Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
dr Buday, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
184 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
dr Nosek, dr Spina, dr Šrámek,
dr Štefánek, dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 196. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou dal jsem na dnešní a zítřejší
schůzi panu posl. Vološinovi pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí omluvil se p. posl. dr inž. Botto na
tento týden.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei"
posl. Krumpeho za posl. Kunze; klub poslanců "Vereinigter
parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutsehen Gewerbepartei"
posl. Wagnera za posl. Halkeho; klub poslanců "Deutsche
soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera za
posl. Schweichharta.
Do výboru imunitního vyslal klub poslanců
"Deutsche christl.-soc. Volkspartei" posl. Krumpeho
za posl. Hawelku.
Do výboru branného vyslal klub poslanců
"Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der
Deutschen Gewerbepartei" posl. Zierhuta za posl. Platzera.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
Kvasničku za posl. dr Samka.
Předseda: Došla sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Předseda senátu sdělil, že senát
schválil:
ve 176. schůzi dne 24. dubna 1929 zkráceným
řízením podle §u 55 jedn. řádu
sen. Třetí dodatečný zápis
k úmluvě mezi republikou Československou
a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě
závazků v rakousko-uherských korunách
(č. 60/1926 Sb. z. a n.), podepsaný v Praze dne
27. listopadu 1928 (tisk 879 sen.) - (přípis ze
dne 24. dubna 1929),
ve 174. a 176. schůzi dne 23. a 24. dubna 1929:
Doplňkový protokol k dodatkové úmluvě
k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou
Československou a královstvím Italským
z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu
1928 (tisk 874 sen.) - (přípis ze dne 24. dubna
1929),
Dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi
republikou Československou a Španělskem ze
dne 29. července 1925, podepsanou v Madridě dne
13. prosince 1928 (tisk 875 sen.) - (přípis ze dne
25. dubna 1929).
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. inž. Nečase, Koudelky, Kleina, Tayerle a soudr.
vládě, že se nedodržuje zákon o
osmihodinové době pracovní na Podkarpatské
Rusi, a o nepokojích z toho v zemi vzniklých,
posl. Kurťaka a druhů vládě o soudním
sporu mezi urbariálními občinami obcí
Dubové a Krasnošory a ředitelstvím stát.
lesů o upravení poměrů vlastnictví
půdy.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Knejzlíka ministru soc. péče o jmenování
správní komise pro okr. nemoc. pojišťovnu
v Šumperku (č. D 1425-II);
posl. Koczora ministru nár. obrany, prečo bol Ján
Csányi, zemedelec a zemerobotník, ako záložný
vojak povolaný ku cvičeniu vo zbrani v dobe žatvy
(č. D 1415-II);
posl. dr Korlátha:
ministru zemedelstva vo veci pasienkov obce Vel. Gejovce (okres
Užhorod), poťažne o pozemkovej reforme tam vykonanej
(č. D 1416-II);
ministru vnútra vo veci cestovného pasu Etelky Siposovej,
bytom v Užhorode (č. D 1417-II);
posl. Simma a druhů ministru železnic o věci,
která se přihodila na trati Liberec - Praha (č.
D 1418-II;
posl. dr Keibla ministru pošt a telegrafů o nešvarech
na poštách (č. D 1420-II);
posl. dr Schollicha:
ministru vnitra o nostrifikaci říšsko-německých
pojišťoven (č. D 1421-II);
předsedovi vlády, že se Marii Litwinské
z Heřmánek nevyplácí pense (č.
D 1426-II);
posl. inž. Kalliny ministru soc. péče o vdovském
důchodu válečné vdovy Marie Sattlerové
ze Silberbachu č. 322 u Kraslic (č. D 1422-II);
posl. inž. Junga ministru vnitra, že vrch. oficiálovi
čsl. státních drah v. v. Richardu Kaindelovi
z Nov. Bohumína bylo odepřeno přiznání
stát. občanství (č. D 1423-II);
posl. Kurťaka:
ministru veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy o řádném placení za
dodávky mléka do nemocnice obce Velký Sevljuš
(č. D 1410-II);
ministru železnic o zaplacení pozemků vyvlastněných
zemědělcům obce Verjače a Králova
nad Tisou pro stavbu železniční trati (č.
D 1411-II);
ministru financí o daních Ivana Kobala, zemědělce
z Čepy (č. D 1412-II).
Předseda: Došly odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. veř. prací na dotaz posl. Jaši v záležitosti
subvence na stavbu údolních přehrad podyjských
a zajištění prací na těchto podyjských
přehradách v plném rozsahu (č. D 3-II),
min. obchodu a zemědělství na dotaz posl.
Krejčího a druhů o uvolnění
vývozu krmné mouky (č. D 1289-II);
ministru školství a nár. osvěty na dotaz
posl. Světlíka a druhů o stranickém
a pro školství velmi škodlivém působení
okr. škol. inspektora Merty na Zábřežsku
(č. D 1318-II);
min. financí na dotaz posl. Jaši o nesprávném
katastru domovní daně třídní
v obci Divnici - berní správa Uh. Brod - na Moravě
(č. D 1393-II);
min. soc. péče na dotaz posl. Brožíka
o úpravě sociálního pojištění
dělnictva na Hlučínsku (č. D 1000-II);
vlády na dotaz posl. Janalíka a druhů o liknavém
vyřizování žádostí Stát.
pozemkovým úřadem (č. D 1364-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
2114. Odpověď vlády na interpelaci posl. inž.
Nečase a soudr. o předložení automobilního
zákona (tisk 2028).
2118. Odpověď předsedy vlády na interpelaci
posl. Srby, Koudelky, Kříže, inž. Nečase,
Bečko a soudr. o zákazech dovážeti skot
a vepře z Polska do Československé republiky
(tisk 2015).
2140. Odpověď vlády na interpelaci posl. Špatného,
dr Klapky, Zeminové a druhů o zastavení podpor
nezaměstnaných československým stát.
příslušníkům v republice Rakouské
(tisk 2014).
2158. Odpověď ministrů zemědělství,
vnitra a školství a nár. osvěty na interpelaci
posl. Zeminové a druhů o nezbytném zvýšení
ochrany zpěvného a užitečného
ptactva, jakož i o zvýšené ochraně
polní a lesní zvěře v kritickém
letošním roce (tisk 2013).
2179. Odpověď vlády na interpelaci posl. Zeminové
a druhů o nutné okamžité pomoci trpícím
dětem a mládeži, jakož i nezámožným
rodinám v Československé republice (tisk
2012).
2191. Odpověď vlády na interpelaci inž.
Junga a druhů o mimořádných opatřeních
ke zmírnění katastrofálních
následků nynější zimy (tisk 2018).
2193. Odpovědi:
I. min. veř. prací na interp. posl. Prokeše,
Chalupníka, Brožíka a soudr. o častých
úrazech na dolech ostravsko-karvínských (tisk
1548/XIII),
II. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. Beneše, Pika, Remeše a soudr. o neoprávněném
nátlaku a překročení úřední
kompetence předsedou okr. škol. výboru v Rokycanech
dr Kumpfem (tisk 1688/XIV),
III. min. financí na interp. posl. Remeše a soudr.
o neodůvodněném nadržování
firmě Adolf Klikar a spol., maj. velkostatku v Hradišti,
okres Blovice, finančními úřady při
vymáhání dlužných daní
(tisk 1615/I),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Svobody a soudr. o konfiskaci
časopisu "Mladý socialista" (tisk 2111/VIII),
V. min. spravedlnosti na interp. posl. Knejzlíka a druhů
o nepřístojném jednání přednosty
věznice kraj. soudu v Olomouci vrch. taj. Fr. Dýmy
(tisk 2111/VII),
VI. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. Sladkého, Hrušovského a druhů
o rozšíření budovy čsl. stát.
ústavu pro hluchoněmé v Kremnici (tisk 1847/X),
VII. min. spravedlnosti na interp. posl. Knejzlíka, Sladkého
a druhů o trest. stíhání členů
výboru Nár. Jednoty v Lipníku n. Bečvou
(tisk 1863/XV),
VIII. min. železnic na interp. posl. Bergmanna, Tučného
Buřívala, Procházky a druhů, že
ministerstvo železnic neuznává vysvědčení
o zkouškách z učiva občanské
školy vykonaných po absolvování večerních
kursů Ústřední školy dělnické
v Praze (tisk 1964/VI),
IX. min. financí na interp. posl. dr Klapky, Zeminové,
Špatného a druhů o vyměřování
a vymáhání daní (tisk 1964/XX),
X. min. soc. péče na interp. posl. Geršla a
soudr. o zastavení práce domáckého
dělnictva krejčovského na Prostějovsku
(tisk 1122/VI),
XI. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. V. Beneše, Jaši a soudr. o výrocích
odb. přednosty Mlčocha v ministerstvu školství
a nár. osvěty (tisk 1407/XII),
XII. min. fin. na interp. posl. Pika, Remeše a soudr. o zastavení
přídělu stát. stavebních losů
na stavby obytných domů pro státní
a veřejné zaměstnance (tisk 604/IV),
XIII. min. fin. na interp. posl. Pika, Remeše, Chalupy a
soudr., zda bude vydán zákon, jímž se
zruší zdanění a zpoplatnění
věnování na dobročinné a veřejně
prospěšné účely v jubilejním
10. výročí ČSR (tisk 1337/V),
XIV. min. zemědělství na interp. posl. Koudelky,
inž. Nečase, Kříže, Bečko
a soudr. o bezesmluvním stavu v zemědělství
a z toho hrozícím nebezpečí pro zemědělskou
práci a produkci (tisk 1970/XV),
XV. min. financí na interp. posl. dr Klapky, Zeminové,
Špatného a druhů o vyměřování
daní přímých (tisk 1993/XXXI),
XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Klapky a druhů
o nedostatečném personálním. obsazení
okr. soudů (tisk 1993/XXX),
XVII. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Prokeše a soudr., že učitel náboženství
P. Alois Hrziwnatzky na měšť. škole Masarykově
v Bílovci zneužívá vyučování
náboženství k politické agitaci (tisk
1548/X),
XVIII. min. soc. péče, min. vnitra:a spravedlnosti
na interp. posl. Kleina a soudr. o převodu pojišťovacích
obchodů První uherské všeobecné
pojišťovací společnosti na Slovenskou
pojišťovnu, akc. spol. v Bratislavě, a o jeho
důsledcích pro zaměstnance (tisk 724/XI),
XIX. min. soc. péče a min. vnitra na interp posl.
Tayerle a soudr. o provedení voleb do Léčebného
fondu veřejných zaměstnanců (tisk
840/III),
XX. min. soc. péče na interp. posl. Tayerle, Roschera
a soudr. o nezaměstnanosti a státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných (tisk 989/I),
XXI. min. průmyslu, obchodu a živností a min.
vnitra na interp. posl. Horpynky, Simma a druhů o stanovách
pomocnických hromad obchodních gremií v Ústí
n. L. a v Chebu (tisk 1890/VII),
XXII. min. veř. zdravotnictví a telesnej výchovy
k interp. posl. Blatnej, Tauba a súdr. o sriadení
okr. zdravotných rad (tisk 2025/XIX),
XXIII. min. soc. péče na interp. posl. Blatné,
Karpíškové a soudr., aby byly ustanovovány
živnostenské inspektoráty (tisk 1688/IV),
XXIV. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů
o uzavření železničního přechodu
přes místní dráhu Liberec-Jablonec
n. N. - Tanvald v km 4.282 (tisk 1890/VI),
XXV. min. veř. zdravotníctva a telesnej výchovy
k interp. posl. dr Lehnerta a druhov o zrušení zdravotných
obvodov, o ktorom vraj sa usniesla ministerská rada (tisk
1970/IV).
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádosti:
kraj. trest. soudu v Praze ze dne 26. dubna 1929, č. TI
VI 446/56/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hakena pro pořádkovou pokutu svědeckou
(č. J 754-II),
kraj. soudu v Hoře Kutné ze dne 27. dubna 1929,
č. Nt IX 43/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Wagnera pro přečiny podle §u 14,
č. 1, 2 a 5 zákona na ochranu republiky (č.
J 755-II).
Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému:
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
2197. Vládní návrh zákona, kterým
se doplňují a částečně
mění některá ustanovení honebně-policejní,
zejména o hájení zvěře.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů kulturního, soc.-politického
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
1938) k vládnímu návrhu zákona (tisk
sen. 700 a 760) o pomocných školách (třídách)
(tisk 2105).
Zpravodajem výboru kulturního jest p. posl. Vičánek,
zpravodajem výboru soc.-politického p. posl. Dubický
a zpravodajem výboru rozpočtového p.
posl. dr Matoušek.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Vičánkovi.
Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno!
Ve všech třídách našich národních
škol setkáváme se s dvěma kategoriemi
žáků. V první jsou žáci
normálně nadaní, ve druhé žáci
méně nadaní, slabě nadaní,
děti debilní, obyčejně stižené
ještě různými defekty tělesnými
a duševními.
Pro každého učitele v takové třídě
naskytuje se neobyčejně těžký
úkol. Učebnými osnovami je stanoven každému
učiteli určitý cíl, určité
požadavky vědomostí, které si mají
žáci každého školního roku
osvojiti. Tyto požadavky, jak bylo na poslední školské
anketě zjištěno, nejsou nepatrné, jsou
značně vysoké. Chce-li učitel dosáhnouti
tohoto předepsaného učebného cíle,
musí se velmi vynasnažiti, aby aspoň s žáky
normálně nadanými probral předepsané
učivo. Žáci slabě nadaní jsou
a stávají se tím pak přítěží
pro celou třídu. Stávají se přítěží
pro učitele, který jim nemůže věnovati,
chtěje dosáhnouti předepsaného cíle,
tolik pozornosti, jak by pro svoji slabou chápavost vyžadovali,
stávají se přítěží
pro normálně nadané žáky, které
zdržují v dosažení vyšších
vědomostí. A takovouto přítěží,
takovými odstrčenci zůstávají
po celou dobu školního vyučování
a často i později po vstupu do života.
Z těchto žáků vyrůstá
v mnoha našich krajích značné procento
analfabetů a v dalším životě následkem
jejich slabého vzdělání a častokráte
také zanedbané výchovy vyrůstá
z nich dorost pro polepšovny a trestnice. V zájmu
výchovy celého národa je nutno, aby tento
stav byl odstraněn, aby i dětem slaboduchým
dostalo se řádného vyučování
a řádné výchovy. Ve třídách
společných s dětmi normálně
nadanými není to však možno. Je tedy nutno
děti slabě nadané odloučiti od dětí
normálně nadaných, aby jim učitel
ve speciálních třídách, ve
třídách pomocných mohl věnovati
plnou pozornost, mohl využitkovati veškerého
času pouze ke vzdělávání a
vychovávání těchto dětí,
aby jim mohl vštípiti co možná největší
poznatky a aby jim dal také co možná nejlepší
výchovu.
