K exekučnímu řízení, vedenému proti postiženým, nutno též učiniti několik vážných poznámek. Zájmy byly totiž prováděny bez ohledu na zákonné ustanovení zák. čl. LX z r. 1881 a k tomu příslušných novel, pokud se vztahují na movitosti ze zájmu vyloučené. Zájmy prováděny jsou a byly bez ohledu na to, zda má postižený pouze jednu krávu, zda jedná se o potah, nutný jako zápřažný pro zemědělce k obhospodařování pozemků, neb o nezbytný vůz hospodářský a pod. Dražby prováděny jsou nezákonně, v mnohých případech nebyla dražba odbývána v době dražební vyhláškou ohlášené, nýbrž buďto dříve nebo později.
Uvádím ve svém návrhu řadu konkretních případů, které s velkou námahou na místě byly vyšetřeny (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Několik z nich vám zde uvedu. Vdově Seninec Michalové v Bílkách prodána chyše za 120 Kč a slíbeno jí, že se může do druhého dne vyrovnat. Ráno však ve 4 hodiny přišli kupci, rozebrali vdově chyši a odvezli. Dosvědčí všichni sousedé.
U Krol Ivana Mitrů v Ilnici provedena dražba dne 11. listopadu 1927 o 21. hodině, tedy v hodině večerní, ač byla vypsána na 12. listopadu 1927 o 10 a 1/2 hod. dopol. Prodány dvě svině a hospodářský vůz atd. atd. (Výkřiky posl. Tomáška.)
Velice vážným faktem je, že komposesorát bílecký nemá vlastně procesní způsobilosti. Exekuce prováděny jsou s takovým spěchem a urychlením, v jiných případech na Podkarpatské Rusi nebývalým, zvlášť proto, že část odsouzených malozemědělců podala žádost o obnovu civilního sporu proti komposesorátu a odůvodňovala žádosti ty tak, že je možno čekat rozhodnutí v jejich prospěch. Okr. soudem ve Vel. Sevljuši byl pak již v několika případech tohoto sporu vynesen 17. prosince 1927 pod č. j. C I 726/27/9 rozsudek příznivý obžalovaným malozemědělcům a komposesorát se svými nároky vůbec odmrštěn. Nemá totiž bílecký komposesorát procesní způsobilosti ve smyslu §u 75 civ. řádu soudního proto, že nemá právní korporativní ustrojenosti, neboť nemá dosud, ani neměl v době podání žaloby schválených platných stanov. Vesmyslu §u 46, odst. 3, zák. čl. XIX z r. 1898, musí však míti komposesorát stanovy výslovně schválené ministerstvem zemědělství. Komposesorát bílecký neexistoval tedy a neexistuje v době podání žalob jako právní osoba a nemohl tedy jako takový vstupovat do sporu. Okolnost tato měla být vlastně vzata v úvahu soudem z úřední moci, mimo okresní soud sevljušský nebylo však na ni bráno zřetele a byla opominuta. Kam až si dovolili zástupci komposesorátu při jednání soudním jíti, dokazuje fakt, že na předložený požadavek některých právních zástupců obžalovaných, aby komposesorát vykázal se průkazem způsobilosti, předložil komposesorát u soudu stanovy ne svoje, nýbrž organisace docela jiné, totiž urbariátní obce bílecké. Přes to však, že urbariát bilecký je organisací naprosto odlišnou od komposesorátu, byl tento důkaz způsobilosti uznán za dostačující okresním soudem pad Fircakův.)
Za daného stavu věci může býti postiženým malozemědělcům pomoženo pouze okamžitým mimořádným způsobem. V naléhavé interpelaci, podané 11. března 1928 posl. inž. Nečasem, dr Dérerem, dr Wintrem a soudr. na vládu ve věci monstreprocesu bíleckého bylo proto požadováno, aby - analogicky nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska č. 82 z r. 1919, "Úradné Noviny" č. 13 z roku 1919 - vyhlášeno bylo i v případě monstreprocesu komposesorátu bíleckého moratorium pro zaplacení všech škod plynoucích z poválečných mimořádných poměrů. Na tuto naléhavou interpelaci odpověděno bylo vládou tiskem č. 1559 ze dne 30. dubna 1928, který však rozdán byl v parlamentě až 14. června 1928. V této odpovědi zdůrazňuje vláda, že byla učiněna opatření, aby - pokud je to v mezích platného práva možno - zjednána byla náprava ve všech při zkoumání věci zjištěných nepravidelnostech soudního řízení. Dále však prohlašuje odpověď vlády, že podle názoru ministerstva spravedlnosti není ministerstvo ani vláda oprávněna vyhlásiti příročí ve prospěch vymáhaných náhrad škod a že k podobnému opatření bylo by třeba zvláštního zákona.
Proto podáváme dnes návrh na zákonné vyhlášení příročí v monstreprocesu bíleckém. Nejde tu o věc jednotlivce nebo snad několika jednotlivců, nýbrž o věc veřejného zájmu, neboť soud nad téměř tisíci malozemědělci iršavského kraje vzbudil opravdovou pozornost v celé zemi a mohl by míti za okolností vylíčených v tomto odůvodnění návrhu v zápětí dalekosáhlé důsledky poškozující celek. Monstreproces bílecký vyplynul jen z nešťastných mimořádných poválečných poměrů Podkarpatské Rusi a bylo by proto spravedlivo i účelno, aby v tomto zcela mimořádném případě vyhlášeno bylo zákonnou cestou příročí na základě čl. I zákona č. 337 z 15. dubna 1920 o úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou.
Ujme-li se nešťastníků verchovinských dnešní vláda, učiní dobrý a záslužný čin ujme-li se jich naše veřejnost, ukáže že lid československý v republice cítí s lidem podkarpatským. Nakloníme si tím srdce nejen postižených nešťastníků, nýbrž všeho obyvatelstva Podkarpatské Rusi, které se zájmem sleduje výsledek procesu. Urychlení a příznivé k jubilejním oslavám na Podkarpatské Rusi. (Potlesk poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.
Žádám o přečtení podaného návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
Resoluční návrh posl. Chalupy, Remeše, Svobody a soudr.:
Vládě republiky Československé se ukládá, aby všechna ustanovení poplatková a daňová postihující věnování k účelům vyučovacím, dobročinným, lidumilným a sociálním byla revidována tak, aby taková věnování vůbec od poplatků a daní byla osvobozena anebo tyto dávky byly podstatně sníženy.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Podaný návrh je předmětem jednání. Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Vážená poslanecká sněmovno! Proti osnově tak, jak byla usnesena v rozpočtovém výboru, nebyla vznesena vlastně při dnešní rozpravě vůbec žádná námitka, naopak i se stran oposičních bylo prohlašováno, že budou hlasovati pro tuto osnovu. Nemohu tedy jinak, než trvati na svém původním návrhu, aby Národní shromáždění přijalo osnovu tak a s těmi změnami, jak byla přijata v rozpočtovém výboru.
Pokud se týče navrhované resoluce z věcných, nikoli z formálních důvodů, nesouhlasím s tím, aby byla přijata. Já jsem již ve své zprávě prohlásil, že při reformě daní přímých jsme sami navrhovali, aby darování, bezúplatná věnování z důvodů humanitních, k účelům vyučovacím byla zproštěna jak daně z obohacení, tak daně důchodové a výdělkové, všeobecné i zvláštní a že tenkráte finanční správa stála proti nám a trvala na tom, že i darování bezúplatné je konsumpcí důchodu a že nemá býti osvobozeno od daně důchodové a výdělkové, zvláštní i všeobecné. My ovšem dále trvali na tom, že darování je přece jen něco jiného než konsumpce důchodu a že vzhledem k tomu, že majetní lidé tím věnováním dělají vlastně totéž, co dělají svou povinností daňovou, mělo býti darování odečteno od základu zdaňovacího při zvláštní a všeobecné dani výdělkové. Vymohli jsme konečně na tehdejší správě finanční, že nám slíbila, že svého času vyjde těmto požadavkům z parlamentních kruhů vstříc určitým způsobem, ale zdá se nám - a v rozpočtovém výboru jsem týmž způsobem dovozoval - že by jubilejní a slavnostní ráz této předlohy byl setřen a také intence samotného zákona byla by porušena tím, že bychom v resoluci samotné žádali, aby v jubilejním roce z důvodů znovudobytí naší samostatnosti byla pro všechny časy věnování osvobozena od daně důchodové a daně výdělkové všeobecné i zvláštní, že bychom tím vlastně odebrali zákonu intenci, aby v jubilejním roce bylo pokud možno nejvíce těch, kteří věnují určitou část svého jmění pro nadace, kulturní, humanitní a vyučovací úkoly. Zdálo se nám, že kdyby dárce věděl, že může darovati i jiný rok a že to bude spojeno s týmiž daňovými výhodami, že by intence zákona byla setřena, poněvadž nám ovšem záleží, aby v jubilejním roce bylo těchto darů co nejvíce.
Proto z těchto věcných a nikoliv z formálních důvodů doporučuji, aby resoluce přijata nebyla. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Jelikož této osnově přiznáno bylo ve včerejší schůzi zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu, přistoupíme ihned ke druhému čtení osnovy.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se osvobozují věnování na oslavu desetiletého trvání republiky československé od kolků a poplatků a daně z obohacení, daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové (tisk. 1621).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest pan posl. dr Matoušek. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Nikoli.
Místopředseda inž. Dostálek: Oprav ani textových změn není. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Rozhodneme nyní ještě o resolučním návrhu.
Žádám pana zpravodaje, aby se vyslovil.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Již jsem se vyslovil proti němu.
Místopředseda inž. Dostálek: Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Chalupy a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím je tento resoluční návrh zamítnut.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Kurťaka (tisk 1355).
Zpravodajem jest p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Posl. Kurťak dne 18. července 1926 na veřejné schůzi v Kušnici vyjádřil se o správci notářského úřadu Františku Řeholovi: "Zjistil jsem právě nesprávnosti vašeho notáře, který okrádá nejen vás samé, nýbrž i stát, aniž by se držel zákonných nařízení, podle kterých jest mu přesně postupovati. Takového zloděje ustanovily zde úřady za notáře."
Podobným způsobem mluvil na veřejné schůzi v Lišičevě, kde dokonce řekl: "Slibuji vám, že zakročím na příslušných místech, abyste takového notáře zloděje byli zbaveni."
Pro výroky tyto žádá hlavní státní zastupitelství v Košicích za vydání posl. Kurťaka. Poněvadž běží tu o urážku na cti spáchanou výroky, které kdyby se objevily pravdivými, jsou s to vyvolati disciplinární stíhání notáře Fr. Řeholy, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Kurťak pro shora uvedené delikty, pro přečin utrhání na cti podle §u 1, §u 3, čís. 1 a 2 a podle §u 9, čís. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 a dvojnásobný přečin urážky na cti podle §u 2, §u 4, odst. II téhož zákona, k trestnímu stíhání byl vydán.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Kurťaka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Kurťaka.
Tím vyřízen jest 2. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Harusa (tisk 1374).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa! Zpráva výboru imunitného o žiadosti kraj. súdu v Mor. Ostrave, ktorou žiada vydať posl. Harusa k trest. stíhaniu pre trestné skutky, protiviace sa §u 18, čís. 1, 2, pre zločin podľa §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky, priestupky podľa §u 491 tr. z. a čl. V. zákona zo 17. decembra 1862, čís. 8 ř. z. ex 1863, §u 312 tr. z., §u 3, § 19 zákona o shromažďovacom práve, zločin podľa §u 81 tr. zák. a prečiny podľa §§ 279, 283 a 284 trest. zák. Dňa 4. septembra 1927 rečnil posl. Harus v Sliezskej Ostrave. Podľa udania krajského súdu, ktorý ho žiada vydať k trest. stíhaniu, v jeho reči použil takých výrazov a vôbec obsah celej reči bol taký, že súd vidí poznatky všetkých výšopísaných trest. činov.
Imunitný výbor, preskúmajúc však pečlive žiadosť kraj. súdu, uvažujúc a posudzujúc obsah reči v celom súvise, ako aj v jednotlivých jeho výrazoch, nenachádza v inkrimináciach súdom uvedených nič také, čím by posl. Harus bol prekročil medze imunitného práva. Jeho reč je pestrá síce výrazy silnými, tendenciou snáď štátu nie veľmi prajnou, tiež chválami terajšieho ruského režímu - nie je však u komunistických rečníkov neobvyklou, ktorí podľa svojho programu hlásajú svetovú revolúciu.
Následkom toho imunitní výbor navrhuje posl. Harusa k trest. stíhaniu pre výšuvedené trest. činy nevydať. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme ihned ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Haruse.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Haruse.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Śliwky (tisk 1391).
Zpravodajem jest p. posl. inž. Hrdina. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno! Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 6. září 1927, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro zločin podle §u 15, čís. 3 a přečin podle §u 16, čís. 1 zákona na ochranu republiky. Kraj. soud v Mor. Ostravě žádá, aby posl. Śliwka byl vydán, poněvadž užil v Karvinné výroků, v nichž krajský soud v Mor. Ostravě vidí zločin podle §u 15, čís. 3 a přečin podle §u 16, čís. 1 zákona na ochranu republiky.
Poněvadž výroky, pro něž se žádá za vydání posl. Śliwky byly užity jako běžné fráse komunistické strany a nezanechaly dalšího ohlasu v posluchačstvu, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Śliwka vydán nebyl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme ihned ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Śliwky.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Śliwky.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Brně v trest. věci posl. Jurana (tisk 1393).
Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno! Posl. Juran jest obviněn, že na táboru lidu dne 9. srpna 1927 v Brně učinil veřejný protestní projev proti popravě Sacca a Vanzettiho.
Poněvadž posl. Juran nepřekročil meze své poslanecké imunity, doporučuje imunitní výbor posl. sněmovně, aby posl. Juran pro zmíněný přestupek k trest. stíhání vydán nebyl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme ihned ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Jurana.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Jurana.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu a sděluji, že mezi schůzí bylo tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
1624. Usnesení senátu o návrhu sen. Donáta, dr Reyla, dr Brabce, Thoře, dr Kovalika, Zulegera, Böhra a spol. (tisk sen. 673 a 676) na změnu hlavy II zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dále sděluji, že z důvodů formálních, aby mohlo býti přikázáno výboru usnesení dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi.
Navrhuji proto podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes za 10 minut, to jest ve 13 hod. 45 min. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 146. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj jest přijat. Končím schůzi.
(Konec schůze v 1 hod. 35 min. odpol.)