Jest to zvláště jeden průmysl, který
po mnoho let trpí strašnou krisí, a to průmysl
sklářský. Není to první krise,
jež se dotkla sklářského průmyslu.
Ke konci let osmdesátých a na počátku
devadesátých měli jsme poměry podobné
dnešním. Bylo tehdy málo práce, foukači
perel byli skorem bez zaměstnání, a když
slyšeli, že velký podnik, firma Breit v Lučanech
nad Nisou, zavádí stroje k výrobě
perel, upadli dělníci ještě do většího
rozčilení, poněvadž měli za to,
že se jim nyní odnímá ještě
poslední možnost práce. A tu došlo k podobným
událostem, jichž jsme se nyní dožili v
Jablonci nad Nisou. V letech 1889 a 1890, když se udály
podobné výjevy, které se dějí
vždy tam, kde dělníci pozorují, že
se nikdo nestará o jejich osud, byly zřízeny
nouzové výbory. Úřady se ujaly průmyslu,
aby jej znovu pozdvihly. Ale co se děje nyní? Již
dnes jeden z pánů řečníků
ukázal, že nedávno byla uspořádána
velká dělnická demonstrace v Jizerských
horách. Zdá se však, že si nikdo vůbec
nevšiml této demonstrace, tohoto nástupu dělníků,
aby upozornili vládu a úřady na nouzi v Jizerských
horách. Nikdo nezasáhl, aby vyjednával, a
žádný úřad se nepřihlásil,
že sklářský průmysl vyvede z
nouze. Tu zmocnilo se lidí zoufalství, a jen to
jest příčinou událostí v okresu
jablonecko-tanvaldském.
Avšak ani to nepohnulo veřejnými úřady
a vládou, aby něco učinily pro sklářský
průmysl. Když dělníci viděli,
že se i nyní nikdo o ně nestará, došlo
k politováníhodným událostem. Domnívám
se, že by se tyto události nebyly mohly státi,
kdyby vláda po velké demonstraci v Jablonci byla
ihned přikročila k vyjednávání
s příslušnými sbory v území
sklářského průmyslu. Nikdo se ani
v nejmenším nestaral o to, co se má dále
státi v horách. Když pak demonstrace nabyly
vážnějšího rázu, vyslala
státní správa do Jizerských hor celé
roty četníků, prohlásila výjimečný
stav a dovolává se při tom min. nařízení
z r. 1853. Posílá tam četníky, hrozí
stanným právem a od počátku těchto
demonstrací zatýká dělníky.
Dnes jsem si dal poslati zprávu o událostech v Jizerských
horách a bylo mi mezi jiným oznámeno, že
ve Smržovce byl zatčen člen pomocnického
výboru pro účast na demonstracích,
jenž se však demonstrací nezúčastnil.
Dále se praví: "Jeho manželka, která
jest v osmém měsíci těhotenství,
chtěla jej doprovoditi na nádraží, avšak
jeden z četníků ji srazil se schodů,
že od té doby leží nemocná."
Svaz sklářských dělníků
konstatuje, že Renner nebyl při demonstraci v Horním
Tanvaldě, a jen když se rozčilení dělníci
ze Smržovky vrátili, působil na ně,
aby se klidně rozešli. Tento muž pokoušel
se tedy uklidniti lidi právem rozčilené,
vykládal jim, že takové prostředky boje
nevedou k cíli, byť rozhořčení
a nevole nad nečinností československé
vlády byly sebe oprávněnější.
Za to jest tento muž zavřen a při svém
zatčení musí viděti, že se s
jeho těhotnou ženou surově nakládá.
To, co zde pravím, nemá býti naprosto vykládáno
tak, jako bychom chtěli učiniti odpovědnými
četníky za to, že nyní v horách
uzavírají cesty, zadržují každého
člověka, jenž jde do Smržovky, žádají
od něho, aby se vykázal, kam jde, že ve večerních
hodinách prohledávají místnosti všech
hostinců v Jizerských horách, nekoná-li
se nějaká schůze, takže státní
občané, kteří pracují v tanvaldském
území a v části jabloneckého
území, nemohou se dnes vůbec svobodně
pohybovati. (Výkřiky na levici.) Nečiníme
četníky za to odpovědnými. Musejí
poslouchati, nechtějí-li ztratiti svou službu
a svou existenci. Ale odpovědnost za takové případy
svalujeme na jablonecký politický úřad,
jenž zapomněl dáti nutné pokyny četnictvu,
aby s dělnictvem surově nezacházelo. Vinna
jest československá vláda, která den
ode dne stupňuje rozhořčení tím,
že tam posílá několik rot četníků
- v tanvaldském a jabloneckém území
jest prý 300 četníků - uvaluje výjimečný
stav a vytváří poměry, které
se přímo rovnají obležení. Taková
opatření musejí stupňovati rozhořčení
v severočeském území sklářského
průmyslu. Není zapotřebí se vůbec
diviti, že se dělníci brání proti
takovému zacházení. Československá
vláda měla po velké demonstraci v Jablonci,
kde byl vytýčen požadavek, aby byl vydán
zákaz vyráběti smirkové zboží,
ihned zakročiti a místo vyslati do tohoto území
četníky, delegovati tam několik vážných
znalců v oboru hospodářství, aby našli
východisko. K tomu mělo ministerstvo obchodu vyslati
své úředníky do Jizerských
hor, do Jablonce a Tanvaldu, kteří tam měli
vyšetřovati, co má vláda podniknouti,
aby zachránila sklářský průmysl
před úplným zhroucením.
Částečně zavinila také československá
hospodářská politika, že to dnes vypadá
tak se sklářským průmyslem. (Posl.
Grünzner [německy]: Německé vládní
strany mluví neustále o hospodářských
výhodách!) Poslanci německých
vládních stran měli se již dáti
poučiti, jak smýšlejí dělníci
o nynějším postavení, co chtějí,
krátce měli také trochu věnovati svou
pozornost bídě v Jizerských horách.
(Posl. de Witte [německy]: To je vůbec nezajímá!)
Zajisté, to je nezajímá. Zdá se,
že úplně souhlasí s tím, aby
se vláda zařizovala čistě rakousky,
aby na oprávněné hnutí odpovídala
četnictvem, hrozila stanným právem, a tím
velké průmyslové území připravila
o všechen veřejný život. (Posl. de
Witte [německy]: Rozdíl jest jen, že
tehdy i občanské strany vykřikly proti tomu!)
V této sněmovně se jistě nepřihlásí
žádný Kronawetter z občanského
tábora, který by zavrhnul vládní opatření,
který by se obrátil proti tomu, že se nouzový
stav jednoho území má projednati bodáky.
V severočeských územích sklářského
průmyslu vypadá to nyní jako v dobách
výjimečného stavu ve starém Rakousku.
Československá státní správa
žene poměry do krajnosti, když brutálními
prostředky násilí chce zjednati pořádek.
To se děje v době, kdy německé občanské
strany jsou ve vládě. Ohrazujeme se proti tomu,
aby se takto zacházelo s velkým průmyslem
a s dělnickým obyvatelstvem jdoucím do tisíců.
Žádáme, aby se co nejrychleji zakročilo.
Není pravda, že již nelze pomoci, a jest naprosto
nesprávné, tvrdí-li se, že opatření
požadovaná sklářskými dělníky
nejsou proveditelná. Proč nelze vydati zákaz
vyráběti takový brak? Nenahlížím,
proč by to bylo nemožné. Není tomu tak,
jak se tvrdí, že země, kam se vyvážejí
výrobky sklářského průmyslu,
žádají brak. Ostatně jest známo,
že jablonečtí vývozci a výrobci
také v dobách krisí chtějí
dosáhnouti velkého zisku, především
zhoršením zboží.
Jsme přesvědčeni, že sklářskému
průmyslu mohlo býti již dávno pomoženo,
kdyby se bylo zasáhlo během krise 1923 a kdyby se
bylo zamezilo, aby se vrátily takové bídné
poměry, jaké dnes vidíme. To se nestalo.
Obviňujeme vládu, že se dopustila těžkého
opominutí, obviňujeme nynější
vládu především proto, že svými
opatřeními v Jizerských horách vytvořila
nesnesitelný stav, a žádáme od vlády,
aby ihned odvolala vyhlášku přednosty jablonecké
politické správy. Není pro Československou
republiku ctí dovolávati se min. nařízení
z r. 1853 při potlačování dělnické
třídy. Jak to lze uvésti v soulad s jinými
názory, s tím, že se stále znovu prohlašuje,
že se chcete úplně oprostiti z politiky starého
Rakouska? Vidíme však, že jako dříve
dělají se pokusy přemoci hospodářskou
nesnáz četnictvem, nasazeným bodákem,
vyhláškami a hrozbami, že bude zavedeno stanné
právo.
Nejen sklářský průmysl, jak víme,
trpí těžkou krisí. Vůbec již
od dvou let stojí celé podniky a jest příznačné,
že ač jest velká nezaměstnanost, živnostenské
úřady povolily v jednom roce přes 15 milionů
hodin přes čas. (Výkřiky posl.
Pohla.) Statistiku hodin přes čas z r. 1926
seznáme teprve ze zpráv živnostenských
inspektorů. Propočítáme-li to, mohlo
by býti, kdyby nebylo těchto hodin přes čas,
přes 6000 dělníků zaměstnáno
celý rok, to jest, bylo by bývalo o 6000 nezaměstnaných
méně. To jest hospodářská a
sociální politika, která veskrze odporuje
zásadám, jimiž se zde jinak stále tak
velice honosíte.
Z roční uzávěrky jsem vyňal
několik číslic, které mají
dokázati, že by se jí mohlo mnoho vytýkati.
Zvlášť smutně to vypadá při
provádění sociálních úkolů
státu. Tu se nám stále říká,
že československé hospodářství
jest příliš silně zatíženo
sociálními zařízeními. Tato
tvrzení nedávno skvěle vyvrátil bývalý
ministr obchodu Hotowetz, jenž v přednášce
uváděl, že zatížení sociálními
povinnostmi jest v Československu podstatně nižší
než v Německu, kde na jednoho obyvatele připadá
370 Kč, v Československu však jen 180 Kč.
Zatížení hospodářského
života není tedy u nás naprosto nemírné.
Majetným třídám, podnikatelům
a průmyslníkům, rádo se vychází
vstříc. Za to zákonodárství
pracuje stále tak, že se nouze pracujících
tříd zvětšuje. Závěrečný
účet dokazuje, že příčinou
přebytků v něm jest vzrůst jistých
daní a cel. Hlavní část státních
břemen spočívá na bedrech dělníků.
Ale, když se dělníci jednou tomu vzeprou, užívá
vláda nejostřejších prostředků
proti proletariátu, sahá k opatřením,
jichž se kdysi v Rakousku tu a tam užívalo nebo
jež byla obvyklá ve starém Prusku, když
tam ještě byla monarchie. Zavrhujeme takovou politiku
a žádáme, aby nám bylo dáno v
plenu sněmovny vysvětlení o událostech
v Jizerských horách a o usneseních vlády,
která byla učiněna, aby tamnější
poměry byly zlepšeny. Když jde zde o tak veliké
území, když dělnictvo a obyvatelstvo
velkého území jest tak týráno
a tak provokováno, jak se stalo v těchto dnech,
bylo prostě povinností, aby zde byli odpovědní
ministři, aby odpovídali za svoje činy. Ostatně
popíráme, že by přednosta jablonecké
okresní politické správy měl právo
vydati takovou vyhlášku. On nemá práva
nařizovati výjimečný stav, on nesmí
ještě více stupňovati rozhořčení
a přilévati oleje do ohně. Přednosta
jablonecké okresní politické správy
měl požádati pražské úřady,
aby se staraly o tamnější poměry. Neměly
by se jim však vypravovati bajky. Tu se konala nedávno
anketa o nouzi v území sklářského
průmyslu, při které zástupce vývozců
tvrdil, že v tanvaldském území není
nezaměstnanosti, že tam není žádná
nouze, že tam lidé žijí ještě
zcela dobře. Že prý vůbec není
pravda, že tam jsou špatné poměry. Pražské
úřady se pak domnívaly, že nemusejí
již nic učiniti; v demonstracích dělníků
neviděly nic jiného než dílo štváčů
a rýpalů, dílo politických stran,
které jsou v oposici proti vládě.
V takové vážné chvíli měli
by se také zástupci německých vládních
stran postarati, aby se stalo vše, co jest nutné k
záchraně sklářského průmyslu.
Vždyť stále tvrdí, že nejsou bez
vlivu. Všude prohlašuji, že začíná
býti lépe a že nastávají nám
snesitelnější poměry. Nuže, v Jablonci
a Tanvaldě nejde o území převážně
české, nýbrž jsou tam zaměstnáni
většinou němečtí dělníci.
Dělníci z Jizerských hor patří
ovšem jen v malém zlomku k družině nynějších
vládních stran, a snad se tyto strany domnívají,
že se proto nemusejí ohlížeti po jablonecko-tanvaldském
území. Němečtí dělníci
po desítky let pracovali společně s libereckou
obchodní komorou a s tamnějším obyvatelstvem,
aby se našlo východisko z nesnází a
aby se dospělo k rozvoji sklářského
průmyslu.
Nebéřeme na vědomí účetní
uzávěrky, považujeme za svou povinnost prohlásiti,
že účetní uzávěrka odporuje
skutečnému hospodářskému stavu
Československa, přes to, že jest skvěle
vystrojena číslicemi. Vykázanými přebytky
chcete jen malovati straku na vrbě cizině, která
nemá možnosti všechno přezkoušeti
a vyšetřiti, co jest v takových zprávách
pravdivé. Ohražujeme se proti chování
vlády a žádáme aby ještě
v nejbližších dnech v plenu sněmovny předseda
vlády a ministr obchodu podali vysvětlení,
jsou-li ochotni v Jizerských horách, v okresích
jabloneckém, tanvaldském, železnobrodském
a turnovském pečovati, aby tam žijícím
dělníkům byla znovu zajištěna
možnost výdělku. Mnoho nejlepších
sil v sklářském průmyslu již
se vystěhovalo nejen ze severních Čech, nýbrž
i z borského území, poněvadž
nemohly více vydržeti v této zemi. Příčí
se všemu rozumu ztěžovati nyní vystěhovalectví,
jak se to tak často děje, když není
možno poskytnouti dělníkům zaměstnání.
Tedy především žádáme vysvětlení,
co zamýšlí vláda učiniti, aby
pomohla sklářskému průmyslu, a žádáme
se vším důrazem, aby vláda ihned odvolala
vyhlášky a opatření, která byla
nyní učiněna a která znepokojují
obyvatelstvo. Nelze udržeti opatření, která
nejsou naprosto odůvodněna, která se příčí
tomu, co bylo slibováno při vyjednávání
a co tu a tam bylo veřejně řečeno.
Budete musiti hledati opatření, abyste pomohli sklářskému
průmyslu. Vláda a nynější většinové
strany musejí převzíti odpovědnost,
jestliže násilná opatření politických
úřadů ještě více rozbouří
vášně dělnictva v Jizerských
horách. Vláda jest odpovědna za události
posledních dní, za to, že četníci
v Jizerských horách znemožňují
přímo veškerý styk. Jest odpovědna
za jednání přednosty jablonecké okresní
politické správy a za všechny následky,
které z toho vzejdou. Měla by uvážiti,
že bodáky a drakonická nařízení,
vyhlášky a hrozby stanným právem nevedou
k ničemu. Měla by uvážiti, že se
tím obyvatelstvo neupokojí, nýbrž že
se tím dohání k zoufalství. Jde o
to, aby četné obyvatelstvo bylo zachráněno
z nouze a bídy. Jablonečtí a tanvaldští
dělníci při první velké demonstraci
dokázali, že jsou ochotni za své požadavky
bojovati přípustnými prostředky boje.
Nač ta veliká výzva četnictva a hrozba
stanným právem? Obojí musí býti
odvoláno.
Ministr obchodu měl by konečně přispěti
k tomu, aby v jablonecko-tanvaldském průmyslovém
území byla provedena opatření, jichž
žádají dělníci. Není nemožné
poněkud pomoci sklářskému průmyslu
omezením výroby smirkového zboží.
K tomu však patří jiné vládní
methody než takové, které jsou obvyklé
v zaostalých státech. Hnutí, které
vzniklo z velké bídy a mnoha zklamání,
dlužno jinak posuzovati, než to činí vláda
a většinové strany. (Souhlas poslanců
něm. soc. dem. strany dělnické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přerušuji rozpravu a projednávání
tohoto odstavce pořadu, jakož i pořadu dnešní
schůze vůbec a přikročím k
ukončení schůze.
Prve však učiním ještě některá
presidiální sdělení.
Dodatečně na dnešní schůzi chorobou
se omlouvají p. posl. dr Uhlířa pí.
posl. Pechmanová-Klosová.
Došla oznámení o změnách ve výborech
Žádám o přečtění.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru zahraničního posl. inž.
Nováka za posl. dr Samka.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Kluk des Bundes
der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen
Nationalpartei" vyslal do výboru rozpočtového
posl. Weissera za posl. Platzera.
Klub poslanců republikánské strany země
děl. a malorol. lidu vyslal do výboru zemědělského
posl. Berana za posl. Bistřického; do výboru
pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností posl. Žalobina
za posl. Doležala.
Místopředseda inž. Dostálek:
Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
944. Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. Lance a spol. o propuštění
Josefa Lipperta, úředníka důchodkového
kontrolního úřadu v Užhorodě
(tisk 604/XI),
II. min. železnic a nár. obrany na interp. posl. Procházky,
Buřívala a spol. o započítání
služby vojenské, ztrávené dobrovolně
na Slovensku (tisk 604/V),
III. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna, Buřívala,
Riedla a spol., že okr. politická správa v
Mor. Třebové porušuje nedělní
klid o státních svátcích (tisk 538/V),
IV. vlády na interp. posl. dr Gátiho a druhů
o křivdách, které utrpělo zemědělské
obyvatelstvo obce Dercena při provádění
pozemkové reformy a tím, že mu odňata
byla půda dosud užívaná (tisk 604/II),
V. min. soc. péče na interp. posl. Cibulky a soudr.
o porušování osmihodinové doby pracovní
zemským výborem moravským (tisk 181/VIII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Koudelky, Kleina a soudr. o zakročení
policie při valné hromadě právnického
spolku "Všehrd" (tisk 746/XI),
VII. min. vnitra na interp. posl. Karpíškové,
inž. Nečase, Koudelky a soudr. o rozpuštění
schůze Angeliky Balabánové a o zakročování
policie v důvěrné schůzi soc. demokratického
dělnictva (tisk 746/III),
VIII. dodatečná odpověď vlády
na interp. posl. dr Patejdla, Davida, V. Beneše, Jaši
a druhů o zcizení velkostatku Battorkessi (tisk
538/I),
IX. min. soc. péče, vnitra a obchodu na interp.
posl. Najmana, Anděla, Dubického a druhů
o nesprávných nařízeních zemské
správy politické v Praze v příčině
zavírání obchodů a živností
v neděli (tisk 97/XVII),
X. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů
o postupu berních úřadů v libereckém
berním okrese (tisk 604/XVI),
XI. vlády na interp. posl. Matznera a druhů, že
se válečným poškozencům na Hlučínsku
křivdí při přídělu půdy
(tisk 538/XV),
XII. min. nár. obrany na interp. posl. Heegera, Kaufmanna
a druhů o sebevraždách vojínů
v Opavě (tisk 663/XI),
XIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse a druhů, aby
německý překlad Sbírky zákonů
a nařízení byl vydáván včas
(tisk 746/XIV),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dr Koberga a druhů o
ohlášení bojkotu na olomoucké radnici
(tisk 538/XVI),
XV. min. věcí zahraničních, obchodu,
průmyslu a živností a financí na interp.
posl. dr Korlátha a spol. o sklárně ve Ferenczvölgyi
(tisk 575/I),
XVI. min. zemědělství a min. financí
na interp. posl. Koudelky a soudr. o devastaci lesů vůbec
a na panství Komorní Hrádek zvláště
(tisk 663/VIII),
XVII. min. školství a nár. osvěty a
min. financí na interp. posl. Sladkého, Zeminové,
Moudrého, Pechmanové a spol. o provádění
zák. č. 75/22 Sb. z. a n. a jeho novely (tisk 746/XVI),
XVIII. min. vnitra na interp. posl. Krebse, dr Wollschacka, Stenzla
a druhů o přehmatech censurního úřadu
při předvádění filmu "Slavnost
svazu tělocvičných spolků ve Vídni"
v městském biografu v Mor. Třebové
(tisk 746/XV),
XIX. min. nár. obrany na interp. posl. Hrušky, Štětky
a soudr. o sebevraždě vojína Oppelta z Libně
(tisk 930/I),
XX. min. vnitra na interp. posl. Kreibicha a soudr., jak orgány
polic. ředitelství v Praze provádějí
konfiskaci novin (tisk 746/VIII).
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se
příští schůze konala ve čtvrtek
dne 7. dubna 1927 o 31/2 hod. odpol. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1924 (tisk 336) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 753).
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 920) zákona o poplatkových úlevách
při splynutí (fusi) nebo při přeměně
právního útvaru některých podniků
(tisk 958).
3. Zpráva výborů zahraničního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 811), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění republiky Československé
1. úmluva o závazcích vzešlých
z hospodaření poštovní správy
uherské a císařské a královské
poštovní správy vojenské a správy
polních pošt, jakož i z hospodaření
poštovních správ států, jimž
připadla bývalá území uherská,
sjednaná mezi Maďarskem se strany jedné, Rakouskem,
Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů
a Slovinců a Československem se strany druhé,
2. závěrečný protokol k této
úmluvě, podepsané v Budapešti dne 15.
prosince 1922 (tisk 952).
4. Zpráva výborů zahraničního
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 810), kterým se předkládá Národnímu
Shromáždění republiky Československé
1. úmluva o závazcích vzešlých
z hospodaření bývalé poštovní
správy rakouské a poštovních správ
států nástupnických, 2. závěrečný
protokol k této úmluvě, podepsané
v Římě dne 6. dubna 1922 (tisk 953).
5. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živnosti o usnesení senátu (tisk
posl. sněm. 837) k vládnímu návrhu
(tisk sen. 264 a 274) zákona o vysvědčeních
škol a veřejných orgánů, pokud
tato vysvědčení opravňují k
úlevám při nastoupení živnosti,
nebo jsou součástí průkazu způsobilosti
při nastoupení živnosti (tisk 931).
6. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 838)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen.
3 a 260) o opravných prostředcích státních
úřadů zástupčích ve
věcech firemních (tisk 972).
7. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností a výboru zahraničního
o vládním návrhu (tisk 804), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
ke schválení prozatímní dohoda, sjednaná
mezi Československou republikou a dominiem Kanadou v Praze
dne 20. prosince 1926 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 22.
prosince 1926, č. 255 Sb. z. a n. (tisk 929).
8. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro dopravu a veř. práce o vládním
návrhu (tisk 772), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
Mezinárodní úmluva o přepravě
zboží po železnicích a Mezinárodní
smlouva o přepravě cestujících a zavazadel
po železnicích, podepsané dne 23. října
1924 v Bernu (tisk 859).
9. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu (tisk 656) zákona,
kterým se zrušují zákon o obstavení
velkostatků, § 4 zákona o mimořádných
přechodných ustanoveních na Slovensku a §
5 zákona o pozemkovém úřadě
(tisk 790).
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Ravasze
pro přečin rušení obecného míru
podle § 14, čís. 3 zákona na ochranu
republiky (tisk 649).
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním
posl. Matznera pro přečin podle §u 14, č.
1 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky (tisk 662).
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Litoměřicích za souhlas s trest.
stíháním posl. Krebse pro přečin
rušení obecného míru podle §u 14,
č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (tisk 667).
13. Zpráva výboru Imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach
za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre
trojnásobný prečin dla §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky (tisk 671).
14. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach
za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre
prečin dla §u 69/1 tr. z. a §u 4, odst. I zák.
čl. XL z r. 1914, prečin dla §u 14, č.
3 zákona č. 50/23 Sb. z. a n., prečin dla
§u 14, č. 1 a zločin dla §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky, prečin dla §u
2, §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914, ďalej
pre prečin dla §u 14, č. 3 a 5 zákona
čís. 50/23 Sb. z. a n. a konečne priestupok
dla §u 46 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 672).
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti
sedrie v Nitře za souhlas s trest. stíháním
posl. Hlinky pro přečin podle §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky a přečin urážky
četnictva podle §u 2, §u 4, odst. II, §u
8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, dále
přečin podle §u 11, č. 1 a 2 zákona
na ochranu republiky (tisk 673).
16. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro zločiny podle §§ 81 a 87 tr.
zák., přečin shluknutí podle §§
283 a 284 tr. zák. a přestupky §u 312 tr. zák.
(tisk. 675).
17. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek §u 3 a §u 19 zákona
shromažďovacího ze dne 15. listopadu 1867, č.
135 ř. z. (tisk 678).
18. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu pro přestupky v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §u 3 a §u 19
zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu
1867. č. 135 ř. z. (tisk 679).
19. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Nuslích za souhlas s trest. stíháním
posl. Dědiče pro přestupek §u 3 a §u
19 zákona shromažďovacího ze dne 15. listopadu
1867, č. 135 ř. z. (tisk 681).
20. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. Siváka
pro přečin podle §u 18, č. 2 a 3 zákona
na ochranu republiky, přečin §u 24, č.
3 zákona o tisku a pro přečin podle §u
11, č. 2 a §u 14, č. 3 zákona na ochranu
republiky (tisk 682).
21. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním
posl. Kreibicha pro přečin podle §u 14, č.
5 zákona na ochranu republiky a přestupek urážky
na cti podle § § 487 a 488 tr. z. a čl. V zákona
č. 8/63 ř. z. (tisk 684).
22. Volba Stálého výboru.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.