Posl. dr Tuka: Slávna snemovňa! Bol som s
tohoto miesta ťažko obvinený p. posl. Dérerom.
Na vysvetlenie dovoľujem si slávnej snemovni oznámiť,
že moja záležitosť podľa udaja obviňovateľa
má sa nachádzať v rukách patričných
úradov. Nechcem predbiehať svojim osvedčením
úradnému vyšetrovaniu a naň vplývať.
Preto uskromniem sa prehlásiť ná sledovné:
Ako právnik viem, čo je dovolené a čo
je zakázané. (Výkřiky posl. Siváka.)
S otvoreným čelom pôjdem prípadne
aj pred súd, súc si vedom, že v ničom
som sa neprevinil proti našej republike, proti svojim občianskym
a vlasteneckým povinnostiam. (Souhlas poslanců
slovenské strany ľudové.)
Obvinenie posl. dr Dérera zakladá sa na mýlnej
informácii, ktorá práve tak odpovedá
pravde, ako ten najnovší, novinami rozšírený
chýr, že som vraj už opustil územie našej
republiky a že som utiekol do zahraničia. (Výkřiky.)
Prosím slávnu snemovňu, aby ráčila
vyčkať výsledok úradného pokračovania.
(Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.
- Výkřiky poslanců čsl. soc.
dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k věcné poznámce p. posl. dr Budayovi.
(Výkřiky posl. dr Dérera.)
Posl. dr Buday: Slávna snemovňa! V utorkovom
zasadnutí snemovne p. posl. dr Dérer uznal
za dobré pri debate nemluviť k veci samej, ale vyrútiť
sa na našu stranu a na niektorých jej členov.
Bohužiaľ bol som za úradnými povinnosťami
inde a nemohol som byť prítomný. Bol by som
p. dr Dérerovi na. jeho výpady odpovedal
ihneď.
Ohľadom jednoho obvineného počuli ste krátke,
ale zreteľné osvedčenie. (Výkřiky:
To ukáže výsledek!) Výsledok dokáže.
On s otvoreným čelom ide v ústrety tomu výsledku.
Obmedzím sa len na obvinenie p. dr Dérera ohľadom
mojej osoby a ohľadom jeho útokov na našu stranu,
ako celok. Podľa výpiskov zo štenografického
zápisu zistil som, že pán dr Dérer
ohľadom mojej osoby riekol toto:
"Bol to jeho" - teda Budaya-"článok,
ktorý v deň trenčianskej manifestácie
vyšiel vo ťSlovákuŤ a ktorý uverejnený
bol pod titulom ťVýstražné čísliceŤ,
podpísaný menom dr Jozefa Budaya, kde vysvetľuje,
že dosavadné heslo na Slovensku tak často prizvukované
ťVon s Čechmi!Ť premení sa na heslo iné
v tom prípade, jestli by nebolo vyhovené všetkým
tým požiadavkom tých pánov, totiž
na heslo ťPreč od Čechov!Ť.
Doslovne hovorí pán poslanec v tomto článku:
Ináč heslo ťVon s Čechmi!Ť s krajnej
zúfalosti ľahko sa môže premeniť v
heslo ťPreč od Čechov!Ť". (Posl.
dr Dérer: To je vzaté z vášho článku!)
Prosím, zodpoviem na to.
Slávna snemovňa! Pán dr Dérer týmto
citátom a týmito slovy akosi upodozrieva a zisťuje,
že ja som zastáncom hesiel a že ospravedlňujem
heslo: ťVon s Čechmi!Ť a menovite: ťPreč
od Čechov!Ť
Predpokladať to môžem z toho, že takto chápaly
tieto slová pána Dérera dnešné
noviny, temer všetky. Ale on sám už dávno,
asi pred týždňom, 6. júna, napísal
článok, v ktorom direktne hovorí, že
dr Buday ospravedlňuje heslo: ťPreč
od Čechov!Ť. Čo na toto? Vyhlašujem to
za číro-čistú nepravdu. Sine ira et
studio - poviem, čo ten článok obvinený,
inkriminovaný obsahuje. Ráčte z neho potom
súdiť, či pán Dérer hovoril
pravdu, či nie. (Posl. dr Hlinka: Predčítať
pôvodný text!) Dlho by to trvalo, nechcem slávnu
snemovňu natoľko zdržovať, ale konštatujem,
že podstatou tohoto článku je toto: Z úradnej
štatistiky 2 mesiacov presne vypočítavame,
že z Československej republiky pomerne asi 4 nebo
5 kráť toľko Slovákov je prinútené
sa vysťahovať než Čechov. A pokračujem
ďalej: Ktorého úprimného Slováka
srdce by nekrvácalo, keď vidí odtiekať
také veľké množstvo národnej krvi
národa tak maľučkého, ako je národ
slovenský. Zatracujem potom takúto inpopulačnú
politiku na Slovensku a konšta tujem v článku,
že podľa svojích zkúseností, keď
sa teraz ľudia na poslanca vo všetkých záležitostiach
obracajú, máme zistené, že vysťahovalci
Slováci nejdú zo zábavy do zahraničia
za more, ani nie zo ziskuchtivosti, ale len z krajnej nútnosti.
Máme zistené, že mnohí vysťahovalci
Slováci temer vždy probovali napred dostať nejakú
štátnu službu. Ale keď sa hlásili
buďto k pošte alebo k železnici, k četníctvu
alebo finančnej správe, lebo tiež k inému
úradu ako zamestnanci a keď dostali od všetkých
úradov vyrozumenie:"Nelze vyhovět" - vtedy
teprve odhodlali sa vziať do rúk vandrovnú
palicu a vysťahovať sa za more.
Hovorím ďalej, že práve, žiaľ,
toto pokračovanie úradov naších, že
Česi nie sú odvolávaní zo Slovenska,
aby urobili miesto tým Slovákom, ktorí sa
musia vysťahovať. že táto okolnosť
vzbudila heslo na Slovensku: ťVon s Čechmi!Ť.
A vyzývam pánov, aby toto heslo: ťVon s Čechmi!Ť
odčinili tak, že by skutočne Česi, aby
urobili miesto Slovákom, boli odvolaní na Slovensku
zo štátnych služieb, keď sa k tomu hlásia
kvalifikovaní Slováci. A tu potom hovorím,
totižto, čo pán Dérer cituje,
že ináč heslo ťVon s Čechmi!Ť
s krajnej zúfalosti - ráčte to v známosť
vziať - s krajnej zúfalosti ľahko sa premení
v heslo ťPreč od Čechov!Ť. Ale tuto ďalej
necituje pán dr Dérer, čo som ja ďalej
povedal:"že, aby sa toto heslo na Slovensku ujalo, zaiste
neželáte si vy, pánovia, a na žiadon pád
neželáme si ani my". To bolo pánom dr
Dérerom potom zamlčané a ako ráčite
vidieť, slávna snemovňa, pán dr Dérer
zkreslil celú vec, a všetko jeho obvinenie nemôžem
za nič iného vyhlásiť, než za zlomyseľnú
pomluvu. A práve z tejto príčiny musíme
sa ohradzovať proti tomu, aby pán dr Dérer
našej strane, národnej strane, on člen
strany internacionálnej, dával akúkoľvek
lekciu z vlastenectva. (Potlesk slovenských ľudových
poslanců.) Musíme sa ohradiť proti jeho
obviňovaniu aj preto, lebo neprijímame žiadne
poučovanie z vlastenectva od takej strany, ktorej senátor
v Pešti prítomný bol na konferencii, kde sa
robila vyložená iredenta a ktorej člen ako
minister, pán Bechyně, povedal: Skôr
zahynie republika, než by pripustil konfesionálnu
školu. Neprijímame žiadne poučenie z vlastenectva
ani od iných strán, ktoré v tom čase,
keď my prví sme začali na Slovensku ostrý
boj proti rothermeriáde, keď my, všetci poslanci
našej strany sme vystupovali na Slovensku proti rothermeriáde,
keď tie strany mnohé... (Posl. dr Dérer:
Keď ste vystupovali ako Maďari a renegáti!) Pane
kolego, my sme všetci vystupovali proti rothermeriáde,
keď mnohé strany nepustili do toho boja aktívnych
politikov, ale len politicky bezbarevných členov
"Slovenskej Ligy" alebo vysokoškolákov.
