Rovněž je nutno se strany min. zemědělství
věnovati našemu vinařství zvláštní
pozornost a podporu na znovuvybudování vinic, které
byly mrazem, révokazem a jinými nákazami
zničeny.
Zvelebovací akce v ovocnictví bude napříště
zasluhovati větší pozornosti, abychom i v tomto
oboru byli napříště soběstační
co se týče jak kvality, tak i kvantity našeho
ovoce a zeleniny.
Rovněž celá položka přímého
zvelebování hospodářství polního
ve výrobě rostlinné. která je v rozpočtu
preliminována částkou 3,854.500 Kč,
je pro svou důležitost velice nízká
a bude nutno tuto položku pro příště
zvýšiti, aby tak akce zvelebovací netrpěla
nedostatkem finanční podpory. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Buday.) Slavná
sněmovno! S radostí nutno vítati položku
na práce vodohospodářské a kulturně
technické, která je preliminována částkou
67,000.000 Kč. Zde jde o nejdůležitější
a nejvýznačnější národohospodářský
problém, kterým lze zvýšiti zemědělskou
produkci. Za rok 1927 bylo 23.000 ha půdy meliorováno.
Jsme hrdi, že se v melioračním rozvoji jeví
stále rostoucí intensita, a ruch ten vede zemědělec
moravský. Ovšem položka na meliorace v rozpočtu
uvedená nedostačuje na příznivé
vyřízení žádostí a v důsledku
toho ani na to, aby byly vyplaceny podpory, které jsou
již splatny.
Při této příležitosti apeluji
na ministerstvo financí, aby urychleně vyřizovalo
žádosti o meliorační podpory, které
často dlouhou dobu zůstávají nevyřízeny.
Tím ztěžuje a zdražuje se tempo melioračních
prací. Vřele vítá naše zemědělství
sdělení p. ministra zemědělství,
který připravil osnovu zákona o státním
fondu pro vodohospodářské meliorace.
Důležitým prostředkem ke zvelebení
polního hospodářství jest vedle meliorací
zcelování pozemků. Podrobně jsem se
o této důležité věci pro zemědělství
zmínil loňského roku při rozpočtové
debatě. Bohužel se na věci nic nezměnilo
a tak nám nezbývá, než kojiti se nadějí,
že konečně asi za 160 roků budeme míti
na Moravě, půjde-li to tímto tempem, akci
zcelovací provedenou. Samo ministerstvo zemědělství
uznává, že zájem a důležitost
zcelování pozemků by zasluhovala větší
pozornosti. Snad najde se pochopení pro příště.
Rozpočtová položka pro agrární
operace 100.000 Kč naprosto nedostačuje. Rovněž
je třeba, aby rozšířen byl stav výkonných
techniků ke zdolání práce několika
desítek obcí, které už na provedení
komasace čekají řadu let.
Vřele vítáme nové podnikání
ministerstva zemědělství v oboru zemědělského
stavebnictví, kde po vzoru švýcarském
hodlá býti nápomocno udělením
bezplatných porad ve stavebních záležitostech,
rozpočtech novostaveb, pořizování
účelných plánů stavebnišť
až ke konečné technické i ekonomické
kolaudaci.
Tím dostane se našemu venkovu krásného,
ekonomicky a zdravotně účelného bydlení
a vzorných hospodářských budov. Naše
vesnice nabudou tak nového vzhledu použitím
všech nových poznatků zemědělského
stavitelství.
Slavná sněmovno! Neméně důležitá
pro zemědělce jest otázka živelních
pohrom. Proto s radostí konstatuji, že ministerstvo
zemědělství do svého rozpočtu
zařadilo státní příspěvek
pro československou krupobitní a dobytčí
pojišťovnu v částce 4,000.000 Kč,
které podle §u 25 vládního návrhu
tisk 1703 jsou na ministerstvo zemědělství
rozpočteny.
Nejtěžšími risiky jsou nesporně
živelní škody, jednak vzhledem na jejich intensitu,
jednak na jejich nezávislost na lidské vůli.
Zemědělská výroba, která dnes
representuje se svými vysokými hodnotami a investicemi
dnešního intensivního provozu v poměru
k ostatním výrobním odvětvím
největší část našeho národního
jmění, jest ve svých hlavních součástkách
výroby rostlinné a živočišné
daleko větší měrou závislá
na zevnějších poměrech než ostatní
hospodářská odvětví.
Hospodářský výsledek zemědělské
výroby jest vzhledem na svoji zvláštní
povahu z velké části neodvislý od
vůle a činnosti lidské.
Výrobní odvětví zemědělské
jest ohroženo těžkými pohromami, jakých
neznají jiná odvětví. Problém
zajištění risika zemědělské
výroby je dnes důležitým problémem
národohospodářským, jelikož je
základního významu pro rentabilitu provozu
soukromých hospodářství a ve svém
celku též zvláštního významu
pro národní hospodářství. Celková
hodnota naší rostlinné výroby odhaduje
se r. 1926 na základě sklizňové statistiky
a průměru bursovních cen z měsíce
září a října přibližně
na 18 miliard Kč, z čehož připadá
na plodiny pojistitelné proti krupobití okrouhle
14 a půl miliardy Kč. Hodnotu hlavních druhů
skotu hospodářského zvířectva
možno podle sčítání z konce r.
1925 stanoviti takto: 10,076.552 kusů dobytka v hodnotě
16.633,794.400 Kč. Risika zemědělské
výroby vyznačují se tím, že škody
se dostavují zpravidla s naprostou nepravidelností
a se silně střídající se intensitou,
a hlavně tím, že nastoupení a účinky
jich se vymykají z velké části lidskému
vlivu nebo aspoň vlivu poškozených.
Vybudování a rozšíření
zemědělského pojištění
jest příkazem zdravé národohospodářské
politiky, která jest úzce spjata s rentabilitou
podnikání zemědělského a hospodářské
nezávislostí zemědělců.
Kruhy zemědělské přikládají
otázce pojištění krupobitního
a dobytčího na podkladě dobrovolném
mimořádnou důležitost hospodářskou
a sociální, a žádají, aby předložená
vládní osnova tisk 1703, jíž se zřizuje
československá krupobitní a dobytčí
pojišťovna, byla urychleně ústavně
projednána.
Slavná sněmovno! K intensivnímu rozvoji našeho
zemědělství jest nutno, aby upraven byl právní
pracovní poměr v zemědělství.
Revoluční zákonodárství zákonem
ze dne 17. října 1919, č. 571 Sb. z. a n.,
odstraňuje pracovní a čelední knížky
a trestnost bezdůvodného zrušení pracovního
a čeledního poměru. Zákon tento je
dílem revolučního smýšlení
a plodem tehdejších politických poměrů,
a jako náhrada ze čelední a pracovní
knížky zavádí se zákonem ze dne
8. srpna 1919, č. 84 Sb. z. a n., občanská
legitimace. Zákon tento nevztahuje se na Slovensko. Praktické
důsledky odstranění čeledních
a pracovních knížek, jakož i odstranění
trestnosti bezdůvodného zrušení služebního
poměru brzo se dostavily v té formě, že
zaměstnanec uzavřel služební smlouvy
s několika zaměstnavateli a nenastoupil pak nikde
atd., projevují se dále zásadním uvolněním
poměrů mezi hospodářem-zaměstnavatelem
a dělníkem v zemědělství. Čelední
a pracovní knížka byla dokumentem osobním,
legitimací, dokladem o druhu a jakosti dělníka,
o jeho vlastnostech osobních, stálosti a přičinlivosti.
Byla však také u dobrého dělníka
nebo čeledína nejlepším pochvalným
doporučením, na které bylo dělnictvo
a čeleď hrdo. (Posl. inž. Záhorský:
To reguluje občanský zákon, nač je
třeba knížky?) Pane kolego, vždyť
víte, jak to vypadá.
Zmíněným zákonem odstraněny
byly čelední a pracovní knížky,
ale nenalezena vhodná náhrada, která by plnila
onu kladnou funkci starých čeledních a pracovních
knížek.
V praxi se ukazuje, že zrušení čeledních
a pracovních knížek jest vhodným prostředím
pro různá individua, utíkající
před světlem veřejné evidence; a zemědělec,
jeho majetek a práce nemá prostředku, kterým
by se proti tomuto nebezpečí chránil.
Je proto nutno, aby cestou zákonnou právní
pracovní poměry v zemědělství
byly upraveny.
Pokud jde o pozemkovou reformu, chtěl bych ještě
upozorniti, že ještě není hotova. Přídělová
akce v historických zemích jest skoro ukončena,
ale zbývá akce druhá, a to právní,
stabilisační, kterou jest nutno provésti
s největším urychlením, avšak s
naprostou přesností.
Obrovský rozsah zaknihovací akce, kterou Státní
pozemkový úřad musí zdolati, vysvitne
z toho, když si uvědomíme, že příděl
byl dosud proveden v cirka 7200 obcích.
Pro knihovací elaborát je nutno vypracovati přesné
situační plány, které pak s přídělovou
listinou vtělí se do knih. Na zhotovení těchto
plánků pracuje vedle Státního pozemkového
úřadu 330 kanceláří civilně
technických. Z toho je patrno, jakou ohromnou práci
je nutno Státnímu pozemkovému úřadu
zdolati, aby urychleně provedl zaknihovací práci
drobného přídělu a uvedl tak do pořádku
právní stav, na který statisíce drobných
zemědělců čeká.
Při této příležitosti upozorňuji
na kritický stav našich přidělců-kolonistů
a prosím, aby zodpovědní činitelé
ve Státním pozemkovém úřadě
a vláda otázce této věnovali svou
pozornost a urychleně odstranili veškeré těžkosti,
které tito nezaviněně prožívají.
Lesní reforma budiž provedena v zájmu veřejných
korporací státu, zemí, okresů a obcí
do všech důsledků.
Slavná sněmovno! Přicházím
k rozpočtu ministerstva veř. prací, kde položka
na elektrisaci venkova, preliminovaná částkou
10 milionů Kč, je nedostatečná a na
kterou bylo už při úpravě zákona,
kterým se mění některá ustanovení
zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb.
z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova
pamatováno schválením resolucí, ve
které se vláda vyzývá, aby počínajíc
rokem 1929 zařazovala do rozpočtu státního
každoročně na finanční podporu
elektrisace venkova nejméně 90 milionů Kč,
aby účelu zákona bylo dosaženo. Dnešní
stav je tak kritický, že dotace na podporu soustavné
elektrisace jsou skoro vyčerpané.
Netřeba zdůrazňovati, že elektrisace
se stala všeobecnou potřebou občanstva a všestranná
použivatelnost elektrické energie činí
z elektrisace zemědělství a venkovských
obcí otázku velikého národohospodářského
významu.
Vzhledem k urychlenému provedení elektrisace venkova
je potřeba, aby schválená resoluce uvedena
byla v život současně s návrhy, které
v té věci podala naše strana, a to jednak na
zřízení elektrisačního fondu
a zvýšení dotace z 10 na 30 milionů
Kč ročně.
Pan generální zpravodaj rozpočtu dr Hnídek
ve zprávě o rozpočtu prohlásil:
zákon šetrnosti musí býti i v budoucnu
nejdůležitější zásadou rozpočtu,
totiž že bude nutno sáhnouti k nejúčinnějšímu
prostředku k šetrnosti, což však znamená,
nešetřiti na investicích, které jsou
rentabilní. Jisto je, že jedna z takovýchto
rentabilních investic jest stavba údolní
přehrady na řece Dyji u Vranova. (K posl. Srbovi:)
Bývalý p. ministr Srba zná celou
tu historii. Já připomínám, že
již r. 1926 při rozpočtové debatě
zevrubně jsem o této kapitole s hlediska zemědělského
a národohospodářského pojednal. Na
podkladě statistických dat je rentabilita údolní
přehrady vranovské úplně zabezpečena.
A proto již loňského roku při rozpočtové
debatě apeloval jsem na pana ministra veř. prací,
který na tuto přehradu zařadil do rozpočtu
na r. 1928 5 milionů Kč, aby se s vypsáním
stavby neodkládalo, zvlášť když zemský
stavební úřad dokončil již všechny
přípravy k vypsání nabídkového
řízení na stavbu přehradní
zdi. V letošním rozpočtu ministerstva veř.
prací je na tuto stavbu u Vranova na Dyji rovněž
zařazeno 5,100.000 Kč. Pan ministr veř. prací
dr Spina sdělil deputaci moravského spolku
pro úpravu řek a průplavů dne 10.
října 1928, že ministerstvo financí
skutečně již udělilo svůj souhlas
ke stavbě údolní přehrady ve Vranově
a že, nenastanou-li již žádné nepředvídané
překážky, bude stavba vypsána již
v listopadu 1928.
Dosud stálo proti tomu ministerstvo financí, které
stále říkalo, že zamýšlená
stavba údolní přehrady u Vranova je dílo,
které nebude výnosné, že bude státi
mnohem více, než jest projektováno, a že
konečně nelze dovoliti, aby zemský výbor
moravský nastrkal do toho miliony, když mu chybí.
V poslední době však se situace změnila
tím, že sám pan ministr financí uznává
národohospodářský význam vranovské
přehrady a uděluje souhlas ku stavbě, ovšem
za určitých podmínek, a to: Zvýšení
příspěvku zájemníků
z 2 a 1/2 milionu Kč na 7 milionů Kč. Uzavření
smluv mezi ministerstvem veř. prací a zemí
moravskou a dále uzavření smlouvy mezi ministerstvem
veřejných prací a Západomoravskou
elektrárenskou akciovou společností, pro
stanovení klíče na příspěvky
státu a země moravské k poměru 60%
ke 40% a stanovení příspěvků
Západomoravské elektrárenské akciové
společnosti na 16 milionů Kč, nehledě
ku převzetí výdajů na elektrárnu.
Nás nejvíce zajímá podmínka
prvá, neboť je všem známo, tedy i ministerstvu
financí, že příspěvky o 180%
zvýšené bude lze od zájemců jen
velice těžce sehnati, a proto zdá se mně,
že ministerstvo financí svým návrhem
pracuje k tomu, aby celý návrh stavby údolní
přehrady u Vranova znovu na dlouhou dobu byl odložen.
Ministerstvo financí počítá s tím,
že nové vyjednávání o zvýšení
příspěvků protáhne se několik
let a že mezi tím celý projekt pomalu usne.
Tak staví se rozhodující činitelé
v ministerstvu financí proti důležitým
otázkám rentabilních investic na jižní
Moravě a pro 4 1/2 milionů Kč, které
mají zájemníci na zvýšených
příspěvcích přinést,
chtěli by toto veliké dílo zmařiti.
Myslím, že přispěje-li stát nyní
o 4 1/2 milionů Kč více nebo méně
ku stavbě, není konečně asi pro něho
již rozhodující při projektu, jenž
úhrnem bude státi asi 100 milionů Kč,
které si ministerstvo dodatečně vybere ze
zhodnocených pozemků.
Věřím však, že pan ministr financí
dr Engliš, který po dlouhé době
uznal národohospodářský význam
vranovského díla, že se i přičiní,
aby i v brzku odstranil tvrdé podmínky, které
tomuto dílu postavil v cestu, a nebude už dalších
podmínek klásti.
Zájemníci jistě přičiní
se, aby kladené podmínky splnili do nejvyšších
možností. Ovšem nelze ani zde poplatníka
přepínati. Zájemníci naši ukáží
jistě dobrou vůli, ale žádají
totéž od ministerstva financí. Při dobré
vůli ministerstva financí možno otázku
zvýšeného příspěvku řešiti
i tím způsobem, že scházející
část peněz zaplatí obce na určitou
řadu let, zbytek pak mohli by převzíti Západomoravské
elektrárny, kterým by se poskytly určité
výhody a které mají na díle tomto
největší zájem, neboť každý
stavební rok promarněný znamená pro
ně ohromnou ztrátu příjmů.
Na podkladě uvedených důvodů žádám
pp. ministry financí a veřejných prací,
aby odstranili v tomto jubilejním roce všechny stávající
překážky, které jsou v cestě
tohoto velikého díla a které brzdí
celý národohospodářský význam
jižní Moravy, aby tak skutečně došlo
v listopadu t. r. k vypsání nabídkového
řízení údolní přehrady
vranovské, aby pak na jaře roku 1929 mohlo se začíti
se stavbou.
K rozpočtu ministerstva železnic dovolil bych si jen
podotknouti, aby při budování nových
drah přihlíželo se opravdu k projektům,
které jsou nezbytně důležité
v zájmu celostátním.
V prvé řadě jest to dráha Plzeň-Brno
s přípojkami, z nichž kraj jihozápadní
Moravy a jižních Čech má již propracovaný
projekt z Jindřichova Hradce přes Telč, Želetavu,
Mor. Budějovice, Hrotovice-Znojmo, Třebíč.
Tím otevře se nová cesta z Moravy na Slovensko.
Katastrofa v Zaječí ukázala, kam vede přepínání
tratí Berlín, Praha, Česká Třebová-Brno,
Vídeň. V důsledku toho nutno hledat odlehčení,
jednak využitím stávajících,
dobře vybudovaných tratí a jednak stavbou
nových spojů.
Rychlá a snadná odpomoc dá se získat
zvýšenou frekvencí na severozápadní
dráze. Trať tuto nutno vrátit jejímu
mezinárodnímu poslání a upravit rychlíkové
spojení s Vídní a neochromovati hospodářský
život toho dříve tak vzkvétajícího
kraje. Při trochu dobrá vůli nás a
Vídně dá se otázka tato snadno vyřešiti.
Požadavek tento podepřen jest důvody provozními
a technickými jakožto odlehčení nynější
trati Vídeň-Berlín přes Prahu-Českou
Třebovou-Brno, která je provozně přepínána,
jak ukazuje poslední doba, která se vyznačuje
pravidelným zpožďováním všech
osobních vlaků a rychlíků a která
vyvrcholila politováníhodnou katastrofou ve stanici
Zaječí.
Rovněž je nutno, aby naše železniční
správa zavedla na našich lokálkách Kostelec-Cejl-Telč-Dačice-Slavonice-Moravské
Budějovic-Jemnice dopravu motorovými vozy, které
by se rychlejším tempem na této trati pohybovaly
a tím lepšího spojení dosáhly.
Práci, kterou jsme za první desetiletí trvání
naší samostatnosti provedli, jest veliká, jak
ukazují nám rozpočty, které jsme během
té doby projednali, a opravňuje nás zemědělce
k hrdosti, že jsme se k práci pro stát za vedení
svého vůdce min. předsedy Antonína
Švehly vždy hlásili a skutečně
pracovali.
Práce do budoucna jak pro stát, tak i pro zemědělství
je mnoho; je ještě řada otázek, na jejichž
vyřízení naši zemědělci
čekají, proto i do budoucna půjdeme naznačenou
cestou.
Prohlašuji, že budeme hlasovati pro tento jubilejní
rozpočet, abychom dali výraz oddanosti našeho
zemědělského lidu Republice, která
jest konsolidována a stabilisována, jak z předloženého
rozpočtu jest zřejmo.
Jubilejním přáním všeho zemědělského
lidu v republice Československé jest, aby do budoucna
sílil a vzkvétal československý národ
a stát a jeho vyspělé zemědělství.
Končím slovy velkolepé sokolské scény
jubilejní, která znějí: "A kdyby
těžké chvíle přišly znovu,
buď národe z kovu!" (Potlesk.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Dávám slovo ďalšiemu zapísanému
rečníkovi, p. posl. Srbovi.
Posl. Srba: Slavná sněmovno! Předsednictvo
posl. sněmovny odstranilo se stolu pult, chtíc patrně
naučiti pány poslance, aby svých řečí
nečetli, nýbrž je přednášeli.
Toto opatření, jak pánové pozorují,
minulo se úplně svým účelem
z jednoduchých důvodů, že slavné
předsednictvo a celá koalice, která vede
dnes politiku, nepostarala se o to, aby poslanci také dostali
dosti času, aby nejzákladnější
své právo, kontrolu administrativy, mohli při
projednávání rozpočtu také
prováděti. Projednávání rozpočtu
tam, kde 29-členný klub dostane 6 hodin času
a kde se spojují debaty o neštěstí stavebním
s debatou rozpočtovou a vše se počítá
dohromady, stává se věcí směšnou,
poslanci se zbavují svého nejhlavnějšího
práva. Parlamentarismus v tomto státě, poškozovaný
i také se stran jiných, se stává pouhou
hračkou. Pánové budou před dějinami
těžko odpovídati za tento způsob zacházení
s parlamentem, a přijde doba, kdy to, co dnes zavinili,
vrátí se na jejich hlavy.
Také já mohu vzhledem ke krátké době
omeziti se při projednávání rozpočtu
leteckého, na němž mně velmi záleží,
pouze na několik nejnutnějších poznámek,
ač právě zde nemělo by býti
mluveno do větru a mělo by býti podrobně
uvažováno, poněvadž jde o otázky,
které mají pro občany, stát, jeho
politický a hospodářský význam
skutečně dalekosáhlé důsledky.
Pánové, Angličané nedávno,
aby zaujali obyvatelstvo celého státu pro otázky
letecké, uspořádali manévrový
letecký útok na Londýn. Tyto letecké
manévry ukázaly to, co dnes ví každý,
kdo zabývá se letectvím, že v případě
skutečné války bylo by to v první
řadě civilní obyvatelstvo, které by
odnášelo nejtěžším způsobem
nedostatek mírové politiky nebo nedostatek obranných
prostředků. Ono by bylo vyvražďováno
v desetitisících plyny a pumami dříve,
než by se vzpamatovalo, dříve než by válka
vlastně začala. Nejde o věc nepatrnou, nýbrž
o věci, které se týkají existence
celého státu. Nevěřím, že
bychom dělali válku s Německem, od té
doby, co naši nejzuřivější nacionálové,
národní demokraté, sedí v této
vládě i v koalici společně s německými
agrárníky a křesťanskými sociály.
Dovedu si nyní vysvětliti to heslo: Němci
do vlády, my do revoluce; oni skutečně do
revoluce šli, ale s těmi Němci proti sociálnímu
pojištění dělnickému a proti
vlivu dělnictva v něm. S této strany se neobávám
žádného velkého nebezpečí
válečného, ale jsem si vědom toho,
že, dokud v Evropě trvají některé
přímé nebo zastřené diktatury,
můžeme se obávati různých válečných
nebezpečí, a tu je povinností státu,
aby věděl dobře, čeho je potřebí
a jakým způsobem se má brániti.
Nechci však jednati o otázkách vojenských,
mně se jedná opětně, abych zde zdůraznil
ohromný význam letectví občanského
a stále opakoval, co bylo již mnohokráte řečeno:
Vzduch je jediné naše moře, spojující
nás bezprostředně s celým ostatním
světem. Nedovedeme-li si tohoto moře podrobiti a
učiniti je svým služebníkem, stane se
v cizích rukou prostředkem k hospodářskému
a na konec i politickému ovlivňování
našeho státu.
Letošní jízdní řád pouze
německé Lufthansy, jediné společnosti,
vykazuje 162 jejích tratí a na 70 tratí jiných,
čímž však počet ohromně
rychle se množících dopravních tratí
leteckých v celém světě není
nikterak vyčerpán. Dnes možno již létati
nejen po celé Evropě, nýbrž až
k Perskému zálivu, do severní Afriky, do
Senegalu, do Persie, do chanátu Chiva, do afganistanského
Kabulu, do Sibíře, a také řada republik
jihoamerických i tichomořských má
již svá pravidelná letecká spojení
od pobřeží do vnitra země. Doprava pošty
z Evropy do Argentiny zkracuje se dnes i částečným
jen používáním letadel na nějakých
pouhých 8 dnů a za krátko bude možno
v téže době dopravovati na druhou polokouli
i cestující. Z toho vidíme, jak nesmírnou
rychlostí děje se vývin letectví.
Nezajistíme-li si včas svých vlastních
linií mezinárodních, zadáváme
tím velký kus politického významu
a hospodářských možností svého
státu.
V souvislosti s tím je otázka volnosti přeletů
přes jednotlivé státy. Mínění
jsou zde rozdělená a uznávám i některé
důvody, které snad této chvíle mluví
proti a za něž se staví v určitých
případech i naše ministerstvo věcí
zahraničních. Nicméně jsem však
pevně přesvědčen, že ke svobodě
přeletů dojde stejně jako ke svobodě
moří, a považuji to za přímý
zájem malých států vnitrozemských,
mezi něž patříme, aby tomu tak bylo.
Však víme dobře, že již dnes je takřka
nemožno kontrolovati každý přelet cizího
letadla a že by tvrdošíjné lpění
na nutnosti zvláštních povolení ke přeletu
bylo na konec jen pouhým zdáním.
Rozpočet ministerstva veř. prací o civilním
letectví vykazuje na příští rok
nepatrné zlepšení. Roku 1928 žádalo
se 33,504.000 Kč, na rok 1929 35,705.000 Kč, což
je o 2,201.000 Kč více. Pro povahu leteckého
vývinu, který v této době je v období
nejchoulostivějším a postupuje nesmírnou
rychlostí, je toto zvýšení naprosto
nedostatečné. Praví se, že ve Francii
bude žádati nový ministr letectví zvýšení
rozpočtu z 80 mil. franků na jednou tolik, má-li
se Francie dostati z dosavadní stagnace v letectví
opět na přední místo. Srovnáme-li
zájem, který u nás stát přináší
vstříc letectví, t. j. obraně státu
a životním zájmům obchodně-politickým,
kterýžto zájem hodnotí vláda
2 miliony Kč zvýšením rozpočtu,
a jiný zájem, který táž vláda
přináší soukromým ziskům
několika cukrobaronů a který hodnotí
asi 180 miliony, posoudíme tím také, jaký
význam má tato vláda sama pro stát.
Z položek v rozpočtu na letectví chtěl
bych říci, že obnos 11,855.000 Kč na
podporu leteckých společností za daných
poměrů nestačí. Právě
nyní, když tvoření hlavních spojení
do světa má býti v plném proudu, musí
se počítati se sumami většími.
Chtěl bych k tomu ovšem říci, že
máme-li subvenovati obnosy přece jen poměrně
značnými, má také stát právo
určitého vlivu a podílu na případném
zisku subvenovaných společností. Ve francouzském
parlamentě byla debata o této věci, při
níž poukázal socialistický poslanec
velice správně na jednu věc: V hospodářské
státní politice při drahách jsme to
dělali tak, že jsme nejdříve subvencovali
dráhy, když byly v soukromých rukou, pomáhali
jsme těmto společnostem subvencemi, aby je vystavěla,
a když je postavily, tak jsme je zase za drahé peníze,
které jsme už jednou zaplatili, koupili zpět.
My to nesmíme tak dělati při subvencování
takových aerolinií, které bychom státními
subvencemi vlastně vybudovali a pak za drahé peníze,
které jsme už jednou vydali, kupovali. Nepatrný
je obnos 1,840.000 Kč na podporu letectví. Suma
tato by měla býti aspoň desateronásobná.
Co nám schází, jsou nové prototypy
zvláště letadel vícemotorových,
bez nichž naprosto se nemůžeme obejít
z důvodů jak vojenských, tak civilních.
Náš tak zvaný vynikající domácí
průmysl neriskuje sám zpravidla ničeho nového.
Je to stát, který musí nejdříve
vypsati t. zv. ideovou soutěž na nové letadlo
takových a takových vlastností, pak je musí
objednat, nevěda, bude-li to létat nebo ne, pak
musí na svůj náklad dáti provésti
všecka zdokonalení a opravy a pak to buď létá
nebo nelétá. V každém případě
však teprve potom naše továrny letecké
využívají těchto státem draze
zaplacených negativních i positivních zkušeností
pro vlastní výrobu. Věci jsou takové,
že bez této iniciativy státu nebude u nás
vůbec většího technického popokroku
v letectví. Ovšem i zde považuji za nutno, aby
stát dovedl své peníze do letectví
dané žádati pak třeba nepřímo
nazpět a při nejmenším provozoval takovou
politiku, aby nebyl vydírán vysokými cenami
továren.
Z jednotlivých podrobností našeho letectví
zmiňuji se v přední řadě o
letištích jako základu. Pokud se týče
letiště pražského, mohu opakovati pouze,
co jsem řekl již loni. Letiště má
stále dva pány, vojenského a občanského
a nestačí pro oba, je nemoderní, na př.
žádná administrační budova nemá
vůbec přímého výhledu na letiště,
jednotlivé administrační budovy jsou rozházeny
po celé terénu a stejně trvá i skandální
spojení Prahy s letištěm, kde u vysočanského
přejezdu dráhy musí se čekat až
20 minut, ačkoliv terén je vhodný k vybudování
podjezdu. Ani pro pěší není zřízen
přechoz. Je to velká vina a lajdáctví
se strany města Prahy, že takto mrhá neslýchaným
způsobem penězi a časem obyvatelstva. Z Vídně
do Prahy se dostaneme letadlem za 1 1/4 hodiny, z Brna do
Prahy za hodinu a z letiště do Prahy také za
hodinu. Kdyby se počítalo, co to stojí, než
automobil tam čekající se rozjede, kdyby
se počítalo s tou ztrátou času čekajících
povozů, už desetkrát by byl ten podjezd zaplacen.
O vzrůstající dopravě na letiště
najde každý zprávy pravidelně v časopisech.
Jenom jako malou ukázku konstatuji, že kdežto
v červenci r. 1924 bylo dopraveno na pražské
letiště 60 osob, v témže měsíci
roku letošního bylo jich 1100, čili 18kráte
tolik. V poslední době vynořil se plán
přeložiti civilní letiště západně
od Prahy a moderně je vybudovat a ponechat letiště
kbelské vojákům, kteří jsou
rovněž ve stísněné situaci, takže
by bylo pomoženo oběma stranám. Tento úmysl
dlužno co nejvíce vítat a doufám, že
obě ministerstva nedají se od něho odvrátiti.
Rovněž zaslouží úvahy i použití
bývalého sokolského stadionu jako leteckého
nádraží místního. Měl
jsem několikráte příležitost
postaviti se proti návrhu Stadionu na Petříně,
ale nemohl jsem jako veřejný úředník
tak učiniti, poněvadž by se řeklo, že
jsem proti Sokolům. Je to sice krásný terén,
ale není tam možno udělat spojení ze
žádné strany. Vyhodily se velké peníze,
za které se mohl postaviti v Braníku betonový
stadion, kam by vedly silnice ze všech stran, elektrické
tramvaje atd. U nás se musí udělati každý
nesmysl, který si vezme někdo do hlavy. Sokol zastrčil
zisk do kapsy a stát zaplatil planýrku. Dali jsme
as 10 mil. Kč za to.