Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
188 poslanců podle presenční listiny.
Zástupce vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 153. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi
pp. posl. Geršlovi, Bečkovi, Pikovi;
na dnešní, případně zítřejší
schůzi posl. Brožíkovi, Brodeckému,
Srbovi vesměs pro neodkladné záležitosti.
Došlo oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu vyslal do výboru soc.-politického
posl. Křemena za posl. Macha; do výboru
zahraničního posl. Molíka za posl.
Pelíška.
Klub poslanců "Deutsche christl. soc. Volkspartei"
vyslal do výboru zahraničního posl.
dr Petersilku za posl. dr Feierfeila.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1699. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví
a výboru soc.-politického o usnesení senátu
(tisk. sněm. 1638) k vládnímu návrhu
zákona (tisk. sen. 466, 543 a 649) o pomocné praksi
porodnické, jakož i o vzdělání
a výcviku porodních asistentek (porodních
pomocnic).
1700. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k usnesení senátu (tisk
sněm. 1223 a 1350) o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 445 a 476) o zřízení
nucených pracovních kolonií a o změně
některých ustanovení trestního práva.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 150. schůzi posl. sněmovny,
proti němuž nebylo námitek podle §u 73
jedn. řádu.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva rozpočtového výboru o
vládním návrhu zákona (tisk 1603)
o zcizení některých státních
nemovitostí a opatření úhrady pro
koupi některých nemovitostí Československému
státu pro některé stavby (tisk 1695).
Zpravodajem jest pan posl. Pekárek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Otázky regulační byly již před
válkou předmětem častých úvah
naší veřejnosti, když se uvažovalo
o vzrůstu našeho hlavního města Prahy.
Naše hlav. město Praha bylo před válkou
ovšem ve svém vývojovém tempu udržováno
na úrovni města provinciálního, kromě
toho veliké státní budovy, které velmi
zhusta stály v cestě řádnému
rozvoji města, byly chráněny státem
a tím vývoj města ovšem zdržován.
Poválečná doba uložila našemu hlavnímu
městu ještě jiné úkoly, naše
město Praha stalo se hlavním městem státu.
Do hlavního města přesídlila řada
ústředních úřadů, pro
něž bylo zapotřebí hledati budovy. Kromě
toho dopravní ruch neobyčejně vzrostl,
a naše ulice ukázaly se býti nedostatečnými
pro moderní velkoměstský ruch, veřejná
prostranství byla malá a nevyhovující.
Je tedy přirozené, že naše poválečná
politika regulační se snaží, aby vyhověla
těmto požadavkům, jež jsou kladeny na
rozvoj moderního a hlavního města.
Předložený návrh zákona týče
se jednoho komplexu těchto otázek, a to úpravy
Revolučního náměstí. Na Revolučním
náměstí stojí rozvoji v cestě
zejména dosavadní budova kasáren krále
Jiřího z Poděbrad a budova zemského
finančního ředitelství. Tyto budovy
mají býti odstraněny, aby byly nahrazeny
novými, účelnými, moderním
poměrům vyhovujícími budovami.
Kasárny krále Jiřího potká
ovšem osud většiny vojenských objektů,
jež až doposud byly umístěny uvnitř
velkých měst. Vojsko stěhuje se na periferii,
kde spíše lze nalézti a vystavěti vhodnější
objekty pro výkon vojenské služby a kde také
i lepší poměry zdravotní mohou sloužiti
zdaru služby vojenské.
Pokud jde o budovu zemského finančního ředitelství,
ta již drahnou dobu nevyhovuje. Je v ní soustředěna
řada finančních úřadů.
Kromě toho finanční správa musela
najmouti řadu soukromých domů za vysoké
nájemné. Tedy není to jistě hospodaření
dobré, ale bylo vynuceno mimořádnými
poměry, nedostatečností vhodných objektů.
Roztroušenost úřadů finanční
správy má pochopitelně také svůj
reflex i v potížích, jež stíhají
poplatnictvo, které musejíc hledati po Praze jednotlivé
finanční úřady ztrácí
zbytečně čas ustavičnými poptávkami.
Kromě toho i činnost úřední
tím trpí, poněvadž je nutno ustavičně
přenášet spisy z jedné budovy do druhé.
Náš ministr financí je podle zákona
o státním rozpočtu na r. 1928 oprávněn
zciziti státní nemovitosti až do ceny jednoho
mil. Kč. Objekty však, o kterých jsem mluvil,
representují částku daleko větší
a proto je potřebí, aby státní správa,
chce-li za účely zlepšení našich
regulačních a úředních poměrů
zciziti tyto objekty, vyžádala si schválení
Národního shromáždění.
Podle rozpočtu na r. 1928 plynou vyšší
příjmy a mimořádné příjmy
státní do zvláštního fondu pro
konsolidaci státního dluhu. Účelem
předloženého zákona jest, aby stržené
peníze za objekty, jež slouží vojenským
účelům, neplynuly do všeobecných
státních prostředků, nýbrž
aby posílily fond ministerstva nár. obrany, který
slouží k tomu, aby opatřen byl nejnutnější
vojenský materiál a aby vybudovány byly potřebné
vojenské stavby. Tedy také k tomuto účelu
je potřebí schválení Národního
shromáždění.
Zákon sám vedle těchto dvou budov má
uděliti ministru financí právo, aby v dohodě
s ministerstvem nár. obrany zcizil ještě další
objekty vojenské správy, které jsou umístěny
v různých místech republiky a které
nepřesahují částku zmíněnou
v našem finančním zákoně na r.
1928 a jež by tedy ministr mohl zciziti sám ze své
pravomoci. Poněvadž však, jak jsem řekl,
i částka za tyto objekty plynula by do všeobecných
prostředků státních, má však
posíliti fond ministerstva nár. obrany, proto i
těchto objektů týče se předloha
zákona.
Zákon má uděliti naší finanční
správě právo, aby zcizila určité
státní objekty, zejména budovu zemského
finančního ředitelství. Ovšem
tímto zcizením budovy by se poměry nezlepšily.
Nutno pomýšleti na to, aby vystavěna byla budova
vhodnější a rozsáhlejší,
kde by bylo lze soustřediti finanční úřady,
jež mají míti sídlo své v Praze.
Ale jest také potřebí budovati řadu
finančních úřadů na venkově.
Má se proto finanční správa předloženým
zákonem také zmocniti, aby zálohově
poskytla potřebné prostředky ke koupi vhodných
stavenišť a k vybudování potřebných
budov.
Peníz, který bude stržen za budovu zemského
finančního ředitelství, poplyne do
zálohového fondu, který je určen k
uhražení nákladů na koupi pozemků
a výstavbu nových budov. Poněvadž tento
peníz nebude stržen před tím, než
bude nutno přikročiti ke koupi pozemků a
k výstavbě budov, zmocňuje se předloženým
zákonem současně státní finanční
správa, aby poskytla přiměřenou zálohu
na tyto operace. Tento finanční náklad bude
pak z fondu, o kterém jsem se zmínil, státní
správě refundován. Jde tedy o fond, který
bude míti trvání přechodné.
Mluvím-li o pozemcích, musím se zmíniti,
že předloženým zákonem se finanční
správa zmocňuje, aby určité pozemky
zakoupila k výstavbě representačních
budov našeho státu, zejména parlamentu. Na
Letné se naskýtá finanční správě
možnost, aby zakoupila veliké komplexy pozemků
od dědiců Richtrových; jest to asi 25.000
čtverečných sáhů, které
stát může koupiti za 1200 Kč 1 čtverečný
sáh, takže bude zapotřebí ke koupi celého
komplexu cca 42 mil. Kč.
Kromě toho u Hlávkova mostu naskýtá
se možnost zakoupiti další komplex asi 3000 čtver.
sáhů, kterážto operace bude vyžadovati
nákladu asi 9 mil. Kč. Ovšem, že dědicové
Richtrovi, resp. jejich zástupcové činí
prodej těchto pozemků závislým na
určitých ústupcích, zejména
na tom, že státní správa se zaváže
hraditi také vedlejší výlohy, takže
by koupě pozemků na Letné a u Hlávkova
mostu i s vedlejšími výlohami celkem representovala
asi částku 70 mil. čsl. korun. Na rozdíl
od přechodné úhrady na zakoupení pozemku
a výstavbu budovy zemského finančního
ředitelství má tato částka
70 mil. Kč dojíti definitivní úhrady
ve zvýšených státních příjmech,
jak bylo uvedeno v čl. XlX našeho finančního
zákona na r. 1928.
Rozpočtový výbor, pojednávaje o předloženém
návrhu zákona, zdůraznil fakt, že v
zákoně se přejímá povinnost
platiti různé vedlejší poplatky za prodávajícího,
jež za normálních poměrů a podle
našich platných zákonů má nésti
prodávající. Tento fakt byl konstatován
i mnou a bylo vysloveno všeobecně rozpočtovým
výborem přání, aby na příště
od podobných operací bylo upuštěno,
ovšem s podotknutím, že nutno vzíti na
vědomí, že dědicové Richtrovi
naprosto od tohoto způsobu prodeje ustoupiti nechtěli
a záleželo-li státu na tom, aby pozemků
na Letné a u Hlávkova mostu nabyl, musil i tento
jinak nepřirozený postup při prodeji akceptovati.
Konstatuji ovšem, že přes to, že cena, kterou
stát platí, je velmi slušná, přece
jen nedosahuje ceny, která se dnes již za pozemky
v těchto končinách na Letné žádá.
Rozpočtový výbor dále přijal
řadu různých změn, jež si vyžádal
zejména fakt, že v poslední době byl
konstatován velmi nedostatečný stav budovy
ve Štěpánské ul., ve které je
umístěn nejvyšší kontrolní
úřad. Na rozkaz dohlédacích úřadů
byl nejvyšší kontrolní úřad
nucen vyprázdniti tento dům a je potřebí,
aby byla hledána náhrada. Poněvadž k
tomuto opatření došlo v době, kdy byl
připravovaný zákon již v konečném
stadiu a nebylo lze ustanovení o tom pojmouti do vládního
návrhu zákona, stalo se tak usnesením rozpočtového
výboru a částka, která bude stržena
za budovu nejvyššího kontrolního úřadu,
poplyne do příslušného fondu a bude
jí také výlučně použito
k tomu, aby byla vybudována nová budova pro nejvyšší
kontrolní úřad.
Byly také přijaty různé stylistické
změny, které jsou obsaženy ve zprávě
rozpočtového výboru tisk 1695, a poněvadž
jsou to věci samozřejmé, vyplývající
ze změn přijatých rozpočtovým
výborem, není jistě potřebí,
abych je dále odůvodňoval.
Všeobecně možno říci, že předložený
zákon bude míti své dobré následky
v tom, že předem uvolní se veliké veřejné
prostranství moderní úpravě. Umožní
se tím státní finanční správě
postaviti novou velikou centrální budovu pro ústřední
finanční úřad, čímž
se prospěje i poplatnictvu, poněvadž uspoří
mnoho zbytečných cest.
Prospěje se však také jiné věci.
Dosavadní vývoj stavebního ruchu u nás
ukazuje, že dojde v něm k jisté stagnaci, ať
již dříve či později, a státní
správě i sborům zákonodárným
bude jistě záležeti, aby za ochabující
soukromý stavební ruch byla zjednána jistá
náhrada prováděním staveb veřejných.
Myslím, že tímto zákonem bude i tomuto
účelu, který sledovati musíme, alespoň
částečně vyhověno.
V rozpočtovém výboru - mám-li mluviti
všeobecně - nebylo proneseno podstatných námitek
proti stylisaci tohoto zákona a proto považuji za
svou povinnost slavné sněmovně doporučiti
přijetí tohoto zákona v textování,
jak se na něm usnesl rozpočtový výbor
posl. sněmovny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla na 20 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Lhůta 20 minut je schválena.
Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti"
pp. posl. Matzner, Chalupa, Krebs a Kaufmann.
Dávám slovo prvnímu řečníku,
panu posl. Matznerovi.
Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové!
Jak bude asi známo z novinářských
zpráv, zhoubné bouře zničily v širokých
oblastech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
částečně i docela polní plodiny.
Navštívil jsem a prohlédl velkou část
těchto zničených obcí. Nedá
se popsati, co je tam viděti bídy, nouze a zármutku.
Jsou to obce, které byly krupobitím úplně
zničeny, takže by bylo marno namáhati se najíti
byť i jediný zpříma stojící.,
nepoškozený obilní klas v celém obvodu
obce, ba dokonce i v obvodech několika obcí. Obilná
pole, která slibovala normální dobrou žeň,
jsou zničena ledem a kroupami, jako plevy a smetí
leží na orné půdě. Kusy ledu
těžké 18 až 23 dkg ležely na tisíci
hektarech polních plodin, jako z pytle vysypány.
Zvířata, která se nalézala v poli,
leží na zemi ubita padajícími kusy ledu.
Lidé, kteří právě byli v poli,
když rozzuřila se tato hrozná bouře,
přišli těžce poraněni z pole domů
a zalití krví. Koňská spřežení
běžela v divokém trysku přes pole, zanechávajíce
své řidiče a kočí zpět
s těžce poškozenými údy. Všude,
kam oko dosáhne, spoušť, nic než spoušť.
Střechy domů a stodol jsou úplně rozbity,
je mnoho střech, kde nezůstala ani jedna břidlice
celá. K tomu jsou rozbity všechny okenní tabule.
Věcná škoda je u mnohých rolníků,
na budovách obytných a hospodářských
nesmírná, byly mi označovány sumy
10.000 až 30.000 Kč jenom u jednoho hospodáře.
Vidí-li člověk ty škody, které
byly způsobeny na polních plodinách, na veškeré
žni, vnucuje se mu otázka: Jak bude možno udržeti
další trvání takových hospodářských
podniků, není píce pro dobytek, není
k disposici stelivo, pole s brambory a řepou jsou úplně
rozbita, takže zemědělec tu stojí bez
rady a bez pomoci. Tu bude věcí vlády pomoci,
nikoliv však, jak se často stalo, kdy ubozí
prosebníci byli odbýváni krásnými
řečmi a sliby -nikoliv - zde musí býti
poskytnuta pomoc vydatná. Fond pro elementární
škody bude moci dáti jenom skrovné prostředky,
ježto škody způsobené v celém státním
území jsou mnohem vyšší, než
je peněz v celém fondě. Tu musí vláda
učiniti opatření mimořádná.
Především nutno naříditi berním
úřadům, aby u postižených poplatníků
nevymáhaly daně. Nemovitosti musí býti
osvobozeny na léta úplně od daní a
osvobození to také provedeno. Nutno velkoryse opatřiti
krmivo a stelivo pomocí družstev skladištních
a obilních, nutno ihned dáti k disposici sadbu k
podzimnímu setí, jakož i k příštímu
setí jarnímu. Stát musí upraviti vhodně
zaopatření peněz a poskytnouti na dlouhou
dobu peníze bezúročně. Ve mnoha obcích
slezských a severomoravských byly udržovány
kontrolní spolky o chovu dobytka za tím účelem,
aby byly chov dobytka a výroba mléka přivedeny
na vysoký stupeň. Tyto kontrolní spolky udržovaly
se již s velkým dílem vlastními prostředky.
Nyní po těchto živelních škodách
hrozí zastavení jejich požehnané činnosti.
Avšak nebylo by jenom toto velkou škodou, nýbrž
zvířata vypěstovaná a již schopna
produkce, musí býti co možná brzy prodána
při hrozící nouzi o píci. Právě
tak nutno ihned omeziti nadměrný dovoz cizího
dobytka - volů, krav a sviní - z Polska, Rumunska
a z Maďarska, které v dlouhých vlacích
ve velikém množství jsou dopravovány
do Československého území přes
ochranné clo na dobytek, aby zde ztlačily běžné
ceny dobytka. Bylo mi sděleno, že okamžité
nouze těžce poškozených venkovských
obcí využívají nesvědomití
obchodníci, vždy hlouběji zatlačují
dnes již tak nízké ceny dobytka, aby pro své
kapsy dosáhli neobyčejného zisku. Nákupní
ceny dobytka a masa beztoho již nejsou v žádném
spravedlivém poměru k prodejní ceně
masa. Následkem ještě silnějšího
poklesu cen živého dobytka bude, že kupní
schopnost rolnictva klesne pod nulu, čímž budou
postiženi průmysl, obchod a živnosti, úředníci
a dělnictvo stejně těžce. Uvažte
všichni, kteří nepatříte k zemědělství,
že pro chudé, peněžně slabé
rolnictvo bude to míti za následek ožebračení
tisíců rodin. Můžete to kroutiti a obraceti
jak chcete. Zemědělství, které opatřuje
plodiny a klasy, které získává maso
a chovem dobytka mléko, jest a zůstane jediným
živitelem lidu ve všech státech. Jediný
rok nouze v zemědělství může
blahobyt země sraziti na léta zpět, ba zničiti
jej.
Dovolím si učiniti návrh, a prosím,
aby byl plně přijat. Návrh zní:"Vzhledem
k letošním špatným poměrům
u píce, vzhledem k těžkým škodám
v širokých oblastech zemědělských,
způsobených bouřemi a krupobitím,
budiž dovoz cizího dobytka jakéhokoliv druhu
z ciziny hned zastaven a může býti dovolen
teprve tehdy, až v zemi budou prodeje dobytka urovnány."
Učiní-li posl. sněmovna a vláda toto
opatření, bude mnoho neštěstí
odvráceno, obyvatelstvo konsumující výrobky
zemědělské neutrpí takovým
opatřením žádných škod.
Vládě tohoto státu jistě nepřijde
za těžko dáti ve znamení jubilejního
roku několik milionů podpory na úlevu zemědělství
těžce po škozenému bouřemi. Na
jubilejní slavnosti bude přece vydáno mnoho
milionů korun k oslavě. Je tedy správné
a spravedlivé vzpomenouti v tomto roce i těch, kteří
již po léta jsou udržováni jenom ve slibech
a utěšováni. Ke konstatování
některých skutečností musím
se dnes ještě také vrátiti k věci,
která se přihodila při poradách o
otázce celní. Před dvěma dny mluvil
zde ve sněmovně posl. Böhmze Svazu zemědělců
a velkými slovy požadoval na dobytek clo podle váhy,
jakož i cla na len pro zemědělce. Když
jsem svého času při projednávání
zemědělského cla ochranného projevil
své pochyby nad nedbalým textem zákona a
předložil řadu zlepšovacích návrhů
straně zemědělského svazu... (Posl.
Windirsch [německy]: Kde pak jsou páni z vašeho
klubu?) To je lhostejno, kde jsou. Kde pak jsou vaši
páni? (Posl. Windirsch [německy]: Ti jsou všichni
zde!) Vy jste pěkně počítal.
Když jsem tedy předložil řadu zlepšovacích
návrhů straně zemědělského
svazu, totiž pp. posl. prof. Spinovi, nynějšímu
ministru veř. prací, panu posl. Zierhutovi,
nyní místopředsedovi sněmovny a panu
posl. dr Hahnreichovi se žádostí, aby
tyto návrhy spolupodepsali, poněvadž k řádnému
podání návrhů ve sněmovně
bylo třeba dvacet jeden podpis, mně jich však
ještě jedenáct chybělo - tu vzal pan
posl. prof. Spina návrhy ode mne, prohlédl
je a vrátil mi je s těmito slovy:"Pane kolego,
my těchto návrhů nepodepíšeme."
Mezi těmito návrhy předloženými
pánům ze Svazu zemědělců byl
tehdy i návrh na zavedení náležitého
ochranného cla na len, které požadovalo při
velké schůzi zemědělské obyvatelstvo
v okresu berounsko-rýmařovském, jež
len pěstuje. Přes to mně tehdy rozhodující
pánové ze Svazu zemědělců odepřeli
své podpisy. Možno takové jednání,
jehož se mi od Svazu zemědělců dostalo
při mých celních návrzích,
nazvati zemědělcům přátelským?
Pociťuji dnes jako velké zadostiučinění,
že strana zemědělců dnes ve veřejné
parlamentní řeči klade požadavky, které
jsem já již projevil před dvěma lety.
Jak je se clem na len, právě tak požadovala
již před dvěma lety německá strana
národní, aby kusové clo na dobytek bylo přeměněno
na clo podle váhy. To bylo Svazem zemědělců
odmítnuto. Dnes prohlašuje posl. Böhm důležitým
způsobem cla podle váhy za nezbytná, jež
moje strana požadovala již před dvěma
lety. Ó ironie osudu! Plnými proudy po dvě
léta zahrnoval mne celý stranický tisk svazový
a jeho poslanci, senátoři a sekretáři
pomluvami, jakož i německou stranu národní,
a označovali návrhy mé a mé strany
pro rolnictvo za demagogické a dnes musí všichni
ti křiklouni a utrhači přiznati, že
máme pravdu, neboť dělají nyní
totéž, co my již jsme dávno chtěli.
Mezi tím ovšem rolnictvo utrpělo těžké
škody. Páni poslanci ze Svazu nemohli mně a
mojí straně dáti větší
zadostiučinění, než že nyní
položili požadavek za ochranné clo na len a clo
z dobytka podle kusů. Ať jsou vám odpuštěny
všechny ty hrubosti, nepravdy a podobné věci,
jichž se mi od vás dostalo, vy zkroušení
hříšníci, kteří nyní
doznáváte svoji vinu.
Neobyčejně důležitým požadavkem
rolnictva opět bude, aby z Německa smělo
býti dováženo bez cla umělé hnojivo,
neboť při veliké a rozsáhlé nouzi
o krmivo a stelivo bude rolník nucen kupovati mnoho hnojiva
umělého, aby zase učinil pole výnosnými.
(Posl. Windirsch [německy]: Draselnaté sole se
přece dovážejí bez cla!) To víme.
Ale co je s Thomasovou struskou atd.? Snad se najde ve svazových
kruzích pro to nový advokát, který
tento požadavek nyní předloží a
tím zase přizná, že návrh na
bezcelný dovoz umělého hnojiva, který
jsem učinil před dvěma roky, byl zcela odůvodněný.
Jako vládní strana mají pánové
ze Svazu v moci zmírniti převelikou nouzi v zemědělství.
(Posl. Schweichhart [německy]: Ti jsou pátým
kolem u vozu!) Ano, to jsou. Chcete-li, jsem rád ochoten
i dále poskytnouti podněty ve prospěch zemědělství,
nikoli však ve prospěch vlády a učiniti
příslušné návrhy. Oficielních
návrhů vám dnes nepředkládám,
poněvadž vím, že byste mi nyní
právě tak, jako před dvěma roky odepřeli
potřebných podpisů. Budete museti učiniti
ještě mnoho zdravých poznatků a trpkých
zkušeností se svojí vládní politikou,
než se vrátíte do řad německých
bratří.
Ke konci opakuji: Je povinností této vlády
uzavříti okamžitě hranice pro dovoz
dobytka, zakázati dovoz cizího dobytka a masa na
tak dlouho, až budou doma provedeny odprodeje z. nouze a
znovu projeví se potřeba dovozu cizího dobytka.
Tento požadavek je pro zemědělství nezbytným
a jest naprosto oprávněný a také druhému
obyvatelstvu nezbytný. Německá národní
strana. která vždy hájila oprávněné
požadavky zemědělské, vyzývá
tudíž všechny strany ve sněmovně,
které jsou přesvědčeny o důležitosti
a nutnosti zdravého a hospodářsky silného
stavu zemědělského, jakožto základny
každé společnosti a národa, aby pro
tyto její požadavky se prohlásily. (Potlesk
poslanců něm. strany národní.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Chalupa. Dávám mu slovo.
Posl. Chalupa: Slavný sněme! Předloha
o zcizení některých státních
nemovitostí je provázena důvody, které
s naší strany jsou naprosto přijatelné.
Také my souhlasíme, aby drahých míst
uvnitř města bylo využito hospodářsky
účelně, aby státní správa
a její orgány byly pokud možno soustředěny.
Mluví pro to nejenom zjednodušení a urychlení
úřadování, nýbrž jde tu
především o zájem občanstva,
které roztříštěností státních
úřadů do všech částí
Prahy trpí nenahraditelnou ztrátu času. Musíme
dále jen vítati, že odprodejem drahých
stavebních pozemků získá se peníz
pro postavení budov vlastních a že se tak ušetří
na drahém nájemném, a na druhé straně
že uvolní se také byty pro občany. V
neposlední řadě jde tu také o zájem
obce pražské, jde tu o uvolnění komunikace
a o zvelebení hlavního města republiky.
Můžeme-li v této věci co namítati,
tedy můžeme vytýkati jen to, že státní
správa, zejména státní správa
v oboru finančním přichází
zde s těmito podněty poněkud pozdě
a že ona, která nejvíce trpí právě
roztříštěností svých úřadů,
měla se již dávno starati, aby úřadovny
její byly koncentrovány.
Naprosto však nemůžeme souhlasiti s formou tohoto
zákona a s jeho prováděním. Předloha
o zcizení státních nemovitostí jest
jenom dalším dokladem poklesu významu Národního
shromáždění, neboť toto Národní
shromáždění dává za sebe
rozhodovati státní správě, jíž
uděluje zmocnění, místo aby Národní
shromáždění jednalo a rozhodovalo samo
- a to je třeba podtrhnouti - ve věcech velmi značné
důležitosti, neboť jde zde o směnu, prodej,
koupi objektů, které representují desítky
milionů. A tu pokládáme za nutné,
aby Národní shromáždění
v těchto věcech rozhodovalo samo. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Žel, předloha zákonná je takového
rázu, že není ani zaručeno, že
budou předloženy dílčí smlouvy
jenom Národnímu shromáždění,
aby je vzalo na vědomí. Nevím, plyne-li tento
stav z neschopnosti nynější vlády či
z pohodlnosti. Na žádný však způsob
nemůže tato zmocňovací prakse Národnímu
shromáždění, které na měsíce
je vysazováno z práce, dodati vážnosti.
Zmocnění, jež se poskytuje předlohou
zákona, je velmi široké, je to zmocnění
k obchodování objekty, majícími ceny
10 milionů Kč, a toto zmocnění ani
zdaleka nevytyčuje směrnic, za jakých tyto
obchody budou prováděny, ani komu bude prodáváno.
V rozpočtovém výboru bylo pouze naznačeno,
že reality budou prodávány za nejvyšší
dosažitelné ceny, a bylo naznačeno, že
zájemci, kteří se budou ucházeti o
pozemky, nebudou absolutně žádní chudáci
a že budou moci těchto cen platiti. Zásada
zde naznačená nevyhovuje nám ve dvou směrech:
jednak stát bude zde vystupovati v roli zdražovatele,
jednak naprosto není přihledáno k zájmům
obce pražské. Bude-li dodržena zásada
výše uvedená, bude obec pražská,
která přece nevystupuje v roli soukromého
podnikatele a která ovšem nemůže kořistiti
jako soukromník z draze zaplaceného místa,
platiti pro svoji potřebu, vlastně potřebu
veřejnosti ceny nepřiměřené.
Ovšem tato doba je málo příznivá
obcím a proto tento způsob nepřízně
k obci pražské lze zařaditi do nekonečné
řady nepřátelství k české
samosprávě. (Tak jest! Souhlas poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické.)