Čtvrtek 16. prosince 1926

Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové! Když na konci včerejší plenární schůze poslanecké sněmovny pan předseda oznámil jako prvý bod dnešního denního pořadu projednávání návrhů zákonů tisky 734 a 738 ve znění zprávy sociálně-politického výboru tisk 788, byl podán stranou českých sociálních demokratů návrh na vzetí tohoto bodu s pořadu.

Tento návrh byl ovšem vládní většinou zamítnut. Poněvadž moje strana rovněž hlasovala pro vzetí s pořadu, vidím se nucena, abych jménem klubu poslanců německé strany národní, který mám tu čest zde zastupovati, učinil prohlášení, jež odůvodní chování mé strany v této otázce nejen před jinými stranami v této sněmovně, nýbrž i před našimi voliči.

Zároveň s provedením zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří měly býti rozpuštěny všechny společenstevní a gremiální a zapsané pomocné pokladny, jež neměly 1. ledna 1924 více než 4000, případně 2000 členů pojištěním povinných. Toto zamýšlené rozpuštění bylo zákonem z 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n. odloženo do 31. prosince 1926. Poněvadž však v nynější době nespokojenost jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců se zákonem č. 221 z r. 1924 ukazuje, že novelisace jeho je nutnou a pravděpodobnou - novelisace, o niž, mimochodem řečeno, usiluje i moje strana - kterou však možno očekávati teprve během kalendářního roku 1927, má býti život uvedených nemocenských pokladen prodloužen předloženými návrhy zákona až do 31. prosince 1927.

Bylo by tedy nyní velmi naléhavým projednati teprve dne 17. listopadu 1926 podané iniciativní návrhy, jestliže mají opravdu ještě splniti svůj účel. Jestliže moje strana přes to včera hlasovala pro vzetí jich s dnešního denního pořadu, dlužno hledati důvod pro to v událostech, které se odehrály teprve v poslední době a jež mají politicky pro mou stranu tak veliký význam, že je zde musím zcela krátce oznámiti.

Až do 14. prosince t. r. byl předsedou soc. politického výboru posl. sněmovny pan kol. Brožík z české soc.-demokratické strany. Ačkoli tato strana od nastoupení úřednické vlády Černého nepatří již k vládní většině, musím zde podle pravdy prohlásiti, že pan kol. Brožík se s nejúzkostlivější přesností snažil, aby zachoval úplně bezvadnou objektivnost ve vedení výboru. Ve všech svých jednáních a ustanoveních opíral se vždy o řádně učiněná usnesení celého výboru. Musilo tedy vzbuditi pochopitelné překvapení, když schůzi soc.-politického výboru dne 14. prosince t. r. byl předložen návrh podepsaný 17 poslanci národnostně smíšené vládní většiny, který bez udání důvodů žádal o okamžitou novou volbu všech činitelů soc.-politického výboru. Tím zřetelně projevily německé a české strany, že již nechtějí svěřiti vedení soc.-politického výboru poslanci oposiční strany, nýbrž činí si nyní na ně nárok pro sebe. Využitím většinového počtu byla tato volba také provedena s tím výsledkem, že ani v předsednictví, ani ze zástupců předsedy ani ze zapisovatelů, celkem 6 osob, nepřipadá ani jeden mandát na některého poslance oposičních stran.

Tato událost dokazuje, že vládní strany nemají naprosto žádného zájmu na čistě věcné práci sociálně-politického výboru, nýbrž že používají chvilkové většiny k tomu, aby dostaly soc. politický výbor úplně do svých rukou a tím postavily oposiční strany pod svůj diktát a aby jejich spolupráci podle své chuti odmítaly a činily ilusorní. Toto používání násilí musí se přirozeně setkati s nejostřejším odmítnutím každého poctivě smýšlejícího člověka. Rozhořčení nad tím musí býti však tím větší, protože tato událost znamená také ještě zhoršení poměrů v této sněmovně proti dřívějším dobám.

Pokud všenárodní česká koalice, složená z 5 a později ze 6 českých stran, tvořila v této sněmovně vládní většinu, měly oposiční strany zastoupení nejen v předsednictvu sněmovny, nýbrž také mezi činovníky většiny sněmovních výborů, což s demokratického stanoviska bylo považováno za samozřejmé a oceňováno jako minimum demokratické spravedlnosti. A přece tento systém zavdal nynějším německým vládním stranám, které tenkráte byly ještě stranami oposičními, příčinu k četným žalobám a stížnostem, o čemž podávají svědectví tak četné jejich řeči v této sněmovně.

Nyní, kdy část německých stran zaujala místo ve vládě, kdežto druhá část německých stran zůstala v oposici, zapomněly svaz zemědělců, německá křesťansko soc. strana lidová a německá strana živnostenská úplně na své zkušenosti a názory z dřívějška a pomáhají českým vládním stranám zavésti systém, který má oposiční strany v této sněmovně oloupiti vůbec o veškeré právo. Nyní jsou oposiční strany z vedení výboru vůbec vyloučeny a tím dostává se té tak mnoho vychvalované demokracii posledního kopance. Včerejší druzi německé oposice jsou při tom nejochotnějšími spojenci a pomahači svých nových českých přátel. Vyvlastňovacímu systému českých koaličních stran, který tento stát před celým světem diskreditoval, naučily se německé vládní strany takřka přes noc a dělají to dnes již zcela mistrně podle Čechů.

Tento postup smíšeně národní vládní většiny musel přirozeně vyvolati nejostřejší protest. Na znamení odporu proti tomuto zcela neodůvodněnému a všemu právu odporujícímu počínání opustily všechny oposiční strany 14. prosince t. r. po provedené nové volbě činovníků zasedací síň sociálně-politického výboru.

Zatím, co jsem jako poslední z oposičníků opouštěl jednací síň, slyšel jsem ještě na vlastní uši, že nově zvolený předseda sociálně-politického výboru pan posl. Čuřík vzal 3 ostatní předměty se stanoveného denního pořadu, protože jsou předmětem ještě nedokončených jednání vlády, na to schůzi skončil a stanovil počátek příští schůze za 10 minut.

Proti ustanovením jednacího řádu této sněmovny nebyly oposiční strany k této druhé schůzi výboru konané téhož dne ani písemně pozvány, ani pan předseda neoznámil změněný pořad jednání a jeho nové předměty jednání. Pro tyto formální vady dlužno označiti druhou schůzi výboru a všechna jeho jednání a usnesení za neplatná. V této neplatné schůzi byly také projednávány oba iniciativní návrhy tisky 734 a 738 a v nepřítomnosti nepozvaných 6 oposičních stran byla o tom usnesena ona zpráva výboru, která byla včera předložena sněmovně jako tisk 788.

Moje strana nemůže uznati tento způsob jednání v sociálně-politickém výboru za právně platný a musela proto ve včerejší plenární schůzi sněmovny hlasovati pro vzetí tohoto předmětu s denního pořadu.

Ohražujeme se tímto přede všemi německými soukmenovci v tomto státě proti tomu, že německé vládní strany nyní používají dříve jimi odmítaných method brutálního násilí, bezohledně a nenávistně využívajíce většiny proti německým oposičním stranám. Na znamení protestu proti tomuto způsobu znásilňování sněmovní menšiny většinou nezaujme moje strana k věcnému obsahu návrhů zákona stanoviska a nebude se zabývati meritem této věci. Poněvadž důvody, jež druhdy pohnuly mou stranu k tomu, aby hlasovala pro zákon, který má býti dnes prodloužen, trvají i dnes na dále, a poněvadž uznáváme, že předložený zákon vyhovuje naléhavé potřebě živnostenského stavu, budeme přes toto nakládání s námi pro zákon hlasovati. (Potlesk poslanců německé strany národní.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Schäfer. Dávám mu slovo.

Posl. Schäfer (německy): Slavná sněmovno! Jsme proti zprávě soc.- politického výboru a proti souvisícímu s ní návrhu, který máme před sebou. V této zprávě a v tomto návrhu spatřujeme útok proti zákonu o sociálním pojištění a první pokus otřásti stavbou sociálního pojištění. Když jsme v červnu tohoto roku po prvé stáli před projednáváním stejného návrhu, poukázali jsme již na to, že všechny občanské skupiny této sněmovny ženou útokem na sociální pojištění. Posledních měsíců bylo statně použito k tomu, aby byla vyvolána rozmrzelost, nevole proti sociálnímu pojištění a proti povinnostem, které ukládá pojištěným a zaměstnavatelům. Zejména jisté strany v německém území, svaz zemědělců, křesťanští sociálové a živnostníci provozovali nezodpovědné a divoké štvanice proti sociálnímu pojištění. (Posl. Windirsch [německy]: Máme na kila protestů i od zaměstnanců! - Hluk.) Vím velmi dobře, pane kol. Windirschi, jak dochází k takovým podpisům, vím, jakým způsobem jste podpisy dělníků sehnali. O obsahu zákona a jeho účincích byly rozšiřovány lži, klamy, které je ovšem možno odstraňovati zase jen zvolna poučováním. Nehonoste se tím, že se vám podařilo v některých územích, kde jsou hospodářské poměry nesmírně smutné, svésti dělníky, aby podepsali váš protest proti sociálnímu pojištění a podporovali vaši žádost, aby byl zákon novelován. Ostatně parlament by měl návrh, který máme nyní projednávati, odmítnouti i pro postup, jakého v souvislosti s ním použila většina soc.-politického výboru.

Zažili jsme příklad parlamentního nemravu, jaký jsme považovali až dosud za nemožný, ačkoli jsme byli od dřívější koalice mnohému zvyklí. V poslední schůzi soc.-politického výboru bylo prostě staré předsednictvo většinovými stranami obratem ruky odstraněno, našlo se ještě mimo to tolik nestoudnosti, že byl dosavadnímu předsedovi výboru vysloven dík za objektivní úřadování. Pak se přešlo k tomu, že body, které byly na denním pořádku, byly prostě škrtnuty, schůze ukončena a hned svolána schůze nová, takže členům oposice nebylo vůbec možno, aby se jí zúčastnili. Dostali jsme v naší klubovní místnosti pozvánky k nové schůzi soc.-politického výboru, a když jsme přišli nahoru, abychom se zúčastnili porad, pánové z většiny místnost již opustili, byli se svými pracemi již u konce. To není žádný západoevropský, žádný středoevropský parlamentarismus, to je parlamentarismus balkánský. (Výkřiky na levici.) Z takové schůze přichází do plena návrh, aby byly ponechány ony nemocenské, gremiální a společenstevní nemocenské pokladny, které podle zákona o sociálním pojištění mají býti zrušeny a včleněny do ostatního nemocenského pojištění.

Jako v létě i nyní poukazujeme na to, že není ani věcného důvodu, abychom schválili takový krok, ani že tím nebude nikomu pomoženo; pro pomocníky, pro dělníky, pro ty, kteří mají býti pojištěni, jest naopak svrchovaně důležito, aby byly utvořeny velké organisace nemocenských pokladen. Neprospějete tím ani malým řemeslníkům ani živnostníkům, jimž může býti naprosto lhostejno, zda odvádějí povinný příspěvek do nemocenské pojišťovny, která je velká a je schopna něco vykonati, nebo zda jej dávají do společenstevní nemocenské pojišťovny, jejíž správní náklady, jak přede mnou dokázal kolega dr Winter, jsou vyšší, počítáno podle hlav členů, než u okresních nemocenských pokladen. Není žádného věcného podnětu pro takové usnesení, dělníci nežádají, aby tyto pokladny zůstaly. Nemůžete se zde odvolávati na požadavek dělníků. Váš postup není ničím jiným než výrazem nepřátelství proti duchu zákona o sociálním pojištění, zračí se v něm nepřátelství k dělnictvu, jímž jsou dnes vedena a prodchnuta všechna jednání vlády.

Když r. 1924 byl v této sněmovně projednáván zákon o sociálním pojištění, slyšeli jsme řadu velmi krásných řečí, slavnostní ujišťování zejména s té strany (ukazuje na pravici), že si dáme na tom záležet, abychom z toho vytvořili opravdu velké dílo. Tehdy jsme slyšeli slova, která zněla dělnictvu velmi přátelsky a měla nám říci, že jsme u nás hrdi na vytvoření zákona o sociálním pojištění. (Výkřiky.) Slavná sněmovno, buď to nebylo tehdy nic jiného než pouhé pokrytectví, nebo byste musili nyní státi za zákonem, který jest především vaším spoludílem, vy jste na něm pracovali a zavázali jste se, že zákon provedete, vy jste, chceme-li mluviti o slušnosti, již z důvodu slušnosti nuceni státi za zákonem, zabrániti každému jeho oslabení. Bylo by vaší povinností zákon o sociálním pojištění, který ani zdaleka není v plném rozsahu uskutečněn, plně uskutečniti. Velectění pánové, myslím, že k mnohému z toho, čeho jsme se dnes od bývalých falešných přátel sociálního pojištění dočkali, by nedošlo, kdyby byly bývaly v době, kdy to bylo nutno, provedeny volby v nemocenských pojišťovnách a v nemocenských pokladnách a zvoleny nové jejich správy. To se nestalo. Nejsme tím vinni. Nejsme odpovědni za to, že volby do nemocenských pokladen byly stále znovu a znovu odkládány. Avšak jestliže nyní myslíte a očekáváte, že při volbách, ke kterým přece jen jednou musí dojíti, dosáhnete toho, že pojištěním povinní dělníci, pomocníci a zemědělští dělníci potvrdí vaši nynější politiku, to se hodně zmýlíte. Dělníci prohlédnou, oč vám především běží. Vždyť jste již dnes vytáhli na světlo se svými dalšími záměry. Poukazuji na návrh českých klerikálů, který chce zle zhoršiti sociální pojištění, a žádá, aby ženské pomocnice v domácnosti byly vyňaty ze starobního pojištění, rovněž tak učňové. Přinášíte ovšem ve své osnově několik návrhů, které vyhlížejí jako zlepšení. Avšak naproti tomu stojí tak hluboko zasahující zhoršení, že v tomto návrhu nemůžeme spatřovati zase nic jiného, než právě zase pokus sociální pojištění oslabiti, zhoršiti, dojíti tak daleko, že budou dělníci v oboru sociálního pojištění ošizeni o to, čeho bylo možno dosáhnouti jen po dlouhém a úporném vyjednávání.

Obracíme se proti tomuto návrhu, nepovažujeme další ponechání společenstevních nemocenských pokladen ani za účelné ani za nutné. Další ponechání těchto pokladen jest věcně neodůvodněno. Obracíme se proti úmyslu zhoršiti sociální pojištění. Myslím, že, i když se vám v nynější době nouze v mnohých končinách podaří tu a tam některou skupinu dělníků naplniti duchem, který je vám příjemný, potrvá to jen velmi krátkou dobu. Pozorujeme stále více, co můžeme od dnešní vládní koalice očekávati, a váš postup při sociálním pojištění jest nejlepším důkazem, že nynější národnostně smíšená vláda, pokud se zaostalosti, nechuti a nepřátelství proti dělnické třídě týče, chce předčiti minulou vládní koalici.

Nezávidíme německým občanským stranám, že si odnášejí ze své práce ve vládě takové vymoženosti, jako jsou návrhy právě projednávané. Nezávidíme jim, že dnes ve vládní koalici na povel musejí býti pohotovi k nejodpornějším krokům proti oposici, nezávidíme jim onen umělecký kousek, že v sociálně-politickém výboru spolupomáhali odstraniti staré předsednictvo, aby nevzniklo nebezpečí, že se snad bude v soc. politickém výboru jednati o věcech, které jsou jim nepříjemné, nýbrž aby volněji než dosud mohli dopomáhati k vítězství svým reakčním názorům. Nezávidíme jim. Jsem přesvědčen, že dělnická třída velmi brzy prohlédne, kam ta cesta vede, a dovede ještě včas učiniti tomuto postupu přítrž. (Potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.

Posl. Votruba: Slavná sněmovno! Předmět.... (Výkřiky posl. Windirsche a posl. Heegera.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Votruba (pokračuje):... denního pořadu, o kterém právě debatujeme, nalézá se již po druhé v této slavné sněmovně. Bylo to po prvé... (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Votruba (pokračuje):... 25. června letošního roku, kdy běželo o to, aby společenstevní a gremiální pokladny, které jsou života schopny (Výkřiky.) a které nebyly posud přiděleny okresním nemocenským pokladnám, byly nadále zachovány a aby lhůta k jich přidělení okresním nemocenským pokladnám byla... (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Votruba (pokračuje):... prodloužena do konce tohoto roku. Dnes jednáme o té věci po druhé. Jde o to, aby působnost zákona, usneseného dne 25. června letošního roku s platností do konce letošního roku, byla prodloužena o celý rok. Myslím, že tak dalece můžeme býti upřímní, abychom řekli, že nám nejde jen o prodloužení na rok, nýbrž že je to záchranným prostředkem, abychom mohli hlouběji... (Posl. Johanis: Intervalem k tomu zkázonosnému dílu!) Pane kolego Johanisi, vidíte, že jsem upřímný a doznávám to: abychom v tom intervalu mohli si zrevidovati zákon o sociálním pojištění, který jsme usnesli a který jest v platnosti. To si, pánové, docela klidně můžeme říci mezi sebou, jsme zde zástupci dvou světových názorů, jsme zde zástupci různých vrstev. Jako já uznávám, že p. kol. Johanis a dr Winter, kterých si jinak vážím, hájí své stanovisko, musejí uznati také oni, že mojí povinností jest, hájiti stanovisko vrstev, které mne sem vyslaly. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Pan kol. dr Winter statistikou chtěl dokázati, že společenstevní a gremiální pojišťovny nejsou daleko s to plniti své úkoly a povinnosti, k nimž zákonem jsou povolány. Uváděl statistiku. Já mám zde také statistiku, a to o nemocenském pojištění z r. 1920, která byla vydána ministerstvem sociální péče, tedy úřadem, o kterém se nemůže tvrditi, že by při nejmenším nadržoval vrstvám, které my zde v této sněmovně zastupujeme. Podle této statistiky připadalo na každého člena pojištěného u společenstevní pokladny průměrně 77 Kč 27 hal. z reservního fondu, na jednoho člena pojištěného u okresních nemocenských pokladen pouze 55 Kč 21 h. (Posl. Remeš: To již dávno není pravda!) Když mně dokážete, že to není pravda, rád tomu uvěřím. Z běžných příspěvků u společenstevních pokladen na jednoho člena připadalo průměrně 74 Kč 40 h, ale u okresních nemocenských pokladen připadalo 82 Kč 96 h. Bylo tedy podle této statistiky pojištění u nemocenských pokladen dražší než u gremiálních a společenstevních pokladen. (Posl. Johanis: Kol. Votrubo, konstatujte dále, kolik dávají společenstevní a kolik okresní pokladny, aby se také na tom provedl důkaz!) Vím, že to zde není rozhodující bitva v té otázce. Sejdeme se na rok, již záhy v březnu a budeme míti příležitost, abychom si zde statistikou náležitě objasnili a odůvodnili své stanovisko, poněvadž přijdeme také s návrhem na pronikavou změnu §u 27 zákona o sociálním pojištění.

Mně jen jedna věc jest divná, totiž že právě pánové z těch stran, které bojují tolik proti monopolu, výsadám a kartelům, považujíce je za příčinu zdražení všech potřeb malého a drobného lidu, zde na poli pojištění sociálního, na poli pojištění nemocenského chtějí si vytvořiti pro sebe výsadu. Pan kol. dr Winter praví, že běží o 68 až 70 nemocenských pokladen. To přece nemůže míti na strukturu velkého sociálního pojištění, které u nás máme a které jest skoncentrováno v Ústřední sociální pojišťovně, žádného vlivu. Stojí to za to, namáhati se o tyto pokladny? Proč se bráníte proti tomu, proč nechcete je nechati dále působiti? My to víme a vy to také víte. Centralisace v této věci vám velmi prospívá, my však jsme pro jistou autonomii, decentralisaci. Chceme vám říci, proč.

Společenstevní a gremiální pokladny existovaly dříve než okresní nemocenské pokladny. Pojištění společenstevní a gremiální je vlastně nejstarším stavovským pojištěním vůbec. Je to tedy věc naše a proto ji hájíme. Za druhé víme, že tyto pokladny jsou života schopny a že plní své úkoly. A proto, aby ještě více mohly plniti tyto úkoly, podali jsme iniciativní návrh, aby slabší pokladny se mohly slučovati v obvodech jedné politické správy v silnější, která bude s to jistě daleko více dělati, než slabší pokladna sama pro sebe.

A je tu ještě jiný důvod. Nejsme jen my, zástupci vrstev samostatně výdělečně činných, pro udržení těchto pokladen, nýbrž i vaši lidé, kteří jsou tam jako členové. Jsou to dělníci, kteří přicházejí k nám, a právě před projednáváním tohoto zákona přišli před týdnem ke mně z několika nemocenských pokladen deputanti z vrstev dělnických a žádali, abychom my, občanské strany, přičinily se o to, aby tyto nemocenské pokladny zůstaly zachovány. Řeknu vám, proč. Kdyby ty nemocenské pokladny neplnily svých úkolů, kdyby dělník viděl, že je tam zkracován proti okresním nemocenským pokladnám, stál by o to, aby společenstevní a gremiální nemocenské pokladny existovaly dále? Šel by žádati ještě, abychom my, zástupci občanských stran, se dohodli a hleděli tyto nemocenské pokladny udržeti? To je jeden důvod, který mluví proti tomu, že se ve společenstevních a gremiálních pokladnách nehospodaří tak, jako v okresních nemocenských pokladnách. Totiž tím slovem "tak" myslím, že se tam hospodaří lépe, že okresní nemocenské pokladny plní lépe své povinnosti než společenstevní a gremiální pokladny. Kdyby to byla pravda nebudou dělníci od nás žádati, abychom tyto gremiální a společenstevní pokladny udrželi. Ale k tomu přistupuje ještě jiný moment. Vždyť ten dělník má v těchto pokladnách větší vliv na vedení jich. Jednak je okruh pojištěnců menší, obvod působnosti také, lidé se navzájem znají, tam není člen jen pouhou mrtvou literou, na kterou klesne ve velkém obvodu, ve velké nemocenské pokladně. V gremiální a společenstevní nemocenské pokladně proto, že je to menší obvod a že se navzájem znají, mohou lépe porozuměti jeho potřebám, a na co hlavně klademe váhu, dělník má vliv na správu, poněvadž spíše se domůže toho vlivu v malém než v tom velkém konglomerátu, který tvoří sociální pojišťovny. (Hlasy: A to odpíráte!) My neodpíráme dělníku v nemocenských pokladnách nic a neračte zapomínati, že nemocenské pokladny sestávají ze dvou kategorií, z pojištěných členů a ze zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatelé mají povinnost na toto pojištění přispívati, myslím, že je svatým jejich právem, aby byli daleko více ve správách zastoupení. (Hlas: Takový Baťa nevydělá 3000 až 4000 denně sám osobně!)

Ale já tvrdím jedno: Vy, kteří se tolik bráníte proti přijetí tohoto zákona a bojujete pro centralisaci sociálního pojištění v celém komplexu, dokažte nám zde v tomto nemocenském pojištění, že zachování nemocenských pokladen společenstevních a gremiálních bude na škodu pojištěnců! Dokud nám toho nedokážete, nepřesvědčíte nás, že nemáme bojovati pro udržení těchto pokladen.

Podkládáte nám úmysl protisociální. Musím říci, že je to nesprávné. Vy přece víte, že v této i minulé sněmovně i v revolučním Národním shromáždění jsme souhlasili se všemi sociálními reformami, jak jste si je navrhli a přáli. Ale již tehdy jsem upozorňoval na to, a činím to opět s tohoto místa, že sociální reformy mohou míti pro vrstvy, jimž mají sloužiti, jen tehdy význam a účel, jestliže stát, kde se tyto sociální reformy zavádějí, si na ně vydělá. A jak vidíte, myslím, pánové, teď vyděláváme náramně těžko. I vy to cítíte, že na sociální pojištění se těžko vydělává, i vy to nemůžete popříti, a prosím, aby nikdo nemyslel, že mluvím proti sociálnímu pojištění, já jen upozorňuji na fakt, že zavedením soc. pojištění jste podvázali výrobu a přispěli k nezaměstnanosti. Nemůžete zavírati očí před zjevy, které tu jsou, že se totiž konaly protestní schůze i tábory dělnického lidu proti sociálnímu pojištění! (Posl. Mikulíček: Kdyby se přirovnal obnos na sociální pojištění a zjistily zisky, které se vyložily v novinách veřejně, tak bychom viděli ten obraz! - Posl. Johanis: A vítkovické železárny platí na soc. pojištění?) Podle zákona platí..... (Výkřiky. Hluk.) Konečně ten podnikatel si to vydělává také. On to nemá také zadarmo, aspoň ne každý. (Výkřiky.) Přejte dělníkovi, co jeho jest, a podnikateli také, co jest jeho. Neřežte větev, na které kolikrát také sami sedíte.

Tím jsem chtěl objasniti naše stanovisko, které není protisociální, pro tuto věc není třeba se rozčilovati. Jestliže těch pár malých pokladen, 60 až 68, bude podle tohoto zákona existovati - mají právo existovati ještě celý příští rok, ale já doufám, že budou existovati ještě dále - na škodu sociálnímu a nemocenskému pojištění to nebude. Až nám dokážete, že existence těchto gremiálních a nemocenských pokladen poškozuje účel a cíl nemocenského pojištění, buďte jisti, že my je nebudeme hájiti. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Schmerda.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP