnická se roztřiďují ve tři služební třídy takto:

(2) Ustanovení § 4, odst. 2. a 3. platí obdobně.

O systemisaci služebních míst platí ustanovení § 98 se změnou, že služební místo generála četnictva se systemisuje ve druhé platové stupnici.

(1) Gážista mimo služební třídy může býti ustanoven správním důstojníkem jen, vyhověl-li všem předepsaným podmínkám, má-li úplné středoškolské vzdělání a aspoň tři roky započitatelné služby jako vrchní strážmistr.

(2) Důstojníkem výkonným, účetním nebo důstojníkem účetní kontroly může býti ustanoven gažista mimo služební třídy jen, vyhověl-li všem předepsaným podmínkám a vykazuje-li aspoň tři roky započitatelné služby jako.vrchní strážmistr.

(3) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva vnitra a ministerstva financí povoliti úchylky.

O služebním platu důstojnickém platí ustanovení §§ 102 až 105.

Prvé neb opětné propůjčení důstojnického služebního místa.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží důstojník při prvém propůjčení služebního místa počáteční služné příslušné platové stupnice.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro opětné převzetí na služební místo důstojnické.

(3) Po dobu přidělení k četnictvu příslušejí vojenskému důstojníku zásadně jeho vojenské služební příjmy, propůjčí-li se mu důstojnické služební místo, obdrží služné, kterého dosáhl ve svém dosavadním služebním poměru, služební doba započitatelná s dosavadním služným se započte pro zvýšení služného.

(4) Byl-li četnický vrchní strážmistr ustanoven důstojníkem správním, případně výkonným, účetním nebo důstojníkem účetní kontroly, obdrží služné podle pravidel o povýšení (§ 128).

(5) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda k souhlasnému návrhu ministerstva vnitra a ministerstva financí povoliti úchylky.

O zvýšení služného platí ustanovení § 107.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, platí dosavadní předpisy o vyloučení neb od kladu postupu důstojníků do vyšších požitků (postupu do vyšších stupňů platových, časového postupu) pro vyloučení, pokud se týče odklad zvýšení služného důstojníků podle tohoto zákona se změnou, že doba ztrávená v trestním řízení se nezapočítává jen tehdy, byl-li důstojník ve vazbě nebo byl-li po dobu trestního řízení zproštěn služby.

O povýšení platí ustanovení § 109.

O přestupu do jiné služební kategorie platí ustanovení § 110,

(1) Služební místa gažistů mimo služební třídy se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve třech platových stupnicích, a to:

a) služební místa četnických vrchních strážmistrů-velitelů stanic, t. j. četnických vrchních strážmistrů, kteří jsou veliteli stanice neb okresu nebo konají rovnocennou službu četnickou, v I. platové stupnici,

b) služební místa četnických vrchních strážmistrů v II. platové stupnici,

c) služební místa četnických strážmistrů a četníků na zkoušku v III. platové stupnici.

(2) Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(3) Ustanovení § 6 platí obdobně.

Služební plat gažistů mimo služební třídy se skládá ze služného, činovného a výchovného.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

§ 15.

Činovné.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12) a stanoví se v ročních částkách takto:

Pro gažisty na služebních místech v I. platové stupnici platí ustanovení § 105, pro ostatní gažisty ustanovení § 115.

(1) Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží gažista mimo služební třídy při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

(2) Ustanovení § 125, odst, 3., platí obdobně.

(1) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává u četnických vrchních strážmistrů-velitelů stanic, jakmile dosáhli započitatelné služební doby předepsané pro ten který stupeň služného, u četnických vrchních strážmistrů a četnických strážmistrů, jakmile dovršili tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(2) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(3) Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro četnické důstojníky platí stejně pro četnické gažisty mimo služební třídy.

(1) Povýšení se stane propůjčením systemisovaného služebního místa vyšší platové stupnice.

(2) Četnickými vrchními strážmistry mohou býti jmenováni četničtí strážmistři, kteří

a) sloužili nejméně 10 roků ve výkonné četnické službě a absolvovali s prospěchem četnickou hodnostní školu, nebo

b) sloužili celkem 10 roků v četnictvu, z toho nejméně tři roky ve výkonné službě, jsou vycvičeni v účetní službě a vykonali předepsanou zkoušku pro účetní pomocné síly.

(3) Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí povoliti úchylky z ustanovení předchozího odstavce.