Ale my sme išli do boja všetci, kým iné
strany ani tu v parlamente sa neopovážily osvedčiť
proti rothermeriáde, ba ešte Rothermerovcov lákaly
do svojho lona sľubovaním aj osobných aj kolektívnych
výhod. Neprijímame teda na žiadon pád
takéto obvinenia, musíme ich odmietnuť. My
vidíme jasne, že celý výpad pána
dr Dérera na našu stranu nesleduje iný
cieľ ako vyštvať nás z národnej koalície,
aby na naše miesto oni si mohli sadnúť. (Hluk.)
Lež, pánovia, nás táto prázdna
paľba prázdnymi patrónami odtiaľ nevyženie.
My pôjdeme z koalície von len vtedy, keď buďto
koalované strany nesplnia naše minimálné
spravodlivé požiadavky alebo keď to za dobré
uznáme, že za náš program lepšie
bude bojovať v opozícii než vo vláde.
(Posl. dr Dérer: My sme nežiadali, aby ste vošli
v koalíciu!)
Pane dr Dérere, ešte iný cieľ máte
vy. Vy máte ten cieľ, svojím výpadom
na nás, aby ste vy, tuhý centralista, tuhý
Čechoslovák, ktorý chce počeštením
slovenského národa vliať ho do jednoho národa
s Čechmi, zahájiť nový boj proti pohybu
politickej slovenskej autonomie a proti svojráznosti a
osobitosti slovenského národa. Toto dokazujete tým,
že ste sa vyrútil na náš sjazd v Trenčíne,
zadržaný na svätodušný pondelok.
(Výkřiky posl. dr Dérera.)
Pánovia mojí, ráčte súdiť.
My sme zadržali sjazd našej strany na svätodušný
pondelok. Ja vo svojej reči ako zvolený predseda
toho shromaždenia vyhlásil som, že v prvom rade
sišli sme sa - tak aj bola moja reč uverejnená
- ako verní synovia vlasti oslavovať desaťročné
trvanie našej republiky. Poznamenal som ale ďalej, že
sišli sme sa oslavovať desaťročné
trvanie, vlastne desiate výročie pittsburghskej
dohody. Slávna snemovňa, pittsburghská dohoda,
ako ráčite vedieť, je dielom pána prezidenta
Masaryka. Keď vy oslavujete a chválite jeho
iné literárné diela, my môžeme
a máme právo oslavovať jeho dielo, pittsburgskú
dohodu. Vidíte v tom čo protivlasteneckého?!
Je pravda, že na tom shromaždení sme bod za bodom
zistili, že tá pittsburghská dohoda nie je
v ničom splnená pre slovenský národ.
Pravdu konštatovať je niečo zlého, zatratenia
hodného?! Je pravda, na tom našom sjazde sme žiadali
splnenie pittsburghskej dohody a splnenie daných sľubov.
Žiadať to, je to niečo zlého? Teda takto
ráčite vidieť, ako kedysi Don Quijot bojoval
proti vetrným mlynom, tak teraz pán dr Dérer
bojuje proti nášmu uzavretiu nášho
sjazdu zadržaného na svätodušný pondelok
a pri tom tiež ako Don Quijot drží sa ešte
za hrdinu.
Pánovia mojí, slávna snemovňa, ráčite
vedieť, že celý výpad smeroval oslabiť,
ničiť a hubiť nás. Než pán
dr Dérer mal by to vedieť, že myšlienka
politickej autonomie na Slovensku je tak populárna, že
ako železo, keď ho bijeme, horúcejšie zostane,
tak aj myšlienka politickej autonomie slovenskej čím
viac do nej bijete, pane dr Dérere, tým je
populárnejšia a tým vás utvrdí
i nás, aby sme neustali v boji za slovenskú autonomiu
politickú. (Potlesk slovenských ľudových
poslanců. - Výkřiky posl. dr Dérera.)
Předseda (zvoní): Slovo má
dále pan posl. Heeger.
Posl. Heeger (německy): Slavná sněmovno!
Velevážené dámy a pánové!
(Hluk.) Slyšeli jsme nyní... (Hluk trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk trvá. Výkřiky poslanců
čsl. strany soc. demokratické a strany komunistické).
Prosím o klid. Posl. Heeger (pokračuje):
Slavná, nepokojná sněmovno! (Hluk
trvá. Výkřiky posl. Jílka, Mikulíčka
a Srby.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Heeger (pokračuje): Slyšeli jsme
tak zvané věcné opravy... (Hluk trvá.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl Heeger (pokračuje): Slavná sněmovno!
Slyšeli jsme nyní tak zvané věcné
opravy, a na tomto místě chci jen vysloviti přání,
aby, jestliže se jednou některý poslanec naší
strany přihlásí o slovo k věcné
opravě, byla mu dána stejná volnost, jako
mohlo býti konstatováno u ctěného
předcházejícího řečníka.
(Hluk. Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Heeger (pokračuje): Ostatně...
(Hluk. Různé výkřiky.)
Předseda (zvoni): Prosím o klid.
Posl. Heeger (pokračuje): Ostatně,
slavná sněmovno, nemám v úmyslu zabývati
se předloženým zákonem, nýbrž
použil bych rád této finanční
předlohy jen k tomu, abych ukázal na neudržitelné
poměry, jež se vyvíjejí pro hospodářství
obcí z tohoto zákona o finančním hospodaření
obcí. (Hluk. Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Již při projednávání zákona
o finančním hospodaření obcí
poukázali jsme na neblahé důsledky, jež
z toho musí nastati, a měli jsme se svými
tehdejšími obavami plnou pravdu. Tento zákon
neuskutečnil nic jiného, než snahu měšťáckých
stran, aby obce... (Hluk. Výkřiky posl. Jílka.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk. Různé výkřiky.) Prosím
o klid.
Posl. Heeger (pokračuje):.... byly postaveny
pod kuratelu státní byrokracie. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid, (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Pane posl. Mikulíčku, nemáte slovo!
(Různé výkřiky.)
Posl. Heeger (pokračuje): Tento zákon
právě ukazuje snahu měšťáckých
stran, aby obce se svou správou byly postaveny pod poručenství
státních byrokratů, aby omezením finanční
svobody bylo obcím naprosto zabráněno v činnosti
na poli sociální péče, aby byla zamezena
zástupcům dělníků v obecních
zastupitelstvech tato činnost. To byl ovšem hlavní
účel, kterým měšťácké
strany byly vedeny při. budování tohoto finančního
zákona, a nyní, když tento zákon počíná
působiti v praksi, poznávají se těžká
nebezpečí, jež jsme již tenkráte
při projednávání tohoto zákona
předpovídali. Nyní je možno pozorovati
skutečnost, že mnohé obce stojí doslovně
před finančním úpadkem a že jejich
životní schopnost byla tak přiškrcena,
že není již možno mluviti o řádném
vedení obecních záležitostí a
že sotva mohou býti splněny nejnaléhavější
závazky. Nyní, když podle finančního
zákona nadřízené úřady
škrtají bez rozmyslu, cíle, výběru
a bez plánu rozpočty, nyní přicházejí
odevšad volání o pomoc, nyní poznávají
všichni lidé činní v oboru obecní
politiky, ba dokonce i oni příslušníci
stran vládních, které se na tomto zákoně
usnesly, že tento zákon jest neudržitelný.
Obce vykazují následkem tohoto zákona po
snížení dávek ohromné schodky.
Tyto schodky v obecním hospodaření není
možno zahladiti ani škrtnutím všech sociálních
výdajů, zavedením nových dávek
a příspěvky z pověstného dotačního
fondu, při čemž zvláště
- a to je účelem dnešní mojí
řeči - musí býti poukázáno
na to, jaké nesmyslné škrty nadřízené
úřady provádějí, oddávajíce
se důvěře, že tím mohou vzpamatovati
obecní finance. Objevují se nyní zcela neuvěřitelné
věci a ukazují, jak bez cíle, plánu
a porozumění využívají byrokraté,
kteří nemají o obecním hospodaření
ani ponětí, práva daného jim zákonem
o finančním hospodaření obcí
a jak provádějí nejnesmyslnější
škrty, jež musí působiti dílem
přímo směšně, dílem však
přímo pobuřlivě. Jako obrázek
toho, jaké škrty provádí takový
byrokratický mozek, uvedl bych několik příkladů,
jež musí působiti směšně
a také přímo popudlivě. Tak píše
účetní kontrolní úřad
slezské zemské správní komise, že
obec Krnovská nesmí již vydávati částku
360 Kč na ozdobu oken radnice. Okna radnice musí
zůstati bez ozdoby, je to plýtvání
obecními financemi. Týž kontrolní úřad
žádá, aby výdaje na udržování
a opravy věžních hodin byly škrtnuty,
a chce, aby tato práce byla prováděna nikoliv
odborníkem k tomu stanoveným, nýbrž
pravděpodobně starostou města nebo ponocným.
Tvrdí se, že staré, rozbité školní
lavice jsou ještě dosti dobré, a že nesmějí
býti opravovány, protože by si to vyžádalo
příliš mnoho nákladů. Ba městské
obci krnovské se na příklad diktátem
zakazuje stavěti v městkých parcích
lavičky, poněvadž by to poněkud příliš
silně zatížilo obecní finance. Dále
se žádá, aby podpory pro chudé byly
sníženy, aby stravování chudých
školních dětí bylo omezeno a aby při
všem ostatním bylo šetřeno. Rovněž
byly škrtnuty podpory pro lidi ocitnuvší se bez
práce, kteří bez své viny v nezaměstnanosti
jsou se svými rodinami vydáni v šanc nouzi
a bídě, prostě se zakazuje, aby z peněz
obce byla těmto politování hodným
lidem dána nějaká podpora. Oněm obcím,
jež uznávajíce úkoly obecní politiky
vůči chudším třídám
obyvatelstva věnují velikou pozornost také
ošetření dětí školními
lékaři, má býti v tom bráněno.
Město Krnov vykonalo v tomto oboru skvělé
dílo. Nyní však přichází
účetní kontrolní úřad
a prohlašuje, že výdaje na ošetření
chrupu školními lékaři nutno zastaviti,
že rodiče to mají zaplatiti sami. Tak vidíme,
že byrokraté provádějí škrty
ve všech oborech sociální péče.
Dále se doporučuje, aby příspěvky
na péči o mládež, pro ústavy
slepců, u nás pro dispensář plicních
chorob, jenž má v proletářském
městě plniti tak důležité úkoly,
byly škrtnuty. K illustraci, jakým duchem naplněni
jsou lidé, kterým byla dána do ruky moc prováděti
takové škrty a jak si představují tuto
moc jim danou a jaké je jejich celkové stanovisko
vůči proletariátu, vůči dělníkům,
může posloužiti tento příklad:
V Krnově máme spolek přátel dětí.
Béře si za povinnost umístiti děti
nedosáhnuvší věku školou povinného
oněch dělnic, jež jsou po celý den zaměstnány,
v pěkné zotavovně, tam je vychovávati,
stravovati a nahraditi jim domov. K tomuto účelu
dávala dosud obec subvenci 2000 Kč. Byrokrati z
účetního úřadu nyní
objevili, že tento výdaj není možno odůvodniti,
že tedy těch 2000 Kč má býti
škrtnuto. V téže chvíli však povolili,
aby bohatému dobročinnému spolku paní
téhož města bylo dáno několik
tisíc korun podpory na vznešenou dobročinnost.
(Výkřiky na levici.) Škrtli částky
pro nezaměstnané, pro hladovějící
děti, na péči o mládež, na dispensáře
pro plicně choré a jiné dobročinné
spolky. Připustili však, pravděpodobně
z jakési vděčnosti k vládním
stranám, ke křesťanským sociálům,
poněvadž tak bezvýhradně hlasovali pro
tento zákon, přes tyto pobuřující
škrty klidně, aby na postavení oltářů
o Božím těle bylo zaplaceno více, než
dostal spolek přátel dětí. Dovolili,
aby obec dále platila zvonění klekání
v jistém kostele a aby obec, jež již nesmí
dávati chudým školním dětem polévku,
platila mše v kostele Buchbergském. (Německé
výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Až
do nedávna ještě - to nechť slouží
k illustraci - musela obec platiti poslední službu
lásky, tak zvanou křesťanskou poslední
službu lásky, zaopatření svátostmi
umírajících v nemocnici, což bylo pak
usnesením obce znemožněno. Jaké důsledky
se projevují na poli sociální politiky následkem
těchto nesmyslných škrtů, ukazuje toto:
Tak na příklad v Chomutově musila býti
úplně zastavena kuchyně pro chudé
a městský dětský útulek. V
jiných obcích projevují se stejné
zjevy. V Teplicích a Podmoklech musili býti dělníci
a úředníci propuštěni a jiné
obce z části nebyly s to, aby úředníkům
vyplatily zbytek služného. To je smutná kapitola.
V Ústí je škola pro slepce, jež nyní
je v nebezpečí, že bude zavřena. Budou-li
škrty, jež již byly provedeny v určitém
počtu v rozpočtu jednotlivých měst,
prováděny dále, dojde také k uzavření
této školy, ač je již dnes velmi zahanbujícím
obrazem stavu osvěty v tomto státě, že
na příklad tyto ubohé, politováníhodné
slepé děti musejí samy pořádáním
koncertů přispívati k vydržování
školy, k jejímuž vydržování
je povinen stát a umravnělá lidská
společnost.
Zde je provolání starosty obce (ukazuje provolání),
jež docela zřetelně vyjadřuje, kam
musí vésti toto hospodaření v obecních
financích, provolání starosty z Rumburku,
který se musí obraceti na své spoluobčany,
aby poskytovali dobrovolné dary, aby místní
chudí mohli býti dále podporováni
a nemusili zahynouti hladem. Toto provolání starosty
rumburského, které také ještě
oznamuje, že si členové chudinských
komisí dovolí zahájiti osobně sbírky,
jest opravdu příznačné a vyjadřuje
právě tu kulturní ostudu tohoto systému,
nad to ještě v jubilejním roce republiky. Toto
provolání mělo by býti vystaveno při
jubilejních slavnostech jako kus kulturní ostudy.
Avšak nedosti na tom, jde se dále a nařizuje
se prostě, co mají dělati zástupci,
svobodně volení obyvatelstvem. Obci Krnovu byl dán
příkaz, aby mzdy městských dělníků,
jež přece jsou stanoveny smlouvou, byly sníženy
na mzdy v místě obvyklé, aby byly zastaveny
všechny přídavky při dovolených
a při onemocnění. Ti, kdo tyto výdaje
škrtají, nevědí, že jsou zákony,
jež dávají dělníkům právo
na přídavky při dovolené a na nemocenské.
Z toho již je viděti nesmyslnost tohoto nařízení.
Dále se prohlašuje, že obec není oprávněna
poskytovati dělnictvu nějaké přídavky.
Další zajímavé znamení vidíme
v tom - a v Čechách. stejně jako ve Slezsku
se to v určitém počtu obcí již
stalo - že všechny výdaje na mzdy při
stavbě ulic se škrtají a ponechávají
se jen náklady na materiál a nařizuje se,
že práce námezdní mají býti
obstarány služebností ruční a
potahy obyvatelů. (Výkřiky.) Majetní
občané mohou se ovšem vykoupiti z této
práce denními 14 Kč. A to, pánové,
v době 80 let po revoluci z r. 1848; v demokratickém
státě (Předsednictví převzal
místopředseda Stivín) se znovu zavádí
robota za souhlasu oněch pánů z okolí
Spiny a Windirsche, kteří bojovníku
proti robotě, osvoboditeli sedláků Kudlichovi
postavili v Hohensteinu pomník v ocenění
jeho zápasů a kteří při převozu
jeho pozemských ostatků nemohli dosti vynachváliti
jeho skutky a díla. Tento Kudlich by se pravděpodobně
dnes poděkoval svým druhům třídním,
kteří ho takto oslavují, kdyby slyšel,
že robota v jiné formě se znovu zavádí
v demokratickém státě za podpory Spiny
a Windirsche! Pánové, ani to však
nestačí, nýbrž úředníci
tohoto účetního úřadu prostě
přijdou, aby položky, jež jim napadnou, aniž
je zkoumali, aniž věděli, zda jsou nutné,
prostě seškrtali na polov inu, na př. výdaje
na udržování obecních staveb, náklady
na školní výdaje. na vytápění
škol atd. Tyto výdaje na vytápění
byly v jednotlivých kapitolách seškrtány
téměř na polovinu, aby tak byly pro školní
děti vynuceny prázdniny pro zimu. Výdaje
na učebné pomůcky pro chudé děti
byly sníženy bez ohledu na ohromné škody,
jež z toho musí nastati pro duševní vývoj
dítěte. Také živnostníci jsou
z části těmito škrty postiženi,
a byla to obzvláštní zásluha pánů
z okolí Stenzla, že živnostníci
jsou nyní obšťastněni následky
tohoto finančního zákona. Chci uvésti
jen jeden příklad: Krnovská obec poskytovala
dosud společenstvům na vydržování
živnostenských pokračovacích škol
příspěvek 20.000 Kč ročně.
Úředníci účetního kontrolního
úřadu škrtli nyní těch 20.000
Kč s poznámkou, že živnostníci
si to mohou zaplatiti sami, že prý obec není
k tomu povinna. Živnostníci se tedy poděkují
za chování svých členů sněmovny,
kteří pro tento zákon hlasovali a dali byrokratům
tak veliké plné moci, nebo mají žádati
náhradu za těchto 20.000 Kč od p. Stenzla,
který byl jednou z příčin, že
tyto příspěvky mohou býti škrtnuty.
Avšak přes všechny tyto nesmyslné, často
směšné škrty není žádná
obecní správa s to, aby finančně vystačila
a jsou poukazovány na pověstný dotační
fond. Tento dotační fond nestačí,
aby splnil i nejmenší požadavky. Na Čechy
bylo při tom pamatováno 134,159.800 Kč, na
Moravu něco přes 45 milionů, na Slezsko něco
přes 8 milionů. Z těchto částek
musí býti později ještě odečteny
platy okresních zaměstnanců. Téměř
bez výjimky podaly všechny obce v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku žádosti na dotační
fond, takže bylo žádáno třikráte
tolik, než vůbec bylo ve fondu. Na Slezsko připadne
nejvýše 61/2 milionu, avšak obce žádaly
tam ne méně než 27 milionů. Při
tom je zajímavo, že obce slezské musí
částku o milionů, jež jim dána
k použití, zaplatiti do tohoto fondu příjmy,
jež jim byly odňaty, aniž mají třeba
jen naději, že nějakou značnější
částku dostanou zpět. Obec Krnov sama platí
podle ročních příjmů, jež
jí byly odňaty a jež plynou do fondu, 800.000
Kč ročně bez vyhlídky, že dostane
třeba jen haléř z těchto 800.000 Kč
zpět. Pokud dotace byly uděleny, dostaly obce směšně
malé částky, takže nemohou ani s příděly
vystačiti. Zákon o finančním hospodaření
obcí omezuje obecní přirážku,
odstraňuje školní přirážky
a podíl obcí na dani z obratu, a všechno to
se stalo, aby bohatým poplatníkům bylo uleveno.
Proto byly obce vehnány do těchto finančních
poměrů.
Jsme si však také toho vědomi, že musí
nastati shroucení obecních správ, jestliže
se nic nestane. Nyní vzchopili se k tomu, aby podle nařízení
ze dne 26. ledna 1928 bylo předepsáno, jakým
způsobem si mají obce opět opatřiti
ušlé příjmy, když ne zcela, aspoň
z části. Prostě bylo v tomto nařízení
uloženo zvýšení dosavadních nejvyšších
hranic obecních dávek, byly stanoveny nové
obecní dávky a obce zavázány, aby
tam, kde nemohou nalézti úhradu sazbami procentních
přirážek, bezvýhradně prováděly
tyto přirážky a teprve, jestliže byla
tato nová břemena úplně provedena,
může se obec domáhati nároku na peníze
z dotačního fondu. Tímto nařízením
nastupuje tedy na místo dosavadního zatížení
majetných tříd zatížení
nejnutnějších životních potřeb
obyvatel měst, na místo přímých
daní, daní výnosových, nastupuje nepřímé
zdanění ubohého obyvatelstva měst
a obcí. Nejvíce neslýchaným a dráždivým
však jest, že svobodně volení zástupcové
obcí nesmějí se usnésti podle demokratických
zásad na zavedení takových dávek pro
obyvatele obce, nýbrž že vybírání
takových přirážek se prostě diktuje
nadřízeným úřadem. Okresní
hejtman, zemský úřad, komanduje svobodně
zvolenému obecnímu zastupitelstvu, jaké přirážky
mají býti vybírány od obyvatelstva.
Dámy a pánové, to je tak docela názorné
vyučování, jak vypadá v tomto státě
demokracie měšťáckého bloku pánů
od Spiny, Luschky až k dr Kramářovi.
Obecní zastupitelstva, jež berou tuto věc vážně,
sami příslušníci této t. zv.
demokracie měšťáckého bloku, pokud
jsou obecními politiky, hlasují při každé
příležitosti proti těmto následkům
a proti nařízením dohlédacího
úřadu. Avšak všechno to nezadrží
finančního úpadku obcí.
A nyní ještě slovo: Jak vypadají tyto
přirážky, jimiž skutkem má býti
provedeno ozdravění obecních financí?
Největší zatížení postihne
nájemné. Nehledě k tomu, že sněmovna
teprve před krátkou dobou zhoršila ochranu
nájemníků, zvýšila nájemné,
že muž v kněžském rouše nalezl
zde slova pro toto hanebné dílo, mají nyní
obyvatelé a nájemníci odváděti
ze zvýšeného nájemného zvýšené
obecní dávky. To dokazuje, že se povedlo osvoboditi
bohaté tímto finančním zákonem
od přirážek, že se dovedlo jim uleviti
daňovou reformou a že tyto úlevy, kterých
dostalo se zámožným a majetným, mají
býti přesunuty na chudé a že tito mají
býti obšťastněni novými daňovými
břemeny. Obecní dávka z nájemného
není novou, v mnohých obcích již byla
a tyto obce odstupňovaly tyto dávky podle majetnosti,
podle nájemného, podle platební schopnosti.
Tato dávka z nájemného byla odstupňována
vzestupně od 3 do 25% podle výše vybíraného
nájemného. Tedy tam, kde obce byly naplněny
sociálním duchem, měli zcela právem
a zcela pochopitelně zámožní a majetní
platiti více než chudé obyvatelstvo. Podle
tohoto nového nařízení, podle těchto
vzorných předpisů má přestati
každé odstupňování a má
býti prostě vybíráno 25% nájemného
jako dávka z nájemného. To znamená
pro dělníka, pro zaměstnance, pro drobného
živnostníka ohromné zatížení,
které nikterak nemůže odčiniti. Mimo
to má podobně zmizeti jako u dávky z nájemného
vzestupné odstupňování i u vodného,
stočného a za odvoz smetí a má býti
za všechny tyto dávky, včetně dávky
z nájemného, odváděno 40% nájemného
pro účely obce každým nájemníkem.
Mimo to chystá se řada dalších momentů
zatížení, jako dávky za prohlídku
masa, úřední poplatky za veřejná
oznámení, ba neostýchá se stanoviti
v těchto vzorných nařízeních,
že v budoucnosti má býti vybírán
také poplatek z pohřbu. Avšak nejen poplatek
z pohřbu, nýbrž také další
břemena při postavení pomníků,
při převozu do umrlčí komory, při
výkopech a při všech věcech, jež
souvisejí s pohřbením mrtvého, mají
býti vybírány poplatky a při pohřbech
má býti vybíráno ne méně
než 9 zvláštních poplatků. Ti pánové
činí státnímu občanu v tomto
státě nejen život těžkým
a tvrdým, nýbrž zdražují mu také
podle všech pravidel umění i smrt.