Ve zdravotním výboru byla dosazena pětka.
Vždyť my Němci jsme pátým kolem
u vozu. Hlásíme-li se tam o slovo, buď předsedající
člověka přeslechne, nebo poslouchá
jen na polo. Člověk mu nerozumí, nic se nepřekládá,
nutno se obrátiti na kolegu; obrátil jsem se na
kol. Schmerdu, překládal mně to nejnutnější,
sice bych byl často vůbec nevěděl,
co se projednává. Tato "pětka"
měla vyšetřovati nešvary v nemocnicích.
Bylo ujednáno, že se tato expedice podnikne v pondělí,
tedy včera týden. Jel jsem v neděli večer
do Prahy, jen abych se mohl zúčastniti. Jednou se
řeklo, že se může připojiti každý,
kdo má chuť. Nu, já byl jedním z těch,
kdož chuť měli. Přišel jsem před
druhou hodinou do parlamentu, doptával jsem se, sháněl
informace, odkud tato expedice vyjde, nebylo však možno
něco se dozvěděti. Telefonovali jsme předsedovi
zdravotního výboru. Také nic. V ministerstvu
zdravotnictví jsem se nedozvěděl také
nic. Krátce, odešel jsem po třetí hodině
a nebylo nic. Později jsem slyšel, že expedice
šla ve středu na kliniky. Bylo by mně jako
německému lékaři záleželo
mnoho na tom, abych se zúčastnil, ačkoliv
přece poměry znám. To jen na objasněnou,
jak se mnohdy postupuje.
V jakém stavu zde kliniky jsou, můžeme již
viděti z toho, že r. 1886 dřívější
rakouský ministr vyučování Gautsch,
který byl v Praze, se vyjádřil, že je
to skandál, jak nemocnice vypadá. Studoval jsem
zde a od té doby se mnoho nezměnilo. Ne podstatně.
Počet nemocných jest větší, následkem
toho postaveny budovy větší a nové ale
v podstatě zůstaly poměry stejné.
Tak to dále jíti nemůže a také
to tak nepůjde, vzniknou-li kompetenční spory,
nemocnice patří zemi, kliniky ministerstvu školství
a ministerstvo zdravotnictví nemá do toho pokud
možno vůbec co mluvit, opravdu neví, jak věc
stojí. Takovým byrokratickým uměním
nesmí trpěti blaho vyučujících,
studujících a nejméně ošetřovaných.
Nesmí býti dále trpěno, a doufám,
že touto debatou bude probuzeno svědomí vládnoucích
jak státu tak zemi, jakož i všech ostatních
činitelů, kteří mají také
co mluviti, a že se bude o tom přemýšleti,
že budou vypracovány plány, jak by se dalo
tomuto zlu odpomoci.
Především trpíme tím, že
se zde všechno centralisuje. Všechno! Kdysi se říkalo,
že my chceme svoji universitu vystěhovat, při
nejmenším chtěli jsme míti pobočné
kursy v Liberci. Bylo by nastalo rozdělení. V Liberci
máme velikou nemocnici, veliký materiál nemocných,
bylo by bývalo zcela dobře možným, zříditi
pobočné kursy při německé universitě.
Německá universita jest pro tento stát prostě
malá a zvláště německá
lékařská fakulta. To trvale nepůjde,
aby bylo možno stanoviti, že Němci nesmí
více dostati, než si s bídou a nouzí
ještě zachránili ze starého Rakouska.
Musí dojíti k decentralisaci, tato veliká
nemocnice musí býti rozdělena, část
rozdělena na venkovská města. Tím
se umožní, aby uvolněné další
místnosti se předem vybudovaly účelněji
a moderněji. Pak musí také dojíti
ku správné výměně profesorů
s Německou říší a Rakouskem.
Jednou jest to naše mateřská země, v
nás žije táž kultura, jako v bratřích
venku a my si můžeme jen přáti, aby
jednou konečně vláda nahlédla potřebu
vytvořiti poměry, jež by říšskoněmeckým
profesorům umožnily sem přicházeti.
Většinou odmítají, protože do takových
klinik nepůjdou, poněvadž hmotné poměry
jsou příliš špatné než aby
profesor takovému povolání vyhověl.
Nyní musím polemisovati s vývody svého
předřečníka kol. Schmerdy.
Mínil stavovskou čest - jestliže se jednou
zákon stal zákonem a většina jej schválila
a jej provede, ať jej již zamítneme čili
nic - vůči kol. Schmerdovi musím na
dotvrzení pravdy říci, že výraz
"Hájení stavovské cti jest úlohou
lékařské komory" neobsahuje v sobě,
že my lékaři snad chceme míti buržoasní
přednost vůči komunistům. Mezi lékaři
jsou přec také komunisti, mnozí lékaři
vzešli z dělnických vrstev. Stavovská
čest, již míníme, je čest, která
jde výše než obyčejná čest
občana. Lékař má míti více
vědomí povinnosti než jiný občan.
To jest pojem stavovské cti a v tomto smyslu není
předností, nýbrž vyšším
závazkem nad obyčejnou míru občanské
cti. A proti takovému výkladu nebude míti
jak doufám také kol. Schmerda námitek,
jen musí tomu správně rozuměti. Právě
tento závazek nad zákon jest stavovskou ctí.
Zákon nemůže k něčemu zavázati,
svědomím jsem více zavázán
a to je moje čest. Výjimečné případy,
jež uvedl u vojska, kde na př. vojín byl špatně
léčen a jeho nemoc nebyla uznána, takže
konečně den po svém propuštění
zemřel, takové výjimečné případy
se přiházejí. V každém stavu,
i ve stavu lékařském, jsou mnohdy nesvědomití
a lehkomyslní jednotlivci, avšak těch je bohudík
pořídku a z takových případů
usuzovati, že by byl třeba jen nepatrný díl
lékařů takového smýšlení,
že tak postupuje nebo se tak chová z mrzké
ziskuchtivosti, aby mnoho přijímal a málo
pracoval, bylo by falešné, jsou to výjimky.
Mohl bych vám ukázati veliký počet
případů, kde lékaři pracovali
ve službách lidskosti, ve službách pacientů
nemocenských pokladen, až ve své ordinaci zemřeli
krátce po tom, když vyšetřili posledního
pacienta. Mohl bych vám ukázati případy,
kde lékaři zemřeli na cestě k návštěvě
nemocného, zkrátka případy, kde se
lékaři obětovali až do posledního
okamžiku, až v chomoutech padli jako starý kůň.
A o oněch případech nechci se vůbec
zmíniti, kde lékaři se při pokusech
s morem a cholerou stali obětí svého povolání,
to se přihází každým rokem, a
kolik máme již obětí Roentgenových
paprsků! Paprsky, které uzdravují, jsou též
příčinou nemocí, způsobí
i smrt. Kdož pracují s Roentgenovým aparátem,
jsou ovšem ve větším nebezpečí
než pacient, který jest vysazen ozáření
pouze jednou nebo dvakrát, lékař pracuje
ustavičně pod vlivem těchto paprsků;
sám znám několik lékařů,
kteří tím utrpěli těžká
poškození. Totéž jest s radiem, mohl bych
vám jmenovati veliký počet případů
a celou řadu, ani bych hotov nebyl, na důkaz, že
stav lékařský jest průměrně
neustále v nebezpečí a přes to si
mužně počíná a koná svoji
povinnost do posledního dechu. Proto dojista není
právě na místě vybírati takové
příklady, jak učinil kol. Schmerda a
tyto příklady snad vystavovali jako typické.
Myslím, že to ani tak nemyslil.
Potom mluvil kol. Schmerda o německé universitě,
ve výboru a také zde. Znám pana profesora
Fischla, byl jsem s ním velmi za dobré, neboť
jsem s ním sloužil na vojně v Pardubicích.
Nevím, je-li srozuměn, dělá-li pro
něj kol. Schmerda takovou propagandu a také
nevím, je-li dr Hecht srozuměn, že kolega Schmerda
dojista bez jeho vědomí pronesl naň odtud
takový chvalozpěv. Co však musím já
a každý, ať již lékař nebo
laik, odmítnouti, jest, že se ovlivňuje samospráva
vysokých škol, lhostejno, zda se strany vlády
či parlamentu. University jsou podle staré tradice
autonomní. Bylo to jejich pýchou a jest to baštou
duchovní svobody. Německé university se vyšinuly
opět teprve tehdy, když byly opět svobodné,
samosprávné a samostatné. Že může
i v takovém systému docházeti k nespravedlnostem,
že se i tady někdy postupuje stranicky nebo skrze
kliky intrikánsky, může se přihoditi,
to však není ještě dávno důvodem
pro to, aby se sahalo na samosprávu vysokých škol.
Jsou-li tito páni, které jmenoval kol. Schmerda,
vskutku tak velkými muži a takovými kapacitami,
jež v Rumunsku a všude dostali diplomy a uznání,
mají světovou pověst a napsali 50 až
150 pojednání, pak se již sami dostanou dále,
i když nedostali profesorskou stolici na německé
universitě.
Mají-li skutečně takovou světovou
pověst, budou pravděpodobně povoláni
jinam. Koch nebyl také profesorem, Koch byl obyčejným
venkovským lékařem, avšak pozvedl ho
jeho genius, že se stal právě profesorem. Nenamlouvejme
si nic, skutečná zdatnost se vždycky uplatní,
zvláště ve stavu lékařském.
I laické léčení, jak kol. Wenzel
připomenul, a na které by si přál
míti více ohledu, i to se uplatní, existuje-li
ve skutečnosti. Na př. Priessnitz! Třeba
jíti jen do Gräfenberku! Co dnes Gräfenberg jest,
spočívá skutečně na názorech
Priessnitzových a jeho metodách. Zdatnost se uplatní,
tu není potřebí paragrafů, jež
to umožňují a předepisují. Stolice
pro fysikální léčebné metody
již existují, že by měly býti více
podporovány, že by měly býti nově
zřizovány v různých nemocnicích,
připouštím bez dalšího, tu s ním
plně souhlasím.
V nemocnicích na venkově není přirozeně
také všecko zlato, co se třpytí. Úsporná
opatření přivodila, že nyní jsou
mladí lékaři, kteří se venku
u primářů zdržují, nuceni, aby
ze svých nepatrných odměn platili stravu,
již dříve dostávali zdarma. To má
nejen finanční důsledek, to se mstí
i na nemocných, neboť trvale se mladý lékař
nedá vyssávati. Mladí lékaři
dostávají tak nepatrnou odměnu, že by
se za to sotva dostal posluha. Mladí lékaři
zůstávají proto jen nejvýše rok
až dvě léta v nemocnicích a jdou pak
rychle do prakse. Tato věčná změna
způsobuje, že vždy narukují opět
noví, prakticky ještě neškolení
lékaři na taková místa. Jde-li nyní
primář na dovolenou, neboť on jest také
jen člověk a žádný stroj, jenž
může pracovati věčně, pak musí
býti celý provoz nemocnice řízen tímto
zcela nezkušeným lékařem. Jest to spravedlivé,
je-li k vůli nepatrně docíleným úsporám
přece nějak ohrožován život a zdraví
mnohých? Nebylo by mnohem spravedlivější,
kdyby taková místa byla vybavena slušným
platem a snad bylo stanoveno, aby lékař zůstal
na tomto místě 4 až 5 let? Mladí lékaři
by byli předně ve svém oboru důkladně
vzděláni, a za druhé byla by zde jakási
stálost ve vedení těchto nemocnic.
A nyní k závěru: Působiti může
jen životné; zákon jest mrtvý, zůstává
vždy literou a nemůže nikdy vytvořiti
života; potřebujeme povzbuzení, nikoli zákazů.
Omítáme schváliti tyto zákony, a to
z více důvodů. Předně jsou
ledabyle vypracovány, říkal jsem to již
ve výboru. (Posl. dr Schollich [německy]: Jako
všecky zákony!) Tak jest, po půl roce nebo
po roce se opět ukáže, že jest zapotřebí
novelisace a víme-li již dnes, a to mně bylo
i připuštěno, že zákon není
dokonalým, že se ukáže, že není
všecko tak, jak si někdo myslí, jestliže
se to již připouští, pak raději
žádné změny, nýbrž důkladné
projednání, důkladné rozvážení
a nikoli nadměrné zhudlaření, jako
se stalo ve výboru.
Zpravodaj dosáhl rekordu v rychlém mluvení.
Já mohu dosti dobře poslouchati, ale nebylo by to
bývalo ani pro dobrého Čecha možným
tak rychle mysliti, jak ten člověk rychle mluvil.
Pak je odmítáme z toho důvodu, že se
tím ruší stavovská samospráva;
béře se opět zcela pod moc ministerstva.
Mnohé přednosti, které až dosud měli,
se jim berou a přenášejí na státní
moc, a to státní moc prvého, druhého
a třetího stupně. Pak to také odmítáme,
poněvadž se nám i v tomto případě
přivoďuje národní ztráta, poněvadž
také v éře německo-české
spolupráce opět mizí německá
sekce. Až dosud měli jsme německou sekci lékařské
komory, kde se jednalo německy, a českou sekci lékařské
komory v Čechách, kde se jednalo česky. Měly
společné presidium, kde bylo jednáno společně.
Nyní máme pouze jedinou komoru, v níž
se ovšem jedná česky, tedy opět národní
ztráta, kterou mají také německé
vládní strany na svědomí. Pak to odmítáme
k vůli nuceným výkonům a sazbě,
které jsou v tomto zákoně obsaženy.
Pozměňovací návrhy se zamítají
a následkem toho nepodáváme vlastní.
Přípisů lékařů, kteří
nás vyzývali, abychom dosáhli změny,
jsme podle možnosti uposlechli. Ve výboru jsme dělali
vše možné, abychom největší
tvrdosti zmírnili. Že se nám vše nepodařilo
- - ze v několika bodech nastalo zajisté zmírnění,
připouštím - že se vše nepodařilo,
není naší vinou. Přikročujeme
s klidným svědomím ke hlasování,
které jak doufám dnes již nebude, nýbrž
zítra (Veselost.) a budeme s dobrým svědomím
hlasovati proti těmto zákonům. (Souhlas
a potlesk poslanců něm. strany národní.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce, jakož i pořadu této schůze.
Před ukončením schůze učiním
ještě některá presidiální
sdělení.
Došla oznámení o změnách v klubech
a ve výboru. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Posl. Burian oznámil, že vystoupil z klubu
poslanců komunistické strany v Československu.
Zároveň oznámil společně s
klubem poslanců komunistické strany Československa-Leninovců,
že stal - se členem tohoto klubu.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou
za posl. Schäfera.
Místopředseda Horák: Mezi schůzí
byly tiskem rozdány Zápisy o 203. a 204. schůzi
posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle
§u 73 jedn. řádu.
Iniciativní výbor ve schůzi, konané
dne 18. června 1929, usnesl se přikázati
k řádnému projednání návrhy,
a to:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
Výborům soc.-politickému a
rozpočtovému:
2207. Návrh posl. Riedla, Langra, Knejzlíka, Sladkého,
Bergmanna, Buřívala a druhů na zařazení
obce Bílovice nad Svitavou do vyšší třídy
činovného.
2216. Návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů, aby
vláda přeřadila město Warnsdorf do
skupiny B činovného.
2217. Návrh posl. Davida, Chvojky, Pechmanové a
druhů na přeřadění obce Proseče
n. Nisou do vyšší skupiny míst činovného
stát. zaměstnanců.
2218. Návrh posl. Davida, Pechmanové, Chvojky a
druhů na zařadění obce Dalovice do
vyšší skupiny míst činovného
stát. zaměstnanců.
2219. Návrh posl. Bergmanna, inž. Záhorského,
Slavíčka a druhů na přeřazení
obce Jince do skupiny míst C činovného stát.
zaměstnanců.
2280. Návrh posl. Krebse, L. Wenzela a druhů, aby
město Bor u Č. Lípy bylo zařazeno
do skupiny B činovného.
2310. Návrh posl. Sladkého, Bergmanna a druhů,
aby vláda přeřadila obec Kunčičky
u Ostravy do skupiny B činovného.
2312. Návrh posl. Chvojky, Davida, Pechmanové, Bergmanna
a druhů vládě o zařazení města
Jilemnice do vyšší skupiny míst činovného
stát. zaměstnanců.
Výborům zemědělskému a
rozpočtovému:
2259. Návrh posl. Jurana a soudr., aby poskytnuta byla
výpomoc obyvatelstvu v Uherčicích, okres
Hustopeč, postiženému živelní katastrofou.
2281. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby byla
neprodleně poskytnuta pomoc obyvatelstvu obce Zašové
v okresu val.-meziříčském, postiženému
živelní katastrofou, přivoděnou průtrží
mračen.
2287. Návrh posl. Vrtaníka a soudr., aby byla poskytnuta
výpomoc obyvatelstvu v pásmu přes Rokytnici,
Lukovou a Brodek, postiženému průtrží
mračen.
2306. Návrh posl. Langra, Riedla, Knejzlíka, Sladkého
a druhů, aby neprodleně poskytnuta byla vydatná
pomoc obyvatelstvu okresu novoměstského a bystřického
na Moravě, postiženým živelní katastrofou,
přivoděnou průtrží mračen
a krupobitím.
2307. Návrh posl. Jaši a soudr., aby byla neprodleně
poskytnuta pomoc obyvatelstvu a obcím okresu kyjovského
na Moravě, postiženým krupobitím a průtrží
mračen.
2308. Návrh posl. Srby a soudr. na urychlené poskytnutí
pomoci obcím a obyvatelstvu okresu Ústí n.
Orlicí, postiženým katastrofální
průtrží mračen. 2309. Návrh posl.
dr Klapky, Mikuláše, Zeminové a druhů
na okamžitý zákrok a pomoc úřadů
obcím, postiženým živelní pohromou
na okresu Kamenice n. Lipou.
2352. Návrh posl. Bradáče, dr Budaye, dr
Dolanského, dr Kramáře, dr Luschky, Mlčocha,
Stenzla, Windirsche a druhů na vydání zákona
o používání dovozních listů.
Výborům soc.-politickému, ústavně-právnímu
a rozpočtovému:
2311. Návrh posl. Bergmanna, dr Klapky, Zeminové,
Špatného a druhů na úpravu služebních
poměrů samosprávných zaměstnanců.
Výborům ústavně-právnímu
a zásobovacímu:
2342. Návrh posl. Bradáče, Mlčocha,
dr Budaye, dr Dolanského, dr Kramáře, dr
Luschky, Stenzla, Windirsche a druhů o zrušení
ministerstva pro zásobování lidu.
Místopředseda Horák (zvoní):
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se
příští schůze konala zítra
ve středu dne 19. června 1929 v 11 hod. dopol. s
1. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví
a výboru soc.-politického o vládním
návrhu zákona (tisk 2134) o výkonu lékařské
praxe (tisk 2316).
2. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví
a výboru soc.-politického o vládním
návrhu zákona (tisk 2135) o lékařských
komorách (tisk 2317).
3. Druhé čtení osnovy zákona o četnickém
kázeňském a kárném právu,
odnětí četnické hodnosti, přeložení
do výslužby v řízení správním
a o umísťování superarbitrovaných
četnických gážistů mimo služební
třídy (tisk 2189).
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s třetím dodatečným
zápisem k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách, podepsaným v Praze dne 27. listopadu 1928
(tisk 2272).
5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se provádí třetí dodatečný
zápis k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách (tisk 2271).
6. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy zákonů:
a) o výkonu lékařské praxe (tisk 2316),
b) o lékařských komorách (tisk 2317).
7. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 2314) o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356).
8. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení
senátu o vládním návrhu zákona
(tisk 2351), kterým se osvobozují věnování
na oslavu Svatováclavského tisíciletí
od kolků a poplatků a daně z obohacení
(tisk 2367).
9. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
o vládním návrhu (tisk 2294), jímž
předkládá se Národnímu shromáždění
Mezinárodní Ujednání o vývozu
kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července
1928 a o Protokolu Ujednání (tisk 2355).
10. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
o vládním návrhu (tisk 2295), jímž
se předkládá Národnímu shromáždění
Mezinárodní Ujednání o vývozu
koží, podepsané v Ženevě dne 11.
července 1928 a Protokol Ujednání (tisk 2354).
11. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností o návrhu posl. Mlčocha,
Hýbnera a druhů (tisk 2099) a vládním
návrhu zákona (tisk 2296), kterými se živnost
mlynářská prohlašuje za živnost
řemeslnou (tisk 2350).
12. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy:
a) zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 2356),
b) zákona, kterým se osvobozují věnování na oslavu Svatováclavského tisíciletí od kolků a poplatků a daně z obohacení (tisk 2367),
c) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Mezinárodním Ujednáním o vývozu kostí, podepsaným v Ženevě dne 11. července 1928, jakož i s jeho protokolem (tisk 2355),
d) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s Mezinárodním Ujednáním o vývozu koží, podepsaném v Ženevě dne 11. července 1928, jakož i s jeho protokolem (tisk 2354),
e) zákona, kterým se živnost mlynářská
prohlašuje za živnost řemeslnou (tisk 2350).
13. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Fedora
(tisk 2153).
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Kršiaka
(tisk 2154).
15. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Bratislave za vydanie k trest. stíhaniu posl.
Tománka (tisk 2156).
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním
posl. Matznera (tisk 2174).
17. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Štětky (tisk 2175).
18. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Znojme, žiadajúcej vydať
k trest. stíhaniu posl. Wagnera (tisk 2176).
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.