Středa 7. listopadu 1928

Časopis "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung" myslí však, že zvláště zničující ránu zasazuje německé národní straně, píše-li tuto větu: "Hesly, krasořečněním a demonstračními návrhy, jež nelze a není vůle uskutečniti, se našemu německému lidu nepomůže." Velmi rád věřím, že zachránce německého živnostnictva, který se s Čechy spojil k boji proti německému národu, musí na záchranu vlastní cti označiti národně-politické požadavky jako hesla, pozměňovací návrhy jako demonstrační prostředky, poněvadž nechce, aby takové požadavky a návrhy byly někdy splněny. Neboť takovou vůli nebo přání mu jeho český spojenec naprosto zakázal. Jestliže německá národní strana jako strana národní organisuje své členy v jednotlivých stavovských skupinách, pak se to může zdáti obtížným a nesrozumitelným pouze straně stavovsky jednostranně orientované, která zná pouze stavovskou politiku a nechce o politice národní ničeho věděti. Proto byla německé živnostenské straně skupina "Obchod a živnosti" v německé národní straně odjakživa trnem v oku. Neboť tato skupina je tím vinna, že pouze nejmenší část německých obchodníků a živnostníků patří k přívržencům německé strany živnostenské. Časopis "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung" proto tupí naši skupinu, že prý nemůže ve svých požadavcích dosti demonstrovati pro živnostenstvo, že prý slouží jen ke vnější štafáži a k chytání živnostenských hlasů.

Jaký je člověk sám, tak soudí o jiných. Německá živnostenská strana by velmi ráda učinila německému obchodnictvu a živnostnictvu pravděpodobným, že je jediným přirozeným zástupcem výdělečného a pracujícího středního stavu, a vyzývá proto v uvedeném pamfletu časopisu své strany živnostnictvo a obchodnictvo, aby se k německé národní straně obrátilo zády a odevzdalo své hlasy při jakýchkoli volbách, je-li o svoji budoucnost starostlivo, pouze německé straně živnostenské. (Posl. dr Schollich [německy]: Jak pak se jmenuje dnes?) Ona pro účely volebního boje změní poněkud firmu. A poněvadž by živnostenská strana tento lov hlasů nemohla až dosud prováděti s poukazem na vlastní výsledky ve prospěch živnostenského stavu, musí její tisk vynalézati vylhaná tvrzení o domnělých zločinech německé národní strany na živnostnictvu, aby tak před volbami působila přitažlivě na živnostnictvo. (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Právě německou živnostenskou stranou nenáviděná a jejím tiskem při každé příležitosti špiněná skupina "Obchod a živnosti" v německé národní straně jest pro to nejlepším důkazem, že německá národní strana ještě nikdy nejednala proti zájmům živnostnictva a obchodnictva a také nikdy jednati nebude, poněvadž přece je v hospodářských, sociálních a kulturních otázkách v německé národní straně vždy směrodatné a rozhodující votum příslušné stavovské skupiny. Kdežto však německá živnostenská strana zastává pouze jednostranně hospodářské zájmy živnostnictva, národní zájmy německého živnostnictva nechává však úplně stranou, podřizují němečtí obchodníci a živnostníci v německé národní straně svoji stavovskou politiku všeobecné politice národní, cítí se v první řadě Němci a teprve potom obchodníky a živnostníky se zvláštními hospodářskými a sociálními zájmy a vědí zcela přesně, že osud německého obchodnictva a živnostnictva jest závislý na osudu celého sudetsko-německého národního kmene v tomto státě. Touto jedinou skutečností jest vysvětlitelný veliký rozdíl, který se ukázal mezi chováním německé strany národní a německé strany živnostenské k novele sociálního pojištění. Německá strana národní hlasovala úplně tak jako německá strana živnostenská pro veškerá ona ustanovení zákona, která mohou německému obchodnictvu a živnostnictvu a zemědělství přinésti nějaké hospodářské výhody. Kdežto však německá strana živnostenská musila hlasovati také pro veškerá ustanovení zákona, která znamenají vydání národních zájmů všanc, mohla se německá strana národní vysloviti za pochvaly všech ještě německy cítících obchodníků a živnostníků proti tomu, že svazy německých nemocenských pokladen se zbavují svého závazného charakteru a jsou odsouzeny k vyměření, že na škodu Němců povinných sociálním pojištěním se kapitály v sociální pojišťovně nashromážděné z německého hospodářského života vydávají na pospas libovůli českého ministra financí, že jsou obětovány poslední zbytky samosprávy v nemocenském a sociálním pojištění, aby se pravomoc ministra sociální péče rozmnožila a český centralismus posílil.

Proto skupina "Obchod a živnosti" v německé národní straně neudělá časopisu "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung" k vůli, aby likvidovala, nýbrž bude dále konati velmi plodnou poučnou práci mezi německými obchodníky a živnostníky, aby tito poznali, že německá národní strana vzdálena vší demagogické fráse zastává se hospodářských a národnostních práv německého živnostnictva a bojuje za obchodnický a živnostenský stav s celým světem nepřátel, kdežto na druhé straně stojí oni, kteří s jeho nepřáteli tvoří společnou frontu a pracují na zničení a zproletarisování celého stavu. Tak je pan posl. Tichý poražen vlastními slovy ze svého úvodníku.

Mimochodem řečeno, dal pan posl. Tichý otisknouti svůj úvodník z časopisu "Sudetendeutsche Gewerbeund Handelszeitung", ve kterém provozuje stranickou demagogii a těžce útočí na německou stranu národní, i v 8. čísle běžného ročníku odborného listu kupectva "Der Kaufmann". Žádný člen národní strany se dosud nikdy neopovážil užíti vysloveně odborného listu k tomu, aby uveřejnil očerňování jiné strany a publikoval tam stranickoegoistické vývody, jež jsou ještě ke všemu nesprávné. Na tento hrdinský čin může býti pan posl. Tichý obzvláště hrdý. (Výkřiky posl. dr Schollicha a Weberově.)

Na konec nesmím též zamlčeti, že podobnou taktiku, jakou vede strana živnostenská, zavádí proti německé straně národní i Svaz zemědělců. Podle zprávy časopisu "Deutscher Landruf", čís. 42, běžného ročníku, vyložil totiž pan sen. Scholz stanovisko Svazu zemědělců k novele sociálního pojištění v jedné senátní řeči. Při této příležitosti si nemohl odpustiti, aby nevlepil jednu také německé straně národní. Bohužel, učinil to tak nejapně, že se tím nesmrtelně blamoval, neboť v téže řeči shledává pan sen. Scholz chování německé národní strany při hlasování v posl. sněmovně nepochopitelným a tvrdí o několik vět dále, že se němečtí nacionálové před hlasováním ze sněmovny vzdálili. Buď byli poslanci německé národní strany při hlasování ve sněmovně přítomni a jedině potom mohli projeviti chování, jemuž pan sen. Scholz nerozumí, nebo se poslanci německé národní strany před hlasováním vzdálili a nemohli tudíž při hlasování projeviti žádné chování panu sen. Scholzovi nepochopitelné. Jak vysvětlí pan sen. Scholz tento rozpor ve svých vývodech? Slepá horlivost jen škodí. Buď byl pan sen. Scholz svým důvěrníkem špatně informován a opominul se dříve přesvědčiti o pravdě, nebo si však vědomě tyto nepravdy vymyslil, jen aby něco měl, čeho by mohl proti německé straně národní použíti. Rozhodně učinil pan sen. Scholz něco, co neškodí německé straně národní, nýbrž jeho vlastní straně, Svazu zemědělců. Mnoho nepřátel, velká čest, praví staré přísloví. Německá národní strana může býti spokojena, že německá strana živnostenská a Svaz zemědělců vedou proti ní útok a bojují s ní tímto způsobem.

Tak přispívají tyto strany, stojící proti německé národní straně ve slepé nenávisti a v nepochopitelném nepřátelství samy k tomu, že konečně proniká pravda i do nejširších vrstev sudetsko-německého lidu. Neopomineme podle pravdy vylíčiti a kritisovati veškerou politiku německých vládních stran v příštích dnech volebního boje a hledíme klidně vstříc vyúčtování dne 2. prosince. V německém politickém táboře se osvědčí heslo, připevněné na čelné stěně tohoto sálu pod státním znakem: "Pravda vítězí". (Potlesk poslanců něm. strany národní.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Hackenberg. Dávám mu slovo.

Posl. Hackenberg (německy): Dámy a pánové! Pan zpravodaj vyložil, že jde při této předloze jen o opravu tiskových chyb a opominutí, jež povstaly ve spěchu projednávání tohoto předmětu, musel však doznati, že nemůže pochopiti, jak mnohé z těchto chyb, které vytkl mohly v předloze zůstati. Způsob projednává,ní této předlohy, jak v soc.-politickém výboru, tak také ve sněmovně, byl tak nedůstojný a odporující všem demokratickým pravidlům, že je pochopitelno, že při ukvapeném projednávání předlohy ve výboru a při způsobu projednávání a hlasování ve sněmovně zůstaly v předloze nejen těžké závady, které jsme vytkli za rozpravy, nýbrž také mnohé chyby formální.

Nyní chci hned na počátku poukázati také na to, že pan zpravodaj ani dnes nezjistil všechny tyto nedostatky, jež povstaly při tomto ukvapeném projednávání zákona o sociálním pojištění a že ani senát neodstranil všechny formální a zákonně technické závady návrhu, že páni, ačkoliv od té doby uplynulo hodně mnoho času, nepřišli ani ještě na všechny formální a zákonně technické závady, jež jsou obsaženy v novele k sociálnímu pojištění. Ukáži pak na podkladě několika příkladů, že tomu tak jest. Máme však nejen ve sněmovně nedůstojný způsob projednávání, jenž odporuje všem demokratickým zásadám, nýbrž také při užívání státní moci a ve státní správě nejsou zachovávány demokratické zásady, na nichž má býti tento stát vybudován, a pravě v poslední době vyvinula se násilná vláda, kterou nemůžeme nikterak přijímati klidně. Máme teď prožívati období politického zkracování v právech a pronásledování. Budilo to pozornost nejen u nás, nýbrž, což je potěšitelno, také v cizině, jak se nakládalo 28. října k oslavě jubilea trvání tohoto státu s naším tiskem. Ve věcném článku v našem ústředním listě "Sozialdemokrat" a v řadě novin bylo nejen k státnímu výročí, nýbrž také k poměrům, jak se vyvinuly v tomto státě za jeho desetiletého trvání, zaujato stanovisko a tuto čistě věcnou kritiku poměrů censor odpovědný vládě vzal za důvod k zabavení. Byla také konfiskována kritika jednotlivých koaličních politických stran v čísle "Sozialdemokrat" ze dne 6. listopadu. Abych vám nyní ukázal, jak se potlačuje každé volné slovo kritiky poměrů ve státě a jednotlivých stran, aby se zabránilo tomu, aby se veřejnost nedověděla o jednání jednotlivých vládních stran, chci vám přečísti jen jedno místo, jež včera bylo v našich listech censurováno, a budete museti doznati, že taková censurní prakse byla by bývala nemožnou dokonce i v tom rozkřičeném starém policejním státě Rakousku. V článku časopisu "Sozialdemokrat", ve kterém se polemisuje pod titulem "Křesťanští sociálové zahajují volební tažení" proti křesťanskosociálnímu tisku, byl zabaven odstavec, jenž zní takto: "Křesťanští sociálové horují pro demokracii a o svém sociálním programu jen před volbami. Ve skutečnosti kašlou na demokracii a spoléhají se raději na státního zástupce, který z příkazu křesťansko-sociálního ministra spravedlnosti zabavuje naše časopisy, pronásleduje naše organisace mládeže, a jejich demokracie záleží v tom, že dokonce volají po zákoně na ochranu republiky proti nám, což ještě neučinila žádná německá strana." Tato věta odstavce byla zabavena, ačkoliv se v něm polemisuje jen proti článku hlavního listu křesťansko-sociální strany, ve kterém se vyslovoval podiv nad tím, že se neprovádí zabavování našeho tisku s odvoláním na ustanovení zákona na ochranu republiky. Jak pak se zachovala křesťansko-sociální strana, jež nyní volá po zákonu na ochranu republiky, druhdy k zákonu na ochranu republiky, když byl projednáván v zákonodárném sboru? Tenkráte proslovil posl. Křepek řeč, ve které jménem svazu německých zemědělců, národní strany, německé křesťansko-sociální strany a jménem německých demokratů prohlásil mezi jiným doslovně: "Jsou namířeny proti smýšlení státních občanů a nejsou ničím jiným, než zakrytým terorem určitého politického nazírání na stát ve formě zákonů vzniklých v parlamentní formě." Mluvil-li o zákonech v množném čísle, poznamenávám, že se tenkráte jednalo nejen o zákon na ochranu republiky, nýbrž i o zákony o zřízení státního soudu. Takové bylo tenkráte chování německých křesťanských sociálů k zákonu na ochranu republiky a dnes volají státní zastupitelství, aby podle ustanovení zákona na ochranu republiky zahájilo stíhání proti německé oposiční straně.

Že při celé této censurní praksi nejde o nic jiného než o ochranu vládních stran před kritikou, vysvítá také z konfiskace jednoho odstavce úvodního článku v našem včerejším listě. Tam se psalo: "Od té doby, co máme německého křesťansko-sociálního ministra spravedlnosti, od té doby, co týž Mayr-Harting, který dříve si s oblibou hrál na mluvčího oposice a jejich demokratických požadavků, spravuje důležitý odbor spravedlnosti započalo pro německé dělnické hnutí období zostřených nesnesitelných šikan a pronásledování. Naše časopisy jsou zabavovány nejbezohlednějším způsobem a s průhledným úmyslem, abychom byli finančně poškozeni, aby nám za naše oposiční chování byly uloženy peněžité tresty několika desetitisíců korun. Tyto konfiskace dosáhly stupně, který upozorňuje cizinu na svobodu tisku za režimu Mayr-Hartinga a vede k otiskování obrázků našich zkomolených listů. Naše organisace jsou pronásledovány způsobem, jenž připomíná doby nejhoršího pronásledování dělnického hnutí za období Taaffeho. Proces proti naší organisaci mládeže jest neslýchaným zostřením politické persekuční prakse a připomíná veliké velezrádné procesy, jež staré Rakousko inscenovalo proti českému osvobozovacímu hnutí - ovšem za války a za výminečného stavu. Již v loňském boji při volbách do obcí chtěli brzditi naši agitaci zákazem plakátů a letáků a způsobili nám takovým úředním jednáním těžkou finanční škodu. Není na západ od Litavy a Visly evropského státu spravovaného parlamentně, ve kterém by státním úřadům napadlo zasahovati do volebního boje politických stran zákazy plakátů. V civilisované Evropě není strany, jež by volala na ochranu svých politických zájmů censora a státního zástupce. Mayr-Harting činí z censora hlavní oporu ve svém volebním boji proti sociální demokracii."

Nedosti však na tom, že se zabavují noviny, také vylepování našich volebních plakátů pro příští volební boj bylo úředně zakázáno. Dokonce tam, kde okresní správa politická udělila již povolení k vylepení, bylo toto povolení v posledních dnech opět odvoláno a plakátování zakázáno, což je snad dostatečným důkazem toho, že se to stalo na vyšší rozkaz z Prahy. Avšak nejen, že se noviny zabavují, nýbrž byly dokonce s odvoláním na ustanovení zákona na ochranu republiky za období této většiny zastaveny komunistické noviny, aby se tak dosáhlo napravujícího účinku ve volebním boji.

Takovými opatřeními snaží se dosíci posílení stran, jež mají ve státě vládu. Naše organisace mládeže vedly nejen nyní, nýbrž již ve starém Rakousku, stejně jako sociálně-demokratická strana vůbec, boj o mír a proti militarismu. Ve starém Rakousku se však nikdo neodvážil působiti proto našim organisacím potíže. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Nyní nastává bezohledné pronásledování našich organisací mládeže a hrozí se jim rozpuštěním. Všechno to se děje, abychom byli zastrašeni a aby oposice byla oslabena, v naději, že se tím dojde k posílení většiny a k udržení většiny nynějších koaličních stran.

Nyní se obracím opět ke kapitole sociální pojištění. Ačkoliv moji kol. Taub a Schäfer v rozpravě vyložili obšírně naše stanovisko k zákonu o sociálním pojištění, je přece třeba ukázati ještě také nyní v hrubých obrysech, jak jsme si představovali novelisaci sociálního pojištění. Zákon o sociálním pojištění nevyhověl v plném rozsahu potřebám dělnické třídy a vyslovili jsme toto své mínění také r. 1924 při poradách o zákoně o sociálním pojištění a pokusili jsme se podáním pozměňovacích návrhů zlepšiti tento zákon o sociálním pojištění. Nesouhlasili jsme se zmenšením počtu mzdových tříd, a pro pojištěné bylo to těžké poškození, že zákon změnil podmínečnou karenční lhůtu, proti jejímuž zachování byli nejen pojištěnci, nýbrž také odborníci, v absolutní, čímž se dosáhlo toho, že pojištěnci, byli-li nemocni méně než 14 dnů, nedostávali nemocenské za 1 4 dnů, nýbrž často jen za 10 a 9 dnů. Vždyť nešlo jen o naprostou karenční lhůtu, nýbrž podle ustanovení se nesmělo vypláceti nemocenské také za neděle a za dny, kdy se nepracovalo, jestliže to byl poslední den nemoci. Snížení příspěvků na nemocenské pojištění přineslo velmi značné zkrácení dávek sociálního pojištění na škodu pojištěnců. Všechny vyšší dávky v nemocenském pojištění musely býti zastaveny, a to se znatelně projevilo zvláště při dávkách pro členy rodiny a při péči v mateřství. Proti všem těmto zhoršením nemocenského pojištění zákonem o sociálním pojištění museli jsme se postaviti již r. 1924 a je samozřejmo, že i při novelisaci zákona o sociálním pojištění promluvili jsme o potřebách dělnictva stran změny dotčených ustanovení. Těžkou vadou zákona o sociálním pojištění bylo také, že ze starobního a invalidního pojištění byly vyloučeny všechny osoby, jež překročily věk 60 let a dosud nebyl splněn slib, který byl dán již r. 1924, že zvláštním zákonem má dojíti k zaopatření těchto vyloučených osob. Nejen my, nýbrž také strany většiny, označovaly jako bezpráví, že jsme v sociálním pojištění neměli a nemáme bezpodmínečného zaopatření vdov, poněvadž se požívání důchodu vdovského učinilo závislým na invaliditě. Toto bezpráví ženy dělníků pociťovaly tím tíže, poněvadž mohly poukazovati na to, že ženy zaměstnanců, ať jsou ve službě státní, veřejné službě nebo v soukromé službě, mají bezpodmínečný nárok na zaopatření, dokonce v pojištění horníků je bezpodmínečné zaopatření vdov, jak tomu jinak nemůže býti. (Posl. Pohl [německy]: Již po 50 let!) Nejen od 50 let je v zákoně, nýbrž již při poradách o sociálním pojištění bylo to zdůrazněno, že je zcela vyloučeno, aby zákon o bratrských pokladnách byl v tomto směru přizpůsoben zákonu o sociálním pojištění. Pojištění pro případ invalidity a stáří je nepostačující a nedostatečné. Postavili jsme se při poradách o zákonu o sociálním pojištění proti čekatelské době 3 let, jsme toho mínění, že také tato čekatelská doba, jak nyní je upravena novelou, je zvláště pro počátek příliš dlouhá. Novelou byla ovšem nyní provedena také některá zlepšení zákona o sociálním pojištění, o tom ještě promluvím, jež však jsou nedostačující. Ani návrhy komise odborníků dosazené Ústřední sociální pojišťovnou nebyly při novelisaci zákona o sociálním pojištění převzaty v plném rozsahu. Komise odborníků dosazená Ústřední sociální pojišťovnou skládala se nejen ze zástupců pojištěných a z odborníků, nýbrž také ze zástupců organisací průmyslníků a také zemědělských organisací, v komisi zasedal v zastoupení zemědělců také pan dr Suchý, a to, co bylo vypracováno v komisi odborníků, znamenalo dohodu, jež byla ujednána mezi zástupci pojištěnců a organisací podnikatelských, čítaje v to zástupce zemědělců. Tedy ani tato dohoda vypracovaná komisí odborníků, jež nás nikterak neuspokojovala, nenalezla milosti před očima zástupců koaličních stran. I to v sociálně-politickém výboru strany většiny na příkaz "osmičky" zamítly. Musíme konstatovati, že také novelou k zákonu o sociálním pojištění došlo k mnohým zhoršením dosavadního zákona. Komise odborníků učinila mezi jiným také návrh, aby do pojištění byli pojati přestárlí, že má býti o tyto osoby, které zákonem z r. 1924 byly vyloučeny z pojištění pro překročení věku, postaráno ne teprve zvláštním zákonem, nýbrž již novelisací zákona o sociálním pojištění. Ústřední sociální pojišťovna považovala za možné upraviti zaopatření starých osob v rámci tohoto zákona. Také to většina odmítla, jak jsem řekl, na rozkaz "osmičky".

Nyní má býti upraveno zaopatření starých osob zvláštním zákonem. Nemohli jsme dosud dosíci toho, aby vláda předložila sněmovně v čas a již nyní elaborát, který již byl vypracován, aby tento zákon vstoupil skutečně v účinnost prvního ledna příštího roku. Mohli jsme se z novin dověděti, jak má vypadati toto zaopatření starých osob. Stát má na zaopatření těchto osob starých přes 65 let vynaložiti ročně 500 Kč, obce přes 50.000 obyvatel mají přispěti 20% této částky, jestliže však budou požívati zaopatření muž a žena, pak má býti tato kvota pro každého jednotlivce, pro muže a ženu, snížena na 300 Kč, takže oba dohromady mají dostati částku 600 Kč, k tomu pak příspěvek obcí přes 50.000 obyvatel 20% ty a při menším počtu obyvatel 10%ty, takže tedy v takovém případě bude starobní zaopatření činiti denně 1 Kč 37 hal. Z toho mají ti lidé žíti, to je to starobní zaopatření, které chystá nynější vláda. Je dobře, že jsme již nyní zvěděli, jak bude tento zákon vypadati, aby si obyvatelstvo, jež má na těchto ustanoveních zájem, mohlo učiniti nejen úsudek, nýbrž aby v nastávajícím volebním boji mohlo se také hned poděkovati za takové jednání stran většiny.

Ani ta zlepšení tedy, která navrhuje komise odborníků, za to však další zhoršení dosavad platného zákona o sociální pojištění, vyloučení rodinných příslušníků zaměstnavatelových z pojištění. Již v soc.-politickém výboru jsme poukázali na to, že mnozí z rodinných příslušníků zaměstnavatelových, kteří jsou v podniku stále zaměstnáni, také řemeslně, právě tak potřebují pojištění jako pak, když jsou zaměstnáni v jiném podniku, a že mnoho těchto rodinných příslušníků podnikatelů je u svých rodičů a příslušníků zaměstnáno jen přechodně a že pak jdou do jiného podniku a že těžce pociťují, že teprve pak musí prodělávati čekatelskou dobu a že se jim do pojištění nezapočítává doba, po kterou byli zaměstnáni v podniku svého otce. Vyloučení mladistvých z pojištění je těžkým poškozením pro ně a ani k tomu nebylo možno pohnouti pány ze stran většiny, aby do pojištění byli pojati alespoň ti mladiství, kteří jsou zaměstnáni v průmyslových podnicích za plat. Vyloučení sezonních dělníků a domáckých dělníků nenechalo se padnouti, nýbrž má dojíti k jejich vyloučení, jak se praví v novele, nařízením vlády.

Nyní přicházím k otázce, jež při hlasování o novele sociálního pojištění dala vlastní podnět k scénám, jež se zde odehrály, k mzdovým třídám. Pan zpravodaj nám dnes vyprávěl, že se v jedné schůzi, jež trvala 20 hodin, přišlo v poslední chvíli s návrhem na rozšíření mzdových tříd, a této okolnosti prý nutno přičísti, že se bez zralejší úvahy vyhovělo návrhu oposice na rozšíření mzdových tříd. Rád bych trochu probudil paměť pana zpravodaje a vylíčil, jak se to vlastně událo.

Kol. Taub podal jménem našich zástupců v soc.-politickém výboru návrh, aby počet mzdových tříd byl rozmnožen z 10 na 12. Když tento návrh byl předčítán, byl to předseda soc.-politického výboru, křesťansko-sociální posl. Čuřík, který ve výboru prohlásil, že, není-li již možno rozmnožiti počet mzdových tříd na 12, že by prý přece bylo možno uvažovati o tom, aby počet mzdových tříd byl zvýšen alespoň na 11, a vyzval pana zpravodaje a zástupce ministerstva, aby se vyjádřili, co by řekli k takovému návrhu. Páni zástupci ministerstva nepřednesli námitek a pan zpravodaj Malík podal návrh, aby počet mzdových tříd byl zvýšen z 10 na 11 a kol. Taub prohlásil, že souhlasí se měnou tohoto svého návrhu, kterou provedl zpravodaj, a bylo nejen většinou výboru, nýbrž jednohlasně usneseno, aby počet mzdových tříd byl zvýšen z 10 na 11.

Pánové, pak byl za kulisami učiněn pokus dosíci toho, aby tento ústupek, který již strany většiny učinily, byl opět škrtnut. Zástupcové koaličních stran v soc.-politickém výboru byli svými stranami a "osmičkou" desavuováni a na návrh pana Hodáče donuceni, aby v plenu zamítli to, co sami v soc. politickém výboru navrhli a na čem se spolu usnesli. Tak se ta věc odehrála a shledáte pochopitelným, že při chvatu, se kterým byl tento škrt opět proveden, nebylo ani úplně škrtáno, shledáte však také pochopitelným, že oposiční strany, jež měly zájem na tom, aby dávky alespoň nemocenského pojištění, byly zavedením 11. mzdové třídy poněkud zvýšeny, byly škrtnutím pobouřeny a své pobouření projevily.

Přede mnou promluvil pan kol. Horpynka jménem německé strany národní a ohradil se proti výtce, že prý se spoluúčastnili obstrukce při hlasování o novele. Nuže, nebyla by to bývala veliká ostuda pro pana kol. Horpynku a pro pány z německé strany národní, kdyby se byli bývali účastnili protestu proti tomuto postupu při jednání o rozdělení tříd, a ukazuje to velmi dobře povahu pánů z německé strany národní, odmítají-li výtku, že se jako marxistické strany postavily proti takovému postupu.

