Hospodářské vzdělání
lidu nevypadá lépe. Na podporu zimních hospodářských
škol, které se v historických zemích
tolik osvědčily, na Slovensku se nevydá ani
haléře, zvláště jde-li o menšinové
školy. My, Němci, na Slovensku, ve Vysokých
Tatrách, vydržujeme z vlastních prostředků
zemědělské zimní kursy již dvě
léta, v nichž se odborně vzdělává
34 žáků a žákyň. Zažádali
jsme o podporu těchto kursů, avšak dostali
odpověď, že na to není peněz. Pro
maďarskou menšinu jest pouze jediná rolnická
škola v Komárně. I tato škola musí
býti vydržována maďarskými zemědělci
z vlastních prostředků a obětaví
lidé přednášejí zdarma, aby se
podporovalo odborné vzdělání v zájmu
zvýšené výroby. Dokud do této
organisace pohlavárů nepronikne duch podpory zemědělství
a potrvá tam duch stranické politiky, není
naděje, že se od této organisace dá
něco očekávati, právě tak málo,
jako se smí doufati, že na Slovensku bude podporována
zvýšená výroba a zemědělské
vzdělání. My, menšiny na Slovensku,
Němci a Maďaři, nikdy se nevzdáme požadavku
na jedno místo pro nás v zemědělské
radě. Nechceme jíti do této organisace, abychom
tam politisovali, na to jsou naši zemědělci
příliš inteligentní, nýbrž
abychom mohli sloužiti podstatné podpoře zemědělství.
Ještě bych rád se zmínil o zajímavém
případě, který také patří
do kapitoly o zvýšené výrobě.
Jedná se o případ, kdy velkonájemci
bylo pole zabráno a nájem vypovězen se současným
zákazem strniště zorati. Kol. Dubický,
který je výtečným zemědělcem,
bude věděti, co to znamená zakazovati hospodáři
zorati strniště. To je přec něco neslýchaného.
Přece mohlo se s ním ujednati, že bude v případě,
že pole bude zabráno, za zorání onoho
pozemku odškodněn. Vždyť při opožděném
zorání jest nebezpečí, že na
onom poli se v příštím roce nebude moci
sklízet. Statky se pronajímají vždy
rok od roku. Kdo najímá statek na rok, nečiní
tak, aby jej normálně obdělal, nýbrž
aby z něho vymrskal vše, co se vymrskati dá.
Co zůstane, jest poušť. To je úplně
zvrácená politika, která také neposlouží
k tomu, aby produkce pšenice, na níž na Slovensku
tolik věcí závisí, byla podporována,
abychom se učinili na cizině nezávislými.
Mohl bych o tomto tematu mluviti ještě celé
hodiny, chci však svoji řeč zakončiti
tím, že prohlašuji, že vzhledem ke zlořádům,
které jsem uvedl, nemůžeme ani já ani
spojená maďarská strana národní
hlasovati pro rozpočet. (Potlesk poslanců maďarské
strany národní.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Kopasz. Uděluji mu slovo.
Posl. Kopasz: Desať rokov nás delí od
doby, ako sa skončila svetová vojna. Len pár
dní nás delí od 28. októbra, kedy
bude nepatrná čiastka obyvateľstva oslavovať
desiate výročie československej samostatnosti.
Ani v jednom štáte sa toľko neoslavuje, ako práve
v Československej republike. Tieto oslavy sú u nás
za to tak často poriadané, aby pozornosť obyvateľstva
odvrátili od tých nesprávností, ktoré
sa na ňom so dňa na deň páchajú.
Pred desiatimi rokmi sme nerátali na to, že dnes na
miesto osláv budeme musieť stále a stále
demonštrovať len za holú existenciu života.
Na to si dnes nesmieme ani spomenúť, že čo
sa nám sľubovalo pred desiatimi rokmi, lebo keď
to spomenieme v časopisoch, tak tieto sú bielené
a rečníci, ktorí sa opovážia
tieto sľuby pripomenúť a upozorniť na tieto
obyvateľstvo, sú nemilosrdne vrhaní do žalárov.
Vnútro-politicky je najdôležitejším
faktom postup radikalizácie pracujúcich vrstiev,
vyvolaný zostreným hospodárskym a politickým
tlakom buržoázie na pracujúci ľud. Tento
ľavý odklon máss, ktorý sa na jare t.
r. prejavil vo veľkom boji za zlepšenie sociálneho
poistenia a v rade mzdových zápasov nachádza
teraz výraz predovšetkým v hnutí proti
drahote a v novej vlne mzdových bojov, ktorých signálom
je rozvinujúce se veľké hnutie baníkov,
zostrenie triednych protív a bojov, je i pre Československo
prevodným zjavom "rekonštrukčnej"
periody a horečných vojnových príprav.
Vedľa "sociálneho" zaisťovania svojích
pozícií pomocou sociálnej demokracie a fašizmu,
stupňuje buržoázia súčasne perzekúciu
revolučného hnutia. Zostrená cenzúra,
hrozby zastavením komunistickej tlače, zákazy
schôdz a prejavov, vyhadzovanie revolučných
železničiarov a iných zamestnancov zo štátnych
služieb, hrozby rozpustením komunistickej strany a
komunistmi vedených massových organizácií,
to všetko sú články jednej reťaze:
"politických" príprav pre vojnu a opatrenia,
ktoré majú pracujúcemu ľudu znemožniť
vedenie denných zápasov. Poburujúca udalosť
v Boroňave v Zakarpatskej Ukrajine, pozorovaná v
tejto súvislosti, nie je zjavom náhodným,
ale ukazuje jasne kurz československej buržoázie,
kurz na biely teror.
Bedlivejšie a sústavnejšie sledovanie otázok
roľníckych, energický kurz za vymanenie rozhodujúcej
massy roľníctva zpod vlivu buržoázie,
naväzovanie na denné ožehavé otázky
roľníctva, menovite daňové, otázky
pôdy a pod. a spojovanie hnutia roľníctva s
triednym bojom proletariátu, to všetko je pre stranu
nezbytnosťou. Obdobný úkol treba splniť
i v otázkach hnutia národnostných menšín,
menovite na Slovensku a v Zakarpatskej Ukrajine, kde otázka
roľnícka je podstatnou čiastkou otázky
národnostnej. Boj proti odpriemyslovaniu Slovenska a Zakarpatskej
Ukrajiny musí byť vedený sústavnejšie
a energickejšie.
Otvorene buržoázna politika reformistov vyžaduje
nezbytné zosilnenie boja proti reformistickým vodcom
pri energickom uplatňovaní taktiky jednotnej fronty
zdola, tvorením orgánov jednotného boja pracujúcich,
silnejšou podporou hnutia závodných výborov
a rád. Heslo celoštátneho sjazdu závodných
výborov a rád je v tomto smere najdôležitejším
a hlavným heslom. Ústredný výbor konštatuje,
že je nutné podrobiť revízii i našu
dosavádnu taktiku jednotnej fronty v obecných zastupiteľstvách
a "samosprávných" inštitúciach.
V Československej republike máme podľa štatistiky
ministerstva sociálnej pečlivosti 917.000 válečných
poškodencov, ač práve vo skutočnosti
ich je o moc viac. Z tohoto počtu válečných
poškodencov je len nepatrná čiastka ako-tak
zabezpečená, kdežto veľká čiastka
týchto by dnes skôr volila smrť, ako taký
život, aký dnes prežíva. Dôkazom
toho sú tie samovraždy válečných
poškodencov, ktoré sú na dennom poriadku.
Československí váleční poškodenci
očakávali, že teraz, v 10. roku trvania československej
samostatnosti, terajšia vláda uzná tie krivdy,
ktoré za 10 rokov na válečných poškodencoch
sa páchali a postará sa o to, aby tieto v jubilejnom
roku boly odčinené.
A hľa! Čo vidíme? Miesto toho, aby týmto
ubožiakom sa pomohlo, znova do rozpočtu na rok 1929
dáva sa menej o 24,647.176 Kč na položku pre
nich určenú, než roku 1928.
Od doby, ako je ministrom sociálnej pečlivosti Msgr.
Šrámek, na válečných poškodencoch
ušetrilo sa takmer 80,000.000 Kč. Roku 1927 bolo z
preliminovaného rozpočtu ušetrené 11,570.000
Kč, samotný rozpočet bol zmenšený
od predošlého o 11,374.000 Kč. Na rok 1928
bolo znova menej preliminované než predošle skoro
o 25,000.000 Kč, z tohoto znova usporí sa nejakých
11 až 12 milionov Kč. Na rok 1929 znova dáva
sa menej do rozpočtu od predošlého takmer o
celých 25,000.000 Kč.
Aby ale pán minister sociálnej pečlivosti
krivdu páchanú na válečných
poškodencoch ututlal a podpory pre nich vyplatené
zväčšil, tak vo finančnom zákone
v XVII. kapitole čítame, že na válečných
poškodencov za 9 rokov jestvovania republiky, teda od r.
1919 do r. 1927 do 31. decembra vyplatilo sa spolu 4.206,262.418
Kč. Teda na oko suma ohromná. Keď ale vezmeme,
že tento obnos bol vyplatený pre tak veľký
počet válečných poškodencov,
tak prídeme na to, že to bola len pramizerná
almužna a žiadna riadna podpora.
Tento ohromný obnos je len preto uvedený, aby i
takto poštval neinformovanú verejnosť proti obetiam
svetovej vojny.
Prečože neuvádzajú i iné ministerstvá,
že koľko vydali za túto dobu na ich rezorty.
Na príklad koľká suma by bola, keďby tak
minister národnej obrany uviedol, že koľko sa
za tú dobu vystrieľalo na cvičeniach, teda
do povetria, koľko sa vydalo na šabličky dôstojníkov,
koľko na nové kulomety a na prípravu nového
vraždenia. Ani minister vnútra neuvádza sumu,
že koľko sa za tú dobu vydalo na četníctvo,
na policiu, na šabličky četníkov, ani
minister zahraničia neuvádza to, že koľko
nás stojí zahraničná propaganda a
ruská emigrácia za tých 9 rokov. Zaiste by
tá suma išla do ťažkých miliardov
a len pre pár ľudí, kdežto tie 4 miliardy
boly vyplatené takmer pre milion válečných
obetí ročne. Darmo hľadáme vo finančnom
zákone to, že za hranicami žije vyše 23.000
válečných poškodencov, že týto
následkom valutových rozdielov ne môžu
riadne žiť, že by sme tam našli odôvodnenie,
že pre týchto sa venuje zvláštna suma.
Vo finančnom zákone tiež sa uvádza,
že koľko válečných poškodencov
zomiera ročne, a to podľa udajov ministra sociálnej
pečlivosti len 4-5%. Áno, to je pravda, že
4-5%, keď to vezmeme spolu, ale probujme to trochu rozoberať,
a keď to rozberieme, tak prídeme na celkom inú
číslicu.
Pán minister sociálnej pečlivosti a tiež
všetci vládni činitelia už roky a roky
sa s tým oháňajú, že by rady
pomohli ťažkým válečným
poškodencom. To isté už párkrát
opakovali páni zpravodaji pri pojednávaní
hranice príjmovej. Bol to pán poslanec Malík,
pán poslanec Vávra a pán poslanec
Pekárek, títo jasne a otvorene prehlásili,
že chcú ťažkým válečným
poškodencom pridať, ale to sa len tak môže
stať, keď sa ľahším zoberie. Teda tých,
ktorým chcú pridať, nezomiera ročne
4-5%, ale ich zomiera 9-10%.
Že vláda zamýšľa válečným
poškodencom, menovite ľahším, podpory zobrať,
dokazuje i to, že ač práve v rozpočte
na rok 1929 dáva sa menej o 25,000.000 Kč na podpory,
ale na sociálno-lekárske prehliadky na to miesto
dáva sa o 310.000 Kč viac než minulý
rok.
Válečné obete teda majú sa čomu
tešiť. Až bude po 10-ročných parádach,
po voľbách okresných a zemských, keď
už terajšie vládné strany nebudú
mať potrebu na massy pri oslavách a na hlasy pri voľbách,
tak začnú pojednávať nový zákon,
jednajúci o válečných poškodencoch,
podľa ktorého potom začnú fungovať
plnou parou sociálno-lekárske prehliadky a na týchto
budú váleční poškodenci zázračne
uzdravovaní, takže za pár rokov podarí
sa zlikvidovať otázku válečných
poškodencov, zostávajúcich zo svetovej vojny,
aby bolo miesto pre druhé obeti vojnové, lebo všetky
znaky nasvedčujú tomu, že chystá sa
nové vraždenie ľudstva. Najlepším
dôkazom toho je i to, že si dnešná vládna
väčšina odhlasovala znova zákon o certifikatistoch,
ktorý zákon má byť lákadlom pre
ďalej slúžiacich poddôstojníkov,
ktorí ovšem sa nedajú nalapať. I to je
príznakom prípravy novej vojny, že starým
rakúsko-uhorským generálom penzie značne
sa upravili vtedy, keď tisíce a tisíce válečných
obetí trápi sa hladom a konečne horečné
zbrojenie.
Pravdou je síce i to, že v novej vojne bude treba
i vojsko, a to vojsko sa bude musieť zasa len regrutovať
zo sociálne najslabších, lebo tí, ktorí
dnes vládnu, a tiež aj ich príbuzní
do vojny nepôjdu, tí sa budü snažiť,
aby boli vyreklamovaní, aby mohli tak koristiť, ako
koristili počas svetovej vojny. Synovia válečných
poškodencov počas vojny si to rozmyslia prv, než
pôjdu do boja, či sa dajú vraždiť,
mrzačiť len za to, aby potom oni a ich rodiny museli
sa tak trápiť, ako sa trápia ich rodičia
váleční poškodenci zo svetovej vojny,
ktorí vo svetovej vojne prišli o všetko, o životy,
o zdravie za záujmy zasa len tých, ktorí
ich dnes nechajú hladom zomierať, za záujmy
kapitalistické.
O válečných poškodencov začínajú
sa starať teraz i vládné strany. Ale nemyslite
si, že chcú sa o nich postarať, aby mali väčšie
podpory. To nie. Oni sa začínajú starať
o to, aby im postavily nové spolky. Teda na jednej strane
sa usilujú o to, aby týchto doniesly o posledný
kúsok chleba, na druhej strane ale lákajú
ich do svojích táborov. Tak strana ľudová
ako strana lidová a strana agrárna. A to horečné
organizovanie válečných poškodencov
deje sa len preto, lebo sa blížia voľby. Na príklad
na Podkarpatskej Rusi je asi 23.000 válečných
poškodencov, ktorí berú podporu, vo skutočnosti
by ich bolo, keďby bola prihlašovacia lehota predĺžená,
až 40.000, sú tam tri spolky válečných
poškodencov. Jedon usilujú sa ovládať
lidovci, a to najstarší spolok "Nadiju",
druhý spolok založili teraz agrárnici so sídlom
v Mukačeve, a tretí spolok je židovský;
tento posledný je preto postavený, aby v danom okamihu
mohli poniektorí zarobiť peniaze tak, ako pri posledných
voľbách zarobili poniektorí židia z Podkarpatskej
Rusi, keď zavliekli ich stranu ku agrárnikom. V zemi
večného hladu a biedy miesto chleba dávajú
válečným poškodencom nové organizácie.
Je pravdou i to, že dočasnú organizáciu
založiť je ľahšie, ako pomôcť sociálne
najslabším. Lenže títo páni sa
veľmi mýlia, keďsi myslia, že sa váleční
poškodenci dajú znova klamať. Váleční
poškodenci sa nedajú trieštiť, oni majú
svoju organizáciu, oni nepotrebujú nové organizácie,
oni sa dožadujú spravodlivého zákona,
podľa ktorého by bol každý válečný
poškodenec riadne zaopatrený tak, ako sa to deje v
naších súsedných štátoch,
podľa ktorých sa i dnešná vláda
riadi na príklad vo zbrojení. Váleční
poškodenci vedia, že tie nové organizácie
len preto utvárajú, aby rozrazili ich jednotnosť,
aby potom skôr mohli previesť útok, na nich
chystaný už pár rokov.
Váleční poškodenci majú v dobrej
pamäti to, čo tieto strany proti nám podnikly.
Môžu váleční poškodenci ísť
za stranou agrárnou, keďže jej senátor
Roháček podal svojho času interpeláciu
na ministra sociálnej pečlivosti, aby tento usiloval
o to, aby váleční poškodenci nedostávali
tak veľké podpory, keďže títo tie
nosia do bánk alebo ich obracajú na prepych.
Môžu váleční poškodenci organizovať
sa u Drobného, ktorý je exponentom ľudovej
strany, ktorému pomáhajú na každej dedine
farári z kancľa? Váleční poškodenci
nezabudli na článok uverejnený v "Slovenských
Ľudových Novinách", teda v časopise
ľudového poslanca a farára Jurigu, kde
vyzýva vládu, aby táto odobrala válečným
poškodencom podpory, lebo títo tie prepíjajú
a potom válečné vdovy s válečnými
poškodencami sa pod vŕbami sobášia a od
poriadnych žien odvádzajú mužov. Teda
táto organizácia je tiež len preto postavená,
aby počas volieb mohli válečných poškodencov
klamať. Kto chcel válečným poškodencom
pomáhať, tak za desať rokov mal ku tomu času
dosť.
Tak isto nemôžu ísť váleční
poškodenci za stranou ministra Šrámka,
teda za lidovou. Válečné obeti pamätajú
sa dobre na posledné poslanecké voľby, ktoré
boly roku 1925. Strana lidová to bola, ktorá vydala
leták na získanie válečných
poškodencov, na ktorom letáku bolo dieťa, kľačiace
a prosilo o väčší kúsok chleba,
a hneď bolo i pod obrazom napísané, že
kto bude na túto stranu hlasovať, že sa mu ujde
väčší kus chleba. Týmto boly mienené
válečné siroty. Keďže chcú
väčší kus chleba, tak aby nahovorily ich
matky válečné vdovy, aby hlasovaly na stranu
lidovú. I na to sa pamätajú dobre váleční
poškodenci, keď sa utvorila exekutíva válečných
poškodencov v Československu, tak do tejto pristúpil
za člena i sväz Švábenského, exponent
Šrámkov, keď ale exekutíva usniesla
sa na tom, že budú u sporiadané demonštračné
shromaždenia proti chystanému zhoršeniu zákona
o válečných poškodencoch, proti prípravám
novej vojny, tak tento sväz dostal priamy rozkaz, že
sa týchto prejavov zúčastniť ne smie,
ktorých sa ani nezúčastnil, ba dal priamy
rozkaz svojím členom, že na prejavy nesmú
ísť.
Teda všetky spomenuté strany, miesto toho aby sa boly
usilovaly o to, aby sa dostalo válečným obetiam
o kúsok chleba viac, rozpočtom na rok 1929 dokazujú,
že im sahajú ešte i na tú omrvinu chleba,
ktorú teraz dostávajú.
Tieto strany postaraly sa miesto riadneho zaopatrenia válečných
poškodencov, o samých seba. Agrárnici si dali
dnešnou vládnou väčšinou odhlasovať
agrárné clá, následkom ktorých
je všetko drahšie, a drahota so dňa na deň
stúpa. Ľudáci a lidovci postarali sa o deti,
ale nie o deti válečných poškodencov,
ale len o svoje, a to tým, že si dali odhlasovať
kongruu, na ktorú ročne vyplatia sa ťažké
miliony. Všetky prv spomenuté strany pričinili
sa k tomu, aby bolo odhlasované zvýšené
nájomné, ony odhlasovaly ťažké
miliony staro-rakúsko-uhorským válečným
dodávateľom, ktorí nemali na tom dosť,
že zakiaľ sme krvácali na bojišťách
svetovej vojny, zatiaľ oni doma keťasovali a zarábali,
ale i terajšia vláda im ide na ruku. Najnovšie
dávajú sa ťažké miliony prezentom
cukrobarónom. A čo dostanú váleční
poškodenci?
Pre týchto už nezvýšilo nič. Na
týchto sa znova šetrí. Títo znova o
25,000.000 Kč dostanú menej na podporách
na budúci rok. Dostanú ale ostré lekárske
prehliadky, ktoré nejedného válečného
poškodenca pripravia o poslednú skyvu chleba. Nesmieme
zabudnúť, že v mnohých rodinách
válečných poškodencov je tých
pár halierov, čo dostanú, jediný vyživovací
prostriedok.
Je to už s roka na rok v Československej republike
zvykom, že štátné rozpočty môžu
byť len tak aktívné, keď sa urve pár
milionov korún z položky určenej pre válečných
poškodencov. I s rozpočtom na rok 1929 je to tak.
Rozpočet je aktívny čiastkou 35,534.482 Kč.
Tento obnos je ušetrený takmer celý z rozpočtu
ministerstva sociálnej pečlivosti. Z tohoto na položke
pre válečných poškodencov je urvané
až 25,000.000 Kč.
V Československej republike je teda zavedená metoda
šetrenia, lenže čudná, a to tam, kde niet,
sa berie a kde je toho dosť, sa pridáva.
Konečne na toto bol upozornený i posledný
medzinárodný sjazd válečných
poškodencov, ktorý vydržiaval sa v Berlíne.
Tam znova protestovalo sa proti Československej republike.
Znova vyzvala sa vláda, aby válečným
poškodencom pomohla, ale táto vláda je hluchá
a nemá. Nedrží si za povinnosť ani to,
aby na dotazy odpovedala. Sú okolo nás štáty
porazené, ktoré musia platiť veľké
reparačné trovy, a napriek tomu ale usilujú
sa, aby obetiam svetovej vojny daly také podpory, z ktorých
môžu i vyžiť. Československo je štátom
víťazným, tak je jeho prvou povinnosťou,
aby postaral sa o tých, ktorí mu dopomohli ku tomu
víťazstvu, a sú to v prvom rade váleční
poškodenci, lebo keďby týchto nebolo, nebolo
by ani republiky. My vieme, že táto republika dnes
ešte nepatrí tým, ktorí jú oslobodili,
že si ju okupovali tí, ktorí pre ňu
ani krížom slamy nepreložili. Ale budeme sa usilovať
o to a neustaneme v boji zatiaľ, aby to, čo sa pred
desiatimi rokmi hlásalo, sa i uskutočnilo.
Ku koncu svojej reči chcem ešte poukázať
na to, čo sa prihodilo naším legionárom,
a to títo boli na návšteve v Taliansku. Mesto
Milano, aby sa im zavďačilo, tak im dalo darom šibenicu,
a to tú šibenicu, na ktorú počas svetovej
vojny staro-rakúsky generáli, ktorým vláda
československej republiky povyšuje v 10. roku ich
penzie, dali vešať zajatých legionárov.
[Další dvě věty byly usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. října
1928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu
vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz
těsnopiseckou zprávu o 170. schůzi posl.
sněmovny.] (Potlesk poslanců strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání pořadu dnešní
schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl.
Śliwkovi, Elsterovi, Cibulkovi, Neurathovi,
Dědičovi a Juranovi pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Macháček na
tento týden.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm tajemníka dr Mikyška
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců čsl. strany lidové posl. Krejčího
za posl. Al. Petra; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. Čermáka
za posl. Dědiče; klub poslanců čsl.
nár. demokracie posl. dr Reháka za posl.
Votrubu.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. dr Luschku za posl. Krumpeho; klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera
za posl. de Witte, na další posl. de Witte
za posl. Sehweichharta.
Do výboru imunitního vyslal klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Oehlingera
za posl. Krumpeho; klub poslanců čsl. strany
lidové posl. Janovského za posl. Koška
a posl. Stanislava za posl. dr Daňka; klub poslanců
"Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der
Deutschen Gewerbepartei" posl. Halkeho za posl. Platzera;
klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
posl. Heegera za posl. Tauba; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. dr Gátiho za
posl. Jos. Petera.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců komunistické strany v Československu
posl. Jos. Petera a Školu za posl. Mikulíčka
a Landovou-Štychovou; klub poslanců "Deutsche
Nationalpartei" posl. dr Schollicha za posl. Horpynku;
klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské posl. Jiráčka
za posl. Pekárka.
Do výboru kulturního vyslal klub poslancov
slovenskej ľudovej strany posl. Hancko za posl. Surovjaka;
klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
posl. Prokeše za posl. inž. Nečase a posl.
Kříže za posl. V. Beneše; klub
poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
posl. Blatnou za posl. Schäfera; klub poslanců
"Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der
Deutsehen Gewerbepartei" posl. Windirsche za posl.
Hodinu.
Do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností vyslal klub poslancov
slovenskej ľudovej strany posl. Pavlačku za
posl. Pázmána; klub poslanců "Vereinigter
parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei"
posl. Böhma za posl. Hellera; klub poslanců
komunistické strany v Československu posl. Kopasze
za posl. Můňu.
Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu vyslal do výboru rozpočtového posl.
E. Vencla za posl. Bečáka, posl. Kocsise
za posl. dr Hnídka a posl. Braneckého za
posl. dr Hallu, do výboru soc. politického
posl. Doležala za posl. dr Štefánka
a posl. Chlebounovou za posl. Šoltyse; do výboru
imunitního posl. Petroviče za posl.
Tůmu; do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností posl. Zemana za posl. Macha
a posl. Tótha za posl. Šoltyse.
Předseda: Došlo sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Předseda senátu sdělil přípisem
ze dne 10. října 1928 (k tisku 733 sen.), že
senát schválil ve 141. a 143. schůzi dne
25. září a 9. října prozatímní
dohodu, sjednanou mezi republikou Československou a Persií
v Teheranu dne 17. června 1928 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
června 1928, č. 89 Sb. z. a n.
Předseda: Pan posl. dr Schollich v dnešní
schůzi pronesl ve své řeči projevy
hrubě urážlivé a ohrožující
bezpečnost státu.
Sděluji, že se předsednictvo usneslo podle
§u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučiti projevy
tyto ze zprávy těsnopisecké.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány a současně
přikázány výboru iniciativnímu
návrhy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1824. Návrh posl. Tayerle, inž. Nečase, Koudelky,
Johanise a soudr. na vydání zákona, jímž
se doplňuje a mění zákon ze dne 17.
června 1883, č. 117 ř. z., o zavedení
živnostenské inspekce.
1825. Návrh posl. Brodeckého, Kleina a soudr. na
vydání zákona o mimořádném
drahotním příplatku státním
a ostatním veřejným zaměstnancům.
1831. Návrh posl. Schäfera, Tayerle a soudr. na zřízení
inspektorátu pro stavební živnosti za účasti
dělníků.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádost. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádost okres. soudu ve Fryštátě
ze dne 9. října 1928, č. Nt IX 24/28, za
souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky
pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin
podle §u 14, č. 5 a §u 11, č. 2 zákona
na ochranu republiky (č. J 659-II).
Předseda: Podle usnesení předsednictva
navrhuji, aby se příští schůze
konala ve čtvrtek dne 25. října 1928 o 1/2
9. hod. dopol. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 1750) státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona pro rok 1929 (tisk 1813) a rozprava o prohlášení
ministra financí, učiněn m ve 158. schůzi
posl. sněmovny dne 7. září t. r.,
jakož i o prohlášení ministra veř.
prací, učiněném ve 165. schůzi
dne 18. října t. r.
2. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednána byla
osnova státního rozpočtu republiky Československé
a finančního zákona pro rok 1929 (tisk 1813).
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.