Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž.
Dostálek, Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Gažík, Chalupník.
205 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Černý,
dr Mayr-Harting, Najman, dr Peroutka,
dr Spina, dr Srdínko.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 48. schůzi
posl. sněmovny.
Došlo oznámení o změně v klubu
poslancov slovenskej ľudovej strany. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Klub poslancov slovenskej ľudovej strany oznámil přípisem
ze dne 16. listopadu 1926, že po návratu posl. Hlinky
z Ameriky posl. dr Tiso přestává býti
předsedou klubu slovenských ľudových
poslanců a jest od té doby opět předsedou
posl. Hlinka.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. Horpynky min. předsedovi o jazykových zkouškách
německých státních zaměstnanců
(č. D 500-II),
posl. Adámka min. školství a nár. osvěty
o kostelních účtech a platu faráře
Fr. Hermana v Lánech na Důlku u Pardubic (č.
D 505-II),
posl. Adámka min. financí o daňových
předpisech a nevyřizovaných rekursech poplatníků
berní správou ve Vys. Mýtě (č.
D 506-II).
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
670. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu státního rozpočtu
republiky Československé a finančního
zákona pro rok 1927 (tisk 590).
Předseda: Páni posl. dr Czech, Schäfer,
Schuster, Dietl a Kirpalová podali
mi podle §u 23, odst. 6 jedn. řádu návrh,
aby jejich iniciativní návrhy:
na neprodlené vyšetření událostí
na Havlíčkově náměstí
v Praze (tisk 325),
o ustanovování válečných poškozenců,
prominutí přeplatků a zrušení
okresních úřadů (tisk 551),
aby byla poskytnuta podpora obětem živelní
pohromy v okresech sušickém a klatovském (tisk
554),
na změnu zákona o požitcích válečných
poškozenců (tisk 556),
aby byla ihned poskytnuta pomoc obětem živelné
pohromy ve Vimperku (tisk 565),
aby byla neodkladně poskytnuta pomoc obětem živelné
pohromy v obcích Bukově, Boštěšicích
a Skoroticích (tisk 566),
o jichž přidělení výbor iniciativní
včas, to jest ve lhůtě 30denní, nerozhodl,
přikázány byly předsedou sněmovny
příslušným výborům.
Poněvadž předpoklady odst. 6 §u 23 jsou
splněny, přikazuji tisky 551 a 556 výborům
soc.-politickému a rozpočtovýmu,
a tisky 554, 565 a 566 výborům zemědělskému
a rozpočtovému, jak zatím ve včerejší
schůzi určil také výbor iniciativní,
a tisk 325 přikazuji výboru vyšetřovacímu.
Přistoupíme k projednávání
1. odstavce pořadu, jímž je:
1. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností o návrhu
poslanců Petrovického, dr Samka, Votruby, Sedláčka,
F. Matouška a spol. (tisk 324) na vydání zákona,
jímž se mění § 1 zákona
ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnostenský
řád) a § 1 zákona ze dne 10. října
1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusí)
(tisk 448).
Zpravodajem je pan posl. Petrovický. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Petrovický: Slavná sněmovno!
Posl. Petrovický, dr Samek, Votruba, Sedláček,
F. Matoušek a spol. předložili sněmovně
dne 26. května t. r. návrh na vydání
zákona, jímž se mění § 1
zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř.
z. (živn. řád) a § 1 zákona ze
dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živn.
zákon pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi).
Tímto návrhem sledovali prohlášení
výroby cementového zboží, jež dosud
byla živností svobodnou, za živnost řemeslnou.
Živnost výroby cementového zboží
souvisí velice těsně s veškerým
stavebnictvím, kde obory činnosti vázány
jsou nejen na průkaz řemeslné schopnosti,
nýbrž nad to ještě u hlavních živností
na koncesi. Výroba cementového zboží
vyžaduje jednak znalosti a přesného zachování
určitých normálií a jednak pečlivého
a obezřelého provedení a propočtu
tahu a tlaku, event. potřebných armatur. Výroba
schodů, sloupů, klenbových desek a jiných
součástek stavebních konstrukcí musí
býti prováděna odborně způsobilými
výrobci, nemá-li býti ohrožena veřejná
bezpečnost použitím vadného zboží
k účelům stavebním. Je třeba
znáti alespoň základy podstaty železového
betonu. Rovněž výrobky z umělého
kamene, jako jsou portály, římsy, sloupy,
schody, balkony, ba i celé fasady domovní, předpokládají
řemeslnou odbornost a odborné školení.
Též výroba zvláštních podlah
z cementu vyžaduje praktických i teoretických
vědomostí a bezvadného a trvanlivého
provedení.
Daly by se uvésti ještě další pádné
důvody, které dokazují nutnost prohlášení
živnosti výroby cementového zboží
za živnost řemeslnou.
O zmíněném návrhu a těchto
důvodech jednal 16. června 1926 výbor pro
průmysl, obchod a živnosti, který podrobil
návrh na zřemeslnění živnosti
výroby cementového zboží důkladné
úvaze a učinil zdůvodněné změny
v samotném návrhu, jež jsou vytčeny
plně v §u 1 a §u 2 navrhovaného zákona.
V §u 1 uvedeného zákona vychází
se plně vstříc živnostem: stavitelské,
zednické a kamenickým mistrům, a na Slovensku
a Podkarpatské Rusí mimo to živnostníkům,
oprávněným k provádění
menších zednických prací (murári).
V §u 2 je vytčena liberálnost navrhovaného
zákona, a to tím způsobem, že od průkazu
způsobilosti jsou osvobození, kdož do doby
účinnosti tohoto zákona byli zaměstnáni
v živnosti výroby cementového zboží
jako učni nebo pomocníci, prokáží-li
5leté zaměstnání v této živností,
do tohoto pětiletí včítá se
i doba ztrávená v tomto zaměstnání
po účinnosti tohoto zákona.
Výbor pro průmysl, obchod a živnosti uvážil
a schválil tyto předpoklady: Výroba cementového
zboží byla dodnes živností svobodnou.
V době, kdy výroba cementového zboží
počala, nebylo zdání o všech možnostech
jejího vývinu. Nebylo tenkráte zkušeností,
nebylo předpokladů, co přinese technický
vývoj ve výrobě cementového zboží.
S technikou stavebnictví pokračovalo upotřebení
cementu, jež ovšem vyžadovalo zase zkušenosti,
větší znalosti a odborného vzdělání
při výrobě cementového zboží.
Kdo z dosavadních četných výrobců
cementového zboží neovládal výroby,
kdo neprodělal v ní delší dobu učební
a potom dobu, kterou musí prodělávati pomocník
v ostatních řemeslných živnostech, zhusta
dodával výrobky méně dokonalé
a tím také ne tolik bezpečné, jak
je zejména potřebno ve stavebnictví, jež
vyžaduje právě u cementového zboží
náležitého a bezpečného propočítání
tahu, tlaku, případně potřebných
armatur. Z této zkušenosti dospěli výrobci
cementového zboží sami k poznání,
že je nutno a nevyhnutelno dožadovati se v zájmu
veřejném a v zájmu stavební bezpečnosti,
aby každý, kdo míní venovati se výrobě
cementového zboží, byl povinen poznati a osvojiti
si předem celý tento výrobní postup,
který byl by zárukou dobré jakosti zboží
a jeho stavební bezpečnosti. Srovnáme-li
některé živnosti, jež mají již
průkaz způsobilosti, se živností výroby
cementového zboží, tu tento požadavek
příslušníků zmíněné
živnosti, aby byla prohlášena živností
řemeslnou, jest opodstatněn.
Před 4 roky byla již podána příslušníky
této živnosti žádost o její zřemeslnění.
Bylo přirozené a logické, že stavitelé,
zedničtí a kameničtí mistři
ohradili se proti jakémukoliv zkrácení ve
svých živnostech, jež jim zaručují
i nadále bez průkazu výrobu cementového
zboží pro vlastní potřebu s povahou
těchto živností. Rovněž vyšlo
se vstříc živnostníkům na Slovensku
a Podkarpatské Rusi, kteří provádějí
menší zednické práce (murári).
Zákon nemá a nebude míti zpětné
platnosti. Od průkazu způsobilosti jsou osvobozeni
také ti, kdož do doby účinnosti tohoto
zákona byli zaměstnáni v živnosti výroby
cementového zboží jako učni nebo pomocníci,
prokáží-li 5tileté zaměstnání
v této živnosti. Do tohoto 5tiletí včítá
se i doba ztrávená v tomto zaměstnání
po účinnosti tohoto zákona. Tímto
zařízením bude postaráno o učednický
a pomocnický dorost, který řádným
vyučením a odbytou pomocnickou dobou dosáhne
svého osamostatnění v živnosti výroby
cementového zboží jistěji, nežli
se tak dosud dělo, když živnost výroby
cementového zboží byla živností
svobodnou.
Z těchto uvedených důvodů doporučuje
výbor pro průmysl, obchod a živnosti slavné
sněmovně ku přijetí návrh zákona,
kterým se živnost výroby cementového
zboží prohlašuje za živnost řemeslnou
(§ 1 živn. řádu a § 1 živn.
zákona pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi). (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 20 minutami. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu je přihlášen pan posl. Chalupník.
Dávám mu slovo.
Posl. Chalupník: Slavná sněmovno!
Projednávaný iniciativní návrh zákona,
jímž má býti dosavadní svobodná
živnost výroby cementových výrobků
prohlášena za živnost řemeslnou, vázanou
průkazem způsobilosti, jest opět černou
skvrnou zpátečnictví, jímž ovládána
je naše buržoasie při řešení
hospodářských problémů. Místo
aby hledány byly cesty, jakým způsobem uvolniti
a umožniti hospodářský rozvoj a podnikání,
nastupovány jsou cesty, zešněrovati dosavadní
volné a svobodné podnikání do kazajky
středověkého cechovnictví. To znamená,
že zástupcové výrobců nemohou
se vymaniti z konservativního názoru, že prosperitě
výroby prospěje se jenom tím, budou-li dosavadní
podniky všemožně chráněny před
zdravou konkurencí a když uplatňováním
zastaralých předpisů živnostenských
zabráněno bude volnému podnikání.
Oproti moderním a prakticky osvědčeným
názorům v jiných státech, ponechati
každému možnost uplatniti své schopností
v oboru, ke kterému mají největší
schopnosti, v našem státě krátkozrakostí
zástupců z řad živnostenských
jeví se snaha beztak již nepatrný zbytek svobodných
živností oklestiti vůbec, bez ohledu na to,
zdali to prospívá veřejným a hospodářským
zájmům obyvatelstva.
Je to snaha chrániti ty, kteří jakýmkoliv
způsobem získali právo ku provozování
té které živnosti nebo podnikání,
bez ohledu na to, zda skýtají záruku svými
schopnostmi prospěti rozvoji a zvelebení živnosti
ve smyslu celkových potřeb a všeobecného
zájmu, a brániti tak všem ostatním,
kteří by podobných schopností měli
a mohli se uplatniti, jenom proto, že nemají potřebných
náležitostí předepsaných živnostenskými
předpisy.
Nejsme všeobecně proti ochraně živnostenského
a průmyslového podnikání, pokud toho
povaha živnosti nebo výrobního odvětví
nezbytně potřebuje. Taktéž nestavíme
se proti průkazu způsobilosti v živnostech
a výrobních odvětvích, pokud toho
veřejný zájem nezbytně vyžaduje.
Nemůžeme však souhlasiti, aby zaváděn
byl průkaz způsobilosti bez výjimky všude,
kde toho ani povaha živnosti neb výroby, ani veřejný
zájem nevyžaduje a kde to má pouze za účel
chrániti dosavadní držitele živností
před zdravou konkurencí a zbavovati všechny
ostatní existence, kteří by se v tomto oboru
chtěli uplatniti.
Takováto ochrana vede pouze k zpohodlnění
dotyčného výrobního odvětví,
ale neprospívá veřejným hospodářským
zájmům. Tak je tomu i v tomto případě,
kdy se jedná o zavedení průkazu způsobilosti
při výrobě cementových výrobků.
Tato živnost, která je teprve na počátku
svého rozvoje a rozmachu, nepodléhá zahraniční
konkurenci a podmínky rozvoje jsou jí dány
rozvojem stavebního ruchu a stavebního podnikání
vůbec.
A právě zde je ve veřejném zájmu,
aby nebyla podvazována zdravá soutěž
při výrobě stavebních hmot a stavebních
potřeb, aby zlevněním jich umožněn
byl co možná největší stavební
ruch a stavební podnikání jak v zájmu
veřejných potřeb, tak i v zájmu samotné
výroby a zaměstnanosti. Dosavadní rozvoj
cementových výrobků a jejich používání
při hospodářském podnikání
dokazuje plně, že rozvoj určitého výrobního
odvětví je možný i bez průkazu
způsobilosti, jsou-li pro něj dány hospodářské
podmínky, a naopak že průkaz způsobilosti
neuchrání živnosti nebo určitá
výrobní odvětví, která jsou
odsouzena k zániku tím, že pro ně není
existenčních podmínek, nebo která
jsou předstižena technicky dokonalejší
výrobou. Nejlepším dokladem toho je řada
živnostenských odvětví, která
vázána jsou buď na koncesi nebo na průkaz
způsobilosti.
Kolik je dnes na př. v našem státě hostinských,
kteří měli nebo mají průkaz
způsobilosti? A přece se nemůže říci,
že by naše hostinství nebylo na výši
doby! Kolik je dnes obchodníků a různých
podnikatelů a výrobců, kteří
neměli průkaz způsobilosti? A přece
tato výroba dodělala se velikého úspěchu.
Naproti tomu vidíme na př. u živnosti obuvnické,
kde je průkaz způsobilosti již po desetiletí
zaveden, že nepřispěl nijak k rozvoji této
živnosti, naopak. Baťa, který neměl průkaz
způsobilosti, ovládá dnes celou výrobu
obuvnickou.
Z toho je viděti, že průkaz způsobilosti
není tím instrumentem, který by mohl buď
na jedné straně přispěti k rozvoji
živnosti nebo na druhé straně zabrániti
úpadku živnosti. V zájmu všeobecném
a hospodářském však je, aby výroba
nebyla nijak podvazována, aby se obyvatelstvu dostalo levných
výrobků, aby lidem, kteří přišli
o existenci nebo zaměstnání zánikem
některého výrobního odvětví,
dána byla možnost nalézti existenci ve výrobním
odvětví druhém.
Důvody, že jest to v zájmu veřejnosti,
která je na výrobě interesována jak
v zájmu zdraví, tak i bezpečnosti s ohledem
na to, že výroba cementového zboží
vyžaduje jednak znalosti a přesného zachovávání
určitých normalit, jednak pečlivého
a obezřetného provedení a propočtu
tahu a tlaku, event. potřebných armatur, a dále
důvody, že výroba schodů, sloupů,
klenbových desek a jiných součástek
stavebních konstrukcí musí býti prováděna
odborně způsobilými výrobci, nemá-li
býti ohrožena veřejná bezpečnost
použitím vadného zboží k účelům
stavebním - to jsou důvody za vlasy přitažené
a neodůvodněné.
Jíž z podaného návrhu pánů
podatelů jest viděti, že tyto důvody
týkající se zájmů veřejných,
neležely navrhovatelům nijak na srdci, poněvadž
z oprávnění vyráběti cementové
výrobky měly býti vyňaty právě
ony osoby, které svojí odbornou znalostí
předčí všechny ostatní, totiž
stavitelé, inženýři, zedničtí
mistři, stavební podnikatelé, kteří
svým odborným vzděláním a složenými
zkouškami stavitelskými mají dalekosáhlejší
znalosti, nežli všichni dosavadní výrobci,
postrádající odborného vzdělání.
Že nejde zde o veřejný zájem a bezpečnost
občanstva při stavbách, dokazuje další
okolnost. Podle stavebního řádu podnikati
stavby jakéhokoliv druhu jsou oprávněny pouze
osoby, mající k tomu příslušné
oprávnění, nikoliv snad výrobci cementových
výrobků, které má návrh zákona
na mysli a pro něž má býti důkaz
způsobilosti zaveden. Tato kategorie výrobců
nemá se stavbou nic společného a jejích
výrobky při stavbě jsou používány
v nepatrné míře a za jejich použití
neodpovídají oni sami, nýbrž oprávněný
stavitel, který propočty síly, pevnosti a
nosnosti jich sám určuje a předpisuje, ke
kteréžto znalosti jest potřebí vyššího
vzdělání a nestačí k tomu pouze
průkaz způsobilosti.
Výrobci, pro něž má býti průkaz
způsobilosti tímto zákonem zaveden, obmezují
se pouze na výrobky, které v ohledu veřejné
bezpečností a zdravotní jsou naprosto bezvýznamné,
a k jejich výrobě vyjma správného
sestrojení materiálu není potřebí
zvláštního odborného vzdělání.
Jsou to ponejvíce kanálové roury, sloupy
k plotům, krytina na střechy, žlaby, nádrže
na vodu, dlaždice a pod. Ostatní cementovou výrobu
provádějí buď stavitelé, inženýři,
stavební podnikatelé, nebo zvláštní
specielní závody. A tu jest si třeba položiti
otázku, kdo jest lepší zárukou pro rozvoj
výroby a veřejných zájmů: podnikatel,
který sice nemá průkazu způsobilosti,
ale který teoretickým nebo jakýmkoliv způsobem
osvojil si potřebné znalosti, či ten, který
buď vydržením neb vyučením získal
průkaz způsobilosti a ničemu se při
tom nepřiučil a nic nedovede?
Vždyť jest viděti namnoze i dnes, že řada
lidí, kteří se vyučili určitému
řemeslu, nedovedla se v něm uplatniti a jest nucena
hledati si zaměstnání v oboru jiném.
Průkaz způsobilosti není však také
žádnou ochranou pro zaměstnance toho kterého
oboru. Co platen je průkaz způsobilosti u obuvníků,
když nemohou ve svém oboru nalézti zaměstnání,
ani se osamostatniti, poněvadž nejsou pro rozmnožování
této živnosti dány hospodářské
podmínky? Kolik je dnes na př. nezaměstnaných
číšníků a číšnic
a jak to bude vyhlížeti za několik roků,
když hostinců bude spíše ubývati
než přibývati. Mnohé naše živnosti
a výrobní podniky jsou přímo fabrikami
na učně bez ohledu na jejich budoucnost, jenom proto,
že jsou levným pracovním materiálem.
Co bude platen průkaz způsobilosti tomuto nadpočetnému
řemeslnému dorostu, když ve svém oboru
nebude moci nalézti potřebného zaměstnání?
Z uvedeného je jasně viděti, že návrh
zákona na průkaz způsobilosti při
výrobě cementového zboží není
diktován nutností hospodářskou nebo
veřejnými zájmy, nýbrž jest pouze
výsledkem vzájemné politické soutěže
mezi zástupci živnostníků strany nár.
demokratické na jedné straně a zástupci
středostavovské strany živnostenské
na straně druhé za účelem získání
živnostníků do svých řad. Jest
to vzájemný konkurenční zápas,
ve kterém obě strany chtějí dokázati
živnostníkům, že se starají o jejich
zájmy.
Naší zásadou je poskytnouti pokud možno
největší volnost každému podnikání
a umožniti každému, aby se dle svých schopností
mohl uplatniti a zajistiti si existenci v každém směru,
kde toho podmínky hospodářského života
umožňují. Jsme proti tomu, aby na jedné
straně poskytována byla privilegia jedněm
a bráněno zaměstnání a ztěžováno
podnikání těm, kteří pracovati
nechtějí. Z toho důvodu bude naše strana
hlasovati proti tomuto návrhu. (Potlesk poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo zpravodaji p. posl. Petrovickému
k doslovu.
Zpravodaj posl. Petrovický: Slavná sněmovno!
Jistě očekával jsem od p. kol. Chalupníka,
že se vysloví proti průkazu způsobilosti
ve výrobě cementářského zboží,
a to proto, poněvadž sám prohlásil,
že jeho strana soc. demokratická je nejen proti každé
vázanosti v živnostenském a obchodnickém
podnikání, nýbrž je pro volnost podnikání
živnostenského a obchodnického.
Zkušenost však učí něco docela
opačného. Vidíme, že v továrním
podnikání, kde není potřeba, aby zaměstnanci
měli průkazu způsobilosti, učňové
po 2 nebo 3letém učení konají zkoušku
učednickou a tovaryšskou u příslušného
nadřízeného úřadu živnostenského,
a to jenom proto, aby potom, jestliže možnost hospodářská
by jim vyhovovala, mohli se státi samostatnými v
některé živnosti, pro kterou mají průkaz
způsobilosti.
Pan kol. Chalupník jaksi s lehkým srdcem
přehlédl důvod, že je třeba průkazu
způsobilosti pro výrobu zboží cementového
z důvodů bezpečnosti ve stavebnictví
a řekl, že není potřeba průkazu
způsobilosti k výrobě schodů, sloupů,
atd., která musí býti prováděna
odborně způsobilými výrobci. To by
mohl říci o jiné živnosti také,
že není potřeba průkazu způsobilosti,
na př. u zednických mistrů, při stavebnictví,
kde je potřeba určitého školského
vzdělání a kde právě toto školské
vzdělání vysvědčením
dává takovému živnostníku průkaz
způsobilosti. Průkazem způsobilosti sleduje
živnostnictvo povznesení dorostu, povznesení
učňů a pomocníků a tím
také jejich cíl v budoucnosti, že se mohou
státi samostatnými.
Zmínil se také o živnosti hostinské
a řekl, že jsou mnozí hostinští,
kteří bez průkazu způsobilosti živnost
vedou takovým způsobem, jako ti, kteří
odborně se vyučili živnosti číšnické,
kuchařské a pod. Myslím, že p. kol.
Chalupník by to netvrdil právě před
organisací číšníků, která
je vedena odborným spolkem "Ganymed", a též
ne před ústředním spolkem číšníků,
které by mu dokázaly, že právě
vzorné vedení největších živností,
které jsou v rukou majitelů takových, kteří
nemají průkazu způsobilosti v živnosti
hostinské, a které přece jsou doporučovány
samotnými konsumenty a návštěvníky
takového podniku, je v rukou těch, kteří
se vyučili odborně kuchařství, číšnictví,
chodili do odborné pokračovací školy
číšnické, podrobili se příslušným
zkouškám. Po té stránce by p. kol. Chalupníka
jeho stoupenci ve zmíněném spolku číšníků
jistě poučili o něčem jiném.
Pokud se zmínil o obuvnictví, jakým způsobem
dnes právě tyto živnosti upadají, poukazuji
k tomu, že přece odběratelé, kteří
chtějí míti zboží, jež by
jim déle vydrželo, vždycky se obracejí
na živnostníka, na obuvníka, který má
průkaz způsobilosti. A jistě je známo,
že opravdoví obuvníci s průkazem způsobilosti
daleko lépe vyhovují svým odběratelům
nežli tovární zboží, na něž
se setkáváme se stížnostmi konsumentů.
Poukazuji dále, že je zbytečná obava
před tím, o čem se zmínil kol. Chalupník,
že totiž bude nadále znemožněno jednotlivcům
vyrobiti si na př. nějakou rouru z cementu. Tato
drobná práce bude i nadále prováděna
jimi pro vlastní potřebu, jako to nejlépe
vidíme v živnosti kolářské, truhlářské,
natěračské atd., že některé
zboží, výrobky a správky provádějí
si přes to, že pro ně platí průkaz
způsobilosti, sami pro svou vlastní potřebu
ve svých domácnostech. Ježto je potřeba,
aby byl pořádek v živnostenském podnikání,
aby právě učni a pomocníci mohli s
bezpečností do budoucnosti počítati
se svou samostatností, pojednal výbor pro průmysl,
živnosti a obchod o tomto iniciativním návrhu
a doporučuje jej slavné sněmovně ku
přijetí. (Potlesk)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova má tři paragrafy, nadpis a úvodní
formuli. Jelikož nebyl podán žádný
pozměňovací návrh, dám o celé
osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími třemi paragrafy, nadpisem zákona
a úvodní formulí jeho, ve znění
doporučeném panem zpravodajem, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Vyřízen je 1. odstavec pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
2. Zpráva výboru soc.-politického o návrhu
posl. Bečko, Brožíka, inž. Nečase
a soudr. (tisk 306), aby byl vydán zákon, kterým
se mění a doplňuje všeobecný
báňský zákon ze dne 23. května
1854, č. 146 ř. z., dosud platný na území
Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 515).