Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
159 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Gažík,
dr Nosek, inž. L. Novák, dr Srdínko,
dr Tiso, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 160. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: dodatečně na 159. schůzi
dne 13. září t. r. posl. Křížovi,
na dnešní schůzi posl. Kleinovi a Jašovi
- vesměs pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. dr Hajn.
Posl. dr Gagatko oznámil přípisem
došlým dne 15. září t. r., že
se vzdává poslaneckého mandátu.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu dne 14. září 1928 posl. dr Králíka
za posl. dr Viškovského a posl. dr Štefana
za posl. dr Zadinu, dne 15. září 1928 posl.
dr Viškovského za posl. Zemana a posl. dr Zadinu
za posl. dr Králíka; klub poslanců
čsl. nár. demokracie posl. dr Samka za posl.
Votrubu; klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. Matíka
za posl. Pázmána.
Do výboru branného vyslal klub poslanců
čsl. soc.-dem. strany dělnické dne 13. září
1928 posl. Jašu za posl. Srbu a 17. září
1928 posl. Srbu za posl. Jašu.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" vyslal do
výboru pro dopravu a veř. práce
posl. Fischera za posl. Gläsela; do výboru
ústavně-právního posl. Wagnera
za posl. Zierhuta.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei"
posl. Krebse za posl. Simma, klub poslanců "Deutsche
soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Schweichharta za posl.
Dietla; klub poslanců "Deutsche Nationalpartei"
posl. Horpynku za posl. inž. Kallinu.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Bergmanna, Tučného, dr Klapky, Zeminové,
Špatného a druhů vládě o konečném
provedení úpravy poměrů zemských
zaměstnanců podle platového zákona;
posl. Landové-Štychové a soudr. ministru spravedlnosti
o zabavení neperiodického tiskopisu "Rok práce
mezi dětmi".
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Johanise, Karpíškové, inž. Nečase
ministru financí o zmařeném přidělení
společníka do trafiky pí. Černovské
v Praze-II, Jindřišská ul. (č. D 1227-II),
posl. dr Lukavského a druhů ministru školství
a nár. osvěty o ustanovování německých
učitelů na českých národních
školách a komisionelním řízení
stran přemístění českých
menšinových měšťanských škol,
k němuž jsou zváni starostové německých
obcí, němečtí školní inspektoři
a předsedové německých místních
školních rad (č. D 1228-II).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 158. schůzi posl. sněmovny,
proti němuž nebylo námitek podle §u 73
jedn. řádu.
Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Chebu ze dne 28. srpna 1928, č. Nt 412/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Neuratha
pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky (č. J 636-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 7. srpna 1928, č. Nt
XIII 34/28-2, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 10. září 1928,
č. 7150/28, za souhlas s trest. stíháním
posl. Tománka pro přečin pomluvy tiskem
podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u
9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č.
J 637-II).
Předseda: Bylo mi předneseno přání,
aby pořad dnešní schůze byl přesunut.
Vyhovuji tomuto přání a navrhuji, abychom
- nebude-li námitek - projednali nejprve odst. 3 pořadu,
potom odst. 2 a eventuelně imunitní případy
dnešního pořadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Budeme tedy podle toho postupovati.
Přistoupíme k projednávání
odst. 3 pořadu dnešní schůze:
3. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1687), jímž se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
prozatímní dohoda, sjednaná mezi republikou
Československou a Persií v Teheranu dne 17. června
1928 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 28. června 1928, č.
89 Sb. z. a n. (tisk 1707).
Zpravodajem výboru zahraničního je posl.
dr Hnídek; zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností je za omluveného
posl. dr Zadinu předseda výboru posl. Pechman.
Dávám slovo prvému zpravodaji, posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Předložená smlouva mezi státem naším
a mezi Persií není jenom smlouvou obchodní.
Smlouva tato upravuje mezi jiným také styky diplomatické
a konsulární, potom poměr příslušníků
jednoho státu a zacházení s příslušníky
jednoho státu ve druhém a upravuje ovšem také
styky obchodní na zásadě nejvyšších
výhod.
Všechny tyto věci řídily se dříve
kapitulačními smlouvami. Persie letos tyto kapitulační
smlouvy vypověděla, a to k 10. květnu letošního
roku, a zároveň předložila nový
celní tarif, který obsahoval i minimální
tarify. Ovšem výhod těchto minimálních
tarifů měl užívati jenom stát,
který uzavřel obchodní smlouvu s Persií,
ale poněvadž to byla krátká lhůta
od doby, kdy byly kapitulační smlouvy vypovězeny
- bylo to v březnu, a nové smlouvy měly býti
uzavřeny k 10. květnu - svolila perská vláda,
aby těchto výhod požívaly i státy,
které uzavrou alespoň zatímní smlouvy
s Persií.
Z tohoto důvodu uzavřena byla zatímní
smlouva mezi naším státem a Persií,
která má býti příštího
roku nahrazena smlouvou definitivní.
Obchodní styky mezi naším státem a Persií
nejsou dosud valné. Vyvážíme tam textilie,
obuv, sklo a cukr. Největší položku činí
cukr, jehož tam vyvážíme ročně
asi za 4 mil. Kč.
Částka, za kterou vyvážíme do
Persie, stoupla od roku 1924 ze 6 mil. na 9,068.000 Kč.
Tedy vývoj je vzestupný a zdá se, že
bude pokračovati dál a že máme možnost
udržovati s Persií stále větší
obchodní styky. Obzvláště běží
zde o cukr, kterého můžeme stále více
do Persie vyvážeti.
Z toho důvodu navrhuje zahraniční výbor
slavné sněmovně schválení této
zatímní smlouvy mezi naším státem
a Persií. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Poněvadž
se mezi referátem prvního pana zpravodaje dostavil
zpravodaj výboru pro obchod, průmysl a živnosti
pan posl. dr Zadina, podá zprávu p. posl.
dr Zadina. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jako zpravodaj výboru živnostenského dovoluji
si o této obchodní smlouvě s Persií
uváděti:
Československá vláda jedná s Persií
o uzavření smlouvy přátelské
a obchodní již delší dobu. Ježto
toto jednání nemohlo býti dosud dokončeno
pro různost poměrů a předpisů
mezi oběma státy, bylo v Persii nakládáno
se zbožím československým podle klausule
nejvyšších výhod, podle celního
tarifu minimálního. Naproti tomu Československo
nemohlo na perské zboží poskytnouti smluvní
celní sazby, poněvadž neexistovala žádná
obchodní smlouva mezi naším státem a
Persií.
Mezitím perská vláda předložila
parlamentu 18. března letošního roku návrh
nového celního sazebníku s tarifem maximálním
pro státy, jež by neuzavřely nové smlouvy
s Persií, a s tarifem minimálním pro ony
státy, jež takovou smlouvu uzavrou do 10. května
1928. K tomuto dnu zároveň perská vláda
vypověděla všechny kapitulační
smlouvy s cizími státy.
Ježto byla lhůta příliš krátká
pro dojednání řádné obchodní
smlouvy, navrhla sama perská vláda všem státům,
i Československu, sjednání prozatímní
dohody, než se uzavře smlouva definitivní.
Na podkladě tohoto návrhu perské vlády
zahájila vláda československá s vládou
perskou diplomatickou cestou jednání o uzavření
prozatímní dohody, která se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení.
Tato dohoda, která je předmětem jednání
a schválení, upravuje až do nabytí platnosti
smlouvy definitivní - nejdéle však do 10. května
1929 - několika články hlavní materie
obvyklé v obchodních smlouvách, a to článkem
1 zastoupení diplomatické a konsulární,
článkem 2 zacházení s příslušníky,
článkem 3 nakládání se zbožím,
a to podle zásady nejvyšších výhod.
Článek 4 stanoví, že mezinárodní
působnost dohody vyžaduje ratifikace, avšak jako
počátek její působnosti mezi oběma
státy byl ve zvláštní dohodě
stanoven 1. červenec letošního roku.
Obtížné dopravní spojení s Persií
zaviňuje, že přímé obchodní
styky, pokud jest to možno zachytiti statisticky, vykazují
dosud poměrně nepatrný rozvoj. Kol. referent
dr Hnídek posoudil dosavadní rozvoj vzájemného
zahraničního obchodu mezi státem naším
a Persií. Náš export hledá však
stále nové cesty odbytu do Persie a dohoda, která
je právě předmětem jednání,
zajisté umožní nám další
rozvíjení vzájemných obchodních
styků.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností pojednal o této provisorní
dohodě na schůzi dne 12. července t. r.,
ocenil její důležitost pro další
rozvoj našeho zahraničního obchodu a z toho
důvodu se usnesl na tom, doporučiti ji posl. sněmovně
ke schválení s resolucí, která zní:
Vláda se vyzývá, aby učinila všechna
vhodná opatření k rychlému a levnému
dopravování zboží, po případě
vodní cestou při vývozu našeho zboží
do Persie. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci;
zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni: na straně
"proti" pp. posl. Siegel, Mikulíček,
Johanis; na straně "pro" pí. posl.
Zeminová.
Dávám slovo panu posl. Sieglovi.
Posl. Siegel (německy): Vážené
dámy! Vážení pánové! K
ratifikaci prozatímní smlouvy mezi Československem
a Persií rád bych dnes ve sněmovně,
pokud jde o obchodní politiku Československa všeobecně,
krátce poznamenal toto:
Směr naší zahraniční politiky
dosud jistě nepřispěl k tomu, aby podporoval
naše obchodní styky s oněmi státy, které
hlavně přicházejí v úvahu pro
průmysl tohoto státu, jenž přece z části
jest i průmyslovým státem. Jak je snad členům
této sněmovny známo, dlužno největší
obchodní aktivum v bilanci zahraničního obchodu
hledati u států Rakouska, Německa a Maďarska.
Obchodní styky s jinými státy se zřetelem
na tak vysoce vyvinutý průmysl státu, jenž
musí hledati odbyt do ciziny, hlavně i pro nákladní
dopravu, u sousedních států, aby pokud možno
mohl zabrániti omezení dopravy nebo dokonce částečnému
jejímu zastavení, nejsou naprosto růžové,
i když se pokoušíte je tak vylíčiti.
Poukazuji jen na dlouholetou krisi ve východočeském
lnářském průmyslu, která postihla
nejen držitele, nýbrž ještě více
dělnictvo těchto závodů, ba dokonce
uvrhla je do nouze a bídy. Dále dovoluji si poukázati
na těžkou krisi ve varnsdorfském průmyslu.
Pro tato průmyslová odvětví nepomýšlí
se ještě na onu blahovolnou a otcovskou péči,
která se věnuje cukernímu průmyslu.
Že tomu tak jest, pro to jsou, jako u všech jiných
věcí v tomto státě, znovu rozhodná
jen národnostní hlediska.
Aktivum naší obchodní bilance zhoršilo
se, jak jest prokázán o, r. 1927 proti předcházejícímu
roku asi o 400 mil. Kč.
Silný přesun našeho obchodního postavení
se ukazuje při našem obchodním styku se Spojenými
státy severoamerickými. R. 1926 mohli jsme ve svůj
prospěch zapsati ještě aktivum 80 mil. Kč,
a v r. 1927 pasivum 215 mil. Kč. Dokud však Amerika
podrží svou soustavu vysokých ochranných
cel, sotva lze pomýšleti na to, že zde nastane
zlepšení. Také ve styku s východní
Evropou nejsou poměry našeho obchodního hospodářství
příznivé, vývoz do sovětského
Ruska jest ještě velice nedostatečný,
vývoz ten nedosáhl ještě 200 mil. Kč.
Zde se s jedné, s české strany tvrdí,
že peněžní poměry Ruska stále
ještě jsou nejisté, s ruské strany však,
jak jsem se mohl dověděti od dobře informované
strany, není příliš velké touhy
po zemi, jejíž hrdinští synové
v době převratu Ruska spáchali tam tolik
hluboce smutného a tragického.
Počítáme-li s velkostí a s přírodním
bohatstvím Ruska, jest číslice vývozu,
kterou jsem uvedl, jistě velice nízká, tím
spíše, že proti ní stojí dovoz
od 160 až 165 mil. Kč.
Polsko, prý dobrý soused Československa,
jeho spojenec proti německé říši,
jest pro český stát po mnohé stránce
vůbec bolestínem. Účinky poslední
obchodní smlouvy způsobily sice malé zlepšení,
ale o úplném uspokojení obchodně-politických
požadavků nelze přes to ještě dnes
mluviti, neboť r. 1927 byla obchodní bilance republiky
pasivní ještě 360 mil. Kč. R. 1926 činilo
toto pasivum 732 mil. Kč.
Považuji však za vhodné již dnes poukázati
na to, aby vůdcové obchodní politiky československého
státu stále bděli nad tím, aby Polsko
nepodniklo nového útoku proti zdejšímu
průmyslu tam vyvážejícímu, jenž
zaměstnává tisíce dělníků.
R. 1927 lze sice, pokud jde o střední Evropu, zaznamenati
nikoliv nepatrný obchodně-politický vzmach,
a to proto, že vzrostl vývoz do Rakouska, do Německa,
ale zvláště do Německa. Zvláštní
však jest, že s těmito třemi státy,
i pokud jde o pohraniční styk, po desítiletém
míru nebyla již dávno znovu zavedena ona svoboda
pohybu, jak tomu bylo dříve před světovým
požárem mezi Německem a Rakouskem.
Číslice vývozu dokazují, že právě
Československá republika měla by míti
všechny důvody, aby k těmto třem velkým
odběratelům projevovala poněkud více
sousedského přátelství.
Zvláště povážlivé jsou číslice
zahraničního obchodu s Francií. S onou Francií,
která se vychvaluje a uctívá jako přítel
a ochránce Československé republiky. Dovoz
z Francie do Československé republiky jest dvakrát
větší než její vývoz do
Francie.
Průmyslové a obchodně politické vrstvy
stále hlasitěji a energičtěji projevují
přání, aby obchodní smlouva s Francií
byla podrobena revisi, a to plným právem. I rozumné
české vrstvy hlásí se k tomuto požadavku.
V zájmu klidného a pravidelného vývoje
našeho obchodu a vývozu bylo by záhodno učiniti
přítrž provisoriím a vytvořiti
stavby trvalé. To jest však jen tehdy možné,
uznají-li vrstvy, které nyní v hlavní
věci spolu rozhodují, že průmysl a zemědělství
s jedné strany a obchod a živnosti s druhé
strany jsou vzájemně na sebe odkázány
a to pro přirozený požadavek výměny
zboží a výrobků.
Opakuji, že jest nejvyšší čas, aby
se učinila přítrž proudům národnostní
povahy, které stále ještě směřují
proti Německu, Rakousku a Maďarsku, neboť číslice
našeho zahraničního obchodu dokazují,
že republiku její přátelé, Francie
a Polsko a v poslední době i Anglie v obchodní
politice jen využívají a utiskují. Viz
nyní cukerní otázku.
Československá republika nemusí pro tyto
tři státy, potlačené mocí mírových
smluv, býti ve zbraních a tak by se každoročně
mohly pro národní hospodářství,
pro humanitní a sociální účely
uspořiti a použíti sta milionů Kč.
Události, které se staly dne 5. srpna při
sjezdu českých národních socialistů
v Trutnově, jistě nepřispějí
k tomu, aby způsobily smírnou náladu s velkou
sousední německou říší.
Příkladem, jak již před tímto
sjezdem byla německá říše uváděna
v posměch plakáty, jest tento plakát (ukazuje
plakát). Tento plakát byl již dávno
před sjezdem vyvěšen v Trutnově a okolí.
Ani ke smíření mezi národy nemohou
taková opatření přispěti. Jest
to mírně řečeno ironie, když
se národ, země takového významu duševního
a hospodářského, jaký má německý
národ a německá říše,
takovým způsobem a za souhlasu úřadů
zesměšňuje. Národ, říše,
která jest sice nyní potlačena, která
se však přes všechno násilí a přes
všechnu křivdu na ní spáchanou zase
vítězně povznese z hlubin, ve kterých
právě jest.
Na plakátě, jejž jsem vám ukázal,
vidíte kvočnu starostlivou o svá kuřata,
která je chce chrániti před kroužícím
orlem, jemuž byl nasazen pruský šišák.
Orel má představovati německý lid,
Německo, kvočna s kuřaty Československo,
Čechy. Není-li to přímo vyzývavé
a směšné tímto způsobem si dělati
posměšky a rozsévati nenávist a rozbroj?
Kde jest zde zákon na ochranu republiky? V době,
kdy se tak frázovitě hází do širého
světa heslo "Vyrovnání od národa
k národu" a od národů k národům,
jest takový čin, jenž se stal v Trutnově,
přímo zavržitelný.
Co by tomu řekly úřady a vláda, kdyby
některá německá politická strana
při svém sjezdu měla na plakátech
dvouocasého lva, vycházejícího na
lup a chytání duší, jako znamení
nebezpečí pro německou školu, pro německou
půdu?
A k tomu byli bychom my Němci jistě spíše
oprávněni, poněvadž skutečnosti
nám dokazují, že bezprávně a
neustále ohrožujete naši školu a naši
německou domácí půdu. My však
neužíváme takových zavržitelných
prostředků, neboť nejsme tak jako vy vychováni
v duchu nenávisti, my nesloužíme nenávisti,
nýbrž míru. (Potlesk poslanců něm.
strany národní.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Mikulíček. Dávám
mi slovo. (Hlasy: Není přítomen!)
Pan posl. Mikulíček není přítomen,
proto přichází na řadu další
přihlášený řečník,
jímž je pí. posl. Zeminová. Uděluji
jí slovo.
Posl. Zeminová: Slavná sněmovno! Pokud
se týče dnes projednávané osnovy o
prozatímní smlouvě s Persií, bude
náš poslanecký klub hlasovati ovšem "pro".
Je to pochopitelné nejenom z důvodů státních,
nýbrž i z důvodů hospodářských
a sociálních, protože nám musí
velmi mnoho záležeti, aby poměry mezi jednotlivými
státy byly pokud možno co nejurovnanější
a tím také bylo zmírněno všechno
napětí, které po válce světové
ještě mezi státy a národy trvalo.
Slavná sněmovna mně promine, jsem-li nucena
dnešní příležitosti opětně
použíti k tomu, abych vzhledem k neskoncovaným
dosud jednáním mezi kartelem cukrovarnickým
a vládou zasáhla znovu varovným hlasem proti
všemu, co se dnes na konsumentstvo valí.
Slavná sněmovno! Je tomu již 14 dnů,
co byla celá veřejnost bez rozdílu stran
- nejenom oposiční, nýbrž i koaliční
- nesmírně překvapena a pobouřena
provokačním útokem cukrovarnického
kartelu. A během těchto 14 dnů projevila
vláda p. Msgr. Šrámka i koaliční
"osma" takovou neschopnost udělati pořádek
ve státě, že zmatek v hospodářském
životě a absolutní neúcta k vládě
českoněmecké jenom vzrůstá.
Neschopnost vlády platí obyvatelstvo strašnou
drahotou, nejen cukru, nýbrž i všech životních
potřeb, protože si za nynější slabošské
vládní režie troufá každý
lichvář nadiktovati prostě ceny libovolné.
(Tak jest!)
Kdyby byla vláda, jak to slíbila a jak také
bylo v její moci, ve 24 hodinách po vyhlášce
kartelového zdražení cukru ze starých
zásob toto zdražení zakázala, nebyl
by se odvážil ani jediný z dalších
kartelů zboží svoje zdražiti, ať
už to byl kartel uhelný, bramborářský
nebo jakýkoliv kartel jiných životních
potřeb.
My proto nedáváme dnes již ani takovou vinu
za rostoucí drahotu kartelu cukrovarnickému, jako
slabošské vládě p. Msgr. Šrámka,
která, místo aby na kartel okamžitě
uhodila trestním stíháním pro lichvu
podle zákonů ze dne 17. října 1919
a 25. dubna 1924, naopak místo stíhání
lichvy cukrobarony bohatě odměňuje stamilionovými
presenty ve formě odpisů daňových,
slev tarifních atd. (Výkřiky poslanců
čsl. strany nár. socialistické.)
Takový Kocourkov prostě svět ještě
neviděl, aby zřejmá lichva s potřebami
denními ze starých zásob mohla býti
místo trestání ještě v pravém
slova smyslu pochválena a odměněna stamilionovými
presenty. Postup vlády a kartelů vnáší
do hospodářského života úžasnou
demoralisaci, protože zločin kartelů vláda
odměňuje a bezbranné obyvatelstvo trestá.
Vláda měla právo proti cukrovarnickému
kartelu použíti nejenom zákonů protilichevních.
Také zákon na ochranu republiky v §u 18 dává
vládě moc, aby ihned obžalovala vůdčí
činitele kartelu pro porušování veřejného
pořádku ve státě a pro to, že
způsobili zdražování předmětu
denní potřeby, kteréžto přečiny
se trestají vězením od 8 dnů do 3
měsíců. Věřím, že
toto vystoupení vlády by bývalo mělo
v zápětí zaražení veškeré
drahoty a že by to bylo působilo k uklidnění
celé veřejnosti v republice velmi blahodárně.
V česko-německé koalici vznikl v posledních
dnech ostrý spor, kdo vlastně ostudu a zmatek s
cukrem zavinil. Někteří koaliční
poslanci veřejně před námi tvrdili,
že lajdáctví na vedoucích místech
zavinilo všechno. Kartel se pokoušel vyjednávati,
a když s ním nebylo jednáno, rozhodl se diktovati
ceny sám. Náměstek min. předsedy Msgr.
Šrámek deputaci žen a odborářů
ostře popřel tyto koaliční líbeznosti
a tvrdil, že se o něm příliš mnoho
lže. Protože my ministrovi Šrámkovi
říkáme hezky přímo všechno
do očí, ať se mu to líbí či
ne, je viděti, že tyto líbeznosti se mluví
někde za větrem a že to činí
sami páni koaličníci mezi sebou. Bezradnost
vlády a koaliční štvanice stran mezi
sebou posilují všechny zdražovatele a zejména
kartel cukrovarnický, takže si dělají
z vlády dobrý den.
Nejprve vláda ohlásila, že zdražení
cukru nedovolí, a v zápětí kartel
nadiktoval ceny, až se lidem v očích zatmělo.
Potom za nějaký den, když zdražení
cukru vyvolalo prudký elementární odpor všeho
obyvatelstva, začal pan náměstek vyjednávati.
Ale páni karteláři cukerní, kde nic
tu nic, zmizeli za hranice a pan náměstek neměl
s kým jednati. V cizozemských novinách vyšlo
však asi pověstné vábení: "Gustave,
vrať se, vše odpuštěno!" Páni
Mandelík, dr Heidler a ostatní se začali
pomalu vraceti, když slyšeli, že místo trestu
dostanou bohaté odškodnění. Protože
však kartel žádal mnohem více, než
si sám škody vývozní odhadoval, došlo
na poradě koalice a kartelu u p. dr Kramáře
ke smlouvání. Kartel odpověděl na
smlouvání tím, že cukrobaron dr Preis,
ředitel Živnobanky, "takticky onemocněl"
a jednání bylo znovu odročeno. A tak 14 dní
vláda jedná s cukrovarníky, stále
jim slibuje víc a více a ubohý lid, úplně
vládou opuštěný, platí, až
se ohýbá. S kartely se vláda maže, daně
jim odpouští, pomoc slibuje, denně se s nimi
radí, ale když přišlo presidium hlavního
města republiky Prahy, bylo za 5 minut z kanceláře
pana náměstka min. předsedy provozeno, že
prý nemá pan náměstek bohužel
více času.