Úterý 18. června 1929

Ve zdravotním výboru byla dosazena pětka. Vždyť my Němci jsme pátým kolem u vozu. Hlásíme-li se tam o slovo, buď předsedající člověka přeslechne, nebo poslouchá jen na polo. Člověk mu nerozumí, nic se nepřekládá, nutno se obrátiti na kolegu; obrátil jsem se na kol. Schmerdu, překládal mně to nejnutnější, sice bych byl často vůbec nevěděl, co se projednává. Tato "pětka" měla vyšetřovati nešvary v nemocnicích. Bylo ujednáno, že se tato expedice podnikne v pondělí, tedy včera týden. Jel jsem v neděli večer do Prahy, jen abych se mohl zúčastniti. Jednou se řeklo, že se může připojiti každý, kdo má chuť. Nu, já byl jedním z těch, kdož chuť měli. Přišel jsem před druhou hodinou do parlamentu, doptával jsem se, sháněl informace, odkud tato expedice vyjde, nebylo však možno něco se dozvěděti. Telefonovali jsme předsedovi zdravotního výboru. Také nic. V ministerstvu zdravotnictví jsem se nedozvěděl také nic. Krátce, odešel jsem po třetí hodině a nebylo nic. Později jsem slyšel, že expedice šla ve středu na kliniky. Bylo by mně jako německému lékaři záleželo mnoho na tom, abych se zúčastnil, ačkoliv přece poměry znám. To jen na objasněnou, jak se mnohdy postupuje.

V jakém stavu zde kliniky jsou, můžeme již viděti z toho, že r. 1886 dřívější rakouský ministr vyučování Gautsch, který byl v Praze, se vyjádřil, že je to skandál, jak nemocnice vypadá. Studoval jsem zde a od té doby se mnoho nezměnilo. Ne podstatně. Počet nemocných jest větší, následkem toho postaveny budovy větší a nové ale v podstatě zůstaly poměry stejné. Tak to dále jíti nemůže a také to tak nepůjde, vzniknou-li kompetenční spory, nemocnice patří zemi, kliniky ministerstvu školství a ministerstvo zdravotnictví nemá do toho pokud možno vůbec co mluvit, opravdu neví, jak věc stojí. Takovým byrokratickým uměním nesmí trpěti blaho vyučujících, studujících a nejméně ošetřovaných. Nesmí býti dále trpěno, a doufám, že touto debatou bude probuzeno svědomí vládnoucích jak státu tak zemi, jakož i všech ostatních činitelů, kteří mají také co mluviti, a že se bude o tom přemýšleti, že budou vypracovány plány, jak by se dalo tomuto zlu odpomoci.

Především trpíme tím, že se zde všechno centralisuje. Všechno! Kdysi se říkalo, že my chceme svoji universitu vystěhovat, při nejmenším chtěli jsme míti pobočné kursy v Liberci. Bylo by nastalo rozdělení. V Liberci máme velikou nemocnici, veliký materiál nemocných, bylo by bývalo zcela dobře možným, zříditi pobočné kursy při německé universitě. Německá universita jest pro tento stát prostě malá a zvláště německá lékařská fakulta. To trvale nepůjde, aby bylo možno stanoviti, že Němci nesmí více dostati, než si s bídou a nouzí ještě zachránili ze starého Rakouska.

Musí dojíti k decentralisaci, tato veliká nemocnice musí býti rozdělena, část rozdělena na venkovská města. Tím se umožní, aby uvolněné další místnosti se předem vybudovaly účelněji a moderněji. Pak musí také dojíti ku správné výměně profesorů s Německou říší a Rakouskem. Jednou jest to naše mateřská země, v nás žije táž kultura, jako v bratřích venku a my si můžeme jen přáti, aby jednou konečně vláda nahlédla potřebu vytvořiti poměry, jež by říšskoněmeckým profesorům umožnily sem přicházeti. Většinou odmítají, protože do takových klinik nepůjdou, poněvadž hmotné poměry jsou příliš špatné než aby profesor takovému povolání vyhověl.

Nyní musím polemisovati s vývody svého předřečníka kol. Schmerdy. Mínil stavovskou čest - jestliže se jednou zákon stal zákonem a většina jej schválila a jej provede, ať jej již zamítneme čili nic - vůči kol. Schmerdovi musím na dotvrzení pravdy říci, že výraz "Hájení stavovské cti jest úlohou lékařské komory" neobsahuje v sobě, že my lékaři snad chceme míti buržoasní přednost vůči komunistům. Mezi lékaři jsou přec také komunisti, mnozí lékaři vzešli z dělnických vrstev. Stavovská čest, již míníme, je čest, která jde výše než obyčejná čest občana. Lékař má míti více vědomí povinnosti než jiný občan. To jest pojem stavovské cti a v tomto smyslu není předností, nýbrž vyšším závazkem nad obyčejnou míru občanské cti. A proti takovému výkladu nebude míti jak doufám také kol. Schmerda námitek, jen musí tomu správně rozuměti. Právě tento závazek nad zákon jest stavovskou ctí. Zákon nemůže k něčemu zavázati, svědomím jsem více zavázán a to je moje čest. Výjimečné případy, jež uvedl u vojska, kde na př. vojín byl špatně léčen a jeho nemoc nebyla uznána, takže konečně den po svém propuštění zemřel, takové výjimečné případy se přiházejí. V každém stavu, i ve stavu lékařském, jsou mnohdy nesvědomití a lehkomyslní jednotlivci, avšak těch je bohudík pořídku a z takových případů usuzovati, že by byl třeba jen nepatrný díl lékařů takového smýšlení, že tak postupuje nebo se tak chová z mrzké ziskuchtivosti, aby mnoho přijímal a málo pracoval, bylo by falešné, jsou to výjimky.

Mohl bych vám ukázati veliký počet případů, kde lékaři pracovali ve službách lidskosti, ve službách pacientů nemocenských pokladen, až ve své ordinaci zemřeli krátce po tom, když vyšetřili posledního pacienta. Mohl bych vám ukázati případy, kde lékaři zemřeli na cestě k návštěvě nemocného, zkrátka případy, kde se lékaři obětovali až do posledního okamžiku, až v chomoutech padli jako starý kůň. A o oněch případech nechci se vůbec zmíniti, kde lékaři se při pokusech s morem a cholerou stali obětí svého povolání, to se přihází každým rokem, a kolik máme již obětí Roentgenových paprsků! Paprsky, které uzdravují, jsou též příčinou nemocí, způsobí i smrt. Kdož pracují s Roentgenovým aparátem, jsou ovšem ve větším nebezpečí než pacient, který jest vysazen ozáření pouze jednou nebo dvakrát, lékař pracuje ustavičně pod vlivem těchto paprsků; sám znám několik lékařů, kteří tím utrpěli těžká poškození. Totéž jest s radiem, mohl bych vám jmenovati veliký počet případů a celou řadu, ani bych hotov nebyl, na důkaz, že stav lékařský jest průměrně neustále v nebezpečí a přes to si mužně počíná a koná svoji povinnost do posledního dechu. Proto dojista není právě na místě vybírati takové příklady, jak učinil kol. Schmerda a tyto příklady snad vystavovali jako typické. Myslím, že to ani tak nemyslil.

Potom mluvil kol. Schmerda o německé universitě, ve výboru a také zde. Znám pana profesora Fischla, byl jsem s ním velmi za dobré, neboť jsem s ním sloužil na vojně v Pardubicích. Nevím, je-li srozuměn, dělá-li pro něj kol. Schmerda takovou propagandu a také nevím, je-li dr Hecht srozuměn, že kolega Schmerda dojista bez jeho vědomí pronesl naň odtud takový chvalozpěv. Co však musím já a každý, ať již lékař nebo laik, odmítnouti, jest, že se ovlivňuje samospráva vysokých škol, lhostejno, zda se strany vlády či parlamentu. University jsou podle staré tradice autonomní. Bylo to jejich pýchou a jest to baštou duchovní svobody. Německé university se vyšinuly opět teprve tehdy, když byly opět svobodné, samosprávné a samostatné. Že může i v takovém systému docházeti k nespravedlnostem, že se i tady někdy postupuje stranicky nebo skrze kliky intrikánsky, může se přihoditi, to však není ještě dávno důvodem pro to, aby se sahalo na samosprávu vysokých škol. Jsou-li tito páni, které jmenoval kol. Schmerda, vskutku tak velkými muži a takovými kapacitami, jež v Rumunsku a všude dostali diplomy a uznání, mají světovou pověst a napsali 50 až 150 pojednání, pak se již sami dostanou dále, i když nedostali profesorskou stolici na německé universitě.

Mají-li skutečně takovou světovou pověst, budou pravděpodobně povoláni jinam. Koch nebyl také profesorem, Koch byl obyčejným venkovským lékařem, avšak pozvedl ho jeho genius, že se stal právě profesorem. Nenamlouvejme si nic, skutečná zdatnost se vždycky uplatní, zvláště ve stavu lékařském. I laické léčení, jak kol. Wenzel připomenul, a na které by si přál míti více ohledu, i to se uplatní, existuje-li ve skutečnosti. Na př. Priessnitz! Třeba jíti jen do Gräfenberku! Co dnes Gräfenberg jest, spočívá skutečně na názorech Priessnitzových a jeho metodách. Zdatnost se uplatní, tu není potřebí paragrafů, jež to umožňují a předepisují. Stolice pro fysikální léčebné metody již existují, že by měly býti více podporovány, že by měly býti nově zřizovány v různých nemocnicích, připouštím bez dalšího, tu s ním plně souhlasím.

V nemocnicích na venkově není přirozeně také všecko zlato, co se třpytí. Úsporná opatření přivodila, že nyní jsou mladí lékaři, kteří se venku u primářů zdržují, nuceni, aby ze svých nepatrných odměn platili stravu, již dříve dostávali zdarma. To má nejen finanční důsledek, to se mstí i na nemocných, neboť trvale se mladý lékař nedá vyssávati. Mladí lékaři dostávají tak nepatrnou odměnu, že by se za to sotva dostal posluha. Mladí lékaři zůstávají proto jen nejvýše rok až dvě léta v nemocnicích a jdou pak rychle do prakse. Tato věčná změna způsobuje, že vždy narukují opět noví, prakticky ještě neškolení lékaři na taková místa. Jde-li nyní primář na dovolenou, neboť on jest také jen člověk a žádný stroj, jenž může pracovati věčně, pak musí býti celý provoz nemocnice řízen tímto zcela nezkušeným lékařem. Jest to spravedlivé, je-li k vůli nepatrně docíleným úsporám přece nějak ohrožován život a zdraví mnohých? Nebylo by mnohem spravedlivější, kdyby taková místa byla vybavena slušným platem a snad bylo stanoveno, aby lékař zůstal na tomto místě 4 až 5 let? Mladí lékaři by byli předně ve svém oboru důkladně vzděláni, a za druhé byla by zde jakási stálost ve vedení těchto nemocnic.

A nyní k závěru: Působiti může jen životné; zákon jest mrtvý, zůstává vždy literou a nemůže nikdy vytvořiti života; potřebujeme povzbuzení, nikoli zákazů.

Omítáme schváliti tyto zákony, a to z více důvodů. Předně jsou ledabyle vypracovány, říkal jsem to již ve výboru. (Posl. dr Schollich [německy]: Jako všecky zákony!) Tak jest, po půl roce nebo po roce se opět ukáže, že jest zapotřebí novelisace a víme-li již dnes, a to mně bylo i připuštěno, že zákon není dokonalým, že se ukáže, že není všecko tak, jak si někdo myslí, jestliže se to již připouští, pak raději žádné změny, nýbrž důkladné projednání, důkladné rozvážení a nikoli nadměrné zhudlaření, jako se stalo ve výboru.

Zpravodaj dosáhl rekordu v rychlém mluvení. Já mohu dosti dobře poslouchati, ale nebylo by to bývalo ani pro dobrého Čecha možným tak rychle mysliti, jak ten člověk rychle mluvil. Pak je odmítáme z toho důvodu, že se tím ruší stavovská samospráva; béře se opět zcela pod moc ministerstva. Mnohé přednosti, které až dosud měli, se jim berou a přenášejí na státní moc, a to státní moc prvého, druhého a třetího stupně. Pak to také odmítáme, poněvadž se nám i v tomto případě přivoďuje národní ztráta, poněvadž také v éře německo-české spolupráce opět mizí německá sekce. Až dosud měli jsme německou sekci lékařské komory, kde se jednalo německy, a českou sekci lékařské komory v Čechách, kde se jednalo česky. Měly společné presidium, kde bylo jednáno společně. Nyní máme pouze jedinou komoru, v níž se ovšem jedná česky, tedy opět národní ztráta, kterou mají také německé vládní strany na svědomí. Pak to odmítáme k vůli nuceným výkonům a sazbě, které jsou v tomto zákoně obsaženy. Pozměňovací návrhy se zamítají a následkem toho nepodáváme vlastní. Přípisů lékařů, kteří nás vyzývali, abychom dosáhli změny, jsme podle možnosti uposlechli. Ve výboru jsme dělali vše možné, abychom největší tvrdosti zmírnili. Že se nám vše nepodařilo - - ze v několika bodech nastalo zajisté zmírnění, připouštím - že se vše nepodařilo, není naší vinou. Přikročujeme s klidným svědomím ke hlasování, které jak doufám dnes již nebude, nýbrž zítra (Veselost.) a budeme s dobrým svědomím hlasovati proti těmto zákonům. (Souhlas a potlesk poslanců něm. strany národní.)

Místopředseda Horák (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu této schůze.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Došla oznámení o změnách v klubech a ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Posl. Burian oznámil, že vystoupil z klubu poslanců komunistické strany v Československu. Zároveň oznámil společně s klubem poslanců komunistické strany Československa-Leninovců, že stal - se členem tohoto klubu.

Do výboru kulturního vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Schäfera.

Místopředseda Horák: Mezi schůzí byly tiskem rozdány Zápisy o 203. a 204. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Iniciativní výbor ve schůzi, konané dne 18. června 1929, usnesl se přikázati k řádnému projednání návrhy, a to:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:

2207. Návrh posl. Riedla, Langra, Knejzlíka, Sladkého, Bergmanna, Buřívala a druhů na zařazení obce Bílovice nad Svitavou do vyšší třídy činovného.

2216. Návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů, aby vláda přeřadila město Warnsdorf do skupiny B činovného.

2217. Návrh posl. Davida, Chvojky, Pechmanové a druhů na přeřadění obce Proseče n. Nisou do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců.

2218. Návrh posl. Davida, Pechmanové, Chvojky a druhů na zařadění obce Dalovice do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců.

2219. Návrh posl. Bergmanna, inž. Záhorského, Slavíčka a druhů na přeřazení obce Jince do skupiny míst C činovného stát. zaměstnanců.

2280. Návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů, aby město Bor u Č. Lípy bylo zařazeno do skupiny B činovného.

2310. Návrh posl. Sladkého, Bergmanna a druhů, aby vláda přeřadila obec Kunčičky u Ostravy do skupiny B činovného.

2312. Návrh posl. Chvojky, Davida, Pechmanové, Bergmanna a druhů vládě o zařazení města Jilemnice do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců.

Výborům zemědělskému a rozpočtovému:

2259. Návrh posl. Jurana a soudr., aby poskytnuta byla výpomoc obyvatelstvu v Uherčicích, okres Hustopeč, postiženému živelní katastrofou.

2281. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby byla neprodleně poskytnuta pomoc obyvatelstvu obce Zašové v okresu val.-meziříčském, postiženému živelní katastrofou, přivoděnou průtrží mračen.

2287. Návrh posl. Vrtaníka a soudr., aby byla poskytnuta výpomoc obyvatelstvu v pásmu přes Rokytnici, Lukovou a Brodek, postiženému průtrží mračen.

2306. Návrh posl. Langra, Riedla, Knejzlíka, Sladkého a druhů, aby neprodleně poskytnuta byla vydatná pomoc obyvatelstvu okresu novoměstského a bystřického na Moravě, postiženým živelní katastrofou, přivoděnou průtrží mračen a krupobitím.

2307. Návrh posl. Jaši a soudr., aby byla neprodleně poskytnuta pomoc obyvatelstvu a obcím okresu kyjovského na Moravě, postiženým krupobitím a průtrží mračen.

2308. Návrh posl. Srby a soudr. na urychlené poskytnutí pomoci obcím a obyvatelstvu okresu Ústí n. Orlicí, postiženým katastrofální průtrží mračen. 2309. Návrh posl. dr Klapky, Mikuláše, Zeminové a druhů na okamžitý zákrok a pomoc úřadů obcím, postiženým živelní pohromou na okresu Kamenice n. Lipou.

2352. Návrh posl. Bradáče, dr Budaye, dr Dolanského, dr Kramáře, dr Luschky, Mlčocha, Stenzla, Windirsche a druhů na vydání zákona o používání dovozních listů.

Výborům soc.-politickému, ústavně-právnímu a rozpočtovému:

2311. Návrh posl. Bergmanna, dr Klapky, Zeminové, Špatného a druhů na úpravu služebních poměrů samosprávných zaměstnanců.

Výborům ústavně-právnímu a zásobovacímu:

2342. Návrh posl. Bradáče, Mlčocha, dr Budaye, dr Dolanského, dr Kramáře, dr Luschky, Stenzla, Windirsche a druhů o zrušení ministerstva pro zásobování lidu.

Místopředseda Horák (zvoní): Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 19. června 1929 v 11 hod. dopol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví a výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 2134) o výkonu lékařské praxe (tisk 2316).

2. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví a výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 2135) o lékařských komorách (tisk 2317).

3. Druhé čtení osnovy zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189).

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s třetím dodatečným zápisem k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaným v Praze dne 27. listopadu 1928 (tisk 2272).

5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se provádí třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách (tisk 2271).

6. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy zákonů:

a) o výkonu lékařské praxe (tisk 2316),

b) o lékařských komorách (tisk 2317).

7. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2314) o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 2356).

8. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 2351), kterým se osvobozují věnování na oslavu Svatováclavského tisíciletí od kolků a poplatků a daně z obohacení (tisk 2367).

9. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 2294), jímž předkládá se Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a o Protokolu Ujednání (tisk 2355).

10. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 2295), jímž se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Ujednání o vývozu koží, podepsané v Ženevě dne 11. července 1928 a Protokol Ujednání (tisk 2354).

11. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o návrhu posl. Mlčocha, Hýbnera a druhů (tisk 2099) a vládním návrhu zákona (tisk 2296), kterými se živnost mlynářská prohlašuje za živnost řemeslnou (tisk 2350).

12. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 2356),

b) zákona, kterým se osvobozují věnování na oslavu Svatováclavského tisíciletí od kolků a poplatků a daně z obohacení (tisk 2367),

c) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Mezinárodním Ujednáním o vývozu kostí, podepsaným v Ženevě dne 11. července 1928, jakož i s jeho protokolem (tisk 2355),

d) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Mezinárodním Ujednáním o vývozu koží, podepsaném v Ženevě dne 11. července 1928, jakož i s jeho protokolem (tisk 2354),

e) zákona, kterým se živnost mlynářská prohlašuje za živnost řemeslnou (tisk 2350).

13. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Fedora (tisk 2153).

14. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka (tisk 2154).

15. Zpráva výboru imunitného o žiadosti sedrie v Bratislave za vydanie k trest. stíhaniu posl. Tománka (tisk 2156).

16. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním posl. Matznera (tisk 2174).

17. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Štětky (tisk 2175).

18. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Znojme, žiadajúcej vydať k trest. stíhaniu posl. Wagnera (tisk 2176).

Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 9 hod. 57 min. večer.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP