Předseda: Malypetr
Místopředsedové: Zierhut dr Buday,
inž. Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín.
Zapisovatelé: Bečko, Chalupník.
221 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy
dr Šrámek, ministři dr Gažík,
dr Mayr-Harting, dr Nosek, dr Srdínko,
dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 126. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi
pí. posl. Chlebounové pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí omluvili se pp. posl. dr Czech a Pohl;
dodatečně na schůze v minulém týdnu
p. posl. Trnobranský.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru soc - politického vyslal
klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu dne 26. ledna 1928 posl. Macha za posl.
dr Viškovského, posl. Machníka za posl.
dr Zadinu, posl. Bistřického za posl. Malíka,
dne 27. ledna 1928 posl. dr Viškovského za
posl. Macha, posl. dr Zadinu za posl. Machníka,
posl. Malíka za posl. Bistřického,
dne 31. ledna 1928 posl. Bistřického za posl.
Malíka a posl. Zemana za posl. Macka; klub poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Johanise
za posl. dr Wintra; klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické
strany středostavovské posl. Vávru za
posl. Náprstka; klub poslanců komunistické
strany v Československu dne 27. ledna 1928 posl. Hrušku
za posl. Zápotockého, na další posl.
Štětku za posl. Hrušku; klub poslanců
"Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr Petersilku
za posl. Hawelku; klub poslanců "Vereinigter parlam.
Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei"
dne 27. ledna 1928 posl. Stenzla za posl. Tichýho,
na další posl. Tichýho za posl. Stenzla
a posl. Platzera za posl. Böllmanna; klub poslanců
"Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Grünznera
za posl. Schäfera.
Do výboru branného vyslal klub poslanců
republikánské strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Bradáče za posl. dr Králíka;
klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr Kubiše
za posl. dr Ravasze; klub poslanců "Vereinigter
parlam. Klub des Bundes der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei"
dne 26. ledna 1928 posl. Weissera za posl. Zierhuta, dne
27. ledna 1928 posl. Zierhuta za posl. Weissera.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes der
Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei" posl. Böllmanna
za posl. Weissera; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. Čermáka
a Schmerdu za posl. Štětku a Jurana.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Špatného, inž. Záhorského,
Zeminové a druhů předsedovi vlády
o jmenování členů silniční
rady,
posl. Tučného, Pechmanové, Bergmanna, Langra
a druhů vládě o zaopatření
osob přestárlých,
posl. Stivína, de Witte a soudr. vládě o
stavu jednání československé vlády
s Vatikánem,
posl. de Witte, Stivína a soudr. vládě o
stavu jednání československé vlády
s Vatikánem.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. dr Korlátha ministrovi školstva a nár.
osvěty:
o prepustení Anny Weinertovej, rodenej Kallósovej,
detskej opatrovateľky v Terešve (č. D 983-II),
o restaurovaní kostola vo Veľ. Zálužiciach
(č. D 992-II);
posl. Sladkého:
min. předsedovi a ministru vnitra:
o magistrátu v Opavě a ve Frýdku (č.
D 997-II),
o vydání vládního nařízení
o popolštěných jménech na Těšínsku
(č. D 999-II),
ministru školství a nár. osvěty o zúmyslném
a provokativním popolšťování českých
evangelíků a. v. na Těšínsku
(č. D 998-II);
posl. Brožíka a soudr. vládě o úpravě
sociálního pojištění dělnictva
na Hlučínsku (č. D 1000-lI).
Předseda: Došla odpověď na dotaz.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpověď ministra vnitra na dotaz posl. Fr. Navrátila
a druhů o vyšetřování okolností
uvedených v dotaze č. D 846/lI o přehmatech
četnické stanice v Předmostí u Přerova
(č. D 909-Il).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány Zápis a Těsnopisecká
zpráva o 122. schůzi posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu jsem přikázal
žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Žádosti:
sedrie v Nitře ze dne 24. ledna 1928, č. Tk V 18/28-9,
předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 26. ledna 1928, č. 806/28, za
souhlas s trest. stíháním posl. Majora
pro přečin pomluvy podle §u 1, §u
3, č. 1, 2, §u 8, č. 3 zák. čl.
XLI z r. 1914 a přečin urážky na cti
podle §u 2, §u 4, odst. II téhož zák.
