Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Slavíček,
dr Buday, inž. Dostálek, Horák,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Dubický.
234 poslanci podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Gažík,
Najman, dr Nosek, Šrámek, dr
Tiso, Udržal; za ministerstvo nár. obrany
min. rada dr Vorel.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupci Nebuška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 70. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. Zochovi, dr Slávikovi, dr Keiblovi;
na schůze do 1. dubna posl. Schäferovi a Blatné
- vesměs pro neodkladné záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru branného posl. Ježka za
posl. Špačka; do výboru ústavně-právního
posl. dr Hajna za posl. Ježka.
Klub poslanců komunistické strany v Československu
vyslal do výboru rozpočtového posl.
Chloubu za posl. Štětku.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soc. Volkspartei"
vyslal do výboru ústavně-právního
posl. Krumpe za posl. dr Luschku.
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte, der Deutschen Gewerbepartei und der Ungarischen
Nationalpartei" vyslal do výboru branného
posl. Zierhuta za posl. Böllmanna.
Předseda: Došla sdělení ze senátu.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Předseda senátu sdělil, že senát
přijal:
v 64. a 65. schůzi dne 15. a 16. března 1927 schvalovací
usnesení, kterým se souhlasí s Mezinárodní
úmluvou o přepravě zboží po železnicích
a s Mezinárodní úmluvou o přepravě
cestujících a zavazadel po železnicích,
podepsanými v Bernu dne 23. října 1924 (tisk
sen. 346) (přípis ze dne 16. března 1927);
v 65. a 66. schůzi dne 16. a 17. března 1927 osnovu:
zákona k návrhu posl. Petrovického, dr Samka,
Votruby, Sedláčka, F. Matouška a spol., jímž
se mění § 1 zákona ze dne 5. února
1907, č. 26 ř. z. (živn. řád)
a § 1 zákona ze dne 10. října 1924,
č. 259 Sb. z. a n. (živn. zákon pro území
Slovenska a Podkarpatské Rusi) (tisk sen. 349),
zákona o sčítání lidu (tisk
sen. 350),
zákona, jímž se povolují daňové
výhody pro nově vzniklé výrobní
podniky národohospodářské důležitosti
(tisk sen. 352) (přípisy ze dne 17. března
1927),
a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Dále sdělil předseda senátu přípisem
ze dne 16. března 1927 k tisku 351 senátu, že
senát jednal v 65. schůzi dne 16. března
1927 o zprávě národohospodářského
a rozpočtového výboru o návrzích
tisky 172, 178, 184. 185, 186, 187, 194, 196, 197, 198, 207, 209,
210, 211, 212, 214, 238, 239, 240 a 248 v záležitosti
poskytnutí státní podpory postiženým
živelními pohromami, a usnesl se na tom, aby uvedené
návrhy postoupeny byly ministerstvu vnitra, by na ně
vzalo zřetel při poskytování podpor
podle usnesení senátu ze dne 14. října
1926 (tisk sen. 213).
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavá interpelace posl. Buriana, Jurana a soudr.
ministru vnitra o konfiskaci zprávy o procesu před
divisním soudem v Brně v časopise "Rovnost"
v Brně.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. dr Daňka, Vičánka, Bezděka,
Šamalíka a druhů ministru školství
a nár. osvěty o reorganisaci okr. škol. výborů
(č. D 679-II);
posl. dr Daňka, Bezděka, Stanislava a druhů
ministru zahraničních záležitostí
o nezákonném vyvěšení praporu
při výstavě ve Filadelfii (č. D 680-Il);
posl. inž. Dostálka a druhů ministru školství
a nár. osvěty:
že na národních školách vyučuje
se písním nevhodným pro mládež
(č. D 681-Il),
o provedení naléhavě nutných oprav
kostela a farní budovy v Křešíně
(č. D 684-II);
posl. Patzela min. vnitra o zákazu schůze v Podbořanech
(č. D 677-II);
posl. inž. Kalliny ministru nár. obrany, že se
nadporučíku Adolfu Schindlerovi z Weißbachu,
pošta Lázně Reichenhall, nevyplácejí
odpočivné a invalidní požitky (č.
