Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Špatný, Vávra.
218 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda dr Švehla,
ministři Černý, dr Engliš,
dr Gažík, dr Hodža, dr Mayr-Harting,
Najman, dr Peroutka, dr Spina, dr Šrámek,
dr Tiso, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 105. schůzi
poslanecké sněmovny.
Nemocí omluvili se posl. dr Štefan na tento
týden a posl. Böhm.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Červinka.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem
posl. Pikovi pro neodkladné záležitosti.
Posl. Jan Dubický žádá prostřednictvím
klubu poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu o dovolenou do 10. ledna 1928.
Navrhuji udělení této dovolené.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s mým návrhem, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je dovolená udělena.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností posl. Petrovického
za posl. Kvasničku.
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru soc.-politického
posl. Křemena za posl. Dubického, do výboru
iniciativního posl. Mašatu za posl. Dubického,
do výboru imunitního posl. dr Hallu
za posl. Braneckého a posl. inž. Hrdinu za
posl. Bistřického.
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. financí na dotaz posl. dr Schollicha o postupu berního
úředníka Palety ve Vítkově
(č. D 871-II),
min. vnitra na dotaz posl. Kurťaka o rozpuštění
důvěrné schůze v Tiačevě
na Podkarpatské Rusi (č. D 769-II),
min. zemědělství na dotaz:
posl. dr Jabloniczkého o pensijních platech dr Theodora
Burgicse (č. D 834-II),
posl. Kvasničky, Votruby, dr Matouška, G. Navrátila
a druhů, zda a jak bude upraven služební poměr
zaměstnanců na lesním majetku, který
stát převzal do své správy, a jaké
kroky budou učiněny při prováděné
lesní reformě, aby i existence těch zaměstnanců,
kteří soukromému velkostatkáři
zůstanou, byla náležitým způsobem
zajištěna (č. D 855-II),
min. železnic na dotaz:
posl. dr Schollicha o nedbalosti železničního
strážníka v Bruntále (č. D 852-II),
posl. inž. Kalliny a druhů o železničním
neštěstí u Vrskmaně a co se při
něm přihodilo v pátek dne 8. července
1927 (č. D 903-II),
posl. Sladkého o protičeském a germanisačním
vystupování Kopřivnických závodů
v Kopřivnici u Příbora (č. D 916-II),
posl. Sladkého o úmyslu zrušiti státní
železniční dílny ve stanici Moravská
Ostrava-Přívoz (č. D 920-II),
min. pošt a telegrafů a min. železnic na dotaz
posl. dr Koberga, že činní zaměstnanci
jsou členy představenstva kartáčnického
družstva v Šilperku (č. D 865-II),
min. vnitra, financí a zemědělství
na dotaz posl. dr Dolanského, Janalíka a druhů
o nouzové podpoře občanstvu v obcích
Pavlovicích a Střelicích na Znojemsku živelní
katastrofou postiženému (č. D 808-II),
předsedy vlády na dotaz posl. Fedora v záležitosti
poukázania podpory v obnose 15.000 Kč po nebohom
Vojtechovi Lukácsovi, býv. okresnom náčelníkovi
v Krompachoch (č. D 574-II).
Předseda: Přikazuji:
Výboru rozpočtovému:
1276. Vládní návrh zákona, jímž
se doplňuje čl. VII uváděcích
ustanovení zákona ze dne 15. června 1927,
č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních.
Výboru ústavně-právnímu:
1277. Usnesení senátu o vládním návrhu
zákona, jímž se doplňují a mění
zákony o četnictvu a o sborech stráže
bezpečnosti.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Navrhuji, aby byly jmenovaným výborům k podání
zpráv o tomto vládním návrhu a usnesení
uloženy lhůty 14-denní.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržené lhůty jsou
přijaty.
Přistoupíme k projednávání
pořadu, na němž jakožto odst. 1 jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona pro rok 1928 (tisk 1224).
Rozpočtový výbor, jemuž předloha
tato přikázána byla ve 103. schůzi
dne 25. října 1927, stanovil zpravodajem p. posl.
dr Hnídka.
Podle usnesení předsednictva sněmovny míním
podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou
rozpravu na povšechnou a podrobnou.
Rozprava podrobná rozvržena by byla na 4 části,
a to:
První část podrobné rozpravy,
politická, obsahující ze skupiny I.
Vlastní státní správa, oddíl
A. Ústřední orgány státu: kap.
1. President republiky a kancelář presidenta republiky,
kap. 2. Zákonodárné sbory, kap. 3. Předsednictvo
min. rady, oddíl B. Správa zahraniční
a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničních
věcí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, z
oddílu C. Správa vnitřní, lit. a)
správu politickou: kap. 6. Ministerstvo vnitra, lit. b)
správu justiční a legislativní: kap.
7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem,
kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův
a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší
správní soud a Volební soud.
Druhá část podrobné rozpravy,
kulturní a sociální, obsahující
ze skupiny I. Vlastní státní správa,
z oddílu C. Správa vnitřní, lit. c)
správu kulturní: kap. 10. Ministerstvo školství
a nár. osvěty, lit. e) správu sociální:
kap. 17. Ministerstvo soc. péče, kap. 18. Agenda
ministerstva pro zásobování lidu, kap. 19.
Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy, kap. 20. Odpočivné a zaopatřovací
platy.
Třetí část podrobné
rozpravy, hospodářská a dopravní,
obsahující ze skupiny I. Vlastní státní
správa, z oddílu C. Správa vnitřní,
lit. d) správu hospodářskou a dopravní:
kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap, 12.
Státní pozemkový úřad, kap.
13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností,
kap. 14. Ministerstvo veř. prací, kap. 15, Ministerstvo
pošt a telegrafů, kap. 16, Ministerstvo železnic,
skupinu II. Správa státních podniků.
Čtvrtá část podrobné
rozpravy, finanční, obsahující
ze skupiny I. Vlastní státní správa,
oddíl D. Správu finanční: kap. 21.
Ministerstvo financí, kap. 22. Všeobecná pokladní
správa, oddíl E. Kontrolu státní správy:
kap. 23. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad, skupinu III. Podíl
samosprávných svazků a fondů a podíl
silničního fondu na státních daních,
dávkách a poplatcích, skupinu IV. Správu
státního dluhu, finanční zákon.
Ježto ve 102. schůzi posl. sněmovny bylo usneseno,
aby o prohlášení ministra financí, které
v oné schůzi učinil, když předložil
rozpočet, konala se rozprava v některé příští
schůzi - nebude-li proti tomu námitek vykonali bychom
nyní tuto rozpravu sloučeně s rozpravou rozpočtovou.
(Námitek nebylo.)
Vykoná se tedy rozprava o prohlášení
ministra financí ze 102. schůze posl. sněmovny
sloučeně s rozpravou rozpočtovou.
Co do lhůty řečnické navrhuji podle
usnesení předsednictva, aby při celé
rozpočtové debatě lhůta řečnická
činila: pro klub dvaceti a více členný
tolikrát 12 minut, kolik má klub členů,
pro klub méně než 20-členný tolikrát
14 minut, kolik má klub členů, nejméně
však 2 hodiny pro klub, na úhrn poslanců bez
klubovní příslušnosti pohlížeti
jest jako na jeden klub.
Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Zahajuji tudíž povšechnou rozpravu o finančním
zákonu a o státním rozpočtu republiky
Československé pro rok 1928 a dávám
slovo zpravodaji p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Rozpočet na r. 1928 je devátým rozpočtem
naší republiky. Sledujeme-li náš budgetní
vývoj, vidíme jasně, jak krok za krokem,
ale bezpečně, bez otřesů, normálním
vývojem konsoliduje se náš hospodářský
život a to ne přechodně, nýbrž
na bezpečných a stálých základech
a stabilně. Přicházíme od enormní
cifry budgetu z r. 1923 přes 19 miliard k cifře
9 1/2 miliard, tedy cifře, která asi odpovídá
naší hospodářské nosnosti. U
této cifry se rozpočet zastavuje a v budoucnosti
se také kolem této cifry bude pohybovati a spíše
ještě musí klesati.
To znamená, že se bude po věcné stránce
stabilisovati. To souvisí ovšem se stabilisací
naší měny, poněvadž bez stabilisace
měny nebyl by možným ani stabilisovaný
rozpočet. Naše měna ovšem jest již
stabilisována, a to zákonem.
Jako jsme došli k věcné stabilisaci rozpočtu,
tak docházíme také k formální
stabilisaci, která jest ovšem nutným doplňkem
stabilisace věcné. V prvních letech byl rozpočet
sestavován úplně nahodile, nesystematicky.
Loňského roku byl již rozpočet zpracován
podle určité metody vědecké a systematicky.
Již loňského roku byl rozdělen na 4
skupiny, vlastní administrativy, státní podniky,
příděly samosprávným svazkům
a státní dluh.
Druhá skupina "Státní podniky"
a skupina čtvrtá probíhaly administrativním
rozpočtem přímo tím, že saldo
státních podniků objevilo se v příjmech
administrativního rozpočtu, a to v kapitole "Všeobecná
pokladní správa" a příspěvek
státu na úrokováni a úmor státního
v dluhu se objevil potom v téže kapitole ve vydání.
Skupina třetí "Příděly
autonomním svazkům" neprobíhala sice
přímo rozpočtem administrativním,
nýbrž nepřímo, a to tím, že
v příjmech ministerstva financí v kap. 21
uvedeny jsou daně, z nichž příděly
autonomním svazkům se daly, zmenšené
právě o tyto příděly, takže
v příjmech ministerstva financí se neobjevovaly
celé daně, jak byly předepsané, tedy
náležitost daňová, nýbrž
objevily se tam, abych tak řekl, daně netto, totiž
tolik, co skutečně státní pokladna
přijala, bez oněch přídělů,
o kterých j sem se právě zmínil.
Loňského roku byla tato konstrukce rozpočtu
novotou, proti které byly také různé
námitky. Nyní máme rok za sebou a můžeme
říci, že tato forma, která odpovídá
našemu státnímu hospodářství,
se osvědčila plně a že můžeme
při této formě zůstati i dále.
Ovšem bude nutno tuto formu ještě více
prohloubiti a propracovati. A to se stalo již v rozpočtu
na r. 1928. Forma, jak z prvního pohledu patrno, je táž,
jako roku loňského. Změna nastala v tom,
že v administrativním rozpočtu nejsou zvlášť
budgetovány příjmy a vydání
z Podkarpatské Rusi. Proč bylo upuštěno
od dosud obvyklého zvláštního budgetování
Podkarpatské Rusi? To souvisí předně
s reformou veřejné správy, která nemohla
ovšem také zůstati bez vlivu na státní
rozpočet. Ostatně byly již dříve
námitky proti tomu to zvláštnímu budgetování
Podkarpatské Rusi hlavně co se týče
příjmů, poněvadž bylo poukazováno,
že nemohou býti náležitě budgetovány
na příklad daně, hlavně nepřímé
daně, které se platí u pramene, takže
v rozpočtu Podkarpatské Rusi se vykazovaly třeba
obnosy menší, než ve skutečnosti byly.
Proto bylo přistoupeno ke změně v ten smysl,
že Podkarpatská Rus budgetuje se zároveň
s celým ostatním administrativním rozpočtem,
jinými slovy, že rozpočet Podkarpatské
Rusi byl včleněn do administrativního rozpočtu
ostatního.
Druhou novotou, či spíše propracováním
rozpočtu je zavedení stejného schematu u
státních podniků. U všech podniků
jsou příjmy a výdaje rozděleny na
rozpočet provozní a investiční, v
provozním rozpočtu pak jsou uvedeny provozovací
výdaje, zúročení investičních
dluhů, ztráty finanční, jiné
výdaje a zisk, obdobně jako u výdajů
je tomu u příjmů. Zde také dobře
vidíme podle tohoto schematu, kolik který státní
podnik přispívá na úrok a úmor
státního dluhu.
Ve skupině přídělů autonomním
svazkům pak objevuje se letos po prvé silniční
fond. Tento fond probíhá také jen nepřímo
administrativním rozpočtem, a to v kap. 21, kde
jsou v příjmech uvedeny dovozní a vývozní
cla, zmenšená o clo na dovoz pneumatik a plných
a, komorových pryžových obručí
a polovice cla z dovozu minerálních olejů,
tedy to, co připadá podle zákona jako příjem
silničního fondu.
To jsou tedy novoty v konstrukci rozpočtu na r. 1928. Opakuji
znovu, že je to konstrukce táž, jako v loni,
ale propracovanější.
Jako jsme došli ke stabilisaci struktury, rozpočtu
samého, tak pokusil jsem se také letos o novou formu
zprávy rozpočtového výboru. Osvědčí-li
se tato forma zprávy rozpočtového výboru,
mohla by snad potom býti i v příštích
letech stálou formou zpráv výborových.
Ve výborové zprávě nejsou letos uveřejněny
zprávy o jednotlivých resortech, které bývaly
obvykle uveřejňovány ve zprávě
rozpočtového výboru. Jsou však uveřejněny
v důvodové zprávě k vládnímu
návrhu o státním rozpočtu a objevují
se tedy ve zprávě výboru rozpočtového.
Podškrtávám zde, že je to letos prvý
pokus, na kterém nutno ještě pracovati, je
nutno jej prohloubiti; což ovšem nebylo možno pro
krátkost času. Běží zde o to,
aby plenum poslanecké sněmovny mělo obraz,
o kterých věcech se jednalo v rozpočtovém
výboru. Připomínám, že uvedeny
jsou jen nejdůležitější předměty
jednání, Upustil jsem od předmětů
podružných. Připouštím, že
tu a tam se mohlo vyskytnouti nedopatření a podobné,
ale budiž to omluveno novotou věci a krátkostí
času.
V důvodové zprávě jsou dále
uvedeny přehledy rozpočtů všech států
evropských a některých států
amerických. Aby nebylo nedorozumění, připomínám,
co jsem napsal v úvodu ke zprávě rozpočtového
výboru. že totiž účel, proč
jsou tyto přehledy uvedeny, je výhradně informativní,
aby totiž bylo viděti, jak jsou konstruovány
rozpočty cizích států, a tato struktura
aby pak byla srovnávána se strukturou naší.
Pak se podle toho pozná, jak odpovídá naše
struktura našim poměrům. Jsem dalek toho, a
nebylo to také mým úmyslem, abych chtěl
srovnávati rozpočty cizích států
s rozpočtem naším. Vždyť na př.
není možno ani srovnávati rozpočet náš
z r. 1927 a 1928 s rozpočtem z r. 1926, poněvadž
rozpočet na r. 1926 jest konstruován úplně
jinak, než rozpočty na r. 1927 a 1928. Chceme-li srovnávati
přesně jednotlivé rozpočty, musíme
je nejdříve převésti na jednotnou
konstrukci a teprve pak můžeme srovnávati jednotlivé
kapitoly nebo jednotlivé rozpočty; dříve
to učiniti nemůžeme. Jako nemůžeme
na př. u nás srovnávati kapitolu ministerstva
veř. prací z r. 1927 a 1928 s rozpočtem jejím
na r. 1926, poněvadž v rozpočtu tohoto ministerstva
na r. 1927 a 1928 jsou uvedeny také stavby, které
vlastně spadají do ministerstev ostatních,
tak také ovšem nemůžeme srovnávati
přesně cizí rozpočty s naším
rozpočtem.
Při srovnání rozpočtu padá
také na váhu v okolnost, jak rozsáhlou pravomoc
si ponechal stát a co přenechal autonomním
svazkům.
Pokus o vzájemné srovnání rozpočtů
je proveden v připojené tabulce ve zprávě
rozpočtového výboru, kde jsou srovnány
příjmy šesti středoevropských
států na r. 1927. Toto srovnání je
ovšem čistě vědecké, systematické.
kdežto u ostatních tomu tak není. Ovšem
můžeme snad srovnávati celkové cifry
jednotlivých rozpočtů s rozpočtem
naším, to je docela možno a uděláme
si také obraz o velikosti toho kterého rozpočtu
a o rozpočtu našem.
Dále uvedeny jsou ve výborové zprávě
přehledy o počtu škol všech druhů
cizích států. Co jsem pověděl
o přehledu rozpočtů, platí v také
o tomto přehledu.
Nyní přicházím k rozboru rozpočtu
samého. Náš rozpočet dosahuje výše
9.536,073.544 Kč ve výdajích a 9.562,270.422
Kč v příjmech, je tedy přebytek 26,196.878
Kč, náš rozpočet je tedy aktivní.
Co do rozsahu dosahuje rozpočet na r. 1928 té výše,
kterou jsme v předešlých letech pokládali
asi za nejzazší hranici, za kterou už naše
rozpočty jíti nemohou. Budou se tedy naše rozpočty
pohybovati i příště asi do 9 miliard,
to jest: asi tuto výši snese naše hospodářství.
Dřívější léta byl pociťován
rozpočet desetimiliardový jako příliš
tíživý, kterého by bylo naše hospodářství
dlouho neuneslo. Ani toto břemeno 9 a 1/2 miliard není
lehké, ale přece je letos méně tíživé.
Hlavně je z toho viděti, že hospodářská
konjunktura byla letos a dosud je přece příznivější
nežli léta předešlá.
Ovšem musíme přece jen učiniti všechno
možné, aby i tento rozpočet 9,5 miliard byl
ještě stlačen a snížen.
Bylo ve veřejnosti, a to v časopisech odborných,
pronášeno mínění, že vlastně
náš rozpočet nečiní 9,5 miliardy,
nýbrž že jest daleko větší,
totiž skoro 19 miliard ve výdajích mají
se prý totiž připočísti ještě
výdaje státních podniků a ovšem
také tak se to má prý státi i s příjmy.
Na první pohled by se zdálo, že je tomu tak.
Ale nesmíme zapomínati, že jsme postavili státní
podniky na obchodní basi, že každý podnik
účtuje úplně samostatně a -
co je nejdůležitější - kryjí
své náklady samy svými zisky, nejsou tedy
jejich výdaje kryty prostředky, které plynou
do státní pokladny z veřejných břemen.
V důsledku toho by bylo zbytečné, aby byly
státní podniky budgetovány zároveň
kumulativně s rozpočtem administrativním.
Také není dobře možno, jak se ve veřejnosti
a v časopisech objevilo, srovnávati starý
rozpočet rakouský z r. 1913 s nynějším
našim rozpočtem a říci, že náš
rozpočet je tak v velký, jako celý rozpočet
rakouský z r. 1913, ovšem počítáme-li
také státní podniky a vezmeme-li šestinásobnou
valutu. Již jsem předeslal, že nemůžeme
směšovati rozpočet státních podniků
s rozpočtem administrativním. Ale i kdybychom připustili
tuto možnost, nemůžeme přece jen takto
srovnávati oba rozpočty. Vždyť, jak jsem
řekl loňského roku ve svém výkladu
o rozpočtu, máme daleko více úkolů
a také ministerstev - jako ministerstvo zdravotnictví,
zásobování, soc. péče, státní
ústav pozemkový - kterých Rakousko nemělo.
Ale konec konců i když všechno připustíme,
nemůžeme říci, že máme rozpočet
tak tíživý a velký jako byl rakouský,
a to proto, že celý rakouský rozpočet
byl z největší části kryt z příjmů
plynoucích ze zemí českých, kteréžto
příjmy vlastně měly zůstati
u nás a všechny výdaje vlastně měly
se dávati na naše potřeby, poněvadž
se kryly většinou od nás ostatní země
totiž byly pasivní.
Srovnáme-li pak náš rozpočet s cizinou,
vidíme, že pohybujeme se budgetárně
na správné cestě, ovšem musíme
srovnati náš rozpočet s rozpočtem země
asi stejné povahy, na př. Belgie.
Aktivita našeho rozpočtu na r. 1928 nebyla brána
se žádné strany v pochybnost. Ale zato byl
tento rozpočet posuzován úplně pod
zorným úhlem účetní uzávěrky
na r. 1926, která byla předložena zároveň
s rozpočtem, a brána byla v pochybnost jeho pravdivost.
Úsudek zněl asi takto: R. 1926 byly výdaje
podle účetní uzávěrky překročeny
o 1.406,833.420 Kč, příjmy byly větší
o 3.384,122.631 Kč. Byl-li tehdy rozpočet
překročen, tedy jistě se překročí
také r. 1928, jinými slovy: výdaje jsou větší,
nežli jsou uvedeny v rozpočtu a také příjmy
budou větší, nežli jsou v rozpočtu.
Ano, připouštím to. Rozpočet na r. 1926
byl skutečně o hodně překročen,
jak to budu míti příležitost vyložiti,
až budu podávati zprávu o účetní
uzávěrce na r. 1926. Ale nesmíme zapomenouti,
v čem záleželo to překročení,
a jsou-li důvody, vlastně příčiny,
proč by měl býti překročen
i rozpočet na r. 1928.
Překročení rozpočtu na r. 1926 způsobily
předně učitelské platy, tedy platy,
které musely býti zaplaceny, i když země
neměla na ně peněz. Musel je tedy zaplatiti
stát, ačkoli je neměl v rozpočtu vlastním.
Další příčinou překročení
rozpočtu byla úhrada platů státním
zaměstnancům, dále jsou to zálohy
na náklady s převzetím některých
železnic a zálohy na provozní a správní
náklady místních drah, jakož i příspěvky
státním podnikům na investice, které
nebyly uhrazeny vlastními přebytky a úvěrními
operacemi. Toto překročení, jak uvedeno,
činí 1.474 mil. Kč. Ale toto překročení
bylo odůvodněno jednak platovým zákonem,
jednak finančním zákonem a kryto bylo pak
úsporami. Úsporami byla kryta též ruská
pomocná akce. Zůstala otevřena jen otázka
krytí platů učitelských. Tyto všechny
příčiny, které byly při překročení
rozpočtu na r. 1926, nyní odpadají. Všechny
tyto položky, i ty, které loňského roku
byly mimoetátně hrazeny, jsou všechny obsaženy
již v rozpočtu letošním, takže není
třeba, aby se něco mimoetátního mezi
rokem objevilo a tím aby nebylo třeba překročení.
Není tedy důvodu, proč by měl býti
brán v pochybnost rozpočet na r. 1928 ve výdajích.
Nyní běží o otázku příjmů.
Je pravda, a to připouštím, že výnos
daní a dávek bude v r. 1928 větší.
Příčina toho jest ovšem nasnadě.
V rozpočtu není počítáno s
nedoplatky, které dosahují velikých cifer.
Vždyť nedoplatky na daních a dávkách
dosáhly výše 6.794 mil. Kč, tedy sumy
enormní. To souvisí také s depurační
akcí. Ovšem, že důsledek depurační
akce se objeví také v r. 1928. Ovšem nesmíme
spoléhati, že celý tento obnos dostane se do
státní pokladny, poněvadž některé
obnosy budou odepsány, jiné zase nedobytné,
takže jenom část nedoplatků přijde
do státní pokladny.
Co se má potom státi s eventuelními většími
výnosy, o to je postaráno ve finančním
zákoně v článku XIX, podle kterého
mají výnosy daní převyšující
5% plynouti do zvláštního fondu, ze kterého
se má umořovati státní dluh. Státní
rozpočet počítá ovšem s platbou,
nepočítá s náležitostí,
a nemůže s ní počítati, poněvadž
státní pokladna musí počítati
s tím, co skutečně do ní plyne, ne
s tím, co má dostati, poněvadž by se,
kdyby stát počítal s tím, co má
dostati, mohlo státi, že by ve skutečnosti
nedostal, odkud bude potom bráti na náklady rozpočtu?