Již nyní pocítily tedy obce podle projevu pana
Peterleho, jak jsou souženy úřednictvem a jaké
útisky je očekávají, bude-li na ně
puštěno úřednictvo, jež není
obyvatelstvu odpovědno. (Posl. inž. Kallina [německy]:
Budou všechny tyto požadavky uspokojeny projednávanou
novelou?) O tom nemůže býti řeči.
Celý zákon zůstane tak jak jest, ani písmenky
nebude na něm změněno. Má pouze o
něco později nabýti účinnosti.
(Posl. dr Lehnert [německy]: Peterle mohl se přece
domluviti s agrárními poslanci!) Jako straník
musel by míti ve svém klubu přiměřený
vliv a prohlásiti, že to tak dále nejde. Avšak
pánové nechtějí nic o tom slyšeti.
Jako nechtějí nic od nás vyslechnouti, patrně
právě tak málo jsou přístupni
kritikám z vlastních řad, byť by to
byl i říšský předseda strany,
jenž před forem skutečně zcela veřejným
a slavnostním, ve valné hromadě německých
samosprávných svazků, napadl těmito
těžkými obžalobami vlastní své
straníky. Jistě nebyly na správnou adresu
řízeny. Bylo by lépe předestříti
to vlastním lidem in camera caritatis. (Posl. dr Lehnert
[německy]: Promluviti s Windirschem!) Jeho uši
neslyší na takovéto výtky. Avšak
již tato nepatrná příchuť, kterou
bylo pocítiti obcím a okresům, postačila
i vedoucím kruhům Svazu německých
zemědělců, aby vzbudila v nich silné
pochybnosti o tom, zda se skutečně dostaví
pro naši domovinu blahodárné výsledky
správní reformy, o nichž dovede pan místo
předseda Zierhut tak krásně mluviti.
O blahodárných účincích mluvil
již, když byla správní reforma projednávána
ve výboru. Prohlásil tehdy, abychom vyčkali,
že se jistě dostaví tyto blahodárné
výsledky pro naši domovinu. My ve Slezsku nepocítili
jsme ovšem dosud těchto blahodárných
účinků. Nepocítili jsme až dosud
nic jiného, než neodpověditelné znepokojení
vzhledem ku přípravám pro přemístění
našich zemských úřadů do Brna,
neodpověditelné z osobních a věcných
důvodů, jež byly zde již probrány.
Předmětem rozpravy nebyl však, pokud vím,
zmatek ve správě, k němuž nezbytně
dojde vzhledem ke dvojímu útvaru Moravy a Slezska
proto, poněvadž nutno jednati podle dvojích
zákonů, výnosů a nařízení,
totiž podle moravských ve starých moravských
obvodech a podle slezských v dřívějším
Slezsku. Jest to také vůbec správní
unikum. (Posl. Horpynka [německy]: Nemáme přece
žádných výnosů!) Odpusť,
máme pro různé obvody co do základů
zcela různé zákony, nařízení
a výnosy atd., usnesení zemského sněmu,
což vše zůstává v platnosti, a
tato brněnská ústředna musela by tudíž
v každém jednotlivém případě
především zevrubně zkoumati a zjistiti
odkud pochází ta která věc, aby bylo
lze posouditi, jakých předpisů či
ustanovení jest pro tento jednotlivý případ
použíti. (Posl. Horpynka [německy]: Zeptejte
se v Brně u policejního presidia!) Možná,
že to bude v tomto policejním státě
považováno za nejjednodušší způsob
úpravy, poněvadž přece na konec musí
policie všecko věděti. To platí pro
největší část případů,
kterými se má země vůbec zabývati.
V oboru zemědělského, honebního, lesního,
rybářského, vodního práva.
V oboru obecních zřízení, jež
jsou přece naprosto odlišná na Moravě
a ve Slezsku, v příčině správ
okresních silnic máme jiné zemské
zákony, než Morava. Při rozumném postupu
bylo by především sjednotiti materielní
základ správy a pak teprve formální.
