Posl. inž. Jung (německy): Dámy
a pánové! Má býti projednáno
několik vojenských předloh, a to: Změna
kázeňského práva, podržení
osmnáctiměsíční služební
doby, či lépe řečeno prodloužení
zákonem stanovené čtrnáctiměsíční
služební doby, stanovení mírového
stavu vojska, odnětí volebního práva
vojínům a umisťování déle
sloužících poddůstojníků.
(Posl. Krebs [německy]: Jest toho dosti najednou!) Je
to dosti bohatý jídelní lístek ministerstva
národní obrany.
Poslední předlohu objasní dostatečně
kol. Krebs a vyloží zvláště
její vážné národní a sociální
účinky. Ale ani já jí nemohu pominouti,
ježto jest nerozlučně spojena s ostatními
předlohami a souvisí se systémem zbrojení,
který prý skončil v r. 1919 odzbrojením
Německa. Obraz se stane ještě úplnějším
přihlédneme-li k tomu, že stále ještě
sedmina výdajů řádného státního
hospodářství padne na účely
vojenské, a že si nad to teprve nedávno vojenská
správa dala povoliti na 11 let napřed ročních
315 milionů korun jako úvěr na zbrojení.
Předvojenská výchova byla sice po výkladech
pana ministra národní obrany v branném výboru
odložena, ale nebylo od ní definitivně upuštěno.
Shrneme-li toto vše, dostaneme celkový obraz významného,
pro malý stát přímo obrovského
zbrojení. Uváží-li se dále, že
Francie, při níž, jak známo, chce Československo
státi v dobách dobrých i zlých, buduje
své pevnosti na východě a že Polsko
buduje své pevnosti západní, že dále
Polsko a Jugoslavie staví svá loďstva, tu nesouhlasí
něco v locarnském účtu. Tak se mi
zdá, že ten slavený duch Locarna, který
prý obchází po Evropě, jest právě
takovou chytačkou, jako 14 bodů Wilsonových.
Zdá se, že jest nyní toliko jediný státník
v celé Evropě. který věří
v ducha Locarna, a tím jest německý ministr
zahraničí.
Proti komu jest to zbrojení namířeno? To
nám objasní pohled na stavby francouzských
a polských pevností, a povšimneme-li si toho,
že nedávno bylo Německo donuceno větší
část svých pevností na východě
zbořiti. Nemusíme však choditi ani tak daleko.
Zpravodaj dvou nejdůležitějších
těchto branných předloh, posl. Špaček,
připustil již v branném výboru, že
by sice hospodářské poměry vyžadovaly
snížení počtu vojska a zkrácení
služební doby, že to však nedovolují
politické poměry. Ve své včerejší
zprávě ve sněmovně poukázal
však s přímo brutální otevřeností
na Německo a Maďarsko jako na případné
nepřátele. Jsme panu posl. Špačkovi
rozhodně za tuto upřímnost vděčni.
Ale nechápeme pak, jak mohou německé vládní
strany a maďarská národní strana hlasovati
pro tuto předlohu. (Posl. Patzel [německy]: Němečtí
sedláci mají býti vedeni proti Německu!)
Naše místo jest tím rozhodně dáno,
a musím připojiti ještě, že dnes
člen strany posl. Špačka byl ještě
upřímnější a že přímo
prohlásil, že československé vojsko,
v němž jsou také německé části
branné moci, má býti vedeno s vlajícími
prapory proti Německé říši. Naše
postavení jest tím rozhodně dáno.
Československo slouží tedy nyní jako
dříve mocenským snahám Francie, to
musíme zdůrazniti, a tím zároveň
židovským světovým financím,
jejichž pochopem Francie vskutku jest. Jeho zbrojení
míří stejně jako zbrojení Francie
proti Německé říši a Maďarsku,
a nepřímo také proti Rakousku, tedy proti
třem odzbrojeným státům evropským.
Jsou to ty státy, jež příznačně
nejsou jmenovány v důvodové zprávě
předlohy o stavu vojska. Byly odzbrojeny mírovými
diktáty z r. 1919, oněmi mírovými
diktáty, jež byly zásadně odmítnuty
státoprávním prohlášením,
odevzdaným svého času nynějším
ministrem veřejných prací dr Spinou.
Tyto mírové diktáty byly, jak známo,
spojeny s výslovným prohlášením
dohodových států, že především
odzbrojení Německa má býti počátkem
všeobecného odzbrojení. Rozšiřovala
se lež o výhradné vině Německa
na válce a hlásalo se, že po odzbrojení
tohoto rušitele míru i ostatní státy
dobrovolně odzbrojí. Tato ujištění
se stala stejně klamem, jako 14 bodů Wilsonových.
Je-li v Evropě nějaký rušitel míru,
jest jím podle staletých zkušeností
dějin právě Francie - stačí
poukázati toliko na Ludvíka XIV. a Napoleona I.
Lež o vině na válce... (Posl. Krebs [německy]:
Co chtějí Francouzově na Rýně?)
Musí se tam starati o počernošení
také ostatní Evropy.
Lež o vině na válce splnila rozhodně
svůj úkol, získala Francii a tím i
světovému peněžnictví nadvládu
na evropské pevnině a udělala z Německa
otrockou plantáž, jak to jasně ukazují
Davesův plán a ženevská sanace. Francie,
ta vymírající Francie, jež se namáhavě
udržuje na živu počernošením svého
obyvatelstva, jde rozhodně za imperialistickými
cíli. Třeba že stále naříká
nad tísnivými břemeny, má vskutku
největší výdaje na vojenské účely
a vydržuje největší armádu o mírovém
stavu téměř 3/4 milionu.
Uvážíme-li její trabanty - Belgii, Polsko,
Jugoslavii a Československo - pominu Rumunsko jakožto
nejistého společníka - má faktický
mírový stav 11/2 milionu.
Mimo to má nejsilnější vzdušnou
moc. Německo s dvojnásobným počtem
obyvatel smí míti toliko 100.000 mužů
říšské obrany. Již z tohoto počtu
lze seznati, jak mírumilovná jest Francie doopravdy.
Uváží-li se, že Německo nesmí
míti žádné podmořské čluny
a válečné lodi a žádná
těžká děla a že má celkem
toliko 288 lehkých děl, stane se tento obraz ještě
jasnějším, uváží-li se,
že Francie a její přívrženci sami
mají 2000 těžkých a 5000 lehkých
děl. K tomu přistupují ostatní technické
zbraně. Tak objednalo jediné Československo
v předešlém roce 260 housenkových automobilů
s jiskrovými stanicemi, s dosahem 30 km. Polsko má
50 lehkých a 150 těžkých bitevních
vozů. Francie měla již loni 21 švadron
pancéřových vozů a motorisovala 78
lehkých a 140 těžkých baterií.
Také v Československu jest motorisace na postupu.
Tak tedy vypadá ve skutečnosti ten slavený
evropský mír od r. 1919! Ukazuje se jasně,
jaký obrovský podvod byl tenkráte proveden.
Ostatně lze bezděky poznati z otrockého napodobení
francouzského vzoru, jak silně pluje Československo
ve francouzských vodách. Také nedávno
žádaného a povoleného úvěru
na zbrojení bude jistě užito podle přání
Francie. To vše jest přirozeně v úzké
souvislosti. Tamtéž patří plán
o předvojenské výchově, který
má také svůj francouzský vzor. Z toho
všeho vidíme, že úkol Československa
nutno hledati v podporování mocenských choutek
Francie a v této souvislosti musím nyní promluviti
o německých vládních stranách
a jejich úloze. Nevstoupily přece do vlády,
aby tam pracovaly proti německé říši.
Mohou vskutku klidně hlasovati pro vojenské předlohy,
jichž základ nutno podle posl. Špačka
hledati v tom, že možný nepřítel
nám může přijíti toliko ze sousedního
Německa nebo Maďarska? Říkají
sice, že povolením těchto předloh, jimiž
se právě zabýváme, chtějí
zabrániti horšímu - jak známo, bylo
toto výmluvou každé splňovací
politiky - a že se plánům o zavedení
předvojenské výchovy oprou rozhodným
ne. Musí se nám však dovoliti, abychom po dosavadních
zkušenostech o tomto ne příliš oprávněně
pochybovali. Vždyť jsme takové mocné ne
slyšeli také při 18měsíční
služební době, a to hlavně z kruhů
křesťanskosociálních, z nepodmíněného
ne se však stalo podmíněné, a konečně
se z ne stalo ano a všechny návrhy na odklad byly
zkrátka odmítnuty.
Pan zpravodaj Špaček pokusil se při
obhajobě mírového stavu armády v branném
výboru zeslabiti naše námitky poukazem na černé
formace, který prý jsou v Německu. O tomtéž
mluvil dnes také člen jeho strany posl. Ježek.
Smělým výpočtem udělal posl.
Ježek ze 100.000 říšské
obrany hned 4 miliony tím, že všechny možné
organisace, mezi nimi také hasiče, počítal
za organisace vojenské. Musil by pak ovšem v Československu
učiniti totéž, a musil by Sokoly, hasiče
a kdo ví co ještě také počítati
k armádě. Mezi říšskoněmeckými
svazy, jež by mohly býti Československu nebezpečnými,
uvedl mezi jinými také "Reichsbanner Schwarz-Rot-Gold".
Případ, který se nedávno udál,
ukazuje, jaký jest duch této organisace, kterou
nám pan Špaček v branném výboru
uváděl jako jednoho z nejsmělejších
nepřátel Československa. Kterési republikánské
pracovní společenstvo, jehož činitelé
jsou totožni s lidmi z Reichsbanneru, zaslalo nám
nedávno spisy s černočerveno-zlatým
titulním listem. Černo-červeno-zlaté
titulní listy, ale čistě české
adresy! Z tohoto lze seznati, jakého ducha jsou tito páni
dětmi. (Posl. Krebs [německy]: Obsah jest právě
takový!) Obsah jest právě takový,
a jedním z činitelů jest bývalý
říšský kancléř Wirth.
To říká dost, to jest ten muž, který,
jak známo, kdysi řekl: "Nepřítel
jest na pravo." My, němečtí hraničáři,
můžeme prohlásiti jedině: Že se
rozhodně ohrazujeme proti tomu, aby se takové počínání
rozmáhalo a aby se staré, nám drahé
barvy uváděly v takovouto souvislost.
Jsme zkrátka uprostřed zbrojení, jež
mír evropský svrchovaně ohrožují.
Jak choulostivou rostlinkou jest mír přes Locarno
a Společnost národů, dokazuje nejlépe
napětí mezi Italií a Jugloslavií.
Tato zbrojení způsobují také výdaje,
jež hospodářství nemůže
unésti. Armáda nezaměstnaných je téměř
silnější, než armáa ozbrojených.
Bylo by vhodnější a účelnější,
poskytnouti těmto obětem pochybené hospodářské
a daňové politiky část výdajů
na vojsko. Co zmůže konečně zbrojení
Československa? Třeba posl. Špaček
stokráte poukazoval na Maďarsko a Německo,
domnívá se přece, a domnívají
se i všichni ostatní, že vědomí
česko-německého spolužití zapustilo
nejen u pana dr Spiny, nýbrž u celého
sudetsko-německého obyvatelstva tak hluboko kořeny,
že jest možno se podruhé odvážiti
r. 1866? Československo by si mělo konečně
ujasniti, že patří do středoevropského
prostoru a že to místo není v dobách
dobrých i zlých rozhodně po boku Francie.
Vlastní vůlí Čechů se tento
stát nestal národním, nýbrž národnostním,
jako staré Rakousko, a jest vystaven týmž nebezpečím,
jako toto staré Rakousko. Nejlepším zabezpečením
by pro něj byla neutralita, jak jsem na to poukázal
v branném výboru. Ale pak jsou zbytečnými
veliké výdaje na armádu, 18měsíční
služební doba a vysoký mírový
stav. Pokud jde o vnitřního nepřítele,
na kterého se tak často z české strany
poukazuje, proti tomu nepomůže ani největší
armáda, zvláště je-li složena z
různých národů. Jsou jiné prostředky,
jimiž lze jej spoutati. Právě my jsme na takové
prostředky po celý rok ukazovali. Národům
buď dána možnost volného vyžití.
Musím při této příležitosti
odmítnouti jeden výrok ministra národní
obrany. Vyslovil se nedávno při odůvodňování
branných předloh uznale o výcviku staré
říšskoněmecké armády,
ale užil této laciné příležitosti
ke snižování jejích vůdců.
Nechci citovati bajku o lvu a jednom méně statečném
zvířeti, ale myslím, že by rytmistru
trainu Udržalovi slušelo trochu více skromnosti,
tím spíše, když Československo
po případu Gajdově sotva má právo
prohlašovati, že jest zvláště šťastné
ve volbě svých vůdců.
Ještě několik slov o odnětí volebního
práva příslušníkům branné
moci a četnictva. To jest ocukrovaná pilulka, která
má německým vládním stranám
učiniti přijetí ostatních předloh
stravitelnějším, a prohlašuje se za veliký
národní úspěch. Nadšení
ovšem značně pohasne, čteme-li odůvodnění,
které zpravodaj podal v ústavně-právním
výboru a seznáme-li tištěnou zprávu
tohoto výboru. Zpravodaj posl. dr Králík
prohlásil ve výboru, že výkon volebního
práva podrývá kázeň a vydává
armádu stranickým vlivům, což by mohlo
přivoditi krisi nejen armády, ale i státu.
Musím říci, že tento důvod každého
nesymbiotika přímo povzbudí, aby hlasoval
proti předloze Neboť proč máme státu,
který nám odpírá nejskrovnější
životní práva, jak to opětně
dokazuje vládní předloha správní
reformy, a který pokládá Německou
říši za nepřítele, zajišťovati
a ulehčovati jeho trvání? Také výborová
zpráva jest velice upřímná a vyjímá
se ve znamení česko-německé vlády
přímo komicky, ježto se nijak nesnaží
vyhraditi nám Němcům jinou úlohu,
než trpěných s nechutí. Říká
totiž doslova: "Vojenské útvary byly po
rozpadnutí rakouské armády utvořeny
toliko z Čechoslováků a měly po převratu
právo a přímo povinnost účastniti
se budování republiky základními pracemi."
To jest skutečně skvělé ocenění
oněch částí obyvatelstva, jež
nejsou právě české nebo slovenské.
Pokud tedy byli toliko Češi a Slováci členy
branné moci, byla tato také pokládána
za hodnu volebního práva. Dnes, kdy byli také
prokletí Němci povoláni k službě
ve vojsku, přestalo se to líbiti. Proslulé
volební prapory nefungují již tak přesně,
jako kdysi ve Znojmě a Jihlavě.
My, národní socialisté, jsme sice přívrženci
staré německé demokracie, ale ne onoho dítěte
násilí a lži, jež vytvořila vševládná
plutokracie. Není také naším názorem,
že se má s dogmaty provozovati politika. Přes
to jest zhoršení volebního práva - a
o to v tomto případě jde - v našich
očích velice povážlivou věcí.
Zde se začne, pokračování jest v předloze
správní reformy ve zvýšení volebního
věku. A jak to skončí? Toho nelze dohlédnouti.
Také my, a my především se pamatujeme
na české volební prapory, ony volební
prapory, jimiž prastará německá města,
jako Jihlava a Znojmo, byla počeštěna a mnohé
ryze německé obci byla vtisknuta pečeť
jazykové smíšenosti. Uznáváme
také, že naši němečtí vojíni
vskutku nemohou své volební právo nikdy vykonati
v německé volební obci, ježto jsou,
jak známo, překládáni do českého
nebo slovenského posádkového města.
Ale ptáme se, zda není žádný
jiný prostředek, jímž by se toto zřejmé
zneužívání a svinstvo odstranilo? Copak
se musí hned vylíti dítě i s vodou?
Již při dřívějších
příležitostech, když šlo o stálé
voličské seznamy, dali jsme návrh, podle
něhož se mohlo tomuto zneužívání
zabrániti. Opakujeme jej dnes a žádáme,
aby vojíni vykonali své volební právo
v těch obcích, v jichž stálém
voličském seznamu byli před nastoupením
vojenské služby zapsáni. Tážeme
se, zda německé vládní strany nemohly
samy na tento nápad přijíti. (Německé
výkřiky: Musejí mlčeti a nesmějí
otevříti hubu. Musejí především
akceptovati myšlenky jiných!) To jest ovšem
zlá úloha, která se jim tu dává.
Jejich úkolem by přece mělo býti míti
i vlastní myšlenky a ne hladce přistoupiti
na všechna přání českých
občanských vládních stran. České
vládní strany dávají nám i
zde zcela jiný obraz, ukazují nám obraz zcela
jiného národního vědomí a chtění;
vzdávají se samy dočasného národního
prospěchu, aby posloužily většímu
celku, státu a své budoucnosti. Neboť o to
jim jde při této vládní předloze.
Armáda má zůstati nástrojem české
myšlenky národní, má zůstati
nástrojem českého imperialismu a s ním
spojeného imperialismu francouzského. Předloha
o odnětí volebního práva vojínům
se zrodila z obav, že by armáda nemohla tento úkol
splniti. To jest dostatečným důvodem pro
každého Němce, aby jim provedení tohoto
úmyslu ztížil. Víme však také,
jaké jiné následky bude míti odnětí
volebního práva: žádné noviny
ostřejšího tónu, žádný
leták, žádný spis se vojákům
nedostane, ano nebude si moci ani postěžovati u oposičního
poslance na špatné nakládání
a stravu. To vše se pokusí znemožniti, a konec
písně by byl, kdyby to šlo podle německých
symbiotiků, že, když již ne celé
sudetské Němectvo, tož alespoň část
jeho by uzrála pro druhý rok 1866. Tak vidíme
stav věci my, kteří hledíme do budoucnosti,
my, kteří neprovozujeme politiku ze dneška
na zítřek, jimž není politika smlouváním
o zpropitné, jichž smysly nejsou zastřeny českými
korupčními vůněmi. Povinností
německých vládních stran by bylo dbáti
o to, aby němečtí příslušníci
armády sloužili v německém území
a aby z německých území zmizeli čeští
úředníci, kteří podstatně
přispívají k tomu, že tato území
dostávají ráz území jazykově
smíšených. Při poradách o státním
rozpočtu jsme jim podáním resoluce dali možnost
působiti v tomto smyslu. Žádali jsme, aby byli
přeloženi z českých území
ti němečtí úředníci,
kteří byli posláni do českého
území, aby se naučili české
řeči a kteří jsou tam nyní
necháváni. Německé vládní
strany sice tuto resoluci nepodepsaly, ale při hlasování
hlasovaly proti ní. Tito pískovcoví němečtí
hrdinové - volně podle sen. dr Hilgenreinera
- nebudou se tedy moci snadno dovolávati toho, že
chránili německé zájmy.
Kol. Krebs se bude, jak jsem již podotkl, ještě
důkladněji zabývati jednou z předloh.
Shrnuji: Podáváme pozměňovací
návrh k předloze o zrušení volebního
práva vojáků, který může
odstraniti její škody. Ostatně hlasujeme proti
všem branným předlohám, ježto vidíme
jasně jejich účel postaviti se na stranu
Francie a židovských světových financí
proti Němectvu Evropy. My, hlasatelé budoucího
Německa volnosti a sociální spravedlnosti,
spatřujeme také v projednávaných branných
předlohách pouze starý systém národního
odstrkování a rdoušení, jenž se
ani vstupem německých stran do vlády nijak
nezměnil, ano na poli konání spravedlnosti
se pod německým ministrem stal snad ještě
horším než dříve, jak ukazuje rdoušení
našeho a ostatního oposičního tisku
a jak ukazuje několik ostudných rozsudků,
v poslední době vydaných podle zákona
na ochranu republiky. Ovšem tyto rozsudky se netýkají
toliko oposičníků - jaký to otřepaný
vtip světové historie - postihují také
příslušníky německých
vládních stran, ne sice členy parlamentu,
kteří jsou přece podle zvláštní
vydávací prakse imunitního výboru
v této sněmovně chráněni, ježto
zde každá vláda vystupuje jako korupční
společnost s ručením omezeným, ale
jejich tajemníci a redaktoři zůstávají
pod týmž systémem jako my.
Opakuji: hlasujeme proti těm předlohám. Ostatně,
ať si zde dělají a usnášejí,
co chtějí. Jsme přesvědčeni,
že přese vše budoucnost patří našemu
národu a že mu přinese to, oč my, národní
socialisté, usilujeme. (Potlesk poslanců něm.
strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce pořadu
a přistoupím k ukončení schůze.
Učiním ještě některá presidiální
sdělení.
Bylo zjištěno nahlédnutím do těsnopisného
zápisu, že pan posl. dr Keibl ve své
dnešní řeči pronesl výrok velezrádný.
Volám jej proto k pořádku a sděluji,
že předsednictvo posl. sněmovny podle §u
9, lit. m) jedn. řádu se usneslo jakožto velezrádný
projev vyloučiti z těsnopisného zápisu
o jeho řeči závěrečné
místo jednající o žoldnéřství
a velezradě.
Dovolené udělil jsem: na dnešní schůzi
posl. Prokešovi, Bečkovi a Brožíkovi;
do 26. tohoto měsíce posl. Kaufmannovi a
Pohlovi vesměs pro neodkladné záležitosti.
Nemocí omluvili se: pp. posl. dr Czech, Dietl,
Leibl do 26. tohoto měsíce.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. dr Zadinu za posl. Honzla; klub poslanců
komunistické strany v Československu posl. dr Gátiho
za posl. Čulena.
Do výboru branného vyslal klub poslanců
komunistické strany v Československu posl. Kopasze
za posl. Cibulku a posl. Hrušku za posl. Zoufalého;
klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
posl. Kleina za posl. Hampla.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
republikánské strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Pelíška za posl. Šoltyse.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavá interpelace posl. Krebse, dr. Wolschacka,
inž. Junga a druhů vládě, aby co nejrychleji
byly upraveny požitky státních pensistů.
Předseda: Mezi schůzí byla tiskem
rozdána publikace Mezinárodní informační
služby parlamentní "Z cizích parlamentů"
rok 1927, ročník VIII, č. 3 a 4.
Iniciativní výbor ve své schůzi, konané
dne 23. března 1927 se usnesl přikázati k
řádnému projednání návrhy,
a to:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Výboru soc. politickému:
846. Návrh posl. Greifa a druhů na změnu
zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb.
z. a n., o státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných.
861. Návrh posl. Horpynky a druhů na změnu
zákona ze dne 19. července 1921, čís.
267 Sb. z. a n., o státním příspěvku
k podpoře v nezaměstnanosti.
855. Návrh posl. Tayerle, Hampla, Kleina a soudr. na změnu
a doplnění zákona o závodních
výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a
n.
Výborům soc. politickému a
rozpočtovému:
847. Návrh posl. inž. Nováka, dr Samka, Bezděka,
Petrovického, dr Matouška, Votruby, A. Petra a druhů
na vydání zákona o podpoře stavebního
ruchu.
848. Návrh posl. Pekárka, Vávry, Pechmana
a druhů na vydání zákona o stavebním
ruchu.
Výborům soc. politickému a
živnostenskému:
895. Návrh posl. Bečku, inž. Nečasa,
Geršla a súdruhov, aby bol vydaný zákon,
ktorým sa mení odst. 5. § 53 a § 126 živnostenského
zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi,
čís. 259 Sb. z. a n. z roku 1924.
Výboru zemědělskému:
869. Návrh posl. Chlouby, Bolena, Mikulíčka,
Čulena a soudr., na vydání zákona,
jímž se ukládá povinnost označovati
při prodeji osiva a satby, zda tyto pocházejí
z kultur napadených rostlinnými chorobami.
926. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu
prováděcího nařízení
ze dne 1. února 1902, č. 27 ř. z. k zákonu
ze dne 25. října 1901, č. 26 ř. z.
o obchodu s máslem, sýrem, přepouštěným
máslem, vepřovým sádlem a s jejich
náhražkami.
937. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů na
změnu zákona ze dne 27. května 1919, čís.
318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným
pachtýřům (Novela IV).
Výborům zemědělskému a
rozpočtovému:
860. Návrh posl. Štětky a soudr. na okamžité
poskytnutí státní podpory poškozeným
katastrofální průtrží mračen
a povodní v politickém okresu hořovickém.
Výborům kulturnímu, živnostenskému
a rozpočtovému:
921. Návrh posl. Mlčocha Anděla a druhů,
aby Odborná škola hostinská v Brně byla
postátněna.
Výborům dopravnímu a rozpočtovému:
922. Návrh poslanců dr Lukavského, dr Zadiny,
Staška, Jiráčka, Langra, Jaši a druhů
na vydání zákona o postavení českomoravské
dráhy Plzeň - Brno.
Výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému:
923. Návrh posl. dr Luschky a druhů, aby byl vydán
zákon, jímž se povoluje užíti dílčích
dluhopisů, jež vydá město Opava v úhrnné
hodnotě 25,000.000 Kč, k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů.
924. Návrh posl. Rýpara, Vencla, Špačka,
dr Polyáka, Kyncla a spol., aby byl vydán zákon,
jímž se povoluje užíti dílčích
dluhopisů, jež vydá město Opava v úhrnné
hodnotě 25,000.000 Kč, k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů.
940. Návrh posl. inž. Junga a druhů o užívání
dílčích dluhopisů, jež vydá
město Opava, k ukládání nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů.
Zamítnut byl:
836. Návrh posl. Hampla, dr Wintra, dr Dérera a
soudr. na vyšetření věcí týkajících
se aféry koburské.