Časopis "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung"
myslí však, že zvláště zničující
ránu zasazuje německé národní
straně, píše-li tuto větu: "Hesly,
krasořečněním a demonstračními
návrhy, jež nelze a není vůle uskutečniti,
se našemu německému lidu nepomůže."
Velmi rád věřím, že zachránce
německého živnostnictva, který se s
Čechy spojil k boji proti německému národu,
musí na záchranu vlastní cti označiti
národně-politické požadavky jako hesla,
pozměňovací návrhy jako demonstrační
prostředky, poněvadž nechce, aby takové
požadavky a návrhy byly někdy splněny.
Neboť takovou vůli nebo přání
mu jeho český spojenec naprosto zakázal.
Jestliže německá národní strana
jako strana národní organisuje své členy
v jednotlivých stavovských skupinách, pak
se to může zdáti obtížným
a nesrozumitelným pouze straně stavovsky jednostranně
orientované, která zná pouze stavovskou politiku
a nechce o politice národní ničeho věděti.
Proto byla německé živnostenské straně
skupina "Obchod a živnosti" v německé
národní straně odjakživa trnem v oku.
Neboť tato skupina je tím vinna, že pouze nejmenší
část německých obchodníků
a živnostníků patří k přívržencům
německé strany živnostenské. Časopis
"Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung" proto tupí
naši skupinu, že prý nemůže ve svých
požadavcích dosti demonstrovati pro živnostenstvo,
že prý slouží jen ke vnější
štafáži a k chytání živnostenských
hlasů.
Jaký je člověk sám, tak soudí
o jiných. Německá živnostenská
strana by velmi ráda učinila německému
obchodnictvu a živnostnictvu pravděpodobným,
že je jediným přirozeným zástupcem
výdělečného a pracujícího
středního stavu, a vyzývá proto v
uvedeném pamfletu časopisu své strany živnostnictvo
a obchodnictvo, aby se k německé národní
straně obrátilo zády a odevzdalo své
hlasy při jakýchkoli volbách, je-li o svoji
budoucnost starostlivo, pouze německé straně
živnostenské. (Posl. dr Schollich [německy]:
Jak pak se jmenuje dnes?) Ona pro účely volebního
boje změní poněkud firmu. A poněvadž
by živnostenská strana tento lov hlasů nemohla
až dosud prováděti s poukazem na vlastní
výsledky ve prospěch živnostenského
stavu, musí její tisk vynalézati vylhaná
tvrzení o domnělých zločinech německé
národní strany na živnostnictvu, aby tak před
volbami působila přitažlivě na živnostnictvo.
(Výkřiky posl. dr Schollicha.) Právě
německou živnostenskou stranou nenáviděná
a jejím tiskem při každé příležitosti
špiněná skupina "Obchod a živnosti"
v německé národní straně jest
pro to nejlepším důkazem, že německá
národní strana ještě nikdy nejednala
proti zájmům živnostnictva a obchodnictva a
také nikdy jednati nebude, poněvadž přece
je v hospodářských, sociálních
a kulturních otázkách v německé
národní straně vždy směrodatné
a rozhodující votum příslušné
stavovské skupiny. Kdežto však německá
živnostenská strana zastává pouze jednostranně
hospodářské zájmy živnostnictva,
národní zájmy německého živnostnictva
nechává však úplně stranou, podřizují
němečtí obchodníci a živnostníci
v německé národní straně svoji
stavovskou politiku všeobecné politice národní,
cítí se v první řadě Němci
a teprve potom obchodníky a živnostníky se
zvláštními hospodářskými
a sociálními zájmy a vědí zcela
přesně, že osud německého obchodnictva
a živnostnictva jest závislý na osudu celého
sudetsko-německého národního kmene
v tomto státě. Touto jedinou skutečností
jest vysvětlitelný veliký rozdíl,
který se ukázal mezi chováním německé
strany národní a německé strany živnostenské
k novele sociálního pojištění.
Německá strana národní hlasovala úplně
tak jako německá strana živnostenská
pro veškerá ona ustanovení zákona, která
mohou německému obchodnictvu a živnostnictvu
a zemědělství přinésti nějaké
hospodářské výhody. Kdežto však
německá strana živnostenská musila hlasovati
také pro veškerá ustanovení zákona,
která znamenají vydání národních
zájmů všanc, mohla se německá
strana národní vysloviti za pochvaly všech
ještě německy cítících
obchodníků a živnostníků proti
tomu, že svazy německých nemocenských
pokladen se zbavují svého závazného
charakteru a jsou odsouzeny k vyměření, že
na škodu Němců povinných sociálním
pojištěním se kapitály v sociální
pojišťovně nashromážděné
z německého hospodářského života
vydávají na pospas libovůli českého
ministra financí, že jsou obětovány
poslední zbytky samosprávy v nemocenském
a sociálním pojištění, aby se
pravomoc ministra sociální péče rozmnožila
a český centralismus posílil.
Proto skupina "Obchod a živnosti" v německé
národní straně neudělá časopisu
"Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung" k vůli,
aby likvidovala, nýbrž bude dále konati velmi
plodnou poučnou práci mezi německými
obchodníky a živnostníky, aby tito poznali,
že německá národní strana vzdálena
vší demagogické fráse zastává
se hospodářských a národnostních
práv německého živnostnictva a bojuje
za obchodnický a živnostenský stav s celým
světem nepřátel, kdežto na druhé
straně stojí oni, kteří s jeho nepřáteli
tvoří společnou frontu a pracují na
zničení a zproletarisování celého
stavu. Tak je pan posl. Tichý poražen vlastními
slovy ze svého úvodníku.
Mimochodem řečeno, dal pan posl. Tichý
otisknouti svůj úvodník z časopisu
"Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung", ve kterém
provozuje stranickou demagogii a těžce útočí
na německou stranu národní, i v 8. čísle
běžného ročníku odborného
listu kupectva "Der Kaufmann". Žádný
člen národní strany se dosud nikdy neopovážil
užíti vysloveně odborného listu k tomu,
aby uveřejnil očerňování jiné
strany a publikoval tam stranickoegoistické vývody,
jež jsou ještě ke všemu nesprávné.
Na tento hrdinský čin může býti
pan posl. Tichý obzvláště hrdý.
(Výkřiky posl. dr Schollicha a Weberově.)
Na konec nesmím též zamlčeti, že
podobnou taktiku, jakou vede strana živnostenská,
zavádí proti německé straně
národní i Svaz zemědělců. Podle
zprávy časopisu "Deutscher Landruf", čís.
42, běžného ročníku, vyložil
totiž pan sen. Scholz stanovisko Svazu zemědělců
k novele sociálního pojištění
v jedné senátní řeči. Při
této příležitosti si nemohl odpustiti,
aby nevlepil jednu také německé straně
národní. Bohužel, učinil to tak nejapně,
že se tím nesmrtelně blamoval, neboť v
téže řeči shledává pan
sen. Scholz chování německé
národní strany při hlasování
v posl. sněmovně nepochopitelným a tvrdí
o několik vět dále, že se němečtí
nacionálové před hlasováním
ze sněmovny vzdálili. Buď byli poslanci německé
národní strany při hlasování
ve sněmovně přítomni a jedině
potom mohli projeviti chování, jemuž pan sen.
Scholz nerozumí, nebo se poslanci německé
národní strany před hlasováním
vzdálili a nemohli tudíž při hlasování
projeviti žádné chování panu
sen. Scholzovi nepochopitelné. Jak vysvětlí
pan sen. Scholz tento rozpor ve svých vývodech?
Slepá horlivost jen škodí. Buď byl pan
sen. Scholz svým důvěrníkem
špatně informován a opominul se dříve
přesvědčiti o pravdě, nebo si však
vědomě tyto nepravdy vymyslil, jen aby něco
měl, čeho by mohl proti německé straně
národní použíti. Rozhodně učinil
pan sen. Scholz něco, co neškodí německé
straně národní, nýbrž jeho vlastní
straně, Svazu zemědělců. Mnoho nepřátel,
velká čest, praví staré přísloví.
Německá národní strana může
býti spokojena, že německá strana živnostenská
a Svaz zemědělců vedou proti ní útok
a bojují s ní tímto způsobem.
Tak přispívají tyto strany, stojící
proti německé národní straně
ve slepé nenávisti a v nepochopitelném nepřátelství
samy k tomu, že konečně proniká pravda
i do nejširších vrstev sudetsko-německého
lidu. Neopomineme podle pravdy vylíčiti a kritisovati
veškerou politiku německých vládních
stran v příštích dnech volebního
boje a hledíme klidně vstříc vyúčtování
dne 2. prosince. V německém politickém táboře
se osvědčí heslo, připevněné
na čelné stěně tohoto sálu
pod státním znakem: "Pravda vítězí".
(Potlesk poslanců něm. strany národní.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Hackenberg. Dávám mu slovo.
Posl. Hackenberg (německy): Dámy a
pánové! Pan zpravodaj vyložil, že jde
při této předloze jen o opravu tiskových
chyb a opominutí, jež povstaly ve spěchu projednávání
tohoto předmětu, musel však doznati, že
nemůže pochopiti, jak mnohé z těchto
chyb, které vytkl mohly v předloze zůstati.
Způsob projednává,ní této předlohy,
jak v soc.-politickém výboru, tak také ve
sněmovně, byl tak nedůstojný a odporující
všem demokratickým pravidlům, že je pochopitelno,
že při ukvapeném projednávání
předlohy ve výboru a při způsobu projednávání
a hlasování ve sněmovně zůstaly
v předloze nejen těžké závady,
které jsme vytkli za rozpravy, nýbrž také
mnohé chyby formální.
Nyní chci hned na počátku poukázati
také na to, že pan zpravodaj ani dnes nezjistil všechny
tyto nedostatky, jež povstaly při tomto ukvapeném
projednávání zákona o sociálním
pojištění a že ani senát neodstranil
všechny formální a zákonně technické
závady návrhu, že páni, ačkoliv
od té doby uplynulo hodně mnoho času, nepřišli
ani ještě na všechny formální a
zákonně technické závady, jež
jsou obsaženy v novele k sociálnímu pojištění.
Ukáži pak na podkladě několika příkladů,
že tomu tak jest. Máme však nejen ve sněmovně
nedůstojný způsob projednávání,
jenž odporuje všem demokratickým zásadám,
nýbrž také při užívání
státní moci a ve státní správě
nejsou zachovávány demokratické zásady,
na nichž má býti tento stát vybudován,
a pravě v poslední době vyvinula se násilná
vláda, kterou nemůžeme nikterak přijímati
klidně. Máme teď prožívati období
politického zkracování v právech a
pronásledování. Budilo to pozornost nejen
u nás, nýbrž, což je potěšitelno,
také v cizině, jak se nakládalo 28. října
k oslavě jubilea trvání tohoto státu
s naším tiskem. Ve věcném článku
v našem ústředním listě "Sozialdemokrat"
a v řadě novin bylo nejen k státnímu
výročí, nýbrž také k poměrům,
jak se vyvinuly v tomto státě za jeho desetiletého
trvání, zaujato stanovisko a tuto čistě
věcnou kritiku poměrů censor odpovědný
vládě vzal za důvod k zabavení. Byla
také konfiskována kritika jednotlivých koaličních
politických stran v čísle "Sozialdemokrat"
ze dne 6. listopadu. Abych vám nyní ukázal,
jak se potlačuje každé volné slovo kritiky
poměrů ve státě a jednotlivých
stran, aby se zabránilo tomu, aby se veřejnost nedověděla
o jednání jednotlivých vládních
stran, chci vám přečísti jen jedno
místo, jež včera bylo v našich listech
censurováno, a budete museti doznati, že taková
censurní prakse byla by bývala nemožnou dokonce
i v tom rozkřičeném starém policejním
státě Rakousku. V článku časopisu
"Sozialdemokrat", ve kterém se polemisuje pod
titulem "Křesťanští sociálové
zahajují volební tažení" proti
křesťanskosociálnímu tisku, byl zabaven
odstavec, jenž zní takto: "Křesťanští
sociálové horují pro demokracii a o svém
sociálním programu jen před volbami. Ve skutečnosti
kašlou na demokracii a spoléhají se raději
na státního zástupce, který z příkazu
křesťansko-sociálního ministra spravedlnosti
zabavuje naše časopisy, pronásleduje naše
organisace mládeže, a jejich demokracie záleží
v tom, že dokonce volají po zákoně na
ochranu republiky proti nám, což ještě
neučinila žádná německá
strana." Tato věta odstavce byla zabavena, ačkoliv
se v něm polemisuje jen proti článku hlavního
listu křesťansko-sociální strany, ve
kterém se vyslovoval podiv nad tím, že se neprovádí
zabavování našeho tisku s odvoláním
na ustanovení zákona na ochranu republiky. Jak pak
se zachovala křesťansko-sociální strana,
jež nyní volá po zákonu na ochranu republiky,
druhdy k zákonu na ochranu republiky, když byl projednáván
v zákonodárném sboru? Tenkráte proslovil
posl. Křepek řeč, ve které
jménem svazu německých zemědělců,
národní strany, německé křesťansko-sociální
strany a jménem německých demokratů
prohlásil mezi jiným doslovně: "Jsou
namířeny proti smýšlení státních
občanů a nejsou ničím jiným,
než zakrytým terorem určitého politického
nazírání na stát ve formě zákonů
vzniklých v parlamentní formě." Mluvil-li
o zákonech v množném čísle, poznamenávám,
že se tenkráte jednalo nejen o zákon na ochranu
republiky, nýbrž i o zákony o zřízení
státního soudu. Takové bylo tenkráte
chování německých křesťanských
sociálů k zákonu na ochranu republiky a dnes
volají státní zastupitelství, aby
podle ustanovení zákona na ochranu republiky zahájilo
stíhání proti německé oposiční
straně.
Že při celé této censurní praksi
nejde o nic jiného než o ochranu vládních
stran před kritikou, vysvítá také
z konfiskace jednoho odstavce úvodního článku
v našem včerejším listě. Tam se
psalo: "Od té doby, co máme německého
křesťansko-sociálního ministra spravedlnosti,
od té doby, co týž Mayr-Harting, který
dříve si s oblibou hrál na mluvčího
oposice a jejich demokratických požadavků,
spravuje důležitý odbor spravedlnosti započalo
pro německé dělnické hnutí
období zostřených nesnesitelných šikan
a pronásledování. Naše časopisy
jsou zabavovány nejbezohlednějším způsobem
a s průhledným úmyslem, abychom byli finančně
poškozeni, aby nám za naše oposiční
chování byly uloženy peněžité
tresty několika desetitisíců korun. Tyto
konfiskace dosáhly stupně, který upozorňuje
cizinu na svobodu tisku za režimu Mayr-Hartinga a
vede k otiskování obrázků našich
zkomolených listů. Naše organisace jsou pronásledovány
způsobem, jenž připomíná doby
nejhoršího pronásledování dělnického
hnutí za období Taaffeho. Proces proti naší
organisaci mládeže jest neslýchaným
zostřením politické persekuční
prakse a připomíná veliké velezrádné
procesy, jež staré Rakousko inscenovalo proti českému
osvobozovacímu hnutí - ovšem za války
a za výminečného stavu. Již v loňském
boji při volbách do obcí chtěli brzditi
naši agitaci zákazem plakátů a letáků
a způsobili nám takovým úředním
jednáním těžkou finanční
škodu. Není na západ od Litavy a Visly evropského
státu spravovaného parlamentně, ve kterém
by státním úřadům napadlo zasahovati
do volebního boje politických stran zákazy
plakátů. V civilisované Evropě není
strany, jež by volala na ochranu svých politických
zájmů censora a státního zástupce.
Mayr-Harting činí z censora hlavní
oporu ve svém volebním boji proti sociální
demokracii."
Nedosti však na tom, že se zabavují noviny, také
vylepování našich volebních plakátů
pro příští volební boj bylo úředně
zakázáno. Dokonce tam, kde okresní správa
politická udělila již povolení k vylepení,
bylo toto povolení v posledních dnech opět
odvoláno a plakátování zakázáno,
což je snad dostatečným důkazem toho,
že se to stalo na vyšší rozkaz z Prahy.
Avšak nejen, že se noviny zabavují, nýbrž
byly dokonce s odvoláním na ustanovení zákona
na ochranu republiky za období této většiny
zastaveny komunistické noviny, aby se tak dosáhlo
napravujícího účinku ve volebním
boji.
Takovými opatřeními snaží se
dosíci posílení stran, jež mají
ve státě vládu. Naše organisace mládeže
vedly nejen nyní, nýbrž již ve starém
Rakousku, stejně jako sociálně-demokratická
strana vůbec, boj o mír a proti militarismu. Ve
starém Rakousku se však nikdo neodvážil
působiti proto našim organisacím potíže.
(Předsednictví převzal místopředseda
Stivín.) Nyní nastává bezohledné
pronásledování našich organisací
mládeže a hrozí se jim rozpuštěním.
Všechno to se děje, abychom byli zastrašeni a
aby oposice byla oslabena, v naději, že se tím
dojde k posílení většiny a k udržení
většiny nynějších koaličních
stran.
Nyní se obracím opět ke kapitole sociální
pojištění. Ačkoliv moji kol. Taub
a Schäfer v rozpravě vyložili obšírně
naše stanovisko k zákonu o sociálním
pojištění, je přece třeba ukázati
ještě také nyní v hrubých obrysech,
jak jsme si představovali novelisaci sociálního
pojištění. Zákon o sociálním
pojištění nevyhověl v plném rozsahu
potřebám dělnické třídy
a vyslovili jsme toto své mínění také
r. 1924 při poradách o zákoně o sociálním
pojištění a pokusili jsme se podáním
pozměňovacích návrhů zlepšiti
tento zákon o sociálním pojištění.
Nesouhlasili jsme se zmenšením počtu mzdových
tříd, a pro pojištěné bylo to
těžké poškození, že zákon
změnil podmínečnou karenční
lhůtu, proti jejímuž zachování
byli nejen pojištěnci, nýbrž také
odborníci, v absolutní, čímž
se dosáhlo toho, že pojištěnci, byli-li
nemocni méně než 14 dnů, nedostávali
nemocenské za 1 4 dnů, nýbrž často
jen za 10 a 9 dnů. Vždyť nešlo jen o naprostou
karenční lhůtu, nýbrž podle ustanovení
se nesmělo vypláceti nemocenské také
za neděle a za dny, kdy se nepracovalo, jestliže to
byl poslední den nemoci. Snížení příspěvků
na nemocenské pojištění přineslo
velmi značné zkrácení dávek
sociálního pojištění na škodu
pojištěnců. Všechny vyšší
dávky v nemocenském pojištění
musely býti zastaveny, a to se znatelně projevilo
zvláště při dávkách pro
členy rodiny a při péči v mateřství.
Proti všem těmto zhoršením nemocenského
pojištění zákonem o sociálním
pojištění museli jsme se postaviti již
r. 1924 a je samozřejmo, že i při novelisaci
zákona o sociálním pojištění
promluvili jsme o potřebách dělnictva stran
změny dotčených ustanovení. Těžkou
vadou zákona o sociálním pojištění
bylo také, že ze starobního a invalidního
pojištění byly vyloučeny všechny
osoby, jež překročily věk 60 let a dosud
nebyl splněn slib, který byl dán již
r. 1924, že zvláštním zákonem má
dojíti k zaopatření těchto vyloučených
osob. Nejen my, nýbrž také strany většiny,
označovaly jako bezpráví, že jsme v
sociálním pojištění neměli
a nemáme bezpodmínečného zaopatření
vdov, poněvadž se požívání
důchodu vdovského učinilo závislým
na invaliditě. Toto bezpráví ženy dělníků
pociťovaly tím tíže, poněvadž
mohly poukazovati na to, že ženy zaměstnanců,
ať jsou ve službě státní, veřejné
službě nebo v soukromé službě,
mají bezpodmínečný nárok na
zaopatření, dokonce v pojištění
horníků je bezpodmínečné zaopatření
vdov, jak tomu jinak nemůže býti. (Posl.
Pohl [německy]: Již po 50 let!) Nejen od 50 let
je v zákoně, nýbrž již při
poradách o sociálním pojištění
bylo to zdůrazněno, že je zcela vyloučeno,
aby zákon o bratrských pokladnách byl v tomto
směru přizpůsoben zákonu o sociálním
pojištění. Pojištění pro
případ invalidity a stáří je
nepostačující a nedostatečné.
Postavili jsme se při poradách o zákonu o
sociálním pojištění proti čekatelské
době 3 let, jsme toho mínění, že
také tato čekatelská doba, jak nyní
je upravena novelou, je zvláště pro počátek
příliš dlouhá. Novelou byla ovšem
nyní provedena také některá zlepšení
zákona o sociálním pojištění,
o tom ještě promluvím, jež však jsou
nedostačující. Ani návrhy komise odborníků
dosazené Ústřední sociální
pojišťovnou nebyly při novelisaci zákona
o sociálním pojištění převzaty
v plném rozsahu. Komise odborníků dosazená
Ústřední sociální pojišťovnou
skládala se nejen ze zástupců pojištěných
a z odborníků, nýbrž také ze
zástupců organisací průmyslníků
a také zemědělských organisací,
v komisi zasedal v zastoupení zemědělců
také pan dr Suchý, a to, co bylo vypracováno
v komisi odborníků, znamenalo dohodu, jež byla
ujednána mezi zástupci pojištěnců
a organisací podnikatelských, čítaje
v to zástupce zemědělců. Tedy ani
tato dohoda vypracovaná komisí odborníků,
jež nás nikterak neuspokojovala, nenalezla milosti
před očima zástupců koaličních
stran. I to v sociálně-politickém výboru
strany většiny na příkaz "osmičky"
zamítly. Musíme konstatovati, že také
novelou k zákonu o sociálním pojištění
došlo k mnohým zhoršením dosavadního
zákona. Komise odborníků učinila mezi
jiným také návrh, aby do pojištění
byli pojati přestárlí, že má
býti o tyto osoby, které zákonem z r. 1924
byly vyloučeny z pojištění pro překročení
věku, postaráno ne teprve zvláštním
zákonem, nýbrž již novelisací zákona
o sociálním pojištění. Ústřední
sociální pojišťovna považovala za
možné upraviti zaopatření starých
osob v rámci tohoto zákona. Také to většina
odmítla, jak jsem řekl, na rozkaz "osmičky".
Nyní má býti upraveno zaopatření
starých osob zvláštním zákonem.
Nemohli jsme dosud dosíci toho, aby vláda předložila
sněmovně v čas a již nyní elaborát,
který již byl vypracován, aby tento zákon
vstoupil skutečně v účinnost prvního
ledna příštího roku. Mohli jsme se z
novin dověděti, jak má vypadati toto zaopatření
starých osob. Stát má na zaopatření
těchto osob starých přes 65 let vynaložiti
ročně 500 Kč, obce přes 50.000 obyvatel
mají přispěti 20% této částky,
jestliže však budou požívati zaopatření
muž a žena, pak má býti tato kvota pro
každého jednotlivce, pro muže a ženu, snížena
na 300 Kč, takže oba dohromady mají dostati
částku 600 Kč, k tomu pak příspěvek
obcí přes 50.000 obyvatel 20% ty a při menším
počtu obyvatel 10%ty, takže tedy v takovém
případě bude starobní zaopatření
činiti denně 1 Kč 37 hal. Z toho mají
ti lidé žíti, to je to starobní zaopatření,
které chystá nynější vláda.
Je dobře, že jsme již nyní zvěděli,
jak bude tento zákon vypadati, aby si obyvatelstvo, jež
má na těchto ustanoveních zájem, mohlo
učiniti nejen úsudek, nýbrž aby v nastávajícím
volebním boji mohlo se také hned poděkovati
za takové jednání stran většiny.
Ani ta zlepšení tedy, která navrhuje komise
odborníků, za to však další zhoršení
dosavad platného zákona o sociální
pojištění, vyloučení rodinných
příslušníků zaměstnavatelových
z pojištění. Již v soc.-politickém
výboru jsme poukázali na to, že mnozí
z rodinných příslušníků
zaměstnavatelových, kteří jsou v podniku
stále zaměstnáni, také řemeslně,
právě tak potřebují pojištění
jako pak, když jsou zaměstnáni v jiném
podniku, a že mnoho těchto rodinných příslušníků
podnikatelů je u svých rodičů a příslušníků
zaměstnáno jen přechodně a že
pak jdou do jiného podniku a že těžce
pociťují, že teprve pak musí prodělávati
čekatelskou dobu a že se jim do pojištění
nezapočítává doba, po kterou byli
zaměstnáni v podniku svého otce. Vyloučení
mladistvých z pojištění je těžkým
poškozením pro ně a ani k tomu nebylo možno
pohnouti pány ze stran většiny, aby do pojištění
byli pojati alespoň ti mladiství, kteří
jsou zaměstnáni v průmyslových podnicích
za plat. Vyloučení sezonních dělníků
a domáckých dělníků nenechalo
se padnouti, nýbrž má dojíti k jejich
vyloučení, jak se praví v novele, nařízením
vlády.
Nyní přicházím k otázce, jež
při hlasování o novele sociálního
pojištění dala vlastní podnět
k scénám, jež se zde odehrály, k mzdovým
třídám. Pan zpravodaj nám dnes vyprávěl,
že se v jedné schůzi, jež trvala 20 hodin,
přišlo v poslední chvíli s návrhem
na rozšíření mzdových tříd,
a této okolnosti prý nutno přičísti,
že se bez zralejší úvahy vyhovělo
návrhu oposice na rozšíření mzdových
tříd. Rád bych trochu probudil paměť
pana zpravodaje a vylíčil, jak se to vlastně
událo.
Kol. Taub podal jménem našich zástupců
v soc.-politickém výboru návrh, aby počet
mzdových tříd byl rozmnožen z 10 na
12. Když tento návrh byl předčítán,
byl to předseda soc.-politického výboru,
křesťansko-sociální posl. Čuřík,
který ve výboru prohlásil, že, není-li
již možno rozmnožiti počet mzdových
tříd na 12, že by prý přece bylo
možno uvažovati o tom, aby počet mzdových
tříd byl zvýšen alespoň na 11,
a vyzval pana zpravodaje a zástupce ministerstva, aby se
vyjádřili, co by řekli k takovému
návrhu. Páni zástupci ministerstva nepřednesli
námitek a pan zpravodaj Malík podal návrh,
aby počet mzdových tříd byl zvýšen
z 10 na 11 a kol. Taub prohlásil, že souhlasí
se měnou tohoto svého návrhu, kterou provedl
zpravodaj, a bylo nejen většinou výboru, nýbrž
jednohlasně usneseno, aby počet mzdových
tříd byl zvýšen z 10 na 11.
Pánové, pak byl za kulisami učiněn
pokus dosíci toho, aby tento ústupek, který
již strany většiny učinily, byl opět
škrtnut. Zástupcové koaličních
stran v soc.-politickém výboru byli svými
stranami a "osmičkou" desavuováni a na
návrh pana Hodáče donuceni, aby v plenu zamítli
to, co sami v soc. politickém výboru navrhli a na
čem se spolu usnesli. Tak se ta věc odehrála
a shledáte pochopitelným, že při chvatu,
se kterým byl tento škrt opět proveden, nebylo
ani úplně škrtáno, shledáte však
také pochopitelným, že oposiční
strany, jež měly zájem na tom, aby dávky
alespoň nemocenského pojištění,
byly zavedením 11. mzdové třídy poněkud
zvýšeny, byly škrtnutím pobouřeny
a své pobouření projevily.
Přede mnou promluvil pan kol. Horpynka jménem
německé strany národní a ohradil se
proti výtce, že prý se spoluúčastnili
obstrukce při hlasování o novele. Nuže,
nebyla by to bývala veliká ostuda pro pana kol.
Horpynku a pro pány z německé strany
národní, kdyby se byli bývali účastnili
protestu proti tomuto postupu při jednání
o rozdělení tříd, a ukazuje to velmi
dobře povahu pánů z německé
strany národní, odmítají-li výtku,
že se jako marxistické strany postavily proti takovému
postupu.
Těžký byl boj při jednání
o paritě v soc. politickém výboru a novela
zákona o sociálním pojištění,
jak dnes opět před námi leží,
přinesla těžké zkrácení
práv dělnictva. Naše stanovisko jest, že
zaměstnavatelé nemají co mluviti do správy
ústavů dělnického pojištění,
nýbrž že pojišťovací ústavy
dělnické mají spravovati pojištěnci.
A již to je bezprávím, že se zaměstnavatelům
vůbec ponechává nějaký vliv.
Nyní bylo sice zabráněno paritě v
představenstvu, avšak touto novelou se zavádí,
že se nejdůležitějšími otázkami
provádění nemocenského pojištění
pověřuje společný výbor představenstva
a dozorčího výboru, a v tomto společném
výboru je parita 12: 12. 9 zaměstnavatelů
v dozorčím výboru, 3 zaměstnavatelé
v představenstvu, a ti mají rozhodovati o nejdůležitějších
otázkách provádění zákona.
Je to tedy zkrácením práv pojištěnců,
loupeží nabytých práv * a všichni
dělníci bez rozdílu stranického od
stínu budou museti souditi nad oněmi stranami, jež
toto zkrácení práv provedly. Svazy jsou pánům
z měšťácké většiny
trnem v oku. Pryč se svazy, pryč alespoň
se závazností svazů, za to vytvořiti
zemské úřadovny. Na jedné straně
křičíte nad vysokými náklad
správními a na druhé straně chcete
zaváděti nový aparát, kterým
by se správa nejen zhoršila, nýbrž také
velmi značně zdražila. Při tom máme
také opět národnostní moment. Až
budou zřízeny zemské úřadovny,
odstraní se ta trocha národnostní samosprávy,
kterou dosud máme ve svazech, poněvadž v zemských
úřadovnách, na které se přenáší
také působnost svazů, nebudeme již míti
oné samosprávy, jako tomu jest u svazů.
Páni se bojí výsledku voleb, nejen politických
voleb, nýbrž i voleb do pojišťoven. Žádné
volby, nýbrž jmenování představenstev
a dozorčích výborů, jmenování
také rozhodčích soudů, aby byla možnost
pokud jen možno dlouho oddalovati volby.
Jsme-li pro jednotnou pokladnu a proti tříštění
pojištění, tedy nejen z důvodů
organisačních, nýbrž proto, že
pojištění může býti jen
tenkráte dobré, jestliže je vybudováno
na zásadě společenství risika a vyrovnání
risika. Budujete-li pojištění stavovské
a vyjímáte-li z pojištění lepší
risika, a pak v jiných pojišťovnách zůstanou
horší risika, čímž jsou také
hospodářsky slabší, znamená to
pro vrstvy hospodářsky slabší těžké
poškození. Vede-li se tedy boj o jednotnou pokladnu,
tedy v zájmu hospodářsky slabších,
je těžkým jejich poškozením, že
nyní má novela umožniti další tříštění
nemocenského pojištění.
Nyní bych přešel k oněm změnám,
jež provedl senát, a k oněm, jež, ač
by jich bývalo bylo třeba, nebyly provedeny.
V §u 77 zákona o sociálním pojištění
ve znění novely je obsaženo ustanovení,
že se výbor Ústřední sociální
pojišťovny skládá ze 40 členů
a 40 náhradníků. Poukázal jsem v soc.-politickém
výboru na nesmyslnost takového ustanovení
a řekl jsem, že přece je úmyslem, aby
náhradníci nastoupili tenkráte, vystoupí-li
člen výboru nebo je-li zaneprázdněn
a že je proto třeba přeformulování
tohoto ustanovení §u 77. Prohlašuji výslovně,
pane zpravodaji, že váš kolega z klubu, p. dr
Viškovský, ujal se v rozpravě k tomuto
mému podnětu slova a prohlásil, že tato
moje výtka je správná a opodstatněná.
Že by se měla provésti formulace, že výbor
sestává ze 40 členů a že má
býti za každého člena zvolen náhradník,
který by nastoupil na místo vystoupivšího
nebo zaneprázdněného člena výboru.
Tak by byla ta formulace správná, řekl kol.
Viškovský, a pan zpravodaj Malík
se k tomu připojil a prohlásil: Pánové,
já tu změnu provedu, ponechte to jen mně,
abych s pány z ministerstva provedl konečnou redakci
v tomto smyslu. Tato konečná stylisace ve správné
formě byla opominuta, ačkoliv by bývala tato
změna plně vyhověla usnesení výboru.
Senát zapomněl na tuto opravu, na čemž
přirozeně jsou vinni nejen páni z ministerstva
sociální péče, nýbrž především
páni z "osmičky", kteří
tyto opravy, jak nám dnes pan zpravodaj pověděl,
jménem stran většiny prováděli.