Úterý 25. října 1927

Příznivý vývoj na peněžním trhu stal se však hlavní složkou našeho příznivého hospodářského vývoje. V r. 1927 nastalo podstatné zlepšení stavu zaměstnanosti téměř ve všech průmyslových odvětvích, jak lze konstatovati z přímých i nepřímých indicií. Těžba kamenného uhlí v prvních osmi měsících tohoto roku činí v 1000 tun 9418 proti 8375 r. 1926, těžba hnědého uhlí činí v prvních osmi měsících tohoto roku 12.474 proti 11.785 r. 1926, výroba kamenouhelného koksu v prvních osmi měsících r. 1927 činila 1221 proti 1012 r. 1926. Rovněž výroba surové ocele a surového železa v prvním pololetí 1927 jest mnohem větší než v prvním pololetí r. 1926. Značnou měrou vzrostla výroba v průmyslu textilním. Následkem špatné úrody cukrové řepy poklesla ovšem výroba cukru.

Nepřímo na vzestup hospodářské aktivity lze souditi ze statistiky nezaměstnaných, ze železniční dopravy a ze zahraničního obchodu. Počet nezaměstnaných uchazečů o práci dosáhl maxima v lednu 1927 číslem 83.271, od té doby stále klesá a činí v červenci 39.832 (od r. 1921 byl nižší pouze v říjnu 1925 číslem 39.743). Tento pokles týká se v šech průmyslových odvětví vůbec, největší jest v průmyslu textilním a v živnostech stavebních. V srpnu stoupl počet na 40.863, což bylo způsobeno hlavně tím, že se zvýšil počet nezaměstnaných uchazečů o práci v zemědělství a lesnictví o 2196, zatím co v průmyslu a v obchodu počet nezaměstnaných uchazečů o práci se zmenšil o 1165. Hospodářský vzestup ukazuje přehled přistavených vagonů. V době od ledna do konce září 1927 bylo celkem přistaveno vagonů v 1000 4217 proti 3745 v r. 1926 za tutéž dobu. Tento přírůstek týká se dopravy pro tuzemsko (3228 a 2913) i dopravy pro cizozemsko (434 a 343). Váha dopraveného zboží činí za dobu leden až červen 1927 31,58 mil. tun, t. j. o 1,74 mil. tun více než v téže době loňského roku.

Dalším příznivým symptomem jest vývoj zahraničního obchodu. Od ledna do září 1927 činí aktivum zahraničního obchodu 1723 mil. Kč proti 1125 mil. r. 1926, při čemž se značnou měrou zvýšilo volumen zahraničního obchodu. Úhrn vývozu za prvních 9 měsíců dosáhl 13.697 mil. proti 12.088 mil. v r. 1926, úhrn dovozu 11.974 mil. proti 10.963 mil. Rozsah zahraničního obchodu zvýšil se zejména v druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. Dovoz surovin jako symptom zaměstnanosti průmyslu u srovnání se stejnou dobou r. 1926 jest do konce září větší o 543 mil., vývoz hotových výrobků stoupl o 1495 mil.

Oprávněna jest otázka další perspektivy, která jest skoro souznačna s otázkou, jak souvisí naše konjunktura s hospodářskou situací evropskou.

Deprese československého hospodářství na podzim a v zimě 1926 nebyla způsobena tou měrou poklesem vývozu, jako zmenšením poptávky na tuzemském trhu. Pokles vývozu týkal se hlavně jen textilií, především výrobků bavlněných, což souviselo s velkým poklesem ceny surové bavlny. Z průmyslových výrobků ostatních zmenšil se vývoz hlavně u skla. Naproti tomu stoupl vývoz u řady jiných průmyslových výrobků, zvláště u železa, u výrobků kožařských, konfekce, hedvábí, papíru, nedrahých kovů a chemikalií. Velký pokles poptávky na domácím trhu se projevil též nejvíce u textilií v očekávání levnějších výrobků, dále byl rázu konjunkturálního po velkém vzestupu r. 1925 a konečně byl způsoben zdražením potravin, neboť tím zmenšila se kupní síla širokých vrstev.

Koncem r. 1926 a počátkem r. 1927 změnila se konjunktura v mnohých evropských státech především v Německu, které překonalo v létě r. 1926 nejhlubší bod své deprese a od té doby prodělává vzestupný vývoj. Také jiné evropské státy přešly do vzestupného stadia až na Francii, Italii, Dánsko a Norsko, kde nepříznivější hospodářská situace souvisí s úpravou měny, a na Velkou Britanii, ve které nejsou stále ještě překonány následky uhelné stávky.

Toto celkové zlepšení stavu evropského hospodářství bylo způsobeno nejprve částečně vzestupem těžby uhlí a výroby železa v souvislosti s anglickou stávkou, pak vzestupem poptávky po textiliích a konečně přílivem cizího kapitálu za poměrně nízkých úrokových sazeb.

K těmto společným příčinám přistoupily zvláštní příčiny v jednotlivých státech. Podstatnou složkou vzestupu jest všude vnitřní finanční konsolidace, racionalisace průmyslové výroby a zlepšení stavu zemědělství. Naše veřejnost hledá zejména souvislost konjunktury naší s konjunkturou v Německu a proto je třeba této souvislosti věnovati zvýšenou pozornost.

Vývoj německé konjunktury má sice značný vliv na vývoj našeho hospodářství, avšak tento vliv se nesmí přeceňovati. Na rozdíl od Německa trvá naše konjunktura teprve něco déle než půl roku, v Německu téměř 16 měsíců. V Německu jest vybudována za pomoci cizího kapitálu a hlavně na domácím trhu, kdežto u nás jedná se o dvě věci. Naše hospodářství prodělává na jedné straně pravidelný cyklický pohyb konjunkturální, na druhé straně jedná se také o příznivou změnu struktury peněžního trhu. Tato strukturální změna nastala v poměrech na peněžním trhu, který se konsolidoval a dospěl k mnohem nižší standartní výši úrokové míry než v dřívějších obdobích. Tato změna peněžního trhu má vliv na snížení výrobních nákladů, umožní proto racionalisaci průmyslu, zvětšení investic a tím zvýšení obchodního volumen v tuzemsku. Lze tedy říci, že ačkoliv nemáme, pokud je známo, ve větším rozsahu krátkodobých úvěrů zahraničních, není pozorovati na peněžním trhu napětí, takže se strany peněžního trhu není toho času vývoj konjunktury ohrožen.

Kdežto v prvních měsících tohoto roku zlepšení stavu průmyslu vyplývalo hlavně ze zlepšení vývozních možností, zvyšuje se v posledních měsících domácí konsum. K jeho vzestupu mimo všeobecných příčin přispěl rozvoj stavebního ruchu umožněný příznivou situací na peněžním trhu a dále zlepšená situace v zemědělství, které přikročilo k rozsáhlým investicím.

Na rozdíl od Německa nepokročil v jiných evropských zemích stav konjunktury ještě k rozmachu, nýbrž jest v linii vzestupné, takže dá se očekávati vzestup konsumu a dovozu do těchto států, který by mohl částečně nahraditi případný pokles vývozu do Německa.

O zvýšení domácí spotřeby lze uvésti některá data. Tak stoupla tuzemská spotřeba uhlí v posledních 3 měsících o průměrně 12% proti téže době loňského roku. Domácí spotřeba ocele stoupla v druhém čtvrtletí 1927 proti téže době r. 1926 způsobem velmi značným. Také data o dopravě důležitých výrobků svědčí o zvýšení domácího konsumu. Tak stoupla doprava kůží o 1/3, z čehož jen menší díl připadá na vzestup pro dopravu zahraniční. Doprava papíru průměrně v posledních měsících stoupla o 15%, z toho asi 1/5 na vzestup pro cizinu. Doprava strojů stoupla o 12-13%, téměř výhradně pro tuzemsko, doprava textilií a konfekce přes 20%, z toho jen 1/3 pro cizinu. Obdobně tomu jest u vlny a konfekčního zboží. Vývoj zahraničního obchodu ukazuje na další trvání konjunktury. Poměrně příznivý výsledek sklizně zvýší poptávku zemědělství po průmyslových výrobcích a posílí také domácí trh.

Úhrnem lze o nynější situaci a o účinku německého vývoje říci toto:

Základ československé konjunktury jest zcela odlišný od konjunktury německé a jest podepřen také strukturální změnou na peněžním trhu. Proto též eventuelní oslabení cizí konjunktury, následkem čehož by klesl vývoz některých výrobků našich, by mohlo býti vyrovnáno jednak stále stoupající kupní silou v tuzemsku, jednak možností, ovšem jen pro některé výrobky odbytem v jiných státech, ve kterých se rozvoj konjunktury opozdil za německou konjunkturou. Proto přelom německé konjunktury by nemusel míti za následek všeobecnou depresi u nás, jak tomu také nebylo, když německá konjunktura přešla v létě r. 1925 v krisi. V Československu nastala deprese a to nikoliv všeobecná téměř o rok později.

Ani na peněžním trhu, ani v zahraničním obchodu, ani ve stavu objednávek a v zásobách nelze dosud pozorovati, že by nastalo všeobecné zhoršování situace.

Vylíčenému vývoji přicházela k dobru i naše obchodní politika. Československá republika má sjednané obchodní smlouvy již se všemi evropskými státy. (Výkřiky posl. Mikulíčka.) Dne 20. června podepsaná obchodní smlouva s Estonskem však dosud neplatí a provisorní smlouvy z 5. června 1922 s SSSR neřeší otázku nakládání se zbožím. Dne 16. února podepsána obchodní smlouva se Švýcarskem. Dne 31. května došlo k podpisu obsáhlé defin. smlouvy celně-tarifní s Maďarskem. Dne 21. července byla docílena dohoda s Rakouskem. Pokračuje se v jednáních o celně-tarifní smlouvu s Německem. Jednání trvají již déle než rok. Dosud nepokládá žádná z jednajících stran ústupky za dostatečné, aby se mohlo mluviti o stadiu konečném. Se strany Sp. Států amerických byl předložen rovněž obsáhlý návrh defin. smlouvy, který má nahraditi dosavadní provisorium a jest předmětem studia. I zde lze očekávati, že bude možno smlouvu v brzku dojednati.

V důsledku smlouvy franc.-německé (platí od 6. září) a vládního návrhu francouzského nového celního tarifu bude třeba jednati, o revisi našich obchodních smluv s Francií.

Bude nutno pokračovati v započatém vyjednávání o celně tarifní smlouvu s král. SHS. Přípravy byly vykonány. Vývozní kruh přejí si uzavření celně-tarifní smlouvy s Rumunskem, po př. i s Bulharskem Tyto státy nemají dosud celně-tarifních smluv se žádným státem, Rumunsko pak nemá vlastně definitivně ukončenu revisi svého celního tarifu. Bude nutno proto spokojiti se zatím dosavadními rámcovými smlouvami o doložce nejvyšších výhod.

Popsaný vývoj hospodářský se dál za naprosto a trvale stabilní měny. Mezi Národní bankou a státem sjednána byla úmluva o splácení státovkového dluhu, čímž zjednán byl základ pro povlovnou konsolidaci vnitřní struktury měnové tak, aby oběh representovaný státovkovým dluhem nahrazen byl oběhem ze soukromého úvěru a Národní banka takto účinněji ovládala peněžní trh a úvěrovou politiku. Prodloužili jsme ku posilnění reserv dolarový revolving credit, ač ho banka v minulém roce ani v jednom případě nepoužila, poněvadž reservy banky za příznivé obchodní a platební bilance se stále zlepšují.

Zásoba devis vykazovaných ve výkazech Národní banky Československé stoupala v II. pololetí roku 1926 nepřetržitě, vzestup potrval též v lednu 1927. Zásoba devis činila v lednu 1926 1180 mil. a činí v říjnu 1927 2189 mil. Kč. Po uvolnění devisových předpisů dne 17. ledna 1927 a při velmi liberální praxi zásoba devis se poněkud zmenšila, zůstala však dále značnou. Od měsíce srpna se jeví opětný vzestup. Jelikož nekontrahovali jsme po tuto dobu žádných větších zahraničních výpůjček a naopak v značném rozsahu byly repatriovány z ciziny čsl. půjčky a jiné papíry, možno usuzovati, že platební bilance čsl. se vyvíjí příznivě.

Diskontní sazba Národní banky mohla býti snížena dne 7. března 1927 z 51/2 % na 5 %, na kteréžto výši se dosud udržela.

K vnitřnímu posilnění měny působí zdravý vývoj hospodářství a financí, jakož i znamenitá administrace Národní banky, jejíž konstrukce se dobře osvědčuje. Stále se časem ozvou pověsti o zavedení zlaté měny, jichž se používá k zneklidnění obyvatelstva a spekulačním účelům, zcela bezdůvodně. Nemáme k tomu důvodů, ač bude jednou přechod ke zlaté měně už jen technické a nikoli hospodářské povahy, to jest nebude provázen žádnými posuny majetkovými. Jistě že závěrečným článkem našeho měnového vývoje bude svého času zavedení zlaté měny jakožto poměrně nejsnazšího mechanismu pro udržování měnové stability, ale poměry ještě nedozrály pro zavedení skutečné, to jest směnitelné zlaté měny a zavedení zlaté měny podle jména bez směnitelnosti může býti užitečným ku podchycení měnové psychologie, ale toho jsme nikdy neměli a nemáme tím méně dnes zapotřebí, kdy naše měna nominální jest z nejstálejších na světě, stojíc k zlatým měnám cizím v právní a skutečně stálé relaci. Jiná je otázka technického zdokonaleni naší soustavy drobných, které finanční správa chystá. Za války a po válce byl oběh drobných, které zmizely, nahrazen papírovým oběživem a proměněn takto ve státovkový dluh. V míru byly raženy stříbrné pětikoruny jako drobné, což dnes odpovídá více jako 30 korunám našim. Je nutno reetablovati správný poměr mezi oběhem drobných a papírovým, arci podle dnešních změněných poměrů a proměniti část dluhu státovkového na oběh drobných, který třeba rozšířiti o 10koruny a vůbec zreorganisovati v soustavu. To ovšem nemá se zlatou měnou nic společného. Přejeme si dále trvalé stability měnové, pro niž jsou dány všechny předpoklady jak v rovnováze finanční, tak v rovnováze hospodářské.

Příznivý vývoj hospodářský přichází k dobru všem společenským třídám, zemědělství, průmyslu, obchodu a samozřejmě i dělnictvu. Možnost zaměstnání a výdělku je přirozeně prvním a nejdůležitějším, co pro své dělnictvo potřebujeme, poněvadž nic nezpomohou nízké ceny, není-li výdělku a důchodu. Je tedy patrno, že tedy i dělnictvo je a především vysoce interesováno právě na methodách, které podporují produktivitu země.

Arci, že při dobré zaměstnanosti nelze pustiti se zřetele poměru mezi mzdou a cenami. Je pravdou, že náš cenový index byl oproti loňskému roku vyšší, ale klesá opět v posledních měsících.

Index cenový se rozlišuje podle skupin zboží, poněvadž při různém vývoji cen jednotlivých statků se jeví při každém seskupení jinak. Složení konsumu dělnické třídy je jiné, nežli u třídy úřednické a proto je i index cen životní míry dělnické odlišný od indexu úřednického. Dělnický index, který činil v lednu 1926 712, pohyboval se v prvním půlletí 1926 kolem 700, v červenci 1926 stoupl na 723, od července stoupal a dosáhl koncem roku čísla 741, má ještě v prvním pololetí letošního roku tendenci stoupající, dosahuje maxima v červnu (761) a odtud důsledně klesá na podzimní úroveň loňského roku (září 736). Úřednický index činil v lednu roku 1926 707, klesal též v první polovici 1926 až na 684 v červnu, a odtud zase rostl až na 705 koncem r. 1926, mírný vzestup vykazuje v prvním pololetí 1927 až na 721 v červnu, a odtud klesá ostře, takže už v srpnu byl nižší nežli v lednu 1926 (690). Rozdíl působí kvota spotřebených potravin. Ukazuje se totiž, že obdobnou linii poklesu v prvém pololetí 1926, a odtud vzestup až do července 1927 vykazuje též velko- i maloobchodní index potravinový. (Předsednictví ujal se předseda Malypetr.)

Pohyb cenového indexu průmyslového souvisí s konjunkturou v průmyslu, takže v průběhu roku 1927 se zlepšením hospodářské situace měl tendenci mírně vzestupnou. Přes to jsou naše poměry drahotní nesrovnale příznivější nežli v sousedních i jiných státech po valutovém propočtu. Snížením úroků a výnosových daní zlepšuje se výnosová situace, poněvadž se snižuje jedna z výrobních složek. Poněvadž současně index cen průmyslových výrobků neklesá, je možno uvésti postupně i podíl práce v soulad s vývojem cen a výnosů. Ovšem při methodě, jak se tak stane, třeba rozlišovati přechodnou konjunkturu od normálního stavu. Stejně je žádoucno, aby se tak dělo uznáním podnikatelů a dohodou, ale nikoli bojem, který konec konců znamená nejen škody bojujících skupin, nýbrž i národolospodářské škody spojené s úbytkem výroby. Bylo by škoda, kdybychom svou dobrou konjunkturu mařili a promeškali bojem a nečinností a uspíšili návrat ke krisi, kde není, oč se opříti. Poměrně rychlé překonání deflační krise, jakož i deprese r. 1926, po změněných podmínkách peněžního trhu je příznakem čilosti našeho podnikatelského živlu.

Finančně hospodářský obraz, který jsem si dovolil narýsovati, vykazuje linii vzestupnou a to je v něm nejcennější, i když neklameme o tom, že ještě mnoho třeba vykonati pro naplnění konsolidačního období, o němž jsem mluvil ve svém exposé před rokem. Příznivé výsledky zahájené směrnice finančně hospodářské, i když byly účinně podporovány příznivými okolnostmi vnějšími, ověřují správnost linie. Dlužno tedy na ní setrvati. Rovnováha veřejných financí musí zůstati samozřejmou hranicí pro veškeré veřejné svazky v zemi. Veřejné svazky smí odčerpávati z peněžního trhu co nejméně, aby úspory přišly k dobru národnímu hospodářství. (Výborně!) Veřejné svazky se musí nadále emancipovati od cizího kapitálu. Usilovati třeba o snížení veřejných rozpočtů, aby bylo možno přetvořovati finanční soustavu, aby nebyla v rozporu s národohospodářskou konstrukcí země a nepodlamovala výrobnosti. Veřejné svazky si musí uvědomiti, že jich úkolem jest cestou nucené solidarity a kooperace napomáhati celku, nikoli jej ničiti. (Výborně!) Za oněch 16 miliard výdajů veřejných svazků v republice dalo by se mnohem více vykonati pro blaho celku, kdyby se nutné výdaje administrativní zužovaly a kdyby bylo všude dbáno nejpřísnější ekonomie, kdyby se posunovaly výdaje veřejných svazků směrem k výdajům produktivním. Meliorace, podchycení vodních sil, regulace řek, elektrisace atd. mohou ještě v netušené míře zvýšiti naši produkci v průměrný blahobyt. Abychom mohli bez, poruch na peněžním trhu tyto úkoly plniti, je třeba ekonomie jinde.

Bude tedy finanční správa naléhat na usměrnění veřejné správy v tomto smyslu. Ve vlastním oboru finanční správy jest především provedení berní reformy. Musíme obnoviti ducha pořádku v úřadě i v poplatnictvu hned od prvopočátku, zvýšiti berní morálku. Na to se musí připraviti všichni. Finanční správě jest pečovati o rozřešení úhrady učitelských platů a rozpočtové včlenění nových sociálních úkolů, které jsou k řešení zralé. Míním úpravu platů staropensistům, sanaci bratrských pokladen, reformu gentského systému atd. Konkrétnímu řešení nechci předbíhati. V oboru daní nepřímých musí dojíti k zákonné úpravě hospodářství lihového. Chceme pokračovati v kodifikaci práva finančního a po berní reformě přijde na řadu kodifikace poplatků, která se už připravuje. O chystaném finančním řádu se stala už zmínka. Budeme dále usilovati o proplacení a snižování břemene státního dluhu.

Ekonomii státních financí musí ovšem provázeti ekonomie v samosprávě. Bylo by velkým omylem mnoho spoléhati na vyrovnávací fondy nebo dokonce na stát. (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.) Krajní mez už byla překročena, kam mohl jíti stát ve výpomoci samosprávě. Každý se musí držeti v rámci samosprávně dosažitelné úhrady. Vyrovnávací fondy jsou k tomu, aby vyrovnávaly mezi vyšší a nižší poplatností, ale místa, kde poplatnost jest vyjádřena nejvyšší základnou přirážkovou v poměru k počtu obyvatelstva, nemohou si dělati na fond žádných nadějí, poněvadž by jinak přispívali chudí na bohaté, místo aby tomu bylo naopak.

Avšak ruku v ruce musí jíti práce a hospodárnost všeho obyvatelstva. Raduji se z toho, že je ve všech oborech lidské práce viděti u nás přičinlivé ruce a že výkonnost práce stoupá. Bohužel, že nelze téhož říci o způsobu hospodaření nabytým důchodem. Míním veliký přepych a poživačnost, která proniká do všech vrstev obyvatelstva. Považme, že se dovezlo k nám za poslední rok jen hedvábí a hedvábného zboží za půl miliardy Kč. Vypjaté nároky luxusní i ve středních a méně majetných vrstvách vyvolávají nedostatek, nespokojenost a na konec demoralisují. Následky války přinesly mnoho prvků, které ohrožují kulturu a mravnost a jest třeba zamysliti se nad tím, není-li za těchto okolnosti provázen pokrok techniky úpadkem kultury. Mnohem, mnohem více bychom mohli ročně ušetřiti a, jak se ukázalo, zrychliti touto cestou svou výrobnost a tím i úroveň dělnictva a nejméně majetných, kdybychom dovedli aspoň stejně tak hospodařiti, jako dovedeme vydělávati. (Výkřiky posl. Johanise.)

Končím své vývody. Stav našeho hospodářství i státních financí je dobrý. Cením zvláště vzestupnou linii ve vývoji hospodářském a finančním. (Výkřiky posl. Johanise a Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Engliš (pokračuje): Jsme na pravé cestě k finanční konsolidaci, je nutno proto setrvati na zaujaté linii. Úkol není zdaleka ještě splněn. Řekl-li jsem před rokem, že jsem naděje pln do budoucna, mohu říci dnes, že tato naděje je opřena o příznivé výsledky práce minulého roku. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Byly mně podány návrhy posl. Pohla a soudr. a posl. Remeše a soudr., aby o prohlášení pana ministra financí zahájena byla rozprava, a to ihned.

Dále mi byl podán návrh posl. Bradáče a druhů, aby o prohlášení pana ministra financí zahájena byla rozprava v některé schůzi příští.

Dodatečně ohlašuji, že shodný návrh s návrhy pp. posl. Pohla a soudr. a pp. posl. Remeše a soudr. podali pp. posl. Bolena soudr.

Nebude-li námitek, dám o shodných návrzích pp. posl. Pohla a soudr., posl. Remeše a soudr. a posl. Bolena a soudr. hlasovati najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není, budeme tudíž tak hlasovati.

Žádám paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí se shodnými návrhy pp. posl. Pohla a soudr., posl. Remeše a soudr. a posl. Bolena a soudr., aby o prohlášení p. ministra financí zahájena byla rozprava, a to ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy tyto jsou zamítnuty.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Bradáče a druhů, aby o prohlášení p. ministra financí zahájena byla rozprava v některé schůzi příští, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh ten je přijat.

Přerušuji projednávání pořadu schůze a přikročím k jejímu ukončení.

Sděluji, že z důvodů formálních, aby mohly býti přikázány výborům vládní návrhy dnes tiskem rozdané, bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi, i žádám, aby paní a páni poslanci ze zasedací síně neodcházeli.

Než ukončím schůzi, učiním ještě některá presidiální sdělení. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Labaje za posl. Hancko a posl. Hvozdzíka za posl. Pázmána.

Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru dopravního posl. Nejezchleba - Marchu za posl. Doležala; do výboru kulturního posl. Machníka za posl. Tůmu; do výboru zahraničního posl. dr Hnídka za posl. Křemena; do výboru zemědělského posl. Nejezchleba - Marchu za posl. Bistřického, do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Malíka za posl. Mašatu; do výboru soc.-politického posl. dr Viškovského za posl. Honzla, posl. dr Zadinu za posl. Tůmu a posl. Petroviče za posl. inž. Hrdinu.

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru iniciativního posl. dr Hajna za posl. Petrovického; do výboru rozpočtového posl. Ježka za posl. dr Matouška; do výboru pro záležitosti průmyslu obchodu a živností posl. Votrubu za posl. Petrovického.

Klub poslanců čsl. strany nár.-socialistické vyslal do výboru rozpočtového posl. Slavíčka za posl. Práška; do výboru soc.- politického posl. Langra za posl. Bergmanna.

Klub poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské vyslal do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Kyncla za posl. Al. Beneše a posl. Náprstka za posl. Hýbnera.

Klub poslanců "Deutsche christ.-soz. Volkspartei" vyslal do výboru ústavně-právního posl. Greifa za posl. Krumpe.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr Meissnera za posl. dr Wintra a posl. dr Dérera za posl. Jašu.

Klub poslanců komunistické strany v Československu vyslal do výboru zahraničního posl. dr Sterna za posl. Kreibicha; do výboru rozpočtového posl. Můňu za posl. Haiplicka; do výboru ústavně právního posl. Štětku za posl. dr Gátiho.

Předseda: Došel dotaz. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotaz posl. Windirsche ministru nár. obrany o štábním kapitánovi Františku Hájkovi z Růžomberoka (č. D 917-II).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP