Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, inž.
Dostálek, Slavíček, Stivín,
Zierhut.
Zapisovatelé: dr. Petersilka, Petrovič.
130 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Udržal;
ministři inž. Novák, dr. Štefánek,
dr Šrámek, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: zástupci sněm.
tajemníka Nebuška, dr Mikyška dr
Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 209. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi
posl. dr Budayovi, posl. Hlinkovi, posl. Nejezchlebu-Marchovi,
posl. Mikulášovi, posl. Sladkému,
posl. Hrušovskému, posl. Křížovi,
posl. Srbovi a Karpíškové - pro
neodkladné záležitosti; na tento týden
posl. dr Wolfovi pro cestu do ciziny, posl. inž. Kallinovi
pro neodkladné záležitosti. Nemocí omluvili
se posl. Chvojka a Procházka.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Matík. Došla oznámení
o změnách ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Soc.-politický výbor zvolil v dnešní
schůzi předsedou posl. Čuříka,
místopředsedou posl. Johanise.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do
výboru iniciativního posl. Weisser
a za posl. Platzera; do výboru zásobovacího
posl. Hellera za posl. Halkeho.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru zásobovacího posl.
Johanise za posl. Kříže a posl. Srbu
za posl. Karpíškovou; do výboru soc.-politického
dne 21. června posl. V. Beneše za posl. Johanise
a dne 24. června posl. Johanise za posl. Tayerleho.
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců komunistické strany v Československu
posl. Kollárikovou a dr Sterna za posl. Vrtaníka
a Schmerdu; klub poslanců čsl. strany lidové
posl. Čuříka za posl. Kaňourka.
Předseda: Došlo sdělení ze senátu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Předseda senátu sdělil přípisem
ze dne 19. června 1929 k tisku 930 sen., že senát
přijal ve 182. schůzi dne 19. června 1929
zkráceným řízením podle §u
55 jedn. řádu osnovu zákona, kterým
se provádí úmluva mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných
pohledávek a dluhů, vzniklých před
26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Zeminové, Buřívala, Špatného,
Pechmanové a druhů vládě o povolení
provokačního, protistátního sjezdu
Hackenkreuzlerů v Jablonci n. Nisou,
posl. Zeminové, Bergmanna, Buřívala, Špatného,
Lance a druhů vládě v záležitosti
neodůvodněného, velikého zvýšení
cen masa, tuků, uzenářského zboží,
ovoce, mléka a j. nezbytných životních
potřeb nejširším vrstvám obyvatelstva,
posl. dr Schollicha a druhů ministru soc. péče
o exekučním vymáhání přeplatků
důchodů válečných poškozenců,
posl. Kleina a soudr. ministrům vnitra a financí
o obtížích při prodlužování
platnosti cestovních pasů,
posl. inž. Nečase, Koudelky, Brodeckého a soudr.
vládě o předložení automobilového
zákona a o nebezpečí, které pro dopravu
a bezpečnost vyplývá z nynějšího
stavu,
posl. dr Sterna a soudr. ministru soc. péče o bezohledném
zastavení přádelny lnu ve Frýdlantu
nad Moravicí.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Sladkého ministru vnitra o chování
velitele četnické stanice v Suchdole nad Odrou (č.
D 1472-II);
posl. Bezděka a druhů ministru školství
a nár. osvěty o demoralisační působnosti
učitele Jaroslava Kratochvíla v Bořeticích
(č. D 1473-II);
posl. inž. Kalliny:
ministru financí, že se nevydávají 3%ní
odškodňovací dluhopisy za válečné
půjčky (č. D 1470-II),
ministru veř. prací o někdejším
rozhodnutí ministerstva veř. prací ze dne
8. července 1926, č. 35.253/26, a o právním
stavu, vytvořeném nyní nálezem nejvyššího
správního soudu ze dne 18. února 1929 (č.
D 1471-II);
posl. inž. Junga ministru vnitra o jednání
okr. hejtmana v Bílovci se stranami (č. D 1468-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
min. financí na dotaz posl. Kurťaka, že Libu
Volvovičovi z obce Čomaljevo byla nespravedlivě
vyměřena daň (č. D 1310-II),
min. železnic a veř. prací na dotaz posl. Schneidera
o zdolání nedostatku uhlí v severočeské
průmyslové oblasti (č. D 1385-II).
Předseda: Počátkem schůze bylo
tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2375. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 890 a 930), kterým se provádí
úmluva mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu
1928 o úpravě vzájemných pohledávek
a dluhů, vzniklých před 26. únorem
1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 200. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
Zápisy o 205. a 206. schůzi posl. sněmovny,
proti nimž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.
Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
okr. soudu trest. v Praze ze dne 8. března 1929, č.
Nt V 2/29, za souhlas s trest. stíháním posl.
Hrušky pro přestupky podle §§ 3,
19 zákona o právu shromažďovacím
a §u 491 tr. z. a čl. V zákona ze 17. prosince
1862, č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 785-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 12. června 1929,
č. Nt XIV 9/29/5, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky pro zločiny podle §u 15,
č. 3 a přečin podle §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky (č. J 786-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 13. června 1929,
č. Nt XIV/10/29/5, za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro přečiny podle §u
14, č. 5, § 15, č. 2, §u 16, č.
1 a §u 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky
(č. J 787-II).
Předseda: Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce, jímž jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 2314) o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356).
Budeme pokračovati v rozpravě započaté
ve 208. schůzi dne 19. června t. r.
Přihlášeni jsou ještě tito řečníci
na straně "proti": posl. Červinka,
Kirpalová, Vobecká, Simm, Horpynka,
Štětka, Vrtaník, Kopasz.
Dávám slovo prvnímu řečníku,
jímž je pan posl. Červinka.
Posl. Červinka: Slavná sněmovno! Z
předložené zprávy výborů
soc.-politického a rozpočtového (tisk 2356)
o vládním návrhu zákona (tisk 2314),
který se týká hranice příjmu
vylučující z nároku na důchod
válečných poškozenců, seznáváme,
že o osudu obětí světové války
pro nejbližší budoucnost má býti
rozhodnuto způsobem, který zatím ponechává
opět vše při starém, což znamená
prodlužování žalostných poměrů
všech osob válkou jistě krutě postižených.
A přece již 15. prosince 1927 prohlásil první
zpravodaj za výbor soc.-politický, když se
tehdá jednalo v plenu sněmovny o vládním
návrhu tisk 1384, že vláda uznávajíc
za nutno přizpůsobiti zákon tento změněným
poměrům, předloží během
půl roku k projednání novelisaci zákona
o válečných poškozencích. Pan
zpravodaj navrhl z toho důvodu, aby platnost zákona
byla o 1/2 roku prodloužena beze změny. Druhý
zpravodaj za výbor rozpočtový suše poznamenal,
že nemá, co by zvláště k obsahu
předlohy zákona připojoval, poněvadž
pan zpravodaj výboru soc.-politického tento obsah
podstatně vyčerpal. Podotkl jen, že i ve výboru
rozpočtovém byl zdůrazněn fakt, že
poměry v životě hospodářském
se zejména, pokud jde o osoby samostatně výdělečně
činné, do té míry změnily,
že se jeví nutná potřeba, aby v nejbližší
době platný zákon byl novelisován
v tom smyslu, že by nároky osob samostatně
výdělečně činných byly
této změněné situaci přiměřeně
přizpůsobeny.
A dále pravil pan zpravodaj rozpočtového
výboru: "Vláda uvažujíc také
o této okolnosti, přistoupila proti původnímu
textu vládního návrhu na změnu osnovy
tak, aby jeho platnost na místo do konce prosince 1928
byla prodloužena toliko do 30. června 1928 v předpokladu,
že do té doby bude předložen definitivní
zákon, upravující poměry válečných
poškozenců, zákon, v němž by právě
tato změněná situace byla náležitým
způsobem uplatněna". Místo této
novelisace podán byl 24. května 1928 vládní
návrh tisk 1575, kterým se starý stav opětně
prodloužil "až do nové úpravy".
Tahle věta "do nové úpravy" je
neobyčejně vhodná pro stálé
odkládání, neboť letošní
vládní návrh tisk 2314, který právě
projednáváme, opět prodlužuje platnost
nynějších ustanovení, a to zase "až
do nové úpravy". A to se rozumí, bude-li
to tak ještě více roků trvati, bude-li
se toto okřídlené "až do nové
úpravy" stále stereotypně opakovati,
nebude pak vůbec potřebí nějaké
úpravy, poněvadž zatím ubozí
váleční poškozenci a jich rodinní
příslušníci najdou věčné
zaopatření na různých hřbitovech
hluboko pod drnem. A to je také asi smysl těchto
stálých odkladů a průtahů s
novelisací zákona o válečných
poškozencích. Takové jednání
není podle mého názoru správné,
poněvadž vyvolává veliké a oprávněné
roztrpčení postižených.
Slavná sněmovno! Úprava zákona o válečných
poškozencích jest již velmi nutná, neboť
statisticky je prokázáno a doloženo, že
naši váleční poškozenci mají
plné právo ke stížnostem na dosavadní
poměry a volání po jich zlepšení.
Račte, prosím, sledovati se mnou renty válečných
poškozenců v různých státech,
renty, které vyjadřuje přehledná tabulka,
a porovnejte tyto důchody s požitky, které
dostávají oběti války u nás,
neboť jen číslice mluví.
Plná renta válečných poškozenců
srovnaná s dělnickou mzdou k 1. dubnu 1928:
Plná renta invalidy obnáší průměrně
mzdy: a) nevyučeného dělníka - v Německu
70%, v Rakousku 67%, v Belgii 149%, v Bulharsku 100%, v Americe
75%, ve Francii 81%, v Anglii 69%, v Italii 80%, v Polsku 94%
a u nás 42%; b) vyučeného dělníka:
v Německu 67%, v Rakousku 44%, v Belgii 101%, v Bulharsku
53%, v Americe 48%, ve Francii 50%, v Anglii 52%, v Italii 48%,
v Polsku 64% - a u nás 26%.
Plná renta svobodného invalidy činí
v Německu 2068.80 Mk, v Rakousku 1512 šilinků,
v Belgii 12.636 belg. fr., v Bulharsku 24.000 lvů, v Americe
1200 dolarů, ve Francii 6488 fr., v Anglii 2080 šilinků,
v Italii 4080 lir, v Polsku 1874 zl. a v Československu
3600 Kč.
Průměrná mzda nevyučeného dělníka
činí v Německu 2500 Mk, v Rakousku 2250 šilinků,
v Belgii 8500 belg. fr. v Bulharsku 24.000 lvů. v Americe
1600 dol., ve Francii 8000 fr., v Anglii 3000 šilinků,
v Italii 5070 lir, v Polsku 2000 zl. - a u nás 8500 Kč.
Průměrná mzda vyučeného dělníka
činí v Německu 3100 Mk, v Rakousku 3400 šilinků,
v Belgii 12.500 belg. fr., v Bulharsku 45.000 lvů, v Americe
2500 dol., ve Francii 13.000 fr., v Anglii 4000 šilinků,
v Italii 3500 lir, v Polsku 3500 zl. - a u nás 13.000 Kč.
- To se týká mzdy.
Plná renta ženatého invalidy s 2 nezaopatřenými
dětmi činí:
a) u nevyučeného dělníka v Německu
3067 Mk, v Rakousku 1818.10 šilinků, v Belgii 14.742
belg. fr., v Bulharsku 24.000 lvů, v Americe 1500 dol.,
ve Francii 8376 fr., v Anglii 3303 šilinků, v Italii
4480 lir, v Polsku 3229 zl., v Československu - 4350 Kč.
b) u nevyučeného dělníka činí
to v procentech průměrné mzdy: v Německu
103%, v Rakousku 81%, v Belgii 173%, v Bulharsku 100%, v Americe
94%, ve Francii 105%, v Anglii 110%, v ltalii 88%, v Polsku 137%,
v Československu 51%.
U vyučeného dělníka činí
to procent průměrné mzdy: v Německu
99%, v Rakousku 53%, v Belgii 118%, v Bulharsku 53%, v Americe
60%, ve Francii 64%, v Anglii 83%, v Italii 53%, v Polsku 94%,
a v Československu 31%
Jest jisto, že jiné státy neposkytují
také válečným poškozencům
žádné přepychové existence, nýbrž
jen to, čeho nezbytně potřebují ke
svému životu. Sazby důchodů, jak jsem
vám je předčítal z uvedené
tabulky, jsou však značně vyšší,
než jsou důchody, vyplácené válečným
poškozencům v Československu. Následkem
toho přirozeně nestačí u nás
výplata důchodu na nejnutnější
životní potřeby. Situace našich válečných
poškozenců je tedy zcela určitě neudržitelná.
Umírají předčasně na své
neduhy a podvýživou, ježto se jim nedostává
dosti pomoci.
Jak vysoké jsou důchody našich válečných
poškozenců, lze zjistiti z tohoto přehledu:
Dle zaopatřovacího zákona pro válečné
poškozence jsou stanoveny tyto důchody denně:
při invaliditě od 20 do 24% 0,98 Kč, od 25
do 34% 1,47 Kč, od 35 do 44% 1,97 Kč od 45 do 54%
2,46 Kč od 55 do 64% 3.94 Kč, od 65 do 74% 4,60
Kč, od 75 do 84% 5,26 Kč, od 85 do 100% - tedy u
těch nejtěžších poškozenců
6,57 Kč.
Vdovy bezdětné nebo pod 30% neschopnosti ku práci
nemají nároku na důchod, s jedním
dítětem nebo aspoň s 35% neschopnosti ku
práci 1.46 Kč denně, se 2 dětmi pod
16 let nebo aspoň s 50% neschopnosti ku práci 2,46
Kč denně, zcela k výdělku nezpůsobilé
nebo přes 55 roků staré mají 3 Kč
denního důchodu; polosirotek 1.09 Kč, úplný
sirotek 1,46 Kč, předkové 1 09 Kč
denního důchodu.
K tomu patří 50% drahotní přídavek,
který však může býti ihned zrušen.
Se strany ministerstva financí, jak jsem informován,
byly již několikráte učiněny
v tomto směru také pokusy. Hranice příjmová
vylučující z nároku na důchod
pro samostatně činné, tedy pro válkou
poškozené živnostníky, řemeslníky,
rolníky atd., je ročně 5000 Kč.
Příjem nesamostatně vydělávajících,
tedy dělníků, zaměstnanců atd.,
započítává se poloviční
částkou, činí tedy 10.000 Kč.
Je-li tato hranice příjmů překročena,
oduznává se důchod. Při tom jest míti
na zřeteli, že při vyšetřování,
zda byla hranice příjmů překročena
čili nic, připočítává
se důchod válečných poškozenců
k jejich příjmu. Následek toho jest, že
důchod válečného poškozence,
který v předešlém roce měl, může
býti často příčinou zastavení
renty pro běžný rok. Vezme-li se při
tom ještě v úvahu, že daně prostý
příjem v Československu činí
7000 Kč ročně, možno si učiniti
představu, jak nízká je tato hranice příjmová.
Ani jediný ze státu zúčastněných
na světové válce nemá tak nespravedlivou
a nízkou hranici příjmovou vylučujíc
z nároku na důchod válečného
poškozence.
Poukazuji také na neudržitelné zaopatření
našich válečných slepců. Toto
zaopatření válečných slepců
u nás je v přímém protikladu k zaopatření
válečných slepců v jiných státech.
Organisace československých válečných
slepců opětovně předložila své
požadavky odpovědným činitelům
ve státě a vyložila, z jakých důvodů
váleční slepci potřebují nezbytně
zlepšení sociálního zaopatření.
Velectění pánové a dámy, dovolte,
abych i této otázky se zvláště
dotknul, neboť právě v té době,
kdy nekvalifikovaným způsobem provokován
byl chudý pracující lid slovy a projevy o
nervosnosti a jiných líbeznostech lidmi jinak velmi
dobře hospodářsky zaopatřenými,
konal se v Praze opět projev, na němž nejbědnější
z bědných s duší zoufalstvím
naplněnou a tentokráte již s prokletím
na bezkrevných rtech, chudáci, jakým není
v republice rovno, nešťastné ubohé oběti
světové války, ubozí váleční
slepci, lidské ruiny, ubohé mátohy z příšerných
válečných let, manifestovali za své
skromné požadavky. Na tento svůj celoříšský
sjezd pozvali tito slepci zástupce příslušných
úřadů a politických stran, aby před
nimi tváří v tvář přednesli
své prosby a žaloby, aby dali průchod své
nespokojenosti, svému rozhořčení nad
stálým rafinovaným a přímo
pobuřujícím odkládáním
úpravy jejich požitků. A zatím co minulý
rok na slepecký sjezd dostavili se z pozvaných politických
stran pouze zástupci dvou parlamentních klubů
poslaneckých - a to dvou socialistických stran,
naší a soc.-demokratické - letos vyhověly
pozvání všechny strany a jich zástupci
s větší nebo menší vervou slíbili
brzkou a energickou pomoc, poněvadž jediný
pohled na toto truchlivé shromáždění
ubohých slepců stačil, aby i nejzatvrzelejší
člověk uznal smutné jejich postavení.
Má hruď se radostí chvěla, já
měl v té chvíli pevnou víru, že
z tohoto jednosvorného prohlášení zástupců
všech politických stran od nejpravějšího
směru, smím-li toho slova užíti, až
nejlevějším konče, svítala zde
naděje, že tragický osud válečných
slepců bude zlepšen, neboť jsem předpokládal,
že sliby učiněné slepcům těmito
zástupci budou také uskutečněny. Jinak
tomu bylo však v řadách slepců; ti již
tentokráte nevěřili, ozýval se zlověstný
repot, poznámky plné skepse a pohrdání.
Jednotlivci dokonce mluvili o poslancích-zrádcích
a neproklínali již pouze exkaisra Viléma a
Rakousko, nýbrž zlořečí všemu
a každému, kdo jim jejich trpký osud ztrpčuje
tím, že jim slibovanou úpravu jejich požitků
stále odkládá. A nedivte se jim, to reptalo
zoufalství nashromážděné v duších
ubohých opuštěnců po celých 11
let, lidí ze všech nejnešťastnějších,
k věčné tmě odsouzených, ubožáků,
těžce, přetěžce životem zkrušených,
s duší zlomenou v křečovitých
záchvěvech bolesti, kteří dávali
průchod prudkými slovy své nedůvěře.
Zejména někteří z nich mluvili tak
ostrým způsobem, že sám jsem považoval
za svou povinnost jako člověk vědomý
si toho, co se může dáti, v čem se slepcům
může vyhověti a v čem ne, říci
jim docela otevřeně své mínění
a přivésti na pravou míru, na správnou
kolej pronášené žhavé výtky
proti vládě, proti zástupcům národa
a lidu a odmítnouti je, pokud byly nespravedlivé.
A tito slepci, mezi kterými jsem dobře znám,
uznali, že bude lépe, když přednesu na
příslušném místě jejich
tužby, bolesti a spravedlivé požadavky. Přiznávám
se však, slavná sněmovno, že jsem musel
chápati a se mnou všichni ostatní, kteří
byli tomuto sjezdu přítomni, bolestné roztrpčení
a nespokojenost nejtěžších válečných
poškozenců, nešťastných těchto
slepců, nad neustálým marným voláním
po zmírnění jejich krutého osudu.
A o nic jiného, velevážení pánové
a dámy, nejde, neboť o slepce válečné
je u nás postaráno poměrně daleko
hůře, nežli ve všech ostatních
státech, jak kromě našich domácích
řečníků-slepců konstatoval
Předseda rakouských válečných
slepců pan Hirsch, který mimo úplné
slepoty je ještě stižen amputací obou
rukou. Bylo to v den 27. května t. r. - tedy ani ne před
měsícem - kdy jsem byl nucen vyslechnouti na manifestačním
sjezdu válečných slepců, kteří
přijeli s velikými obětmi a námahou
ze všech končin naší milé, lepé
a drahé domoviny, jejíž neskonalé krásy
již nikdy více nespatří, láskyplným
pohledem na ní se nepokochají, já i ostatní
zástupci politických stran, tisku a úřadů
tolik bolestí nezměrných od našich lidí,
a kromě toho také ještě projev zástupce
mezinárodní slepecké organisace pana Hirsche,
který skutečně působil přímo
drtivě a musil zahanbiti všechny ty, kteří
u nás převzali vyřešení této
otázky. Bezruký válečný slepec
Hirsch jako host slušnými, prostými, jednoduchými
slovy pozdravil sjezd jménem válečných
slepců rakouských, konstatoval vděčně,
že neutěšené poměry válečných
slepců v Rakousku byly tamní vládou již
odstraněny, a přál slepcům našim,
aby i jejich oprávněné požadavky byly
konečně již upraveny. Konstatoval, že
neutěšené poměry našich válečných
slepců známy jsou v zahraničí, že
mezinárodní organisace válečných
poškozenců v Ženevě je o nich přesně
orientována a že československý stát
stojí v ohledu zaopatření válečných
slepců na místě posledním. Válečný
slepec Hirsch upozorňoval, že tato věc tak,
jako v zahraničí je předmětem bojů
organisace válečných slepců v dorozumění
s frakcemi ostatních válečných poškozenců,
musí býti vyřízena i u nás
uvnitř státu, a ujistil naše válečné
slepce, že tento boj najde sympatií, odezvy a podpory
organisací válečných poškozenců.
Pravdivost výtek a žalob na slepeckém sjezdu
pronášených dovoluji si, slavná sněmovno,
podepříti a prokázati tímto srovnáním:
Zaopatření válečných slepců
v Československu, řekl jsem, je na posledním
místě. Tedy důkazy a doklady.
Válečný slepec, svobodný, má
u nás v Československu základní důchod
2400 Kč, 50% drahotní přirážka
činí 1200 Kč. Může, ale nemusí
dostati zvýšení až do 100% na zvláštní
žádost po dohodě s ministerstvem soc. péče
a ministerstvem financí, kterýžto způsob
v žádném státě se nepraktikuje
a jest jen u nás zaveden, 2400 Kč, tedy může
docíliti nejvyššího příjmu
6000 Kč ročně.
Ženatý s jedním dítkem má 10%
příplatek k základnímu důchodu,
t. j. 240 Kč ročně, tedy úhrnem ročně
6240 Kč.
Ženatý s dvěma dítky má 20% příplatek
k základnímu důchodu, 480 Kč, tudíž
ročně 6480 Kč.