Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
dr Buday, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
225 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Beneš,
dr Gažík, dr Mayr-Harting, Najman,
dr Nosek, dr Peroutka, dr Spina, Šrámek.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Koerner.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 74. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. dr Patejdlovi; na dnešní, případně
zítřejší schůzi posl. Kynclovi,
Hlinkovi, Trnobranskému, Eckertovi
- vesměs pro neodkladné záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností
posl. Malíka za posl. inž. Hrdinu.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců
čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna za posl.
dr Lukavského; klub poslanců komunistické
strany v Československu posl. Haruse za posl. Kreibicha.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen
Nationalpartei" vyslal do výboru rozpočtového
posl. Platzera za posl. Weissera; do výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu
a živností posl. Koczora za posl.
Szent-Iványho a posl. Tichiho za posl. Stenzla;
do výboru soc.-politického posl. Böhma
za posl. Hellera.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru ústavně-právního
posl. Pohla za posl. Hackenberga; do výboru rozpočtového
posl. Dietla za posl. Schustera.
Klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru soc.-politického
posl. Patzela za posl. Simma.
Předseda: Došlo sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Předseda senátu sdělil přípisem
ze dne 7. dubna 1927 k tisku 338 sen., že senát usnesl
se v 74. schůzi dne 7. dubna 1927, aby lhůta k projednání
usnesení posl. sněmovny o návrhu posl. Bečko
a soudr., aby vydán byl zákon, kterým se
mění a doplňuje všeobecný báňský
zákon ze dne 23. května 1854, č. 146 ř.
z., dosud platný na území Slovenska a Podkarpatské
Rusi, prodloužena byla o 3 měsíce.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy posl. Fedora ministru financií:
v pensijnej záležitosti vdovy Marie Wickovej, dozorkyně
št. tab. tov. v Smolníku (č. D 705-II),
o vyplatenia pohladávok, vyskýtnuvších
sa voči maď. král. pošt. sporitelni (č.
D 706-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
977. Zpráva zemědělského výboru
o vládním návrhu (tisk 222) zákona
o zatímní ochraně lesů.
978. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním nařízení (tisk 807)
ze dne 22. prosince 1926, č. 254 Sb. z. a n., kterým
se provádí zákon ze dne 3. dubna 1925, č.
53 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 16.
prosince 1926, č. 253 Sb. z. a n., o dávkách
za úřední úkony ve věcech správních.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 66. schůzi poslanecké sněmovny.
Iniciativní výbor ve schůzi konané
dne 7. dubna 1927 se usnesl přikázati k řádnému
projednání výborům rozpočtovému
a zemědělskému návrh:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
948. Návrh posl. Staňka, dr Dolanského, dr
Budaye, dr Lukavského, Mlčocha, Windirsche, dr Luschky,
Stenzla a spol. na pomoc krajům, v nichž dobytkářství
ohroženo jest nemocí zv. distomatosa.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost:
sedrie v Komárně ze dne 28. března 1927,
č. Tk VI 164/27-3, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 31. března
1927, č. 3495/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. Majora pro přečin podle §u 15,
č. 2 zákona na ochranu republiky (č. J 359-II),
okr. soudu v Roudnici n./L. ze dne 2. dubna 1927, č. T
146/27-2, za souhlas s trest. stíháním posl.
Cibulky pro přestupek podle §u 3, §u 19
zákona shromažďovacího ze dne 15 listopadu
1867, č. 135 ř. z. (č. J 360-II).
Předseda: Zápisy o 65. a 68. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Budeme pokračovati v rozpravě o odstavci prvém,
jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
státním závěrečném účtu
republiky Československé za rok 1924 (tisk 336)
spolu s účty státního melioračního
fondu, státního bytového fondu a dávky
z majetku (tisk 753).
Další dosud přihlášení řečníci
jsou: na straně "proti" pp. posl. Karpíšková,
Bečko, Bolen, Haken, Johanis;
na straně "pro" p. posl. G. Navrátil.
Dávám slovo prvému řečníku,
zapsanému na straně "proti", pí.
posl. Karpíškové.
Posl. Karpíšková: Slavná sněmovno,
paní a pánové! U příležitosti
projednávání státní účetní
závěrky jeví se naléhavá potřeba
promluviti s tohoto místa o hospodářských
poměrech dneška. To znamená v prvé řadě
žalovati na naprosté neporozumění, jež
projevovala minulá vláda úřednická
i dnešní vláda českoněmecké
buržoasie pro obživu a zaměstnanost pracujícího
lidu v našem státě. Působí přímo
paradoxně, že tato vláda, která chtěla
býti a svými činy dokázala, že
jest především vládou výrobců
a nezastavuje se před sebe výbojnějším
zatížením vrstev spotřebitelských,
právě nejvíce přispěla ku všeobecnému
poklesu zaměstnanosti. Zavedením agrárních
cel nejen že zmenšila možnost odbytu ve vnitrozemí,
nýbrž ztížila do značné
míry i odbyt průmyslových výrobků
do ciziny. Z hladových mezd a měsíčních
gáží není naprosto možno krýti
zdražené viktualie, ale není možno dokonce
již krýti potřebu obuvi, šatstva, slušného
bydlení a zařízení bytového,
kterážto okolnost zvyšuje celkovou odbytovou
krisi uvnitř našeho státu.
Zvýšená kupní síla sedláků,
od níž si pan dr Zadina velmi horlivý
referent o agrárních clech, sliboval, že bude
působiti k čilejšímu obratu, projevila
se zatím letos tak, že peněžní
ústavy byly koncem roku minulého a na počátku
roku letošního zavaleny vklady z vrstev selských
a tak ony dvě miliardy mrtvých peněz, jež
se nám nahromadily, jsou výmluvným dokladem
toho, že zvýšená kupní síla
selských vrstev nepřispěla naprosto ničím
ke zvýšení obratu a ke zlepšení
zaměstnanosti uvnitř našeho státu. Peníze
tyto leží ladem v době, kdy nejenom dělnictvo,
nýbrž také živnostníci a řemeslníci
úpěnlivě volají po práci.
Zemědělských cel dále nemůže
býti také použito jako účinných
kompensací, jak se nám tvrdilo. Všechny sliby
a iluse o této funkci zemědělských
cel rozplývají se v dým, jak o tom svědčí
značné potíže při sdělávání
smlouvy s Maďarskem, a jak o tom svědčí
na prostá nemožnost navázati bližší
a hojnější obchodní styky s Jugoslavií,
jíž sice platonicky vyznáváme lásku,
ale jejíž zemědělské produkty
v praksi soustavně odmítáme.
Že dnešní buržoasní vláda
zůstává úplně nečinna
tam, kde by měla zakročiti proti dravosti soukromokapitalistického
podnikání, o tom svědčí nejlépe
tragický případ sklářských
dělníků v našem Pojizeří.
Celé veřejnosti je zajisté známo,
že tyto vrstvy, které trpí skutečně
hroznou bídou, revoltovaly proti tomu, co se na Tanvaldsku
z vůle několika zpupných jednotlivců
kapitalistických děje. Dříve vyráběné
zboží, které skýtalo možnost výdělku
a bylo daleko lepší, jak o tom svědčí
pouhý pohled laika (ukazuje některé výrobky
průmyslu sklářského), a za kteréžto
zboží by bylo možno stržiti v cizině
o plných 30% více, se již nevyrábí
a nahrazuje se výrobou zboží smirkového,
daleko horšího, které nám v cizině
plodí ostudu, které nás zbavuje odbytišť,
které však vynáší mnohem více
do kapes jednotlivých podnikatelů, než výroba
zboží starého.
O zpupnosti podnikatelů tanvaldských svědčí
výrok jednoho z nich, pana Sitte, který se vyjádřil,
že on bude smirkové zboží vyráběti
a vyvážeti, i kdyby celý ten kraj šel
vstříc smrti hladem.
Slavná sněmovno, zajisté, že tyto výroky
jsou způsobilé, aby probudily co nejostřejší
protest mezi dělnictvem, které se stává
takto obětí kapitalistického systému,
proti němuž dnešní vláda netroufá
si podniknouti naprosto nic. Kdo z pánů poslanců
a veřejných činitelů měl možnost
někdy v těchto krajích pobýti a sledovati
v posledních letech bídu těchto rodin, bídu
především žen a dětí, které
již v útlém mládí jsou nuceny
pomáhati rodičům, ten zajisté chápe,
že jim nezbylo nic jiného, než se zoufale brániti
v takovém případě, kde jedině
proto, že se chce zde docíliti zisku neoprávněného,
zisku nabytého slzami a hladem dělníků,
se tato výroba trpí.
Vážení pánové a dámy!
Dávno už máme v projektu uskutečniti
zákon o nekalé soutěži. V tomto zákoně
by mohlo a mělo býti jasně řečeno,
že takovýto způsob výroby poškozující
dobrou pověst českých výrobků
na zahraničním trhu, ničící
existence celého odvětví průmyslového
dělnictva, musí býti znemožněn
a zakázán, abychom se vyhnuli vyhladovění
a katastrofálnímu neštěstí celých
krajů. Místo toho však se nestalo dosud nic,
přesto, že československý konsulát
v Bombaji se vyslovil, že, kdyby zákaz zboží
smirkového byl vydán a kdybychom se vrátili
k výrobě zboží starého, lepšího,
dokonalejšího, dostali bychom za toto zboží
v cizině o 30% více.
Vážení pánové a paní!
My se právem tážeme, co je to za vládu,
která na zoufalství a hlad dělníků
odpovídá vojskem, četníky a výjimečným
stavem, a právem, myslím, činíme odpovědnými
za tuto činnost pana ministra dr Spinu a pana ministra
dr Peroutku.
A já bych šla dále. Uvádím, že
dalším neklamným důkazem, že dnešní
vláda je bezmocna a bezradná vůči
kapitalistickému diktátu, je troufalé počínání
cukrovarnického kartelu. Slavná sněmovno!
Zde stojíme také před diktátem, proti
němuž vláda neměla dosti sil, proti
němuž nebylo možno posílati ani četníky,
ani zavésti výjimečný stav. Pan ministr
dr Engliš se vymlouval, že máme nyní
volný obchod a proto prý není možno
zabrániti zvyšování cen cukru. Slavná
sněmovno, já konstatuji, že nemáme volného
obchodu, ale máme volné okrádání
konsumentů cukrovarnickým kartelem. (Souhlas
poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické.)
Sanace cukrovarnického průmyslu děje se jedině
a výhradně na účet konsumentstva.
Sanace tohoto průmyslu, který o sobě tvrdí,
že je v tak žalostných poměrech, že
už nemůže vypláceti těch 60% dividendy,
jako vyplácel, je zajisté hříšnou
sanací, uvážíme-li, že tuto sanaci
zaplatí především chudý lid.
Žádali jsme ve výboru zásobovacím,
na cukerních anketách a všude jsme vybízeli
strany dnešní vládní většiny,
pokud o sobě říkají, že zastupují
malý, drobný lid, zejména stranu lidovou,
aby se postavila s námi proti zvýšení
cen cukru, tím spíše, že ministr dr Engliš
se zaručil, že cukr nebude dražší
než o 20 haléřů. Ale toto slovo se nestalo
skutkem. Cukr je dnes zdražen o jednu korunu na jednom kg.
Když tedy pan dr Engliš se vymlouval, že
v důsledku volného obchodu nemůže zameziti
zvyšování cen, podala jsem v živnostensko-průmyslovém
výboru návrh, aby vláda zakročila
proti cukrovarnickému kartelu a omezila jeho kompetenci
kartelovým zákonem. Ale tu se ukázalo, že
ty strany, které mlčely k zdražení,
byly důsledné a odmítly hlasovati pro tento
můj návrh v živnostensko-průmyslovém
výboru. Byly to strana lidová, strana živnostenská
i ostatní strany dnešní vládní
většiny. Znepokojeným a zoufalým ženám
těchto stran, zejména strany lidové, které
se domáhaly slyšení, zastoupení a pomoci,
daly pěkné sliby, ale zdražovatelům
dala strana lidová volnou ruku. Slavná sněmovno,
tak byl spáchán hřích na dětech
a na nejchudším obyvatelstvu našeho státu.
Račte uvážiti, že s každou korunou,
jíž bude sanován cukrovarnický průmysl,
přibude nám uvnitř státu na podvýživě,
na rachitidě a tuberkulose dětí. To je hrozná
cena, to je strašlivá daň, k jejímuž
vybírání od nejchudších dali
souhlas i ti, kteří mluví o chudině
jako o předurčené pro nebesa, sami se však
proti ní zabezpečili zvýšením
kongruy na účet všeho poplatnictva státu.
Mám za to, že oni patrně nereflektují
na nebesa.
Slavná sněmovno! Dalším článkem
v řetězu protilidové a protikonsumentské
politiky této vlády je rušení orgánů
lichevních při ministerstvu zásobování.
P. ministr Černý v zásobovacím
výboru sám byl nucen přiznati, že lichva
s potravinami trvá a že především
je přímo trestuhodná lichva a porušování
potravin, pokud jde o mléko a o dodávky uhlí.
Slavná sněmovno, s uhlím se dělají
přímo skandální, přímo
odporné manipulace. My jsme žádali, aby všichni
ti, kdož se provinili, a byla to celá řada
firem jinak zvučného jména, byli jmenováni
veřejně, aby byli pranýřováni,
poněvadž vytáhnouti někomu z kapsy při
dovozu jednoho povozu uhlí 100 až 120 korun, to je
přece jen vyložené, čiré zlodějství.
Ale nenašli jsme pochopení. Strany, které dnes,
zdá se, zařadily do svého programu politického
a kulturního - v uvozovkách - také ochranu
lichvy a zlodějů, tyto strany se proti tomu po stavily.
To byla strana živnostenská a strana nár. demokratická.
Propouštění lichvářů z
kontroly a trestnosti je také ústupkem těmto
dvěma stranám.
Pan ministr Černý, když jsem jej upozornila,
že zrušováním kontrolních lichevních
orgánů bude dáno volné pole všem,
kteří okrádají dítě
o nejdůležitější potravinu, totiž
o mléko, odkázal nás k tomu, že prý
kontrolu mohou nyní prováděti obce samy.
Pánové, obce mají na sebe převzíti
zase nový značný úkol, zatím
co zvláštním zákonem se omezuje a béře
se jim možnost, aby si získali náležitých
přirážek. Co je v tom za důslednost,
jak je možno plniti nové zatěžující
úkoly, vyžadující finančního
nákladu, když jedním zákonem tato vláda
omezuje možnost stanoviti výši přirážek
a na druhé straně ukládá obcím
další nové úkoly.
Obce, kterým se podvazuje činnost, jistě
nebudou moci tento úkol plniti, a tak dojde k tomu, čeho
jsme se obávali a co předvídáme, že
totiž budeme zase bez jakékoliv kontroly, že
budeme vydáni všichni všanc lichvě a okrádání.
Slavná sněmovno! Dále o naprosto nedostatečném
chápání jednoho z nejbolestnějších
problémů sociálních, totiž nedostatku
bytů vůbec a zdravých bytů zvláště,
svědčí přijatý zákon
o podpoře stavebního ruchu, jímž tato
vláda dala najevo bezohlednost k potřebám
rodin, zejména rodin nově se tvořících.
K značně zvýšeným cenám
životních potřeb při nezaměstnanosti
nebo polozaměstnanosti dělnictva i soukromého
zaměstnanectva navaluje se tu ještě břemeno
enormně vysokých činží, k nimž
bez podpory stavebního ruchu se strany státu nezadržitelně
spějeme.
A je příznačné, že miliardy odepsané
na daních velikým poplatníkům, představující
několikráte vyšší podporu stavebního
ruchu se strany státu pro bohaté jednotlivce, nežli
byla ona poskytnutá chudým družstvům
a obcím, neznepokojují strany měšťácké
a nejsou předmětem útoků, k nímž
se, žel, v této sněmovně snížil
p. posl. Pekárek ve své kritice minulých
zákonů o podpoře stavebního ruchu,
kteréžto zákony vesměs nesly pečeť
hlubokého sociálního porozumění,
porozumění ovšem dřívějších
vlád ovlivňovaných socialisty, i když
jejich provádění dalo by se tu a tam leccos
vytýkati.
Slavná sněmovno! Kritisujíc nesociální,
protilidový nástup dnešní buržoasní
vlády jako zástupkyně dělnických
žen varuji před dalším zhoršováním
beztak bědné existence chudých rodin. Pánové
z vládní většiny, kdybyste chtěli
a měli schopnost se mnou nahlédnouti do domácnosti
nezaměstnaných dělníků, polozaměstnaných
horníků, kovodělníků, sklářů,
textiláků, jichž výplatní lístky,
jimiž můžeme kdykoliv posloužiti, ukazují
na 40, 80, nejvýše 120 Kč týdenního
platu a o jejichž mzdu se dělí zpravidla velmi
četná rodina, pochopili byste, že to není
stranická agitace, nýbrž svatý příkaz
lidskosti, který mi velí, abych tu protestovala
co nejdůrazněji proti zdražení potravin,
jehož jsme od druhé poloviny minulého roku
svědky a jež má katastrofální
následky na zdraví a duševní život
pracujících vrstev. (Tak jest!)
Chléb zhoršený v důsledku nařízení
vlády o semílání žita, tato základní
jednotka ve výživě nejchudších
vrstev, stoupl v ceně neodůvodněným
zvýšením ceny žita. Mouka, tuky, maso,
cukr, brambory a káva zaznamenávají takový
vzestup cen, že 5členná dělnická
rodina vydá při stejné spotřebě
o 25 až 30 Kč týdně více, než
vydala před rokem. (Slyšte!) Poněvadž
mzdy nebyly nikde zvýšeny a zaměstnanost snížena,
znamenají tyto na pohled nevysoké cifry úplnou
katastrofu v chudých rodinách, zaviňují
nemožnost ošacení, nedovolují správku
obuvi, nedovolují nákup prádla a znemožňují
vůbec jakýkoliv kulturní život.
Slavná sněmovno! Za tohoto stavu cítí
se dělník a příslušníci
jeho rodiny nikoli člověkem, nýbrž vyssávanou
hmotou. Zda s takto zdeptaným občanstvem lze tvořiti
základ kvetoucího státu, jest jistě
nejvýš pochybno. Jen síly odstředivé,
jen oprávněný vzdor může tu vyrůsti
namísto tvořivé spolupráce všech
se všemi.
A dále jako hnusná komedie musí se jeviti
všem uvědomělým pracujícím
ženám, jestliže za této hospodářské
situace a v poměrech sociálně krajně
neutěšených odpovídá pan ministr
zdravotnictví dr Tiso na naše volání
po lidštější úpravě potratových
paragrafů koženým výkladem o důležitosti
a mimořádné účelnosti lidského
semene, a vycházeje s tohoto klerikálně pokryteckého
hlediska, dospívá k názoru, že chudé
matky, nemohou-li roditi z hospodářských
a sociálních příčin, mají
zmenšovati svoji porodnost pohlavní zdrženlivostí,
ne aby požitek využily a pak škrtily život
v zárodku. To jsou vlastní slova pana ministra zdravotnictví,
katolického kněze, který se ve výboru
chlubil, že má větší legitimaci
mluviti o těchto otázkách, tak bolestně
se dotýkajících života chudých
žen a matek, nežli lékař a sociolog, neboť
on jest prý i zpovědníkem, který vyslýchá
intimní konfese žen.
Slavná sněmovno! Je ostudou demokratického
státu a demokratického národa, že dnes
je možno, aby klerikální ministr vyslovil své
veto proti návrhu právníků a mužů
vědy, jak to učinil pan dr Tiso svým
prohlášením, že ministerstvo zdravotnictví
nikdy nepřipustí, aby návrh komise pro revisi
trestního práva, v němž se připouští
možnost beztrestného přerušení
těhotenství, jestliže žena porodila již
3 děti, anebo pětkráte rodila vůbec,
se stal zákonem. Klerikální pokrytectví
má tu vítěziti nad vědou, má
býti políčkem v tvář sociologům
a všem kulturním lidem, poněvadž se temná
moc ještě temnějšího Říma,
těžíc z rozháranosti dělnického
tábora usadila - dočasně, věřím
- ve vládě.
Chudé ženy katolické, jež z náboženské
horlivosti volily strany klerikální, volily současně
nejen hmotnou bídu a zhoršení svých
sociálních poměrů, nýbrž
volily současně i potupu a cynický výsměch
svým skrytým bolestem z úst kněží
referentů a ministrů. (Výkřiky
poslanců čsl. strany lidové.) Odmítáme
co nejrozhodněji doporučení pohlavní
zdrženlivosti pro chudé matky, jež nám
pan ministr vlídně udělil, a adresujeme je
tam, kam se jedině svou problematickou cenou hodí:
do řad katolických kněží, jeptišek
a mnichů.
Slavná sněmovno! Strana, jejímž jménem
zde mluvím, prokázala jistě tolik smyslu
a činorodosti, že nemůže býti považována
za stranu pathologických kverulantů, a proto její
kritika, její výtky, ba obžaloby dnešního
vládního režimu, jsou celou veřejností
chápány jako vážné projevy a
správná diagnosa našeho chorého vládního
aparátu.
Čím dříve si dnešní vládní
většina uvědomí, že bez pracujícího
lidu a proti němu nelze v tomto státě vládnouti,
tím méně bude těžkých
škod v našem hospodářském a politickém
životě. A na adresu naši: Čím dříve
pak si dělnická třída a socialisté
v našem státě uvědomí, že
politické moci nutno využíti a nikoli nechati
ji odpočívati - tím méně bude
možností a troufalosti buržoasní vlády
proti pracujícím vrstvám a tím bezpečněji
vytvoříme podmínky pro ozdravění
poměrů v našem státě. (Potlesk
poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Bolen. Dávám
mu slovo.