Tento stav řešily jiné státy již
dříve. V různých severních
a západních vzdělaných státech
máme instituci pomocného školství již
řadu let uzákoněnu. Již před
převratem, za Rakouska, pedagogičtí činitelé
nabádali k tomu, aby alespoň ve větších,
pokročilejších městech byly zřizovány
pomocné třídy pro žáky slabě
nadané. Ovšem tento stav nesl s sebou velké
potíže, a to proto, že zde nebylo zákona,
podle kterého by bylo zaručeno nesení celého
nákladu jak osobního, tak věcného
těmi činiteli, kteří mají povinnost
vydržovati školství veřejné. Pomocné
školy, které byly takto zřizovány, byly
zřizovány pouze neobyčejnou blahovůlí
měst, poněvadž tato města musila nésti
celý náklad, ne pouze věcný, jako
při školách obyčejných, nýbrž
také náklad osobní. To bylo břemeno
velmi značné, ale města je nesla, a tak se
setkáváme se zjevem, že v 87 městech
na území naší republiky bylo zřízeno
celkem 159 pomocných tříd a škol, v
nichž bylo vyučováno celkem asi 3000 žáků.
Ovšem jsou to pouze výjimky. Již tyto číslice
ukazují, že rozšíření pomocných
škol nebylo takové, jak toho vyžaduje velmi značný
počet dětí slabě nadaných,
ale tento počet dětí slabě nadaných
nejen že se nezmenšuje, nýbrž nepříznivými
poměry hospodářskými a sociálními
ještě naopak vzrůstá, a je tedy nanejvýše
nutno, aby zákonitým opatřením bylo
vyřešeno zřizování pomocných
škol a tříd, aby s obcí, které
doposud dobrovolně vydržovaly pomocné školy,
bylo sňato tíživé břemeno nesení
osobního nákladu na tyto školy a aby se pomocných
škol dostalo co možná v největší
míře také městům, kde doposud
pomocných škol nebylo.
Otázku tuto řeší naše školská
správa předložením vládního
návrhu o školách pomocných, který
byl projednán senátem Národního shromáždění
ve 152. schůzi a byl nyní předložen
k projednání posl. sněmovně. Kulturní
výbor projednal tento návrh zákona a schválil
jej ve znění shodném s usnesením senátu.
Co jest účelem osnovy zákona o pomocných
školách? Jak jsem již naznačil, účelem
tohoto zákona jest podchytiti a zaškoliti do pomocných
tříd co možná největší
počet žáků slabě nadaných.
V prvé řadě ovšem v nynější
nepříznivé finanční situaci
jak státu, tak také samosprávných
svazků je hlavním účelem osnovy zabezpečiti
veškeré dosavadní pomocné školy
a třídy, postaviti je na zákonitý
podklad, aby pomocné školství nebylo vydáno
ustavičnému nebezpečí, že obce,
školy a třídy pomocné doposud vydržující
dobrovolně, nebudou pro nepříznivou situaci
finanční nuceny je zrušiti.
Vládní návrh řeší tak
jako u ostatních škol veřejných otázku
škol pomocných na podkladě dvojím, že
připouští vedle škol veřejných
také školy soukromé.
Velmi důležité jest ustanovení, že
pro pomocné školy a třídy budou vydány
zvláštní učebné osnovy a předpisy,
poněvadž je přirozeno, že učebná
osnova pro pomocné třídy nemůže
klásti takové požadavky, jako osnova pro školy
a třídy, ve kterých budou žáci
normálně nadaní.
Dále se stanoví normy o školní docházce,
která je pro takové veřejné školy
pomocné právě tak povinná, jako pro
ostatní veřejné školy, a stanoví
také právní a finanční, platové
postavení učitelstva na těchto školách.
Ve směru druhém ustanovuje osnova, že se dosavadní
pomocné školy, vydržované z dobré
vůle obcemi, mají proměniti na školy
veřejné podle tohoto zákona a že mají
býti nadále vydržovány z týchž
prostředků, z jakých jsou vydržovány
ostatní školy veřejné. Tím způsobem
se ulehčí právě těm městským
obcím, které doposud pomocné školy z
vlastních prostředků a nákladů
vydržovaly.