A kdo ji spravuje? Lidé, kteří za Rakouska
prodělali školu v Bosně a Hercegovině.
Někteří ze zaměstnanců přišli
z této země přímo k nám, aby
bez kontroly drželi nad námi svou ruku a pokračovali
u nás ve své politické činnosti.
Vezměme naši místní správu. Nedávno
nám byla dána jedna župa. Před touto
župou šlo jazykové nařízení,
jímž také byla porušena naše autonomní
práva. Předseda vlády černý
sice prohlásil, že on jest spokojen s jednou župou.
Věřím, že může býti
spokojen dnešní ministr vnitra, ale naše obyvatelstvo
rozhodně je nespokojeno. Nespokojeno proto, že za
prvé zeměpisná poloha ztěžuje
styk s úřadem, a mimo to utvořená
velká župa v té podobě, jak jest u nás
organisována, není ničím jiným,
nežli úřadem pro to, aby se zdržovalo
rychlé vyřizování žádostí
obyvatelstva. Přijdete-li - to se stalo mně samému
- do tohoto úřadu, můžete den nebo dva
dni hledati svůj spis a nenajdete ho. Krátce a dobře:
Naši lidé, kteří jsou nuceni čekati
na rozhodnutí županského úřadu
celá léta, dva i tři dny hledají spisy
v tomto úřadě a často jich nemohou
najíti. Tedy jedna župa se neosvědčila,
ona jest - abych tak řekl - pouze přípravou
k centralisaci a dalším jejím dovršením
má býti "reforma politické správy".
Tato "reforma politické správy" v takovém
návrhu, jaký byl nám předložen,
nemůže odpovídati zájmům našeho
obyvatelstva - nejen našeho, nýbrž všeho
obyvatelstva bez rozdílu národnosti a víry.
Návrh tento stran hlavního města Užhorodu,
aby hlavní město bylo přeloženo do druhého
města, aby Užhorod byl připojen k západu
atd., jest jen vodou na mlýn rozličných spekulantů,
kteří z této krátkozraké politiky
shrabují pro sebe zisky v neprospěch celého
našeho chudého národa.
My tento návrh zákona považujeme za nový
atentát na naši autonomii, tedy nejen že nejsme
nadšeni předloženým návrhem zákona,
naopak co nejrozhodněji budeme bojovati proti němu.
Tento návrh zákona proti Podkarpatské Rusi,
proti té Podkarpatské Rusi, která mezinárodní
smlouvou dostala právo na úplnou a širokou
autonomii, nemůže a nesmí býti proveden
v takové stylisaci a formě.
Proto tedy, se zřetelem na práva a zájmy
naší země a se zřetelem na nepříjemné
a nežádoucí následky, které mohou
povstati, jako občan, přející si úplné
konsolidace poměrů i v naší samosprávné
zemi a v celé republice, považuji za svou povinnost
prohlásiti: Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi pohlíží
na předložený návrh zákona "o
organisaci politické správy", kterýžto
návrh má býti proveden i v samosprávné
Podkarpatské Rusi, jako na atentát na svoje autonomní
práva. Řídíce se zájmy země,
varují občané Podkarpatské Rusi vládu
Československé republiky před nutnými
následky nevážnosti k mezinárodním
smlouvám a ústavním zákonům
státu vzhledem k naší zemi a jejímu
obyvatelstvu. Doufám, že v tomto případě
vyhovíte tomuto přání, pánové,
a nebudete rozhodovati o Podkarpatské Rusi bez Podkarpatské
Rusi.
Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným
řečníkem je pan posl. Mondok. Dávám
mu slovo.
Posl. Mondok (malorusky): Slavná sněmovno!
Diktát vítězných států
a československý imperialismus zotročily
onu část státu, kterou nazývají
Podkarpatskou Rusí a jejíž pravé jméno
jest Zakarpatská Ukrajina.
Mírové smlouvy cynickým způsobem zneužily
padělaného ponětí práva sebeurčení
a ve skutečnosti hodily do bláta veškeré
právo sebeurčení a zneužily ho, aby
se zmocnily (Výkřiky posl. Sedorjaka.) Zakarpatské
Ukrajiny. Jako právní titul tohoto zmocnění
vzaly: dobrovolné připojení a národní
osvobození tak zvaného rusínského
národa, a ve skutečnosti rozbily na tři části
velký ukrajinský národ, jenž strádá
na všech územích pod kapitalistickou vládou.
Ukrajinci uskutečnili svoje úplné hospodářské
a národní osvobození a provedli své
právo sebeurčení jen v sovětské
Ukrajině. Saint-germainská smlouva neposkytla za
dobrovolné připojení úplnou národní
svobodu, nýbrž laskavě povolila tak zvaná
autonomní práva. Na ustanovení těchto
práv náš národ nemohl míti vlivu,
neboť do Paříže byli povoláni pouze
koupení lokajové. A tak byla veškerá
práva zfalšována a vtělena do §u
3 ústavního zákona č. 121 z r. 1920.
Ale i tato práva, za něž se zaručily
všechny velké státy a rovněž i
československá vláda, československé
Národní shromáždění a
president republiky, nebyla během osmi let uvedena v život
ani v těch skrovných, chudokrevných formách,
ačkoliv převážně tato práva
zajišťují pouze zájmy měšťáků.
A dnes, po osmi letech, pomýšlí vláda
nikoliv uskutečniti tato práva a upraviti naše
hranice, nýbrž předložila svůj
hanebný návrh zákona na reformu veřejné
správy.
Tento návrh zákona jest kopancem mírové
smlouvě a ústavnímu zákonu, jest to
uvedením naší země na pokraj propasti.
A takové zastupitelství počtem členů
a obsahem působnosti nerovná se ani nejmenšímu
jinému dílu republiky.
Jsme si vědomi toho, že přijde čas,
kdy konkrétně užijeme svého práva
sebeurčení, a dnes co nejrozhodněji protestujeme
proti tomuto úřednímu návrhu zákona,
jenž zneuctívá práva našeho národa,
a prohlašujeme, že revoluční pracující
vrstvy Zakarpatské Ukrajiny do posledních sil budou
bojovati proti tomuto návrhu zákona a jeho provedení,
postaví se v čelo všem vrstvám národa
a budou bojovati proti této nové urážce
národních práv a učiní přítrž
této svévolné koloniální vládě
buržoasie. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Ježto po společné rozpravě konati se
bude hlasování odděleně, udělím
slovo k doslovu nejprve o druhém odstavci pořadu:
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním
návrhu (tisk 600), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
prozatímní úprava obchodních styků
mezi republikou Československou a republikou Tureckou,
sjednaná výměnou not v Angoře dne
30. září 1926 (tisk 768).
Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční,
panu posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Právě před chvílí doporučil
jsem slavné sněmovně ke schválení
prozatímní obchodní smlouvu mezi republikou
naší a republikou Tureckou. Uvedl jsem již, že
mezi naší republikou a republikou Tureckou jsou obchodní
vztahy dosti živé, hlavně jsou to textilie
a naše sklářství, které z veliké
části mají odbytiště v Levantě.
Vždyť na př. jen zboží bavlněného
dovezlo se r. 1925 do Turecka za 54 mil. Kč. Mimo to sklářského
zboží dovezlo se za 12 mil., cukru za 28 mil. Kč.
Naproti tomu zase z Turecka nejvíce se dováží
k nám tabák, jehož dovezeno bylo r. 1925 za
38,791.000 Kč. Ovšem co se týče tabáku,
naráží právě při projednávání
nynější definitivní smlouvy mezi naší
republikou a republikou Tureckou tato okolnost na největší
potíže, a to z toho důvodu, poněvadž,
jak zprávy z tohoto vyjednávání došly,
Turecko dělá značné potíže
tím, že žádá, aby byl určen
již předem, a to každoročně, určitý
kontingent, který by se dovážel k nám.
Rozumí se samo sebou, že takový požadavek
není dobře splnitelný, a to z toho důvodu,
poněvadž naše státní správa,
zvláště tabáková režie,
nemůže vázati se na odebírání
určitého množství zboží
každý rok. Proto se tak zdrželo vyjednávání
o definitivní obchodní smlouvě mezi naší
republikou a republikou Tureckou. Jest jistě záhodno,
aby toto jednání, které právě
jest v běhu, bylo zdárně dokončeno
a, jak máme zprávy, snad také v nejbližší
době dokončeno bude.
Co se týče jednotlivých pánů
řečníků, kteří zde mluvili
k tomuto bodu, nikdo z nich neuvedl nějakých věcných
důvodů proti této smlouvě, jen p.
posl. dr Šmeral vyslovil při této příležitosti,
poněvadž jde o asijský stát, požadavek,
aby náš stát uznal kantonský stát
de jure a navázal s ním obchodní styky. Co
se týče uznání kantonského
státu de jure, podotýkám jen, že uznávati
nějakou revoluční vládu země,
která jest ve kvasu revolučním, kde může
vyhráti jednou ta, po druhé ona strana, bylo by
příliš předčasné a jistě
by ani nemělo praktické ceny. Co by se na příklad
stalo, kdyby to najednou vyhrála v Číně
strana protivná? Co se týče obchodních
styků uvádím, že naše obchodní
styky s Čínou nejsou příliš veliké
a že vývoz do Číny činil r. 1925
toliko za 28 mil. zboží a z Číny k nám
se dovezlo pouze za 2 mil. zboží.
Z toho důvodu, že věcných námitek
proti této prozatímní dohodě mezi
Tureckem a naší republikou nebylo, navrhuji jménem
zahraničního výboru schválení
této prozatímní obchodní smlouvy.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor pro průmysl,
obchod a živnosti, p. posl. dr Zadinovi, k doslovu.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Referent zahraničního výboru p. kol. dr Hnídek
vyčerpal důvody, ve kterých také
objasnil celou otázku, o kterou jde při smlouvě
této i po stránce hospodářské.
Z toho důvodu nemám, co bych přičinil
k jeho vývodům, a trvám na návrhu,
který jsem přednesl, aby posl. sněmovna tuto
projednávanou smlouvu s Tureckem schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročíme
tudíž k hlasování o 2. odst. pořadu
schůze.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a budeme hlasovati o celém najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pány zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím je vyřízen druhý odstavec pořadu
dnešního. Přikročíme k dokončení
jednání o odst. 3. pořadu:
3. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním
návrhu (tisk 577), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
dodatkový protokol k obchodní smlouvě mezi
Československou republikou a Hospodářskou
Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný
v Praze dne 30. srpna 1926 (tisk 769).
Dávám slovo k doslovu zpravodaj i výboru
zahraničního panu posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná
sněmovno! Referoval jsem už o dodatku ke smlouvě
mezi Československem a Hospodářskou Unií
belgo-lucemburskou a v debatě žádný
z pánů řečníků nezabýval
se referáty našimi, nýbrž debata se točila
okolo jiných věcí. Proto nemám, co
bych dále dodával ke svým vývodům,
a navrhuji znovu, aby slavná sněmovna učinila
usnesení o tomto dodatkovém protokolu ve smyslu
usnesení zahraničního výboru. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluj i
slovo druhému zpravodaji, za výbor pro průmysl,
obchod a živnosti, panu posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jako referent výboru živnostenského se k tomuto
návrhu připojuji.
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec.
Budeme tudíž hlasovati o celém najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením
ve znění, doporučeném pány
zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen je 3. odst. pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
posl. Windirsche, Stenzla a dr Luschky, aby byla udělena
důtka posl. Horpynkovi podle §u 51 jedn. řádu.
Zpravodajem výboru imunitního pro ústní
zprávu podle §u 51 jednacího řádu
jest p. posl. dr Ravasz.
Než mu udělím slovo, oznamuji, že pp.
posl. Bradáč, dr Dolanský,
Windirsch, dr Lukavský, Mlčoch,
dr Luschka, Stenzl, dr Buday podali formální
návrh, aby věc vrácena byla výboru
imunitnímu.
Žádám pana zpravodaje, aby se ujal slova ke
zprávě, jednacím řádem předepsané.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Pripojujem se ku sdelenému návrhu, aby vec bola
vrátená výboru imunitnému.
Předseda: Ježto pan zpravodaj se přizpůsobil
podanému návrhu na vrácení věci
výboru, dám nejprve hlasovati o tomto návrhu
formálním, a teprve, kdyby byl zamítnut,
přikročil bych k postupu předepsanému
§ 51 jedn. řádu a k meritornímu hlasování.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy takto postupovati.
Kdo tedy souhlasí s návrhem na vrácení
věci výboru imunitnímu, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím sněmovna se usnesla
vrátiti věc výboru imunitnímu.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu
schůze a přikročím k ukončení
jejímu.
Sděluji, že z důvodů formálních,
aby mohly býti přikázány výborům
vládní návrhy dnes tiskem rozdané,
bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi,
i žádám, aby paní a páni poslanci
ze zasedací síně neodcházeli.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala dnes za 10 minut, to jest v 16 hod. 40 min.
s
Nevyřízené odstavce pořadu 61. schůze.
Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.