Čtvrtek 9. prosince 1926

Posl. Kurťak (malorusky): Vážení pánové a dámy! Na pořadu dnešní schůze jest změna formy tak zvané daně z obratu. Tato změna jest pouze pro jméno, podle ducha, ve skutečnosti jí není. Zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., předpisuje pro Podkarpatskou Rus daň z obratu v procentech, a dnešní zákon paušálně. Pouze oděv se mění, tělo zůstává jedno a to bude nespravedlivé tak dlouho, dokud naše úředníky budou zastupovati čeští úředníci, kteří nekonají poctivě svých povinností.

Uvedu, proč tomu tak jest: proto, poněvadž v našich úřadech nikdy nebyli inteligentní čeští úředníci, kteří by rozuměli daňové otázce a za druhé ti čeští úředníci, kteří přicházeli na Podkarpatskou Rus, přišli proto, aby se obohatili.

Nikdy jsem nemluvil bez důkazů a nyní na podporu předkládám fakta, uvedu jména. Je mi líto, že nevidím již pana ministra financí, jehož jsem prosil, aby mne vyslechl a jemuž jsem prohlásil, že budu mluviti o této korupci, ale pan ministr zde není.

Vždy jsem mluvil zde před sněmovnou a mluvím i nyní, že se na Podkarpatské Rusi daně všeho druhu vyměřují nezákonitě, neboť nemají právního základu. Proč nemají právního základu? Proto, poněvadž nemáme katastru - to mi přiznávají i vládní poslanci, moji kolegové, jimž jsem vždy říkal, že jednohlasně musíme zakročiti proti nesprávným daním, na nichž Podkarpatská Rus podle starého katastru zaplatila již 315 milionů korun.

Již jsem zde ukazoval na hustské finanční ředitelství, kde úředník Kvajshajt nesprávně vyměřoval daně, ukazoval jsem na Balcara a Štefánka, kteří nesprávně vyměřovali daně. Nevím, kde jest nyní Kvajshajt, ale uvádím znovu p. Balcara, jenž jest v Užhorodě a jenž vydělal peníze při výměně peněz.

Tento Balcar a jiní úředníci, jejichž jména zde uvedu: Vajs, Bradna, Teplický z Hustu a Falta - tito všichni byli úředníky, kteří ve svůj prospěch ukradli při výměně peněz v 31/2 milionu korun. (Výkřiky posl. Mondoka.) Jistý náš ruský úředník Josef Mackij oznámil policejnímu úřadu v Hustě tuto korupci tajné a uvedl jména těch úředníků, jež bylo možno přistihnouti. Tuto nespravedlivou věc oznámil ještě jeden úředník z Hustu, Juráček, policejnímu úřadu, aby všechny vzal do vazby a každého zvláště vyslechl. Ale co učinil policejní úřad? Vzal všechny najednou do jednoho pokoje k výslechu.

Táži se, jsme-li v zákonitém státě, právním státě, nebo v orientu, jak jsem již řekl, v nějaké kolonii, kde se dovoluje Bradnům, Balcarům, Vajsům, Teplickým, Faltům tak nezákonitě úřadovati? A potom se divíte, že tento lid nemůže platiti daně? Odstraňte tyto úředníky, kteří mají vkladní knížky na 60.000 až 100.000 Kč. Při takové korupci musí Podkarpatská Rus státi proti Československé republice.

Jest možno ukládati tomuto lidu daně, když chudý zemědělec nastřádal si za války nepatrný peníz, a potom po rumunské invasi přišla česká vláda, přišli Balcarové, Bradnové, Vajsové, Tepličtí, Faltové a sebrali poslední majetek toho chudého lidu ve svůj prospěch? Kde jest zde spravedlnost, když z Užhorodu přijeli dva vyšší úředníci, dr Čermák a dr Richter, sepsali zápis, tyto zloděje propustili a toho poctivého úředníka Mackého napadli jako nejhoršího loupežníka a Mackij byl potom propuštěn z úřadu? Po prvé beru v ochranu tohoto úředníka a uvidím, jak náš pan ministr naloží s takovými úředníky. Nedivte se, že v každé řeči vystupuji tak temperamentně, neboť mezi naším lidem jest rozhořčení proti takovým úředníkům, poněvadž nevidíme, že pan ministr propustil tyto úředníky, ale vidíme, že čím více naléháme, tím více jsou propouštěni naši úředníci. Dozvěděl jsem se, že vystupuji-li proti některým nepoctivým českým úředníkům, tito úředníci jsou povyšováni a prosil-li jsem za některého z našich úředníků, běda mu.

Tak chtějí, abych ztratil důvěru u lidu. Ale to tak nepůjde, neboť vidíme, že u nás jsou zloději. Osvoboďte naši Podkarpatskou Rus již jednou od zlodějů a bude dobré spolužití mezi námi a vámi. (Výkřiky posl. Mondoka.) Pozval jsem všechny naše poslance z Podkarpatské Rusi a pouze před nimi jsem to uvedl, neboť vidím, že se ti druzí málo zajímají o Podkarpatskou Rus. Prosím vás, bratři z Podkarpatské Rusi, všechny bez rozdílu strany, zbavte tento chudý lid zlodějů.

Vidíme, že se po této stránce na Podkarpatské Rusi nic nezlepšuje. Pan ministr pravil, že to vše jest tabula rasa. Avšak na Podkarpatské Rusi to není tabula rasa, neboť tam propouštějí naše poctivé úředníky a ponechávají tam nevzdělance, kteří neznají exekuční novelu, jak se stalo v Četfalvě, kde Potori, vesnický úředník, přišel ke dvěma chudým lidem a nespravedlivě uvalil na ně exekuci. V užhorodském okrese jistý zemědělec zaplatil svou daň, ale přišel exekutor a prodal mu vepře, jenž stál 700 Kč, a tento chudý člověk dostal za něj 200 Kč. Ukazoval úředníku, že daň zaplatil, ale nebylo pro něho milosrdenství.

Jak dlouho to budete držeti na Podkarpatské Rusi? Můžete zde vydávati 100 zákonů, ale dokud tito úředníci nebudou propuštěni, dotud nemůže býti na Podkarpatské Rusi konsolidace, dotud neuvidíte tam žádného úspěchu. My, všichni poslanci z Podkarpatské Rusi, žádáme, aby tento smutný stav našeho chudého lidu byl zlepšen a zde obracím pozornost pana posl. dr Králíka, aby s námi vždy kráčel správnou cestou dorozumění mezi oběma národy.

Nechci prodlužovati déle svou řeč. Předmětem mé řeči bylo vyříditi tuto otázku s panem ministrem financí, ale viděl jsem, že mne nechtěl vyslechnouti. Veřejně jsem přednesl před plenem sněmovny tato fakta, a nyní budeme očekávati nějakého úspěchu. Jen neočekávejte, že budeme platiti daně, neboť my je platiti nemůžeme, dokud neodstraníte tento nespravedlivý režim, tyto nevzdělané úředníky i tuto korupci, která nyní panuje na Podkarpatské Rusi. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. dr Samek. Dávám mu slovo.

Posl. dr Samek: Slavná sněmovno! Odhlasovali jsme rozpočet a tím současně rozhodli také, že daň z obratu a dávka za úřední výkony i r. 1927 má býti vybírána celkem podle týchž pravidel, podle kterých vybírána byla r. 1926. Tedy do jisté míry jsme rozhodli již dříve, než přicházíme k formálnímu rozhodování, o tom, aby zákon, který ukládá občanstvu placení této daně, zůstal i dále v platnosti. Zákon platí jenom do 31. prosince 1926, pro nás však, když jsme vyřizovali rozpočet bylo nesporno, že tento zákon bude prodloužen. Několikráte už bylo veřejnosti, a to s míst velmi autoratitativních, prohlášeno, hned když tato daň se zaváděla, že nebyla myšlena jakožto daň trvalá, nýbrž, dovolí-li toho poměry, že má býti po případě odstraněna anebo zmírněna. Jak vidíme, poměry se nemění tak, abychom mohli v dohledné době počítati, že daň z obratu bude možno postrádati, naopak musíme počítati s tím, že i pro rok 1927 a roky další daň z obratu a daň přepychová zůstane i dále v platnosti. Proč? Poněvadž důležité zájmy finanční mluví pro její podržení a to nejen pro účely hospodaření státního, ale i pro účely hospodaření autonomního. Ani stát ani autonomní korporace bez této daně nemohou hospodařiti. (Předsednictví převzal místopředseda Dostálek.)

Vláda nenavrhuje zákon neterminovaný, nýbrž opětně terminovaný, a to do r. 1929. To však nesmí v nás vzbuditi domnění, že bychom až do r. 1929 neměli tímto zákonem dále se zabývati a měli ho snad nechati naprosto bez povšimnutí a beze změny. Upozorňuji hned, i když zákon odhlasujeme na několik let, ne tedy jenom na r. 1927, že bude naší povinností tímto zákonem se zabývati a sice proto, poněvadž právě při této dani velmi důležité zájmy národohospodářské mohou po případě býti v kolisi se zájmy finančně politickými. A v takovém případě zájem národohospodářský bude museti vždy docházeti náležitě respektu.

Především je tu zájem národohospodářský, abychom svou veškeru výrobu a své národní hospodářství udrželi v konkurenční schopnosti proti cizině. Stát náš - a to bylo už bezpočtukráte opakováno - jest státem exportním, musí své výrobky prodávati do ciziny. A cizina nebude naše výrobky kupovati proto, že jsou snad označeny značkou "výrobek z Československa" nebo pro naše krásné oči, pro naši oblíbenost a pod., cizina bude naše výrobky kupovati jen tenkráte, když cena a kvalita našich výrobků bude konkurenční. A aby naše výrobky mohly konkurenčními zůstati, toho předpokladem také je, aby výrobek nebyl zatížen většími břemeny daňovými, než je zatížen takový výrobek v cizině. Okolní cizina a zejména náš nejdůležitější konkurent, Německo, má také daň z obratu, ale vidíme, že v Německu je už tendence snižovati tuto daň, nikoliv ji zvyšovati. A my bychom jistě dělali velkou národohospodářskou chybu, kdybychom přehlédli, jak postupují v této otázce státy sousední, státy průmyslově vyspělé, s nimiž my jsme v konkurenčním boji, a kdybychom snad chtěli, nezávisle od poměrů v zahraničí, upravovati svou daň z obratu. To znamená, jestliže státy sousední budou daň přepychovou snižovati, po případě odstraňovati, národohospodářská nutnost bude veleti také nám, i kdybychom měli zákon na delší řadu let odhlasovaný, abychom se tomuto stanovisku nezbytně podrobili.

Ale i jiný další národohospodářský moment musíme míti stále a stále na zřeteli, a to je zřetel na naši domácí konjunkturu, kterou naše hospodářství prodělává. Daň z obratu a daň přepychovou platí a resp. odvádějí, chceme-li to tak říci, podnikatelé. Podnikatelé ze všech oborů, podnikatel zemědělský zrovna tak jako podnikatel-živnostník, obchodník, nebo podnikatel z oboru t. zv. samostatných podnikání. Všichni tito podnikatelé tuto daň platiti musí, ať vydělávají nebo ne. Je-li konjunktura příznivá, je-li konjunktura vzestupná, pak velmi snadno tato daň se dá přesunouti na kupce, resp. nabyvatele zboží, přesun nečiní obtíží a tato daň je spravedlivě přesunuta na toho, kdo podle intencí zákonodárcových daň platiti má, tedy na tu poslední ruku, to jest konsumenta. Jestliže však konjunktura je zlá, je-li konkurence tvrdá a ostrá, pak velmi často se stane, že není možno daň přesunouti a v takovém případě přijde podnikatel do situace, že po případě nejen nedostane plnou cenu, kterou za zboží dal, nýbrž, že daň z obratu, kterou přisunul k ceně nabývací, musí platiti ze svého. Čím je konjunktura horší a čím déle trvá, tím ovšem tyto poměry se stávají nesnesitelnějšími. A právě dnes v některých oborech drobných živnostníků a drobných podnikatelů prožíváme takovou konjunkturu, a není tudíž divu, že v těchto oborech jsou to četné řady podnikatelů drobných a středních - tato daň je velmi nesympatickou a proto z kruhů těchto podnikatelů proti této dani se ozývají velmi ostré protesty.

Naše finanční situace je taková, že, jak jsem řekl již dříve, nemůžeme této daně postrádati, musíme se s ní smířiti. Ale, kdyby nám tato daň vůbec znemožňovala konkurenční schopnost na trzích zahraničních nebo snad vyvolávala nemožnost podnikati, dusila podnikatelství, pak bychom museli přikročiti k revisi svého stanoviska. Proto jest naší povinností, abychom hned již nyní přemýšleli a hledali v tomto zákonu to, co by už dnes zmírniti se dalo a čím by k výrazu přišla tendence zmírňovací. Mám za to, že bychom takových případů mohli nalézti dost a že je naší povinností, abychom je také hledali a tak do budoucnosti si připravovali materiál pro změnu nebo vhodnou praxi zákona.

Uvedu některé příklady: Především mám za to, že prvotní suroviny - a k nim počítám také uhlí, dříví a pod., tedy nejen ty suroviny, které produkuje zemědělství, nýbrž všechny suroviny prvotní výroby které jsou základem naší další výroby - by se neměly zdaňovati větší daní z obratu než 1%. Mám za to, že pro dobrém rozpočítání a při patřičné výkonnosti vybíracího aparátu bude možno, aby finanční správa s těmito pozměňovacími návrhy, až je připravíme, projevila souhlas, poněvadž jistě v nebude výnos této daně zkrácen.

Domnívám se dále, že je dnes již zralou k rozhodnutí otázka, aby úkony, které jsou sice úkony podnikatelskými, ale které jsou výkonem čistě osobní, živnostensky zvlášť necvičené práce, tedy práce rukou, práce nádenické, řemeslnické, živnostnické, že tyto úkony by také bylo dobře zdaňovati 1% daní. Zrovna tak myslím, že je odůvodněna sazba tato i u obchodních jednatelů, u spisovatelů, a jistě bychom našli ještě celou řadu jiných příkladů.

Mám za to, že finanční správa bude moci tyto úvahy také prakticky zužitkovati a že bude moci formou paušalování tuto myšlenku přivésti k platnosti. Vůbec soudím, že bude potřebí, aby finanční správa používala více formy individuelního paušalování v oboru živnostenském, právě tak, jako ho používá v oboru zemědělském, kde s tím plně souhlasíme. My k paušalování daně dáváme svůj souhlas a přejeme si, aby tato rozumná, dobrá praxe byla rozšířena také na obor živnostenský, řemeslnický a obchodnický, a aby bylo velmi hojně užíváno, zejména tedy, aby užito bylo formy t. zv. individuálního paušalování, pakliže není možno pro celé obory paušalování daně zavésti. Jestliže by finanční správa mohla tuto daň pro všechny obory vybírati paušálováním, to by pro nás bylo nejpřijatelnější a k tomu bychom bez výhrady dali finanční správě souhlas. Upozorňuji zejména v této věci na drobné živnostnictvo, řemeslnictvo a obchodnictvo a doporučuji finanční správě, aby jim věnovala tu blahovůli, kterou s plným naším souhlasem věnuje zemědělství. (Výborně!)

Upozorňuji dále, že byla již dávno ventilována otázka paušalování daně z obratu v textilii. To je veliký obor. Byla vykonána celá řada studií a šlo se finanční správě na ruku a na pomoc. Bohužel, nedostali jsme se k positivnímu výsledku. Nečiním snad výtky ministerstvu financí, neboť velmi dobře vím, že příslušný odbor ministerstva financí koná, co je v jeho silách. Ale mám za to, že tato daň je tak důležitá a tak významná, že konec konců pan ministr financí, který se dovedl rozhodnouti, aby rozmnožil počet svého úřednictva, i zde dovede nalézti řešení. Budeme musiti revidovati seznam předmětů, které podléhají přepychové dani, poněvadž se mi zdá, že u nás podléhá přepychové dani i to, co je výlučně denní potřebou. Není možno abychom strkali všechno pod přepychovou daň, abychom touto formou daň zvyšovali. V cizině jest už seznam přepychových předmětů daleko užší a namnoze daň přepychová jest již odstraněna. Zdá se mi, že bude naše finanční správa poměry donucena, aby konečně přestala s vybíráním této daně. (Výborně!) Zvláště však bych upozornil, že velmi mnoho zlé krve působí, jestliže finanční správa za pomoci svého revisního odboru ministerstva financí vykonává velmi přísný dohled a velmi přísně působí k tomu, aby byla daň tato přesně odváděna u živnostníků usedlých, zejména u živnostníků a obchodníků, kteří vedou řádné knihy, naproti tomu však její bdělost, ostražitost, resp. přísnost nezasahuje tam, kde se provádějí t. zv. obchody načerno. Vím velmi dobře, že u nás po živnostensku se provozují výroba i obchod ne stem, tisíci, ale desetitisíci podnikateli, že tito podnikatelé neohlašují svou živnost, neplatí žádných daní, že tito podnikatelé za to, že nekonají řádně svoji občanskou povinnost, ještě vydělávají daň z obratu, poněvadž většinou obchody provozují na černo. Jestliže tedy je nutná přísnost, velmi bych se přimlouval za to, aby byla namířena tam, kam správně namířena býti má, totiž na ty, kteří dělají neloyální a nepoctivou konkurenci živnostníkům a obchodníkům, kteří své daně řádně platí.

Upozorňuji dále, že může se státi veliká nespravedlnost tím, jestliže na př. družstevní podniky by dosáhly zvláštních výhod proti podnikům jednotliveckým. My nechceme, aby družstevní podniky byly zkracovány a aby jim byly brány výhody, jsou-li tyto opodstatněny, snad proto, že jednotlivec podnikatel jich ještě nemá. Naopak, my si přejeme, aby jednotlivý podnikatel měl tytéž výhody a tutéž spravedlnost jako družstvo, jeho konkurent.

Pokud se týče oboru podnikatelského, mohou býti nerovnosti mezi podniky koncentrovanými a rozdělenými nebo specialisovanými. Vláda má povinnost, aby tuto nerovnost vyrovnala, ne snad aby koncentrovaným závodům daň zvýšila, to by pracovala proti pokroku, nýbrž naopak, aby hospodářsky slabším dávala tytéž výhody, které dává podnikům technicky pokročilejším tedy koncentrovaným. (Výborně!)

Dále bych si dovolil upozorniti ještě, že řízení trestní a řízení ukládací rovněž bude nutno propracovati. Jestliže tato daň není více daní provisorní, nýbrž fakticky již daní, která nám zůstala a, jak zkušenost učí, na dlouho zůstane, tedy musí i řízení ukládací a řízení trestní býti dokonale propracováno, ne tak hrubě prováděno jako dnes, i když má po ruce finanční správa revisní odbor ministerstva financí.

Přesvědčil jsem se, že finanční správa, aby se dopracovala přesného přiznávání a přesného odvádění daní, v některých případech vystupovala velmi přísně. Je to odůvodněno tenkráte, jestliže konjunktura hospodářská je taková, že každý takovou daň snadno platiti může. Jestliže jsme v konjunktuře sestupné, v konjunktuře nepříznivé, jestliže podnikatelé ztrácejí a prodělávají, a jestliže ještě při této dani finanční správa přichází z drakonickými tresty, působí to dvojnásob krutě. Mám za to, že je-li podnikatel trestán konjunkturou, že není spravedlivo, aby byl ještě jednou potrestán k tomu státní finanční správou. (Výborně!)

Přes tyto nedostatky, přes tyto nedokonalosti, klub, za který kladu si za čest mluviti, bude hlasovati pro tuto předlohu, ale předpokládá, že finanční správa nebude si vykládati naše hlasování v ten smysl, že jí dáme pokoj na celou řadu let, nýbrž že ve smyslu národohospodářských potřeb státu budeme tuto daň míti stále na paměti. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Přerušuji projednávání rozpravy, jakož i pořadu a přikročím k ukončení schůze.

Dříve ještě učiním některá presidiální sdělení.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem pí. posl. Zeminové pro neodkladné zaměstnání. Nemocí omluvili se pp. posl. Buříval a inž. Kallina.

Lékařské vysvědčení předložil p. posl. Fischer.

Přikazuji:

Výboru ústavně-právnímu:

735. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost ustanovení zákona ze dne 2. července 1924, č. 164 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zák. čl. I/1911 o civ. řízení soudním.

Výboru rozpočtovému:

736. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

737. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona o příspěvcích (záznamném) pro bursovní fond Pražské bursy pro zboží a cenné papíry.

Navrhuji, aby o těchto usneseních byly jmenovaným výborům k podání zprávy uloženy lhůty 5denní.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou přijaty.

Přikazuji:

Výboru rozpočtovému:

727. Vládní návrh zákona o dávce ze šumivého vína.

Výboru brannému:

728. Vládní návrh zákona, jímž se stanoví mírový počet československého vojska od 1. října 1927. Navrhuji, aby o těchto vládních návrzích byly jmenovaným výborům k podání zprávy uloženy lhůty 5denní.

Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty byly přijaty.

Posl. dr Czech a druzi podali podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu návrh, aby se pan ministr vnitra dostavil do schůze posl. sněmovny a podal vysvětlení o neoprávněném zamezení řádně ohlášené přednášky Anděly Balabanové "O fašismu a italském dělnickém hnutí a Mussolinim".

Návrh tento má předepsaný počet podpisů, vyhovuje jednacímu řádu a podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu rozhodne se o něm bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. dr Czecha a druhů, aby pan ministr vnitra dostavil se do schůze posl. sněmovny a podal žádané vysvětlení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh jest zamítnut.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte).

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Votrubu za posl. Petrovického, klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. Kunze za posl. Zajicka.

Do výboru iniciativního vyslal klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Pelíška za posl. dr Slávika.

Místopředseda inž. Dostálek: Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

530. Naléhavá interpelace posl. Kopasze. Jurana, Mikulíčka a soudr. ministru soc. péče o naléhavých otázkách týkajících se válečných poškozenců.

558. Súrna interpelácia posl. dr Ravasza, dr Polyáka a spol. ministrovi financií o nespravodlivom vyrubovaní dane dôchodkovej na Slovensku.

571. Naléhavá interpelace posl. Muny a soudr. ministru nár. obrany o týrání vojáků u 9. pěšího pluku v Mostě a o případu vojína Boleslava Langa.

633. Naléhavá interpelace posl. Muny a soudr. ministru nár. obrany o poměrech u 9. pěšího pluku a v pevnostním vězení v Terezíně.

Místopředseda inž. Dostálek: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

759. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 632) zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců.

Místopředseda inž. Dostálek: Mezi schůzí byly tiskem rozdány odpovědi.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP