Daň pozemková má napříště
činiti 2% ze základu, kterým bude čistý
katastrální výnos půdy z r. 1897,
násobený sedmnácti. Zemědělci,
jichž čistý katastrální výnos
činí více než 120 Kč v jedné
berní obci, budou platiti kromě toho ještě
zvláštní příspěvek 1·5%
daňového základu, který poplyne do
zvláštního fondu zřízeného
při zemědělských radách, z
něhož budou udíleny podpory postiženým
živelními pohromami. Tento příspěvek
však nepodléhá samosprávným přirážkám.
Všichni poplatníci daně pozemkové budou
míti pro samosprávné přirážky
základ stejný, avšak drobným lidem venkovským
byl tento základ zvýšen zvýšením
daně domovní.
O nějaké úlevě drobným zemědělcům
nelze ani mluviti. Jim byla pozemková daň o pakatel
snížena. Bude to snížení krejcarové,
avšak sta a tisíce bude činiti toto snížení
u statkářů a velkostatkářů.
Za ty bude to musiti zaplatiti zase jen drobný lid venkovský
i městský jinými daněmi, hlavně
nepřímými. Snížením daňové
základny pro přirážky samosprávné
postiženi budou zase jen drobní lidé venkovští,
s jichž množstvím a poplatností zde vlastně
buržoasie kalkuluje. Co ušetří bohatí
na dani a přirážkách, to budou museti
chudí zaplatiti na vyšším nájemném
z obecních pozemků, na dražší elektrice,
na dražší vodě, všemožnými
dávkami, jako ze psů, z masa, z piva a limonád,
z nájemného atd. Už dnes zemský správní
výbor v Praze zcela proti zákonu vrací obcím
rozpočty, nechtěje schváliti jejich přirážek,
dokud nezavedou tíživé spotřební
dávky na chudý lid. Pan vysoce vážený
kol. dr Viškovský ve své řeči,
kterou jsme s velikým zájmem poslouchali, shledává
správnost zpřísněného dozoru
na hospodářství samosprávy v tom,
že byl porušen v samosprávě princip, aby
rozhodovali o vydáních samosprávných
ti, kdo je platí. Já pomíjím to, že
takto argumentovala před r. 1848 vrchnost proti nesvobodným
sedlákům: "My máme moc a my proto poroučíme".
Sedláci právem tuto ideologii potírali a
výsledkem jejich odporu bylo osvobození z vrchnostenského
poddanství. Nenáleží zrovna nedávno
osvobozenému selskému stavu z poddanství
feudálního, obraceti karabáč vůči
čtvrtému stavu, dělnické třídě,
neboť historie se opakuje a je spravedlivá.
O vysokých přirážkách, které
vznikají domněle z nehospodářství
socialistických správ, chci uvésti jen dva
doklady z obvodu samosprávného okresu kolínského.
Máme tam dvě typicky agrární obce,
které nepoznaly dobrodiní socialistických
správ. Jsou to Lošany, kde je sídlo gen. štábu
strany agrární, a jsou domovem našeho státního
tajemníka ministerstva zemědělství
dr Pazderky a předsedy Ústřední jednoty
řepařů pana Mašína. Jde tedy
patrně o lidi v obecní správě, kteří
tomu rozumějí. Tam nestaví školu přes
všechny rozkazy školních úřadů.
Podívejte se, jaký přes to je vývoj
samosprávných přirážek v této
obci! R. 1914 měla tato obec všech přirážek,
obecních i školních, 51%, r. 1919 54%, r. 1920
136%, r. 1921 200%, r. 1922 310%, r. 1923 250%, r. 1924 200%,
r. 1925 295%, r. 1926 245% a na r. 1927 340% z 51%. (Posl.
Tomášek: To jsou socialisti?) Nikoli, to jsou
pánové z vládní většiny,
ze strany pana min. předsedy.
Typicky agrární obec Ohaře, taktéž
nepoznala toho škodlivého hospodářství
socialistického. Tam měli v roce 1914 všech
přirážek 270%, r. 1918 185%, r. 1919 301%,
r. 1920 360%, r. 1921 879% (Slyšte!), r. 1922 827%,
r. 1925 592%, r. 1926 994% a r. 1927 905% - a nestavěli
žádnou školu, žádnou silnici, to
jest jejich normální hospodaření.
Je tam starostou agrárník, socialisté jsou
tam v mizivé menšině, nemají ani jednoho
zástupce v obecní správě, a přece
tento výsledek! Což nenahlížíte,
že to spočívá v tom, že jste nepřipustili
po převratu, aby zvýšená daň
pozemková byla také základem samosprávných
přirážek? Což neřeknete svým
lidem i veřejnosti, že stoupnutí přirážek,
zejména v zemědělských obcích,
musí resultovati z toho, že tam jako základ
přirážkový je předválečná
pozemková daň a že těch 200%. přirážek
k dani pozemkové, které platíme, nejsou základem
pro přirážky samosprávné? Z toho
to plyne, z uměle zmenšeného daňového
základu, nikoli z nehospodářství socialistických
správ. 10% výnosu obecní přirážky
k dani pozemkové a celý příspěvek
1 1/2%, placený
zemědělci většími poplyne, jak
jsem již uvedl, do zvláštních fondů,
které se zřídí při zemědělských
radách, na Podkarpatské Rusi při referátu
ministerstva zemědělství, a z nich budou
vraceny daně a udíleny zvláštní
příspěvky zemědělcům
živelními pohromami postiženým i nepostiženým.
Prý to má býti jakýsi základ
budoucího veřejnoprávního pojištění
zemědělství proti škodám ze živelních
pohrom. To by bylo jistě velmi originelní pojištění,
pojištění placené státem, v němž
však budou rozhodovati jen nečetní lidé
vládnoucí politické strany, ani ne lidé
z celé vládní většiny. (Výkřiky.)
Prosím, korupci jsou tu otevřeny dveře
dokořán. Něco takového mimo známý
hnojivový fond jsme tu ještě neměli.
To není nic jiného nežli hnojivový fond
v definitivním vydání, jen s tím rozdílem,
že tehdy do něho platili majitelé pozemků
zvláštní přirážkou, nyní
jej bude dotovati stát slevou ze své daně.(Posl.
dr Viškovský: A nezaměstnanecké podpory?)
My je vyměníme za podpory, které dostávají
vaši zaměstnaní. Spočteme to a ať
to ministerstvo soc. péče s ministerstvem zemědělství
prohodí. Jsem jist, že nezaměstnaní
by na tom vydělali.
Nyní pozor: s tím rozdílem, že nyní
bude tento fond dotovati stát slevou ze své daně.
Tak pěkně si to ještě nikdo v republice
nedovedl zaříditi, jako důmyslní agrárníci.
Zemědělské rady budou však navrhovati
také členy daňových komisí.
Touto výsadou jsou nadány jen zemědělské
rady a obchodní a živnostenské komory. Kdo
to jsou zemědělské rady, že se jim dává
pravomoc rozhodovati nad miliony příjmů státních
a obecních a právo dosazovati členy daňových
komisí? Jsou to instituce tak vážné,
opírající se o důvěru veřejnosti
nebo aspoň většiny zemědělců
a zaručující potřebnou nestrannost?
Zemědělská rada v Čechách byla
volena r. 1911, zemědělská rada v Brně
r. 1912; na Slovensku a ve Slezsku máme zemědělské
rady z dob po převratu v naprosto nevyhovující
organisaci a složení. Zejména zemědělské
rady v Čechách a na Moravě jsou anachronismem,
který záhadným způsobem přečkal
státní převrat a udržel se i v nových
poměrech, ač o jeho nemožnosti není
pochyby ani na místech takových, jako je ministerstvo
zemědělství. Samo ministerstvo zemědělství
konstatovalo ve svém návrhu zákona o zemědělských
společenstvech a zemědělských komorách,
že zemědělské rady představují
a zastupují jen nepatrný zlomek všech příslušníků
stavu zemědělského, a že musí
býti proto reformovány. Místo toho však
tato vláda vypsala volby do zemědělských
rad a touto berní reformou přikazuje jim veliké
finanční úkoly, pro něž právě
tyto korporace mají nejméně způsobilosti.
Při volbách těchto politické úřady
přikazují volební právo i takovým
spolkům, které se zemědělstvím
nemají pranic společného, jako jsou nacionálně-obranné
spolky české i německé, nebo udělují
volební právo i politickým organisacím
strany agrární, jako jsou organisace dorostu republikánské
strany. Ovšem našim organisacím mládeže
a ani již organisacím mládeže strany lidové
tuto blahovůli neprokazují. Pro naši vlasteneckou
buržoasii je příznačné, že
velké finanční úkoly dává
zemědělským radám, na jejichž
správu budou míti značný vliv i takové
organisace, jako je "Bund der Deutschen in Böhmen".
Proti nám, demokracii a malým zemědělcům,
je každý prostředek dobrý Dosud - a
bude tak zajisté po celou dobu trvání tohoto
vládního režimu - jsou zemědělské
rady zákoutím statkářské a
velkostatkářské reakce, kam drobní
zemědělci nemají přístupu,
jsou to typické organisace agrární buržoasie,
sobecké, stranické, nepřístupné
sociálnímu cítění a pochopení
pro drobného člověka. A do rukou těchto
korporací, v čele jichž na př. v Čechách
dosud stojí býv. kníže Schwarzenberg,
mají obce odváděti 10% výnosu přirážky
k dani pozemkové a sem má také plynouti příspěvek
1·5%. Páni z jedné kapsy něco vezmou,
aby to do druhé své kapsy dali, a při tom
budou mluviti o tom, že platí daně a dělníci
že daní platiti nechtějí. Budou říkati,
že slevili na dani drobným zemědělcům
a sobě že naměřili daní větších
a zatím je to tak, že seberou zpět nejen co
tam sami dali, nýbrž i to, co tam zaplatili drobní
zemědělci v obecních přirážkách.
Řekl jsem, že zemědělské rady
mají býti nadány právem navrhovati
členy daňových komisí. Jakým
právem, je nám záhadou. Sbory, které
po právu dávno měly likvidovati, sbory, které
prosluly svým stranictvím a sobeckým hlediskem
při svém rozhodování, mají
míti nyní výsadu obsazovati daňové
komise, kde objektivnost a nestrannost je prvním příkazem.
Mají se tedy drobní poplatníci venkovští
nač těšiti.
Slyšeli jsme zde nenávistná slova vůči
chudým lidem, hlavně dělnictvu, pronášená
těmi, kdož před tváří
národa obírají druhé o jejich právo
a zavádějí pro sebe výsady, že
dělníci nechtějí platiti daní,
že špatně hospodařili v samosprávě
a pod. Tak zde mluví mladá buržoasie tohoto
státu, dravá, nenasytná, bezohledná,
která dočasně opanovala stát. Ani
se již nenamáhá maskovati své činy
frázemi vlasteneckými, demokratickými, či
sociálními. Stojí tu a brutálně
žádá si pro sebe výsad a od druhých
žádá, aby přijali porobu.
Za nedlouho budeme psáti r. 1928. Toho roku bude tomu teprve
70 let, kdy sedlák byl osvobozen z feudálního
poddanství. Jeho pouta zlomilo ono veliké duchovní
hnutí, z něhož vzešel i socialismus; a
zajisté socialistické hnutí zasloužilo
se o svobodu i našeho sedláka. Jsou ještě
lidé, kteří pamatují panské
lavice, na něž pokládali našeho sedláka,
i panské karabáče, kterými svištěli
po jeho zádech. Není již těchto lavic
pro sedláky a karabáčů pro jejich
záda. Spravedlnost zvítězila i zde a osvobodila
poddaný selský lid.
Z tohoto selského stavu, z moderního kapitalistického
života vyrůstá naše agrární
buržoasie. Zapomněla na osud svých otců
a sama chystá lavice a karabáč na jiný
stav, na dělný lid. Dobyla pro sebe svobody, nechce
jí však znáti pro jiné. Dříve
poslouchala, nyní chce panovat. Marně se namáhá.
Probuzení chudého lidu, příslušníků
třídy pracujících v městech
i na venkově, a dosažení spravedlivé
a jemu náležející moci a vlivu ve státě
jest jen otázkou času.
V tento den skončí také definitivně
vláda této buržoasie a bude konec jejím
výsadám. (Výborně! - Potlesk
čsl. soc. demokratických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této skupině sloučené rozpravy
podrobné není již nikdo ke slovu přihlášen,
je tedy skončena rozprava o této skupině
a tudíž i celá sloučená rozprava
o všech třech osnovách dnešního
pořadu tisky 1000, 1007 a 1002.
Přerušuji projednávání pořadu
a přistoupím k ukončení schůze.
Dříve ještě učiním některá
presidiální sdělení.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. Zochovi, A. Chalupovi, Tayerlemu,
vesměs pro neodkladné záležitosti; na
tento týden dodatečně posl. Kurťakovi
z rodinných důvodů.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé
interpelace. Prosím o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
936. Naléhavá interpelace posl. Kreibicha a
soudr. ministru železnic o zvýšení cen
režijních lístků a o slevě dopravného
pro roury z Chomutova do Polska ve spojitosti s bojem mezinárodního
syndikátu rouroven s rourovnami polskými.
938. Naléhavá interpelace posl. Knirsche a
druhů vládě o zrušení zákona
na ochranu republiky a o nakládání se Sudetskoněmeckým
vlasteneckým svazem.
945. Naléhavá interpelace posl. Špatného,
Davida, Bergmanna a druhů ministru nár. obrany o
sebevraždě vojína Josefa Nováka v Terezíně.
947. Naléhavá interpelace posl. Krebse, dr
Wollschacka, inž. Junga a druhů vládě,
aby co nejrychleji byly upraveny požitky státních
pensistů.
949. Naléhavá interpelace posl. Buriana,
Jurana a soudr. ministru vnitra o konfiskaci zprávy o procesu
před divisním soudem v Brně v časopise
"Rovnost" v Brně.
601. Naléhavá interpelace posl. Zápotockého,
Jílka a soudr. vládě o událostech
v Hrušovanech a v Božicích na Moravě.
Místopředseda inž Dostálek: Zápis
o 76. schůzi byl ve sněmovní kanceláři
po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti
němu podány písemné námitky,
jest schválen podle §u 73 jedn. řádu
a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý dne 10. května
1927 o 9 1/2 hod. dopol.
s
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 706) zákona o přímých
daních (tisk 1000).
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 705) zákona o nové úpravě
finančního hospodářství svazků
územní samosprávy (tisk 1007).
3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 559) zákona o stabilisačních
bilancích (tisk 1002).
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.