D 678-II);
posl. Kurťaka:
ministru nár. obrany o výplatě legionářských
doplatků legionáři Jiřímu Romanovi
(č. D 671-II),
ministru pro věci zahraniční o zabavení
majetku Štěpána Kočiše, občana
Československé republiky z Tiačeva, na jeho
pozemcích v Rumunsku (č. D 672-II),
ministru soc. péče o válečné
podpoře Vasila Tomyšina z Horinčova (č.
D 673-II),
min. radě o náhradě válečných
škod Ivana Machince syna Vasila z Bedevli č. 130 (č.
D 675-Il).
Předseda: Došly tyto odpovědi na dotazy:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Schuberta, že
pražský poštovní úřad šekový
příliš otálí s vyplácením
peněz (č. D 403-II);
min. školství a nár. osvěty na dotaz:
posl. Koška a druhů o nedovolené agitaci protináboženské
na škole v Č. Dubě (č. D 455-II),
posl. Fedora v záležitosti penzijnej býv. košického
učiteľa Matiáša Berku (č. D 576-II).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
948. Návrh posl. Staňka, dr Dolanského, dr
Budaye, dr Lukavského, Mlčocha, Windirsche, dr Luschky,
Stenzla a spol. na pomoc krajům, v nichž dobytkářství
ohroženo jest nemocí zv. distomatosa.
Předseda: Přikazuji výborům
zahraničnímu a živnostenskému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
943. Vládní návrh, kterým se překládá
Národnímu shromáždění
obchodní smlouva mezi Československou republikou
a Švýcarskem ze dne 16. února 1927.
Předseda: Výboru imunitnímu
přikázal jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost okres. soudu v Berehově ze dne 18. března
1927, č. T 39/27, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Košicích, ze dne 22. března
1927, č. 3175/27, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Korlátha pro přečin urážky
na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 (č.
J 356-II).
Předseda: Zápisy o 63., 64. a 66. schůzi
byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin
vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány
písemné námitky, jsou schváleny podle
§u 73 jedn. řádu a budou podle téhož
paragrafu vytištěny.
Přikročíme k projednávání
pořadu.
Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě
o prvých pěti odstavcích pořadu, započaté
v 66. schůzi dne 22. března 1927, to jest:
1. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 362) zákona, kterým se doplňuje
a částečně mění zákon
o vojenském kázeňském a kárném
právu, jakož i o odnětí vojenské
hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním (tisk 752).
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu (tisk 561) zákona
o volebním právu příslušníků
branné moci a četnictva (tisk 893).
3. Zpráva výboru branného k vládnímu
návrhu (tisk 438) zákona o délce presenční
služby vojenské (tisk 868).
4. Zpráva výboru branného o vládním
návrhu (tisk 728) zákona, jímž se stanoví
mírový počet československého
vojska od 1. října 1927 (tisk 890).
5. Zpráva výborů branného a soc.-politického
k vládnímu návrhu (tisk 849) zákona
o umísťování déle sloužících
poddůstojníků (tisk 894).
Další dosud přihlášení řečníci
jsou: na straně "proti" pp. posl. dr Dérer,
Hruška, Mikulíček, Kopasz;
na straně "pro" pp. posl. Jiráček,
Světlík, dr Kubiš.
Dávám slovo prvnímu řečníku
na straně "proti", panu posl. dr Dérerovi.
Posl. dr Dérer: Slávna snemovňa! Keď
československá soc.-demokratická strana robotnícka
stavia sa proti predloženým vládnym osnovám,
nerobí to z toho dôvodu, že by chcela odoprieť
štátu a jeho obrane to, čo tento štát
potrebuje. Naša politická činnosť v republike
Československej je dostatočným dokladom a
dôkazom toho, že československá soc.-demokratická
strana robotnícka má porozumenie voči potrebám
štátu a voči potrebám jeho obrany. My
sme si týchto našich povinností vedomí
i teraz, keď pojednávame tieto branné osnovy.
Sme si tejto povinnosti vedomí tým viacej, poneváč
doba, v ktorej sa tieto predlohy pojednávajú, poukazuje
k tomu, že ešte nie je zabezpečený kľud
a mier v strednej Europe a okolo nás, ale že sa javia
skutočnosti, ktoré nás nabádajú,
aby sme boli na stráži.
Posledné udalosti na Balkáne, konflikt juhoslovanský
s Itáliou, je dostatočným dôkazom tohoto
môjho tvrdenia. Je pravda, že konflikt ten - tak sa
zdá - je dočasne zlikvidovaný, avšak
otvoril nám peršpektívu, ktorá nie je
veľmi potešiteľná pre tých, ktorí
sa snažia, aby v Europe zavládol konečný
mier. My sa tešíme tomu, že dočasná
likvidácia tohoto konfliktu znamená určitý
diplomatický úspech pre štát s nami
spriatelený, pre Jugosláviu, lebo z tohoto konfliktu
vyšla s tým, že dokázala sa pred celým
svetom snaha jej mierumilovnosti (Tak jest!), snaha toho,
aby za každú cenu i za cenu prestiže tohoto štátu
zachránené bolo to, čo je nám všetkým
najdrahšie, mier. My plne chápeme i ťažkosti,
v ktorých sa nachádza Itália, chápeme
tieto ťažkosti tým viacej, poneváč
sú podobné ťažkostiam, pod ktorými
stonáme i my. Ako my, menovite niektoré čiastky
našej Československej republiky, Slovensko, Podkarpatská
Rus, ale aj iné zeme našej republiky, trpia poprevratovými,
poválečnými ťažkými hospodárskymi
pomery. To samé javí sa vo zväčšenej
forme v Itálii, a je samozrejmo snahou tohoto štátu,
že hľadá cesty, aby nejakým spôsobom
paralyzoval tieto poválečné ťažkosti,
ktoré môžu viesť k ťažkým
politickým, hospodárskym a sociálnym komplikáciam
vo vnútri tohoto štátu. Avšak musíme
konštatovať, že metody, ktoré si zvolil
vladár Itálie, pán Mussolini, nie sú
v stave, aby vyliečily tieto ťažké nesnádze
italského národa. Naopak myslím, že
tieto metody sú nebezpečné, a to nielen pre
susedné štáty s Itáliou hraničiace,
ale i pre všeobecný mier v Europe a strednej Europe
zvlášte. (Tak jest!) Myslíme, že
tie naše spoločné ťažkosti hospodárske,
sociálne a politické nedajú sa vyliečiť
násilím, diktatúrou, znásilnením
slabšieho, ale vyliečiť sa dajú jedine
zásadami a myšlienkami, ktorými vedený
je a mal by byť vlastne vedený Sväz Národov,
ktorými vedená je táto inštitúcia,
ktorá ostala tu ako výsledok svetovej vojny, ako
regulátor nesnádzí všetkých národov,
ako prostriedok k vyriešeniu ich sporov a ťažkostí.
Slávna poslanecká snemovňa! Že Sväz
Národov je skutočne k tomu schopným inštrumentom,
že Sväz Národov je schopný k tomu, aby
národy, nachádzajúce sa vo veľkom ponížení,
vo veľkej porobe, vo veľkých nesnádzach
politických a hospodárskych uzdravily sa politicky
a hospodársky sa povzniesly, toho najlepším
dôkazom je poválečné Nemecko, vlastne
Nemecko, v akom stave ono nachádza sa dnes.
Je nesporné, že medzi poválečným
Nemeckom, ktoré bolo vo vojne a pred vojnou, je rozhodne
veľký rozdiel. Je nesporné, že Nemecko
každým dňom pribýva na medzinárodnej
prestiži, na medzinárodnej sile a že stáva
sa to nie podľa nejakého militaristického snaženia,
nie podľa nejakého útočného imperializmu,
ale podľa politiky, ktorá je sledovaná dnešným
nemeckým smerodajným režímom, politiky,
ktorá sa zakladá na myšlienkach Sväzu
Národov.
Slávna poslanecká snemovňa! Ja myslím,
že nebolo správne, keď s tohoto miesta padlo
to slovo, že naše vojenské ozbrojenie je namierené
v prvom rade proti Nemecku a proti Maďarsku. My nemali by
sme sa takto dívať na náš pomer k Nemecku.
Ja by som predsa len konštatoval fakt, že vlastne medzi
národom československým a národom
nemeckým nikdy žiadnej vojny, žiadneho válečného
ťaženia nebolo, aspoň čo sa týka
posledných storočí. Tento fakt by mal byť
základom našej politiky, ktorú máme
viesť v ohľade medzinárodnom a špeciálne
v pomere našom k Nemecku. Nie pripravovať vojnu; iste
verím, že ani dnešná vláda nemá
a nemôže mať takýchto úmyslov. Toto
musí byť cynozúrou, základnou myšlienkou
všetkých nás, ku ktorýmkoľvek stranám
patríme, či ku socialistickým, či
k občianskym. Neverím, že by Nemecko proti
Československej republike malo útočných
úmyslov. Myslím, že nie sú v Nemecku
pomery také, že by v dohľadnej dobe tam pomýšľali
na nejaký útok na Československú republiku.
Kým trvá priateľstvo francúzsko-nemecké,
rešp. kým budú snahy, aby toto priateľstvo
bolo vybudované a upevnené, do tej doby nemusíme
mať tu v Československej republike žiadnych obáv,
že by sme boli strhnutí do nejakej konflagrácie,
ktorá by bola namierená proti nášmu
západnému susedovi. Všetky ostatné problémy,
ktoré by nás mohli priviesť do nejakého
sporu s nemeckou ríšou, iste sú takého
rázu, že sa dajú odstrániť nie
válkou, ale smiernymi cestami, prostredníctvom Sväzu
Národov.
Slávna poslanecká snemovňa! Javí sa
tu tedy v europskej poválečnej politike určitá
tendencia, ktorá vyjadrená je vo Sväzu Národov,
totiž že by spory medzi národy europskými
riešené boly kolektívne, cestou Sväzu
Národov, totiž že by každý národ
svoje spory predložil Sväzu Národov ku riešeniu
alebo aspoň sa pokúsil, že by prostredníctvom
Sväzu Národov spor ten bol vybavený.
Ale objavuje sa v europskej politike i tendencia iná, ktorá
je namierená proti Sväzu Národov. Táto
tendencia reprezentovaná je italským diktátorom,
p. Mussolinim, ktorý naproti kolektívnej politike
Sväzu Národov stavia svoju izolačnú
politiku, ktorou do izolácie chce priviesť tie národy,
tie štáty, ktoré on podrobiť chce svojím
imperialistickým zámerom, svojím imperialistickým
cieľom.
Posledné udalosti na Balkáne vypuklým spôsobom
osvetlily túto izolačnú snahu politiky pána
Mussoliniho. Nesmeruje táto izolačná politika
výlučne len proti Jugoslávii, ale táto
izolačná politika snaží sa neutralizovať
Rumunsko, a to za tým účelom, aby čím
izolovanejšie stála tu Jugoslávia, tým
izolovanejšie stála tu v ďalších
dôsledkoch i Československá republika. Rumunsko
je, ako známo, členom Malej trojdohody, malej ententy.
V poslednej dobe množia sa hlasy nielen vo štátoch
nie práve priateľsky naklonených myšlienke
Malej dohody, ale i vo štátoch priateľských
pre trojdohodu, hlasy, že malá ententa nie je už
na takých pevných základoch, ako bola predtým.
To je následok izolačnej politiky pána Mussoliniho,
ktorý sa snaží, aby dostal Rumunsko z Malej
dohody von, aby ho aspoň neutralizoval vo sporoch, ktoré
by mohly povstať a ktoré by mohly tangovať spoločné
záujmy štátov Malej dohody.
Slávna snemovňa! My, ktorí sme zo Slovenska,
máme určité vzťahy i s našimi priateľmi
v Rumunsku, lebo myšlienka Malej dohody sa rodila vlastne
už dávno pred utvorením sa Československej
republiky a pred rozpadnutím ríše Rakúsko-uhorskej.
Táto myšlienka Malej dohody sa rodila v starom Uhorsku,
v tých ťažkých bojoch, ktoré viesť
musely demokraticky založené nemaďarské
národy proti spoločným utlačovateľom,
proti spoločnému režímu utlačovateľskému,
aristokratickému a oligarchistickému v Uhorsku.
Pred 30 rokmi spoločne uhorskí Slováci, Rumuni
a uhorskí Srbi spojili sa k hájeniu spoločných
záujmov. Vtedy bol veľký proces memorandový
v Kľuži, kde srbskí, slovenskí a rumunskí
obhájci spoločne bránili veľkú
ideu, pre ktorú vtedajší Rumuni boli tiahnutí
pred maďarský kriminál. A o rok pozdejšie
v Budapešti usporiadaný bol veľký národnostný
kongres, na ktorom zúčastnili sa zástupci
tých utlačovaných národností
bývalého Uhorska a stanovené a formulované
boly zásady, ktoré pozdejšie po rozpadnutí
rakúsko-uhorskej monarchie ztelesnené boly v praktickom
sväzku oslobodených štátov Československa,
Jugoslávie a Rumunska. Dúfame, že i dnešné
Rumunsko ešte dostatočným spôsobom má
porozumenie pre to, že nebezpečie, ktoré pochádza
od spoločného utlačovateľa a ktoré
v minulosti spojilo nás všetkých dohromady,
ešte nie je odstránené, ešte nie je zažehnané,
ale že ešte trvá, a že je ešte vždy
treba toho, aby sme stáli na stráži a hájili
naše spoločné záujmy.
Slávna snemovňa! V poslednej dobe sa zaujíma
p. Mussolini aj o nášho suseda maďarského.
Ja som posledne s tejto tribúny prehlásil a opakujem
to i dnes, že my voči maďarskému národu
nemáme žiadneho nepriateľského citu, naopak
že by sme si priali, aby maďarský národ
konečne mohol prijisť k tej slobode, za ktorou túži,
ale ku ktorej sa nemôže dostať pre dnešný
režím, ktorý tam vládne.
Pred dvoma týždňami bol maďarský
minister výučby p. gróf Klebelsberg v Ríme,
aby tam pripravoval smluvu, ktorá už dávno
bola ohlašovaná, a cestu p. Bethlena do Říma.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Táto smluva má byť podobná ako smluva
albánská. Práve tak ako smluva pána
Mussoliniho s Albániou má kryť útočné
zámery pána Mussoliniho, má byť základom
nie mieru, ale války na Balkáne, práve tak
tá smluva, ktorá sa pripravuje medzi pánom
Bethlenom a pánom Mussolinim, nie je smluva, ktorá
by mala zabezpečiť mier vo strednej Europe, ale je
to smluva a bude to smluva, ktorá by mala zabezpečiť
mier vo stred-Europe. A tak, ako albánska smluva je namierená
v prvom rade proti Júgoslávii, tak smluva, ktorú
chystá pán Mussolini uzavrieť s Maďarskom,
je namierená v prvom rade proti Československu.
(Tak jest!)
Slávna poslanecká snemovňa! Toto je peršpektíva,
ktorá sa nám otvára pri událostiach
posledných týždňov a posledných
dňov. Je zaujímavé, že v tejto situácii,
keď to, čo mierovými smluvami, válkou
a povojnovou revolúciou bolo národami vybojované
a zabezpečené, keď toto nachádza sa
v určitom nebezpečí, vtedy komunistická
strana a boľševizmus, nie snáď komunistická
strana iba v Československu, ale internacionálny
boľševizmus stavia sa nie na stranu tých, ktorí
sú pre demokraciu, ktorí sú pre svetový
mier, ale na stranu tých, ktorí tento svetový
mier chcú rušiť.
Tento zjav bol viditeľný aj v Nemecku, keď bola
prezidentská voľba, alebo pozdejšie, keď
vyšlo na javo, že nemeckí reakcionári
zariaďujú si sklady zbraní v boľševickom
Rusku. (Výkřiky komunistických poslanců.)
A vtedy, keď posledné udalosti ako blesk zažiarily
a osvetlily pomery v strednej Europe a ukázaly, že
ešte vždycky je tu nebezpečná atmosféra,
ktorá môže každú chvíľu
vypuknúť v nejaké nešťastie, vtedy
naša komunistická strana práve na najchúlostivejšom
mieste našej republiky uznala za potrebné prízvukovať,
že ona je za tak zvané sebaurčovacie právo
Slovákov, t. j. za to právo, aby sa Slováci
mohli odtrhnúť od Československej republiky.
V Leviciach na Slovensku pred týždňom komunistická
strana usporiadala shromaždenie, na ktoré zbubnovala
i neinformovaných zástupcov ostatných robotníckych
organizácií, aby mohla protestovať a manifestovať
proti dnešnému stavu, ktorý bol utvorený
Československou republikou, aby požadovala pre Slovensko
právo plebiscitu, v tejto chvíli rozhodovať
o prináležitosti Slovenska, vo chvíli, keď
pán Bethlen ide do Ríma, aby si zabezpečil
možnosť uskutočnenia svojich imperialistických
zámerov. V takomto okamžiku komunistická strana
v Československu dáva na známosť všetkým
reakcionárom v Europe, že v danej chvíli môžu
sa spoľahnúť na komunistickou stranu v Československu.
(Výkřiky komunistických poslanců.)