Zpravodaj posl. Malík (pokračuje): Vážení
pánové a dámy! Jednu věc jsem tak
postrádal v řeči p. posl. Kopasze a
vůbec v řečech všech p. poslanců
oposičních, totiž, že nám neuvedli,
jak je postaráno o válečné poškozence
v tom ohromném státě, který je nepoměrně
větši než naše malá republika, a
kde válečných poškozenců je nepoměrně
více jak je postaráno o válečné
poškozence v Rusku. Kdyby v Rusku bylo aspoň o něco
slušněji postaráno o válečné
poškozence, byli by nám to řečníci
komunistické strany jisté uvedli jako vzor. Ale
to, že žádný neučinil zmínku...
(Posl. Jílek: To povídejte někde v hospodě!
Tam to můžete vykládat!) Já nejsem
hostinským, pane kolego! Ale poněvadž žádný
se o tom nezmínil, jak je v Rusku postaráno o válečné
poškozence, je to důkazem, že váleční
poškozenci v Rusku jsou na tom velice bledě a mají
se daleko hůře než v naší Československé
republice. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Malík (pokračuje): Dámy
a pánové, navrhuji, aby návrh zákona
tisk 759 byl přijat, a současně navrhuji,
aby byly přijaty obě resoluce, vytištěné
ve zprávách výborů soc.-politického
a rozpočtového, a konečně navrhuji,
aby byl přijat resoluční návrh pp.
posl. Bradáče, Malíka, dr Dolanského,
dr Budaye a druhů, a aby všechny ostatní pozměňovací
jakož i resoluční návrhy byly zamítnuty.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Žádám druhého zpravodaje - za výbor
rozpočtový - pana posl. Roudnického,
aby se ujal slova k doslovu. (Výkřiky komunistických
a čsl. soc.-demokratických poslanců.) Prosím
o klid.
Zpravodaj posl. Roudnický: Slavná sněmovno!
Řečníci, kteří se zúčastnili
debaty o zákonu stanovícím hranici příjmů,
vylučující z nároku na důchod
válečných poškozenců, všichni
ujímali se velmi vřele válečných
poškozenců, a myslím, že není v
celé sněmovně jednoho, který by snad
nesouhlasil a nesympatisoval s přáními válečných
poškozenců. Jest však pouze jeden velký
rozdíl. A páni, kteří sympatisují
s válečnými poškozenci, velice se liší,
totiž v tom, že někteří... (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):
… by jim nedopřáli ani toho, co dnes mají.
Byli jsme svědky, že mnozí z pánů,
kteří se dnes tak vřele ujímali válečných
poškozenců, když se jednalo o rozpočet
ministerstva soc. péče, aby válečným
poškozencům bylo dáno aspoň to, co mají,
ani pro tu chudou položku nehlasovali. (Výkřiky
komunistických poslanců. - Místopředseda
inž. Dostálek zvoní.) Řečníci,
kteří se ujímali válečných
poškozenců... (Stálé výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám pana posl. Mikulíčka k pořádku.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):...
mluvili v trojím smyslu. Jedna část žádala,
aby se prodloužila lhůta k přihlášce
válečných poškozenců, aby se
mohli ještě dále hlásiti k důchodu,
druhá část žádala, aby byla zvýšena
hranice příjmu, vylučující
z důchodu válečných poškozenců,
a třetí část žádala, aby
na roveň byli postaveni jak samostatně, tak nesamostatně
hospodařící.
Nebylo jednotnosti v tom, jakým způsobem možno
pomoci válečným poškozencům.
Z různých stran zastupuje se stanovisko různé,
jako na př. pokud se týče. hranice příjmu
samostatně a nesamostatně hospodařících.
Podmínky u samostatně hospodařících
a nesamostatně hospodařících jsou
jistě velice různé. Jsou zde zastánci
obou směrů. Zastánci nejednotnosti ukazují
na důvody, že u těch, kteří nesamostatně
hospodaří, lze jasně a přesně
do posledního haléře jejich příjem
určiti, poněvadž je-li někdo placen
měsíčně nebo ročně,
ví se přesně, kolik činí jeho
roční plat, kdežto u samostatně hospodařících
jest velmi těžko to stanoviti. (Posl. Kreibich:
Proč neurčili pro politiky nejvyšší
hranici přijmu?) Zde jde o něco zcela
jiného. Nemluví se nyní o tom, stanoví-li
se hranice příjmu pro politiky, nýbrž
máme zde zákon, který jedná o výši
hranice příjmu válečných poškozenců,
a proto nezbývá mi, než abych mluvil k této
věci.
Samostatně hospodařící mají
totiž u prvovýroby již mnohé věci,
které si zhotovují sami, které však
u nesamostatně hospodařícího musí
býti teprve vyrobeny. Tito požívají
vlastně nástrojů cizích, kdežto
samostatně hospodařící používá
svých nástrojů. Tedy z těchto důvodů
zastánci prvého směru žádají,
aby byla také různá hranice stanovící
příjem, který vylučuje z důchodu
válečných poškozenců. Ovšem
na druhé straně ukazuje se - a zase ne bezdůvodně
- že jestliže na př. u krejčího
nebo u obuvníka, který má samostatnou dílnu,
pracuje žena, děti, tovaryši, že při
tom onen zaměstnavatel je přece jen poškozen
tím, že nemůže spolupracovati. (Posl.
Kreibich: Mluvíte proti vlastní resoluci!) Pane
kolego, já ukazuji na důvody jedné i druhé
strany. (Hluk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):
Když tedy byly důvody jedné i druhé
strany zváženy, bylo přece jen usneseno, aby
dožadováno bylo plné parity mezi samostatně
a nesamostatně hospodařícími.
Ukázal jsem, že je jedna část, která
trvá na tom, aby byla hranice jednotná, kdežto
druzí trvají na tom, aby hranice byla různá.
Výsledek těchto nazírání byl
ten, že jednotliví zastánci prvého i
druhého směru se sjednotili, aby vláda byla
vyzvána, aby v době co nejkratší v novele
uzákonila tento požadavek, aby jedna i druhá
část byla taxována stejně.
Pravil jsem, že další část žádá
zvýšení hranice příjmu vylučujícího
z nároku válečných poškozenců
a zároveň prodloužení lhůty k
přihláškám. Neznáme dosud přesný
důsledek těchto požadavků po stránce
finanční, a tu je potřebí, aby ministerstvo
soc. péče nám věci stran prvého
i druhého požadavku vyšetřilo a pak přišlo
s jasným plánem, jak možno tomuto přání
vyhověti.
Výbor soc.-politický již o všech těchto
věcech jednal a také projednával iniciativní
návrhy, které v tomto oboru byly podány,
a přijal též resoluci, že se vláda
vyzývá, aby novelisovala zákon o válečných
poškozencích a přihlížela k iniciativním
návrhům, které byly podány v tiscích
549, 557 a 693. Resoluce rozpočtového výboru
pak žádá, aby nebyly požadovány
přeplatky od těch válečných
poškozenců, jichž výše jmění
nedosahuje 13.000 Kč.
Žádám slavnou sněmovnu, aby návrhy
rozpočtového výboru též schválila.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Osnova tato má sice toliko 2 články, nadpis
a úvodní formuli, pro větší množství
podaných návrhů míním dáti
hlasovati v tomto pořadí:
O čl. I bychom hlasovali nejprve ve znění,
jež navrhují pp. posl. Kopasz a soudr., nebude-li
přijato, hlasovali bychom o eventuálním návrhu
pp. posl. Kopasze a druhů na znění
čl. I. Bude-li i tento eventuální návrh
zamítnut, hlasovali bychom o čl. I v úpravě
navržené pp. posl. Horpynkou a druhy. Bude-li
tato úprava zamítnuta, budeme hlasovati v úpravě
navržené pp. posl. de Witte a soudr. Nebude-li
tato úprava přijata, budeme hlasovati v úpravě
navržené pp. posl. R. Chalupou, dr Meissnerem,
Remešem a druhy, jestliže i tato úprava bude
zamítnuta, budeme hlasovati o čl. I v úpravě
návrhu pp. posl. Bergmanna, Langra, Tučného,
Pechmanové a spol. Nebude-li tato úprava přijata,
budeme hlasovati o znění čl. I v úpravě,
již navrhují pp. posl. Simm a druzi svým
prvním návrhem. Nebude-li ani tato úprava
přijata, budeme hlasovati o znění čl.
I v úpravě, již navrhují pp. posl. Simm
a druzi svým návrhem eventuálním.
Jestliže ani tato úprava nebude přijata, budeme
o čl. I hlasovati podle zprávy výborové.
O čl. II, nadpisu a úvodní formuli, k nimž
není pozměňovacích návrhů,
budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Jsou snad nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s čl. I ve znění
prvého návrhu pp. posl. Kopasze a druhů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuto.
Kdo souhlasí s čl. I ve znění eventuálního
návrhu týchž pp. posl. Kopasze a druhů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Také tato úprava jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s čl. I v úpravě,
kterou navrhují pp. posl. Horpynka a spol., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava jest zamítnuta.
Kdo se čl. I souhlasí v úpravě, kterou
navrhují pp. posl. de Witte a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Kdo s tímto čl. I souhlasí v úpravě,
kterou navrhli pp. posl. R. Chalupa, dr Meissner, Remeš
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava jest zamítnuta.
Kdo souhlasí se čl. I v úpravě, kterou
navrhují pp. posl. Bergmann, Langr, Tučný,
Pechmanová a spol., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Také tato úprava jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s čl. I ve znění,
které navrhují pp. posl. Simma druzi, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. První úprava, navržená
pp. posl. Simmem a druhy, je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I v úpravě eventuálního
návrhu pp. posl. Simma a druhů, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Také tato úprava je zamítnuta.
Kdo konečně s čl. I souhlasí ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím čl. I přijat
byl podle zprávy výborové.
Nyní budeme hlasovati o čl. II, nadpisu a úvodní
formuli zákona.
Kdo se čl. II, nadpisem a úvodní formulí
zákona souhlasí ve znění zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím také čl. II,
nadpis a úvodní formule zákona přijaty
jsou ve znění zprávy výborové
a celá osnova přijata jest ve čtení
prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení vykonáme při vyřizování
6. odstavce pořadu, když této osnově
přiznáno bude zkrácené projednávání.
Zbývá ještě rozhodnouti o resolucích.
Jest to resoluční návrh výboru rozpočtového
a resoluční návrh výboru soc. politického,
oba otištěné ve výborové zprávě.
Kdo souhlasí s těmito 2 resolučními
návrhy výborů, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Resoluce, navržené výbory
rozpočtovým a soc.-politickým, jsou přijaty.
Dále je resoluční návrh posl. Bradáče,
Malíka, dr Dolanského, dr Budaye, Windirsche, dr
Lukavského, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů.
Kdo s tímto resolučním návrhem, jehož
přijetí doporučuje pan zpravodaj, souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tento resoluční návrh
jest přijat.
Nyní budeme hlasovati o prvém resolučním
návrhu pp. posl. Horpynky a soudr.
Kdo souhlasí s prvým resolučním návrhem
pp. posl. Horpynky a druhů, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o druhém resolučním
návrhu pp. posl. Horpynky a druhů.
Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem
pp. posl. Horpynky a druhů, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s třetím resolučním
návrhem pp. posl. Horpynky a druhů, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.
Pak je zde resoluční návrh pp. posl.
de Witte a soudr.
Kdo s tímto resolučním návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.
Nyní je nám hlasovati o třech resolučních
návrzích pp. posl. Kopasze a soudr.
První resoluční návrh pp. posl. Kopasze
a druhů.
Kdo souhlasí s tímto resolučním návrhem,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. První resoluční návrh
je zamítnut.
Druhý resoluční návrh pp. posl. Kopasze
druhů.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Druhý resoluční návrh
je zamítnut.
Třetí resoluční návrh pp. posl.
Kopasze a druhů.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje
se.) To je menšina. Také tento resoluční
návrh je zamítnut.
Tím vyřídili jsme také návrhy
resoluční a odbavili 4. odstavec pořadu.
Přejdeme nyní k projednávání
3. odstavce, o němž jednání bylo odloženo.
3. Zpráva výboru soc. politického o vládním
návrhu (tisk 584) zákona o prodlouženi účinnosti
a doplněni zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče (tisk
747).
Zpravodajem je p. posl. Dubický. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Když r. 1921 pozbyl platnosti zákon o zabírání
bytů obcemi a krise bytová nikterak nepolevila,
ukázalo se, že je nutno učiniti nové
zákonné opatření, které by
zabezpečilo, aby stávající byty nezůstaly
prázdné a tím nebyla krise ještě
zhoršena. Ačkoli každý zásah státní
do soukromých práv vlastníka domu byl by
v časech normálních neodůvodněný
a neprospěšný, objeví se situace jinak,
máme-li na zřeteli, že tisíce rodin
je ještě dnes bez bytu přes to, že stát
věnoval na podporu stavebního ruchu několik
miliard.
Zákon o zabírání bytů obcemi
byl příliš tvrdý, nežli aby se
mohl udržeti delší čas. Zkušenosti
učí, že násilný zásah
do vlastnických práv občanů nemůže
míti nikdy trvalý a positivní výsledek,
poněvadž zmírněním jednoho zla
vyvolává se zlo nové. To se jeví i
u zákona na ochranu nájemníků.
Krisi bytové, která i dnes je velmi značná
neodpomůže se jen dekrety a spoutáním
volného disposičního práva majitelů
domů, neboť konec konců z takového
opatření má problematický zisk i poctivý
a svědomitý nájemník. Bytová
krise bude odstraněna jen tehdy, zvýši-li se
žádoucí měrou soukromé podnikání
a stavební ruch. V žádném státě
není arciť možné, aby trvale byly vydávány
miliardy k podpoře stavebního ruchu a aby se vždycky
čekalo jen na finanční pomoc vládní.
Znamenalo by to nejen veliké zatížení
státních rozpočtů, ale i podvázání
zdravého soukromého podnikání, poněvadž
by nikdo bez státní podpory nechtěl stavěti.
Krok za krokem musíme se dostati k poměrům
normálním i v otázkách bytových,
kde dosud žijeme pod vlivem vázaného hospodářství.
Proto i dnešní vládní návrh o
prodloužení účinnosti a doplnění
zákona o mimořádných opatřeních
bytové péče má charakter provisorní.
Prodlužuje se pouze do konce roku 1927. Smysl jeho spočívá
v tom, aby se s prázdnými byty účelně
hospodařilo, aby počet bytů v obcích
nebyl bez nutné potřeby jakkoli zmenšován,
aby se volné byty pronajímaly a aby státním
zaměstnancům, počítaje v to i učitelstvo
veřejných škol obecných i občanských,
zajistily se byty při přemisťování
na nová místa. Důvody, které vedly
k vydání původního zákona r.
1922 a který byl dvakráte prodloužen, dosud
v podstatě trvají a proto vláda žádá,
aby se zákon obnovil, ovšem nejdéle na dobu
jednoho roku.
Vláda prohlásila, že zamýšlí
bytovou péči, pokud má za účel
zřizovati nové byty a zabezpečiti hospodárné
užívání starých bytů,
upraviti jednotným způsobem soubornými zákony,
které se budou děliti na dvě části.
V části prvé mají býti řešeny
otázky stavebního ruchu na novém podkladě.
Po této stránce podán byl již minulou
vládou návrh bytového zákona, který
stal se předmětem četných úvah,
a již dnes lze říci, že návrh tento
dozná hojných změn, kterým se ostatně
ani vláda neuzavírá, až zákon
bude ústavně projednáván. Co však
nutno již předem říci, je okolnost,
že v stát podle všech známek na podporu
stavebního ruchu nemůže přispívati
ze svých prostředků a že jediná
pomoc s této strany může se jeviti pouze v
úlevách daňových.
V druhé části souborných zákonů
bytových bude řešena otázka bytové
péče, bytová statistika, inspekce bytová
atd. Tyto vládní návrhy budou parlamentu
předloženy z jara příštího
roku. Z toho tedy vysvítá, že nynější
opatření je pouze přechodné. Při
novém řešení bytových otázek
bude nutno postupovati objektivně a spravedlivě
na všechny strany. Jako nemohou býti přezírány
sociální zájmy nájemníků,
nesmí býti omezována ani svoboda soukromého
vlastnictví domovního nemá-li důvěra
v právní řád státu býti
otřesena. Jde o rozřešeni problému velmi
těžkého. Ve všech státech jeví
se zákonodárství snaha, aby v bytové
akci nastaly poměry normální a aby všechna
strohost poválečného opatření
byla zrušena. Praktický život a rozvoj soukromého
podnikání zreguluje si poměry sám.
Mám za to, že k tomuto poznání dojde
se i u nás a že nové zákony, které
budeme projednávati, splní spravedlivé tužby
všech, kdož bytovou krisí trpí, ať
již jsou to nájemníci nebo majitelé
domů a domků, kteří ve většině
případů, jde-li právě o majitele
malých domků, odnášejí důsledky
nynějších bytových zákonů
po dlouhou řadu let.
Jménem soc. politického výboru prosím,
aby vládnímu návrhu zákona, který
jsem odůvodnil, dostalo se ústavního schválení.
(Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni řečnici:
na straně "proti" pp. posl. Schuster,
Biňovec, Horpynka, na straně "pro"
pp. posl. inž. Záhorský a Ježek.
Prve než však přikročíme k debatě,
navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
"proti", panu posl. Schustrovi.