čl. (č. J 518-II),
okr. soudu v Mukačevě ze dne 25. ledna 1928, č.
Nt V 3/28-2, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 27. ledna 1928, č. 1053/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Králíka
pro přečin utrhání na cti podle
§§ 1, 3 zák. čl. XLI z r. 1914 ca dr Andrej
Gagatko (č. J 519-II),
sedrie v Bratislavě ze dne 19. ledna 1928, č. Tl
136/27--5, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 27. ledna 1928, č. 725/28, za
souhlas s trest. stíháním posl. Tománka
pro přečin pomluvy podle §u 1 zák.
čl. XIV z r. 1914 ca Karel Medvecký (č. J
520-II),
sedrie v Košicích ze dne 18. ledna 1928, č.
Nt III 7/28-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 26. ledna 1928, č. 989/ 28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro zločin podle §u 15, č. 3 a přečin
podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky
(č. J 521-II),
sedrie v Košicích ze dne 18. ledna 1928, č.
Nt III 6/28-3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 26. ledna 1928, č. 990/28,
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky (č. J 522-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání pořadu schůze,
jehož prvním odstavcem jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového k usnesení senátu (tisk
1223) o vládním návrhu zákona (tisk
sen. 445 a 476) o zřízení nucených
pracovních kolonií a o změně některých
ustanovení trest. práva (tisk 1350).
Budeme pokračovati v rozpravě, započaté
ve 125. schůzi sněmovny dne 26. ledna 1928.
Přihlášeni jsou ještě řečníci
na straně "proti" pp. posl. dr Gáti,
dr Patejdl a Blatná.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, p. posl. dr Gátimu.
Posl. dr Gáti: Paní, pánové,
soudruzi a soudružky! Z korupcí a volebních
machinací zrozená měšťácká
většina v Československu ztratila již
zcela rovnováhu. Prostudujeme-li zákonodárství
posledního pololetí, můžeme zjistiti
dva zjevy. Jednak ohromné sebevědomí a sebedůvěru
v parlamentní většinu, která domněle
umožňuje bezohledný postup vůči
dělnictvu a dává buržoasní většině
troufalost a ilusi, že proti dělnické třídě
jest již vše možné. Na druhé straně
doléhá na buržoasní většinu
panický strach, že přes veškerou politickou
a soudní persekuci, přes omezování
a kradení práv dělnické třídě,
přes bezohledné omezování podpor v
nezaměstnanosti, suspendování autonomie nemocenských
pokladen, odbourávání sociálního
pojištění, olupování o domovské
právo a státní občanství, omezování
shromažďovací a tiskové svobody, zvyšování
daňových břemen dělnictva, stále
vzrůstá bojovná nálada a síla
dělnické třídy, že roste jednotná
fronta pracujících a hlavně že vzrůstá
počet členů komunistické strany a
vliv této strany v dělnické třídě.
Buržoasie provádí ze strachu a troufalosti
hysterický tanec mezi krajnostmi a ztratila veškeré
sebeovládání. Tato manie neustále
po továrním způsobu produkuje mstivé,
výjimečné zákony proti dělnické
třídě, jichž vyvrcholením je
zákon proti tulákům, zákon o zvýšené
pravomoci k používání zbraně
u četnictva a policie a tato osnova o zřízení
pracovních kolonií a zavedení policejního
dohledu. (Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Pan kol. dr Meissner zabýval se předlohou
hlavně právnicky a s toho hlediska, jak tato předloha
byla zpracována a jak se dostala na stůl této
sněmovny. Vytýká hlavně, že osnova
je v rozporu s celou řadou ustanovení zákona,
a přes to, že zástupce ministerstva spravedlnosti
ve výboru ústavně-právním prohlásil,
že při sdělávání této
předlohy byli slyšeni odborníci, ukázalo
se, že toto tvrzení neodpovídá pravdě.
Pan kol. dr Meissner má s hlediska právnického
a zákonodárného úplně pravdu
a není mým úkolem výtky jím
pronesené opakovati. Podle našeho mínění
má však zástupce dělnické třídy
zajímati mnohem více než právnická
stránka věci, třídní charakter
a protilidový obsah osnovy. Naší povinností
je zkoumati, na kolik se dá osnova využíti
proti dělnickému hnutí a proti proletariátu.
Co znamená nucená pracovní kolonie, čili
robotárna? Podle osnovy znamená zřízení
čtyř nových trestních ústavů,
do nichž budou dodávány proletářské
elementy po odpykání soudních trestů
a v nichž budou drženy podle trestaneckých předpisů
pod dozorem ozbrojené stráže při ztrátě
veškerých osobních svobod. V robotárnách
mohou býti tyto proletářské elementy
drženy po 5 let, třebas dřívější
tresty nepřesahovaly několik měsíců,
a bez mzdy a sociálních opatření donutí
je stráž disciplinárními tresty, temnou
komorou, spoutáním, eventuelně nekontrolovatelným
bitím a mučením, aby jako otroci pracovali
a nemohli se starati ani o svou rodinu, a může jich
býti použito ke stlačování dělnických
mezd, lámání kolektivních smluv a
případně i ke stávkokazectví.
Kdo přijde do donucovacích pracovních kolonií,
jež jsou hroznější, než internační
tábory a nejvíce se podobají polepšovacím
ústavům, jež ovšem vládní
předloha zřizuje pro plnoleté
Podle důvodové zprávy osnovy vzrostla u nás
po válce zločinnost, zejména však nejtěžší
kriminalistika recidivních (zpětilých) zločinců,
přijdou tam tedy tuláci, žebráci a bezpečnosti
města i venkova nebezpečné elementy. Osnova
chce klamat veřejnost, že tyto osoby pošle do
robotáren.
I kdybychom nevěděli, že buržoasie chce
do robotáren odstraniti nejuvědomělejší
proletáře a příslušníky
národnostních menšin, kdybychom věřili
důvodové zprávě, že buržoasie
myslí při tomto zákonu jen na tuláky,
žebráky a recidivní zločince, museli
bychom také zdůrazniti, že:
1. Tuláci a žebráci jsou také oběti
kapitalismu a že zlodějství, lupičství
a podvod nejsou vlastnosti delinkventům vrozené,
nýbrž přirozené následky společenského
řádu a sociálních poměrů.
(Tak jest! Souhlas komunistických poslanců.)
2. Mezi žebráky je veliké procento mrzáků
a invalidů, kteří jsou hračkou ničemné
buržoasní pseudohumanity a jež oloupení
o zákonná práva přivedlo k žebrotě.
Při tuláctví bývá opět
jednou z hlavních příčin nezaměstnanost,
vyvolaná odbouráváním průmyslu,
výlukami a racionalisací.
3. Velké podvodníky, lichváře a velké
zloděje netrestá ruka spravedlnosti, trestá
jen malé. (Tak jest!)
4. Recidivního trestance nepolepší trestnice.
Nejlepším důkazem je recidivnost trestních
činů.
5. Práce není trestem pro proletáře,
kteří jsou beztoho odsouzeni k doživotní
těžké práci ve prospěch buržoasie.
Práce může býti trestem jedině
buržoasní smetánce, která nikdy v životě
produktivně nepracovala a jen vykořisťovala.
(Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)
Opravdu zahálčivé a práce se štítící
elementy jsou buržoasní trubci, proti nimž podle
našich názorů má býti použito
nucené práce. Této tendence ovšem tato
osnova nemá. Zdůrazňujeme, že, kdyby
se pracovní kolonie nevztahovaly na politické provinilce,
jsou zbytečny a nikoho nepolepší.
Osnova má však jiné zahalené intence.
Za farizejskými frázemi zákona skrývá
se vůdčí myšlenka, že mezi silami
ohrožujícími kapitalismus je nejnebezpečnější
a nejútočnější třídní
vědomí dělnictva, jehož ztělesněním
je komunistická strana. K potlačení jeho
jsou slabé všechny dosavadní drakonické
zákony včetně zákona na ochranu republiky
- nejkrutější rozsudky třídní
justice ukazují se jako nedostatečné.
Poněvadž buržoasie nechce se doposud vzdáti
roušky zdánlivé demokracie a poněvadž
třídní justice nedostačuje k potlačení
dělnického hnutí, snaží se buržoasie
vymysliti methodu, jíž by bylo možno ještě
léta po rozsudku pomocí administrativy a policie
odstraniti a držeti v nucené vazbě proletáře
a příslušníky potlačených
národnostních menšin pro buržoasii nebezpečné.
Aby buržoasie zachovala ilusi, že nezasahuje do t. zv.
neodvislosti soudcovské, má se soud vysloviti, zda
po odpykání trestu může býti
odsouzený dán do donucovací pracovny nebo
pod policejní dohled. Soudce si může mýti
ruce jako Pilát a politický úřad II.
stolice, resp. státní policie rozhodují dále.
V ústavním a rozpočtovém výboru
zdůrazňovali jak referenti, tak zástupce
ministerstva justice, že osnova zákona se nevztahuje
na politické delikty a že jí nebude použito
proti dělnickému hnutí. Když jsem však
ve výborech žádal o vysvětlení,
při kterých zákonech může býti
po trojnásobném trestu vysloveno odeslání
do donucovací pracovny, a vztahuje-li se zákon o
donucovacích pracovnách a policejním dohledu
také na rozsudky podle zákona na ochranu republiky,
podle zákona o teroru a zákona tiskového,
nedostalo se mi jasné odpovědi a zástupce
ministerstva justice se vymlouval, že není možné
uváděti všechny zákony a že musí
býti ponecháno soudu právo volného
uvážení. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Když po našich opětovaných
dotazech zástupce ministerstva v rozpočtovém
výboru znovu zdůrazňoval, že zákona
nebude použito na politické delikty a proti dělnickému
hnutí, odpověděl jsem, že i kdybychom
věřili úmyslu ministerstva, musí býti
zákon přesný, poněvadž soudce
soudí podle textu zákona, a navrhli jsme, aby čl.
II osnovy byl nahrazen zněním:
"Při odsouzení pro jakékoliv politické
zločiny, přečiny, přestupky, zvláště
při všech odsouzeních podle zákona na
ochranu republiky, zákona o teroru, zákona shromažďovacího
a tiskového nesmí býti za žádných
okolností odsouzený dán do donucovací
pracovny nebo postaven pod policejní dozor."
A nyní vylezlo šídlo z pytle. Zástupce
ministerstva jakož i referenti se postavili proti našemu
návrhu a většina jej odmítla. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Co to znamená? To znamená, že prohlášení
zástupce ministerstva, že zákona nebude používáno
proti politickým deliktům, bylo jen neodpovědnou
výmluvou a že nevinně vyhlížející
motivace osnovy není upřímnou a že intence
zákona naprosto odporuje tomu, co veřejně
bylo prohlášeno. Zákon nesměřuje
tak proti obyčejným deliktům, jako hlavně
proti politicky nebezpečným protivníkům
buržoasie, proti dělnickému a revolučnímu
hnutí, proti národně-osvobozenskému
hnutí národnostních menšin, proti exponovaným
politikům, funkcionářům dělnických
stran, proti redaktorům a řečníkům.
To jest: hlavním účelem není nucená
práce, nýbrž odstranění nepohodlných
lidí na několik let z veřejného života.
Kdyby tomu nebylo tak, mohly by vládní většina
i ministerstvo jedinou větou textu zákona zabránit
jakémukoliv zneužívání zákona
proti politickým provinilcům. Úmysl většiny
byl však opačný a odmítnutím
našeho návrhu je dokázána oprávněnost
našeho podezření.
Zástupce ministerstva v rozpočtovém výboru
prohlásil, že vloží do důvodové
zprávy větu, že znění zákona
se nevztahuje na politické delikty. To se stalo, ale to
nemění ničeho na našem stanovisku, jednak
proto, poněvadž pro soud není rozhodující
důvodová zpráva, nýbrž znění
zákona - "Sbírka zákonů a nařízení"
neobsahuje zprávu důvodovou a soudce soudí
podle znění zákona - dále pak poněvadž
od doby existence zákona na ochranu republiky nezná
náš trestní zákon pojmu politického
deliktu a nepřiznává výhod politickým
vězňům.
Ministerstvo justice je obyčejným výkonným
orgánem buržoasní většiny, hlavně
strany agrární a klerikální. Původci
této osnovy byli vlastně agrárníci,
kteří posl. Beranem a spol. podali iniciativní
návrh a první věty důvodové
zprávy také poslušně citují věty
iniciativního návrhu posl. Berana
Těžiskem celé osnovy je ustanovení čl.
II, lit. b), podle něhož soud může v rozsudku
vysloviti, že odsouzený smí býti držán
v donucovací pracovně. odsuzuje-li se pro zločin
spáchaný ze zahálčivosti nebo z ničemné
lehkomyslnosti nebo z hrubé zištnosti vinník,
který v posledních 5 letech před spácháním
zločinu, o nějž jde, si odbyl již dvakráte
trest na svobodě za zločin nebo přestupek
spáchaný z některé takové pohnutky.
V tomto krátkém textu jsou rozhodující
dvě otázky: Prvá je, co znamená zahálčivost
a ničemná lehkomyslnost právnicky a co znamenají
tyto pohnutky v praxi? Druhá otázka je, zda mohou
býti z těchto pohnutek páchány také
delikty politické a tiskové a vztahuje-li se tato
textace na případy zákona na ochranu republiky
atd., při nichž hlavně vinou soc. demokratů
byl politický charakter setřen a při nichž
odsouzenci ztrácejí i práva politických
vězňů, zaručená již Schmerlingem
v době absolutismu r. 1849.
Právnicky je jasným pojem hrubé zištnosti,
ale ničemná lehkomyslnost a zahálčivost
jsou pojmy nezvyklé a kaučukové, jejichž
obsah závisí od světového názoru
a třídního stanoviska. (Tak jest! Souhlas
poslanců strany komunistické.)
Buržoasie uznává jako práci jen takovou
činnost, jež směřuje ke hromadění
zisků a kapitálu. Většina buržoasie
neuznává za práci ani duševní
činnost, která přímo nesměřuje
ke zvýšení buržoasního zisku a
pohodlí. Podle buržoasního pojetí je
nepříjemná pro buržoasii politická
činnost a činnost v dělnickém hnutí
ničemnou agitací takových individuí,
která nechtějí pro ni pracovati a která
si volí zahálčivý život. Funkcionář
strany, žurnalista, když pracuje proti buržoasii
a obzvláště proti buržoasii vládnoucího
národa, je zahálčivým elementem. V
závodech smí se také jen mlčeti a
pracovati. Kdo se však jako dělnický důvěrník
zastává zájmů dělnictva a protestuje
proti vykořisťování, je nepokojný
zahaleč. Podle buržoasního pojetí je
také stávka zbraní zahalečů
a práce se štítících dělníků.
Tulákem je podle mentality buržoasie každý
nezaměstnaný, který nezaviněně
ztratil práci v důsledku hospodářské
krise, odbourání průmyslu, racionalisačního
procesu kapitalismu nebo v důsledku persekuce za účast
v dělnickém hnutí, a proto jde pěšky
od místa k místu, aby hledal práci. Takoví
lidé jsou pro buržoasii veřejně nebezpečnými
zahaleči. Naopak, když se opravdu práce se
štítící a nikdy nepracující
milionář ze sportu nebo z dlouhé chvíle
prohání autem po silnicích - ovšem ne
pěšky, nýbrž autem a ne v roztrhaných
šatech, nýbrž v kožichu - třebas
po celý rok, a hledá jen zábavu a rozptýlení,
nespí ve stozích, nýbrž v přepychových
hotelích, takového skutečného trubce-zahaleče
nenazývají veřejně nebezpečným
tulákem, nýbrž říkají
mu sportsman, globetrotter. Každý četník
jej pozdraví a každý úřad je
mu k službám. Podle naší ideologie jsou
veřejně nebezpečnými zahaleči
a tuláky z renty žijící, kupony stříhající
kapitalisté, velkostatkáři, majitelé
velkých činžovních domů, akcionáři
velkých společností, všeobecně
z cizí práce žijící trubci a
jejich tancující elegantní módní
dámy a baroví synkové, všichni ostatní
sinekuristé, kněží atd. Pro tyto vrstvy
bychom rádi zařídili nucené pracovní
kolonie, poněvadž těmto vrstvám je práce
skutečně trestem. Ideologie dnešní vládní
většiny nevztahuje jistě zahálčivost
na tyto vrstvy a hledá oběti jen v táboře
proletariátu.
"Ničemná lehkomyslnost" je rovněž
takovým kaučukovým pojmem. Zákon na
ochranu republiky dokazuje, že podle ideologie buržoasie
je ničemností a lehkomyslností boj proti
dnešnímu společenskému řádu,
proti dnešní vládní formě a proti
soukromému vlastnictví; lehkomyslností je
slovní nebo písemná spravedlivá a
přísná kritika sociálních poměrů,
pranýřování všeobecně
známých, ale těžko dokazatelných
případů korupce, a jest jisto, že řečník
nebo žurnalista bojující proti zlořádům,
často na základě hloupé úřední
relace přijde na lavici obžalovaných a bude
odsouzen. Stačí, aby čestný zastánce,
bojující za zájmy dělnické
třídy nebo za národní osvobození,
byl během 5 let třikráte odsouzen a již
jest zde možnost - ať jde o poslance, redaktory nebo
uvědomělé dělníky - aby soud
vyslovil, že mají býti dáni do robotárny.
A soud to beze všeho vysloví, poněvadž
je třídní institucí třídní
justice, a víme ze zkušenosti, jak reakčně
a fašisticky jsou založeni mnozí soudcové
republiky. Soudcovská neodvislost neexistuje už ani
teoreticky, soudy stojí pod vlivem politických kursů
a soudcové pochopitelně neriskují své
existence a svého postupu pro spravedlivost. To dokazuje
soudnictví všech států a nejvíce
rozsudky proti komunistům, jež jsou přímo
nelidské. Doposud byly soudy při vyměřování
trestů vázány paragrafy zákona. Nyní
citovaný paragraf osnovy umožňuje, aby soudce
v rámci zákona někoho odsoudil s vědomím,
že delikvent bude trestán dvakráte, jednou
rozsudkem a po druhé ještě tížeji
vyslovením odeslání do robotárny nebo
postavením pod policejní dohled.
Také pojem podmínečného odsouzení
je osnovou omezen, poněvadž soudce může
podmínečně osvoboditi odsouzeného,
o němž bylo vysloveno, že může býti
odeslán do donucovací pracovny, jen se souhlasem
politického úřadu II. stolice. Politický
úřad vměšuje se tak do soudcovské
kompetence, což až doposud aspoň teoreticky bylo
vyloučeno. Politickým úřadem II. stolice
bude zemský úřad. Kdo ví, čím
bude takový byrokratický politický úřad,
pochopí, že tento rád odstraní každého
politicky nepohodlného člověka až na
nejdelší možnou dobu, t. j. ne více, ale
ne méně, než 5 let.
Již ve výboru jsme poukázali, že doba
5 let pro pobyt v donucovacích pracovnách je na
celém světě nejreakčnějším
ustanovením. Staré cís. rakouské zákony
č. 89 a 90 z r. 1885, které uvedená osnova
novelisuje, ustanovují jako nejdelší dobu 3
léta. Anglický zákon stanoví dobu
1roční, italský, švédský
a norský tříletou, jen Maďarsko a nyní
Československo mají maximum 5 let. (Výkřiky
komunistických poslanců.) I v Uhersku, tedy
v nynějším území Slovenska a
Zakarpatské Ukrajiny znal sice zák. čl. XXI
z r. 1913 pojem nucené práce, ale prakticky trest
tento neexistoval. To uznává i důvodová
zpráva této osnovy, která doslovně
praví, že na území Slovenska a Zakarpatské
Ukrajiny "ani po převratu nebylo ho příliš
užíváno. Hlavní příčinou
bylo. že sice byl zákon o donucovacích pracovnách,
ale nebylo ani jediné donucovací pracovny."
Obyvatelstvo Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny dostane tedy
u příležitosti 10letého výročí
svého "osvobození" jako dar od osvoboditele
donucovací pracovny. Vůbec jsou nynější
zákony dnešního reakčního režimu
Maďarska velmi spřízněny s nejnovějším
zákonodárstvím Československa. V maďarském
parlamentu se v prosinci projednával nový trestní
zákoník, o němž referoval Albert Váry,
býv. krvavý státní zástupce
v komunistických procesech. Tento zákoník
zavádí také ostré paragrafy o donucovacích
pracovních koloniích. Ve schůzi výboru
dne 6. prosince uvedl referent Váry, že Maďarsko
má zásluhu, že "jako první zavede
toto ustanovení moderní kriminologie". Mýlí
se maďarský parlament, poněvadž Československu
patří tato zásluha rovnou měrou. (Tak
jest!)