Posl. Schmerda (německy): Projednávaný
návrh zákona především zdá
se, že jest bagatelisován, řekl bych, téměř
všemi stranami, a to, poněvadž jde o prodloužení
několika malých ustanovení, která
se dotýkají několika málo pojišťoven
v Československu. Když se však tážeme,
o jaké nemocenské pojišťovny to jde, přijdeme
na to, že jde o trpasličí ústa "
vy, které zůstaly ještě z doby patriarchálních
poměrů v drobných živnostech, a ponechání
těchto pokladen stalo se v poslední době
téměř politickým existenčním
a programovým bodem německé strany živnostenské.
Jen tím lze vysvětliti, že se panstvo domnívá,
že zůstanou-li tyto nemocenské pojišťovny
nadále zachovány, bude lze snáze provésti
zhoršení sociálního pojištění.
Prodloužení života oněch nemocenských
pokladen, které samy o sobě již před
válkou a než došlo ke sloučení
nemocenských pojišťoven v Československu,
bojovaly s nesnázemi, není příliš
slavnou kapitolou, a to proto, poněvadž jsou tím
nejkrutěji postiženi nejchudší z ubohých,
dělníci zaměstnaní u drobných
živnostníků. Víme velmi dobře
z doby, kdy byly spojovány velké nemocenské
pokladny s malými, jak byly tyto ústavy spravovány.
Byl to hotový zmatek. Již kolega Johanis uvedl,
že ještě dnes jedna tato malá pokladna
prohlašuje, že nechce nic věděti o sociálním
pojištění. (Posl. Wünsch [německy]:
Živnostníci chtějí z toho zmatku
těžiti.) A jest zcela správné, jak
zde bylo zvoláno, že živnostníci chtějí
ještě z toho zmatku těžiti. Tak víme,
že právě živnostenská strana jest
nejnebezpečnějším a nejhorším
nepřítelem sociálního pojištění
svých vlastních zaměstnanců. Víme,
že nemocenské pokladny musí prováděti
právě u živnostníků jednu exekuci
za druhou, poněvadž právě živnostníci
nechtějí plniti svých povinností k
nemocenským pojišťovnám. Víme také
z doby, kdy živnostenská strana, kdy společenstva,
gremia řídily správu těchto nemocenských
pojišťoven že tito páni velmi málo
dbali o dávky členů, že jim naopak záleželo
především na tom, aby ušetřili
co možná nejvíce a poskytovali pojištěncům
co možná nejmenší dávky, aby nemusili
platiti vysoké příspěvky. Jak správa,
tak řízení bylo přímo do nebe
volající. Když byly odevzdávány
knihy okresním nemocenským pokladnám, viděli
jsme divy. Nejen, že byly vedeny účetnicky
nedostatečně, ale nedalo se vůbec zjistiti,
co jsou aktiva a co pasiva. Správu měli v ruce páni,
kteří jsou dnes nepřáteli sociálního
pojištění. Co se při budoucí
novelisaci sociálního pojištění
prohlašuje za paritu, tyto trpasličí pokladny
dávno již ovšem provedly, neboť toto panstvo
prostě samo vládlo a panovalo, jak to potřebovalo
pro své kapsy. Dávky byly sníženy na
nejmenší míru a sám pan Vávra
prohlásil: my potřebujeme takovéto malé
pokladny pro lidi, kteří po dobu své nemoci
nejsou neschopni práce. To znamená, že se chce
začíti šetřiti na nemocných,
chce se ušetřiti nemocenské opatřeními
představenstva nebo správy mají býti
tito lidé donuceni, aby pracovali a placení příspěvků
jest nejdůležitější kapitolou záměru
prodloužiti tento zákon.
Volá se po zlevnění. Sociální
pojištění jest příliš drahé,
správní náklady jsou obrovské, proto
se dožadují malých nemocenských pokladen,
které by měli sami ve svých rukou, aby mohli
ustanoviti příspěvky co možná
nejnižší. Víme z prakse, jaké nedostatečné
pojištění provádějí právě
živnostníci a rolníci a téměř
lze říci. že jen málo dělníků
jest ohlášeno u nemocenských pokladen podle
svého skutečného výdělku. Mluví-li
se o pasivitě nemocenských pojišťoven,
jsou tím vinni především zaměstnavatelé,
kteří nepojišťují své zaměstnance
podle mzdy. Nedostatečné pojištění
lze provésti tím lehčeji, mají-li
tyto malé pokladny ve svých rukou, spravují-li
je, abychom tak řekli, bez dohledu dělníků
a členů sami, pak mohou pojistiti dělníka
prostě jak chtějí. sníží-li
dávky na nejmenší míru a nepotřebují-li
se báti kontroly.
Pan Vávra říká, že společenstevní
a gremiální pokladny mají tradici. Ovšem,
mají tradici, ale velmi neslavnou, a bylo velmi na čase,
že tyto drobné ústavy byly většinou
zlikvidovány a sloučeny s velkými. Mohou
hlásati, že chtějí zlevniti správní
aparát, vidíme-li dnes nemocenské pokladny
s 500 až 600 členy? Není to vyhazování
peněz dělníků do těchto malých
nemocenských pokladen, pomyslíme-li na druhé
straně na remunerace a správní náklady
těchto malých ústavů? Velké
pojišťovny bojují dnes s potížemi,
poněvadž příspěvky byly sníženy
ze 7 dní na 6, ježto všechny svátky a
všechny dny, kdy dělnictvo nepracuje, byly vy loučeny.
Již toto opatření, můžeme klidně
říci, téměř ohrozilo rovnováhu
ve všech ne l mocenských pokladnách. Oč
větší účinek musí to míti
u nemocenské pojišťovny která má
jen 500 až 600 členů? Známe zemědělské
nemocenské pojišťovny, které jsou několik
let dlužny lékařům honorář
jen proto, že jsou příliš malé
a nemohou sehnati peníze. aby mohly všechno zaplatiti.
Jeden řečník přede mnou již prohlásil,
že Baťa již větří a chce si
zříditi závodní nemocenskou pojišťovnu.
Ale nejen Baťa, který dovede donutiti dělnictvo
jako podnikatel terorem, aby se podepsalo, že chce vlastní
nemocenskou pojišťovnu. Totéž bude se opakovati
ve všech ostatních závodech a při známé
racionalisaci, při opatřeních podnikatelů,
aby zvýšili své zisky, bude ovšem růsti
chuť zříditi si závodní nemocenské
pojišťovny. Co to však znamená pro dělníky,
zřídí-li se závodní nemocenské
pojišťovny, společenstevní nemocenské
pojišťovny, zřídí-li se tyto malé
nemocenské pojišťovny? To znamená, že
se provede mezi dělníky odvod a běda ženě,
která bude těhotná! Bude předčasně
propuštěna, jen aby jí nemusila závodní
nemocenská pokladna vypláceti podporu.
Prodloužení těchto nemocenských pojišťoven
- jak jsem již řekl - stalo se téměř
na konec politickým programovým bodem živnostenské
strany a právě německá živnostenská
strana patří mezi ty, které nejostřeji
popohánějí zhoršení sociálního
pojištění. Již několikráte
jsem řekl, že se domnívám, že německé
vládní strany nedosáhnou od vlády
žádného jiného výsledku. A tu
se domnívají, že mohou odůvodniti svou
spolupráci v koalici na účet dělníků?
Než zklamání, kterého se dožijí,
bude jistě veliké a mocné. Vidíme,
že již pokus o zhoršení sociálního
pojištěni vzbudil v Československu mezi dělnictvem
přímo bouři. A nejen mezi dělnictvem.
Vidíme velmi ostře, jak se tvoří dvě
strany, jedna, která ze všech možných
důvodů jest pro zhoršení, a druhá,
která chce zhoršení zabrániti. Vidíme
- a řečník přede mnou, pan kol. Horpynka,
to řekl že obchod a průmysl jsou proti zrušení
malých pojišťoven, které mají zůstati
zachovány, jak jsem již řekl, nikoliv jako
zadní voj, nýbrž jako předvoj všeobecného
zhoršení sociálního pojištění.
Vidíme, že všechny průmyslové svazy,
všechna společenstva, všichni lidé, kteří
mají zájem na vykořisťování
mas, schovali se za zhoršení sociálního
pojištění. Ale vidíme, že dělníci
bez rozdílu politické příslušnosti
zahájili boj proti snahám, které zde hlásá
německo-česká vládní koalice.
Tentokráte došlo zde zcela neočekávaně
k jednotné frontě, která snad mnohým
není docela příjemná a stačí,
vezmeme-li do ruky jen měšťácké
časopisy, ať již české nebo německé
a uvidíme, jak se tam pokoušejí zastrašiti
všechny strany, které se z donucení spojily
v jednotnou frontu dělnictva, strašákem komunistů.
Pokoušejí se apelovati na svědomí českých
sociálních demokratů, českých
národních socialistů a německých
sociálních demokratů, v jaké společnosti
že to jsou, ve společnosti komunistů, kteří
se přece vždy snaží zostřiti třídní
rozpory a útočí na všechna zřízení
v tomto státě, která byla vybudována
za pomoci těchto stran. Velectění pánové,
domnívám se, že tato jednotná fronta,
že ono mocné hnutí, které zde bylo vzbuzeno,
aby odrazilo útok na sociální pojištění,
zůstane zachována. I když posl. Bechyně
prohlásil, že nemá býti přetrhována
nit, která ještě spojuje jeho stranu se stranami
občanskými, neboť s lidmi, kteří
podkopávají sociální pojištění,
nemohl by se nikdy spojiti, pak řekněme, že
masy, které dnes demonstrují a bouří,
také ve chvíli, kdy německo-česká
vládní koalice povolí snad pod tlakem ulice
a ponechá starý stav, přece nikdy nepřeruší
boj za zlepšení sociálního pojištění,
nebo jde o to, nejen zabrániti zhoršení, nýbrž
zahájiti také boj za zlepšení sociálního
pojištění, onoho pojištění,
které zároveň přineslo zhoršení
pojištění nemocenského.
Návrh, který byl zde rozdán ve sněmovně,
má německým živnostníkům
dáti aspoň něco, když již ne mnoho,
za jejich činnost v koalici, aby mohli svým voličům
aspoň něco přinésti domů. Když
několik řečníků nazvalo tuto
otázku otázkou prestiže, domnívám
se, že to není jen otázkou prestiže živnostenské
strany, nýbrž že za touto otázkou prestiže
vězí snaha zhoršením sociálního
pojištění, úsporou příspěvků.
snížením dávek atd. učiniti pokus
zhoršiti sociální pojištění
samotné. V tomto návrhu nevidíme tedy nic
jiného než pokus dosíci toho, co hlásáte
již několik měsíců jako program
ve všech korporacích, pokus sociální
pojištění ještě zhoršiti.
Odpovíme vám, jak to již můžete
viděti také venku z hnutí dělnictva,
že nejen odrazíme útok, který chcete
podniknouti, nýbrž že boj za zlepšení
sociálního pojištění, který
jsme zahájili, povedeme také dále.
Živnostníci a přívrženci zhoršení
sociálního pojištění rádi
prohlašují že ani dělníci nesouhlasí
s dnešním sociálním pojištěním.
Jest jistě možno, že se vám může
podařiti, zmásti několik dělníků,
když jim mluvíte o snížení příspěvků,
o zlevnění sociálního pojištění
a o drahých správních nákladech nemocenských
pojišťoven. Avšak že tím nemůžete
zmásti masy, o tom svědčí příklad
dělníků organisovaných v české
křesťanské odborové organisaci. Předseda
sociálně-politického výboru, posl.
Čuřík, musil ve svém vlastním
orgánu vyjádřiti tuto náladu mas a
prohlásiti. že ne smí býti pojištění
dobrovolné nýbrž že musí býti
nucené. On sám se proti tomu staví. a to
pod tlakem, který na něho vykonávají
dělníci.
Pánové, víme úplně dobře,
že v kapitalistickém státě poskytují
se všechna opatření, sloužící
sociální péči o dělnictvo,
jen z donucení, pod dočasným tlakem dělnictva.
Jsme přesvědčeni, že všechny pokusy
zmásti dělnictvo musí selhati, musí
selhati následkem krisí kapitalistického
hospodářského života, které se
stále více zostřují. Dělníci,
ať chtějí či nikoliv, budou tím
donuceni k boji, jako se dnes v Československu utvořila
jednotná fronta proletariátu bez rozdílu
politického přesvědčení k boji
za sociální pojištění. Jsem přesvědčen,
že se vám již nepodaří zadržeti
boj za zlepšení sociálního pojištění,
i když vezmete sociální pojištění
s denního pořadu, i když se budete vytáčeti.
jako nyní v sociálně-politickém výboru
a v plénu. Některé nemocenské pojišťovny
jsou ovšem nenáviděny, poněvadž
za daných poměrů musí šetřiti
na útraty nemocných nejubožejších
z ubohých, a některé správy nemocenských
pojišťoven, aby zachránily finanční
situaci pojišťoven, daly se svésti k tomu, že
dělníky trýzní a tím způsobují
nesmírné roztrpčení. V posledních
dnech konal se právě jednotný projev proti
zhoršení sociálního pojištění
ve Frýdberku ve Slezsku a z tohoto projevu došlo přímo
k útoku na tamější správu nemocenské
pojišťovny, takže budova pojišťovny byla
by bývala téměř zničena. Neboť
dělnictvo se neptá, kdo sahá na práva
dělnictva, nýbrž hledí své rozhořčení
vybíti na nejbližším předmětě.
Nejsou to budovy pojišťoven, ani jednotlivé správy,
které jsou tím viny, není úkolem správ
nemocenských pojišťoven, které tyto zákony
nevydaly, činiti takováto opatření,
nýbrž úkolem správ jest za všech
okolností zabrániti finanční zkáze.
Proto říkáme, že boje, které
dělnictvo zahájilo, nelze již zadržeti.
Jestliže odvoláte zhoršení sociálního
pojištění, jestliže se pokusíte
nějakými vytáčkami je zastříti,
prohlašujeme: dělníci se nespokojí tím,
že zadrželi útok na sociální pojištění,
naopak zahájí boj za jeho zlepšení.
(Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Schäfer.
Posl. Schäfer (německy): Slavná
sněmovno! Zpravodaj vylíčil projednávaný
návrh zákona jako docela nevinný. Zvláště
poukázal na to, že živnostníci a obchodní
gremia mají právo žádati, aby společenstevní
nemocenské pokladny nebyly rozpuštěny, nýbrž
zůstaly zachovány. Při tom řekl, že
jejich zachování žádá historické
oprávnění těchto nemocenských
pokladen. Všechna čest tradicím, historickému
významu otázky, avšak mluví-li se u
společenstevních nemocenských pokladen o
respektování tradice, pak mělo by se dávati
na jevo stejné přesvědčení
také v ostatní politice. V nemocenském pojištění
máme již 40 let samosprávu pojištěnců.
To jest také dějinná skutečnost, jde
zde rovněž o tradiční právo,
které po desítiletí příslušelo
dělnictvu. Ale zatím co se dožadujete tradičního
oprávnění pro ponechání společenstevních
nemocenských pokladen a pokladen gremiálních,
s výsměchem přecházíte přes
právo pojištěnců na samosprávu
a v příštím roce chcete toto právo
proste úplně zničiti. Pokud jde o společenstevní
nemocenské pokladny, a o ty zde jde, několikráte
bylo ukázáno a statisticky prokázáno,
že právo na další ponechaní těchto
pokladen nelze naprosto vyvoditi z jejich výkonnosti. Nikdo
nebude tvrditi opak, kdo se těmito věcmi vážně
obírá. Není možno, aby malé nemocenské
pojišťovny s málo členy mohly splniti
požadavky, které dělnictvo má dnes právo
jim klásti. A když již při projednávaní
zákona o sociálním pojištění
nebylo možno dojíti k jednotné pojišťovně,
zákonem ustanoviti ono organické vybudování
nemocenského pojištění, které
zaručuje výkonnost tohoto odvětví
pojištění, melo se aspoň zůstati
při nepatrném pokroku, který ponechával
jen větší a význačnější
společenstevní nemocenské pokladny. Jest
jen velmi málo nemocenských pojišťoven,
které mají býti zrušeny podle zákona
o sociálním pojištění. Nemůžeme
pochopiti, tvrdí-li živnostníci, že na
dalším trvaní těchto nemocenských
pojišťoven závisí blaho živnostenského
a řemeslnického stavu, že na dalším
trvání těchto pojišťoven závisí,
uhájí-li se drobné živnosti v hospodářském
boji, který musí podstoupiti, či nikoliv.
K tomu uvažte ještě, že bude-li ve společenstevních
nemocenských pojišťovnách, jejichž
ponechání žádáte, provedena novelou
sociálního pojištění parita,
bude pak vliv pracujících lidí v drobných
živnostech úplně vyloučen. Představte
si jen: Parita, bude-li provedena, způsobí všeobecně
zrušení samosprávy pojištěnců.
Pro malé společenstevní nemocenské
pokladny bude však účinek této parity
ještě strašnější. Tato věc
jest líčena vždy tak, jako by zachování
těchto malých pojišťoven bylo jen věcí
živnostníků a jejich strany. Což pak pomocníci
a zaměstnanci nemají do toho co mluviti, což
nemají také právo spolurozhodovati? Projednali
jste to s nimi nebo s jejich zastupitelstvy, když jste loňského
roku žádali, aby sněmovna tyto pokladny ponechala?
My o tom nevíme nic! Pravě naopak. Zaměstnavatelé,
ať malí nebo velcí počínají
si tak, jakoby otázka nemocenského a sociálního
pojištění byla jejich věcí a
jako by chtěli zástupce dělníku nechati
do toho mluviti, jen aby se neřeklo. Proti tomu se musíme
postaviti co nejostřeji. Otázka sociálního
pojištění jest především
věcí dělnictva a pomocnictva a nikoli zaměstnavatelů
a živnostenské strany a jest věcí, již
se nesmí zneužívati pro stranické politické
účely. Bojujeme-li co nejostřeji proti prodloužení
života těchto malých pokladen, činíme
to proto, poněvadž v onom návrhu zákona
spatřujeme snahu, která se chce uplatniti při
novelisaci, sociálního pojištění,
totiž přizpůsobiti nemocenské pojištění
organisačně potřebám podnikatelů
a živnostenské strany. Jsme proti tomuto úsilí,
poněvadž v něm spatřujeme nebezpečí
pro další vývoj sociálního pojištění.
A jestliže, pánové z většiny, chcete
příštího roku skutečně
provésti všechny své záměry,
budete se musiti zříci toho, aby se na desítiletém
jubileu trvání československého státu
proletariát nějak zúčastnil, byť
i nejmenší měrou. Mají-li býti
v desátém roce trvání republiky zrušena
desítiletá práva dělnictva, jest to
důkazem toho, kam stále více spějete.
Nyní máme vládu, v níž sedí
také Němci. Ale nepozorujeme, že by se v projednávání
dělnických otázek v parlamentních
způsobech něco změnilo k lepšímu.
To, co nyní prožíváme, jest jen opakování
postupu, jehož nelze nijak ospravedlniti. Tento malý
návrh zákona o prodloužení života
společenstevních nemocenských pokladen byl
včera na denním pořadu sociálně-politického
výboru. Včera mohl vyříditi jen otázku
bytovou. Dnes však měl ve své schůzi
vedle jiných otázek vyříditi také
tuto. Nečekalo se však ani na dnešní projednání
v sociálně-politickém výboru, nýbrž
tento předmět byl již napřed dán
na denní pořad plenární schůze.
Zpravodaje určilo předsednictvo. Nemohl ovšem
vystupovati jako zmocněnec sociálně-politického
výboru. Byl by musil čestně doznati, že
jste se úmyslně vyhnuli projednávání
tohoto návrhu ve výboru. Myslím, že
se nemýlím, prohlásím-li, že
jste již napřed pomýšleli použíti
způsobu, nad nímž se velmi často pozastavovaly
a jímž byly rozhořčeny německé
strany, které jsou nyní ve vládě.
A nyní postupují tímtéž způsobem.
Nelze zde již mluviti o úctě k sobě,
neboť musila by je odvrátiti, aby se účastnily
takovéhoto postupu. Zúčastní se všeho,
co se od nich žádá. Nevím, jakých
možností se jim za to dostane. Dosud to není
nic jiného, než že ohrozily část
zákona o sociálním pojištění.
Jsme proti tomuto postupu, stavíme se na pranýř,
že německé vládní strany nedbajíce
svých dřívějších prohlášení
takřka s radostí se účastní
takových metod, konstatujeme, že tím zhanobí
svou vlastní minulost, učiní-li to, a tak,
jako již roku loňského, budeme hlasovati proti
návrhu! (Souhlas a potlesk poslanců něm.
strany soc. demokratické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška
(čte):
1. Návrh posl. Štětky:
Navrhuji, aby poslanecká sněmovna přešla
přes odst. 3 k dennímu pořádku.
2. Návrh posl. Johanise, dr. Wintera, Tayrle a soudr.:
Navrhujeme, aby vládní návrh zákona
(tisk 1346), jímž se mění zákon
ze dne 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n., ve
znění zákona ze dne 17. prosince 1926, č.
237 Sb. z. a n., o změně §§275 a 276 zákona
ze dne 9. října 1924, č. 211 Sb. z. a n.,
o pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří byl vrácen
výboru s tím, aby si vyžádal od vlády
resp. příslušného ministerstva vysvětlení,
o kolik a které nemocenské pojišťovny
se jedná.
3. Pozměňovací návrh posl. Johanise,
dr Wintera, Tayerle a soudr.:
Slova "31. prosince 1928" buďtež nahrazena
slovy "31. ledna 1928".
4. První eventuální návrh posl. Johanise,
dr Wintera, Tayerle a soudr. ke čl. I:
Bude-li zamítnut náš návrh ke čl.
I, navrhujeme, aby slova "31. prosince 1928 byla nahrazena
slovy "29. února 1928".
5. Druhý eventuální návrh posl. Johanise,
dr. Wintera, Tayrle a soudr. ke čl. I:
Bude-li zamítnut náš první eventuální
návrh ke čl. I, navrhujeme, aby slova "31.
prosince 1928" byla nahrazena slovy "31. května
1928".
6. Třetí eventuální návrh posl.
Johanise, dr Wintera, Tayrle a soudr. ke čl. I:
Bude-li zamítnut náš druhý eventuální
návrh ke čl. I, navrhujeme, aby slova"31. prosince
1928" byla nahrazena slovy "31. srpna 1928.
7. Čtvrtý eventuální návrh
posl. Johanise, dr Wintera, Tayrle a soudr. ke čl.
I:
Bude-li zamítnut náš třetí eventuální
návrh ke čl. I, navrhujeme, aby slova "31.
prosince 1928" byla nahrazena slovy "30. listopadu 1928".
Předseda (zvoní): Návrhy tyto jsou předmětem
jednání.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji panu posl. Vávrovi.
Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno!
Pan kol. Johanis, jakož i kol. Štětka
a kol. Schmerda a ke konci i kol. Schäfer kritisovali
tuto předlohu vládní a každý
z nich poznamenával ve své řeči, že
způsob projednávání této osnovy
je zvláštní, že soc.-politický
výbor k tomuto vládnímu návrhu nezaujal
stanoviska.
Vážení pánové! Já jsem
se přičiňoval ve včerejší
i dnešní schůzi, aby tento vládní
návrh projednán byl, a jsem pevně přesvědčen,
kdyby páni z opozičních stran bývali
chtěli, aby tento vládní návrh projednán
byl, že by se tak bývalo stalo. Ale zdá se
mi - promiňte, že toto vyjádření
činím - že byla určitá snad nějaká
dohoda, aby se tak nestalo (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Nyní prosím dovolte, abych na jednotlivé
náměty všeobecně odpověděl.
Vytýkají všichni. že živnostnická
strana česká i německá má požadavek,
aby udržela všechny živnostenské společenství
a gremiální pokladny, jako moment politický.
Dovolím si prohlásiti, že tomu tak není.
My jsme živnostenské společenství pokladny
měli velkou řadu let a ať již jsme měli
počet členů jakýkoliv, můžeme
konstatovati s čistým svědomím, že
tyto společenstevní a gremiální poklady
správně a poctivě hospodařily, nehledě
k tomu, jak jsem ji poznamenal, mnoho-li ve skutečnosti
členstva měly. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Vážení pánové, my nechceme nic
na vás než jen to, co ve skutečnosti jsme měli,
a poznamenávám znovu, že nechceme zeslabiti
sociální pojištění zaměstnanců.
(Výkřiky na levici.) My, vážení
pánové, podali jsme toho nejlepší důkaz,
když jsme projednávali zákon č. 221/24;
my jsme pouze chtěli, aby v tomto velikém zákoně
sociálního pojištění byl brán
zřetel také na kruhy živnostenské a
obchodní, které beztak mají opravdu nesnesitelnou
situaci.
Vážení pánové! Prohlašuji
současně, že nechceme snad, aby zůstaly
živnostenské společenstevní a gremiální
pokladny v takovém počtu, v jakém ve skutečnosti
jsou, totiž s tím malým počtem zaměstnanců.
Naše snaha, snaha živnostenské strany české
i německé, bude směřovati k tomu,
abychom mohli slučovati všechny ty živnostenské
společenstevní pokladny, abychom udělali
veliké celky, které by odpovídaly požadavkům
našeho zaměstnanectva.
Vážení pánové, bývalý
pan ministr soc. péče p. dr Winter může
mně doznati, že jsem několikráte poznamenával,
co jest účelné a prospěšné
pro sociální pojištění. Také
jsem se snažil, aby živnostenské požadavky
byly splněny. Není to jen otázka učňovská,
o kterou jde, vždycky a při každé příležitosti
jednalo se také o zastoupení zaměstnavatelských
kruhů ze řad živnostenských a obchodních.
Mohu vás ujistiti, až budeme projednávati novelu
soc. pojištění, že budeme rozhodně
žádati, abychom měli paritní zastoupení.
Není pravdou, že bychom chtěli ošiditi
naše zaměstnance, poněvadž to je jiná
kategorie zaměstnanců ve skutečnosti, než
jak vy si myslíte. (Výkřiky.)
Prohlašuji však, že náš živnostenský
dorost chceme v prvé řadě opatřiti
řádnou léčebnou péčí,
lepší než dostává dnes u okresních
nemocenských pojišťoven. (Hluk. - Výkřiky.)
Nebudu reagovati na ty jednotlivé poznámky, které
zde padly o špatném hospodářství
společenstevních pokladen prostě z toho důvodu,
že nechci, aby poslanecká sněmovna měla
příležitost touto věcí v tomto
okamžiku se zabývati. Máte-li pánové
ojedinělé případy z našich společenstevních
pokladen, mohl bych vám ukázati na ohromné
řadě nemocenských okresních pojišťoven,
jak ve skutečnosti hospodařily přes to, že
měly značný počet zaměstnanců
resp. pojištěnců. To je jiná kapitola,
se kterou se budeme zabývati až při novelisaci
soc. pojištění.
Ze všech těchto důvodů zde přednesených
žádám, aby posl. sněmovna přijala
vládní návrh tak, jak jsem jej již prve
doporučil. K tomuto vládnímu návrhu
byly podány návrhy posl. Štětky a spol.
a Johanise, dr Wintra, Tayerle a spol. Doporučuji, aby
je posl. sněmovna zamítla. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 2 články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve budeme hlasovati o návrhu posl. Štětky
na přechod k pořadu.
Bude-li návrh na přechod zamítnut, budeme
hlasovati o návrhu posl. Johanise, dr Wintera, Tayerle
a soudr. na vrácení osnovy výboru.
Bude-li i tento návrh zamítnut, budeme o osnově
hlasovati meritorně, a to takto:
O čl. I vládního návrhu nejprve v
úpravě návrhu posl. Johanise, dr Wintera,
Tayerle a soudr.; bude-li zamítnuta, v úpravě
1. eventuálního návrhu týchž
pp. poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě
2. eventuálního návrhu týchž
pp. poslanců; bude-Ii zamítnuta, v úpravě
3. eventuálního návrhu týchž
pp. poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě
4. eventuálního návrhu týchž
poslanců; bude-li i ta zamítnuta, budeme hlasovati
o čl. I podle vládního návrhu, tisk
1346, doporučeného panem zpravodajem.
Pak bychom hlasovali o čl. I, nadpisu a úvodní
formuli osnovy podle vládního návrhu tisk
1346, jež doporučuje pan zpravodaj ke schválení.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Štětky
a soudr. na přechod přes osnovu k dennímu
pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Johanise, dr
Wintera, Tayerle a soudr. na vrácení osnovy výboru,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí se čl. I v úpravě návrhu
posl. Johanise, dr Wintera, Tayerle a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)