Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, dr
Buday, inž. Dostálek, Horák,
Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: Špatný, Vávra.
209 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
Najman, dr Nosek, inž. L. Novák,
dr Spina, dr Šrámek, dr Štefánek,
dr Tiso, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 185. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: na tento týden posl. dr Rehákovi
pro rodinné záležitosti, na 28. únor
a 1. březen posl. Zeminové, na dnešní
a zítřejší schůzi posl. Hrušovskému
pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omluvil se na schůze 26. a 28. února
posl. dr Patejdl.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. dr Polyák a dr Fritz.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Kulturní výbor zvolil ve schůzi dne
27. února 1929 za II. místopředsedu posl.
Machníka.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Honzla za posl. dr Zadinu; klub poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Jašu
za posl. inž. Nečase; klub poslancov slovenskej
ľudovej strany posl. Matíka za posl. Pavlačku;
klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" posl. Gläsela
za posl. Platzera.
Do výboru zásobovacího vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Vomelu za posl. Křemena; klub poslanců
čsl. strany nár. socialistické posl. Langra
za posl. Zeminovou; klub poslanců "Vereinigter
parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei"
posl. Freisinga za posl. Platzera.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Grebáče-Orlova
za posl. dr Fritze; klub poslanců "Deutsehe christl.
soz. Volkspartei" posl. Greifa za posl. dr Luschku.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der
Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" posl. Eckerta
za posl. Stenzla.
Do výboru imunitního vyslal klub poslanců
"Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Hawelku
za posl. Bobka.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Súrna interpelácia posl. Kršiaka a súdr.
ministrovi vnútra o rozpustení obecného zastupiteľstva
vo Vyšnom Medzevu.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Kurťaka:
ministru soc. péče:
aby invalida Vasil Svitlík z Novoselice byl pozván
k nové lékařské prohlídce (č.
D 1348-II),
že okresní nemocenská pojišťovna
v Chustu nespravedlivě žádá pojistné
poplatky od vdovy po Ivanu Pálovi z obce Tekeházy
(č. D 1349-II),
aby invalida Vasil Ogar z Velkých Komjat byl pozván
k lékařské prohlídce (č. D
1350-II),
o udělení invalidní podpory Ivanu Šimončincovi
ze Strojné (č. D 1351-II),
o udělení důchodu předků Iljaně
Melníkové, roz. Gundové z obce Hrušova
(č. D 1352-II),
aby invalida Vasil Gubera Jurův z Dubového byl pozván
k nové lékařské prohlídce (č.
D 1353-II),
o výplatě nedoplatků invalidu Michalu Štenovi
z Ternova (č. D 1354-II),
že okresní nemocenská pojišťovna
v Chustu nespravedlivě žádá pojistné
nedoplatky od Ivana Talabirčuka z Králova nad Tisou
(č. D 1355-II);
ministru pošt a telegrafů o přijetí
Michala Bodnara z Velké Kopani jako poštovního
úředníka (č. D 1362-II);
vládě, že četníci odňali
dolary Marii Borové, ženě Michala z Velké
Kopani (č. D 1363-II);
posl. Čuříka a druhů ministru železnic:
ve věci zaměstnanců čsl. st. drah
(č. D 1360-II),
o konečném vyřešení služebních
poměrů smluvních dělníků
u čsl. st. drah (č. D 1361-II);
posl. Koudelky ministru školství a nár. osvěty
o chatrném a nedůstojném stavu budovy reálného
gymnasia v Kolíně (č. D 1358-II),
posl. Janalíka a druhů min. předsedovi o
liknavém vyřizování žádostí
Stát. pozemkovým úřadem (č.
D 1364-II),
posl. dr Koberga ministru veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy o užívání jazyků
u Léčebného fondu (č. D 1359-II),
posl. Práška a druhů ministru financí
o propůjčení trafiky válečnému
invalidovi a otci šesti nezaopatřených dětí
Ant. Šantovi z Krchleb u Čáslavě (č.
D.1367-II),
posl. Bayera a druhů ministru financí o pokutách
ukládaných mlynářům za dovezenou
kukuřici spotřebovanou k účelům
neprůmyslovým (č. D 1368-II),
posl. inž. Nečase ministru školství a
nár. osvěty o nedostatečných budovách
školních v Užhorodě a o naléhavé
potřebě bezodkladné nápravy (č.
D 1369-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Odpovědi:
min. soc. péče na dotaz posl. Kurťaka o udělení
důchodu předků Ivanovi Fizerovi a jeho manželce
(č. D 1184-II);
min. zemědělství na dotaz posl. Čančary
a druhů o poskytnutí podpory pohořelým
v Roheničkách (č. D 1234-II);
min. zemědělství, vnitra, ministra pověřeného
správou ministerstva financí na dotaz posl. Šamalíka,
dr Daňka, Bezděka a druhů o živelních
pohromách a podpoře postiženého obyvatelstva
v župě brněnské (č. D 1196-II);
min. školství a nár. osvěty na dotaz
posl. inž. Junga o byzantinismu pěstovaném
na středních školách (č. D 1197-II);
min. financí na dotaz posl. Šamalíka, Adámka,
Janovského, Sedláčka, Myslivce, Bayera a
druhů o nespravedlivě přemrštěných
předpisech daně důchodové, daně
domovní a daně výdělkové (č.
D 1270-II);
min. nár. obrany na dotazy:
posl. Sedláčka, Fr. Matouška, Bezděka
o zamýšleném založení privilegované
společnosti pro textilní dodávky Národní
Obraně (č. D 1269-II),
posl. Kurťaka, aby Fedor Eržan z Chustu byl zproštěn
vojenské služby (č. D 1276-II),
posl. Čuříka o poměrech v brněnské
Zbrojovce (č. D 1290-II);
ministra pověřeného správou ministerstva
financí na dotazy:
posl. inž. Kalliny, že žádost, kterou podal
dne 6. března 1924 Spořitelní a záložní
spolek ve Falknově nad Ohří pražskému
ministerstvu financí, nebyla vyřízena (č.
D 1265-II),
posl. Adámka o daňovém předpisu berní
správy v Chotěboři (č. D 1292-II),
ministra zemědělství a ministra pověřeného
správou ministerstva financí na dotaz posl. Matznera
o živelní pohromě ze dne 4. července
1928, která postihla Moravu a severní Slezsko (č.
D 1201-II),
vlády na dotaz posl. Šamalíka, dr Mičury,
Janovského, Hintermüllera, Janalíka, Kaňourka,
Adámka, Krejčího, Bayera, Stanislava a druhů
o nouzových opatřeních pro zemědělce,
postižené katastrofální neúrodou
píce (č. 1224-II).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2034. Návrh posl. Tauba, Kirpalové a soudr., aby
byla ihned zahájena pomocná akce pro děti
postižené mrazy.
Předseda: Přikazuji výborům
kulturnímu a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2035. Vládní návrh zákona o Národním
divadle v Praze.
2036. Vládní návrh zákona o Národním
museu v Praze.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
soudní stolice v Berehově ze dne 16. února
1929, č. Nt IX 2/29, předložená hlav.
stát. zastupitelstvím v Košicích ze
dne 25. února 1929, č. 1848/29, za souhlas s trest.
stíháním posl. Sedorjaka pro zločin
podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky
a přečin podle §u 1 a §u 3, č.
1, 2 a §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r.
1914 (č. J 722-II),
soudní stolice v Berehově ze dne 16. února
1929, č. Nt IX 6/4/29, předložená hlav.
stát. zastupitelstvím v Košicích ze
dne 25. února 1929, č. 1849/29, za souhlas s trest.
stíháním posl. Sedorjaka pro přečin
podle §u 14, č. 5 a zločin podle §u 15,
č. 3 zákona na ochranu republiky (č. J 723-II),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 17. ledna 1929, č. Nt
XVIII 7/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Zápotockého pro přečin
podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky
a přestupek podle §§ 1 a 2 zákona č.
309/1921 Sb. z. a n. (č. J 724-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvých čtyř
odstavců pořadu, o nichž jednání
a rozprava byly sloučeny a jimiž jsou:
1. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1736), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
III. dodatkový protokol k obchodní úmluvě
mezi republikou Československou a republikou Polskou ze
dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze dne 9. února
1928 (tisk 1849).
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1734), jímž se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
IV. dodatkový protokol k obchodní úmluvě
mezi republikou Československou a republikou Polskou ze
dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě dne
26. června 1928 a uvedený v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 13.
července 1928, č. 123 Sb. z. a n. (tisk 1850).
3. Zpráva výboru zahraničního o
vládním návrhu (tisk 1820), jímž
se předkládá Národnímu shromáždění
Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou
o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky,
podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928,
se závěrečným protokolem (tisk 1975).
4. Zpráva výboru zahraničního o
vládním návrhu (tisk 1840), jímž
se předkládá Národnímu shromáždění
Smlouva mezi republikou Československou a Německou
říší o hraniční Odře,
podepsaná v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným
protokolem (tisk 1976).
Budeme pokračovati v rozpravě.
Přihlášeni jsou dosud ještě řečníci:
posl. dr Wolf a Böhm.
Uděluji slovo p. posl. dr Wolfovi.
Posl. dr Wolf (polsky): Slavná sněmovno!
Dodatkové protokoly č. III ze dne 9. února
1928 a č. IV ze dne 26. června 1928 k československo-polské
obchodní smlouvě ze dne 23. dubna 1925, které
jsou předmětem jednání, jsou projevem
další etapy sblížení obou států,
republiky Československé a republiky Polské.
Jest to důkaz shovívavosti ke vzájemným
poměrům. Jest to s jedné strany pochopení
Československa pro stav, který Polsku způsobil
pokles kursu zlatého od doby, kdy byla uzavřena
obchodní smlouva v r. 1925, do konce r. 1927, a uznání,
že další devalvace v Polsku mohla by míti
velmi nepříznivý vliv na obchodní
styky Československa s Polskem a nepřímo
také na úhrn ekonomického života v republice.
Úsilí o změnu celního sazebníku
v Polsku bylo totiž diktováno starostí o rovnováhu
obchodní bilance přizpůsobením sazebních
položek ke skutečné hodnotě zlatého.
S druhé strany pak byl pochopen zájem, jaký
má Československo se zřetelem na svůj
průmysl a sociální poměry na vývozu
do Polska a byla pro ně vytvořena možnost dovážeti
jisté zboží za nejpříznivějších
podmínek. Toto pochopení, které se projevuje
i v československo-polské smlouvě o úpravě
řeky Olše a potoka Petrůvky a více ještě,
jak to zdůraznili oba zpravodajové, zpravodaj zahraničního
výboru pan dr Uhlíř a zpravodaj výboru
pro průmysl a obchod pan dr Zadina, stále
těsnější přátelství
československo-polské vedlo k odstranění
překážek a rozdílů vyplývajících
z odlišných hospodářských zájmů
obou těchto států.
Přistupujeme k ratifikaci těchto dodatkových
smluv v době, kdy již po 6 měsíců
jsou v platnosti; IV. dodatkový protokol byl totiž
již uveden v platnost vládní vyhláškou
ze dne 13. července 1928, měli jsme tedy příležitost
přesvědčiti se prozatím přibližně
o rozumnosti těchto smluv a zároveň o jejich
vlivu na bilanci dovozu a vývozu. Bylo tu zdůrazněno,
že prozatím vliv ten jest příznivý
jak pro Polsko, pro které vývoz do Československa
vzrostl z 1023 milionů Kč na 1263 milionů,
tedy o 240 milionů, t. j. o 24%, tak i pro Československo,
jehož vývoz do Polska vzrostl z 661 milionů
Kč na 851 milionů Kč, tedy o 190 milionů
Kč, čili o 30%. Jest to ovšem krátký
čas, než abychom mohli nějak přesně
zjistiti všechny výhody této smlouvy, leč
rozhodně musíme ji uvítati jako plus v hospodářském
stavu obou sousedních států.
Vyslovená zde lítost, že bilance vývozu
našeho státu do Polska v částce 1850
milionů Kč při srovnání s dovozem
z Polska k nám ve výši více než
1 miliardy ukazuje schodek, nemá tak hrozné základy,
jak by se zdálo, zvláště když blíže
pohlédneme na zboží, které se k nám
dováží z Polska a které my vyvážíme
do Polska. Z Polska se k nám dovážejí
většinou suroviny, polní plodiny a polotovary,
zatím co my vyvážíme velkou většinou
hotové průmyslové výrobky, co jest
pro nás značným plus v našich vnitřních
poměrech hospodářských a výdělečných.
Tedy předložené smlouvy jsou dalšími
články řetězu poutajícího
oba slovanské státy; změna v hospodářských
poměrech v budoucnosti obou států způsobí
jistě další rozdíly, ale kojíme
se nadějí, že jak při sestavování
těchto protokolů, tak také i v budoucnosti
vzájemné pochopení potřeb obyvatelstva
jednoho a druhého státu bude mostem ke smírnému
vyřízení těžkých otázek
budoucnosti.
Strana komunistická využila rozpravy o smlouvách
mezi Polskem a Československem k nedůstojnému
útoku na stát československý a ještě
více na Polsko a jeho vládu. Jako ochotný
nástroj tohoto útoku dal se znovu užíti
pan posl. Śliwka, prý Polák, neboť
polsky mluví, jenž jako vždy i při této
příležitosti vylil celé potoky pomejí
nenávisti na všechno, co jest polské.
Nezamýšlím polemisovati s jeho výtkami
a útoky, neboť ubližovalo by to mé důstojnosti
a vážnosti tohoto místa, s něhož
musíme sice nejednou poslouchati pomluvy a největší
hlouposti, ale které má býti střediskem
poctivé práce pro dobro lidu, jehož zástupci
jsme. Jeho omluvou jest pouze jeho naivnost a jeho dychtivost
udržeti se za každou cenu navrchu.
Čím by byl pan posl. Śliwka, bývalý
legionář z oddílu pod vedením náčelníka
Pilsudského, a dnes z bezpečné vzdálenosti
mu nadávající, kdyby nebyl komunistou? Čím
by byl, kdyby mezi dělníky nebyla nespokojenost?
Z nespokojenosti dělnické třídy žije,
proto také musí neustále šířiti
nespokojenost mezi touto dělnickou třídou,
a kdyby nějaký zákon nebo smlouva přinesla
této třídě největší
zisky, musí je zohaviti, musí z nich učiniti
předmět nespokojenosti.
Proto nazval tyto smlouvy protidělnickými, sloužícími
buržoasii k potlačení dělníků,
a dokonce vidí v nich přípravný prostředek
k útoku na Sovětskou republiku a těm podobné
hlouposti. Jak smlouva umožňující rozvoj
průmyslu a tedy možnost vydělávati a
zlepšiti osud dělníků může
býti nazvána protidělnickou? Se stanoviska
poslance z tábora komunistického bude lépe
pro dělnickou třídu, když průmysl
zastaví výrobu a dělník nenajde ani
práci, ani chléb! Přiznávám,
že pak bude lépe pro stranu komunistickou, pro její
vůdce, ale odnese to existence a osud dělníků.
Pan posl. Śliwka ve své řeči,
jak jsem zjistil ze stenogramu, hodil na mne podezření,
že dělám politiku dvojí tváře,
a sice že jsem nepředložil protest polského
lidu proti spojení Slezska s Moravou. Ctím přesvědčení
všech, dokonce i komunistů, ale oškliví
se mi špehounství, ke kterému se pan posl.
Śliwka přiznal ve své řeči,
a to, že šťoural v ministerstvu vnitra a zjistil,
že tam ony podpisy nejsou.
Já neprovozuji politiku dvojí tváře.
Tyto podpisy, sebrané na doporučení svazu
obecních zastupitelstev, byly také předloženy
ministerské radě, která se nám tehdy
zdála býti příslušnou. Mohu to
dokázati každému, kdo má na tom zájem,
ale nikoliv za účely špehounskými.
Kdo by chtěl z křiklounství a chování
p. posl. Śliwky posuzovati našeho polského
dělníka, velice by se zmýlil. Většina
dělníků, patřících na
Těšínsku k táboru komunistickému,
jde s touto stranou, projevujíc nespokojenost s poměry
v našich okresech, ale velice jest jim vzdálena myšlenka
nějakého revolucionářství nebo
záchvatů vztekliny, uměle vyvolávaných
křiklouny této strany.
Hleďme odstraniti příčiny této
nespokojenosti, působme na místní úřady
a činitele, aby se chovali k tomuto dělníku
spravedlivě a s pochopením jeho potřeb a
jeho způsobu myšlení a pak se přízrak
komunismu rozplyne.
Náš dělnický lid trpí následkem
všeobecného špatného stavu dělnictva,
ale trpí také v četných případech
pro národní uvědomění a proto,
že posílá děti do polských škol.
Otevřené pronásledování z těchto
důvodů sice většinou v poslední
době ustalo, ale nátlak na polského dělníka,
aby vstupoval do českých organisací a aby
posílal děti do českých škol,
trvá stále a musíme zaznamenati mnoho případů,
kde dělník byl zbaven práce nebo byl přeložen
na horší místo proto, že byl udán,
poněvadž byl národně uvědomělý
nebo přeložen, případně propuštěn
ze služby jeho představenými české
národnosti. Děje se to jak ve státních,
tak i v soukromých podnicích, kde všude polský
živel byl odstraněn z rozhodujících
míst.
Takové nespravedlivé jednání s dělníkem
nejvíce ho dráždí a bolí, a poněvadž
mu komunisté, hrající si mezi naším
lidem dokonce na polské vlastence, slibují v komunistickém
státě změnu po této stránce,
sklízejí ovoce.
Napraviti to mohou místní úřady a
činitelé. Ale dosud svým nenávistným
stanoviskem k polskému dělníkovi značnou
měrou přispívali ke vzrůstu komunistické
strany mezi polským lidem. Vím, že to, co jsem
řekl, nebude milé zástupcům úřadů
na Těšínsku, ale musím to zjistiti a
opakovati, abych ukázal zlo a abych pohnul vládu
k nápravě těchto poměrů. Mám
zde na mysli dobro lidu a také dobro státu; domnívám
se, že osoby, které nedovedou vycítiti nebezpečenství,
nemají za těchto poměrů zůstati
na úředních místech.
Jako člen národa polského a občan
Československé republiky raduji se z toho, že
s této parlamentní tribuny bylo zjištěno,
že při jednání velký vliv na
příznivé vyřízení ožehavých
hospodářských otázek obou států
měla stále těsnější pouta
přátelství československo-polského.
Jsem zástupcem polské menšiny a domnívám
se, že menšina ta bude vždy míti také
jistou, třebas nevelikou úlohu v poměrech
týkajících se přátelství
obou států. Chci býti dobrým občanem
státu a jako takovému záleží
mi na tom, aby tyto oba slovanské státy žily
v nejlepším přátelství. Přispěje
pak k tomu jistě dobré zacházení s
naší menšinou. Nežádám žádných
výsad.
Úsilím naší polské menšiny
při zachování loyálnosti ke státu
jest vytvořiti si v něm možnost šťastné
existence s udržením své národní
državy, své národní osvěty, jazyka
a všeho toho, co tvoří náš národní
svéráz. Loyálně musím uznati,
že československé zákonodárství
nám tuto možnost poskytuje a že v dobách
poslední vlády polská menšina získala
to, že s ní úřady mírněji
zacházejí a že jí byla přiznána
některá práva, která jí podle
československých zákonů přísluší.