Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr. Buday, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
217 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři Černý,
dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman,
dr Nosek, inž. Novák, dr Srdínko,
dr Tiso, Udržal, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška,
Nebuška, dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 181. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi p. posl.
dr Kubišovi pro neodkladné záležitosti.
Chorobou omluvil se p. posl. dr Dolanský.
Dodatečně omluvil se nemocí na dobu od 13.
prosince p. posl. Prokeš.
Mezi 180. schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1899. Odpověď vlády na interpelaci posl. inž.
Nečase, Koudelky a soudr. o konfiskaci soc.-dem. časopisu
"Vpered" č. 20 v Užhorodě (tisk 1837).
1900. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci
posl. Landové-Štychové a soudr. o zabavení
neperiodického tiskopisu "Rok práce mezi dětmi"
(tisk 1823).
1901. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci
posl. Buriana a soudr. o konfiskaci časopisu "Rovnost"
v Brně, č. 254, 255 a 259 (tisk 1828).
1902. Odpověď ministra školství a národní
osvěty na interpelaci posl. dr Schollicha, Horpynky a druhů
o zřízení pobočných tříd
na školách v Chomutově (tisk 1861).
1943. Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl.
Netolického a druhů ve věci obecních
rozpočtů na rok 1928 (tisk 1833).
1944. Odpověď ministra školství a nár.
osvěty na interpelaci posl. dr Schollicha, Simma a druhů
o rozšiřování jubilejního spisu
na německých školách (tisk 1860).
1946. Odpověď vlády na interpelaci posl. Hakena
a soudr. o trestuhodném hazardováni lidskými
životy na pražských novostavbách (tisk
1814).
1947. Odpověď vlády na interpelaci posl. inž.
Nečase a soudr. o neštěstí na novostavbě
na Poříčí, o jiných opětných
neštěstích a o bezpečnostních
opatřeních při provádění
novostaveb (tisk 1819).
1948. Odpověď vlády na interpelaci posl. Tomáška,
inž. Nečase, Johanise, Koudelky a soudr. o stavbě
techniky v Praze a zvláště o urychleném
vybudování ústavu pro výzkum stavebního
materiálu (tisk 1822).
1949. Odpověď vlády na interpelaci posl. Vlčka,
Tučného, Sladkého a druhů o stávce
v kamenouhelném revíru kladensko-slánském
a sanaci bratrských pokladen (tisk 1832).
1950. Odpověď náměstka předsedy
vlády na interpelaci posl. dr Klapky, Bergmanna a druhů
o systemisaci zemských úředníků
v Čechách (tisk 1834).
1951. Odpověď vlády na interpelaci posl. dr
Franke, Sladkého, Davida a druhů, jakým způsobem
hodlá zabrániti velikému hospodářskému
poškození města Opavy provedením zákona
č. 125/1927 Sb. z. a n. o organisaci politické správy
(tisk 1835).
1952. Odpověď vlády na interpelaci posl. Remeše,
Koudelky, inž. Nečase a soudr. o nátlaku generálního
ředitelství stát. lesů a statků
na zaměstnance podniku při podepisování
služebního řádu (tisk 1859).
1953. Odpověď vlády na interpelaci posl. Hrušovského,
dr Dérera a druhů o zneužívání
úřední moci viceguvernérem Podkarpatské
Rusi, dr Rozsypalem (tisk 1875).
1965. Odpověď vlády na interpelaci posl. Lance
a druhů o příčinách bídy
hornictva a stávek v báňském průmyslu
(tisk 1846).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 177. schůzi posl. sněmovny,
proti němuž nebylo námitek podle §u 73
jedn. řádu.
Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 7. prosince 1928, č.
Nt XIV 40/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro přečin podle §u
14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č.
J 694-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 7. prosince 1928, č.
Nt XIV 41/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro přečin podle §u
14, č. 5 zákona na ochranu republiky (č.
J 69 5-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 7. prosince 1928, č.
Nt XIV 42/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro přečin podle §u
14, č. 5 a zločin podle §u 15, č. 3
zákona na ochranu republiky (č. J 696-II),
okr. soudu v Plzni ze dne 17. prosince 1928, č. T VIII
1783/28-2, za souhlas s trest. stíháním posl.
Hrušky pro přestupek podle §§ 3 a
19 zákona shromažďovacího (č. J
697-II).
Předseda: Iniciativní výbor
ve schůzi konané dne 20. prosince 1928 usnesl se
přikázati k řádnému projednání
návrhy a to výborům soc. politickému
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1872. Návrh posl. Grünznera a soudr. na poskytnutí
mimořádného drahotního přídavku
stát. a veř. zaměstnancům.
1893. Návrh posl. Pohla, Roschera, Kaufmanna, Schäfera
a soudr. na vydání zákona, jímž
by se čelilo nezaměstnanosti.
1960. Návrh posl. Pika a soudr., aby obce Bolevec a Božkov
u Plzně zařazeny byly do skupiny míst B činovného.
Předseda: Výborům zemědělskému
a rozpočtovému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1873. Návrh posl. Hlinku, Surovjaka, Hancku, dr Kubiša
a druhov na poskytnutie pomoci pohorelcom obce Lutiša (okres
Kysuckonovomestský) na Slovensku.
1879. Návrh posl. Hlinku, dr Labaja a druhov na podporu
požiarom postihnutých občanov obce Ivachnová
(adm. spojena so Sv. Michalom, ž. Liptov).
1881. Návrh posl. Hlinku, Hancku, Surovjaka a druhov na
poskytnutie podpory pre pohorelcov obce Radoľa, okres Kys.
Nov. Mesto na Slovensku.
1882. Návrh posl. Hlinku, dr Labaja a druhov na podporu
požiarom postihnutých občanov obce Lúčky
(ž. Liptov).
1940. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a soudr. na odstranění
nouze o krmiva a úpravu odbytu domácího dobytka.
Předseda: Výboru ústavně-právnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1880. Návrh posl. Buřívala, dr Uhlíře
a druhů na zřízení okr. úřadu
v Úpici.
Předseda: Zamítnuty byly iniciativním
výborem návrhy:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1941. Návrh posl. Hrušovského, dr Dérera
a druhů o zneužití moci úřední
viceguvernérem Podkarpatské Rusi.
1942. Návrh posl. Tomáška, Zeminové
a druhů na zřízení výboru pro
vypracování adresy (resoluce) presidentu republiky
podle §u 22, odst. 2 jedn. řádu.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1706) o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách (tisk 1955).
Rozprava byla skončena ve včerejší 180.
schůzi sněmovny a došlé návrhy
přečteny.
Dávám slovo k doslovu nejprve panu zpravodaji výboru
soc.-politického, posl. Al. Petrovi.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Slavná sněmovno!
Klidný průběh včerejší
debaty ukázal, že ani oposice nemá příliš
příčin, aby se proti projednávanému
zákonu postavila tak ostře, jak by se jistě
stalo, kdyby zákon byl nevyhovující a kdyby
nebyl opravdu velikým zlepšením dosavadního
stavu.
Mohu ostatně sděliti, že podobný průběh
projednávání této osnovy viděli
jsme i v soc. politickém výboru, že i tam oposice
projednávala vládní návrh opravdu
klidně a věcně a skutečně podporovala
snahu poslanců stran většiny, aby zákon
byl pokud možná nejlépe a také pokud
možno nejrychleji ve výboru projednán, aby
mohl býti předložen plenu a aby mohl býti
do Nového roku ještě posl. sněmovnou
odhlasován. To je fakt.
Pokud se řečníci ve včerejší
poměrně krátké debatě zabývali
pensijním pojištěním - řada řečníků
mluvila k jiným otázkám, než k projednávané
osnově, jak už je trpěným zvykem v naší
sněmovně - jejich výtky nebyly takového
rázu, aby mohly dokázati, že dnes projednávaný
zákon by nebyl opravdu, jak jsem ho včera nazval,
velikým sociálním aktem sociální
spravedlnosti vůči zaměstnancům. Nebudu
se příliš dlouze zabývati výtkami,
které se strany oposičních řečníků
dnes projednávanému návrhu byly činěny,
ale přece jenom některých z nich musím
se dotknouti.
Kol. Klein, Tučný a ještě
někteří z pánů, kteří
mluvili proti předloze, vytýkali hlavně,
že vláda nepřejala elaborát odborné
komise a že provedla na elaborátu podstatné
změny. Již včera jsem řekl, že
odborná komise a páni z oposice za ní stojící
mají snadnou úlohu, prostě shrnouti všechny
požadavky v návrh a presentovati vládě,
aby to honorovala. Ovšem vláda a strany většiny,
které se musejí postarati o úhradu, mají
postavení docela jiné a jistě každý
i z věcných odpůrců ze stran oposičních
musí přiznati, že ministr nebo vláda,
anebo kdokoliv by byl na místě ministra soc. péče,
má-li dělati zákon takové důležitosti
a tak velikého finančního dosahu a rozsahu,
nemůže se spolehnouti na práci žádné
komise a poradního sboru, nýbrž musí
si příslušný zákon dáti
přezkoušeti svým legislativním, matematickým
a jiným oddělením, protože to jsou lidé,
kteří mu skutečně odpovídají
za všechno, co v zákoně po stránce právní,
obsahové a hmotné obsaženo je, kdežto
odborná komise podle žádného zákona
a ustanovení před nikým není odpovědna
za svoji práci než veřejnosti tím, že
se tato práce ukáže dobrá nebo ne. To
je ten veliký rozdíl a to vedlo k tomu, že
celý elaborát odborné komise byl podroben
novému zkoumání a že na základě
jeho v příslušných odborných
ministerstvech byly provedeny určité změny
na elaborátu.
Kol. Klein ve své řeči ironisoval
práci soc.-politického výboru a jeho poměr
k t. zv. politické "osmě", která
není žádným ústavním činitelem,
ale vyvinula se jako pomocný výbor koalovaných
většinových stran. Tedy, prosím, nebylo
to postavení takové, jak je kol. Klein líčil.
Snad někteří kolegové, kteří
se nezúčastnili těchto společných
porad politické "osmy" s "osmou" soc.-politickou,
mohli míti ten dojem. Ale musím oproti tvrzení
kol. Kleina říci, že připustím
sice, že politická "osmička" by se
odborně věcí sama nemohla zabývati,
ale připomínám, že si dala podrobně
referovati odbornou koaliční soc.-politickou "osmou",
a vidíte z těch změn, které jsme společně
na původním vládním návrhu
provedli, když jsme přišli se změnou odůvodněnou,
když jsme dokázali politické "osmě"
nutnost změny, že ji tato uznala a také provedla.
Tedy ten poměr nebyl takový, jak ho chtěl
kol. Klein zde vylíčiti. Zástupci
většiny v soc. politickém výboru dovedli
tu prestiž výboru proti kterémukoliv sboru
hájiti, takže (k posl. Kleinovi) byl bys na
omylu, kdybys myslil, že tímto způsobem bylo
postupováno. (Posl. Klein: Bylo by bývalo lépe,
kdyby politická "osmička" do toho neryla!)
Teď musím ještě kol. Kleinovi na
jednu takovou spíše formální námitku
odpověděti. On řekl: "Vždyť
ty návrhy koalice, které byly přijaty a prosazeny,
jsou vlastně návrhy naše, já jsem je
shodně s kol. Schäferem a soudr. v soc.-politickém
výboru podával." Přiznám, že
mnohý z návrhů oposičních stran
je shodný s návrhem většinových
stran, které jej prosadily. Ale v tom je právě
rozdíl, že kol. Klein musí laskavě
uznati, že jeho návrhy by bývaly nebyly nic
platný, kdyby koaliční strany se nebyly rozhodly
pro stejné stanovisko a neprosazovaly tyto návrhy,
takže my potom plným právem ve výboru
a v tisku ne na úkor oposice, nýbrž na obhájení
své práce jsme říkali: to jsou pozměňovací
návrhy posl. Dubického, Votruby atd.,
poněvadž (obrácen k posl. Kleinovi) tvůj
návrh jako oposičního poslance, jak měl
býti prosazen? Prosadil jsi ty jediný návrh,
nebo prosadil jsi ty většinu těch návrhů?
(Posl. Klein: To je degradace výboru soc.-politického,
poněvadž jen politická osmička rozhodovala!)
Podívej se, kol. Kleine, vždy nějaký
sbor musí rozhodovati, a až vy budete tvořiti
většinu, vytvoříte si také pomocný
sbor, který bude rozhodovati jako dnešní "osmička"
- nevím, zda to bude trojka nebo dvanáctka - a ty
budeš zrovna tak ten sbor poslouchati, jako jsi ho poslouchal,
když jste byli většinovou stranou.
Jedna výtka padla, že prý důsledně
byla škrtána všechna ustanovení, která
mluvila o součinnosti odborových organisací
s Pensijním ústavem, případně
s nositeli pojištění. Opakuji, co jsem již
konstatoval v soc.-politickém výboru, že nás
nenapadlo vylučovati tuto součinnost z nějaké
animosity k odborovým organisacím, nýbrž
proto, že se v mnohých případech stane,
že ty odborové organisace tam vůbec nebudou
za dnešních organisačních poměrů,
a nahradili jsme tedy to slovo "organisace" slovy: "zástupci
zaměstnanců". Bude-li tam organisace, tož
je to ona, není-li jí a není-li jinak stanoveno,
budou tam volení zástupci zaměstnanců.
To není proti odborovým organisacím, naopak
bude tím usnadněno skutečné zastoupení,
poněvadž, kdyby případně organisace
nebylo, nebyla by možna součinnost se zaměstnanci
vůbec.
Akční výbor soukromých zaměstnanců
prý protestuje proti této předloze a kol.
Klein uvedl, že my, zástupci stran většinových,
do voleb, do 2. prosince jsme se zúčastňovali
všech těch schůzí, pořádaných
akčním výborem zaměstnaneckých
organisací, ale jakmile bylo po volbách, ztratili
prý jsme zájem a již jsme nešli na poslední
protestní schůzi do smíchovského národního
domu. Kol. Klein ví, že věc se má
naprosto jinak. Když on nás takto obvinil, že,
pokud jsme chodili na schůze kol. Votruba, Dubický,
já a někteří kolegové z většinových
stran, činili jsme to prý proto, poněvadž
bylo před volbami a chtěli jsme si zaagitovati v
řadách soukromých zaměstnanců,
musím mu říci, že se velice mýlí.
My jsme se zúčastňovali prací akčního
výboru a také veřejných schůzí
pořádaných akčním výborem
za účasti vlastních našich organisací
z toho důvodu, že nám šlo opravdu o věcné
projednání všech námětů,
které mohou přijíti v úvahu při
projednávání osnovy. Chtěli jsme slyšeti
v poradách a na veřejných schůzích
všechny námitky a všechna přání,
abychom je mohli uvážiti, a když bude možno,
abychom je také mohli do zákona dáti, a proto
jsme se zúčastňovali těchto schůzí.
A kol. Klein se jistě pamatuje na poslední
schůzi na Slovanském ostrově, na které
mluvili za koaliční strany kol. Dubický,
Votruba a moje maličkost, a na které jsme
ve svých referátech ohromnému shromáždění
vyložili, co stranami většiny bylo vykonáno
pro zlepšení vládního návrhu
ve smyslu předchozích našich porad s akčním
výborem a ve smyslu přednášených
přání na veřejném shromáždění
veřejných zaměstnanců. Tam s předsednického
místa byla naše práce a snaha kvitována
- pravda s povděkem, ale potom na konci schůze byla
přijata resoluce, ve které soukromí zaměstnanci
nadali - (Posl. Klein: Také zaměstnanci strany
lidové!) počkej, to ti hned vysvětlím
- koalovaným stranám a soc.-politickému výboru.
My jsme na té schůzi oznámili slavnému
akčnímu výboru, že z něho vystupujeme,
poněvadž nesneseme takovou komedii, aby nám
na jedné straně děkovali za vykonanou práci
pro zlepšení předlohy a na druhé straně
nám vynadali. Řekli jsme, že postup prací
na předloze musí býti věcný
a když se jí chce zneužívati k demagogické
agitaci, pak konec jakéhokoliv souručenství!
Kol. Dubický, Votruba a já za svoje
strany tenkráte na Slovanském ostrově ihned
jsme odůvodnili výstup našich organisací
z akčního výboru, poněvadž nejednáme
s lidmi, kteří dělají demagogii, a
také jsme řekli, že již na jejich schůze
nepůjdeme. Vykládám to, promiňte,
trochu šířeji, abych ukázal, že
v účasti naší před 2. prosincem
nebyla žádná agitační snaha,
nýbrž snaha odborně projednávat se zájemníky,
s odborovými organisacemi osnovu, ale po skutku na Slovanském
ostrově, kde nám na jedné straně děkovali
za vykonanou práci, a na druhé straně v resoluci
nadávali, řekli jsme, že takto dále
jednati nebudeme. Proto po 2. prosinci jsme se nezúčastnili
prací akčního výboru a také
ne veřejných schůzí.
A nyní k obsahu osnovy, pokud proti ní byly vzneseny
výtky. Kol. Klein trpce si stěžoval,
že jsme zaměstnance do 16 let nepojistili pensijně.
To bylo analogicky provedeno podle zákona o soc. pojištění
dělnickém a myslím, že ani oposice v
tom nemůže vidět žádný přečin
sociální, poněvadž u soukromých
zaměstnanců do 16 let přichází
vůbec velmi málo lidí v úvahu, jsou
to většinou lidé nad 16 let. Pokud se týče
cestujících, kol. Klein vytýkal, že
pojišťujeme cestujícího jen v jednom případě,
jen v jeho zaměstnání, v pracovním
poměru, který mu zaručuje největší
příjem. To jest fakt, ale kol. Klein zapomenul
uvésti, že až posud cestující na
provisi vůbec nebyli pojištěni, takže
když je osnova zachycuje aspoň z části
do pojištění, jest to rozšíření
výhody na ně. Pojišťujeme-li jen hlavní
část jejich příjmů, je to proto,
že administrativní potíže vzniklé
z přezkoumání byly by příliš
veliké a že nutno zachytiti jen základní
příjem.
Mimo to kol. Klein, když již mluvil o §u
1, který zařazuje určité kategorie
pojištěním povinné do zákona,
řekl, e průmysl vypadl na polovic. Jsem povinen
konstatovat, že vůbec nikdo nevypadl, tedy ani průmysl
nevypadl na polovic. Veškeří pojištěnci,
kteří v pojištění jsou, v pojištění
zůstávají, takže nikdo vůbec
nemohl vypadnouti, naopak ještě o některé
malé kategorie bylo to rozšířeno.
Je pravda, že odborové organisace žádaly
další rozšíření kategorií,
ale odborníky bylo dokázáno, že jsou
to kategorie, které vykonávají jen manuelní
anebo převážně manuelní práce,
a že tudíž patří do zákona
o sociálním pojištění dělnickém,
a nikoli do tohoto zákona.
Mimo to pan kol. Kleina i ostatní kolegové,
jako na př. p. kol. Tučný, vědí,
že nemůžeme vzhledem k tomu, že pensijní
základna zvýšena byla na 3600 Kč, nijak
podstatně rozšířiti okruh pojištěnců,
poněvadž bychom tím rušili matematické
propočty, o které se právě projednávaná
předloha opírá, a tím bychom také
uvedli v pochybnost provádění zákona
v praxi vůbec. Tedy vyslovili-li jsme se proti rozšíření
okruhu pojištěnců, bylo to jen z těchto
čistě odborných a věcných důvodů.
Pokud se týče vojáků, vytýkal
p. kol. Klein i p. kol. Tučný a ještě
jiní páni řečníci z oposičních
stran, jak prý špatně oceňujeme vojenskou
službu, když propočítáváme
tuto jenom v první nebo nanejvýš v druhé
třídě. Vezmete-li však důvodovou
zprávu k vládní předloze a porovnáte-li
tabulku, vidíte, že většina lidí
přicházejících v úvahu byla
by ve druhé nebo ve třetí třídě.
To je fakt. Ale nyní, prosím, uvažte, co děláme
my. Až posud presenční vojenská služba
vůbec pojištěna nebyla. My zavádíme
novou výhodu pro pojištěnce, že mu těch
18 měsíců presenční služby
neutíká, nýbrž, že se mu započítávají
do pojištění. Když je 5letá čekací
lhůta, a my mu těch 18 měsíců
započítáme, pochopí každý
- a to byl také hlavní náš úmysl,
zachovati pojištěnci tuto dobu, aby těch 18
měsíců neztrácel - jaká je
to výhoda. Ale nejen to. Račte si představiti,
že to děláme tak liberálním způsobem,
že dáváme vojákovi, který jde
na vojnu, není vůbec pojištěncem, vrátí
se z vojny a teprve do doby jednoho roku vstoupí do zaměstnání
pojištěním povinného, ještě
právo, aby se přihlásil o započítání
těch 18 měsíců vojenské služby.
Měli jsme tedy podle návrhu odborné komise
tomuto člověku, který vůbec ještě
pojištěncem nebyl, započítati tu službu
ve čtvrté třídě? (Posl.
Klein: Slouží státu!) Ano, slouží
státu, ale nároku na pojištění
vůbec neměl, poněvadž nebyl pojištěncem;
proto jsme to nemohli propočítati podle návrhu
odborné komise. Odborná komise v tomto ohledu značně
přestřelila. Tím, že mu započítáváme
dobu pojišťovací, kdy pojištěncem
ještě ani není, myslím, že mu činíme
výhodu, kterou musí uznati a oceniti každý.
Ale my jdeme dále, a těm pojištěncům,
kteří při vstupu do vojenské služby
již pojištěni jsou, dáváme druhou
třídu. Jsme přesvědčeni, že
je to sice trochu pod průměr, ale že to není
žádné poškození těch vojáků,
poněvadž jde hlavně o zařazení
těch měsíců do čekací
lhůty.
Včera koaliční strany přijaly ještě
jeden pozměňovací návrh k §u
13, a to, že započítáváme a pojišťujeme
pensijně i 12nedělní dobu vojenské
služby výcvičné. To je tedy další,
nové zlepšení pro vojenskou službou povinné
osoby.