(4) Při propůjčení služebního místa systemisovaného ve II. platové stupnici platí obdobně ustanovení § 17, odst. 4. a 5.

(5) Při propůjčení systemisovaného služebního místa četnického vrchního strážmistra-velitele stanice přísluší stupeň služného odpovídající započitatelné služební době.

(6) Ustanovení § 17, odst. 2. platí obdobně.

(1) O propůjčení služebního místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a úřední titul s místem spojený.

(2) Teprve doručením tohoto dekretu se stává propůjčení místa účinným.

(3) Při prvém neb opětném ustanovení nebo, nastává-li propůjčením služebního místa změna ve služebním platu, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 139 přísluší nový plat.

Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatele (zatímního profesora a učitele) a suplujícího profesora.

(5) Propůjčí-li se služební místo zatímně, budiž to v dekretu výslovně uvedeno.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změn služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeložení na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.

(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti, ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda.

(2) Roční částky pensijního příspěvku, pokud nejsou vyjádřeny v korunách bez haléřů nebo nejsou dělitelny dvanácti, buďtež zaokrouhleny na nejblíže nižší částky v korunách, dělitelné dvanácti.

(3) Není-li roční částka daně z příjmu vypadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách.dělitelnou dvanácti.

(4) Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy. Od této povinnosti jsou osvobozeni zaměstnanci, na které se vztahuje část čtvrtá zákona, v rozsahu stanoveném. §em 154, č. 6 a 7, zákona o osobních daních přímých, jakož i § 5, č. 8 a 10, uh. zák. čl. X/1909 ustanovení § 8, odst. 2. a 3. zák. č. 394/192 Sb. z. a n. se zrušuje.

Postupové lhůty, pro zvýšení služného (adjuta, remunerace) počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem, podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného (adjuta, remunerace). K době až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného, jakoby byla ztrávena s dosavadním služným (adjutem, remunerací).

(1) Předpisy, jimiž se přiznává Nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2) Vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto zákoně a v jakém rozsahu, se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3) Za zvláštních okolností může ústřední úřad při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4) Převzetí do jiné kategorie (úřednické, služební) může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela neb částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5) Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Předpisy zakládající nárok na jmenování neb ustanovení (definitivní ustanoveni, stabilisaci), na přeřadění nebo postup do vyšší kategorie (skupiny platového schematu, statusu) neplatí, pokud tento zákon jinak nestanoví, pro osoby, u nichž nebyly splněny nejpozději 1, dubna 1925 všechny podmínky příslušného nároku.

(1) Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Za nezaopatřené se pokládají děti, jejichž vlastní. příjem nedosahuje výše stanovené vládním nařízením.

(2) Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1. studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však

a) do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních školách (§ 4, odst. 2.) neb odborných školách,

b) do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2. jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3) Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li zaměstnanec trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5) Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle posledního odstavce §u 151.

(7) Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného zaměstnankyni na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ni ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

(1) Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců, obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnaná bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu, jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2) Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnané jen služné případně výchovné, nedosahuje-li služné částky 80% služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3) Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i po nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává beze změny povinnost platiti pensijní příspěvek.

Vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší zaměstnanci nárok na úřední nebo naturální byt, na služební oděv, případně na ekvivalent za ně nebo na jiné naturální příjmy. Zaměstnanec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

Vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména při úředních výkonech mimo úřad (úředních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.) jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro úřední cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

(1) Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem k povaze služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody.

(2) Až do této úpravy zůstávají v platnosti přídavky přiznané vojenským gažistům vládním nařízením ze dne 1. prosince 1921, č. 440 Sb. z. a n., a ze dne 8. května 1924, č. 101 Sb. z. a n., četnickým gažistům zákonem ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., případně zákonem ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., příslušníkům stráže bezpečnosti vládním nařízením ze dne 5. října 1922, č. 295 Sb. z. a n., a příslušníkům finanční stráže vládním nařízením ze dne 18. října 1923, č. 201 Sb. z. a n.

(3) Až do úpravy podle odstavce 1. činí u četnických důstojníků v činné službě zvláštní četnický přídavek, který náleží podle § 2 zákona č. 186/1920 Sb. z. a n., ročně

u úředníků finanční stráže uvedených v § 8. čís. 2 B vládního nařízení čís. 201,11923 Sb. z. a n, zvláštní úřednický přídavek tamtéž stanovený ročně

(4) Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí.