635. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:
Do § 388 budiž vsunut nový odst. 4:
"Služné nesmí býti zabaveno, pokud
nepřesahuje výši daně prostého
existenčního minima."
636. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:
V §u 390, odst. 1, v řádce druhé budiž
číslice 14 nahrazena číslicí
30.
637. Pozměňovací návrh posl. Kreibicha a soudr.:
V §u 400, odst. 1, řádka 5 za slovo "jestliže"
buďtež vsunuta slova: "přesahuje důchod
poplatníkův 50.000 Kč ročně
a jestliže".
638. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:
V §u 365 buďtež ke konci
odst. 2 dodána slova: "opisem zájemního
protokolu".
639. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:
V §u 374 nechť odst. 2 zní:
"Zabavené věci zašlou se na jiné
místo na náklad dlužníka, ale na nebezpečenství
navrhovatele."
640. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:
V §u 388 budiž poslední odstavec škrtnut.
641. Pozměňovací návrh posl. dr Patejdla, Buřívala, Netolického, Riedla a druhů:
V důsledku námi navrhovaného textu §u
285 buďtež škrtnuty §§ 400, 401 a 402.
642. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 343, odst. 1 buďtež škrtnuta slova: "buď
v řízení správním (exekuce
berní) podle ustanovení tohoto zákona nebo".
643. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 344 budiž odst. 5 vypuštěn.
644. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 347:
Odst. 1 budiž vynechán.
V odst. 2 vynechána buďtež slova: "postarati
se o jejich bezpečnou úschovu, pokud se týče
bezpečnou a rychlou další dopravu k exekučnímu
úřadu".
645. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 348, odst. 2, lit. b) buďtež škrtnuta
slova "případ od případu".
646. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
K §u 354 budiž připojen nový odstavec:
"(3) Poplatník má právo kdykoliv do
protokolu a exekučních spisů nahlédnouti
a činiti si z nich výpisy, může tak
učiniti buď osobně nebo svým zmocněncem."
647. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 355 nechť odst. 1 zní:
"Proti všem rozhodnutím a opatřením
exekučního úřadu jest přípustné
odvolání, leč by v zákoně výslovně
bylo vyloučeno. O odvoláních rozhodují
s konečnou platností finanční úřady
II. stolice."
648. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 356:
Odst. 1 nechť zní:
"Proti upomínce, nařízení berní
exekuce, nebo výkonu jejímu může dlužník
podati námitky."
Odst. 4 nechť zní:
"Uplatňuje-li dlužník, že neprávem
zabaveny byly předměty nebo pohledávky, jež
jsou vyloučeny z exekuce vůbec, nebo ze zvláštní
exekuce, budiž k jeho žádosti až do právoplatného
vyřízení námitek další
exekuce odložena."
K odst. 5 buďtež připojeny věty:
"Nebyly-li námitky podány včas, není
tím vyloučeno uplatňovati až do dne
dražby nárok, aby z exekuce byly vyloučeny
předměty exekuci nepodléhající.
Při výkonu exekuce budiž poplatníku
osobně doručeno a není-li přítomen
dodatečně zasláno oznámení,
že exekuce byla vykonána, co bylo zabaveno a dáno
poučení, kde a do kdy může námitky
podati."
649. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
K §u 357, odst. 2 budiž připojen dodatek:
"Je-li nebezpečí v prodlení, zejména
je-li nařízena dražba zabavených předmětů.
může ona osoba podati žalobu před uplynutím
30 dnů. K žádosti této osoby budiž
povolen odklad exekuce až do právoplatného
rozhodnutí. O odkladu rozhoduje soud příslušný
pro rozhodování o žalobě.
Při zabavení pohledávek je příslušný
okresní soud, v jehož obvodu je exekuční
úřad (§ 346)."
650. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
K §u 358 budiž připojen dodatek:
"Z rozhodnutí přípustno je odvolání."
651. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 360:
První věta nechť zní:
"Berní exekuce může a v případech
2, 3 a 4 musí býti na návrh nebo z moci úřední
odložena."
Budiž připojeno nové číslo 5:
"byla-li podána žádost o navrácení
v předešlý stav (§ 340)."
Budiž připojen další odstavec:
"Proti rozhodnutí úřadu přípustno
je odvolání."
652. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
K §u 362 budiž připojen nový odst. 3:
"Exekuce na služební požitky je přípustna
nejvýše do té míry, že obnosy prosté
důchodové daně podle § 30 a 31 za každých
okolností z exekuce jsou vyňatý."
653. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 364 nechť odst. 3 zní:
"O vykonaném zabavení budiž dlužník,
nebyl-li ani osobně ani svým zástupcem přítomen,
exekučním úřadem zpraven, budiž
mu oznámeno, které předměty byly zabaveny,
zároveň budiž poučen, do kdy a kde lze
podati námitky proti exekuci."
654. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 369 budiž k odst. 1 připojen dodatek:
"Jestliže berní zástavní právo
předchází soudnímu, anebo opačně
provede veškeré další úkony exekuční
soud. Týž je také příslušný
rozhodovat o námitkách (§ 356), jakož
i žádostech za odklad exekuce (§ 360)."
655. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 371 budiž k odst. 3 připojena věta:
"Rovněž není prodej přípustný,
byla-li podána žaloba podle §§ 356, odst.
8, 357, odst. 2 a 370 odst. 3."
656. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 375:
V odst. 1 slova: "alespoň 3 neděle" buďtež
nahrazena slovy "alespoň 4 neděle".
V odst. 3 buďtež vynechána slova: "a jsou
exekučnímu úřadu známi".
657. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 388 budiž odst. 3 škrtnut.
658. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 390, odst. 4 nechť předposlední věta zní:
"Má nárok na náhradu nákladů,
jež mu vzniknou podaným vyjádřením."
659. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
V §u 391 nechť odst. 4 zní:
"Stát nemá proti
dlužníku nároku na náhradu útrat
sporu bez výsledku provedeného,"
660. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, Remeše, R. Chalupy a soudr.:
V §u 400 budiž k odst. 2 připojena věta:
"svolí-li ku prodeji dlužník".
661. Doplňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr.:
Za § 404 budiž dále připojen nový paragraf 405:
"V řízení ukládacím, odvolacím,
exekučním a trestním jsou veškerá
podání a přílohy prosta kolků
a poplatků".
662. Eventuální pozměňovací návrhy posl. dr Meissnera, Remeše, R. Chalupy a soudr. k §u 347:
Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh k §u 347 na škrtnutí odst. 1, navrhujeme, aby odst. 1 zněl:
"Ustanovení §§ 306 až 319, 324 a 325
nemají zde místa."
Nebude-li přijat náš pozměňovací
návrh na vyškrtnutí slov "postarati se"
až "exekučnímu úřadu"
v odst. 2 §u 347, navrhujeme, aby místo těchto
slov byla dána slova "postarati se o jejich úschovu
na náklad státu. Věci úřadu
provádějícího exekuci je, postarati
se o další dopravu k exekučnímu úřadu."
663. Eventuální pozměňovací návrh posl. dr Meissnera, R. Chalupy, Remeše a soudr. k §u 369:
Kdyby náš návrh na dodatek k odst. 1 §u
369 nebyl přijat, buďtež v odst. 1 §u 369
škrtnuta slova "co nejrychleji".
Návrhy resoluční:
664. Resoluční návrh posl. Dietla, Kaufmanna a soudr. ke čl. III, odst. 2:
Ministr financí se vybízí, aby předložil
taxativní výčet daňových předpisů,
které zůstaly zachovány ustanovením
odst. 2 článku III.
665. Resoluční návrh posl. dr Rosche a druhů k §u 20:
Vláda se vyzývá, aby při srážkách
pro mnohočlenné rodiny přihlížela
již k prvému dítěti a při tom
ponechala stejné odstupňování.
666. Resoluční návrh posl. R. Chalupy, Remeše, dr Meissnera a soudr. k §u 98, odst. 1, čís. 3:
Prováděcím nařízením
budiž postaráno, aby ve vyrozumění,
jímž udílí se osvobození, bylo
také jasně upozorněno na trestné následky,
vyplývající z nevčasného oznámení
a zrušení vinice.
667. Resoluční návrh posl. Mikuláše, Netolického, Buřívala, dr Patejdla a druhů k hlavě IV:
Vláda se vyzývá, aby co nejrychleji přikročila
k revisi katastru pozemkového a k přebonitování
půdy za účelem zjištění
skutečného dnešního čistého
katastrálního výnosu zemědělské
a lesní půdy.
668. Resoluční návrh posl. Práška, Buřívala, Netolického, dr Patejdla a soudr.:
Ministerstvo financí se žádá, aby podle
§u 128 osnovy zákona o přímých
daních osvobodilo od daně domovní všechny
barákové budovy, které v době popřevratové
byly zakoupeny obcemi, aby odpomohly bytové krisi a jejichž
výnos je nepatrný aneb žádný,
zatěžuje obecní rozpočet a pronajímání
děje se z důvodů
dobročinných.
Místopředseda inž. Dostálek
(zvoní): Návrhy
jsou podle jednacího řádu řádně
podepsány a budou projednávány.
Slovo k doslovu uděluji zpravodaji výboru rozpočtového
p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná
sněmovno! Jest mou povinností jako referenta o návrhu
zákona o přímých daních, abych
v této slavné sněmovně podle jednacího
řádu hájil návrh rozpočtového
výboru. Chci tedy této své povinnosti dostáti.
Jsem proto dalek toho, abych snad polemisoval s jednotlivými
pány kolegy, kteří
promluvili v generální a speciální
debatě.
Tato debata trvala po 5 dnů a jsem šťasten, že
byla vedena, až na nepatrné výjimky, způsobem
důstojným, že bylo debatováno věcně,
že bylo debatováno tak, jak toho předmět
sám zasluhuje. Škoda jen, že této věcné
debatě věnována jen nepatrná pozornost
a účast.
Bylo docela správné, že tato předloha
byla kritisována, a to důkladně. Vždyť
běží o dílo, které má
dalekosáhlý význam pro hospodářský
rozvoj našeho státu. Samo sebou se pak rozumí,
že většina, která zákon v této
sněmovně odhlasuje, béře za toto dílo
plnou odpovědnost a této odpovědnosti se
nevyhýbá. Jako se nevyhýbá kritice,
tak se nevyhýbá ani odpovědnosti. A právě
toto vědomí odpovědnosti to bylo, které
vedlo většinu rozpočtového výboru
při úmorném projednávání
tohoto zákona.
S počátku několik všeobecných
slov. Z řečí jednotlivých pánů
řečníků bylo pozorovati jakýsi
spodní ton, který vyjadřoval nedůvěru
k této právě projednávané předloze.
Byla vyslovována nedůvěra v tom směru,
jakoby tento zákon nejen nepřinášel
ulehčení daňového břemene,
nýbrž dokonce snad ještě přitužení,
a dále že řízení ukládací
je přísnější nežli dříve.
A tu mohu s dobrým vědomím a svědomím
úplné odpovědnosti prohlásiti, že
tento zákon úlevy přinese, a to úlevy
velmi značné.
Na co bylo do této doby nejvíce stížností?
Byla to vysoká sazba daně z příjmu,
daně výdělkové a dále vysoké
přirážky autonomních svazků.
Přirovnáme-li nyní staré sazby s válečnými
přirážkami k sazbám novým, vidíme,
že je zde sleva velmi značná, kterou pocítí
každý poplatník, protože každý
poplatník platí daň důchodovou. Snížení
daně důchodové činí plných
40%. Dále jíti nebylo možno bez nebezpečí,
že by byl ohrožen státní rozpočet.
Vždyť musíme řešiti otázku
berní nejen se stanoviska poplatníkova, nýbrž
i se stanoviska státu. Přiznávám,
že každá daň je odiosní, že
je tíživá, ale chceme-li, aby stát dostál
povinnostem k občanstvu, musíme mu dáti k
tomu prostředky.
Ovšem že záleží velice na tom, jak
jsou daně ukládány, záleží
tedy na ukládacím řízení, protože
nízké sazby mohly by býti paralysovány
přísným ukládacím řízením.
A tu znovu opakuji a podškrtávám, že snažili
jsme se do této osnovy vtěliti ducha naprosté
jistoty, bezpečnosti a důvěry, že poplatník
nebude zdaněn více, než je spravedlivo a snesitelno.
Bylo už zde pověděno, že nyní bude
záležeti na úřednictvu, aby zákon
provádělo v duchu, v jakém byl zpracován.
A mohu již dnes říci, že finanční
ředitelství vydala oběžník k
jednotlivým berním správám, kde je
vyzývá, aby si osvojily důkladně tento
zákon a aby na základě tohoto zákona
spravedlivě berně ukládaly. Jest však
také na poplatnictvu, aby finanční správě
tento úkol ulehčilo správným přiznáváním.
Bylo vytýkáno stranám většiny,
že nebylo jediné strany, která by se byla zastala
při projednávání daňové
předlohy dělnictva a úřednictva, že
bylo nadržováno určitým vrstvám
na úkor vrstev druhých. Dámy a pánové,
toto obvinění je tak těžké, že
musím je s největší rozhodností
odmítnouti. Nic nebylo většině rozpočtového
výboru tak daleko, jako to, aby snad nadržovala
jedněm na úkor druhých, nebyla ničeho
tak daleka jako jakékoli nespravedlnosti. Většina
byla vedena zásadou naprosté spravedlnosti ke všem.
Všichni mají býti zdaněni tolik, kolik
žádá spravedlnost, jenom tolik, kolik mohou
snésti.
Jest snadno říci: "Ti a ti mohou nebo mají
platiti více", ale jiná je otázka, zdali
ti a ti také ty daně a ta břemena unesou.
Při daních nesmí platiti politické
a jakékoli jiné ohledy, a tím se také
řídila většina rozpočtového
výboru, která byla vedena jenom jednou zásadou,
a to: Prospěch státu, a ne prospěch té
či oné třídy. Dále nesměl
rozpočtový výbor na bedra poplatnictva, ať
je to kterákoli třída, naložiti více
než může unésti, protože jinak by
se zhroutil celý náš hospodářský
život.
Není také správné, že by se nebyla
našla jediná strana, která by byla hájila
zájmy dělnictva a úřednictva, právě
naopak všechny strany staraly se o všechny třídy.
Byli jsme vedeni zásadou naprosté spravedlnosti
ke všem. Stejná práva a stejné povinnosti!
Velmi vážnou byla výtka zde pronesená,
že tato daňová předloha zdaňuje
malého člověka ve prospěch velkého,
zatěžuje prý malého poplatníka
ve prospěch většího. Výtka tato
není oprávněna, ať vezmeme kteroukoli
daň, na př. důchodovou. Za Rakouska byla
nejnižší sazba daně z příjmu
1.9%, dnes má býti toliko
1%; nejvyšší sazba za Rakouska byla 6.7% a podle
navrhovaného zákona tato nejvyšší
sazba není nižší než 26%, je tedy
nejnižší sazba poloviční a nejvyšší
čtyřnásobná, jak ostatně též
prohlásil p. ministr financí v rozpočtovém
výboru.
A rozpočtový výbor až úzkostlivě
dbal, aby právě v této nejchoulostivější
otázce nepadlo ani stínu na něj, že
snad by chtěl více zdaniti malého proti velkému.
Právě opačná tendence byla tu vodítkem.
Při žádné dani, kdybychom probrali jednu
za druhou, nenajdeme, že by tato
výtka mohla někde platiti.
Tato předloha berní má za úkol ulehčiti
všem výrobním vrstvám veřejná
břemena a tím ulehčiti veškeré
výrobě. Snížení veřejných
břemen má učiniti naši výrobu
schopnou soutěže, krátce má za úkol
umožniti práci, a to umožniti práci všem
vrstvám. Chce tím čeliti nezaměstnanosti
a proto nebyla by spravedlivou výtka, jako by tato předloha
byla snad nesociální, reakcionářská,
nespravedlivá.
Tolik bych asi řekl o tom, co bylo všeobecně
vytýkáno této berní předloze.
Co se týče jednotlivých hlav, dovolím
si uvésti aspoň nejdůležitější
body.
Při dani důchodové padá na váhu
otázka daně prostého minima a pak otázka
srážkové daně. Nebylo výtek,
alespoň podstatnějších, proti této
dani, zvláště proti sazbám a ostatním
ustanovením.
Jedině §u 2, čís.
5 byly podkládány úmysly politické.
Bylo tvrzeno, že jsou za ním skryty úmysly,
odnímati v budoucnu práva celým třídám
občanstva, přezíráno však, že
pod ustanovení tohoto předpisu náležejí
oni státní zaměstnanci, které již
dosavadní zákony omezily
co do jejich volebních práv v zájmu veřejném
a zejména z důvodů inkompatibilitních,
začež jim zákon poskytuje náhradu osvobozením
od daně. Jsou to na př.: župani, okresní
náčelníci, členové soudů
ústavního a volebního a členové
župních zastupitelstev podle
§u 20, odst. 5 a 6 zákona č. 121 již z
r. 1920 a členové sněmovní a senátní
kanceláře podle §u 5 zákona č.
328 rovněž již z r. 1920.
Nejvíce výtek bylo namířeno proti
daněprostému minimu a proti srážkové
dani. Daněprosté minimum mělo býti
valorisováno, t. j. mělo býti asi 10.000
Kč. Nebylo možno připomínám hned
napřed - šablonovitě valorisovati toto existenční
minimum. Volili jsme totiž ten způsob, že též
existenční minimum je odstupňováno
podle počtu členů domácnosti a dosahuje
11.000 Kč. Toho ovšem v
dosavadním zákonu nebylo. Ostatně toto daněprosté
minimum nebylo zvýšeno ani v dřívějších
letech, když jsme upravovali daň z příjmu
směrem nahoru, a to bylo v době při horší
měně, nežli máme dnes. Jestliže
jsme nesáhli po zvýšení tohoto minima
za horší měny, není
to tím méně možno učiniti pronikavěji
dnes, když máme měnu hodnotnější.
Ale přesto ještě zvyšujeme minimum ze
6000 na 7000 Kč.
Ostatně dlužno při této příležitosti
znovu připomenouti, že ustanovení o výši
daně prostého minima nutno posuzovati v těsné
spojitosti i s dalšími ustanoveními zákona,
tak na př. s ustanovením o srážkách
na členy rodiny, o přípustnosti odečtení
20% paušálu na služební výdaje,
dále o slevách na dani na základě
zvláštních poměrů u poplatníka
a pod., ježto teprve tímto srovnáním
vysvitne, že nejen daněprostým minimem, nýbrž
i dalšími ještě ustanoveními vyšlo
se podle možnosti vstříc poplatníkům,
kteří mají nižší příjmy.
Co se pak specielně týče výše
daněprostého minima při t. zv. srážkové
dani, zejména tedy u dělnictva a drobných
zřízenců a úředníků,
třeba konstatovati, že tu během celého
jednání pronikala opravdová snaha vzhledem
k povaze pracovních důchodů upraviti tuto
otázku v rámci finančních možností
státu pro dotčené poplatníky co nejvýhodněji.
Aby nemohli býti poplatníci
srážkové daně nijak po škozeni,
vyšlo se při výpočtu daněprostého
minima nejen z paušálu 20%, nýbrž i z
dalšího předpokladu, že má drobný
zaměstnanec ještě další podle zákona
odečitatelná vydání (jako úroky
z dluhů, životní pojištění
atd.) v nejvyšší míře
1000 Kč. Tak se došlo ke srážkovému
minimu 10.000 Kč. Toto minimum zvyšuje se dále
u poplatníků se 3 členy rodiny (§ 20,
odst. 1) na částku 11.500 Kč, u poplatníků
se 4 takovými členy na 12.700 Kč, při
5 takových členech na 15.000 Kč. Při
této příležitosti
znovu nutno zdůrazniti, že výhoda při
srážkové dani nespočívá
toliko v materielním zvýšení daňového
minima, nýbrž i v daleko nižší sazbě
proti normální, neboť sazba srážkové
daně činí z požitků od 10.000
Kč do 20.000 Kč pouze 1/8% až 1% a při
požitcích od 20.000 Kč
do 23.550 Kč od 1% do okrouhle 2%.
V otázce výše daněprostého minima
je třeba uvědomiti si dále i toto: V době,
kdy byl pracován vládní návrh zákona
o přímých daních, počala v
důsledku stabilisace měny stoupati nákupní
síla koruny a bylo možno se vší pravděpodobností
počítati s touto vzestupnou tendencí i pro
příští dobu. Přes tuto okolnost
nebylo vůbec uvažováno o možnosti snížení
daně prostého minima proti dosavadní hranici
6000 Kč, nýbrž naopak bylo toto minimum zvýšeno
ze 6000 Kč na 7000 Kč
a v důsledku toho minimum ke srážkové
dani bylo stanoveno na 10.000 Kč. Pro další
zvýšení ještě nad tuto hranici
nebylo ovšem věcných důvodů,
zvláště bylo-li nutno počítati
i s tím, že pokračující stoupání
nákupní síly koruny projeví postupem
doby hospodářsky svůj
reflex obráceně i v číselně
nižším hodnocení všech cen zboží,
tedy i v klesající tendenci úplaty za práci.
A v tomto smyslu nutno vykládati také příslušné
místo důvodové zprávy, kde se praví,
že nebylo možno při klesající tendenci
mezd přistoupiti na požadavek,
aby daněprosté minimum bylo ještě dále
podstatně zvyšováno (šlo o částku
15.000 Kč). Přikládati tomuto místu
důvodové zprávy jiný význam,
nežli jak bylo shora naznačeno, jmenovitě spatřovati
v něm zřejmou protisocialistickou tendenci,
jako by dělník měl býti daňově
vykořistěn bez ohledu na daňovou nosnost
svého pracovního důchodu, nebylo by správné.