Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, dr
Buday, inž. Dostálek, Horák,
Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
220 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři dr Gažík,
dr Srdínko, Udržal, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha.
Předseda (zvoní): Zahajuji 179. schůzi
poslanecké sněmovny.
Došlo oznámení o změně ve výboru.
Žádám o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do
výboru iniciativního posl. Halkeho za
posl. Wagnera.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Dotazy posl. Kurťaka:
ministru soc. péče:
o udělení důchodu předků Hafii
Macolové roz. Cirikové z obce Hrušova (č.
D 1302-II),
o obeslání k lékařské prohlídce
Michala Kričfalušiho z obce Čomaljeva (č.
D 1303-II),
o udělení důchodu předků Fedoru
Čipešovi z Králova nad Tisou (č. D 1304-II),
o udělení důchodu předků Julianě
Eržanové, roz. Džumuratové z Chustu (č.
D 1305-II),
vládě, že úřady na Podkarpatské
Rusi ignorují ruský jazyk (č. D 1306-II),
ministru financí o nespravedlivém vyměření
činžovní daně Jos. Pinkasovičovi
z obce Čomaljevo (č. D 1307-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1841. Odpověď vlády na interpelaci posl. Brodeckého,
Svobody a soudr. o provádění platové
úpravy zaměstnanců zemských ústavů
v Čechách a na Moravě (tisk 1805).
1844. Odpověď ministra železnic na interpelaci
posl. dr. Schollicha, inž. Junga, Matznera a druhů,
že ve Frývaldově jen náhodou bylo zabráněno
železniční nehodě (tisk 1802).
1884. Odpověď ministra vnitra a ministra pošt
a telegrafů na interpelaci posl. Hrušovského,
dr Klapky a druhů o zneužití úřední
moci notářem prievidzským Neslmanem a úředníkem
okr. úřadu prievidzského Štiavnickým
(tisk 1787).
1885. Odpověď vlády na interpelaci posl. dr
Uhlíře, Špatného, Bergmanna, Hrušovského
a druhů o pomluvách československého
státu a jeho zákonodárství, obsažených
v článku čsl. ministra spravedlnosti dr Roberta
Mayr-Hartinga a rozšířených ve světovém
tisku v srpnu 1928 (tisk 1792).
1886. Odpověď vlády na interpelaci posl. Śliwky
a soudr. o neudržitelných poměrech na československých
železnicích (tisk 1807).
1894. Odpověď vlády na interpelaci posl. Hrušovského
a druhů o katastrofě požárové
v Domaninciach (tisk 1800).
1895. Odpověď ministra železnic a ministra nár.
obrany na interpelaci posl. Krebse, Knirsche a druhů o
zákazu, aby nováčci, nastupující
vojenskou službu, používali rychlíků
(tisk 1811).
1945. Odpověď vlády na interpelaci posl. inž.
Nečase a soudr. o slovenské a podkarpatoruské
výhodě (tisk 1804).
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Klatovech ze dne 11. prosince 1928, č. Tk
493/28, za souhlas s trest. stíháním posl.
Dědiče pro přečin podle §u
14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek
podle §§ 14 a 19 zákona shromažďovacího
(č. J 692-II),
okr. soudu v Karlíně ze dne 11. prosince 1928, č.
Nt VII 144/1/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Mondoka pro přestupek podle §§ 3
a 19 zákona shromažďovacího (č.
J 693-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 1706) o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách (tisk 1955).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
Al. Petr, zpravodajem výboru rozpočtového
jest p. posl. Votruba.
Dávám slovo prvému panu zpravodaji p. posl.
Al. Petrovi.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Slavná sněmovno!
Zákon o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců v t. zv. vyšších službách,
který výborem soc.-politickým byl projednán
a o němž mám podati zprávu, považuji
za jeden z největších sociálních
aktů, které jsme v posledních letech v naší
sněmovně dělali, a také za jeden z
nejspravedlivějších aktů, kterým
jsme soukromým zaměstnancům byli povinni.
Soukromí zaměstnanci, celkem asi 350.000 lidí,
jichž se tento zákon týká, jsou pro
hospodářský život státu a pro
hospodářský život vůbec faktorem,
řekl bych, nejdůležitějším.
Jsou to ředitelé závodů průmyslových,
obchodních, ředitelé bank, úřednictvo,
zřízenectvo těchto podniků, bez nichž
by hospodářský život odvětví
ať průmyslových, peněžních
anebo živnostenských vůbec nebyl možný.
Dnešní zákonný stav absolutně
nemohl uspokojiti tyto vrstvy kterékoliv kategorie. Podle
starého zákona pojištěn byl příjem
soukromých zaměstnanců pouze do 9.000 Kč
a následek toho byl, že pense soukromých zaměstnanců
byly nízké, takže nikdo z nich nemohl do pense
jíti, což mělo za následek, řekl
bych, přímo úžasné poruchy hospodářské.
Mohu uvésti hned příklad. Jedna textilní
továrna v severovýchodních Čechách
má ředitele, který je dnes přes 70
roků stár a nemá tudíž duševní
způsobilosti ani fysické zdatnosti k řízení
závodu. Protože však přes 40 let u této
firmy pracuje, nemůže ho firma propustiti. Zmíněný
ředitel má nárok na nejvyšší
pensi 7200 Kč, ze kterých nemůže býti
živ, a nejde tedy do pense. Z toho vyplývá
pravidelný zjev, že továrna právě
proto, že je ředitel starý a nemůže
o závod pečovati, každý rok půl
roku stojí a od převratu ještě vůbec
nebyla plně zaměstnána. Umožníme-li
takovému řediteli zvýšením pense
odejíti na odpočinek, přijde na jeho místo
mladý, schopný člověk, což poslouží
nejen hospodářskému rozmachu závodu,
nýbrž i dělnictvu, které pravidelně
6 měsíců v každém roce je bez
práce.
Takových případů mohl bych vyjmenovati
ne jeden, nýbrž tisíce, a z toho je jistě,
slavná sněmovno, jasno, že dosavadní
zákon byl nedostatečný a že 10leté
snažení soukromých zaměstnanců,
aby dosáhli novelisace tohoto zákona, bylo skutečně
oprávněné. Proto jsem řekl, že
splňujeme velkou svou povinnost k soukromým zaměstnancům,
když po 10letech jejich snažení zákon
ve smyslu jejich přání a žádostí
uvádíme dnes v platnost.
Zákon, který leží na stolech sněmovny,
zavádí řadu změn proti dnes platnému
stavu. V prvé řadě pronikavě zvyšuje
pensijní základnu. Jak ráčíte
znáti, byla podle starého zákona nejvyšší
pensijní základna 450 Kč ročně;
vládní návrh, který právě
projednáváme, zvyšuje tuto základní
částku na 3600 Kč. To je první podstatné
zlepšení proti dnešnímu stavu.
Dále stanoví zákon, o němž vám
zprávu podává soc.-politický výbor
ke schválení, že místo dosavadních
9000 Kč do pojištění započitatelných
pojištěných korun z obnosu služného
pojišťuje příjem do 42.000 Kč,
čímž ovšem umožňuje také
daleko vyšší pensijní dávky než
zákon starý, a na základě tohoto umožňuje
v nejvyšší třídě proti dnešnímu
stavu pensi 27.000 Kč. To je další, druhá
základní změna, která zde nastává.
Další novost, kterou zákon zavádí,
je pojištění presenční služby
vojenské. Až dosud nezapočítávalo
se vojákům v presenční službě
vůbec nic, čímž ztráceli jednak
lhůtu 18 měsíců, jednak ovšem
přicházeli také o zvyšovací částky
za uvedené měsíce. Zákonem dnes projednávaným
se vojenská presenční služba soukromému
zaměstnanectvu započítává,
a to pojištěncům, kteří již
byli pojištěni před nastoupením vojenské
služby, ve druhé třídě, pojištěncům
pak, kteří ještě nebyli pojištěni
a teprve po vojenské službě vstoupí
do zaměstnání pojištěním
povinného, započítáváme pojistnou
dobu v první třídě služného,
čímž vojákům-pojištěncům
- a to má velikou důležitost, zvláště
při dávce invalidní, při pojištění
invalidním - dáváme 18 měsíců
do pojištění a vedle toho přece jim
určité zvyšovací částky,
kterých za těch 18 měsíců dosáhnou,
započítáváme jako válečná
léta.
To je novost, která ještě se neobjevila v žádném
zákoně, ale je možná proto, že
při pensijním pojištění soukromého
zaměstnanectva stát vůbec nepřispívá
k pojištění, na rozdíl od dělnického,
kde k pensijnímu či invalidnímu příjmu
každého pojištěnce stát přispívá
roční částkou 500 Kč, a proto
rozhodla se vláda, že věnuje 120 mil. Kč
na započtení válečných let,
čímž skutečně dostává
se soukromým pojištěncům značného
zlepšení, poněvadž všichni, kteří
následkem vojenské služby byli o 5 až
6 let v pojištění svém zkráceni,
započítání těchto let dostanou,
a to ovšem znamená neobyčejně mnoho
a znamená to také značnou částku,
o kterou se pense těchto na vojně jsoucích
lidí zvyšuje.
Upozorňuji dále slavnou sněmovnu na jednu
reformu, kterou dnešním zákonem zavádíme
jako úplnou novost v zákonodárství
našeho státu. To je úprava vdovských
pensí. Až dosud, jak ráčíte znáti,
nárok na vdovskou pensi měla poslední manželka;
rozvedená, rozloučená žena neměla
žádných nároků a tím docházelo
skutečně k nespravedlivostem v tomto ohledu.
Račte si představiti, slavná sněmovno,
že žena žila 20 i 30 let v manželství.
Z platu muže určitá část na úkor
příjmů rodinných odváděna
byla na pensijní pojištění starobní.
Po 20 až 30 letech muž se rozvedl nebo rozloučil
se ženou a ona pozbývala všech nároků
a práv na jakékoli zaopatření z pense,
na kterou vlastně přispívala z toho příjmu
muže celá rodina, neboť následkem placení
určité premie byla postižena menším
příjmem. Nová žena pak, která
rok nebo dvě léta s pojištěncem žila
v manželství, měla nárok na pensi celou.
To bylo velmi nespravedlivé a proto zavádíme
novum v zákonodárství naší republiky,
že v §§ 25 až 28 upravujeme nově tento
poměr a dělíme pense i na poslední
rozloučenou nebo rozloučené manželky
v poměru k počtu let, která v manželství
s pojištěncem žily, při čemž
ovšem vylučujeme nárok ženy, která
z vlastní viny byla rozloučena, a vedle toho nárok
žen, které byly jinak při rozvodu nebo rozluce
manželem trvale zaopatřeny.
Upozorňuji ještě slavnou sněmovnu, že
tímto zákonem zavádíme další
novost: výbavné pro pojištěnky. Až
posud pojištěnka při provdání,
vystoupila-li z pojistné povinnosti, tedy z pojištění
následkem opuštění dosavadního
zaměstnání, měla nárok vybrati
si část splacených premií. Toto se
nyní ruší, ale zavádí se ustanovení
nové, že po 5letém členství má
provdávající se pojištěnka nárok
na jednoroční jí příslušející
důchod jako výbavné, t. j. minimum 3600 Kč
a při tom z dalších jejích práv
a nároků neruší se nic. Ona zachovává
veškerá práva a nároky do budoucnosti,
takže toto výbavné je vlastně mimořádný
zvláštní dar.
Upravujeme dnes projednávaným zákonem také
pojištění novinářské,
a vy ráčíte znáti, že upravujeme
to pojištění mimořádně
výhodně, protože vláda se rozhodla dáti
novinářům na jejich pojištění
20 mil. Kč. Proč to? Je to novost. Z těchto
20 mil. Kč započítávají se
nepojištěná léta, tedy něco,
co není u žádné kategorie pojištěnců
u nás vůbec; ani u soukromého zaměstnanectva
nebylo z důvodů fiskálních možno
splniti toto přání, u dělnictva při
sociálním pojištění při
jeho provádění také to nebylo splněno.
Započítávání nepojištěných
let bude jenom u novinářů, a prosím,
aby slavná sněmovna uvážila, že
u novinářů, i když děláme
tuto výjimku, je to úplně odůvodněné
a spravedlivě oprávněné, protože
žurnalisté mají opravdu zvláštní
postavení, jejich práce mimořádně
vysiluje duševní potenci každého v úvahu
přicházejícího a jejich práce
přivodí neobvyklé vyčerpání
následkem neobyčejné potřeby napětí
duševního a předčasnou invaliditu u
většiny. Z těchto důvodů se vláda
rozhodla učiniti výjimku u tohoto stavu a věnovati
20 mil. Kč na to, aby se žurnalistům nepojištěná
léta mohla započítávati. Kdyby dnes
60letý novinář šel podle starého
zákona do pense, měl by nárok nejvýše
na 7200 Kč i se všemi drahotními přídavky.
Kdyby však vstoupil do pense podle nového zákona
po 1. lednu 1929, měl by nárok sice na 9500 Kč,
ale na základě úpravy propočítání
z oněch 20 milionů bude míti přibližně
26 až 28 tisíc Kč ročně pense,
takže je možno říci, že vládní
návrh, který právě projednáváme,
o tuto kategorii veřejného zaměstnanectva,
žurnalisty, se skutečně postaral způsobem
dostatečným a uspokojivým.
A vůbec, slavná sněmovno, dovoluji si upozorňovati,
že pokud týče se dávkové části
osnovy projednávaného zákona, vláda
podle úsudku odborníků projednávanou
osnovou na 100% splňuje přání interesentů
odborových organisací soukromého zaměstnanectva,
a v některých případech... (Posl.
Krebs: Asi na 100%!) Ano, asi, ba v některých
případech ještě nad 100% dává
to, co organisace zaměstnanecké samy požadovaly.
(Posl. Klein: Vy dáte pozor, abyste se nepředali!)
Kolego Kleine, to se rozumí, ty máš
daleko snazší posici, než já, neboť
taková odborná komise, která sebrala všechna
přání kdekoli vyslovená, vtělila
je v návrh a presentovala to vládě: Zaplať
to! Kdybych já dělal takový návrh,
také bych dovedl vypočítat, že má
vláda za 500 milionů to a to koupiti nebo dát
určité výhody, ale vládní strany,
které musejí uzákoniti a opatřiti
úhradu, mají poněkud horší situaci,
než taková odborná komise a než kol. Klein,
který to může prostě navrhnout a nemusí
se starat o finanční úhradu.
Kol. Kleine, ty víš, že i když, jak
sám tvrdíš, jsme se museli zdržovat, abychom
se nepředali, my jsme se nezdržovali v tom ohledu,
naopak - a to mi přiznáš jako referentovi i
ostatním kolegům, kteří v tom ohledu
pracovali ve výboru i jiných sborech přičinili
jsme se o skutečnou podporu všech přání
soukromého zaměstnanectva, a proto musím
opakovati, že pokud se týče dávkové
části osnovy zákona, vychází
tato plně vstříc oprávněným
přáním soukromého zaměstnanectva.
Vím, že se vaše stížnosti spíše
vztahují k části organisační
a ke druhé části předlohy která
jedná o hospodaření jměním
Všeobecného pensijního ústavu a všech
ústavů náhradních. Přiznám
se, slavná sněmovno, že v tomto ohledu je předložená
osnova skutečně změnou a že je do jisté
míry omezením samosprávy nositelů
pojištění, jak Všeobecného pensijního
ústavu, tak také ústavů náhradních
- to je nesporná věc - ale prosím slavnou
sněmovnu, aby uvážila, že tatáž
opatření která dáváme v tomto
směru do zákona o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců, odhlasovala slavná
sněmovna už v původním zákoně
o sociálním pojištění dělnickém.
Jestliže nám dnes vytýkáte, že
dáváme vládě možnost aby jmenovala
jednu třetinu odborníků do správy
nositelů pojištění, odpovídám:
Vy jste sami, pánové, to ustanovení dávali
před několika lety do zákona o pojištění
dělnickém, tak že je to prostě převzato,
aby správa tohoto pojištění analogicky
odpovídala pojištění dělnickému,
a my nemůžeme než odmítnouti výtky
na nás v tomto oboru činěné.
Pokud se dále týče zásahů státní
správy v dozor a hospodaření penězi,
nemohu jinak než říci, že považuji
tato opatření za velmi správná. Nositelé
pojištění hospodaří miliony a
časem stamiliony, ba docela bude to i miliarda jmění,
ze kterého má býti zabezpečeno stáří,
invalidita a existence soukromého zaměstnanectva,
a rozhodně nemůže býti na škodu,
když nad hospodařením s těmito penězi
je státní dozor, třeba sebe ostřejší,
protože dobře hospodařícímu nositeli
pojištění ten dozor v nejmenším
nemůže býti překážkou, a
kdyby mělo jíti o nositele pojištění
špatně hospodařícího, je to jen
v největším zájmu pojištěnců,
aby dozor byl co neostřejší, poněvadž
je jim zárukou, že s miliony, které si platí
na zajištění potřeb pro případ
invalidity a stáří, se správně
hospodaří, a dává záruku, až
přijde případ pojistné potřeby,
že se peněz použije k tomu, nač se použíti
má. Já v tom naprosto nevidím žádnou
snahu státu vměšovati se do správy oněch
ústavů a nedočkáme se takového
zásahu, ale vidím v tom snahu státu, příslušných
úřadů, aby tu byly jako ochránci zájmu
pojištěnců a zájmu veřejného
vůbec.
Tím myslím, že vedle zprávy, která
vám byla předložena vytištěná
ze soc.-politického výboru, vyčerpal jsem
hlavní a základní změny, které
předložený a projednávaný zákon
provádí a navrhuje, a myslím, že plně
mohu opakovati úvodní svá slova: Ten zákon
je velikým sociálním činem, my plníme
vůči soukromým zaměstnancům
svoji povinnost, že po deseti letech upravujeme jejich pensijní
pojištění, a tím velkým sociálním
činem dokazujeme, že máme porozumění
pro veliké sociální potřeby, že
tato vláda a tato většina je si vědoma
svých úkolů i po této stránce
a že je také plní, a proto navrhuji, aby tato
zpráva výboru soc.-politického byla vzata
za podklad jednání v plenu sněmovním.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, p. posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Návrh zákona o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách, jak vyšel z porad soc.-politického
výboru, znamená po stránce finanční
zvýšení nároků dosavadního
pensijního zákona, a to nároků již
získaných i budoucích, a zlepšení
podmínek pro přiznávání jich,
tedy zvýšení dávek v každém
směru, a to dosti pronikavé. Je tedy patrno, že
návrh musil hledati prameny prostředků pro
toto zlepšení, vedle příspěvku
státu, o kterém promluvím později,
a také tyto prameny skutečně našel.
Veliká změna proti dosavadnímu zákonu
spočívá v opuštění finančního
systému hospodářské rovnováhy
a úplné úhrady, na které je založen
dosavad platný pensijní zákon. Tento systém
se však nahrazuje v novém zákoně myšlenkou,
že v každém sociálním pojištění
lze teoreticky počítati s věčným
trváním nositelů pojištění,
a při principu obligatornosti se tu uplatňuje zásada,
že při průměrném pojistném
lze přesunouti značnou část břemen
z dnešní průměrné starší
generace na skupinu pojištěnců, již každým
rokem vstupují po prvé do pojištění
a patří mladým ročníkům.
K zesílení finančních pramenů
nutno počítati také stanovení přísnějších
podmínek pro udržení a zachování
nároků uznávacím poplatkem a pro dobrovolné
pokračování v pojištění,
jakož i odstranění dosud platného placení
premií. Jako další pramen pro zlepšení
nároků dlužno počítati vyšší
zúročení, které na základě
účetních výkazů Všeobecného
pensijního ústavu z let 1923 až 1926 ze 4%
bylo zvýšeno na 4.5%. Vydatným pramenem finančním
je konečně zvýšení započitatelného
služného, ježto dosavadní hranice nejvyšší
třídy ve výši 9000 Kč dávno
neodpovídá nynějším poměrům
měnovým a drahotním a ježto dosavadní
pojištění podle platného zákona
je vlastně podpojištěním, což ostatně
vysvítá také z toho, že největší
počet pojištěnců nalézá
se ve třídě nejvyšší.
Nyní, jak vypadá finanční zatížení
našeho státu podle návrhu zákona, jak
vyšel z porad soc.-politického výboru. Finanční
zatížení státu ukládá
§ 13 o započitatelnosti doby zákonné
presenční služby, § 124 o pojištění
novinářů a § 176 o státním
příspěvku pro započítání
vojenské služby za války. Počet osob,
které získávají příspěvkovou
dobu na základě §u 13, odhadnut byl dvojím
způsobem okrouhle na 4000 osob ročně.
Při prvém výpočtu zjištěno
číslo 3600 na podkladě poměru počtu
mužských pojištěnců Všeobecného
pensijního ústavu a všech mužských
obyvatelů republiky, a to ve věkové skupině
20 až 24letých v době sčítací
akce z r. 1925. Druhým postupem dojde se k cifře
3500 až 4000, jestliže počet pojištěnců
V. P. Ú. ve věkové skupině 20 až
25 let se násobí poměrem počtu branců
k počtu všech mužů ve stář
20 až 25 let. Tento poměr jest 0.17 až 0.20 Počet
všech mužských pojištěnců
V. P. Ú. ve věkové skupině 20 až
25 let k 31. prosince 1925 byl 20.299.
Při počtu 4000 osob činil by státní
příspěvek v 1. třídě
576.000 Kč ročně. Ježto však byl
okruh osob oprávněných rozšířen
a ježto pro určitou skupinu oprávněných,
kterou nelze početně přesně zjistiti,
byla třída 1 zvýšena na třídu
2, nutno částku skutečného ročního
nákladu 576.000 Kč zvýšiti o odhad uvedeného
vyššího zatížení, které
činí asi 200.000 Kč ročně.
Propočty pro pojištění novinářů
byly provedeny na základě statistického materiálu,
získaného dotazníkovou akcí v roce
1926 a ověřeného syndikátem novinářů.
Statistika tato je uvedena v tabulkách č. 55 až
63 důvodové zprávy, tisk 1706, a je z ní
patrno, že výpočty se vztahují na 740
mužů a 25 žen, úhrnem tedy na 765 osob.
Ježto se jedná o materiál získaný
v roce 1926, nutno z opatrnosti předpokládati, že
celkový počet vzrostl asi na 800 osob.
S ohledem na tento počet připadá z celkového
věnování 20,000.000 Kč na jednoho
průměrně 25.000 Kč. Ježto tohoto
státního příspěvku má
býti podle vládního návrhu použito
především k započtení doby novinářské
služby, připadne v jednotlivých případech
na tyto jednotlivce částka podstatně vyšší.
Efekt věnování pro tyto nejstarší
je vyjádřen asi touto úvahou: z uvedeného
počtu jest již nyní asi 40 osob starších
60 let, kteří budou míti po účinnosti
zákona ihned nárok na starobní důchod.
Tento důchod bude v nejpříznivějším
případě vyměřen celkovou částkou
asi 30.000 Kč ročně, z čehož
důchod, krytý skutečným zákonitým
pojištěním, bude nejvýše 9500 Kč,
takže příplatek ze státního příspěvku
bude převyšovati částku 20.000 Kč
ročně. Kapitálová hodnota takového
důchodu jest asi 200.000 až 250.000 Kč, takže
efekt státního příspěvku je
v těchto nejdůležitějších
případech vyjádřen částkami
zajisté značnými.
Soc. politický výbor se usnesl, aby pojištěncům
nynější generace, kteří ztrávili
část služební doby při výkonu
vojenské služby za války, byly důchody
zvýšeny o státní příspěvek,
který činí 2/3 první
třídy služného, blíže určené
v odst. 2 §u 176. Počet pojištěnců,
kteří pro tento státní příspěvek
přijdou početně v úvahu, byl zjištěn
dotazníkovou akcí Všeobecného pensijního
ústavu z r. 1920. Pokud jde o počet pojištěnců
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nezbylo nic jiného,
než přikročiti k přibližnému
a poměrnému odhadu. Přibližný
počet pojištěnců, kteří
podle výsledku zmíněné dotazníkové
akce r. 1920 vykázali vojenskou službu za války,
jest 29.500 mužů, s odhadem počtu připadajícího
na Slovensko a Podkarpatskou Rus celkem asi 35.000 mužů.
Výsledek podrobného zpracování dále
je, že průměrnou třídou, v níž
se započte doba vojenské služby za války,
je třída V., a že státní příspěvek
v průměru bude činiti asi 700 Kč.
Na základě podrobených výpočtů
lze zatížení státu odhadnouti v prvém
roce na 700.000 Kč. Toto zatížení bude
zvolna stoupati až do maxima okrouhle 9,500.000 Kč
v 25. až 30. roce po uzákonění novely,
a pak rychle klesati. Dnešní kapitálová
hodnota tohoto zatížení činí
asi 120 mil. Kč.
Rozpočtový výbor uváživ toto
všechno připojil se ke zprávě soc.-politického
výboru v celém rozsahu, schvaluje tuto osnovu zákona
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců ve vyšších službách
a navrhuje slavné sněmovně, aby osnovu tuto,
jakož i obě, ke zprávě soc.-politického
výboru přiložené resoluce, schválila.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 40 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Klein,
Krebs, Horpynka, Burian; na straně
"pro" p. posl. Myslivec.