Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Jeden z řečníků pravil, že tento dodatek k obchodní smlouvě mezi Československou republikou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou není světoborného významu. Proto se nelze diviti, že se řečníci také příliš mnoho tímto dodatkem nezabývali a, pokud jejich řeči se týkaly předmětu, o který jde, všímali si více věci zásadní. Zvláště prvý řečník ze strany soc. demokratické použil této příležitosti, aby podrobil kritice naši obchodní politiku vůbec, aby se zmínil také o jejích důsledcích politických a poukázal na nezdar našeho jednání o obchodní smlouvu s Jugoslavií.

Slavná sněmovno, také my nejsme nadšeni obchodní politikou, jakou naše Československá republika dnes za stávajících poměrů hospodářsko-politických v Evropě musí provozovati. (Posl. Svoboda: Nemusí, ale dělá!) Musí. I vlády dřívější dosud všechny dělaly touž politiku a myslím, kdyby se vyplnilo přání levice a došlo k nějaké nové konstelaci zde ve sněmovně a k jiné vládě, že také tato by zatím nemohla jinou obchodní politiku dělati, než děláme dnes tím, že se snažíme co nejvíce vývoz stupňovati a omezovati dovoz. (Posl. Johanis: S Jugoslavii to neukazujete!) Bohužel, zatím dnešní situace na poli hospodářsko-politickém v Evropě jest ta, že sice likvidujeme čím dále tím více poměry válečné, čistě politické, ale v životě hospodářském vlastně nyní teprve jsme před válečným obdobím, poněvadž po válce všechny státy dělají politiku takovou, že každý chce býti soběstačným, každý chce všechno vyráběti a všechno dělati. Řekněme Anglie: chce si sama vyráběti cukr. Jugoslavie také chce všechno dělati, my také. Tedy důsledek válečných poměrů jest chaos v této politice hospodářské u všech evropských států, že všichni chtějí dělati všechno.

Jest jistá věc, že tento zjev není zdravý, že je nebezpečný. A jako se snažíme likvidovati válku a najíti jakousi politiku mírovou a jiným způsobem řešiti spory politické mezi národy, tak také musíme hleděti, aby i válka hospodářská, která dnes v Evropě jest, nějakým způsobem byla zlikvidována. (Posl. Koudelka: V Ženevě jsme byli pro smích celému světu se svými požadavky!) Jsme si toho vědomi. V zahraničním výboru byla také o této věci při posledním exposé p. ministra zahraničí obsáhlá debata, a pan ministr ve svém exposé také nastínil, jakým způsobem by se dal tento všeobecný hospodářský boj mezi evropskými státy zameziti. Při této příležitosti se řeklo, že musí se nějaká instituce najíti, na způsob Společnosti národů. Jako je Společnost národů pro spory politické, tak musí býti mezinárodní instituce pro spory hospodářské, která by urovnala boj všech proti všem v Evropě. Musíme se také nějakým způsobem dohodnouti, abychom si nekonkurovali, abychom všichni všechno nevyráběli, (Výkřiky posl. Koudelky.) aby se zde našel nějaký způsob mezi národní spolupráce na poli hospodářském.

Tato myšlenka jistě najde porozumění u všech a také u nás. Nám, jak jsem řekl, není ideálem tato politika vzájemného ochranářství a vzájemného se potírání na poli hospodářském, ale zatím je situace taková, jaká je, a já nevím, zda by naše republika mohla začíti v této věci a nějakým způsobem zde snižovati cla, aniž by také jinde byla cla snižována. Když vidíme, že naopak Německo a Anglie zvyšují cla, nemůžeme začíti my, když jsme stát přeprůmyslovělý, stát odkázaný na vývoz, a když naše zahraničně-obchodní politika musí postupovati tak, abychom zatím v průmyslu zaměstnanost zachovali a aby zemědělství se výrobcům také vyplácelo. Takováto je faktická situace a za této situace myslím, že by ani jiná vláda nemohla dělati jinou obchodní politiku, než jsme ji dělali my. Je pravda, že tato politika obchodní má potom takové nemilé následky, jako vidíme v nezdaru při jednání o obchodní smlouvu s Jugoslavií. Ještě jsme nedostali zprávu o tom, proč se vlastně nepodařilo toto jednání s Jugoslavií. Posud jaksi se zachovává o té věci mlčení. Nevíme fakticky, proč a jak se to stalo, ale myslíme, že zde bude vina na obou stranách. Patřím také k těm, kteří se zúčastňují zájezdů do Jugoslavie, slyšel a viděl jsem tam všechny přípravy, které se konaly pro to, aby obchodní smlouva s Jugoslavií se skutečně dála nejen s hlediska, abych tak řekl materielního, ale také v duchu slovanské vzájemnosti. (Slyšte!) Slyšel jsem všechny řeči, ale, bohužel, jak se pánové z obchodních ministerstev - politikové by se snad dohodli - sesednou, umíněně stojí na jednotlivých cifrách a svých výpočtech a nemohou se nijakým způsobem domluviti. Přes to, že jezdím do Jugoslavie, myslím, že také na straně jugoslavské bude trochu viny. Na př. pan starosta plzeňský na zájezdech do Jugoslavie zdůrazňoval, aby Jugoslavie trochu toho plzeňského piva od nás brala; ale sotva se to rozneslo, už všechny jugoslávské pivovary uspořádaly sjezd a prohlásily, že ani kapka plzeňského nesmí z Čech do Jugoslavie. To jsou věci, které potom hatí a kalí celý náš poměr k Jihoslovanům.

Chtěl bych říci jen tolik, slavná sněmovno, že za stávající situace nelze provozovati zatím jinou obchodní politiku v naší Československé republice, než jakou provádí tato vláda. Také příští vláda zatím bude museti postupovati zrovna tak. Proto nezbývá, než doporučiti slavné sněmovně, aby schválila schvalovací usnesení, které jsme jí doporučili. (Souhlas.)

Místopředseda Horák (zvoní): Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji - za výbor pro průmysl, obchod a živnosti - jímž je pan posl. dr Zadina.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Navazuji na vývody kolegy předřečníka a konstatuji, že naše obchodní politika vykazuje, zejména v posledních letech, pozoruhodné úspěchy. Naše obchodní politika se vyvíjí, a to konstatuji vůči panu kol. dr Mackovi, kterému jinak vděčím, že si všímá obchodní politiky a že má odvahu ji kritisovati - skutečně s plným zřetelem na potřeby naší domácí výroby a při tom ne méně se zřetelem na potřeby domácího pracujícího lidu. Sledujeme stále zásadu, abychom vyváželi zboží a nevyváželi pracující lid. Úkolem obchodní politiky je, aby hájila také zájmy domácího národního hospodářství, abychom skutečně postarali se o zaměstnanost ve všech výrobních odvětvích a tím čelili nezaměstnanosti. (Výkřiky posl. Koudelky.) Pane kolego, vy jste apeloval, abych poslouchal vás, tak račte laskavě poslouchati také mne.

Konstatuji, slavná sněmovno, že řada vynikajících znatelů našeho národního hospodářství, zejména i z kruhů průmyslových, nám konstatují v poslední době velmi často, že zaměstnanost všech našich výrobních odvětví, zejména průmyslu, je tak veliká, jako nebyla nikdy ještě od převratu a je dokonce prosím, větší (Výkřiky posl. Srby.) - pánové, z těchto projevů můžete míti radost a ne je nějak odsuzovati - než byla před válkou.

Vážení kolegové, vezměte laskavě na vědomí, že musíme si ceniti také takové výkazy, vyjadřované v indexech, na př., že index zaměstnanosti naší industrie je, tuším, už asi 108 nebo 110, což vyjadřuje, že zaměstnání průmyslu proti době před válkou je o 10% větší. Je to zjev jistě potěšující. A z toho zjevu se odvozují další důsledky, jako je zaměstnanost, obleva úrokové sazby, stoupání vývozu, posilování aktivity obchodní bilance atd.

Slavná sněmovno! Jako referent živnostenského výboru konstatuji ještě dále, že naše obchodní politika na všech mezinárodních poradách se přizpůsobila, akceptovala všechny zásady, všechny konvence, všechna usnesení v oboru obchodní politiky, zejména, že přistoupila ke všem těm protokolům konference ženevské v květnu loňského roku. (Posl. dr Macek: S výhradami!) Žádné výhrady, hned to objasním. Dále konstatuji, že naše vláda bere účast na všech jednáních, i která se odvozují ze ženevské konference, jako režim ohledně koží loni v letě, konference o odbourání povolovacího řízení, jednání o veterinárních konvencích atd., jednání o systematické sjednocení celních sazebníků a zunifikování jich. Na všech těchto jednáních bereme účast, spolupracujeme tam velmi intensivně a usnesení akceptujeme. A konstatuji dále...

(Posl. dr Winter: Nedělejte si z nás blázny!) To jsou věci velmi vážné a prosím, abyste je také vážně brali, že totiž zjevy, které jsem uváděl, představující znatelný velmi silný rozvoj našeho hospodářského života, atd., slouží také i ve prospěch dělnických vrstev, kde konstatujeme zvýšení mezd, jako bylo letošního roku na jaře u horníků a v kovodělném průmyslu. A prosili bychom také, aby to uznávali i zástupci dělnictva v parlamentě. (Výkřiky.)

Slavná sněmovno! Je dalším potěšujícím zjevem, jedinečným toho druhu, že náš stát uzavřel již obchodní smlouvy se všemi státy v Evropě - se všemi, to konstatuji - za těch krátkých několik roků, a také s mnohými státy i mimo Evropu. To je výsledek práce naší obchodní politiky, který nemůže vykázati žádný stát, zejména žádný nástupnický stát. Všechny tyto obchodní smlouvy usnadňují vzájemný zahraniční obchod a usnadňují výměnu zboží, dovoz a vývoz. (Výkřiky posl. dr Macka.) Pane kol. Macku, určitě, poněvadž každá obchodní smlouva znamená odbourání celních sazeb, z části u nás a z části na druhé straně. A můžeme konstatovati, že skutečně stoupají cifry dovozu a vývozu. Ovšem při tom udržujeme silnou aktivitu naší obchodní bilance.

Pokud se týče Jugoslavie, chtěl bych dále konstatovati docela stručně, poněvadž věc objasnil kol. referent dřívější, že v ohledu formálním zdržování, pokud se doposud pozorovalo, bylo zaviňováno příčinami mimo nás stojícími. (Posl. Srba: S Německem také?) Ohledně Německa také. O obchodní smlouvu s Jugoslavií se jedná už přes 2 roky, naše vláda je připravena a naše stanoviska jsou formulována přes 2 roky, delegace se docela několikráte sešly, ale vždycky jednání bylo přerušeno ze zvláštních příčin nebo okolností, které někdy vyskytly se též na straně Jugoslavie. (Posl. dr J. Macek: Tak to neříkejte! Odpor čsl. socialistických poslanců.)

V ohledu meritorním konstatuji - a jsem o těchto otázkách dobře informován - že jsme vyšli Jugoslavii v nabídkách celních úlev atd. tak daleko vstříc jako žádnému jinému státu. Nám musí býti dobře jasno, že Jugoslavie je státem zemědělským a že jsme už v otázkách zemědělských položek náš režim hodně upravili ve smlouvách obchodních s Maďarskem a Polskem, tedy také státy zemědělskými. Naše obchodní politika má zemědělské položky v celním tarifu na 90% více méně vyřešeny, ale přes to se šlo v jednání s Jugoslavií k dalším ústupkům, konstatuji se vším důrazem, že ve všech specielních artiklech jugoslávských se dělají Jugoslavii další ústupky, pokud se týče jižního ovoce, jejich vína, tabáku; ohledně dobytka nabízí se veterinární konvence atd. Takové jsou tyto nabídky a já jsem přesvědčen, že jednání o jugoslávskou smlouvou půjde hladce kupředu.

Dále kol. dr Macek mluvil o řízení povolovacím a ohlašovacím. Ohledně řízení ohlašovacího nebudeme mnoho hovořiti, poněvadž to nezatěžuje nikterak výměnu zboží. Požaduje se jen určitá ohláška - malý formulář která stojí pár haléřů, kterou exportér nebo importér musí výměnu zboží ohlásiti státnímu úřadu. Jinak výměna zboží jest úplně volná. Toto řízení bychom nemusili perhoreskovati, někde je snad zbytečné, někde jest však užitečné, poněvadž při tom zkoumáme původ zboží, původ importu atd., tedy tyto věci jsou mnohdy účelné a užitečné.

Ale důležitější je, pokud se týče otázky povolovacího řízení, jak kol. dr Macek konstatoval, že loňského roku jsme měli 65 až 70 položek povolovacího řízení v dovozu a vývozu. Tyto věci mizejí a zmizí úplně. Na ženevské konferenci, která byla asi před půl rokem - vlastně byly dvě konference ohledně povolovacího řízení - jsme přistoupili ke konvenci pro úplné odbourání povolovacího řízení a učinili jsme si jako stejně jiné státy některé výhrady. A víte kolik je těch položek v našem tarifu celním? Všech položek je hodně přes 500. Také jsou sub-položky. Tedy takových položek a subpoložek je dohromady asi 800 až 900. Z tohoto obrovského počtu 800 až 900 položek a subpoložek jsme si vyhražovali, víte kolik výhrad zemědělských? Tuším, v dovozu jenom asi 7 a ve vývozu asi 4. Tedy něco minimálního, a sice ne z důvodu nějakého ochranářství nebo nějakého zdražování, naprosto ne, nýbrž z důvodů jakési kontroly nad původem zboží a jakosti, ať už z důvodů veterinárních nebo zdravotních atd. (Posl. dr Macek: To je nějaké vážně mluvení? Co s jetelovým semenem? - Posl. Srba: Mluvte vážně!) Mluvím vážně. Ukáži vám... (Výkřiky posl. Srby a posl. dr Macka.)

Opakuji a tvrdím ještě jednou, že co se týče dovozu, vyhrazovali jsme si asi 7 a co se týče vývozu jen 4 položky; více ne. Dále zdůrazňuji, že jiné státy mají výhrad často více, 15, 20 atd.... (Výkřiky posl. dr J. Macka.) i v potravinách a zemědělských výrobcích. (Posl. dr J. Macek: Jmenujte ty jiné státy!) Konstatuji, že každý stát má nějakou výhradu. I Německo má několik výhrad, výhrady má i Francie, Anglie atd. (Výkřiky posl. dr J. Macka.) Vždyť ten spor je zbytečný, otázka tato je podřadného významu. Ty výhrady se nedělají z důvodů ochranářských nebo zdražovacích. Vyložím vám, proč je tam jetelové semeno. Z toho důvodu, aby nám sem nevozili jetelové semeno z nížin, jako z Italie, kde nemá tu resistenci. U nás vymrzá. Jest snad lacinější, má hezčí barvu, lépe se líbí, ale vymrzá. Tedy z důvodu ochrany kvality nebo sorty se dává výhrada, že dovoz semene jetelového jest vázán na kontrolu. Ty věci však jsou podružného významu, omezují se na nepatrný počet položek, a to z důvodů, řekl bych, více národohospodářských než celních, fiskálních atd.

Pan kol. dr Macek polemisoval s určitými projevy z kruhů průmyslových, z tisku atd. To sledovat nemohu, poněvadž tyto věci nepřiléhají parlamentnímu jednání, ale konstatuji jeden potěšující zjev: Mé pozornosti neušlo, že právě strana kol. dr Macka učinila včera velký projev do veřejnosti ohledně potřeby podpory a ochrany pro další rozvoj produkce zvířecí. To jsou zjevy, které rádi vítáme, poněvadž se na těchto otázkách můžeme sblížiti v zájmu podpory domácí výroby zemědělské.

Pro podporu produkce zvířecí nalezneme mnoho různých prostředků v různých oborech naší státní politiky národohospodářské, ale chcete-li vážně pomoci našemu chovu hospodářského zvířectva, na kterém jsou interesovány právě vrstvy malých a středních zemědělců, nevyhnete se tomu, i kdybyste používali jiných prostředků, abyste nesáhli a nehledali prostředky také v obchodní a celní politice. Chcete-li účinně pomoci našemu dobytkářství, musíte použíti také prostředků obchodní politiky a přikročiti k revisi celého našeho celního systému na produkci zvířecí.

S tím souvisí otázka změny cla na dobytek vepřový a hovězí. (Posl. Johanis: Clo na brambory zavedlo první Československo!) Vážení pánové, clo na brambory má mnoho států, a to často clo vyšší. Německo má clo na brambory jednu marku, to jest 8 Kč - u nás máme jen 5 Kč. Německo zavedlo dokonce bojovné clo proti Polsku 2 marky, to jest 16 Kč na 1 q zemáků. To je clo vysoké. Ale clo na brambory má i Italie, Jugoslavie, Rakousko atd.

Splňuji jen svoji povinnost jako referent, abych uvedl takové vývody na pravou míru. Konstatuji znovu, že clo na brambory je v mnoha státech, a to v sazbách vyšších než u nás.

Pan kol. dr Macek vyslovil zde také myšlenku, že prý naše zemědělská cla nesplnila ten účel negociační, jaký byl jim přikládán. Zemědělská cla mají sice mnohostranný význam, ale také význam, jak bylo uváděno, negociační, jako jeden důležitý prostředek pro vynucování si obchodních smluv s jinými státy. Pan kol. dr Macek zapomněl, že právě těmi zemědělskými cly před 3 roky jsme si vlastně získali velmi výhodný prostředek k uzavírání smluv, řekněme s Maďarskem, Kanadou atd. Zemědělská cla nebyla ještě vyhlášena ani ve Sbírce zákonů a nařízení a už delegace maďarská, která odmítala 3 roky vůbec jednati s námi o obchodní smlouvě, byla zde v Praze a zahájila jednání. Tenkráte jsme si dobře ujasnili, proč tehdá Maďarsko nejednalo o obchodní smlouvu s námi, pokud jsme neměli žádná zemědělská cla. Měli jsme nulu v těch položkách zemědělských a víc než nulu nemohlo si přáti Maďarsko. Teprve když naše cla se objevila v našem celním tarifu, pocítili Maďaři potřebu jednati s námi o obchodní smlouvu a viděli jsme zjev, že během týdne projevili Maďaři ochotu k jednání; tedy zemědělská cla to byla jako prostředek k uzavření obchodní smlouvy. Po tom to byla Kanada. (Posl. Srba: Proč se neosvědčila s Jugoslavií?) Už jsem vám to řekl, pane kolego, opakuji to po třetí, že jsme konali přípravy pro smlouvu s Jugoslavií z našeho hlediska již asi před dvěma roky, ale v postupu jednání některé okolnosti zavinily odklad. Tvrdím, že naše vláda má své věci připraveny, formulována stanoviska, požadavky a nabídky atd. pro Jugoslavii nejméně 2 roky. Nebyla to s naší strany žádná příčina, která by byla zavinila odklad tohoto jednání.

Mimo to p. dr Macek v závěru svých vývodů uváděl tu these, které nechci rozebírati podrobně, že totiž nemůžeme trpěti omezování dovozu, že nemůžeme podceňovati druhou stranu při uzavírání obchodní smlouvy. To je všecko pravda, ale také nesmíme se podceňovati i my, musíme míti při nejmenším tolik opatrnosti, prozíravosti a rozumu, abychom své zájmy, zájmy našeho domácího hospodářství naproti cizině si obhájili, jako ona si je obhajuje. Konstatuji zde, že všechny státy sousední, zejména Německo, Polsko, také Maďarsko a Rakousko provozují silnou ochranářskou politiku, daleko vypjatější, než je u nás, a to v oboru průmyslovém i zemědělském. Naše zemědělská cla jsou stále nejnižší cla střední Evropy. To je fakt, který nám žádný nevyvrátí. Proto by nebylo rozumné, jak první p. referent to vyjádřil, abychom odbourávali cla, zatím co cizina se chrání. (Posl. Srba: A co Dánsko?) Dánsko má docela jinou soustavu hospodářskou, docela jiné poměry a situaci hospodářskou a může jinak postupovati ve své obchodní politice. (Posl. Srba: Přece čtu vaše vývody!) Ale ano, vážený pane kolego, vy také jistě dobře víte, že takový stát přímořský, jako je Dánsko anebo řekněme Holandsko, Belgie, mají jinou situaci než náš stát vnitrozemský zde ve střední Evropě. Mají tam blízká tržiště, dále časté srážky, takže Dánsko může sázeti kartu na produkci zvířecí, pro které má všechny podmínky: krmiva, vydatné srážky atd.

Na vývody p. kol. Horpynky, který posoudil náš režim ohledně dovozu automobilů, dovolil bych si uvésti asi toto: Pokud jsem informován, mohu konstatovati, že náš režim ohledně dovozu automobilů se skutečně praktikuje velmi liberálně. Uvádím zejména toto: Spojeným státům americkým, kterým byl přiznán kontingent doposud toliko 800 vozů, byl letošního roku tento kontingent dobrovolně více než zdvojnásobněn, byl zvýšen na 1700 kusů vozů.

A konstatuji dále, že kontingenty jiných států nejsou ani vyčerpány, až na Německo, které si svůj kontingent vyčerpalo úplně. (Hlasy: Proč se nezavede kontingent na dovoz vozů?) Naproti tomu konstatuji jedno, že v cizích státech, do kterých vyvážíme své automobily - máme vývoz velmi slušný a mohli bychom míti ještě větší - narážíme na veliké překážky při exportu svých automobilů. A to je zjev, který nás o tom poučuje, že cizí státy si skutečně velmi pěkně chrání domácí industrii, a nebylo by rozumné od nás, abychom také my nechránili naši industrii, třebas pozůstává jen z několika továren, neboť přece jen je to odvětví velmi důležité, které zaměstnává velký počet dělnictva. Proto bylo by dobře, aby náš automobilní průmysl byl rozumným způsobem chráněn.

Nepříznivé zjevy, které kritisoval kol. Horpynka a které hraničí s nesprávnostmi administrativními, odkazuji na cestu administrativní, poněvadž máme plnou důvěru k panu ministrovi obchodu, že podobných zjevů nebude trpěti, že je vyšetří, a znemožní, aby se mohly opakovati.

Vážená kol. Zeminová věnovala celou řeč posuzování všeobecných poměrů zásobovacích. Thema to nepřiléhá k projednávanému předmětu a proto nemohu se jím zabývati podrobněji. Konstatuji jen, že snahou vlády i koaličních stran je, aby bylo bráněno jakémukoli nepřiměřenému zdražení na trzích a bursách. Řada opatření se provádí, aby poměry na trhu se ozdravěly, aby nastalo oslabení cen životních potřeb. Zdůrazňuji, že všeobecná situace zásobovací v našem státě je relativně dosti příznivá.

Na základě úředních dat, která jsem si opatřil okamžitě z kanceláře sněmovní, konstatuji, že index životních nákladů - to je měřítko, jak ceny stouply teď oproti poměrům předválečným nebo jak stouply letos oproti loňsku - má tendenci sestupnou. Sdělím několik dat. Index životních nákladů rodin dělnických byl vyjádřen na začátku letošního roku v únoru cifrou 107 ve zlatě, to znamená, že jen o 7% bylo niveau cenové vyšší než před válkou. (Odpor a výkřiky čsl. socialistických poslanců.) Nemohu si pomoci, to jsou úřední data, já jsem je nedělal. To jsou data zjištěná z kruhů dělnických rodin. Čtu jen úřední data. (Posl. dr Winter: Když to srovnáváte na zlato, v jakém poměru jsou důchody?) Konstatuji, že Státní úřad statistický má v evidenci několik set dělnických a úřednických rodin, jejichž životní náklady zjišťuje a pak je vyjadřuje.

Nyní v říjnu - to je poslední zjištěný měsíc - je index 106, tedy o 1% nižší než v únoru. Není to snad mnoho, ale je v tom viděti tendenci stálého poklesu cen životních potřeb.

Tyto poměry jsou ještě příznivější u rodin úřednických, kde byl index životních nákladů v únoru letošního roku 100 a ¹/₂%, tedy jen o ¹/₂% vyšší než před válkou, a nyní v říjnu letošního roku je zlatý index 101, tedy o 1% vyšší než před válkou.

Dovolím si však také tvrditi, že náš index životních nákladů - to je na výsost zajímavé - je nižší než ve všech sousedních státech a nižší nežli v Anglii, ve Francii atd. Tedy konstatuji, že u nás je index u dělnické rodiny 106, u úřednické 101. (Posl. Svoboda: To je podle toho, jak se to počítá a sešvindluje!) Prosím, v Maďarsku je index 121, v Německu 152, v Polsku je 122, v Rakousku je 109 a u nás 101 a 106, tedy nejnižší v celé střední Evropě! (Posl. Svoboda: Ale musí se věděti, kolik si za svůj plat koupi!) Máte právo a příležitost ty věci vyvraceti, ale já konstatuji, že jsou to úřední data. (Výkřiky.) Nyní jdu ke státům s valutou pevnou a ustálenou. Víte, jaký je index v Anglii? Anglie má index 166. (Výkřiky.) Francie 105, Švýcary 161, Italie 143. (Posl. Zeminová: Z 18 států jsme na 15. místě!) Já to jenom konstatuji, poněvadž se nemohu zabývati vývody vážené kolegyně Zeminové v podrobnostech, ježto nepřiléhají k předmětu jednání. Úsilí vlády a koalovaných stran jest, aby skutečně postupně nastávalo větší a větší ozdravění poměrů na našem trhu životních potřeb. Index životních nákladů není přemrštěný, je nejnižší ve střední Evropě, nižší než ve státech starých, mocných hospodářsky, jako jest Anglie, Francie a Italie. My bychom zde mohli býti potěšeni z toho, že se poměry utvařují velice příznivě.

Na základě těchto vývodů trvám na svém návrhu, aby vážená sněmovna dala souhlas k dodatkovému protokolu, který jsme uzavřeli s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou. (Souhlas.)

Místopředseda Horák (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu dnešní schůze.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům vládní návrhy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.

Před ukončením této schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolenou dal jsem na dnešní schůzi posl. Školovi z rodinných důvodů.

Došlo oznámení o změnách ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. dr Hallu za posl. Doležala a posl. Vomelu za posl. dr J. Černého.

Místopředseda Horák: Mezi schůzí byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1940. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a soudr. na odstranění nouze o krmiva a úpravu odbytu domácího dobytka.

Místopředseda Horák: Pan posl. dr Stern na konci své řeči v této dnešní schůzi použil slov obsahujících projev, ohrožující bezpečnost státu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projev tento ze zprávy těsnopisecké.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala dnes za 10 minut, t. j. v 6 hod. 50 min. večer s

Nevyřízené odstavce pořadu 176. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

V Těsnopisecké zprávě o 170. schůzi posl. sněmovny ze dne 25. října 1928 má na str. 39, sloupec 1, řádek 6 a 21 zdola místo "Deutsche Reichsbank Gesellschaft" správně státi "Deutsche Reichsbahn Gesellschaft".