Úterý 10. května 1927

635. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:

Do § 388 budiž vsunut nový odst. 4:

"Služné nesmí býti zabaveno, pokud nepřesahuje výši daně prostého existenčního minima."

636. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:

V §u 390, odst. 1, v řádce druhé budiž číslice 14 nahrazena číslicí 30.

637. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:

V §u 400, odst. 1, řádka 5 za slovo "jestliže" buďtež vsunuta slova: "přesahuje důchod poplatníkův 50.000 Kč ročně a jestliže".

638. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:

V §u 365 buďtež ke konci odst. 2 dodána slova: "opisem zájemního protokolu".

639. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:

V §u 374 nechť odst. 2 zní:

"Zabavené věci zašlou se na jiné místo na náklad dlužníka, ale na nebezpečenství navrhovatele."

640. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:

V §u 388 budiž poslední odstavec škrtnut.

641. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:

V důsledku námi navrhovaného textu §u 285 buďtež škrtnuty §§ 400, 401 a 402.

642. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 343, odst. 1 buďtež škrtnuta slova: "buď v řízení správním (exekuce berní) podle ustanovení tohoto zákona nebo".

643. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 344 budiž odst. 5 vypuštěn.

644. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 347:

Odst. 1 budiž vynechán.

V odst. 2 vynechána buďtež slova: "postarati se o jejich bezpečnou úschovu, pokud se týče bezpečnou a rychlou další dopravu k exekučnímu úřadu".

645. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 348, odst. 2, lit. b) buďtež škrtnuta slova "případ od případu".

646. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

K §u 354 budiž připojen nový odstavec:

"(3) Poplatník má právo kdykoliv do protokolu a exekučních spisů nahlédnouti a činiti si z nich výpisy, může tak učiniti buď osobně nebo svým zmocněncem."

647. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 355 nechť odst. 1 zní:

"Proti všem rozhodnutím a opatřením exekučního úřadu jest přípustné odvolání, leč by v zákoně výslovně bylo vyloučeno. O odvoláních rozhodují s konečnou platností finanční úřady II. stolice."

648. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 356:

Odst. 1 nechť zní:

"Proti upomínce, nařízení berní exekuce, nebo výkonu jejímu může dlužník podati námitky."

Odst. 4 nechť zní:

"Uplatňuje-li dlužník, že neprávem zabaveny byly předměty nebo pohledávky, jež jsou vyloučeny z exekuce vůbec, nebo ze zvláštní exekuce, budiž k jeho žádosti až do právoplatného vyřízení námitek další exekuce odložena."

K odst. 5 buďtež připojeny věty:

"Nebyly-li námitky podány včas, není tím vyloučeno uplatňovati až do dne dražby nárok, aby z exekuce byly vyloučeny předměty exekuci nepodléhající.

Při výkonu exekuce budiž poplatníku osobně doručeno a není-li přítomen dodatečně zasláno oznámení, že exekuce byla vykonána, co bylo zabaveno a dáno poučení, kde a do kdy může námitky podati."

649. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

K §u 357, odst. 2 budiž připojen dodatek:

"Je-li nebezpečí v prodlení, zejména je-li nařízena dražba zabavených předmětů. může ona osoba podati žalobu před uplynutím 30 dnů. K žádosti této osoby budiž povolen odklad exekuce až do právoplatného rozhodnutí. O odkladu rozhoduje soud příslušný pro rozhodování o žalobě.

Při zabavení pohledávek je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je exekuční úřad (§ 346)."

650. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

K §u 358 budiž připojen dodatek:

"Z rozhodnutí přípustno je odvolání."

651. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 360:

První věta nechť zní:

"Berní exekuce může a v případech 2, 3 a 4 musí býti na návrh nebo z moci úřední odložena."

Budiž připojeno nové číslo 5:

"byla-li podána žádost o navrácení v předešlý stav (§ 340)."

Budiž připojen další odstavec:

"Proti rozhodnutí úřadu přípustno je odvolání."

652. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

K §u 362 budiž připojen nový odst. 3:

"Exekuce na služební požitky je přípustna nejvýše do té míry, že obnosy prosté důchodové daně podle § 30 a 31 za každých okolností z exekuce jsou vyňatý."

653. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 364 nechť odst. 3 zní:

"O vykonaném zabavení budiž dlužník, nebyl-li ani osobně ani svým zástupcem přítomen, exekučním úřadem zpraven, budiž mu oznámeno, které předměty byly zabaveny, zároveň budiž poučen, do kdy a kde lze podati námitky proti exekuci."

654. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 369 budiž k odst. 1 připojen dodatek:

"Jestliže berní zástavní právo předchází soudnímu, anebo opačně provede veškeré další úkony exekuční soud. Týž je také příslušný rozhodovat o námitkách (§ 356), jakož i žádostech za odklad exekuce (§ 360)."

655. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 371 budiž k odst. 3 připojena věta:

"Rovněž není prodej přípustný, byla-li podána žaloba podle §§ 356, odst. 8, 357, odst. 2 a 370 odst. 3."

656. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 375:

V odst. 1 slova: "alespoň 3 neděle" buďtež nahrazena slovy "alespoň 4 neděle".

V odst. 3 buďtež vynechána slova: "a jsou exekučnímu úřadu známi".

657. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 388 budiž odst. 3 škrtnut.

658. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 390, odst. 4 nechť předposlední věta zní:

"Má nárok na náhradu nákladů, jež mu vzniknou podaným vyjádřením."

659. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

V §u 391 nechť odst. 4 zní:

"Stát nemá proti dlužníku nároku na náhradu útrat sporu bez výsledku provedeného,"

660. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, Remeše, R. Chalupy a soudr.:

V §u 400 budiž k odst. 2 připojena věta: "svolí-li ku prodeji dlužník".

661. Doplňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:

Za § 404 budiž dále připojen nový paragraf 405:

"V řízení ukládacím, odvolacím, exekučním a trestním jsou veškerá podání a přílohy prosta kolků a poplatků".

662. Eventuální pozměňovací návrhy posl. dr Meissnera, Remeše, R. Chalupy a soudr. k §u 347:

Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh k §u 347 na škrtnutí odst. 1, navrhujeme, aby odst. 1 zněl:

"Ustanovení §§ 306 až 319, 324 a 325 nemají zde místa."

Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh na vyškrtnutí slov "postarati se" až "exekučnímu úřadu" v odst. 2 §u 347, navrhujeme, aby místo těchto slov byla dána slova "postarati se o jejich úschovu na náklad státu. Věci úřadu provádějícího exekuci je, postarati se o další dopravu k exekučnímu úřadu."

663. Eventuální pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 369:

Kdyby náš návrh na dodatek k odst. 1 §u 369 nebyl přijat, buďtež v odst. 1 §u 369 škrtnuta slova "co nejrychleji".

Návrhy resoluční:

664. Resoluční návrh posl. Dietla, Kaufmanna a soudr. ke čl. III, odst. 2:

Ministr financí se vybízí, aby předložil taxativní výčet daňových předpisů, které zůstaly zachovány ustanovením odst. 2 článku III.

665. Resoluční návrh posl. dr Rosche a druhů k §u 20:

Vláda se vyzývá, aby při srážkách pro mnohočlenné rodiny přihlížela již k prvému dítěti a při tom ponechala stejné odstupňování.

666. Resoluční návrh posl. R. Chalupy, Remeše, dr Meissnera a soudr. k §u 98, odst. 1, čís. 3:

Prováděcím nařízením budiž postaráno, aby ve vyrozumění, jímž udílí se osvobození, bylo také jasně upozorněno na trestné následky, vyplývající z nevčasného oznámení a zrušení vinice.

667. Resoluční návrh posl. Mikuláše, Netolického, Buřívala, dr Patejdla a druhů k hlavě IV:

Vláda se vyzývá, aby co nejrychleji přikročila k revisi katastru pozemkového a k přebonitování půdy za účelem zjištění skutečného dnešního čistého katastrálního výnosu zemědělské a lesní půdy.

668. Resoluční návrh posl. Práška, Buřívala, Netolického, dr Patejdla a soudr.:

Ministerstvo financí se žádá, aby podle §u 128 osnovy zákona o přímých daních osvobodilo od daně domovní všechny barákové budovy, které v době popřevratové byly zakoupeny obcemi, aby odpomohly bytové krisi a jejichž výnos je nepatrný aneb žádný, zatěžuje obecní rozpočet a pronajímání děje se z důvodů dobročinných.

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Návrhy jsou podle jednacího řádu řádně podepsány a budou projednávány.

Slovo k doslovu uděluji zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Jest mou povinností jako referenta o návrhu zákona o přímých daních, abych v této slavné sněmovně podle jednacího řádu hájil návrh rozpočtového výboru. Chci tedy této své povinnosti dostáti. Jsem proto dalek toho, abych snad polemisoval s jednotlivými pány kolegy, kteří promluvili v generální a speciální debatě.

Tato debata trvala po 5 dnů a jsem šťasten, že byla vedena, až na nepatrné výjimky, způsobem důstojným, že bylo debatováno věcně, že bylo debatováno tak, jak toho předmět sám zasluhuje. Škoda jen, že této věcné debatě věnována jen nepatrná pozornost a účast.

Bylo docela správné, že tato předloha byla kritisována, a to důkladně. Vždyť běží o dílo, které má dalekosáhlý význam pro hospodářský rozvoj našeho státu. Samo sebou se pak rozumí, že většina, která zákon v této sněmovně odhlasuje, béře za toto dílo plnou odpovědnost a této odpovědnosti se nevyhýbá. Jako se nevyhýbá kritice, tak se nevyhýbá ani odpovědnosti. A právě toto vědomí odpovědnosti to bylo, které vedlo většinu rozpočtového výboru při úmorném projednávání tohoto zákona.

S počátku několik všeobecných slov. Z řečí jednotlivých pánů řečníků bylo pozorovati jakýsi spodní ton, který vyjadřoval nedůvěru k této právě projednávané předloze. Byla vyslovována nedůvěra v tom směru, jakoby tento zákon nejen nepřinášel ulehčení daňového břemene, nýbrž dokonce snad ještě přitužení, a dále že řízení ukládací je přísnější nežli dříve. A tu mohu s dobrým vědomím a svědomím úplné odpovědnosti prohlásiti, že tento zákon úlevy přinese, a to úlevy velmi značné.

Na co bylo do této doby nejvíce stížností? Byla to vysoká sazba daně z příjmu, daně výdělkové a dále vysoké přirážky autonomních svazků. Přirovnáme-li nyní staré sazby s válečnými přirážkami k sazbám novým, vidíme, že je zde sleva velmi značná, kterou pocítí každý poplatník, protože každý poplatník platí daň důchodovou. Snížení daně důchodové činí plných 40%. Dále jíti nebylo možno bez nebezpečí, že by byl ohrožen státní rozpočet. Vždyť musíme řešiti otázku berní nejen se stanoviska poplatníkova, nýbrž i se stanoviska státu. Přiznávám, že každá daň je odiosní, že je tíživá, ale chceme-li, aby stát dostál povinnostem k občanstvu, musíme mu dáti k tomu prostředky.

Ovšem že záleží velice na tom, jak jsou daně ukládány, záleží tedy na ukládacím řízení, protože nízké sazby mohly by býti paralysovány přísným ukládacím řízením. A tu znovu opakuji a podškrtávám, že snažili jsme se do této osnovy vtěliti ducha naprosté jistoty, bezpečnosti a důvěry, že poplatník nebude zdaněn více, než je spravedlivo a snesitelno.

Bylo už zde pověděno, že nyní bude záležeti na úřednictvu, aby zákon provádělo v duchu, v jakém byl zpracován. A mohu již dnes říci, že finanční ředitelství vydala oběžník k jednotlivým berním správám, kde je vyzývá, aby si osvojily důkladně tento zákon a aby na základě tohoto zákona spravedlivě berně ukládaly. Jest však také na poplatnictvu, aby finanční správě tento úkol ulehčilo správným přiznáváním.

Bylo vytýkáno stranám většiny, že nebylo jediné strany, která by se byla zastala při projednávání daňové předlohy dělnictva a úřednictva, že bylo nadržováno určitým vrstvám na úkor vrstev druhých. Dámy a pánové, toto obvinění je tak těžké, že musím je s největší rozhodností odmítnouti. Nic nebylo většině rozpočtového výboru tak daleko, jako to, aby snad nadržovala jedněm na úkor druhých, nebyla ničeho tak daleka jako jakékoli nespravedlnosti. Většina byla vedena zásadou naprosté spravedlnosti ke všem. Všichni mají býti zdaněni tolik, kolik žádá spravedlnost, jenom tolik, kolik mohou snésti.

Jest snadno říci: "Ti a ti mohou nebo mají platiti více", ale jiná je otázka, zdali ti a ti také ty daně a ta břemena unesou. Při daních nesmí platiti politické a jakékoli jiné ohledy, a tím se také řídila většina rozpočtového výboru, která byla vedena jenom jednou zásadou, a to: Prospěch státu, a ne prospěch té či oné třídy. Dále nesměl rozpočtový výbor na bedra poplatnictva, ať je to kterákoli třída, naložiti více než může unésti, protože jinak by se zhroutil celý náš hospodářský život.

Není také správné, že by se nebyla našla jediná strana, která by byla hájila zájmy dělnictva a úřednictva, právě naopak všechny strany staraly se o všechny třídy. Byli jsme vedeni zásadou naprosté spravedlnosti ke všem. Stejná práva a stejné povinnosti!

Velmi vážnou byla výtka zde pronesená, že tato daňová předloha zdaňuje malého člověka ve prospěch velkého, zatěžuje prý malého poplatníka ve prospěch většího. Výtka tato není oprávněna, ať vezmeme kteroukoli daň, na př. důchodovou. Za Rakouska byla nejnižší sazba daně z příjmu 1.9%, dnes má býti toliko 1%; nejvyšší sazba za Rakouska byla 6.7% a podle navrhovaného zákona tato nejvyšší sazba není nižší než 26%, je tedy nejnižší sazba poloviční a nejvyšší čtyřnásobná, jak ostatně též prohlásil p. ministr financí v rozpočtovém výboru.

A rozpočtový výbor až úzkostlivě dbal, aby právě v této nejchoulostivější otázce nepadlo ani stínu na něj, že snad by chtěl více zdaniti malého proti velkému. Právě opačná tendence byla tu vodítkem. Při žádné dani, kdybychom probrali jednu za druhou, nenajdeme, že by tato výtka mohla někde platiti.

Tato předloha berní má za úkol ulehčiti všem výrobním vrstvám veřejná břemena a tím ulehčiti veškeré výrobě. Snížení veřejných břemen má učiniti naši výrobu schopnou soutěže, krátce má za úkol umožniti práci, a to umožniti práci všem vrstvám. Chce tím čeliti nezaměstnanosti a proto nebyla by spravedlivou výtka, jako by tato předloha byla snad nesociální, reakcionářská, nespravedlivá.

Tolik bych asi řekl o tom, co bylo všeobecně vytýkáno této berní předloze.

Co se týče jednotlivých hlav, dovolím si uvésti aspoň nejdůležitější body.

Při dani důchodové padá na váhu otázka daně prostého minima a pak otázka srážkové daně. Nebylo výtek, alespoň podstatnějších, proti této dani, zvláště proti sazbám a ostatním ustanovením.

Jedině §u 2, čís. 5 byly podkládány úmysly politické. Bylo tvrzeno, že jsou za ním skryty úmysly, odnímati v budoucnu práva celým třídám občanstva, přezíráno však, že pod ustanovení tohoto předpisu náležejí oni státní zaměstnanci, které již dosavadní zákony omezily co do jejich volebních práv v zájmu veřejném a zejména z důvodů inkompatibilitních, začež jim zákon poskytuje náhradu osvobozením od daně. Jsou to na př.: župani, okresní náčelníci, členové soudů ústavního a volebního a členové župních zastupitelstev podle §u 20, odst. 5 a 6 zákona č. 121 již z r. 1920 a členové sněmovní a senátní kanceláře podle §u 5 zákona č. 328 rovněž již z r. 1920.

Nejvíce výtek bylo namířeno proti daněprostému minimu a proti srážkové dani. Daněprosté minimum mělo býti valorisováno, t. j. mělo býti asi 10.000 Kč. Nebylo možno připomínám hned napřed - šablonovitě valorisovati toto existenční minimum. Volili jsme totiž ten způsob, že též existenční minimum je odstupňováno podle počtu členů domácnosti a dosahuje 11.000 Kč. Toho ovšem v dosavadním zákonu nebylo. Ostatně toto daněprosté minimum nebylo zvýšeno ani v dřívějších letech, když jsme upravovali daň z příjmu směrem nahoru, a to bylo v době při horší měně, nežli máme dnes. Jestliže jsme nesáhli po zvýšení tohoto minima za horší měny, není to tím méně možno učiniti pronikavěji dnes, když máme měnu hodnotnější. Ale přesto ještě zvyšujeme minimum ze 6000 na 7000 Kč.

Ostatně dlužno při této příležitosti znovu připomenouti, že ustanovení o výši daně prostého minima nutno posuzovati v těsné spojitosti i s dalšími ustanoveními zákona, tak na př. s ustanovením o srážkách na členy rodiny, o přípustnosti odečtení 20% paušálu na služební výdaje, dále o slevách na dani na základě zvláštních poměrů u poplatníka a pod., ježto teprve tímto srovnáním vysvitne, že nejen daněprostým minimem, nýbrž i dalšími ještě ustanoveními vyšlo se podle možnosti vstříc poplatníkům, kteří mají nižší příjmy.

Co se pak specielně týče výše daněprostého minima při t. zv. srážkové dani, zejména tedy u dělnictva a drobných zřízenců a úředníků, třeba konstatovati, že tu během celého jednání pronikala opravdová snaha vzhledem k povaze pracovních důchodů upraviti tuto otázku v rámci finančních možností státu pro dotčené poplatníky co nejvýhodněji. Aby nemohli býti poplatníci srážkové daně nijak po škozeni, vyšlo se při výpočtu daněprostého minima nejen z paušálu 20%, nýbrž i z dalšího předpokladu, že má drobný zaměstnanec ještě další podle zákona odečitatelná vydání (jako úroky z dluhů, životní pojištění atd.) v nejvyšší míře 1000 Kč. Tak se došlo ke srážkovému minimu 10.000 Kč. Toto minimum zvyšuje se dále u poplatníků se 3 členy rodiny (§ 20, odst. 1) na částku 11.500 Kč, u poplatníků se 4 takovými členy na 12.700 Kč, při 5 takových členech na 15.000 Kč. Při této příležitosti znovu nutno zdůrazniti, že výhoda při srážkové dani nespočívá toliko v materielním zvýšení daňového minima, nýbrž i v daleko nižší sazbě proti normální, neboť sazba srážkové daně činí z požitků od 10.000 Kč do 20.000 Kč pouze 1/8% až 1% a při požitcích od 20.000 Kč do 23.550 Kč od 1% do okrouhle 2%.

V otázce výše daněprostého minima je třeba uvědomiti si dále i toto: V době, kdy byl pracován vládní návrh zákona o přímých daních, počala v důsledku stabilisace měny stoupati nákupní síla koruny a bylo možno se vší pravděpodobností počítati s touto vzestupnou tendencí i pro příští dobu. Přes tuto okolnost nebylo vůbec uvažováno o možnosti snížení daně prostého minima proti dosavadní hranici 6000 Kč, nýbrž naopak bylo toto minimum zvýšeno ze 6000 Kč na 7000 Kč a v důsledku toho minimum ke srážkové dani bylo stanoveno na 10.000 Kč. Pro další zvýšení ještě nad tuto hranici nebylo ovšem věcných důvodů, zvláště bylo-li nutno počítati i s tím, že pokračující stoupání nákupní síly koruny projeví postupem doby hospodářsky svůj reflex obráceně i v číselně nižším hodnocení všech cen zboží, tedy i v klesající tendenci úplaty za práci. A v tomto smyslu nutno vykládati také příslušné místo důvodové zprávy, kde se praví, že nebylo možno při klesající tendenci mezd přistoupiti na požadavek, aby daněprosté minimum bylo ještě dále podstatně zvyšováno (šlo o částku 15.000 Kč). Přikládati tomuto místu důvodové zprávy jiný význam, nežli jak bylo shora naznačeno, jmenovitě spatřovati v něm zřejmou protisocialistickou tendenci, jako by dělník měl býti daňově vykořistěn bez ohledu na daňovou nosnost svého pracovního důchodu, nebylo by správné.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP