Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
Horák, Slavíček, Stivín,
Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
213 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek; ministři Černý,
dr Engliš, dr Gažík, dr Mayr-Harting,
Najman, dr Nosek, inž. Novák,
dr Spina, dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Zahajuji 158. schůzi posl. sněmovny.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl.
Horpynkovi, na týden posl. Kršiakovi -
pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. Jos. Peter.
Došlo oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte): Klub poslanců komunistické
strany v Československu vyslal do výboru iniciativního
posl. Vrtaníka za posl. Kopasze; do výboru
rozpočtového posl. Bolena za posl.
Školu.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Došla naléhavá interpelace. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Naliehavá interpelácia posl. dr Dérera, Bečku
a súdr. vľáde o reči p. ministra školstva
19. augusta t. r. v Turčianskom Sv. Martine.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Došly dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. Matznera ministru zemědělství o živelní
pohromě ze dne 4. července 1928, která postihla
Moravu a sev. Slezsko (č. D 1201-Il);
posl. Kurťaka:
ministru zemědělství, aby Josefu Abkorovičovi,
lesnímu hajnému z Vyškova, bylo uděleno
výslužné podle nového pensijního
zákona (č. D 1202-II), ministru školství
a nár. osvěty o jazykovém zmatku ve školách
na Podkarpatské Rusi (č. D 1203-II);
posl. dr Mičury a druhů ministru železnic o
nedostatečném přidělování
nákladních železničních vozů
na Slovensku (č. D 1214-II);
posl. Horpynky předsedovi vlády o započtení
úřednické služební doby (č.
D 1207-II)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Mezi včerejší 157. schůzí posl.
sněmovny byla rozdána usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1746. Usnesení senátu o vládním návrhu
(tisk sen. 644 a 699) zákona o veřejné stráži
zemědělské.
1747. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
(tisk sen. 645 a 702) zákona o ochraně polního
majetku. 1748. Usnesení senátu o vládním
návrhu (tisk sen. 647 a 683) zákona, kterým
se zrušují úlevy stanovené z důvodu
války pro nastoupení a provozování
živností.
1749. Usnesení senátu o vládním návrhu
(tisk sen. 633 a 682) zákona o cejchování
vnitrozemských lodí.
1751. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
(tisk sen. 601 a 698) zákona o úpravě některých
organisačních otázek v oboru soudnictví.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Mezi včerejší schůzí byly tiskem
rozdány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1752. Naléhavá interpelace posl. Chlouby, Štětky,
Schmerdy, Buriana a soudr. vládě o zdražení
cukru cukrovarským kartelem a o zdražování
životních potřeb.
1753. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
dr Klapky, Bergmanna, Procházky, Langra a druhů
vládě o neslýchaném provokačním
zdražení cukru o nových 240 milionů
Kč a o stálém ustupování vlády
před útoky kartelů, bursiánů
a spekulantů.
1755. Naléhavá interpelace posl. inž. Junga,
Simma, Krebse a druhů vládě o neodůvodněném
a svévolném zdražení cukru československým
cukerním kartelem.
1757. Naléhavá interpelace posl. Bradáče,
dr Dolanského, dr Kramáře, Mlčocha,
Hodiny, dr Fritze, dr Luschky, Stenzla a druhů vládě
o ceně cukru.
1758. Naléhavá interpelace posl. Tomáška,
Kleina, Koudelky a soudr. vládě o provokačním
zdražení cukru a stálém zatěžování
konsumujícího obyvatelstva.
1759. Naléhavá interpelace posl. Pohla a soudr.
vládě o novém zdražení cukru.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Mezi včerejší schůzí byly tiskem
rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1732. Odpovědi:
I. min. věcí zahraničních na interp.
posl. Kreibicha a soudr. o chování konsulátu
Československé republiky v Saské Kamenici
proti Svazu válečných poškozenců,
vdov a sirotků z Československé republiky
v Německu (tisk 1163/X),
II. vlády na interp. posl. Pohla a soudr. o hospodářském
stavu (tisk 1254/V),
III. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Bergmanna
a druhů o porušení poštovního tajemství
(§ 6 poštovního řádu nařízení
ministerstva obchodu ze dne 22. září 1916,
č. 317 ř. z.) (tisk 1495/V),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr Franke, Zeminové,
Buřívala a druhů o bezdůvodném
zabavení "Českého Slova" ze dne
1. května 1928 (tisk 1569/XII),
V. min. nár. obrany na interp. posl. Geršla a soudr.
o oklešťování práv zaměstnanců
vojenské správy na Slovensku, smlouvou zaručených
(tisk 1213/III),
VI. min. spravedlnosti na interp. posl. Jurana, Majora, Kopasze,
Śliwky a soudr. o vysílání trestanců
v Nitře, aby mařili stávku zemědělského
dělnictva v západním Slovensku (tisk 1560/IX),
VII. min. veř. prací na interp. posl. Knejzlíka,
Riedla a druhů o definitivním ustanovení
pevného bodu pro stavbu přehrady na řece
Březné u Hoštejna na sev. Moravě a o
neodkladném zahájení řízení,
aby se stavbou mohlo býti započato (tisk 1495/XII),
VIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Procházky, Buřívala
a druhů o zabavení časopisu "Československé
železniční listy" (tisk 1495/VIII),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Koczora a soudr. o zabavení
"Pragai Magyar Hirlapu" (tisk 1554/VII),
X. min. vnitra na interp. posl. Chlouby a soudr. o rozdělování
nouzové podpory poškozeným živelními
pohromami na okrese pelhřimovském (tisk 1569/XIII),
XI. min. financí na interp. posl. inž. Junga a druhů
ohledně nápravy nešvarů při předpisování
a vybírání státních daní
(tisk 1495/ XIX),
XII. min. železnic na interp. posl. dr Schollicha a druhů
o osvětlení na stanici Malá Morávka-Karlov
(tisk 1495/XVI),
XIII. min. věcí zahraničních na interp.
posl. Krebse a druhů o státním občanství
československých stát. občanů
v Německé říši (tisk 1455/VI),
XIV. min. vnitra na interp. posl. Krebse Simma a druhů
o zabavení neperiodického tiskopisu "Pamětní
řeč ke dni 4. března" (tisk 1580/VI),
XV. vlády na interp. posl. dr Schollicha a druhů,
že prý bylo slíbeno, ale nikoliv dodrženo,
že se poměry staropensistů co nejdříve
zlepší (tisk 1254/IX),
XVI. min. financí a min. věcí zahraničních
na interp. posl. Krebse a druhů o státních
výdajích na ruské a ukrajinské uprchlíky
v Československé republice (tisk 1455/V),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Mondoka a soudr. o bezprávném
zabavení 20. čísla "Karpatské
Pravdy" (tisk 1580/IX),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Kurťaka a druhů
o nezákonitém pronásledování
členů strany Autonomního zemědělského
svazu četnictvem a politickými úřady
na Podkarpatské Rusi (tisk 1548/V),
XIX. min. nár. obrany na interp. posl. Horpynky a druhů
o zákazu německých časopisů
vojákům (tisk 1480/HI),
XX. vlády na interp. posl. Vološina a druhů
o církevních poměrech na Podkarpatské
Rusi (tisk 528/I),
XXI. min. financí a zemědělství na
interp. posl. Koudelky, Chalupy, Biňovce, Bečko,
inž. Nečase a soudr. o stranickém sestavování
návrhů na jmenování členů
daňových komisí (tisk 1234/VI),
XXII. min. zemědělství na interp. posl. Bergmanna,
Buřívala, Procházky a druhů o vyplacení
doplatků smluvním úředníkům
ministerstva zemědělství nebo státní
správy lesů a statků (tisk 1595/IX).
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přikazuji:
Výborům zahraničnímu a živnostenskému:
1734. Vládní návrh, jímž se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení IV. Dodatkový protokol k obchodní
úmluvě mezi republikou Československou a
republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě
dne 26. června 1928 a uvedený v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 13.
července 1928, č. 123 Sb. z. a n.
1735. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení druhý dodatkový protokol
k obchodní smlouvě mezi republikou Československou
a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z
28. prosince 1925, podepsaný v Bruselu dne 21. února
1928.
1736. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní
úmluvě mezi republikou Československou a
republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze
dne 9. února 1928.
Výboru zemědělskému:
1746. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
zákona o veřejné stráži zemědělské.
1747. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
(tisk sen. 645 a 702) zákona o ochraně polního
majetku.
Výboru živnostenskému:
1748. Usnesení senátu o vládním návrhu
(tisk sen. 647 a 683) zákona, kterým se zrušují
úlevy stanovené z důvodu války pro
nastoupení a provozování živností.
Výboru dopravnímu:
1749. Usnesení senátu o vládním návrhu
(tisk sen. 633 a 682) zákona o cejchování
vnitrozemských lodí.
