Komise pro přiznávání starobní
podpory provede před rozhodnutím o žádosti
šetření o hospodářských
poměrech žadatele za pomoci obecních, politických,
berních a jiných úřadů, přihlížejíc
i k neanonymním sdělením osob třetích.
Může též předvolati žadatele
osobně, avšak přítomnost jeho nebo jeho
zmocněnce není na závadu projednání
žádosti. Komise může vyslýchati
svědky a odborné znalce a vzíti je, jakož
i žadatele do přísahy.
(1) Rozhodnutí komise doručí se
žadateli výměrem.
(2) Proti rozhodnutí může žadatel
neb jeho zástupce podati žalobu do 60 dnů ode
dne doručení pojišťovacímu soudu
příslušnému podle sídla okresní
sociální pojišťovny, při níž
je komise zřízena.
(3) Rozsudek pojišťovacího soudu jest
konečný.
(1) Žádost na starobní podporu,
jež byla pravoplatně zamítnuta, nemůže
býti vznesena znovu před uplynutím jednoho
roku ode dne podání, leč že by se okolnosti,
nárok žadatelův odůvodňující,
podstatně změnily.
(2) O rozkladech proti pravoplatným rozhodnutím
komise pro přiznávání starobní
podpory, pokud obsahují nové skutečnosti
a důkazy, budiž znovu jednáno a rozhodováno.
(1) Komise podle tohoto zákona zřízené
jsou veřejnými úřady. Usnášejí
se prostou většinou hlasů, při čemž
předseda hlasuje pouze při rovnosti hlasů.
K platnosti usnesení jest zapotřebí, aby
byla mimo předsedu přítomna aspoň
polovice členů.
(2) Členové komisí vykonávají
svůj úřad jako čestný; hotové
výlohy, včetně ušlé mzdy, jest
jim hraditi.
Přizná-li komise starobní podporu, vyměří
ji v takové výši, aby úhrnný
roční důchod oprávněné
osoby a případně jejích rodinných
příslušníků, dosáhl spolu
s podporou částek stanovených v §§
290, lit. a) a 291.
(1) Dojde-li komise pro přiznávání
starobní podpory k názoru, že přiznáním
peněžité podpory podle § 299 by nebylo
dosaženo účelu, který tento zákon
sleduje, může se souhlasem žadatele rozhodnouti,
že mu má býti místo starobní
podpory poskytnuto zaopatření v určitém
pro něj vhodném ústavu (útulku pro
invalidy neb starce, v chudobinci a pod.). Ústav takový
má pak nárok na úhradu útrat se zaopatřením
spojených až do výše starobní podpory,
která v daném případě měla
býti oprávněnému přiznána.
Má-li žadatel manželku (družku) nebo nezaopatřené
děti (§ 96), vyplácí se těmto
rodinným příslušníkům
po dobu umístění důchodce v ústavu
polovice podpory.
(2) Totéž opatření může
komise učiniti také na návrh žadatele.
(1) Je-li obava, že by oprávněný
starobní podpory zneužil, může komise
z vlastního podnětu nebo k návrhu osob třetích
naříditi, že přiznaná starobní
podpora má býti až do odvolání
vyplácena osobě jiné, než které
přísluší.
(2) Starobní podpora může býti
se souhlasem oprávněného a po rozhodnutí
komise poukazována též obci, jež poskytuje
osobě k starobní podpoře oprávněné
přiměřené chudinské zaopatření.
(3) Proti rozhodnutí komise může
oprávněný podati do 60 dnů stížnost
k příslušnému pojišťovacímu
soudu (§ 220, odst. 2, 1. věta), jehož rozhodnutí
je konečné.
§ 302.
(1) Požitek starobní podpory počíná
prvním dnem onoho měsíce, v němž
příznivě vyřízená žádost
byla podána.
(2) Starobní podporu vyplácí na
poukaz komise ji přiznavší a na účet
státní pokladny okresní sociální
pojišťovna, příslušná podle
řádného bydliště oprávněné
osoby (§ 292, odst. 3) ve lhůtách poloměsíčních,
1. a 16. každého měsíce předem.
Je povinna doručiti ji oprávněnému
do bytu.
(3) K tomu účelu mohou okresní
sociální pojišťovny požadovati od
finanční správy před každou půlměsíční
výplatou zálohu ve výši úhrnné
částky starobní podpory vyplacené
za první polovinu předcházejícího
měsíce.
Podporovaný jest povinen oznámiti prostřednictvím
obecního úřadu komisi pro přiznávání
starobní podpory neprodleně každou změnu
ve svých hospodářských poměrech,
jež by měla vliv na přiznání
a výši starobní podpory.
(1) Komise pro přiznávání
starobní podpory je kdykoliv oprávněna podrobiti
z úřední moci novému zkoumání
podmínky, jež vedly k přiznání
starobní podpory a určení její výše.
Obecní, politické, berní a jiné úřady
jsou povinny ji v tom podporovati.
(2) Dojde-li komise na základě tohoto
zkoumání k názoru, že podmínky,
za nichž starobní podpora byla dosud vyplácena,
se změnily, vydá usnesení, jímž
se starobní podpora snižuje, zvyšuje nebo zastavuje.
Před vydáním takového usnesení
je komise povinna slyšeti oprávněného.
(3) Usnesení nabývá účinnosti
prvním dnem měsíce následujícího
po doručení. Proti němu je možná
žaloba k pojišťovacímu soudu, o níž
platí ustanovení! 296. Žaloba nemá odkládacího
účinku. § 305. Pokud kdo pobíral starobní
podporu neoprávněně, jest povinen ji vrátiti.
Komise pro přiznávání starobní
podpory je oprávněna v případech zvláštního
zřetele hodných vrácení podpory částečně
neb úplně prominouti.
Za zvýšení starobní podpory musí
oprávněný zvláště žádati
a prokázati okolnosti zvýšení odůvodňující.
O řízení platí obdobně ustanovení
§ 295.
Výplata starobní podpory se staví:
a) nastane-li případ § 134, odst. 1, lit. a);
ustanovení § 134, odst. 2 a 3 platí pak obdobně;
b) pokud osoba oprávněná se zdržuje
mimo hranice Československé republiky, při
čemž platí o rodinných příslušnících
totéž, co pod lit. a);
c) pokud se oprávněný, mimo případ
§ 301, nalézá v zaopatření v
některém ústavu veřejném; ustanovení
lit. a) o příslušnících rodiny
platí obdobně;
(1) Nárok na starobní podporu nepřechází
na dědice ani tehdy, když již byl uplatněn.
Zažádá-li však v tomto případě
manželka (družka) zemřelého za podporu,
přísluší jí, pakliže bude
přiznána, od prvního dne měsíce,
v němž zemřelý její manžel
(druh) svou žádost podal.
(2) Nárok na starobní podporu nelze zciziti
třetí osobě postupem, zastavením neb
jiným právním jednáním; jednání
taková jsou právně bezúčinná.
(3) Na starobní podporu nelze vésti exekuci
a nelze ji postihnouti zajišťovacím opatřením.
(1) Ustanovení §§ 254 a 256 platí
obdobně o státní podpoře starobní.
(2) Náklady cestovného spojené
s osobním předvoláním žadatelů
o starobní podporu neb jejich vyživovatelů
se hradí z prostředků veřejných.
Zákonem mohou býti částky stanovené
v §§ 290, lit. a) a 291 přiměřeně
zvýšeny úměrně cenám životních
potřeb. Dojde li ke zvýšení daněprostého
existenčního minima, zvýší se
automaticky poměrně částky v těchto
paragrafech stanovené.
Volby do okresních nemocenských pojišťoven,
do Ústřední sociální pojišťovny,
do rozhodčích a pojišťovacích soudů
jakož i do vrchního pojišťovacího
soudu musí býti vypsány do 2 měsíců
ode dne vyhlášení tohoto zákona a skončeny
nejpozději do uplynutí 3 měsíců
od téhož dne.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1928. Provede jej ministr sociální
péče.
Ke čl. II.
418. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr.:
§§ 131 až 134 osnovy výborové buďtež
nahrazeny ustanovením:
"Volby všech orgánů, které mají
býti voleny podle tohoto zákona, provedou se nejpozději
ve třech měsících po dni, kdy tento
zákon nabude účinnosti a pak vždy 4
týdny před uplynutím funkčního
období. Ústřední sociální
pojišťovna jest povinna potřebné prováděcí
předpisy o volebním řízení
vydati nejdéle do měsíce po vyhlášení
tohoto zákona, najisto však tak včas, aby bylo
zaručeno zachování zákonité
lhůty. Svazy nemocenských pojišťoven jsou
povinny spoluúčastí při sdělávání
těchto předpisů. Pokud předpisy o
volebním řízení platí pro Ústřední
sociální pojišťovnu samu, vyžadují
schválení ministerstva sociální péče."
419. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr. k §u 131 osnovy:
Odst. (1) budiž nahrazen zněním:
(1) Volby představenstev a dozorčích
výborů nemocenských pojišťoven
buďtež provedeny nejdéle do 6 měsíců.
Odst. (2) až (4) buďtéž škrtnuty.
420. Eventuální návrh posl. dr Wintra,
Johanise, Tayerle a soudr.:
§ 131 osnovy budiž změněn a znějž:
"(1) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou
se úřadu funkcionáři, vyšlí
z prvních řádných voleb, jmenuje Ústřední
sociální pojišťovna představenstva
a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven,
přihlížejíc jak co do členů,
tak i co do náhradníků k ustanovením
§§ 59 a 64 zákona ve znění této
novely.
(2) Ustanovení předchozího odstavce
se vztahuje na nemocenské pojišťovny bez rozdílu,
zda již jsou, či teprve budou zřízeny.
(3) Jmenované představenstvo nemocenské
pojišťovny vykonává též působnost
sboru delegátů."
421. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů:
§ 131 osnovy nechť zní:
"(1) Ministerstvo sociální péče
nařídí ve lhůtě nejdéle
3 měsíců po vyhlášení
tohoto zákona volby do nemocenských pojišťoven."
422. Eventuální návrh posl. Tučného,
Langra, Pechmanové a druhů:
§ 131 osnovy nechť zní:
(1) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu
funkcionáři, vyšlí z prvních
řádných voleb, jmenuje Ústřední
sociální pojišťovna, po vyslechnutí
odborových organisací zaměstnaneckých,
představenstva a dozorčí výbory nemocenských
pojišťoven, přihlížejíc jak
co do členů, tak i co do náhradníků
k ustanovením §§ 59 a 64 zákona.
423. Návrh posl. Bradáče, dr Dolanského,
dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr
Luschky, Stenzla a druhů:
Odst. 1 §u 131 osnovy nechť zní:
(1) Pro dobu přechodnou, dokud neujmou se úřadu
funkcionáři vyšlí z prvních řádných
voleb, jmenují politické úřady II.
stolice, přihlížejíce k návrhům
Ústřední sociální pojišťovny
podaným ve stanovené lhůtě, představenstva
a dozorčí výbory nemocenských pojišťoven;
při tom jest jak co do členů, tak i co do
náhradníků hleděti k ustanovením
§§ 59 a 64 zákona ve znění této
novely.
424. Návrh posl. Tučného, Langra,
Pechmanové a druhů:
Nově navrhovaný § 133 osnovy se škrtá.
425. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr.:
§ 134 osnovy budiž škrtnut.
426. Návrh posl. inž. Junga, Krebse a druhů
k §u 138 osnovy:
"Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Jeho provedení ukládá
se ministrovi soc. péče."
427. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a
soudr.:
V §u 138 osnovy budiž odst. (1) nahrazen zněním:
"(1) Tento zákon nabývá účinnosti
1. ledna 1929."
428. Návrh posl. Bradáče, dr Dolanského,
dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, Hodiny, dr
Luschky, Stenzla a druhů:
§ 138 osnovy nechť zní:
(1) Ustanovení § 3, č. 3 nabývá
zpětné účinnosti ke dni 1. července
1926; ustanovení § 125 dnem 1. ledna 1928, §§
131 až 134 a § 136 dnem vyhlášení
tohoto zákona, ostatní jeho ustanovení dnem
1. ledna 1929.
(2) Ministr sociální péče
se zmocňuje, aby sestavil znění zákona
ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.,
jaké vyplývá ze změn předsevzatých
tímto zákonem, a znění to pak vyhlásil
ve Sbírce zákonů a nařízení.
(3) Ministru sociální péče
se ukládá, aby tento zákon provedl, dohodna
se se zúčastněnými ministry.
429. Resoluční návrh posl. Schuberta,
Malíka, dr Viškovského, dr Zadiny, G. Navrátila,
Votruby, Matíka, Čuříka, Vávry,
Tichého, Al. Petra, Křemena, dr Štefana, Zajička,
Greifa a druhů:
Ministerstvo zemědělství se vyzývá,
aby v dohodě s ministerstvem vnitra, spravedlnosti a financí
vypracovalo novelu k zákonu ze dne 6. června 1924,
č. 128 Sb. z. a n. o hospodářských
okresních záložnách a kontribučenských
fondech, podle níž se vkladům okresních
záložen, zřízených z bývalých
kontribučenských fondů obilních a
kontribučenských fondů peněžních
přiznává sirotčí jistota. Po
té stránce budiž do zákona vloženo
podobné ustanovení jako § 14 zákona
ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb. z. a n. o úpravě
právních poměrů spořitelen
tohoto znění:
"U okresních hospodářských záložen
a Raiffeisenek mohou býti ukládány na úrok
pohotové prostředky nezletilců a opatrovanců
ve smyslu ustanovení §u 230 všeobecného
občanského zákoníka. U okresních
hospodářských záložen mohou býti
na úrok zvláště také ukládány
premiové reservy a přebytečné peníze
sociálních pojišťoven, stálé
reservy vzájemných pojišťoven, pohotové
prostředky veřejných fondů, nadací
a korporací."
430. Resoluční návrh posl. Tauba,
Schäfera, Hackenberga, Leibla, Schweichharta a soudr.:
Vláda se vybízí, aby zákon o pojištění
osob samostatně hospodařících uvedla
v platnost dnem 1. ledna 1929.
431. Resoluční návrh posl. Krebse,
L. Wenzela a druhů:
Vláda se vybízí, aby ve lhůtě
nejkratší předložila poslanecké
sněmovně návrh zákona o starobním
a invalidním pojištění osob samostatně
výdělečně činných (řemeslníků
a živnostníků).
432. Resoluční návrh posl. Krebse,
L. Wenzela a druhů:
Ministerstvo soc. péče se vybízí:
Při ukládání hotových peněz
Ústřední sociální pojišťovny
u důvěry hodných domácích úvěrních
ústavů, jež jest předepsáno v
bodě 4 §u 180 zákona č. 221/24 Sb. z.
a n., budiž těmto peněžním ústavům
uloženo za povinnost, aby z těchto vložených
peněz ze sociálního pojištění
poskytovaly především levné úvěry
řemeslníkům a živnostníkům.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Všetky tieto návrhy sú dostatočne
podporované a budú preto predmetom jednání.
Prerušujem schôdzu na 20 minut.
(Schůze přerušena v 10 hod. 40 min. večer
opět zahájena v 11 hod. 13 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc.-politického,
panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno!
Pro pokročilost doby není mi možno, abych reagoval
na všechny námitky, jež byly předneseny
s tohoto místa proti projednávané předloze
novely sociálního pojištění,
omezuji se však aspoň na potvrzení fakta, že
ani řečníci z tábora oposičního
nemohli popříti, že novela přináší
důležité změny, jež znamenají
pro pojištěnce podstatná zlepšení
proti dosavadnímu stavu.
Bylo zde tvrzeno, že vládní návrh neobstál
před odbornou kritikou, že nezůstal v něm
kámen na kameni, že sociálně-politický
výbor změnil jej tak, že ve zprávě
výborové nelze ho vůbec poznati. Prosím,
abychom byli objektivní a spravedliví. Už ve
svém úvodním slově řekl jsem,
že každá zákonodárná úprava
problému sociálně-politického je úkolem
velmi těžkým, a proto také každé
dílo sociálně-politického zákonodárství
ukazuje nemálo vad a nedostatků. Srovnáme-li
novelu ve znění zprávy výboru sociálně-politického
s platným zákonem o sociálním pojištění,
vidíme, že novela mění zákon
čís. 221 ve 138 paragrafech, elaborát odborné
komise Ústřední. soc. pojišťovny
jde však ještě dále a navrhuje změny
dokonce ke 168 paragrafům zákona čís.
221.
Už z tohoto prostého srovnání mohli
bychom odvozovati, že platný zákon č.
221 též neobstál, když odborníci
sami shledali, že 168 paragrafů, to je skoro dvě
třetiny, jsou vadné a zasluhují korektury.
Mohli bychom též říci, že ani na
zákoně č. 221 nezůstává
kámen na kameni, ale nečiníme tak, poněvadž
víme a chápeme, jak úžasně těžko
vtělují se myšlenky sociálně-politického
rázu do formy zákona.
Nepochybuji ani dosti málo o tom, že i v novele právě
projednávané najde se při praktickém
provádění řada vad i nedostatků.
Je to věru zase jen dílo lidské a proto posuzujeme
i novelu vládní spravedlivě a objektivně.
Pan dr Winter řekl ve své řeči
několik správných myšlenek, s nimiž
já nerozpakuji se vysloviti souhlas. Mluvil o poměru
menšiny k většině, o poměru oposice
ke koalici. Pravil, že oposice nemá býti považována
za objekt, nýbrž za součást parlamentu,
že nemáme se vzájemně utloukati a požírati,
nýbrž že je nutný určitý
modus vivendi. Úplně souhlasím. Při
té příležitosti vyslovil pan dr Winter
panu předsedovi soc.-politického výboru
Čuříkovi a mně jako zpravodaji
uznání, že jsme k tomuto modu vivendi přispěli
a usnadnili klidnější projednání
sporných bodů. Dr Winter dodal, že toto
uznání snad nepoškodí naši reputaci
u stran, k nimž náležíme.
Myslím, vážené dámy a pánové,
že neublíží reputaci pana posl. dr Wintra
a Tučného, když i já přiznám
těmto pánům stejné zásluhy,
jaké oni přiznávají mně a předsedovi
soc.-politického výboru, že i oni umožnili
svou dobrou vůlí modus vivendi mezi zástupci
oposice a nynější koalice. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
V poměrech normálních nebylo by třeba
tyto zásluhy nějak zvláště vyzdvihovati,
byla by to naprostá samozřejmost, ale v době
dnešní politické přepjatosti nebo, abych
tak řekl, politického šovinismu je i tuto samozřejmost
vyzvednouti a považovati za světlou stránku,
za určité plus.
Ale vedle tohoto plus budiž mi dovoleno, abych poukázal
zase na některé stinné stránky, které
se, bohužel, dosti často opakují v našem
parlamentě. Mluví se o úpadku parlamentu
a parlamentarismu vůbec. Je otázka, kdo je tím
vinen. Nerozpakuji se říci, že právě
členové tohoto sboru jsou tím sami vinni.
Není pěkný zjev, když... (Výkřiky
komunistických poslanců.) poslanci pokřikují
a pokřikem přehlušují referenta, jenž
přec koná jen svou povinnost, když podává
zprávu o usnesení výboru. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Jestli plnění
této povinnosti zpravodajské se znemožňuje,
pak mám za to, že je to něco, co by snad ani
v té poslední Zlámané Lhotě
nebylo možné.
Jiný zjev nepěkný je ten, když paušálně
útočí se na úřednictvo, že
prý nesprávně informuje výbory. V
konkretním případě se tvrdilo s této
tribuny, že prý soc.-politický výbor
byl v otázce zařadění pomocnic v domácnosti
do tříd mzdových úředníkem
ministerstva soc. péče nesprávně informován.
Vážení pánové, naprosto to není
pravda. Je fakt, že učinil jsem dotaz na jednoho z
pánů úředníků ministerstva
soc. péče, zdali by pomocnice v domácnosti
zařaděním o 2 třídy výše
následkem ocenění naturálních
požitků platily více proti dosavadnímu
stavu, a úředník ten mně potvrdil,
že v určitých případech by se
platilo více na pojistném, než se platí
podle platného zákona. To je věc konečně
snadná, každý si to může snadno
vypočítati a potvrdí tvrzení dotyčného
úředníka, že v mnohých případech
tak tomu je, nebo by tak tomu bylo. Kam by to vedlo, kdybychom
úředníka sváděli k tomu, aby
nebyl objektivní a nekonal svou povinnost nestranně?