Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1. Návrh posl. Wünsche a druhů:
Poslanecká sněmovna přechází
k pořadu přes vládní návrh
zákona o ročním kontingentu branců,
o náhradní záloze a o některých
změnách branného zákona.
2. Návrh posl. Geršla, Kleina a soudr.:
Protože vládní návrh tisk 941 nebyl
v branném výboru projednán způsobem,
odpovídajícím jednacímu řádu,
zejména proto, že všechny návrhy, týkající
se doplnění a změn dosavadního branného
zákona, nebyly ve výboru branném zpravodajem
vůbec přečteny, usnáší
se sněmovna, aby předloha byla vrácena brannému
výboru, aby ji znovu projednal a do měsíce
podal zprávu.
Podepsaní současně navrhují, aby předloha
postoupena byla výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému. Rozpočtový výbor
nechť podá sněmovně zprávu, jakých
vydání si vyžádá zřízení
náhradní zálohy.
3. Návrh posl. Davida, Špatného, Tučného
a spol.:
Osnova zákona tisk 941 o ročním kontingentu
branců, o náhradní záloze a o některých
změnách branného zákona budiž
přikázána výboru soc.-politickému,
aby se mohl vysloviti o zařazení branců do
náhradní zálohy.
4. Návrh posl. Heegera a druhů:
Se zřetelem na sociální význam tohoto
návrhu zákona navrhujeme, aby tato předloha
byla přikázána také výboru
soc.-politickému, aby o ní pojednal a podal zprávu.
5. Návrh posl. Heegera a druhů:
Navrhujeme, aby tento vládní návrh byl přikázán
výboru ústavně-právnímu, aby
podal svůj posudek, zda-li tento návrh souhlasí
s §em 106, odst. 1 ústav. listiny.
6. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V odst. 1 §u 1 budiž číslice 70.000 nahrazena
číslicí 20.000.
7. Pozměňovací návrh posl. Geršla
a druhů:
Bude-li náš návrh na vrácení
předlohy výboru zamítnut, doporučují
podepsaní, aby odst. 2 §u 1 byl změněn
takto:
"Zákon ze dne........., jímž se stanoví
mírový počet československého
vojska, zůstává nadále v platnosti
a nesmí býti zřízením doplňovací
zálohy tento počet překročen."
8. Pozměňovací návrh posl. Geršla
a druhů:
§ 2, odst. 1 se mění takto:
"(1) Branci, zařadění do
náhradní zálohy, jsou povinni..." atd.
9. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a druhů k § 4:
Pro odst. 1 navrhujeme znění:
"Výběr a určování pro
náhradní zálohu.
(1) Pro zařadění do náhradní
zálohy se na podanou žádost určí:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny,
b) branci, od jejichž práce, výdělku
nebo služného převážně závisí
existence rodiny."
Odst. 3, druhá věta budiž doplněna za
slovem "korporací" slovy "(odborové
ústředny, obchodní a zemědělské
komory a pod.)".
V odst. 3 buďtež škrtnuta slova: "při
rovnosti hlasů rozhoduje mínění předsedovo"
až do "§ 5 a 6".
Jako další pokračování odst.
3 vloží se ustanovení: "Komise rozhodne
o žádostech tím způsobem, že vloží
jména branců určených k zařadění
do náhradní zálohy do urny a vytáhne
pak losováním určený počet
jmen branců, který byl ministerstvu nár.
obrany určen pro dotyčné doplňovací
velitelství podle odvodních výsledků."
10. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů k §u 4:
Odst. 1 nechť zní:
"Pro zařadění do náhradní
zálohy se na žádost určí:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny (§
5),
b) branci, kteří z jiných důvodů
vyplývajících z poměrů rodinných,
hospodářských a sociálních
zasluhují zvláštního zření
(§ 6),
c) branci, kteří jsou majetníky nebo pachtýři
drobné zemědělské usedlosti nebo drobné
živnosti (§ 7)."
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "až do
dne zařadění".
V odst. 3 buďtež slova od "Organisaci a řízení"
až do "předsedovo" včetně
nahrazena ustanovením:
"Smíšené komise zřídí
se u každé okresní politické správy
a budou složeny poměrně ze všech stran
podle výsledku posledních voleb do poslanecké
sněmovny."
Poslední věta tohoto odstavce budiž škrtnuta.
11. Pozměňovací návrh posl. Davida,
Zeminové, Špatného a spol.:
V §u 4 nechť odst. 1 zní:
"(1) Do náhradní zálohy buďtež
k podané žádosti určeni:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny.
Pro případ, že by počet branců-živitelů
rodiny nedosáhl počtu náhradní zálohy,
teprve
b) branci, kteří z vážných důvodů
rodinných a sociálních zasluhují zvláštního
zřetele,
c) branci, kteří jsou majetníky malých
zemědělských usedlostí."
12. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů k §u 5:
V odst. 1, lit. d) buďtež po slovech "závisí-li
výživa výše jmenovaných osob skutečně"
vložena slova "aspoň z části".
Slova od "plní-li" až do konce odstavce
buďtež škrtnuta.
Odst. 3 nechť zní:
"Neschopnost k výdělku otce (děda) zjišťuje
se lékařským vysvědčením."
Odst. 4 nechť zní:
"K žádosti dlužno připojiti průkaz,
že od zařadění brance do náhradní
zálohy skutečně aspoň z části
závisí výživa osob uvedených
v odst. 1."
13. Pozměňovací návrh posl. Davida,
Špatného, Bergmanna, Lance a spol.:
V §u 5 nechť odst. 3 zní:
"(3) Průkaz o neschopnosti k výdělku
otce (děda) budiž odvodní komisi předložen
vysvědčením úředního
lékaře, jehož prohlídce se musí
podrobiti otec (děd), který žádá,
aby byl jeho syn (vnuk) zařazen do náhradní
zálohy.
Vyskytuje-li se u odvodní komise různost mínění
o výdělečné neschopnosti, přezkoumá
se schopnost k výdělku komisí přezkoušecí
a osobní prohlídkou lékaře, jíž
žadatel otec (děd) usiluje, aby jeho syn (vnuk) byl
do náhradní zálohy přeložen.
Důchodcové úrazového pojištění
a bratrských pokladen považují se vesměs
za osoby k výdělku neschopné a nemusí
se podrobiti lékařské prohlídce".
14. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a soudr.:
V úvodní větě odst. 1 §u 5 budiž
vsunuto za slovo "považuje" slovo "zejména",
takže bude zníti:
"(1) Za živitele rodiny se považuje
zejména:"
15. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
§ 6 nahrazuje se dosavadním §em 7 v tomto znění:
"(1) K brancům uvedeným v §u
4, odstavec 1, lit. b) patří osoby, na jejichž
výdělečné činnosti závisí
výživa příslušníků
rodiny, které však nevyhovují všem podmínkám
§u 5, a osoby, které pro své odborné
vzdělání nebo z jiných sociálních
nebo jinak závažných důvodů zasluhují
zvláštního zření.
(2) Ustanovení posledního odstavce §u
5 platí též při určování
branců z důvodů uvedených v tomto
paragrafu".
16. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Geršla a druhů:
§ 7 budiž škrtnut.
17. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
§ 7 osnovy nahrazuje se dosavadním §em 6 v tomto
znění:
"Majetníci a pachtýři drobných
zemědělských usedlostí a živností.
(1) Za drobnou zemědělskou usedlost považuje
se podnik, jehož majetník nebo pachtýř
musí jej vzdělávati sám nebo jen se
členy své rodiny.
(2) Za drobnou živnost považují se
takové živnostenské podniky, jejichž výnos
nedovoluje, aby zaměstnávala jednu náhradní
pracovní sílu, takže majetník musí
obstarávati podnik sám, nebo nanejvýš
s jedním zaměstnancem; při tom důchod
majetníka podrobený dani nesmí přesahovati
30.000 Kč. Drobným živnostenským podnikům
staví se na roveň drobné podniky obchodní
vyhovující týmž podmínkám".
18. Doplňovací návrh posl. Geršla
a druhů:
Za odst. 5 §u 8 budiž zařaděno znění:
"Při tomto určování branců
budiž v prvé řadě přihlíženo
k oněm brancům, kteří si podle §u
5 a 6 podali žádosti a nebyli losováním
do náhradní zálohy zařaděni."
19. Doplňovací návrh posl. Heegera a
druhů:
V §u 8 budiž k odst. 5 připojen dodatek: "Při
tom musejí býti splněny sociální
podmínky ustanovené v §u 4."
20. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
§ 9 budiž škrtnut.
21. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10, II nechť čís. 3 zní:
"Náklady na dostavení k odvodu, jakož
i potřebnou nemocenskou podporu, cestovní náklady
ke komisi přezkoušecí hradí zcela vojenská
správa.
Nedostaví-li se osoba povinná odvodem, postará
se politický úřad o to, aby byla předvedena."
Slova "a je-li" až "zadržena" buďtež
škrtnuta.
22 Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10, IV budiž škrtnut poslední odstavec.
23. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10, VII, odst. 1 buďtež škrtnuta slova
od "nebo byly na žádost" až "zeměpisného
ústavu."
24. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
§ 10. VIII nechť zní:
"Nahrazování zameškané presenční
služby. Osoby v presenční službě,
které zameškají službu
a) trestem nebo vazbou, uvalenou na ně v trestní
věci, přesahuje-li trest nebo vazba celkem 30 dní,
jimiž byla služba zameškána,
b) zběhnutím z činné služby,
jsou povinny takto zameškanou dobu nahraditi."
Ostatní ustanovení lit. b) buďtež škrtnuta.
25. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10, XI, čís. 4 budiž celá
lit. b) škrtnuta.
26. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10, XIV budiž škrtnuto č. 3.
27. Pozměňovací návrh posl. Geršla
a druhů:
V §u 10, XIV, jímž se doplňuje a mění
§ 27 branného zákona, budiž nově
připojené č. 3 škrtnuto.
28. Pozměňovací návrh posl. Heegera
a druhů:
V §u 10 buďtež XXIV, XXV a XXVI škrtnuty.
29. Resoluční návrh posl. Heegera a
druhů:
Vláda se vybízí, aby do tří
let ukončila potřebné přípravy
k provedení §u 1 branného zákona.
Předseda (zvoní): Všechny tyto
návrhy mají dostatečný počet
podpisů a jsou předmětem jednání.
Dávám slovo panu zpravodaji výboru branného
posl. Pekárkovi k doslovu.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Provedená debata, v níž pronesena byla řada
řečí, nepřinesla po mém skromném
soudu tolik poznatků, aby jimi odůvodněn
byl základní požadavek oposičních
stran, aby buď osnova byla vzata s denního pořadu
nebo aby byla pozměněna tak, že by to vlastně
znamenalo celé překonstruování zákona.
Konstatuji toliko, že v největším počtu
případů si páni řečníci
vyřizovali své stranické spory a že
velmi málo ze svých vývodů věnovali
obsahu této osnovy. Pan posl. Heeger vyřizoval
si zde svůj spor se stranou německých agrárníků.
Nemám příčiny, abych sám osobně
do tohoto sporu zasahoval, mám toliko za svou povinnost,
abych se dotkl jedné výtky, kterou zde činil
pan posl. Heeger, totiž pokud se týče
obsahu příručky, jež slouží
k osvětové činnosti v naší armádě.
Pan posl. Heeger zdůrazňoval, že v této
knížce jsou výroky takového druhu, kterými
musí býti nutně dotčeni příslušníci
německé národnosti v této republice
a že bylo povinností příslušníků
této národnosti, pokud jsou členy německé
strany agrární, aby si vyžádali v této
věci satisfakci. Konstatuji toliko, že v osvětové
příručce předem a dokonce ústy
velikého historiografa Palackého se vyličuje
mentalita německého národa. Německý
národ prohlašuje se za národ bojovný.
Nevím, zdali v tomto prostém konstatování
fakta tkví nějaká urážka, poněvadž
na druhé straně zase několika německými
vědci bylo konstatováno, že Slované
jsou národem nebojovným. Ale bylo také ještě
praveno něco jiného a horšího nežli
je konstatování fakta nebojovnosti.
V osvětové příručce způsobem
docela nestranným, konstatováním vývoje
poměrů vyličuje se vznik světové
války. Myslím, že to také není
urážkou příslušníků
německé národnosti, obývajících
na území této republiky, poněvadž
právě v příslušném odstavci
příručky se mluví o prušáckém
a bismarkovském duchu. A nejsou to ani všichni obyvatelé
veliké říše německé, kteří
by v tom prušáctví a bismarkovství viděli
veškerý ideál. (Výkřiky posl.
dr Czecha.)
Pan posl. Heeger zdůrazňoval zde, že
právě v otázce certifikatistů byl
poškozen zájem německého národa.
Bylo zde jasně a otevřeně včera řečeno,
že mají občané německé
národnosti zrovna tak právo, aby dobrovolným
vstupem do armády zjednali si předpoklady pro ty
výhody, které pro déle sloužící
poddůstojníky v této republice včera
v posl. sněmovně byly usneseny.
Pan kol. Heeger zde zdůrazňoval jistý
nepoměr mezi naší zahraniční
politikou, kterou označoval za mírovou, a naší
vnitřní politikou, která se týče
vybudování naší armády. Já
v tom nevidím pražádné diference, pražádného
rozporu v názorech, naše politika je mírová,
poněvadž naše armáda nikdy nemá
sloužiti výbojům, nýbrž jen obraně.
Ale již jsem měl příležitost v
plénu této sněmovny upozorniti, třeba
byla naše politika mírovou, že téhož
ducha mírovosti nemají politiky všech států,
které daleko spíše padají v otázce
této na váhu, které daleko spíše
jsou nebezpečny pro evropský mír nežli
naše malá republika, která ty velké
státy jen tak lehko zmoci nemůže. (Výkřiky
na levici.) Já se vůbec divím jedné
věci, kterou p. posl. Heeger zapomněl říci,
že totiž jest jistý rozpor v teorii, hlásané
také stranou p. posl. Heegera a její praxí.
V teorii jsou pánové šmahem proti jakémukoliv
zbrojení, jakékoliv válce, ale vždy
tam, kde došlo k praktickému uplatnění
této teorie, ukázali pánové, že
jejich smýšlení není socialistické,
není demokratické, ale že je docela obyčejně
imperialistické a docela obyčejně nacionalistické,
poněvadž když vypukla světová válka,
byli to oni, kteří zpronevěřivše
se svému programu, povolili Německu všechny
úvěry na válku. (Souhlas na pravici.)
A abych nechodil až do Německa, zůstanu
v Rakousku. Byla to rakouská soc. demokracie, která,
aby umožnila rakouskému císaři odhlasování
kontingentu nováčků, prostě odešla
ze sněmovny, aby tam zůstala pro tento kontingent
většina. (Odpor poslanců něm. soc.-demokratické
strany dělnické. - Posl. dr Czech [německy]:
Řekněte nám, kdy to bylo!) Já
jsem vám řekl za Rakouska, datum nevím, ale
povím vám je, pane kolego Czechu. Vy jste
byl jeden z iniciátorů toho. (Posl. dr Czech
[německy]: Vždyť já jsem v rakouské
sněmovně vůbec nebyl!) Ale vy jste byl
vůdcem soc. demokratů. (Výkřiky
posl. dr Czecha.) Já se s vámi nebudu hádati,
pane kolego Czechu. (Hluk. - Výkřiky
na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím p.
zpravodaje, aby pokračoval v doslovu.
Zpravodaj posl. Pekárek (pokračuje): Pan
kol. Heeger vytýkal naší republice,
že věnuje příliš značné
obnosy na vojenskou kancelář presidenta republiky.
Konstatuji, že jeho veličenstvo František Josef
I. a Ferdinand měli daleko větší kancelář
a pánové nikdy neuznali za záhodné,
aby proti tomu protestovali. Když máme na kancelář
320 tisíc a převedeme to na mírovou cenu,
dělá to 32 tisíc, a podívejte se na
rakouský státní rozpočet, kolik se
věnovalo na vojenskou kancelář rakouského
císaře! O Vilémovi ani nemluvím! (Posl.
dr Czech [německy]: Co jest mně po tom!)
Já s vámi nyní již také nemluvím,
pane kolego.
Bylo zde pány řečníky z oposice zdůrazněno,
že osnovou o náhradní záloze se porušuje
princip stejnosti branného výcviku. Měl jsem
příležitost v branném výboru
poukázati, v čem spočívají
příčiny této nestejnosti, že
je potřebí i při uvažování
o vojenských otázkách dbáti zřetelů
hospodářských a že tyto hospodářské
zřetele vedou k tomu, aby příslušníci
určitých stavů, které vytvářejí
hospodářské hodnoty a jichž práce
musí býti trvalou, mají-li býti zaručeny
i předpoklady, kladené na armádu, měli
určité úlevy, nemá-li účel
armády býti uveden ad absurdum.
Nechci se již zmiňovati o výtce třídních
privilegií. Bylo zde řečníky z vládních
stran konstatováno, že o privilegia nejde, a sám
jsem konstatoval, že pro každého soudného
člověka jsou směrodatny cifry a pak-li cifry
nás přesvědčují, (Výkřiky
posl. Mikulíčka.) ale ne komunistické
cifry - a pak-li cifry spolehlivé statistiky nás
přesvědčují, že dosavadní
zákon výhodový nebyl praktikován nikterak
třídně, a nemění-li se na hlavních
zásadách nic, můžeme docela logicky
z toho usuzovat, že ani tato nová osnova nemá
charakteru třídního.
Pan kol. Geršl kromě věcí, o
nichž jsem se zde zmínil, upozorňoval na to,
že se všechno ponechává vůli ministrově.
Myslím, že tomu tak úplně není,
poněvadž ministr v rámci svého rozpočtu
nemůže se pokusiti o takový experiment, aby
na místo, řekněme, 8 až 10 tisíc
zálohy povolal k vojenské službě najednou
50.000 náhradní zálohy, poněvadž
vojáci chtějí býti živi, mají
hlad, musejí se oblékati, a to stojí peníze
a náš ministr není tak bohat, aby to mohl zaplatiti
z vlastní kapsy. Ale konstatuji tolik, a také jsem
to otevřeně řekl v branném výboru,
že kdyby šlo do živého a kdyby byla skutečně
ohrožena naše svoboda a samostatnost a kdybychom měli
ministrem člověka, který stojí na
půdě tohoto státu, který je nám
zárukou, že obhájí naši samostatnost
a naši svobodu, pak bych neváhal mu tu plnou moc dáti
do rukou. (Posl. Koudelka: Ale proti nám!) Proti
vám? Vy patříte také k nám.
Snad jste také československý národ.
Doba potřebná k výcviku byla zde podrobena
úvaze a bylo řečeno, že prý doba
potřebná k výcviku je nedostačující,
když béřeme v úvahu 3měsíční
dobu, a byla naproti tomu postavena otázka, proč,
tvrdí-li se, že náhradní záloha
může býti vycvičena za 3 měsíce,
máme 18měsíční služební
dobu. Předem nutno uvážiti ten fakt, že
záloha bude činit nejvýše v nejkrajnějším
případě 10% aktivně sloužícího
mužstva, které v případě konfliktu
dalším výcvikem může býti
zdokonaleno, ale kdyby všichni měli takový
nedostatečný výcvik a kdybychom v případě
nutnosti obhajovat své hranice byli teprve postaveni před
nutnost cvičiti své branné síly, pak
bychom nikdy tu svoji samostatnost, o které se tu pořád
mluví, neobhájili. (Hluk. - Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Pan kol. Matzner mluvě o náhradní
záloze zdůrazňoval, pokud šlo o Rakousko,
že to mnohem lépe v tomto ohledu staralo se o zájmy
svých občanů, mnohem lépe než
to lze očekávati od nás, kteří
tu instituci teprve zavádíme. Já se nedivím
p. kol. Matznerovi, poněvadž je to věcí
vkusu. Jemu se líbilo Rakousko, nám se líbí
Československá republika, ale komu se to u nás
nelíbí, tomu jsou dvéře otevřeny
i do toho Rakouska. (Veselost. - Výkřiky
posl. Mikulíčka.)