Výboru ústavně-právnímu:
1751. Usnesení senátu k vládnímu návrhu
(tisk sen. 601 a 698) zákona o úpravě některých
organisačních otázek v oboru soudnictví.
Výboru rozpočtovému:
1750. Vládní návrh finančního
zákona republiky Československé, kterým
se stanoví státní rozpočet na rok
1929.
Slovo vyžádal si pan ministr financí dr Engliš
k výkladu o vládním návrhu finančního
zákona a rozpočtu pro rok 1929.
Dávám mu slovo.
Ministr financí dr Engliš: Slavná sněmovno!
Předkládám státní rozpočet
pro jedenáctý rok trvání Čsl.
republiky. Není možno při jeho rozboru neohlédnouti
se po vývoji finanční politiky uplynulé
dekády. Podívejme se na problém, jak stál
v době převratu a kolik jsme z něho vyřešili.
Bylo budovati od základu finance a měnu nového
státu, který měl býti podle stavu
svého průmyslu vývozním. Měna
rakousko-uherská byla válečnou inflací
rozvrácena a v obou střediscích tehdejší
její správy, ve Vídni a Pešti se pokračovalo
v tisku státovek. Průmysl musil přejíti
od výroby válečné k mírové,
byl v krisi a nezaměstnanosti, která se množila
přechodně návratem vojsk. Zemědělství
bylo technicky vymrskáno a pod vázaným hospodářstvím.
Země byla vůbec vyčerpána a vyhladověla,
bylo třeba miliardových dovozů potravin a
surovin pro průmysl. Proti poválečné
vyčerpanosti hospodářské stály
poválečné mimořádné
úkoly státu a veřejných svazků,
tedy proti sníženým pramenům stála
vyšší potřeba jak ve státě,
tak u ostatních veřejných svazků v
něm. Železnice byly zničeny. Obchodní
a platební bilance byla silně pasivní. Krise
finanční a měnová byla proto aktuální
a nebylo ani ústředních orgánů
ani pro správu finanční, ani pro správu
měnovou a pro nové celní hranice nebylo správního
aparátu.
Situace, kterou shledáváme po 10 letech v hospodářství,
financích i měně, jest podstatně jiná.
Měna je v pořádku a patří k
nejstálejším v Evropě, je ve správě
dokonale organisované Národní banky. Státovkový
dluh byl snížen o více než polovinu a
plánovitě se amortisuje. Organisace finanční
správy je úplná a kodifikace i unifikace
finančního práva, pokud nebyla už provedena,
je připravena. Státní finance jsou v bezpečné
rovnováze, rozsah výdajů státní
správy je stabilisován, nedělají se
nové dluhy a staré se ročně okrouhle
o půl miliardy zmenšují. Předválečný
dluh jest unifikován a přechodný dluh přestal
býti nebezpečím. Stali jsme se nezávislými
na úvěrové pomoci z ciziny. Státní
železnice i pošty jsou uvedeny do pořádku
a finanční správa postupuje železnicím
ročně přes 300 milionů na bezúročné
investice. Zbývá dovršiti rekonstrukci financí
samosprávných, o čemž promluvím
později. Národní hospodářství
se zotavilo z válečné vyčerpanosti
a pracuje v plném proudu. Naše nezaměstnanost
klesla v létě na nejnižší bod celého
desítiletí. Vývoz se udržuje na částce
15-20 miliard, obchodní bilance je aktivní a platební
je v rovnováze. Zemědělství pracuje
zase s mírovou intensitou a průmysl se přeorientoval
od válečné výroby k mírové
a podle nového zeměpisného včlenění.
Pokročil v organisaci i technice. Peněžnictví
přečkalo všechny krise poválečné
a zůstává pevnou páteří
národního hospodářství. Můžeme
tedy výsledek 10tileté práce přehlížeti
s uspokojením. Že není vykonáno vše,
nezmenšuje hodnotu toho, co se stalo.
Mezi obrazem v době převratu a obrazem, který
skýtá republika v hospodářství
i financích dnes, je ovšem 10 let práce. Přehlédněme
ji krátce.
Základnou naší politiky finanční
byla politika měnová. První ministr financí
dr Rašín provedl skvěle odluku měnovou
a zřídil v Bankovním úřadě
ministerstva financí pro měnu správní
ústředí. Pružnost oběživa
žádala, aby nebylo celé oběživo
v nadbytečném rozsahu vtěsnáno pevně
a trvale do oběhu, jak tomu bylo při 8 miliardách
bankovek či státovek vedle žirových
účtů a pokladničních poukázek
v době převratu, nýbrž aby podstatná
část oběživa byla v oběhu dočasně
úvěrem na diskont. Bylo proto třeba snížiti
státovkový oběh, což se stalo při
odluce měny předběžně zadržením
poloviny soukromé držby a pak dávkou z majetku.
Dr Rašín zorganisoval finanční
službu a sestavil první rozpočet. Opatřil
první úvěry ke krytí vnitřních
schodků a zahraniční úvěry
pro dovoz potravin i surovin. Platební bilance byla však
pasivní a Bankovní úřad neměl
po ruce dostatečných reserv, klesal proto kurs měny
přes to přese všechno v zimě 1919/20
až na 5 šv. centimů. Pokles měny uvrhnul
veřejné finance do nové krise, poněvadž
bylo nutno, přizpůsobovati příjmové
prameny rychle rostoucím výdajům. Bylo třeba
stůj co stůj uvésti především
státní finance do pořádku.
Než se to podaří, bylo nutno opatřiti
další úvěry a proto byl r. 1920 přijat
zákon o válečných půjčkách.
Pokleslý kurs měny měl v zápětí
prudký vzestup soustavy hospodářských
čísel, ale nikdy tak vysoký, jak hluboko
klesla tehdy měna. Daň z obratu, uhlí, zvýšená
daň z dopravy, zvyšování daní
přímých i nepřímých,
jak to odpovídalo stoupajícím cenám,
výnosu i důchodu, byly prostředky, jimiž
byly uvedeny státní finance do rovnováhy
i přes rostoucí rozpočet důsledkem
rostoucích platů státních zaměstnanců
a stoupajících cen. Nízký kurs měny
osvěžil vývoz, vyvolal doma vysokou konjunkturu
r. 1921, obchodní a platební bilance se stala rázem
aktivní, a účetní uzávěrka
za tento rok končí přebytkem i po zapravení
investic. Měna se zotavuje a udržuje okrouhle na 10
švýc. centimech.
Zjednání rovnováhy hospodářské
i finanční oživuje myšlenku po zhodnocení
kursu koruny. Příznivá obchodní a
platební bilance byla posilněna útěkem
kapitálu ze sousední ciziny, kde se úplně
měna hroutila, k československé koruně
a mimo to vydatnými zahraničními úvěry.
Kurs koruny československé stoupl přechodně
až přes 19 centimů a trvale se udržel
na dnešní výši. Zvýšený
kurs měny tlačil důsledkem zahraniční
soutěže soustavu domácích hospodářských
čísel, především ceny dolů.
Bylo zápasiti výrobcům o snížení
všech složek výrobního nákladu,
z nichž jedna, t. j. dluh, byla nepodajná. Odtud krise
výroby a nezaměstnanost, v důsledku též
krise peněžnictví r. 1922 a následujících.
Ve veřejných financích propukla nová
krise, poněvadž s krisí výroby a poklesem
cen, výnosu i důchodu klesaly rychle prameny státních
příjmů a nedařilo se stejně
rychle snižovati výdaje, zvláště
při velkém zatížení nezaměstnaností
a proto, poněvadž vnitřní dluh neklesl.
Přechodný dluh narůstal velmi rychle a stal
se hrozivým, takže bylo na konec nutno hledati částečně
k jeho konsolidaci nový úvěr v cizině.
Vliv cedulového ústředí na oběživo
poklesl, poněvadž stávající oběh
byl zase nadbytečný pro pokleslou soustavu hospodářských
čísel.
Nové období se zahajuje zákonem o stabilisaci
měny r. 1925, když byly sjednány předpoklady
pro stabilisaci via facti. Bylo třeba provésti všechny
důsledky této nadmíru důležité
události. R. 1926 byla zřízena Národní
banka a sjednána úmluva o splácení
státovkového dluhu. Rozpočet na r. 1926 byl
už aktivní, ale odnímal podnikům státním
veškerý čistý zisk a odkazoval jich
investice na úvěr, neměl reservy pro chystané
platové zákony a mimo úděl zemím
z daně z obratu neměl reservy pro učitelské
platy, které sice nenáleží do rozpočtu
státního, nýbrž do rozpočtů
zemských, ale stát musí zemím opatřiti
úhradové prostředky. Rozpočet byl
překonstruován podle struktury státního
hospodářství, v němž jsou podle
plodné myšlenky Rašínovy odloučeny
podniky od správy, byl snížen, aby v něm
byl prostor pro novou úpravu platů státním
zaměstnancům a pro dotaci podniků, zvláště
železnic na investice ze zisků a dopravní daně,
byl stabilisován v úhrnu i ve všech hlavních
složkách, to jest v administrativních stavbách,
ve výdajích na vojsko a v platech úřednických.
Zastaveno dělání nových dluhů
a vyloučeny zvláště úvěry
ciziny. Mělo-li se zhodnocení měny udržeti,
bylo třeba uleviti výrobě v zatížení
úvěrovém a ve veřejných břemenech.
Tím, že stát nečerpal z peněžního
trhu a naopak splácel dluhy, přestalo napětí
a klesl úrok. Současně se zhodnotily cenné
papíry, čímž se pomohlo i peněžnictví,
k jehož sanaci po zhodnocení měny byly vydány
už r. 1924 zvláštní zákony Veřejná
břemena se začla snižovati berní reformou
z r. 1927, která napomáhá tvoření
domácího kapitálu, současně
se refundují exportu obchodové daně, kde
ho brzdí. Všechna tato opatření oživují
domácí národní hospodářství.
Vleklá krise, která od r. 1922 a 1923 tížila
domácí výrobu, v polovině r. 1927
teprve přechází v konjunkturu doma dobře
zakotvenou. Rozpočet jest už třetí rok
stabilisován a stává se relativně
méně tíživým. Přechodný
dluh byl na domácím trhu v r. 1926 podstatně
konsolidován, takže přestal býti problémem
finanční správy a r. 1928 bylo už možno
na domácím trhu konvertovati americkou tíživou
půjčku z r. 1925. Snížení úroku
umožnilo četné konverse, které v souvislosti
s placením dluhů tvoří úsporný
prostor pro plnění nových úkolů
ve stabilním rozpočtu. Od r. 1926 je rozpočet
i závěrečný účet v rovnováze,
ba byl i nad to ze starých nedoplatků, jež
se likvidují, vytvořen fond pro konsolidaci přechodného
dluhu. Není ještě vykonáno vše,
ale bylo vykonáno mnoho a na sklonku 10. výročí
republiky můžeme s uspokojením bilancovati
výsledky finanční práce tohoto období.
Naše politická demokracie ukázala velikou nosnost
i pro obtížné problémy finanční.
Žádný stát nepřinesl své
měně tolik obětí jako naše republika.
Vděčně tu dlužno vzpomenouti velikých
obětí našeho občanstva a jeho neúmorné
práce a příkladné šetrnosti,
smyslu pro finanční odpovědnost naší
politické representace; vděčně vzpomeňme
zvláště též prvního ministra
financí dr Aloise Rašína.
Velké oběti i dobré výsledky finanční
i měnové politiky nejsou však ještě
vším. Běží o to, nebyl-li náš
pořádek finanční a měnový
vykoupen obětmi a újmou na zájmech kulturních,
hospodářských a sociálních.
Bude věcí zvláštní publikace
celé vlády na oslavu 10letého trvání
republiky, v níž bude oceněno, co bylo positivně
vykonáno ve všech oborech veřejné správy.
Je toho mnoho, velmi mnoho. Nezáleží jen na
tom, kolik bylo na ten či onen úkol věnováno
peněz, ale hlavně na tom, co bylo za ně opatřeno.
Rozpočet na rok 1929 jeví se nám takto článkem
konsolidační finanční politiky, již
provádíme, a jejíž podstatu jsem vyložil,
rýsuje vývoj její v posledním desítiletí.
Vedoucí myšlenkou tohoto rozpočtu je stabilisace.
Výdaje správní jsou pro rok 1929 preliminovány
částkou 9.534 miliony Kč, tedy o 1.7 milionu
méně, nežli r. 1928. Uvážíme-li
však, že se letos přejímá do státního
rozpočtu výdaj na postátněné
úředníky samosprávy, což znamená
přesun výdajů ze skupiny třetí:
"Úděly samosprávným svazkům"
do skupiny první: "Vlastní státní
správa", poněvadž se o stejnou částku
současně snižují úděly,
pak třeba okrouhle 52 milionů ve výdajích
na příští rok, jež tvoří
tento přesun mezi oběma skupinami, odečísti
od celkových výdajů státní
správy, aby se poznalo, jak administrativní výdaje
oproti předchozímu rozpočtu klesly. Klesly
tedy asi o 54 miliony. Potřebujeme této uspořené
prostory, poněvadž stojíme před sanací
bratrských pokladen a řešením otázky
přestárlých, což zase dlužno provésti
v rozpočtu stabilisovaném.