Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1887. Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Knejzlíka, Sladkého,
Langra a druhů o vymáhání paušálních
poplatků ze služebních požitků
starostů a obecních radních na okresu přerovském
okresním finančním ředitelstvím
v Uh. Hradišti (tisk 1623/XIV),
II. min. vnitra na interp. posl. Kurťaka a druhů,
že nebyly povoleny schůze Autonomního zemědělského
svazu v obcích velkosevljušského okresu (Marmaroš)
(tisk 1652/VII),
III. vlády na interp. posl. Koczora a druhů o nárocích
obce Turiszakallas na společné pastviny a o přídělu
půdy obyvatelstvu (tisk 1713/XIII),
IV. min. vnitra na interp. posl. Grünznera, Tauba a soudr.
o převzetí zaměstnanců samosprávných
sborů podle zákona ze dne 14. července 1927,
č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy
(tisk 1643/VII),
V. náměstka předsedy vlády a min.
financí na interp. posl. Buřívala, dr Franke,
Bergmanna, Špatného a druhů ve věci
postupu tabákové továrny ve Svitavách,
pokud jde o zkoušky jazykové (tisk 1615/XI),
VI. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Špatného,
Zeminové a druhů o poměrech četnických
gážistů, přeložených do
stavu uniformované stráže bezpečnosti
(tisk 1595/XVII),
VII. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného
a druhů o vyloupení Národního musea
a neudržitelných poměrech v museu (tisk 1595/III),
VIII. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Zeminové, inž. Záhorského,
Špatného a druhů o neslýchaných
poměrech na učitelském ústavě
v Příbrami (tisk 1595/XV).
IX. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. Srby a soudr. o zrušení koedukace na státním
učitelském ústavě v Chrudimi, čímž
se nadhánějí studentky do klášterního
ústavu učitelského římsko-katolické
kongregace školních sester v Chrudimi a studentky
nekatolické z Chrudimě a okolí se vylučují
ze studia na učitelském ústavu vůbec
(tisk 1595/XIII),
X. min. školství a nár. osvěty na interp.
posl. V. Beneše, Jaši a soudr. o používání
pragmatiky státního učitelstva na učitelstvo
národních škol (tisk 1615/II),
XI. min. financí na interp. posl. Koudelky, Chalupy, inž.
Nečase, Kříže a soudr. o stranickém
jmenování členů daňových
komisí (tisk 1615/IV),
XII. min. národní obrany na interp. posl. V. Beneše,
Jaši a soudr. o invalidních rentách čsl.
legionářů-invalidů ve Spojených
Státech Amerických (tisk 1595/I),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o zabavení libereckého časopisu "Deutsche
Volkswacht" ze dne 16. června 1928, č. 25 (tisk
1714/III),
XIV. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. Simma a druhů, že jest nutno předložiti
návrh zákona o pěstounkách mateřských
škol (tisk 1623/VI),
XV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Kirpalové,
Grünznera a soudr., že poštovní a telegrafní
úřad v Ústí n./L. porušuje telefonní
poplatkový řád (tisk 1615/XXI),
XVI. min. veř. prací na interp. posl. dr Schollicha
a druhů o jmenování silniční
rady (tisk 1652/I),
XVII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Krebse
a druhů o událostech u poštovního úřadu
v Teplicích-Šanově při slavnosti narozenin
pana presidenta republiky (tisk 1569/V),
XVIII. min. národní obrany a vnitra na interp. posl.
inž. Junga a druhů o novelování zákona
o vojenském ubytování (tisk 1554/X),
XIX. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů
o pokynech, které vydaly okresní politické
správy, aby obce, které jsou povinny podle čl.
81, odst. 2, resp. 3 jazykového nařízení
vydávati obecní vyhlášky dvoujazyčně,
sestavovaly obecní rozpočty dvoujazyčně
(tisk 1554/XII) a interp. posl. dr Koberga a druhů o nezákonném
jazykovém nátlaku na německé obce
(tisk 1554/XIII),
XX. min. vnitra na interp. posl. Schmerdy a soudr., že firmě
"Eruptiva" bylo dáno povolení vystavěti
skladiště třaskavin pro 50.000 kg třaskavin
v Hühnergrundu v Hlubočkách u Olomouce (tisk
1554/XVI),
XXI. min. financí na interp. inž. Junga, Simma a druhů
o předpisování daně obratové
a všeobecné daně výdělkové
obchodním zástupcům (tisk 1615/XIX),
XXII. min. spravedlnosti na interp. posl. Simma a druhů
o zpronevěrách notáře Lva Veita v
Tanvaldě (tisk 1623/VIII),
XXIII. min. veř. prací na interp. posl. Koczora
a druhů o neudržitelné praxi při zabírání
bytů na základě zákona čís.
304/1921 (tisk 1560/IV),
XXIV. min. železnic na interp. posl. Knejzlíka a druhů
o dobudování železniční tratě
ze Šilperka do Zábřeha (tisk 1615/X).
1892. Odpovědi:
I. min. vnitra na interp. posl. inž. Junga a druhů
o zabavení č. 85 periodického časopisu
"Der Tag" v Ústí n. L. (tisk 1643/IV),
II. min. železnic na interp. posl. Geyera, inž. Junga
a druhů, aby byla znovu otevřena bývalá
čekárna na stanici Želina na trati místní
dráhy Kadaň-Kaštice (Vilémov-Doupov)
v obvodu ředitelství státních drah
Praha-Sever (tisk 1652/XX),
III. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů
o naléhavém vybudování nádraží
v Jablonci n. Nisou (tisk 1623/II),
IV. vlády na interp. posl. dr Koberga a druhů o
změně jazykového nařízení
(tisk 1569/IV),
V. min. železnic na interp. posl. Simma a druhů o
železničním neštěstí ve
Vratislavicích n. Nisou dne 31. května 1928 (tisk
1623/I),
VI. vlády na interp. posl. Schmerdy a soudr. o postupu
četnictva ve Frývaldově proti stávkujícím
dělníkům a o stranickém chování
okresní politické správy (tisk 1580/I),
VII. min. vnitra na interp. posl. Knirsche a druhů min.
spravedlnosti stran zabavení periodického časopisu
"Der Tag" (tisk 1580/VII),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Matznera, Nitsche a druhů
o zabavení časopisu "Sudetendeutscher Bauernführer"
ze dne 5. května 1928 (tisk 1580/V),
IX. min. vnitra na interp. posl. dr Koberga a druhů, že
krnovská státní policie zabavila leták
(tisk 1580/IV),
X. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného
a druhů, že zemské četnické velitelství
v Bratislavě nedodržuje výnos ministerstva
vnitra ze dne 4. července 1922, č. 32714 (tisk 1554/IV),
XI. min. zemědělství na interp. posl. Knejzlíka
a druhů o subvencování Landwirtschaftliche
Flachsverarbeitungsgenossenschaft v Mor. Berouně (tisk
1580/XIV),
XII. min. železnic na interp. posl. Buřívala
a druhů o zrušení zápisu transitních
vozů (tisk 1767/III),
XIII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů
o částečném zabavení letákového
spisku "Zápolení sudetských Němců
o vlast a právo", nákladem něm. strany
národní v Karlových Varech (tisk 1713/XI),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Simma, inž. Junga a druhů,
aby podřízené úřady dodržovaly
rozhodnutí nejvyššího správního
soudu (tisk 1615/XVII),
XV. min. vnitra na interp. posl. dr Czecha. Kleina, Tauba a soudr.
o zákazu demonstrace soukromých zaměstnanců
(tisk 1615/XVI),
XVI. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. dr Schollicha
a druhů o rozšiřování bojkotového
letáku v Lipníku n. B. (tisk 1652/IV),
XVII. min. železnic na interp. posl. inž. Junga, Simma
a druhů o snížení sazeb pro osobní
a časové lístky cestujících
z povolání (tisk 1623/VII),
XVIII. min. vnitra, obchodu, průmyslu a živností
školství a nár. osvěty na interp. posl.
L. Wenzela., inž. Junga a druhů, jak se nakládá
s penězi z trestů podle živnostenského
řádu (tisk 1615/XVIII),
XIX. min. školství a nár. osvěty na
interp. posl. dr Schollicha a druhů o prodeji losů
pro výstavu soudobé kultury v Brně na německých
školách (tisk 1569/X),
XX. min. vnútra a min. ver. zdravotníctva a telesnej
výchovy na interp. posl. dr Dérera, Bečku
a súdr. o zanedbání úradných
povinností okresného úradu v Lipt. Sv. Mikuláši
pri príležitosti osýpkovej epidemie v Lipt.
Sv. Jáne (tisk 1623/XVI),
XXI. min. vnitra na interp. posl. Moudrého, Špatného
a druhů o přípravách ku převzetí
agendy, jmění, zařízení a spisů
zrušených korporací samosprávných
(tisk 1554/XIV).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy
o 165. až 175. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
Zápisy o 171. až 175. schůzi posl. sněmovny,
proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.
Počátkem schůze byla tiskem rozdána
publikace Mezinárodní informační služby
parlamentní "Z cizích parlamentů",
roč. IX, č. 10 až 12.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1879. Návrh posl. Hlinku, dr Labaja a druhov na podporu
požiarom postihnutých občanov obce Ivachnová
(adm. spojena so Sv. Michalom, ž. Liptov).
1880. Návrh posl. Buřívala, dr Uhlíře
a druhů na zřízení okresního
úřadu v Úpici.
1881. Návrh posl. Hlinku, Hancku, Surovjaka a druhov na
poskytnutie podpory pre pohorelcov obce Radoľa okres Kys.
Nov. Mesto na Slovensku.,
1882. Návrh posl. Hlinku dr Labaja a druhov na podporu
požiarom postihnutých občanov obce Lúčky
(ž. Liptov).
1893. Návrh posl. Pohla, Roschera, Kaufmanna, Schäfera
a soudr. na vydání zákona, jímž
by se čelilo nezaměstnanosti.
1941. Návrh posl. Hrušovského. dr Dérera
a druhů o zneužití moci úřední
viceguvernérem Podkarpatské Rusi.
1942. Návrh posl. Tomáška, Zeminové
a druhů na zřízení výboru pro
vypracování adresy (resoluce) presidentu republiky
podle §u 22, odst. 2 jedn. řádu.
Předseda: Výboru ústavně-právnímu
přikázal jsem:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Vládní nařízení ze dne 23.
listopadu 1928, kterým se nařizuje příročí
pro pohledávky na náhradu škody způsobené
trestnými nebo jinými nedovolenými činy
po státním převratu na Podkarpatské
Rusi (č. j. 7104/761 S-28 m. r. ze dne 29. listopadu 1928).
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádost:
zem. trest. soudu v Praze ze dne 9. listopadu 1928, č.
Nt XVIII 80/28/3, za souhlas s trest. stíháním
posl. Můni pro přečin podle §u
18, č. 2, 3 zákona na ochranu republiky a přestupky
podle §u 312 tr. z. a §§ 3, 19 zákona č.
135 ř. z. z r. 1867 a posl. Vobecké pro přestupek
podle §§ 3, 19 zákona č. 135 ř.
z. z r. 1867 (č. J 676-II),
okr. soudu ve Fryštátě ze dne 20. října
1928, č. Nt VIII 90/28/2 za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro přestupky podle §§
488, 491 tr. z. a čl. V zák. č. 8 ř.
z. z r. 1863 (č. J 677-II),
okr. soudu v Berouně ze dne 19. listopadu 1928, č.
Nt 192/28, za souhlas s trest. stíháním posl.
Haruse pro přestupek podle §§ 3, 19 zákona
z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J
678-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 15. října 1928,
č. Tl XI 141/28/11, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 21. listopadu
1928, č. 9315/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Matíka pro přečin urážky
na cti podle §u 2, §u 3, odst. II, č. 1, §u
4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914 ca Dr M. Zibrin
(č. J 679-II),
soudní stolice v Košicích ze dne 17. října
1928, Tl VI 29/28/7, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 21. listopadu
1928, č. 9383/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Matíka pro přečin urážky
na cti podle §u 2, §u 4, odst. Il zák. čl.
XLI z r. 1914 ca M. Martinko (č. J 68 0-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 14. listopadu 1928,
č. Nt IV 45/28/1, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hakena pro přestupek podle §u 11 zákona
o tisku (č. J 681-II),
sedrie v Košicích ze dne 1. října 1928,
č. Tl V 43/28/3, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 23. listopadu
1928, č. 9589/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Fedora pro přečin utrhání
a ublížení na cti podle §§ 1, 2 a
§u 3, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z r. 1914
ca A. Hlinka (č. J 682-II),
okr. soudu v Teplicích Šanově ze dne 10. listopadu
1928, č. T XIV 993/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §u 312 tr.
z. (č. J 683-II),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 24. listopadu 1928, č.
Nt XIX 61/28/1, za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče pro přečin podle
§u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek
podle §§ 3, 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867,
č. 135 ř. z. (č. J 684-II),
okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 12. listopadu 1928,
č. Nt V 13/28/2, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §§ 3
a 19 zákona shromažďovacího č.
135 ř. z. z r. 1867 (č. J 685-II),
policejního ředitelství v Bratislavě
ze dne 14. listopadu 1928, č. 16.114/28, za souhlas s trest.
stíháním posl. Šafranko pro přestupek
podle §u 16 nařízení býv. uher.
ministerstva vnitra a spravedlnosti ze dne 26. září
1909, č. 65.000 B. M. (č. J 686-II),
okr. soudu v Dobřanech ze dne 29. listopadu 1928, č.
T 155/28/2 za souhlas s trest. stíháním posl.
Dědiče pro přestupky podle §§
3, 19 zákona č. 135 ř. z. z r. 1867 (č.
J 687-II),
okr. soudu v Teplicích-Šanově ze dne 1. prosince
1928, č. Nt XIII 61/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Keibla pro urážku na cti ca Dr Rosche
(č. J 688-II),
okr. soudu v Karlíně ze dne 1. prosince 1928, č.
Nt VII 146/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Zápotockého pro přestupek podle
§§ 2, 19 zákona shromažďovacího
(č. J 689-II),
kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 28. listopadu 1928, č.
Nt XI 8/28/10, za souhlas s trest. stíháním
posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, č.
3, přečiny podle §u 14, č. 5, §u
18, č. 2, §u 15, č. 2 zákona na ochranu
republiky, případně přestupek podle
§u 15, č. 4 téhož zákona (č.
J 690-II),
sedrie v Komárně ze dne 29. listopadu 1928, č.
Nt 200/28/3, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 6. prosince 1928, č. 9738/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Šafranko
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (§u 1, odst. I zákona na ochranu
republiky, §u 159 voj. trest. zákona) a přečin
podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky
(č. J 691-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvního odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné
práce o usnesení senátu (tisk sněm.
1749) k vládnímu návrhu (tisk sen. 633 a
682) zákona o cejchování vnitrozemských
lodí (tisk 1793).
Zpravodajem je p. posl. Košek. Dávám
mu slovo. (Posl. dr Winter: Nemá vláda co říci
k volbám? - Výkřiky poslanců
čsl. strany soc. demokratické a posl. Myslivce.)
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!
Cejchování lodí má obdobně
jako cejchování měr a vah za účel
stanoviti pravidla, podle nichž lze určiti váhu
lodního nákladu podle ponoru lodi.
Takovéto stanovení nákladu je nutné
za různým účelem, na př. při
celním odbavování lodí, při
vybírání plavebních poplatků,
při stanovení platů za vlek, mezd za vykládání
a zhusta také při stanovení ceny hromadných
nákladů, na př. uhlí, stavebních
hmot a pod.
Zákon má 8 paragrafů. Výbor pro dopravu
a veř. práce navrhuje slavné posl. sněmovně,
aby zákon přijala tak, jak byl přijat senátem.
(Souhlas. - Výkřiky čsl. soc. demokratických
poslanců.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 30 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu je přihlášen na straně "proti"
p. posl. inž. Nečas. Dávám mu
slovo.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Budiž mi dovoleno, abych před řečí
o dnešní předloze o puncování
lodí učinil toto zásadní prohlášení
jménem klubu soc. demokratického:
"Před deseti dny provedeny byly volby do zemských
zastupitelstev, které měly nesporně politický
ráz i politický dosah. V každém demokratickém
státě by takováto významná
událost byla podnětem a příležitostí,
aby vláda k parlamentu učinila svůj projev
(Výkřiky čsl. soc. demokratických
poslanců.) a aby parlamentu poskytnuta byla příležitost
k politické debatě. V našich poměrech,
kde parlamentarismus nalézá se ve výjimečném
stavu, tento samozřejmý postup byl pominut.
Považovali jsme za svoji povinnost v prvé schůzi
poslanecké sněmovny vyjádřiti svůj
názor k výsledkům provedených voleb
a k politickým důsledkům z nich plynoucím.
S kompetentních míst bylo nám zaručeno,
že politická debata bude provedena příští
týden a že jí budou vyhrazeny schůze
prvních dnů příštího týdne.
Ačkoliv nemůžeme zatajiti svůj názor,
že tento postup vládní majority opět
těžce poškozuje náš parlamentarismus,
ponecháváme si svůj projev až do oné
specielní politické rozpravy."
A nyní budiž mi dovoleno promluviti o dnešní
osnově zákona o cejchování vnitrozemských
lodí. Tuto předlohu vítáme ze dvou
důvodů: za prvé proto, že podobného
zákona bylo již dávno u nás třeba
a že se jím odpomáhá nedostatkům
starých nařízení a předpisů,
za druhé proto, že dnes projednávaná
předloha dává nám vhodnou příležitost
k rozvinutí celé řady problémů,
týkajících se naší vnitrozemské
plavby, problémů to dosud značně zanedbávaných
a též širší veřejností
pomíjených. Podle našeho názoru děje
se tak neprávem, neboť vnitrozemská plavba
je velmi důležitá.
Slavná sněmovno! R. 1926 na př. činil
celkový dovoz zboží po souši i vodě
6.5 mil. tun, vývoz pak 12.8 mil. tun, z čehož
po vodě dovezeno bylo 869.000 tun, čili 13.3% a
vyvezeno bylo 1,766.000 tun, čili 14% celkového
vývozu Československé republiky. Z toho je
viděti, že plavba má v našem hospodářském
životě velkou úlohu.
Velký zájem na plavbě musí míti
především stát sám, neboť
získává při plavbě značné
částky na clech, poplatcích přístavních,
překládacích atd. Ještě větší
zájem na řádném rozvoji vnitrozemské
plavby musí míti široká veřejnost
sama, neboť tu jde o laciný a dobrý prostředek
dopravní.
Má-li naše plavba přinášeti v budoucnosti
větší prospěch státu i veřejnosti,
je nutno, aby byla věnována zvýšená
pozornost otázce našeho československého
lodního parku a také otázce vodních
tratí.
Lodní park získaný mírovou smlouvou
od Německa, Rakouska a Maďarska byl předán
třem společnostem: labské, dunajské
a oderské. Ve všech těchto společnostech
hrají vedle státu hlavní úlohu banky
nebo firmy, jako je Baťa, jak jsme měli nedávno
příležitost o tom mluviti v této sněmovně
při projednávání zákona o oderské
paroplavební společnosti.
Naše plavba je dnes výhradně v rukou bank a
společností, širší veřejnost
nemá na plavbu vlivu. Družstevně se na př.
plavba lodní vůbec neprovozuje, pouze voroplavba
je z části, a to úspěšně,
provozována družstevně.
Dlužno litovati, že nebylo při přidělování
lodí pamatováno na družstevní podnikání.
Přihlédneme-li dnes k poměrům zaměstnanců
na lodích, vidíme, jaká chyba se stala, když
se opominula forma družstevní.
Pokud jde o otázku vodních tratí, třeba
počítati s několika okolnostmi. První
z nich je fakt, že vodní trať pod 100 km není
výhodná a nesnese konkurence se železnicí.
Výnosnou začíná býti vodní
trať nad 500 km dlouhá. Je dále třeba,
aby vodní trať měla dostatečné
zázemí garantující dostatek zboží.
Jen docela letmo zdůrazníme dnes, čeho by
bylo podle našeho názoru principielně třeba,
aby doprava po našich vodních tratích stala
se racionelní:
1. Je třeba vybudování určitých
konečných i na trati položených bodů,
na Dunaji především komárenského
přístavu, v českých krajích
na Labi vybudování Mělníka a Manin,
v německých krajích Loubí, Rozbělesů
a Ústí n. L.
2. Zlepšení vodních tratí tam, kde jsou
zřejmé nedostatky, na př. u Střekova.
3. Vybudování nových vodních tratí
v místech potřeby. Tomu bychom měli věnovati
zvláštní pozornost. Především
bychom považovali za důležité, aby bylo
vybudováno spojení Dunaje s Moravou (Přerov,
Olomouc, případně Brno). Spojením
Dunaje s Moravou dosáhlo by se prodloužení
trati dunajské do nejúrodnějších
a nejprůmyslovějších krajů naší
republiky.