Ale jsou, pánové, věci, které nás
zavazují přímo, abychom i přes to,
že je marné každé slovo, alespoň
s této tribuny pověděli do celého
světa, jak vypadá toto zlevnění sociálního
pojištění, které se bude dnes znovu
potvrzovati, protože v tomto směru na zákoně
se nezmění ani toho nejmenšího. Je třeba
jenom na určitých kategoriích demonstrovati,
jak vypadá zlevnění sociálního
pojištění. Zlevnění sociálního
pojištění velmi krásně je přímo
ofotografováno v náčrtu, který nám
může poskytnouti okresní nemocenská
pojišťovna na Vinohradech, která jest jednou
z pojišťoven, jež mají největší
počet pojištěných pomocnic v domácnosti.
O otázku pomocnic v domácnosti při projednávání
sociálního pojištění byl boj,
který ukončil tím, že vládní
majorita proti zdravému rozumu, proti našemu volání,
proti našim námitkám prosadila svoji zásadu,
a nejenom že ji prosadila, nýbrž politické
strany z vládní majority, jak je viděti z
letáku strany lidové, jsou domýšlivé
ještě nesmírně mnoho právě
na to, co udělaly pro pomocnice v domácnosti.
Okresní nemocenská pokladna na Vinohradech měla
pojištěno v roce 1927 celkem 6730 pomocnic v domácnosti.
Předpis za pomocnice v domácnosti činil 1,507.913,98
Kč. Náhrada Ústřední sociální
pojišťovny na léčebnou péči
byla 8518 Kč. Úhrada pojištění
na zuboléčbu činila 69.851 Kč. Tato
úhrada na zuboléčbu znamená onen příplatek,
jejž si jednotlivé pojištěnky samy připlácejí,
aby mohly míti dokonalejší ochranu chrupu,
po případě dokonalejší, důkladnější
zaplombování zubů a ošetření
celkové. Tímto způsobem přijato bylo
1,586.282,69 Kč. A nyní výborně jsou
ilustrovány poměry tím, kolik a na jakých
dávkách poskytuje tato okresní nemocenská
pojišťovna svým pojištěnkám.
Vyplatila za r. 1927: Na nemocenském 442.823,69 Kč,
na podporách v těhotenství 35.164.30 Kč,
na podporách v šestinedělí 46.991.83
Kč, na prémiích za kojení 48.683,68
Kč, na pohřebném 10.974,08 Kč, celkem
na peněžitých dávkách 584.637.58
Kč. Ale k tomu ještě přicházejí
dávky naturální. Ty byly: náklady
na lékaře 381.114,58 Kč, náklady na
zuboléčbu, tedy náklady, jež zaplatí
pojišťovna ze svého, 63.509 Kč, náklady
na léky a léčiva 248.664,30 Kč, náklady
na nemocnice a sanatoria 390.957,05 Kč, celkem naturální
dávky 1,084.244.93 Kč. Úhrn všech dávek
pojištění je 1,668.882,51 Kč. K tomu
přistupují výlohy správní,
a to: osobní 100.800 Kč, věcné 14.813,94
Kč, příspěvky svazu nemocenských
pojišťoven 15.079,14 Kč, čili celkem 1,799.576
Kč 59 hal. Tento stav byl výsledkem hospodaření
r. 1927, tedy v době, kdy příspěvek
byl předpisován podle platného zákona,
kdy dávky byly poskytovány podle téhož
zákona a kdy tedy v důsledku toho zatížení
měla okresní nemocenská pojišťovna
na Vinohradech schodek 213.292.71 Kč.
To jest jen v oboru pojištění pomocnic v domácnosti.
A nyní, když strana lidová praví, že
sanuje nemocenské pojišťovny, bychom očekávali,
že úprava, která bude provedena novelisací
soc. pojištění, znemožní tento
důsledek, to jest pasivum v oboru působnosti jedné
okresní pojišťovny, že způsobí
stav daleko příznivější, čili
jinými slovy, že nahradí toto pasivum vhodným
a řádným způsobem okresním
nemocenským pojišťovnám. Ale zatím
bude vypadati stav, až tento zákon vejde v platnost,
daleko hůře, než je tomu dnes, protože
novela zákona stanoví s ohledem na zařazení
pomocnic v domácnosti - v předpokladu ohodnocení
jejich naturálních mezd - jen o jednu třídu
výše, pokud se týká pojištěné,
přesun příspěvků, které
budou za pomocnice v domácnosti určitými
okres. nemocenskými pojišťovnami vybrány.
Je pravda, že zde bude určitá úspora
a zahledíme-li se do zákona, odhadneme, kde ta úspora
jest. Dosud zákon předpisoval v předpisu
úhradu příspěvků na pojištění
ve výši 5%, podle novelisovaného zákona
předpisuje se 4,3%. Tedy ten, kdo platí, zaměstnavatel,
uspoří při placení těchto příspěvků
za pomocnici v domácnosti. Je otázka, kolik. Je
zajímavo, že právě u Okresní
nemocenské pojišťovny na Vinohradech, kde služebné
dívky a pomocnice v domácnosti pojištěny
jsou na zákonnou kvotu, kde tyto zaměstnavatelky
náležejí tak zv. vyšším kruhům,
poněvadž jak známo, Vinohrady mají valnou
část tak zv. lepší třídy,
mají řadu bankovních ředitelů,
ředitelů různých ústavů
a vysokých funkcionářů a vyšších
státních úředníků, dociluje
se předpisem o příspěvkové
kvotě za pomocnice v domácnosti úspory, slyšme
- ani necelé 3 haléře denně. (Slyšte!)
Zaměstnavatelka, aby uspořila tyto necelé
3 haléře, nebo necelých 6 haléřů
denně, vystavuje pomocnici v domácnosti u ní
zaměstnanou a pro ni pracující přímo
strašlivým důsledkům. Vystavuje ji důsledkům,
že při přesunu na základě ohodnocení
naturální mzdy tato pomocnice v domácnosti
bude zkrácena, ale dodávám, že bude
také zkrácena Okres. nemocenská pojišťovna,
provádějící pojišťování
těchto pomocnic v domácnosti, poněvadž
v důsledku přesunu a v důsledku změněných
předpisů se změní stav Okres. nemocenské
pojišťovny na Vinohradech takto:
V prvním pololetí roku 1928 za platnosti starého
zákona pojištěno bylo u této pojišťovny
v I. tř. 73 pomocnic v domácnosti. Předpis
při 5% činil 2.557,20 Kč. Nyní podle
novelovaného zákona v I. tř. budou pojištěny
122 pojištěnky, předpis za ně bude činiti
při 4,3% 3.819 Kč.
Ve II. třídě bylo pojištěno v
I. pololetí podle starého zákona 49 pojištěnek,
předpis při 5% činil 3.567.20 Kč,
podle novelovaného zákona bude ve II. mzdové
třídě 5.479 pojištěnek (Slyšte!),
a předpis při 4,3 % bude činiti 343.029.23
Kč. Tedy z 49 pojištěnek za platnosti starého
zákona stoupne tento počet na 5.479, čili
5.400 pojištěnek bude zkráceno přesunutím
do nižší mzdové třídy, do
nižší třídy nároků,
a v důsledku toho daleko přes 5 tisíc pomocnic
v domácnosti bude pobírati sníženou
kvotu nemocenskou, bude míti menší nárok
po dobu nemoci, event. v době rekonvalescence, i v době
mateřství a dokonce i snížený
nárok na kvotu pohřební.
Ve III. třídě podle starého zákona,
kde bylo to gros pomocnic v domácnosti, bylo pojištěnek
5479 a při 5%ním předpisu činily příspěvky
598.306,80 Kč; podle novelovaného zákona
ve III. třídě bude 1036 pojištěnek
a při 4,3% předpisu vybráno bude 97.292,83
Kč.
Ve IV. tř. bylo 1036 pojištěnek, při
předpisu 5%ním činily příspěvky
150.841,60 Kč, nyní podle novelovaného zákona
bude pojištěnek pouze 57 a předpis bude činiti
7137,30 Kč. (Slyšte!)
Ve třídě V bylo 57 pojištěnek,
podle zákona dosavadního příspěvky
činily 10.374 Kč a podle nového zákona
bude jen 8 pojištěnek, předpis 1252 Kč
16 h. Ve třídě VI. bylo podle dosud platného
zákona předepsáno a vybráno 1747 Kč
20 h, podle novelisovaného zákona činí
předpis pouze 1124 Kč 70 h, takže celkem doposud
za těchto poměrů za celý rok vybráno
respektive předepsáno bylo okresní nemocenskou
pojišťovnou na Vinohradech 1,538.045,60 Kč, kdežto
podle nového novelisovaného zákona bude tento
předpis činiti 907,310 Kč 58 h, čili
o celých 630.735 Kč méně. Jestliže
jsme se při původní kvotě přesvědčili
v oboru působnosti téže okresní nemocenské
pojišťovny o schodku 213.000 Kč, stoupne nyní
pochopitelně tento schodek na půl milionu, až
vstoupí v platnost novela zákona, o níž
má dnes promluviti poslanecká sněmovna Národního
shromáždění poslední slovo. To
je, vážená sněmovno, ta sanace nemocenských
pojišťoven. To je to, s čím se chlubí
strana lidová ve svém volebním letáku
a zač se domnívá, že jí občanstvo
Československé republiky a zejména dělníci
mají vděčiti, poněvadž prý
tím pro ně vykonala ohromný kus práce.
Ale tato novela zvýší schodky okresních
nemocenských pojišťoven, nezlevní pojištěnkám
jejich pojištění, naopak zkrátí
je velice podstatně v jejich nároku. Je zajímavo,
že podle dosavadních předpisů tam, kde
pomocnice v domácnosti měla nárok na podporu
nemocenskou celý rok, dostávala přes to,
že velká část jich byla zařazena
ve III. třídě, na nemocenských dávkách
za tento rok 2920 Kč, kdežto podle vládního
návrhu budou činiti tyto dávky, poněvadž
pomocnice budou ze III. mzdové třídy přeřaděny
do II. třídy, při celoročním
onemocnění pouze 1095 Kč, čili je
tu ohromná diference 1000 Kč, o které budou
pojištěnky v případě nemoci zkráceny.
Při dávkách v mateřství obdržela
pojištěnka podle starého zákona 1008
Kč, kdežto nyní budou tyto dávky činit
pouze 630 Kč, čili diference 378 Kč v neprospěch
pojištěnky. Zemřela-li pomocnice v domácnosti,
bylo za ni vyplaceno pohřebné ve výši
360 Kč; podle novely bude pohřebné činiti
toliko 240 Kč, čili i zde o 120 Kč méně.
Když si nyní přimyslíme poměry,
které jsou rozhodující pro posouzení
stavu pomocnic v domácnosti, zejména jde-li o nemocné
členky, jestliže vyjádříme tyto
kvoty, jejichž cifry jsem zachytila ve velkých celoročních
sumách, a rozdělíme je na jednotlivé
dny, shledáme, že taková nemocná pomocnice
v domácnosti bude pobírati denního příspěvku
celých 5 Kč, ze kterých bude musit hraditi
byt, své eventuelní přilepšení,
své stravné, prostě všechny potřeby,
které okamžitě celými 100% tíhy
na ni dolehnou, poněvadž její onemocnění
zbavuje jí práce, přístřeší,
stravy, zbavuje ji prostě všech podmínek existenčních.
Za těchto podmínek dělala se novelisace soc.
pojištění a tyto výsledky, jež
jsem zde uvedla, označuje strana lidová jako úspěch
svého politického tlaku a zákroku. Tedy nejenom
tu není úspory s ohledem na pojištěnky,
nejenom tu nejsou nějaká plus a nadlepšení,
nýbrž není tu ani oné sanace nemocenských
pokladen, protože po novele zákona o soc. pojištění
nemocenské pokladny budu míti větší
břemena a příspěvky menší,
nehledě ještě k řadě těch
krásných předpokladů, jež novelisace
soc. pojištění hromadí.
Byli bychom velmi vděčni panu ministrovi soc. péče,
kdyby tyto naše údaje, za které se stavíme
celou svou vahou, dal revisí ke které má
ministerstvo soc. péče právo, v okresní
pojišťovně nemocenské na Vinohradech přezkoumati,
aby se přesvědčil, že naše údaje
nejsou vyvolávány jen jako heslo předvolební
nebo agitační, nýbrž že spočívají
na pravdivých poznáních praktického
života nemocenské okresní pojišťovny
na Vinohradech, a aby také poznal, jak důležitá
je práce takovéhoto soc. ústavu.
Je zajímavo, že při těchto poměrech,
jež jsem tu vylíčila, okresní nemocenská
pojišťovna vinohradská je jedním z ústavů,
který má nejmenší procento správních
nákladů. Necelých 14% správních
nákladů representují cifry, které
jsem uváděla v celém souhrnu tohoto účetního
materiálu a jeho dokladů.
A tu při této příležitosti docházíme
ještě k jedné zvláštnosti novelisovaného
zákona. V zákoně z r. 1924 byla ponechána
určitá zvláštnost, která se do
zákona dostala po dlouhých a trapných bojích
jako politický ústupek straně nár.
demokratické. Byla to t. zv. Zajišťovací
pokladna pomocnic v domácnosti, zapsané společenstvo
v Praze. Tato zajišťovací pokladna za celou dobu
trvání ukazuje velmi názorným způsobem,
jak se hospodařit nemá se svěřenými
penězi širokých lidových vrstev a jich
příslušníků, ale tato nemocenská
zajišťovací pokladna ukazuje nám také,
co všechno je možno, když si někdo vzpomene
prosazovati stranicko-politický justament ze všech
sil. Zákon nařizoval a předpokládal,
že zajišťovací pokladna bude existovati
jenom tehdy - to bylo výslovně v zákoně
uvedeno - bude-li vypláceti příslušné
dávky zákonem zajištěné, a podřídí-li
se všem zvyklostem, jež platí v ostatních
ústavech podle zákona. My jsme však za celou
dobu působnosti této zajišťovací
pokladny shledali nejenom to, že nevyplácela zákonité
dávky, protože se vyplácelo jakési odbytné,
jakási suma jednou pro vždy, se kterou pojištěnky
uspokojovaly, nýbrž tato zajišťovací
pokladna nepřizpůsobila se ani ostatním zvyklostem
a normáliím platným ve všech ostatních
ústavech stejného druhu. Nepřizpůsobila
se jim proto, poněvadž všude bylo požadováno
od nemocenských pokladen a pojišťoven, aby jejich
správní náklady byly udržovány
na určité výši, která by se dala
zdůvodniti vzhledem k okruhu pojištěnců,
vykonávané práci a požadovaným
nákladům. Proti této zajišťovací
pokladně jsme uviděli, že za stejného
počtu pojištěnek na př. v okresní
pojišťovně na Vinohradech měli správního
nákladu necelých 14%, kdežto ve stejné
době vykazovala Zajišťovací pokladna v
Praze na správních nákladech 53.59%. (Slyšte!)
Na tuto úsporu, na tuto nezákonnost nikdo z revisních
orgánů neukázal. Bylo na ni upozorněno
ministerstvo soc. péče, které prostě
konstatovalo stav věcí, ale nikde jsme neslyšeli,
že by proti této zajišťovací pokladně
bylo se vystupovalo podle zákona a že by se bylo žádalo,
poněvadž nebyly splněny zákonité
podmínky a předpoklady, aby přestala existovati.
Ale nejen to. Zajišťovací pokladně byl
vyměřen život. Byl dán limit, kdy zajišťovací
pokladna měla zmizeti. Ale novela zákona o soc.
pojištění postarala se vlivem strany nár.
demokratické o umělé prodloužení
nesprávného života této zajišťovací
pokladny. Stav, který jsem vylíčila, nejen
ve výši správních nákladů,
nýbrž i v řadě ostatních věcí,
které ještě uvedu, nevedl k tomu, aby alespoň,
když už ne orgány správní, tedy
zákonodárné se přičinily, aby
zmizela takováto ostuda v pojišťovacím
zákonodárství u nás, naopak naše
soc. zákonodárství, vedené stranou
nár. demokratickou, se nejen pokusilo, nýbrž
také prosadilo, aby tato zvláštnost v našem
zákonodárství stkvěla se i nadále
a abychom patrně měli i dále takové
krásné překvapující výsledky
této uvědomělé sociální
politiky.
Shledali jsme, že r. 1924 na př., kdy byl nejlepší
správní rok této zajišťovací
pokladny, kdy měla celých 5057 členek, činily
příjmy na příspěvcích
682.466 Kč. Výdaje správní v té
době činily 221.331 Kč, tedy bezmála
35% přijatých příspěvků.
(Slyšte!) Na dávkách peněžitých
vyplatila tato pokladna na jednu osobu připadající
dávky 13.33 Kč, v době, kdy za stejného
počtu pojištěnek na př. okresní
nemocenská pojišťovna vyplatila na jednu pojištěnku
134,60 Kč. (Slyšte!) Z toho nejlépe
vysvítá, jak bylo postaráno o to, aby tato
zajišťovací pokladna vyhověla zákonitým
předpokladům a vyplácela zákonné
dávky. Tu jsme viděli již v tomto prvním
roce trvání přímo ohromný,
do očí bijící rozdíl. Ale činnost
této zajišťovací pokladny klesala. R.
1925 měla již jen 2661 pojištěnek, r.
1926 1478 pojištěnek, r. 1927 1094 pojištěnek
a r. 1928 něco přes 800 pojištěnek.
Pánové, když jsme tyto věci vykládali
v soc. politickém výboru, bylo uváděno,
že prý bylo ukládáno o život této
zajišťovací pokladny, že prý se rdousila
a že tedy nemohla se rozvíjeti. Až prý
budou dány možnosti, aby mohla rozkvésti a
rozvinouti svoji činnost, pak prý budeme viděti
překvapující výsledky. Jsme na ně
právem zvědavi. Začátek není
slibný, ale je takový, že by všichni činitelé,
kteří věci rozumějí, kteří
znají dosah věcí, jež jsem uváděla,
měli se s celou vervou pokusiti, aby ještě
v poslední chvíli tato zajišťovací
pokladna zmizela ze zákona o soc. pojišťování.
Nepravím to ze stranické politiky, ze záští,
ale myslím, že by se neměl nikdo exponovati
za podobnou věc tak, jako dokonce - a budiž mi to
prominuto - i pánové ze strany nár. demokratické,
kteří uváděli jako argument pro zachování
zajišťovací pokladny: jak by prý k tomu
přišel uvědomělý národně-demokratický
zaměstnavatel, aby měl pomocnici v domácnosti
pojištěnou v socialistické nemocenské
pokladně? (Slyšte!) To jsou důvody,
které rozhodovaly pro zachování Zajišťovací
pokladny v Praze, a to jsou, prosím, důvody, pro
které pan dr Kramář sváděl
přímo zoufalý zápas o jeden kladný
postulát v zákoně o sociálním
pojištění.
Slavná sněmovno! Shrnula jsem úmyslně
velmi stručně vývody, které nás
v poslední chvíli donutily k tomu, abychom dokázali
celému světu, nejen jak nerozmyslně, ale
jak víc než lehkovážně posuzují
se u nás věci, které jsou pro nás
ne z důvodů politických, nýbrž
z důvodů lidských a sociálních
nesmírně důležité. Protestuji
jménem politické strany, k níž mám
čest náležeti, s tohoto místa, aby takovýchto
nedokonalých, nespravedlivých zákonů
bylo ke všemu ještě zneužíváno
k politické agitaci tím způsobem, že
se o nich lže od prvního až do posledního
písmena, není pravda, co tvrdí leták
strany lidové, že pojištění jest
zlevněno. Není pravda, že jest postaráno
o sanaci nemocenských pojišťoven, nýbrž
jest pravda, že zákon byl zhoršen a jest ostře
zahrocen proti nejprimitivnějším právům
všech těch, kteří platí na toto
své pojištění, kteří svou
prací vykupují a ukládají si hodnoty,
a jest pravda, že neustaneme, a s námi všichni
lidé dobré vůle, dokud se nám nepodaří
tento monstrosní zákon sprovoditi se světa
a nahraditi jej zákonem při nejmenším
dobrým, ale také sociálně-spravedlivým.
(Potlesk poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
dr Schollich. Uděluji mu slovo.
Posl. dr. Schollich (německy): Dámy a pánové!
Stále slyšíme od německých vládních
stran ve všech schůzích, také zde ve
sněmovně a v novinách refrain, že se
prý od jejich účasti
na moci, od jejich vstupu do vlády, ovzduší
podstatně zlepšilo, že jsme se přiblížili
k tomu, abychom nalezli základnu hlásanou ministerským
předsedou Švehlou "rovní mezi rovnými".
Zvláště v posledních dnech vládní
poslanci potlačují vzhledem k příštím
volbám venku vzrůstající nevoli obyvatelstva
tím, že vždy opět poukazují na
veliké vymoženosti a úspěchy, kterých
prý zvláště v poslední době
dosáhli. Ale jak je veliký vliv německých
vládních stran, pokud se týče, aby
se to hned řeklo konkrétně, jak málo
znamenají, jak se přes ně a jejich mínění
přechází k dennímu pořadu,
chci k tomu přednésti příklad z poslední
doby, který musí vyvolati náš nejostřejší
protest. Promluvím o případu, který
se udál v minulém týdnu v brněnském
německém divadle a který vedl k zatčení
pěti německých studentů.
Jaká je skutková podstata, jež zakládá
tuto událost? Brněnští Němci
nemají, jak známo, po "dobytí"
dřívějšího německého
městského divadla Čechy již vlastního
divadla a jsou od té doby přinuceni vésti
tři divadelní scény s velikým nákladem
a obtížemi. Výbor německého divadelního
spolku usnesl se nyní za částečného
odporu několika členů, že uspořádá
31. října slavnostní představení,
ovšem se zřetelem na státní výročí
28. října. Při tomto slavnostním představení
měla býti provedena opera českého
skladatele Františka Neumana "Podzimní bouře".
Byla to premiera, a aby tomuto představení byl dodán
patřičný lesk, bylo dokonce předepsáno,
že se účastníci mají dostaviti
v slavnostním oděvu. Bylo by bývalo ovšem
možno, že by snad nebylo do statek posluchačů.
Aby se tomu odpomohlo, nutili stálé návštěvníky
divadla, aby na podkladě předplacení vyslechli
za všech okolností představení českého
skladatele a jeho se zúčastnili. Neboť nechtěli-li
v tomto týdnu vzdáti se svého místa,
nezbylo jim nic jiného, než bezpodmínečně
tam jíti.
Nechci v souvislosti s tím kritisovati naprosto nedůstojné
chování a postup výboru německého
divadelního spolku. Tento výbor byl by si měl
rozmysliti pořádati vůbec takové slavnostní
představení a učiniti je jaksi nuceným.
Po oznámení tohoto slavnostního představení,
které bylo dlužno vysvětliti hlavně
naléháním ředitele divadla, protestovali
proti tomu němečtí studenti a žádali,
aby toto představení bylo odřeknuto, nebo
aby předplacení bylo zrušeno. Studentstvo mohlo
ve schůzi divadelního výboru prosaditi jen
jeden požadavek, aby předplatní lístky
byly vyměněny za lístky náhradní.
Divadelní ředitelství odmítlo však
oznámiti to obecenstvu tiskem, takže tento ústupek
musil zůstati bez účinku. Studentstvo vzalo
nyní samo do ruky zpraviti národní kruhy.
To však bylo zmařeno. Bylo na příklad
prostě odmítnuto uveřejniti zprávu
o tom v "Tagesbote". Také i rozšiřovati
na př. letáky, nahlédnouti do seznamu předplatitelů,
tomuto všemu bylo zabráněno.
Proto se usneslo několik studentů, že před
divadelním představením oznámí
veřejnosti svůj protest. Student Bayer seděl
se 4 jinými studenty v jedné divadelní loži
a proslovil po zahrání české národní
hymny k posluchačům několik vět věcného
obsahu, jež hlavně byly namířeny proti
ředitelství divadla. Sotva promluvil 2 věty,
byl ihned četnými policejními orgány,
kteří byli v domě přítomni,
zatčen a se 4 jinými studenty, kteří
byli vlastně pouze němými účastníky
a posluchači, odveden, nejprve dopraven na policejní
ředitelství, vyslýchán a příštího
dne dodán k zemskému trestnímu soudu, kde
proti nim má býti podána žaloba podle
§u 14 zákona na ochranu republiky. Od této
události uplynulo již více než týden,
bylo by bývalo tedy dosti času a příležitosti,
aby skutková podstata byla bezvadně vyšetřena
a tím zjištěno, že nejde zde o nějakou
akci státu nebezpečnou, nýbrž pouze
o demonstraci proti ředitelství divadla, kterým
majitelé předplacení byli nuceni zúčastniti
se představení, kterého se snad vůbec
nechtěli zúčastniti. Je zajímavo,
že mezi tím byly provedeny domovní prohlídky,
že posl. Hawelka z křesťansko-sociální
strany několikráte intervenoval u policejního
ředitelství a u státního zástupce,
aby dosáhl alespoň zmírnění
vazby, neboť tito mladí lidé sedí stále
ještě ve vězení v slavnostním
oděvu; nebylo jim dosud ani dovoleno změniti oblek,
nebylo jim dovoleno stravovati se hostinskou stravou, jsou zavřeni,
jako by se byli bývali dopustili těžkého
zločinu (Výkřiky posl. dr Koberga.),
ačkoliv přece vlastně není ani nebezpečí
kolluse, ani nebezpečí útěku. Kdežto
jinak jsou povolovány úlevy všeho druhu, působí
se zde největší nesnáze, rodičům
není dovolen přístup k těmto mladíkům,
a to vše jen proto, poněvadž se Bayer osmělil
pronésti několik slov proti tomuto představení.
Pan státní zástupce vyslovil se na dotaz
v tom směru, že prý se musí těmto
mladým lidem dáti jednou řádně
na pamětnou. (Výkřiky posl. dr Koberga.)
Vyšetřoval dřívější
způsob života těchto studentů, prý
Bayer také jednou řečnil v Německu.
Všechno prý musí býti zjištěno
a do té doby prý nemůže býti
propuštěn z vazby. Jestliže se nyní vyšetřování
protáhne ještě několik měsíců,
pak bude těchto 5 studentů seděti ještě
Bůh ví jak dlouho, ačkoliv, jak řečeno,
nebylo by překážek proti jejich propuštění
z vazby. A to se děje za ministra spravedlnosti Mayr-Hartinga,
to se děje v době, kdy by přece nepochybně
měl možnost způsobiti, aby těmto mladým
lidem byly poskytnuty úlevy, aniž se nějak
ocitl v rozporu s nezávislostí moci soudcovské.
Jistě se bude pan ministr spravedlnosti vymlouvati, že
prý nemůže zasahovati do nezávislosti
soudců; avšak to, co se zde děje, nemá
ničeho společného s nezávislostí
soudcovskou. Ministr musí míti možnost prosaditi
urychlení tak bezúčelného řízení.
V tom se projevuje bezmocnost německých vládních
stran, bezmocnost pana ministra Mayr-Hartinga v jeho resortu,
totéž chování, jež jsme mohli viděti
přece v případě Popelkově,
jež přece vedlo k úplné revoluci a vzpouře
a přímo k ostudě pana Mayr-Hartinga,
když se ostatní čeští soudcové
prohlásili solidárními s Popelkou V takovém
případě, jako se stal v Brně, musela
by vystoupiti nejen oposice, musely by německé vládní
strany z vlády nezbytně žádati okamžitý
zákrok a propuštění z vazby. Bylo by
také věcí německého divadelního
spolku, který svou neobratností tento případ
způsobil, aby zde zasáhl a vymohl osvobození.
[Další část řeči byla
usnesením předsednictva posl. sněmovny ze
dne 7. listopadu 1928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu
vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz
str. 114 této těsnopisecké zprávy.]
Ostatně musel přece včera pan senátor
dr Hilgenreiner z německé křesťansko-sociální
strany sám se zkormouceným srdcem prohlásiti,
že se vlastně po celou dobu ničeho nezměnilo
na zacházení s Němci v rozpočtu ani
jinak. Táži se, jak to německé strany
stále ještě ve vládě vydrží
a vše kryjí, co se děje, aniž z toho konečně
jednou vyvodí důsledky. Protestujeme proti tomuto
postupu proti německým studentům v Brně
a žádáme, aby v nejkratší době
byla zjednána náprava.
V souvislosti s tím chci se ještě vrátiti
k jinému případu, který se udál
v září. V září konala
se v Železné Rudě valná hromada německého
šumavského svazu, při kteréžto
příležitosti konaly se také zvláštní
slavnosti. Slavnostního průvodu se zúčastnilo
více členů spolku německých
vysokoškolských studentů ze Šumavy "Hochwald".
Slavnostní průvod šel ze Železné
Rudy do Girgelhofu téměř hodinu i vzdáleného.
Při sestavování byli studenti upozorněni,
že během slavnostního průvodu musejí
býti čepice neseny v ruce, kteréžto
výzvě také beze všeho vyhověli.
Za vesnicí Železná Ruda, téměř
tři čtvrti hodiny za Železnou Rudou rozdělil
se slavnostní průvod na jednotlivé skupiny.
Při této příležitosti nasadili
si studenti své čepice, aniž přirozeně
měli v úmyslu někoho provokovati nebo urážeti.
Asi po 10 minutách byli již zavoláni stranou
a jeden četnický strážmistr a jeden
pán v civilu, který se legitimoval, sepsali jejich
nationalia. Nyní dostali předvolání
k soudu, kde jsou obžalováni z přestupku §
383 - vzpoura a odepření poslušnosti úřadům.
Vidíte tedy, že dokonce posazení si na hlavu
nevinné čepice dnes již spadá téměř
pod paragraf velezrady a že se ihned mobilisuje proti těmto
ubohým studentům, jen aby se přiměli
k tomu, aby čapky sňali a tím již na
venek neosvědčovali, že jsou Němci.
Tento ostrý postup vůči německým
studentům a vůči německé veřejnosti
při demonstracích a jiných příležitostech
je v příkrém rozporu s mírným
postupem, který se naopak zachovává při
českých demonstracích. Chci uvésti
jen jeden příklad, který se týká
mne samého a našeho města. 27. října
uspořádalo mně několik studentů
české střední školy v Novém
Jičíně kočičinu, poněvadž
jsem zabránil tomu, aby v německém spolkovém
domě provozována byla "Prodaná nevěsta"
v českém textu. Můj postup nebyl snad namířen
proti Smetanově opeře, nýbrž byl namířen
proti tomu, aby v německém spolkovém domě
bylo po prvé provedeno představení v českém
jazyce. Neboť to bylo účelem tohoto jednání,
prolomiti zásadu, aby se v německém spolkovém
domě nehrálo v české řeči.
Tomu se mi podařilo zabrániti. Následek toho
byla demonstrace večer 27. října, za vedení
středoškolských studentů, jak bylo zjištěno,
syna českého obchodníka a výrobce
lněného zboží Leona Krause, který
má v prvé řadě německé
zákaznictvo a z Němců žije, a za vedení
syna českého žida Broda z akciového
pivovaru Likrus. Policie se chovala při této příležitosti
úplně pasivně, nezakročila, nikoho
nezatkla, ba, když byla na to upozorněna, co se zde
děje, prohlásila, že nemá důvodu
proti demonstrantům zakročovati. Vyzvala jen na
konec demonstranty, aby se rozešli, kteréžto
výzvě také vyhověli. Tím se
policie úplně spokojila. Neslyšel jsem také
od té doby, že by ředitelství českého
reformního gymnasia nějak zakročilo pro účast
žáků, nebo že by bylo zahájeno
nějaké vyšetřování. Táži
se: co by se bývalo stalo v opačném případě,
kdyby němečtí středoškolští
studenti uspořádali takovou demonstraci třebas
jen proti některému členu českého
výboru. Samozřejmě by byli odpovědní
vůdcové průvodu zatčeni a ředitelství
by zakročilo nejtěžšími tresty,
karcerem, vyhozením. Zde v tomto pouhém postupu
vidíte již ten rozdíl, který se dělá,
ten dvojí loket, kterého se zde užívá.
Přes Němce se ovšem klidně přechází
k dennímu pořádku. Nikdo se nestará
o jejich přání, o jejich požadavky,
mají-li vůbec tu smělost nějaké
činiti. Při jednání se jim sice dostává
krásných slov a dalekosáhlých slibů,
aniž však jsou později nějak plněny.
V souvislosti s tím poukazuji jen na chování
ministerstva školství při tak zvané
jubilejní školní brožurce. Vzpomínáte
událostí zde ve sněmovně při
této příležitosti. Vzpomínáte,
že jsem to byl já, který nejprve poukázal
na tuto brožurku a prohlásil, že za žádných
poměrů nemůžeme souhlasiti s rozšiřováním
této brožury, že znamená pro Němce
přímo urážku. Na to byly upozorněny
na jubilejní spis také německé vládní
strany a posl. dr Feierfeil prohlásil v poslanecké
sněmovně: "Vznášíme nejostřejší
protest proti této brožuře a žádáme,
aby byla ihned vzata zpět." Posl. Petersilka dokazoval
ve sněmovně, že tato brožura je ranou
pěstí do obličeje Němců. "Nemohu
jinak," pravil, "než jménem katolíků
a Němců proti tomuto postupu co nejdůrazněji
protestovati a prositi pana ministra školství, aby
v hodině dvanácté - v sobotu je slavnost
- dal vydati rozkaz, aby tato brožura, která ještě
k tomu je špatně do němčiny přeložena,
nebyla na německých školách rozdávána.
Pokud jde o české školy, ať si to vyřídí
čeští katolíci. Němečtí
katolíci však proti tomu protestují".
Německé vládní strany vydaly pak po
rozmluvě s ministrem školství toto prohlášení,
jež prošlo veškerým tiskem: "Brožura
ministerstva vyučování byla předmětem
obšírného zkoumání německých
stran. Německá křesťansko sociální
strana lidová konala schůzi klubu, při čemž
bylo usneseno zakročiti u předsedy vlády,
aby ihned bylo zastaveno rozšiřování
této brožury na německých školách.
Také německý svaz zemědělců
zabýval se touto věci a večer odebrali se
poslanci dr Luschka a Hodina k náměstku
min. předsedy Šrámkovi, aby mu tlumočili
názor německých většinových
stran v této otázce. Tato brožura vzbudila
svou husitskou tendencí nevoli také u českých
a slovenských katolíků. Dotazy ministerstvu
školství po autorství této brožury
neměly výsledku. Nikdo v ministerstvu školství
nechce se znáti k otcovství této brožurky."
"Deutsche Landpost" píše téhož
dne: "Brožura byla na to odvolána. Pokud stará
brožura byla již vydána, bude na pokyn ministerstva
školství dětem opět vzata."