Zde se to dělá obráceně. Materielní
právo zůstává odlišným
pro Moravu a Slezsko, formální základ se
však sjednocuje a tvoří se jednotný
obvod zemské správy. Účelem správní
reformy jest prý zameziti dvojitou práci, nikoli
však zaváděti novou práci, jak se nyní
děje, nutí-li se brněnská zemská
správa, aby postupovala podle dvojího, zásadně
rozdílného zemského práva. Představte
si, jaká zmatenice z toho vzejde!
Pan president státu prohlásil nedávno na
Moravě, že by neměl nic proto tomu, kdyby se
Moravsko-Slezsko stalo druhým SHS. Krátce na to
zatřeskly rány v bělehradské skupštině.
Má snad tudíž budoucí nepřirozené
sloučení Moravy se Slezskem vésti k podobným
výsledkům? Není u nás ještě
dost třecích ploch? Musí právě
býti bezpodmínečně rušeny přátelské
poměry a mír na Moravě a ve Slezsku, mezi
moravským a slezským obyvatelstvem? Ti moravští
autonomisté, především klerikálové
obou národností, kteří si slibují
od toho průbojnou sílu proti pražskému
centralismu - s tím také přece provádějí
podomní obchod naši němečtí křesťanští
sociálové - nechť uváží,
že následkem neodvratných sporů ve vlastní
domácnosti, jež by sloučení těchto
dvou zcela odlišných správních obvodů
mělo nezbytně vzápětí, mohl
by se snadno dostaviti opak jejich nadějí. Na dlouhou
dobu byly by vázány naše síly sporem
ve vlastní domácnosti, takže bychom nebyli
s to podniknouti takový promyšlený a silný
postup proti pražským centralistům, ba že
by se s námi mohlo ještě snadněji zacházeti,
než s nějakým míčem pražské
vlády, jak tomu ostatně již jest. Za takovýto
danajský dar musili by se tedy poděkovati i moravští
zemští autonomisté. Rovněž tak
přirozeně ukáže se mylným očekávání
těchto stran, že budou moci získati v nové
Moravě a Slezsku trvalou nadvládu, neboť i
když již velmi mnoho napomohly ku politickému
ohlupení obyvatelstva, nesmí přece považovati
voliče za tak neschopné úsudku, že budou
vždy běhati za těmi, jež postihuje na
rozvratu obecního hospodářství vina
na jedné straně a na zničení vyšší
samosprávy vina hlavní, neboť jen to největší
tele volí si samo svého řezníka. Monsignore
Šrámek měl by věděti,
že hrubá moc není s to, aby si získala
srdce, vždyť není to ničím jiným,
než uplatněním hrubé moci, že jest
úmyslem Slezany proti jejich slavnostně na jevo
dané vůli přičleniti jednoduše
k Moravě a podříditi je Brnu. V tom záleží
největší konstrukční chyba celé
správní reformy. Kdyby byla zachovala zemskou komisi
pro Slezsko s pravomocí, jakou má nynější
zemská správní komise, nebo kdyby byla pamatovala
na její zřízení, kdyby byla zřídila
německého náměstka zemského
presidenta se sídlem v Opavě jako "episcopum
in partibus infidelium pro Silesia", bylo by lze uspokojiti
tím část našeho obyvatelstva a snad
by se podařilo chytiti několik myší
na tuto slaninu. Poněvadž však nechtějí
o tom ani nic viděti a jednoduše veškerá
slezská přání příkře
odmítli a nadále odmítají, ukáže
pojednou své drápy slezská orlice, kterou
nám bohudíky ještě nechali. Tlak vzbuzuje
vždy protitlak a bude jej také vždy vzbuzovati.
I sama příslovečná slezská
trpělivost na konec přejde. Vysokou školu pro
Opavu, jak bylo zde o ni žádáno, nepožadoval
bych jako náhradu za naši slezskou samosprávu.
Zastávám stanovisko, že jest naším
právem, aby Opava zůstala naším hlavním
zemským mě stem, aby zemské úřady
tam skutečně zůstaly, aby byly nám
zachovány a že nepotřebujeme pouštěti
se v tomto směru do nějakých čachrů.
(Souhlas na levici.)
Pánové z většiny! Chcete se zítra
usnésti, že počátek účinnosti
tohoto zákona o správní reformě pro
Čechy, Moravu a Slezsko má býti odsunut.
Získáte tím jistě času, aspoň
času pro to, abyste jednou také přemýšleli
o našich výstrahách a klidně jednou
uvážili, zda byste neměli ustoupiti od svého
neblahého plánu. Myslím, že by se nestalo
tak z lásky k nám, nýbrž v zájmu
veškerého obyvatelstva, kdybyste se ještě
jednou skutečně důkladně zabývali
touto otázkou. Odklad nějaké věci
neznamená ještě, že se od ní upouští.
Avšak získá-li se času, získá
se v tomto případě již mnoho po mém
názoru. Jsem jistě optimista a kojím se nadějí,
že snad na podzim svitne vám ve hlavě a že
pak naložíte s tímto zákonem právě
tak jako s dřívějším župním
zřízením, že zařídíte,
aby klidně zmizel v koši. Skutečná správní
reforma musí býti vy budována na zcela jiných
základech. Poukazuji k tomu, jak se nyní v německé
říši namáhají a pachtí
již po léta, aby teprve vykrystalisovali základy
pro pravou správní reformu a aby pak opět
po dlouholeté namáhavé práci spolu
se všemi možnými theoretiky a praktiky uvedli
tuto správní reformu v život. Také u
nás muselo by se podobně postupovati, chcete-li
míti skutečně trvalou, důkladnou správní
reformu, jak jsem již přece často prohlásil.
Opravdová správní reforma může
býti založena pouze na decentralisaci a samosprávě,
a to místní a lidové-samosprávě.
To jsou pilíře pro důkladnou novou úpravu,
jež vůbec může míti vyhlídku
na trvalost. Nikoli ukvapeně, nikoli rázem, nýbrž
jen krokem, jen ponenáhlu lze provésti změnu
staré vžité správy, má-li býti
zachována její stálost a trvalost. Způsob,
jak se zde postupuje, nutně zavdává podnět
k obavám, že bude těžce poškozeno
veškeré obyvatelstvo touto správní reformou,
a právem dává tušiti toto nebezpečí.
Prozatím zdá se mi tedy návrat k dosavadnímu
stavu téměř ještě stále
lepším než tak příkrý a
náhlý zásah do koleček správy,
jež přece jest subtilním, jemným, něžným
ústrojím, než zásah, postihující
zároveň nejsvětější statky
státních občanů, totiž samosprávu
a svobodu.
V poslední době, myslím včera, pronesl
pan president státu Masaryk na brněnské
výstavě podle novinářských
zpráv také několik slov o samosprávě
a to následující slova: "Každá
správa vyžaduje kvalifikovaných pracovníků.
Výběr kvalifikovaných přednostů
jest naléhavým úkolem demokracie. Demokracie
musí vůbec toho dbáti, aby byla správa
praktická a účelná." Theorie
a prakse, jak byl jednou nadepsán úvodník
v "Deutsche Presse". Jaký jest zde rozdíl
mezi skutečností a tím, co tak krásně
zde praví pan president státu Masaryk o samosprávě?
Tato správní reforma, jež má býti
opět odložena, odnímá - jak známo
- obyvatelstvu výběr kvalifikovaných správců
a přenechává jej prostě vládě
nebo vysoké byrokracii. Tedy pravý opak toho, co
si přeje pan president státu. Jak se má podle
toho splniti tento nejnaléhavější úkol
demokracie? Jak může za vlády takového
zákona dbáti demokracie toho, aby byla správa
praktickou a účelnou? Jen tehdy, může-li
obyvatelstvo samo voliti a ustanoviti pracovníky, lze převzíti
odpovědnost za správu, nikoli však, jsou-li
jí jednoduše ve správě vnucováni
úředníci a spolupracovníci, oktrojuje-li
se zde ústava policejně státní. (Posl.
inž. Kallina [německy]: Nač tato krásná
slova, když na druhé straně podepsal zákon?)
Zcela správně. Tu však praví dále:
"Máme svou demokratickou ústavu". Vykřičník,
prosím! "Avšak jako Amerika čas od času
doplňuje dodatky svoji ústavu, bude také
naše ústava podle získaných zkušeností
vyžadovati doplňků a změn - doplňků
a změn. (Výkřiky na levici.) Zde běží
o to, aby se nalezl soulad mezi nutnou decentralisací a
nezbytnou autonomií a samosprávou." Na tyto
potřebné doplňky a změny ústavy
můžeme býti vskutku napjatě zvědavi.
(Výkřiky posl. dr Lehnerta.) Prosím,
jsme přece od 29. února 1920 toho názoru,
že tato ústava za nic nestojí, stejného
tedy názoru, k němuž se nyní aspoň
částečně přiznává
pan president státu Masaryk, že totiž
jest nutnou důkladná změna ústavy.
Proto neuznali jsme svého času a také nikdy
neuznáme této ústavy, jež byla proti
naší vůli a bez nás utvořena.
(Výkřiky posl. inž. Kalliny.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. dr Koberg (pokračuje): S druhé
strany však přece jistě s radostí pozdravili
bychom také tato slova pana státního presidenta
o nezbytné autonomní samosprávě, jako
pozdní sice, avšak radostnou zvěst, kdybychom
podle svých smutných zkušeností v minulosti
neztráceli k tomu víry. Kdo tak často již,
jako my, byl podveden krásnými slovy, pronesenými
s nejvyšších míst, přestává
býti důvěřivým. Musíme
jednou konečně žádati skutky na místě
krásných slov. (Posl. inž. Kallina [německy]:
Viz jeho názor o právu sebeurčovacím!)
I to. Nebo vzpomínám si na sliby Hodžovy
v otázkách školských a na to, co
slibů jsme slyšeli o rovnoprávnosti, o níž
mluvil pan předseda vlády atd. Jistě takováto
slova na brněnské výstavě ústy
presidenta státu pronesená činí velmi
dobrý dojem, zejména na naslouchající
cizinu, než drsná skutečnost, to co se zde
mezitím ve sněmovně odehrává,
tresce tato slova ze lži. Provádí-li se čachry,
jak je dnes až do tohoto okamžiku a již po celý
den zde vidíme, provádí-li se tyto čachry
o správní reformu a o místo slovenského
zemského presidenta za kulisami s vyloučením
veřejnosti, při zavřených dveřích,
jest to jistě zjevem zcela jiným než demokratickým.
Zjišťuji pouze, že až dosud k této
celé předloze, jež má přece nesporně
pro veřejný život mimořádně
velkou důležitost, mluvili výlučně
jen oposiční řečníci a ani
jediný zástupce vládních stran. Pravidelně
také neukázal se ve sněmovně ani jediný
zástupce vládních stran. Teprve nyní
dostává se nám potěšení,
viděti v našem středu pana dr Luschku,
což s radostným pozdravem vítám. Jinak
jsme s největší bolestí pohřešovali
pány z vládní koalice. Konečně
jednou, pozdě již večer, našel se někdo,
kdo má jistý zájem na věci. Jest to
velmi potěšitelno, snad je to známka lepší
budoucnosti. Avšak takhle všeobecně chápe
se demokracie na této straně. Právě
tak vypadala by demokracie i v budoucích sněmovnách
okresních a zemských; většina, která
jest prostě slepena z vládních úředníků
a z jmenovaných zástupců, takováto
většina uhněte tajně něco za
zavřenými dveřmi a diktuje to pak, druzí
smějí tvořiti k tomu pozadí a tu i
tam něco promluviti, avšak věc jest již
předem dříve usnesena. Nepotřebujeme
sněmovny, máme "osmičku", to stačí
úplně; my všichni ostatní mohli bychom
krásně zůstati doma, škoda času,
kterýž ztrávíme v Praze, oni druzí
mají patent na rozum a vědí vše daleko
lépe, než my a nepotřebují ani, aby
vyslechli, co máme k tomu uvésti. Ve výborech
odcházejí pryč, ve sněmovně
nejsou, nedávají nic ani na nás, ani na svoje
vlastní lidi, jak jsem na to poukázal v případě
Peterlově, dělají prostě, co chtějí.
(Různé výkřiky.) Ministerská
sedadla jsou "plně obsazena", bylo by třeba
nakouknouti pod ně, není-li tam někdo schován.
Jest to takovým výsměchem veškeré
demokracie, že bychom si přece neměli dopřáti
takového divadla v okresních a zemských zastupitelstvech.
Jest to výsměchem veškerému obyvatelstvu,
kteréž se do těchto sborů povolává.
Za takovouto samosprávu děkujeme co nejzdvořileji
a není mi proto šibeniční lhůta
pro provedení správní reformy, kteroužto
lhůtu chce si koalice jako deliberační sama
povoliti, nijak nesympatická v předpokladu, že
tím bude dosaženo pouze přechodu pro prvotřídní
pohřeb této zrůdy správní reformy,
pro pohřbení této zamýšlené
cizí správy, jež má býti obyvatelstvu
uvalena na krk, aby pak byla uvolněna cesta pro opravdovou,
také naším spravedlivým přáním
a požadavkům odpovídající lidovou
správu. (Potlesk poslanců něm. strany
národní.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce, jakož
i pořadu dnešní schůze.
Před ukončením schůze učiním
ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolené dal jsem: na dnešní schůzi
pp. posl. Zápotockému, Burianovi,
Schmerdovi, Śliwkovi, dodatečně
na včerejší 148., jakož i na dnešní
schůzi posl. Juranovi, vesměs pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí omluvil se poslanec Böhm.
Došlo následující oznámení
o změně ve výboru. Žádám
o přečtení:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Inkompatibilitní výbor zvolil v ustavující
schůzi dne 27. června 1928 předsedou posl.
dr Ravasze; místopředsedy posl. Nejezchleba-Marchu,
posl. Anděla, posl. Remeše; zapisovateli
posl. Staška a Ježka.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem
rozdána usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1647. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 635 a 654), jímž se mění
a částečně doplňuje zákon
ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb. z. a n., o provádění
Mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna
1912, vyhlášené pod č. 159 Sb. z. a
n. z r. 1922, a jímž se provádí Mezinárodní
opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená
pod č. 147 Sb. z. a n. z r. 1927.
1648. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 563 a 595), kterým se mění
a doplňují některá ustanovení
zákona ze dne 7. března 1924, č. 64 Sb. z.
a n., jímž se upravuje poměr československé
státní správy k Československé
plavební akciové společnosti Oderské.
1649. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk sen. 646 a 663) o nabytí místní
dráhy Votice-Sedlčany státem.
Předseda: Mezi schůzí byly tiskem
rozdány naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1561. Naléhavá interpelace posl. Hakena, dr Sterna
a soudr. vládě o hrubém porušování
ústavou zaručené poslanecké imunity
v případě posl. Haiblicka.
1562. Naléhavá interpelace posl. Jurana, Majora,
Kopasze, Śliwky a soudr. ministru vnitra o střílení
do bezbranných žen a dětí v Dol. Kereškyně
v župě nitranské na Slovensku.
1563. Naléhavá interpelace posl. Mondoka a soudr.
ministrovi vnitra, že hustský policejní komisař
terorisuje dělníky a vyhrožuje, že bude
organisovati stávkokazy.
1581. Naléhavá interpelace posl. Kleina, Schäfera
a soudr. vládě ve věci pensijního
pojištění soukromých zaměstnanců.
1582. Naléhavá interpelace posl. Schäfera,
Kleina a soudr. vládě ve věci pensijního
pojištění soukromých zaměstnanců.
1583. Naléhavá interpelace posl. dr Franke, Netolického,
Buřívala a druhů vládě o katastrofální
povodni v Borohrádku.
1584. Naléhavá interpelace posl. Špatného,
Zeminové, Bergmanna a druhů náměstku
min. předsedy o zaopatření rodin popravených
italských legionářů.
Předseda: Pp. posl. dr Gáti a Štětka
ve svých řečech v dnešní
schůzi učinili projevy ohrožující
bezpečnost státu.
Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo podle §u
9, lit. m) jedn. řádu projevy ty vyloučiti
ze zprávy těsnopisecké. (Výkřiky
posl. Štětky.)
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra ve čtvrtek dne 28. června
1928 v 9 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu 149. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.