Těžký byl boj při jednání o paritě v soc. politickém výboru a novela zákona o sociálním pojištění, jak dnes opět před námi leží, přinesla těžké zkrácení práv dělnictva. Naše stanovisko jest, že zaměstnavatelé nemají co mluviti do správy ústavů dělnického pojištění, nýbrž že pojišťovací ústavy dělnické mají spravovati pojištěnci. A již to je bezprávím, že se zaměstnavatelům vůbec ponechává nějaký vliv. Nyní bylo sice zabráněno paritě v představenstvu, avšak touto novelou se zavádí, že se nejdůležitějšími otázkami provádění nemocenského pojištění pověřuje společný výbor představenstva a dozorčího výboru, a v tomto společném výboru je parita 12: 12. 9 zaměstnavatelů v dozorčím výboru, 3 zaměstnavatelé v představenstvu, a ti mají rozhodovati o nejdůležitějších otázkách provádění zákona. Je to tedy zkrácením práv pojištěnců, loupeží nabytých práv * a všichni dělníci bez rozdílu stranického od stínu budou museti souditi nad oněmi stranami, jež toto zkrácení práv provedly. Svazy jsou pánům z měšťácké většiny trnem v oku. Pryč se svazy, pryč alespoň se závazností svazů, za to vytvořiti zemské úřadovny. Na jedné straně křičíte nad vysokými náklad správními a na druhé straně chcete zaváděti nový aparát, kterým by se správa nejen zhoršila, nýbrž také velmi značně zdražila. Při tom máme také opět národnostní moment. Až budou zřízeny zemské úřadovny, odstraní se ta trocha národnostní samosprávy, kterou dosud máme ve svazech, poněvadž v zemských úřadovnách, na které se přenáší také působnost svazů, nebudeme již míti oné samosprávy, jako tomu jest u svazů.

Páni se bojí výsledku voleb, nejen politických voleb, nýbrž i voleb do pojišťoven. Žádné volby, nýbrž jmenování představenstev a dozorčích výborů, jmenování také rozhodčích soudů, aby byla možnost pokud jen možno dlouho oddalovati volby.

Jsme-li pro jednotnou pokladnu a proti tříštění pojištění, tedy nejen z důvodů organisačních, nýbrž proto, že pojištění může býti jen tenkráte dobré, jestliže je vybudováno na zásadě společenství risika a vyrovnání risika. Budujete-li pojištění stavovské a vyjímáte-li z pojištění lepší risika, a pak v jiných pojišťovnách zůstanou horší risika, čímž jsou také hospodářsky slabší, znamená to pro vrstvy hospodářsky slabší těžké poškození. Vede-li se tedy boj o jednotnou pokladnu, tedy v zájmu hospodářsky slabších, je těžkým jejich poškozením, že nyní má novela umožniti další tříštění nemocenského pojištění.

Nyní bych přešel k oněm změnám, jež provedl senát, a k oněm, jež, ač by jich bývalo bylo třeba, nebyly provedeny.

V §u 77 zákona o sociálním pojištění ve znění novely je obsaženo ustanovení, že se výbor Ústřední sociální pojišťovny skládá ze 40 členů a 40 náhradníků. Poukázal jsem v soc.-politickém výboru na nesmyslnost takového ustanovení a řekl jsem, že přece je úmyslem, aby náhradníci nastoupili tenkráte, vystoupí-li člen výboru nebo je-li zaneprázdněn a že je proto třeba přeformulování tohoto ustanovení §u 77. Prohlašuji výslovně, pane zpravodaji, že váš kolega z klubu, p. dr Viškovský, ujal se v rozpravě k tomuto mému podnětu slova a prohlásil, že tato moje výtka je správná a opodstatněná. Že by se měla provésti formulace, že výbor sestává ze 40 členů a že má býti za každého člena zvolen náhradník, který by nastoupil na místo vystoupivšího nebo zaneprázdněného člena výboru. Tak by byla ta formulace správná, řekl kol. Viškovský, a pan zpravodaj Malík se k tomu připojil a prohlásil: Pánové, já tu změnu provedu, ponechte to jen mně, abych s pány z ministerstva provedl konečnou redakci v tomto smyslu. Tato konečná stylisace ve správné formě byla opominuta, ačkoliv by bývala tato změna plně vyhověla usnesení výboru. Senát zapomněl na tuto opravu, na čemž přirozeně jsou vinni nejen páni z ministerstva sociální péče, nýbrž především páni z "osmičky", kteří tyto opravy, jak nám dnes pan zpravodaj pověděl, jménem stran většiny prováděli.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP