Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Buday, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Dubický.
215 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Engliš,
dr Gažík, Najman, dr Peroutka,
Šrámek, dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 79. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi
p. posl. Tayerlemu pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvili se pp. posl. Geršl, dr Dérer,
Fedor.
Došly odpovědi na dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Odpovědi:
min. vnitra a spravedlnosti na dotaz posl. Fedora o nepoukázaných
sirotských peniazoch Anny Szent-Imresovej, obyvateľky
vo Veľ. Zálužiciach (č. D 429-II);
min. financí na dotaz posl. Bergmanna o soustavném
poškozování Karla Kalaše, celního
asistenta v Dubovince (Kiralyháza) (č. D 458-II),
min. vnitra na dotaz:
posl. Vološina a druhů o nepořádném
úřadování u veř. notářského
úřadu v Užhorodě (č. D 525-II),
posl. dr Korlátha o plánovanom zrušení
sídla okresu vo Veľkom Sevljuši (č. D
582-II),
posl. inž. Kalliny, že karlovarské polic. komisařství
neodeslalo odvolání policejního inspektora
ve výslužbě Alfreda Müllera v Karlových
Varech (č. D 605-II);
vlády na dotaz:
posl. Fedora v záležitosti býv. hospodárskeho
inšpektora vo Vysokom, Vincenta Eiselta, teraz obyvateľa
v Helmeci (č. D 572-II),
posl. dr Korlátha o prídele pôdy v Nižnom
Koropci (Podkarpatská Rus) (č. D 583-II),
posl. Janovského a druhů o křiklavém
způsobu provádění pozemkové
reformy ve Křtomili u Holešova na Moravě (č.
D 655-II);
min. veř. prací a financí na dotaz posl.
Rýpara, Špačka a druhů o zřízení
spojovacích silnic mezi Valašskem a Slovenskem (č.
D 613-II);
min. nár. obrany na dotaz posl. Bečku a súdr.
o poskytnutí odškodného za zabranie továrne
k vojenským účelom ešte roku 1919 vo
Zvolene (č. D 631-II);
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Krebse, že
se telegramy doručují příliš
pozdě (č. D 589-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání dnešního pořadu,
na němž jest jako 1. odstavec:
1. Zpráva rozpočtového výboru o
vládním návrhu (tisk 705) zákona o
nové úpravě finančního hospodářství
svazků územní samosprávy (tisk 1007).
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl.
Adámek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Adámek: Dámy a pánové!
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Vláda naše předložila Národnímu
shromáždění loni v listopadu trilogii
návrhů finančních zákonů,
zvoucích se dohromady daňová reforma. Připadl
mi úkol referovati o jednom z těchto zákonů,
o nové úpravě finančního hospodaření
svazků územní samosprávy. Dříve
než budu referovati o zákonu samém, dovolím
si pro veřejnost konstatovati, že není v našich
mladých dějinách parlamentních příkladu,
aby tak svědomitě, houževnatě a vytrvale
bylo pracováno na jednom zákonu, jako se stalo s
trilogií zákonů o daňové reformě.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Již dříve než v rozpočtovém
výboru bylo referováno o návrhu zákona,
předcházely porady vnitřní a pak následovaly
porady další. Poradami vnitřními nazývám
ty, které se konaly toliko mezi poslanci a senátory
stran, většinu v našem státě tvořících.
Již v prosinci bylo v rozpočtovém výboru
započato s jednáním o zákonech daňovou
reformu tvořících a 12. ledna byla debata
rozvinuta.
Včera 3. května byly práce ve výboru
rozpočtovém skončeny. Důkladná
práce vysilující a vyčerpávající
všechny zúčastněné zrcadlí
se nejen v počtu schůzí výboru, v
délce jich trvání, v počtu hodin a
počtu řečníků, nýbrž
i v počtu návrhů pozměňovacích.
Jestliže podaly strany většinové 24 pozměňovací
návrhy, jestliže z původního návrhu
o 22 paragrafech má se státi zákon o 30 paragrafech,
jest jasně dokázáno, že se zákon
propracoval pečlivě a svědomitě jak
se stran vládních i příslušných
referentů ministerských, tak i celého výboru
rozpočtového. Strany oposiční podaly
během jednání o zákonu pozměňovacích
návrhů celkem asi 130. Konstatuji, že největší
procento pozměňovacích návrhů
podali páni ze strany soc. demokratické a že
některé jejich návrhy byly shodny s návrhy
většinových stran. Konstatuji dále -
poněvadž pánové na levici zasahují
a budou zasahovati do jednání - že z těchto
klubů nedošel mne ani jeden pozměňovací
návrh při debatě v rozpočtovém
výboru. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Mám-li shrnouti úsudek o pracích těch,
kteří pracovali a spolupracovali, musím připomenouti,
že všichni pracovníci i spolupracovníci
zákon, o němž referuji, posuzovali s dvojího
hlediska: s hlediska státu a poplatníků.
Nikdo nemůže míti hledisko jiné. Podle
našeho ústavního zákona tvoříme
všichni náš stát a na to nesmí
býti nikdy zapomínáno. Plným právem
mohl p. ministr financí po ukončení prací
ve výboru říci, že daňová
reforma bude mezníkem v naší finanční
správě. V důsledku toho také zákon,
o němž zprávu podávám, bude mezníkem
v hospodaření a hospodárnosti obcí.
Není každý hospodář takový,
aby byl hoden jména hospodáře, a není
každý činovník v autonomii takový,
aby se musil domnívati, že zákonem předloženým
samosprávu omezujeme. Naše samospráva, jmenovitě
česká, dodala během těch více
než 60 let muže přímo dokonalé
veřejnému životu a měli jsme řady
autonomních pracovníků, kteří
si byli vědomi své odpovědnosti a svého
postavení.
V samosprávných svazcích má poplatnictvo
nejlépe a nejblíže možnost posuzovati
systém hospodaření svými penězi.
Musí býti snahou zákonodárce i politika
zainteresovati poplatníka co nejvíce. Kdo nemá
zájem o samosprávu obce a okresu, chybuje velice.
Samospráva, jmenovitě v české zemi,
byla něco jedinečného a nemůžeme
její hospodaření pouštěti se
zřetele.
Zpráva o nové úpravě finančního
hospodaření svazků územní samosprávy
nekryje se s původním návrhem vládním
plně. Zákon výborem předložený
je nejen o 8 paragrafů rozšířen, nýbrž
toliko 5 paragrafů z původního návrhu
zůstalo nezměněno. Mnohé věci
byly přepracovány, mnohé doplněny.
Jsem povinen jako zpravodaj vysvětliti, proč se
tak stalo a proč mnohé bylo měněno.
Učiním tak podle postupu, jak v zákoně
je proveden.
V §u 1 navrhovaného a mnou doporučovaného
zákona jest stanovena hlavní zásada, že
přirážky k daním.... (Posl. Muna:
Ve výboru jste spal!) Pane kol. Muno, já
jsem vůbec nespal, jestli jste spal vy, pak je to něco
jiného. (Posl. Mikulíček: Spal jste! Když
Meissner rozbíral předlohu právnicky, tak
jste chruněl!) Na slivovici jsem při tom nechodil.
Hlavní zásadou tedy jest, že přirážky
k daním: pozemkové, domovní, všeobecné
dani výdělkové, zvláštní
dani výdělkové bez rentabilitní a
likvidační přirážky, k dani rentové
a vyššího služného, jsou limitovány
nejvyšší sazbou do celkové výše
470% potažmo 610%. Obcím má býti dovoleno
vybírati 200% případně 300% přirážek,
okresům 110 až 150%, zemím 160%.
Namítá se s mnoha stran, že samosprávné
svazky s touto sazbou nevystačí a že nastane
krise v komunách malých a jmenovitě velkých.
Stavím se na stanovisko, že krise, bude-li, bude citelnější
u obcí malých, neboť tam nebude tak snadno
uplatniti a provésti ustanovení zákona ze
dne 12. srpna 1921 t. zv. finanční novely, podle
níž mohou a mají býti zavedeny různé
dávky, jejichž výnosem má býti
hrazeno vydání obce, přirážkami
nekryté.
Ustanovení meze, nad níž nesmí jíti
obecní přirážky, narazila tu i tam na
odpor a neporozumění, ale má-li berní
reforma dojíti vytčeného cíle, to
jest snížiti daňová břemena -
a to nesporně se zákonem o přímých
daních děje - jest nezbytně třeba,
aby byly zákonem upraveny i samosprávné přirážky,
které státní daň zmnohonásobňují.
Systém přirážkový jest velmi
pohodlný způsob úhrady schodku rozpočtového,
není však spravedlivý vzhledem k tomu, že
dnešní doba klade na finanční správu
obcí, okresů i země požadavky vyvěrající
z potřeb těch vrstev, které daním,
přirážkami autonomními zatíženým,
nepodléhají buď vůbec anebo nepatrně.
Nestejnoměrnosti, disparitu musíme odstraňovat
nejen v životě politickém a sociálním,
ale i hospodářském.
V důvodové zprávě původního
návrhu nalézá se statistika, podle níž
si můžeme učiniti obrázek o zatížení
poplatnictva autonomními přirážkami.
Zatížení není, nebylo a nebude jednotné
ve všech obcích. Jsou obce, které mají
kmenový majetek, jehož výnos jest schopný
mnohá vydání obcí hraditi, jsou však
obce majetek postrádající. Nelze tudíž
čekati, že všechny obce budou míti přirážky
200%, eventuelně 300%. Ano, máme obce, které
nemají obecních přirážek - jest
jich v Čechách několik - a tudíž
budeme míti obce, které budou platiti pouze 10%
přirážku k pozemkové dani podle §u
108 zákona o přímých daních
do fondů zřízených u zemědělských
rad, použivatelných na podpory při živelních
pohromách. Kéž bychom měli takových
obcí co nejvíce! (Výkřiky posl.
Chlouby.)
Podle důvodové zprávy vládního
návrhu můžeme sledovati statistiku přirážkového
zatížení pouze za léta 1922 až
1924. Škoda, že není hotova statistika za léta
další, 1925 až 1926. Obávám se,
že počet obcí s vysokým přirážkovým
břemenem neklesl, nýbrž že při
poklesu výnosu daně výdělkové
spíše stoupl, neboť výdaje byly dále
měrou neztenčenou povolovány, ale základna
příjmová klesala.
Jest také litovati, že nepohotovostí některých
autonomních svazků zaviněna je nedostatečnost
statistiky o výdajích autonomních svazků.
Nestačí jen znáti výdaj co do výše
a jeho účin na poplatníky, zrcadlící
se v procentu přirážek, nýbrž i
účel vydání a druh vydání.
Máme sice předpisy o sestavování rozpočtů
obecních, ale tyto předpisy samy o sobě nejsou
dostatečné k úplnému sestavení
statistiky výdajů, nejsou-li rozpočty přes
znění zákona novely k obecnímu zřízení
- včas hotovy a předloženy ke schválení
úřadům vyšším.
Statistika ta byla by velmi vděčným objektem
ke studiu výdajů obecních a ku projednávání
zákona o finančním hospodaření
samosprávných svazků pomůckou nejlepší.
Dnes nelze říci, kolika procenty zatíženy
jsou obce účelovými výdaji a kolika
procenty výdaji omezení schopnými. Proto
také není možno říci paušálně,
že bude autonomie omezena. Omezena bude pouze pravomoc některých
osob, které žily v domněnce, že na nich
spočívá obec nebo okres. (Tak jest!)
Daňová základna u daně pozemkové
podle zákona o přímých daních,
§ 103, bude velmi podstatně rozšířena.
Tím také stoupne základna, k níž
přirážky budou vybírány. U půdy
zemědělské je to celá 1/3,
o niž je sazba daně pozemkové, přirážkám
podléhající, zvýšena, a tudíž
dosavadních 300% obecních přirážek
k dani pozemkové vybíraných vyrovnáno
bude podle předloženého zákona 200%.
Základna daně pozemkové u lesů zvýšena
bude více, tudíž i sazba pro vybírání
přirážek autonomních.
Kromě přirážek k dani činžovní
jsou přirážky ke všem daním přirážkám
podléhajícím jednotné. Jinak diferencování,
jak bylo dosud, není přípustné. Výjimka
u činžovní daně připuštěna
byla vzhledem na zákon o ochraně nájemníků,
s jehož platností se počítá do
konce r. 1931.
Tvoří-li několik osad jednu politickou obec
a osady mají samostatné katastry a hospodaří-li
samostatně, není nutno pro celou politickou obec
míti jednotnou přirážkovou sazbu.
Obce, které nevystačí s limitem přirážek,
zavedou všecky dávky - dávky jsou sice ve finanční
novele z 12. srpna 1921 jmenovány, ale mohou býti
i jiné dávky v obci zavedeny - rozpočet přesto
do rovnováhy nepřivedou, zažádají
o výpomoc z fondu, spravovaného zemí. Kolik
tento fond bude činiti, nelze určiti. Do fondu vyrovnacího
budou plynouti jednak 11/2% daně
pozemkové podle zákona o daních přímých.
§ 105, část přirážek obecních
k všeobecné dani výdělkové vybíraných
a daň domovní kromě výjimky §u
9 tohoto zákona. Do fondu dále přispěje
stát 160 mil. Kč z výnosu daně obratové.
Příspěvek tento je již navrhovaným
zákonem rozdělen pro jednotlivé země.
Že obec žádající příděl
z fondu musí splniti určité podmínky,
je nesporné. Podle §u 9 projednávaného
zákona připadne obcím majícím
nad 150% přirážek obecních veškerá
daň domovní v obci vybraná. Poněvadž
sazba daně domovní byla zvýšena podle
zákona o přímých daních, je
tento příděl daně pro obce spojen
s dobrým finančním efektem. Zato nedostanou
obce příděl vybrané daně obratové.
Vyňata je toliko Praha, která příděl
obdrží. Jelikož se upravuje v Čechách
rozpočet obecní podle způsobu moravského,
zařazuje se školní rozpočet do rozpočtu
obecního, jsou i školní přirážky
počítány jako obecní.
Změny v §u 1 provedené jsou v důvodové
zprávě vysvětleny, rovněž tak
změny jiné. Nezbývá mi, než doplniti
některé důvody k některým paragrafům.
Navrhovaný odst. 3 musil býti škrtnut v důsledku
definitivní úpravy daně pozemkové,
což možno označovati za veliký úspěch.
Znění odst. 5 jest jasné: zásada omeziti
výši přirážek není a nebude
opuštěna. Stát vzhledem k tomu, že od
převratu financoval země při vyplácení
zvýšeného služného učitelů,
zadržuje si podle předloženého zákona
30% zemských přirážek ke krytí
záloh v oné formě vyplacených. Veliký
odpor vyvíjeli někteří činitelé
proti tomu, aby obcím bylo diktováno vybírati
dávky, když nestačí obec s limitem přirážek.
Toto ustanovení není nové, nýbrž
je v podstatě vzato z finanční novely z r.
1921. Není vyloučena možnost toho, že
v obci používá výhody - nemluvě
o právech - ten, kdo jí ničím nepřispívá,
ale vydání jí působí, ač
jeho poměry majetkové snesou nějakou dávku
ve prospěch obecní pokladny.
Tíživost tohoto ustanovení bude lehkou těm,
kteří poctivě s obecním majetkem a
občanstvem smýšlejí a hospodaří.
Má-li býti účelně šetřeno
a rozumně hospodařeno, musí býti na
hospodaření obce zainteresováni nejen ti,
kteří platí přirážky k
daním výnosovým, ale i jiní občané.
Kdo má více povinností, má také
více zájmu.
Neuznávám za nutno vykládati znění
§u 4. Jest samozřejmý. Už v tom, co jsem
v předminulé větě řekl, spočívá
odůvodnění: právo spojiti s povinností
a neodlučovati od sebe. Jako referent nechci uváděti
doklady o tom, jak obce a poplatnictvo jsou zatíženi
mnohde tím, že právo bylo dáno někomu
jinému, než kdo má povinnosti. I v tomto paragrafu
je patrno, že rozpočtový výbor byl si
vědom důležitosti samosprávy a jí
také vyhradil právo rozhodování o
rozpočtech školních. Občanstvo dovede
si vážiti školy, dovede oceniti výchovu
dítek, ale nutno uvážiti hmotné poměry,
finanční schopnost občanů a pak rozhodovati
o stavbě nové školní budovy. Občanstvu
musí býti ponecháno právo brániti
se proti diktátu.
Obcím dává se možnost vybírati
k dani pozemkové přirážky samostatně.
Jsou mnozí v obecní autonomii pracující
toho názoru, že by měly míti obce právo
předpisovati i vybírati obecní přirážky
ke všem daním, jako to bývalo až do r.
1921. Stát bude za obce vybírati přirážky
sice úplně zdarma, avšak také obce jako
jednotky pro stát mnoho pracují, ale přesto
je tato otázka předmětem diskusí mezi
činiteli věc znajícími. Tam, kde by
k dani pozemkové nechtěli přirážku
předpisovati a vybírati, mohou se usnésti
v zastupitelstvu většinou kvalifikovanou a obstará
to za obec stát. Změna tato není pak odvolatelná.
Stát, přirážky pro obce a okresy vybírající,
rozděluje došlé platby a měsíčně
poukáže samosprávným svazkům,
co jim náleží.
Pro starosty obcí jako takové nalézá
se v zákoně ustanovení na pohled skoro hrozné,
ale ve skutečnosti pouze odstrašující.
Zákon o obecním zřízení zůstává
v platnosti. Zůstávají v platnosti dosavadní
ustanovení o trestech a pokutách na starosty se
vztahující. Pro případ, že by
některý starosta tento zákon nechtěl
respektovati a jím se říditi, je vložen
§ 8. Může býti trestán pokutou
podle uvážení okresního úřadu
až do 5000 Kč. Kdyby se ovšem stalo, že
obecní zastupitelstvo se nepodřídí
i proti vůli starosty, nemůže býti trestán
starosta a důsledek by musilo býti jeho odstoupení.
Za každým nařízením následovati
musí trestní sankce. Jinak by nebylo naděje,
že rozkaz bude splněn. Starostové, dbající
pořádku a cti, nemusejí míti obavy,
že by bylo ustanovení §u 8 něčím,
z čeho by měli míti hrůzu, ale musejí
respektovati jednak zákon, jednak úřad dohlédací.
Není také třeba míti obavy, že
by nemohl chudý člověk býti starostou.
To právo nikomu se nebéře, ale žádá
se hospodárnost a pořádek.
Zmínil jsem se již o tom, že obce, které
nevystačí ani s limitem přirážek,
zvýšeným nad 300%, a s dávkami, budou
míti možnost žádati výpomoc z fondu.
Skládá-li se však obec z několika samostatně
hospodařících osad, pak má nárok
na příděl jen ta osada, která přídělu
potřebuje a která splní podmínky,
stanovené při žádosti o příděl.
Podpory se nedostane tomu autonomnímu svazku, který
podmínky uložené nesplní.
Fondy podpůrné budou spravovány zemskými
výbory. Tyto musí předložiti vyúčtování
ministerstvu financí. Fondům zemským přidělovaná
dotace podle §u 2, část I zákona č.
334 z r. 1921 obnosem 7 mil. Kč zůstává
nedotčena.
Podle nového §u 15 dává se určité
právo poplatníkům, majícím
platiti nad polovici nákladů, podati odpor proti
předpisu požadované dávky určené
§em 25 zákona z 12. srpna 1921 o předmětech
přepychové dani podléhajících.
Další paragraf je následkem předchozího.
Dohodou sjednati zatížení poplatníků
ne sice početně, ale daňově silných,
zpravidla výnosovými daněmi méně
zatížených, jest věc velmi důležitá.
§ 19 dává tušiti, že nám bude
asi poskytnuta možnost brzo projednávati zákon
o jednotném typování všech rozpočtů,
ať svazků autonomních nebo rozpočtu
státního.
Nově vložené §§ 21 až 24 dovoluji
si odůvodniti tím, že zákon moravský
z r. 1914, č. 19, recipuje se v podstatě na celou
republiku s tím toliko rozdílem, že příspěvek
obce určuje se na 20%, kdežto na Moravě požadováno
bylo od obcí 33%. Zákon moravský se osvědčil.
Jde o to, aby starostové obcí a ti činitelé,
kteří dávají vysvědčení
nemajetnosti ošetřovancům anebo jich příbuzným,
rigorosně posuzovali, kdo má hraditi náklady
ošetřovací.
Pro hrazení nákladů za ošetřování
ve veřejných nemocnicích béřeme
v úvahu stát, zemi, obec. Všechny tyto tři
správní celky vydržujeme z daní a přirážek.
Stát přebírá hrazení 2,355.000
Kč za země za ubytování četnictva.
Je to sice na pohled paragraf do rámce hospodaření
samosprávných svazků nezapadající,
ale jelikož se zde zemím skýtá finanční
úleva, tedy sem náleží.
Náklady na ubytování četnictva v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku hradily se dosud podle cís.
nař. z r. 1851. Státní správa platila
na úhradu zemím 14 hal. za muže a den. Toto
nyní odpadá, jakož i odpadá příspěvek
státu 252 Kč za každou jednotlivou štábní
místnost.
Slovenské školství je zřízeno
na jiném podkladě než školství
v našich zemích, zvaných historických
nebo svatováclavských. Školy u nás jsou
udržovány obcemi, školní obvod tvořícími.
Na Slovensku jsou však školy církevní.
Tam náboženské obce udržují svoje
církevní školy z přirážek
ke všem daním výnosovým, ba i k dani
důchodové vybíraným, tedy z nucených
dávek, a jsou i náboženské menšiny,
vlastní školy nemající, povinny přispívati
na církevní školy 15%ní přirážkou.
Poněvadž nejsou na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi školy státní a nejsou vydržovány
z prostředků obecních, mohlo by se státi,
že takové obce, kde jsou církevní školy,
neměly by nároku žádati o příděl
z fondu utvořeného na podporu samosprávných
svazků finančně slabých, ačkoli
ve skutečnosti přirážky v obci vybírané
byly by daleko nad stanovený limit.
Konáme oproti Slovensku a Podkarpatské Rusi jen
svoji spravedlivou povinnost, když zmocňujeme §em
23 pana ministra, aby stanovil, jak tyto přirážky
na církevní školy placené do limitu
zařaditi.
V popřevratové horečce byly usneseny některé
věci, jichž provádění v praksi
se neosvědčilo. Je povinností poctivých
politiků starati se, aby byl zlepšen nynější
stav, tedy opraviti také to, co bylo třebas při
dobré vůli méně dobře uděláno.
I my v rozpočtovém výboru jsme se usnesli
na změně jednoho ustanovení, které
nebylo nejšťastnější, a vyhovujeme
přání mnohých žádostí,
aby místa s počtem 3 až 5 tisíc obyvatelů
nemusila míti zákonem požadovanou kvalifikovanou
sílu konceptní k vedení obecních záležitostí,
nýbrž aby tato povinnost nastala až při
počtu 10.000 obyvatel.
Žádáme, aby obce, města i okresy šetřily.
Musíme jim k tomu poskytnouti podmínky. Jsem jist,
že předpokládám správně,
domnívám-li se, že, až vejde předložený
zákon v platnost, ukáže se ještě
leccos dílem nedokonalým, změnu vyžadujícím.
Bude-li to v zájmu samosprávných těles
a ve prospěch občanstva a poplatnictva, nesmí
se odkládati s opravou a změnami.
Jenom v důsledku poměrů nynějších
bylo nutno do zákona vsunouti §§ 26 a 27. Jsou
ustanovením přechodným a proto se o nich
blíže nezmiňuji.
Změny v konečných paragrafech jsou nepatrné
a zase jen v důsledku námětů, v předních
paragrafech zákona mnou doporučovaného obsažených.
Zákon o nové úpravě finančního
hospodaření svazků územní samosprávy
je podstatnou součástí daňové
reformy, po níž jsme volali. Máme-li míti
dobro ze zákona o daních přímých,
musíme také hleděti šetřiti v
obcích i okresích.
Doporučuji slavné sněmovně, aby návrh
zákona tisk 1007 přijala tak, jak jsme jej ve výboru
rozpočtovém usnesli a jak je slavné sněmovně
ke schválení předložen. (Potlesk.)