Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž.
Dostálek, Slavíček, Zierhut.
Zapisovatelé: Ježek, dr. Petersilka.
255 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Hodža,
dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, dr Srdínko,
Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha, jeho zástupce dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 44. schůzi
poslanecké sněmovny.
Nemoci omluvil se na tento týden posl. Zoch.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. dr Gagatko.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Ve výboru rozpočtovém byli dne 15. října
1926 zvoleni: místopředsedy posl. Rýpar
a Windirsch, druhým zapisovatelem posl. Zoch.
Ve výboru pro dopravu a veř. práce
dne 15. října 1926 zvoleni do poradního
sboru pro řešení otázek hospodářských:
za člena posl. inž. Novák, za náhradníka
posl. inž. Černý.
Klub poslanců čsl. strany národně-socialistické
vyslal do výboru zásobovacího posl.
Červinku za posl. Langra.
Klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru rozpočtového posl. Patzela
za posl. Krebse.
Předseda: Přípisem klubu poslanců
čsl. strany národně-socialistické
ze dne 15. října 1926 bylo sděleno odvolání
naléhavosti těchto interpelací:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
412. Naliehavá interpellácia posl. Hrušovského,
Špatného a spol. min. predsedovi o prideľovaní
zbytkových statkov Štátným pozemkovým
úradom jednotlivým členom Národného
shromaždenia a ich príbuzným.
453. Naléhavá interpelace posl. dr Gagatko a spol.
vládě o vládním nařízení,
jímž se provádí zrušení
žup na Podkarpatské Rusi a jich sloučení
v jedinou župu se sídlem v Mukačevě.
463. Naléhavá interpelace posl. Netolického,
Slavíčka, Práška a spol. ministru financi
v záležitosti daňové reformy a úlev
daňových pro živnostníky a zemědělce.
465. Naléhavá interpelace posl. dr Franke, Zeminové,
Stříbrného a druhů ministru spravedlnosti
o konfiskaci "Večerního Českého
Slova" č. 139 ze dne 18. června 1926 a časopisu
"Hlasy státních zaměstnanců"
č. 6, ročník III ze dne 18. června
1926.
Předseda: Došly naléhavé interpelace.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Zápotockého, Jílka a soudr. vládě
o událostech v Hrušovanech a Božicích
na Moravě,
posl. dr Gátiho, Mondoka, Sedorjaka a súdr. vláde
a ministrovi zemedelstva o predĺžení zákona
čís. 309 z r. 1924, ktorým sa zmeňuje
zákon čís. 68 z r. 1922, ktorým sa
upravuje užívanie pozemkov v Podkarpatskej Rusi za
podiel (polovicu, tretinu) ich naturálneho výnosu.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Dotazy:
posl. Šamalíka a druhů ministru financí
o neodůvodněných předpisech daně
z obratu z povoznictví zemědělcům,
kteří neprovádí povoznictví
jako živnost, nýbrž jako součást
svého hospodářství,
posl. Bergmanna:
ministru veř. prací o poměrech ve státním
lomu v Šatoroši u Lučence,
ministru spravedlnosti o nepřístojnosti u krajského
soudu v Trenčíně,
posl. Sladkého:
ministru spravedlnosti, zda-li jest ochoten z důvodů
úsporných zrušiti zbytečné okresní
soudy v Opavském Slezsku,
ministru školství a nár. osvěty o nové
praksi při reklamování školních
děti na Moravě,
ministru zemědělství a ministru veř.
prací: jak zabrániti ohromným škodám,
způsobeným povodněmi na Těšínsku,
o bezodkladném provedeni úpravy směru potoka
"Mlýnská Struha", vlévajícího
se na Zárubku ve Slezské Ostravě do říčky
Lučiny,
posl. inž. Kalliny ministru pošt a telegrafů,
aby se poštovnímu podúředníku
Josefu Maierovi z Karlových Varů č. 704 započetla
služební doba, kterou ztrávil jako výpomocný
sluha,
posl. Hintermüllera a druhů ministru zemědělství
o předložení návrhu osnovy honebního
zákona,
posl. Světlíka, Fr. Navrátila, Janovského
a druhů ministru zemědělství o regulaci
potoka Trusovky,
posl. Petrovického, dr Samka, Votruby, Kvasničky
a spol.:
ministrovi školství a nár. osvěty, kdy
hodlá předložiti návrh zákona
o pokračovacích a živnostenských školách,
ministru soc. péče, co hodlá učiniti
pro sčasnění doby pracovní v živnosti
pekařské,
ministru financí, kdy hodlá konečně
předložiti návrh na zrušení zvláštní
daně z lahvového vína t. zv. dané
páskové.
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Odpovědi:
min. veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy na dotaz:
posl. Krebse, aby v holičských závodech bylo
zakázáno kouřiti,
posl. Bartla a druhů o německých kursech
pro německé porodní asistentky,
posl. inž. Kalliny, že se nevyřizuje žádost
o subvenci kraslické okresní péče
o mládež,
min. železnic na dotaz posl. dr Luschky, že staniční
pokladny v Opavě vydávají jen jednojazyčné
jízdenky,
min. školstva a národ. osvety na dotaz posl. Szent-Iványho
o pôžitkovom nedoplatku profesorov býv. ev.
a. v. gymnásia v Spišskej Novej Vsi.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
600. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
prozatímní úprava obchodních styků
mezi republikou Československou a republikou Tureckou,
sjednaná výměnou not v Angoře dne
30. září 1926.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
575. Interpelace:
I. posl. dr Korlátha a spol. min. zahraničia, obchodu,
priemyslu a živností a min. financií o neodôvodnenom
sužovani "Sklenárne vo Ferenczvölgyi akc.
spol." (v obvode obce Tiačeva), o nespravodlivom vymenení
jej základného kapitálu a o nepovolení
claprostého dovozu jej výrobkov,
II. posl. Füssyho a spol. min. verejných prác
o penzijných pôžitkoch robotníkov štátnej
lodenice v Komárne,
III. posl. Szent-Iványho a spol. min. financií vo
veci prevádzania nariadenia ministerstva financií
čís. 30.629/26,
IV. posl. dr Korlátha a spol. celej vláde o hradení
škôd zpôsobených vpádom Rumunov
r. 1919,
V. posl. dr Korlátha a spol. min. národnej obrany
o liknavom poukazovaní pôžitkov invalidom,
VI. posl. dr Korlátha a spol. min. železnic o prepustení
62 zamestnancov "Hospodárskej dráhy v Boršave",
VII. posl. Geršla a druhů min. zahraničí
o provádění smlouvy s S. H. S. stran úpravy
vzájemných právních styků ze
dne 17. března 1923, č. 146 Sb. z. a n. z r. 1924,
VIII. posl. Steinera, Majora a súdr. vláde v záležitosti
poskytnutia pomoci povodňou postihnutým obciam:
Balony, Szap, Csiliznyárad, Csilizradvány, Medve
a Bös na Žitnom ostrove a regulovania riek a kanálov
ako i postavenia sacích stanic,
IX. posl. dr Jabloniczkého a druhů min. zemědělství
o nespravedlivém parcelování půdy
v obci Dýmeš (župa nitranská),
X. posl. Hodiny a druhů vládě, že ozbrojení
účastníci slavnosti otevření
české občanské školy v Brodku
zavraždili Němce,
XI. posl. Kreibicha, Steinera a súdr. min. vnútra
o brutálnom postupu četníctva z príležitosti
verejnej schôdze, ktorá mala byť konaná
5. septembra v Dunajskej Strede a o porušení imunity
posl. Majora.
603. Interpelace:
I. posl. Srby, Hampla, Geršla, Kleina a i soudr. min. nár.
obrany o příčinách leteckých
neštěstí, zvláště pak nedávné
letecké katastrofy v Pardubicích,
II. posl. Pohla a druhů vládě o zastavení
příspěvků provisionistům státních
dolů,
III. posl. Windirsche a druhů min. nár. obrany,
aby byly odstraněny důvody různých
stížnosti obce Pommerndorfu v okrese vrchlabském,
IV. posl. Windirsche a druhů min. školství
a nár. osvěty o zavedení celodenního
vyučování na jednotřídních
obecných školách v Krkonoších.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
589. Návrh posl. Windirsche a druhů o náhradě
za vojenské přípřeže v míru.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádost sedrie v Bratislavě ze dne 24. září
1926, č. Tk XIV 1986/26, předloženou vrch.
stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne
13. října 1926, č. 13.292/26, za souhlas
s trest. stíháním posl. Majora pro
přečin násilí proti orgánu
vrchnosti podle §u 4, č. 1 zák. čl.
XL z r. 1914 a pro přestupek podle nařízení
býv. maďarského ministerstva vnitra ze dne
13. února 1898, č. 766 pres. (čis. J 287-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jimž jest:
1. Rozprava o prohlášeních min. předsedy
a ministra financí, jakož i o naléhavých
interpelacích tisky 585, 586, 587, 588, 591, 592 a 594.
Budeme pokračovati v rozpravě započaté
ve 43. schůzi dne 15. října t. r.
Prvním řečníkem je pan posl. dr Czech.
Dávám mu slovo.
Posl. dr Czech (německy): Slavná sněmovno!
V nejtěžší hospodářské
situaci, v největší bídě pracujícího
lidu zahájila sněmovna znovu své práce,
počala jednati o programovém prohlášení
nové vlády, počala se raditi o interpelacích
podaných socialistickými stranami o hospodářské
krisi. Úvod, jejž vláda poskytla těmto
poradám, byl více než žalostný.
Ukazuje, že nová vláda nejen nestojí
na výši svého úkolu, nýbrž
že se považuje za exponenta majetných vrstev,
majetných vrstev všech národů, a naprosto
nechce učiniti vážná opatření
ke zmírnění nouze a společně
se sněmovnou pracovati k obraně proti krisi každodenně
se zostřující a proti jejím účinkům.
S velkou mnohomluvností vřelého demokratického
ujišťování, s nasládlými
sliby dorozumění, jimž bylo vypáleno
znamení přímo násilné minulosti,
věnuje vládní prohlášení
hospodářské nouzi pracujícího
lidu, zjištění, vyšetření
krise a obranným opatřením proti ní
doslovně jednu jedinou větu, pravím výslovně
55 slov. To jest vše, co chce nová vláda poskytnouti
dělnickým masám žijícím
v bídě. Taková jest visitka nového
systému, podaná dělnické třídě,
systému, jehož složení vykazuje všechny
známky nepřátelství proti dělníkům
a, jak se zdá, vůbec nepomýšlí
na to, aby ve svých dalších projevech života
skrýval tento sociálně zpátečnický
ráz. Podle toho bude se musiti zaříditi dělnictvo
všech národů.
Na dalším místě svých vývodů
budu se ještě zabývati podrobněji otázkami
týkajícími se hospodářské
nouze pracujících lidí, především
však věnuji několik úvah nové
vládní koalici a jejímu programu. Ustavení
nové vlády způsobilo zajisté velkou
politickou sensaci. Němečtí ministři
v československém kabinetě, to jest skutečně
událost, která zastiňuje dokonce všechny
velké politické sensace a aféry, na něž
československá politika právě v poslední
době byla tak velice bohatá, a daleko je - přesahuje
svým významem. To pociťuji nejen vrstvy, které,
pozorujíce věci povrchně, považovaly
tuto možnost na dlouhá léta za úplně
vyloučenou, nýbrž také ony, které
tento rozvoj předvídaly a stále předpovídaly.
Patříme k této skupině. Od první
hodiny, ihned po založení tohoto státu při
předpovědi, kterou jsme stanovili pro tento stát,
označili jsme tento vývoj za samozřejmý,
přirozený a nutný. Již tehdy učinili
jsme toto poznání přímo stěžejním
bodem své politiky a všechny své naděje
obrátili jsme k jeho uskutečnění,
a to vše v době, kdy podobné myšlenky
byly označovány ještě za fantastické,
odkazovány do oboru politických mlžin, kdy
je nejvyšší státnická stráž
odbývala pohrdlivým posuňkem, kdy se jim
vysmívala a dělala si z nich úštěpky.
Tak velice vžila se do mozků vůdců tohoto
státu a většiny československého
obyvatelstva fikce československého národního
státu, tak velice vžila se idea všenárodní
koalice jako jediné možné vládní
formy, že již pouhá myšlenka na možnost
jiné vlády byla nejen označována za
přelud, nýbrž jako kacířská
přísně odsuzována, jako velezrádná
kaceřována. Ovšem, ačkoliv nové
události leží zcela v čáře
přirozeného rozvoje, nikdo, ani Švehla ani
Spina, nemohli tušiti, že se tento velký
obrat provede tak rychle, že nastane tak přímo,
tak nespoutaně, že přímo přes
noc ukáže lživost celé minulosti německé
občanské aktivistické politiky a že
uvede tři německé občanské
strany zcela bez jakékoliv skutečné výhody
přímo z nejostřejší oposice do
vládního tábora skokem, jenž se proklatě
podobá salto mortale. Proto musil celý svět,
který také v politice ještě stále
dbá na zásady, který stále ještě
dá něco na slavnostní projevy a přísahy,
který stále ještě nezapomněl
na chebskou přísahu, na obě státoprávní
prohlášení německých občanských
stran, na ministerskou žalobu německých občanských
stran, na votum nedůvěry německých
občanských stran, přímo strnouti úžasem,
když se přímo přes noc vyskytla německo-česká
vláda, úplně hotová, jež se vyhoupla
ze státnické hlavy Švehlovy, jako kdysi
Pallas Athene v plné zbroji zcela náhle vystoupila
z hlavy Diovy. Nyní stoji před námi skutečná
československá vláda, jest živou skutečnosti
a s ní vše, co se zde náhle před našima
očima hemží v ministerských křeslech.
Tím bylo bez milosti zničeno a rozpadlo se v prach
mnoho legend československé státní
politiky a snad ta nejvýznamnější, totiž
legenda o československém národním
státě a legenda o všenárodní
vládě jako jediné možné vládní
formě. Ti však, kteří pro případ
zhroucení této státní ideologie, zhroucení
této státnické zásady, prorokovali
zkázu světa, hrozili ohněm a mečem,
krvavou pomstou, povstáním, vzbouřením
a fašismem, zhroutí-li se tato státní
ideologie, zhroutí-li se tato státnická zásada,
jež se stala československou státnickou modlou,
nyní, když modla leží rozbita na zemi,
když všenárodní koalice zmizela v propadlišti
a byla vystřídána koalicí německo-českou,
stojí zde zaraženi a zasaženi, protírají
si oči, a když se vzpamatovali z prvního leknuti
a fatalisticky se smířili s novými věcmi,
neprojevují své rozmrzelosti a prokazují
novému obratu přesně své kmotrovské
služby. "Nemohu si," volal dr Kramář
ještě dne 25. června loňského
roku, "představiti svobodný český
stát bez české většiny."
"Nikdy," pravil při jiné příležitosti,
"nepřipustíme Němce k účasti
na vládě." Nuže, dr Kramář
ji připustil, sám působil při přípravách
k této vládě, on nejen že nebude bojovati
proti této vládě, nýbrž bude
ji dokonce podporovati a nepomýšlí vůbec
na to, aby pro nový obrat spáchal na sobě
harakiri. Ještě dne 23. října 1925 volal
na vyškovské schůzi ke svým přívržencům:
"Kdyby došlo k tomu, že bychom musili běhati
za Němci, aby nám pomohli vládnouti, bylo
by po českém státě." A hle, Němci
pomáhají dr Kramářovi vládnouti
nad českým státem. Ovšem on nemusil
za nimi běhati, poněvadž sami k němu
přiběhli. Ale nyní Němci již
vládnou, spolu mají obsazena dvě ministerská
křesla, a nejen že není po svobodném
českém státě, nýbrž naopak
se označuje, jak vyplývá z vládního
prohlášení, na němž se dohodl Kramář
se Švehlou, za konsolidovaný, stabilisovaný,
za zdravý a plných tváři a vláda
podle všeho zdání naprosto nepomýšlí
odstoupiti. Tak tedy měl dr Kramář
smůlu také s touto svou předpovědí,
právě jako jeho kolega v předsednictvu národně-demokratické
strany Sís, jenž pro případ, že
by Němci vstoupili do vlády, ohlašoval, že
provede revoluci s fašismem, jejž byl pak sám
jako první ochoten dělati, kdežto nyní
se křečovitě pokouší dokázati
v "Národních Listech", které všechny
jeho hrozby plakatovaly velkými písmeny, že
to konečně, byť i s těžkým
srdcem, přece jen s česko-německou většinou
jde a že dlužno se smířiti s tímto
smutným faktem. Tak dějiny nemilosrdně ničí
všechny ideologie, které se staví proti přirozenému
vývoji. Tak nelítostně kráčejí
přes ně. Tak se mění nacionální
silná slova a krvavé hrozby ve zcela prostý
divadelní hrom, tak proslavená slova jako Kramářovo
"Nikdy" dostávají musejní význam.
Tak se mění nacionální ideologie v
nicotnou páru, tak jisté železné skutečnosti
života zcela neúprosně a přes všechen
odpor prorážejí, a co zbývá po
všech těchto samozřejmých věcech,
to jest v nejlepším případě pikantnost,
kterou poskytuje první pohled na skutečné
německé ministry, na něž se bude snad
ještě po jistou dobu pohlížeti s úžasem
jako na zázračná zvířata a
exotické předměty, právě jako
si ve starém Rakousku musili teprve zvyknouti na pohled
českých ministrů Pražáka, Fiedlera,
Fořta, Kaizla, Randy a Rezka, až konečně
shledali, že oni všichni ve zkroceném stavu vedle
Pradeho, Marcheta a Peschky dělají docela dobrý
dojem, že se Žáček se Schreinerem, Bráf
s Hochenburgerem, Trnka s Urbanem zcela dobře snášejí
a že se docela dobře hodí dohromady. Jest to
tentýž obraz, který se také zde zase
znova rozvíjí před našima očima
a dává za pravdu starému přísloví,
že to vše již jednou zde bylo. Tak tomu jest dnes
v československé politice, tak tomu bylo již
před mnoha desítkami let ve starém Rakousku,
tak tomu bylo včera a předevčírem
a před mnoha lety již v rozličných hospodářských
sborech, ve velkých podnikatelských svazech, ve
velkobankách a akciových společnostech, průmyslových
organisacích, v agrárních společenstvech,
v rozličných ústředních družstvech,
kde již dávno německé kapitalistické
vrstvy v míru a přátelství pracovaly
s českými, kdežto v politice se ještě
důkladně rvaly, rozpoutávaly vzájemně
proti sobě národnostní vášně
a "rodáky" všech stavů vybízely
k boji proti "zapřisáhlému dědičnému
nepříteli". Tak trvala tato dvojitá
hra po desítky let, až jednoho krásného
dne uznali, že když se to obrací proti dělníkům
a proti socialismu, bylo by nejlépe shoditi také
politickou masku a spojiti se, aby si mohli na útraty dělníků
rozděliti moc.
Naivní pozorovatel věcí snad nad tím
žasne. Snad stojí před novou skutečností
jako před velikým divem, snad se před touto
skutečností pokřižuje, ale již
jest tomu tak a ne jinak. Jest to železná nutnost
dějin. Dělnická třída tomu
rozumí, nedá se takovými skutečnostmi
přivésti v údiv a zmatek, vidí rozvoj
jasně před sebou, zařizuje se podle něho
a připraví podle něho svůj boj.
Avšak nejen legenda o všenárodní koalici
byla nemilosrdně zničena novou skutečností,
novým obratem, nýbrž bylo jím zvráceno
ještě velice mnoho jiných legend.
Po desítky let vodilo se německé obyvatelstvo
za nos frází o národní pospolitosti
a společném osudu, bylo mu vočkováno
heslo o vítězství národní ideje,
lež o nadřazení národnostní ideje
nad zájmem třídy, pokoušeli se je omámiti
heslem o národní jednotné frontě,
a když jsme vystoupili proti této lži, byli jsme
vykřičeni jako "žoldáci Čechů",
jako "zrádci německého národa",
jako "vrahové sudetsko-německého ducha
odporu", a bylo na nás voláno: "Sociální
demokracie musí býti zničena", jinak
se boj Němců roztříští
o sociálně demokratickou zradu. Slavná sněmovno!
To činili nejen národní přemrštěnci,
nýbrž také pánové z tábora
aktivistů a zde opět nejen němečtí
členové svazu zemědělců a křesťanští
sociálové, nýbrž i páni národní
socialisté, kteří tehdy zahájili proti
nám vášnivý boj, dnes však jsou
připraveni přijmouti na milost pány Spinu
a Mayr-Hartinga a s nimi zcela klidně dále
zůstati v německém svazu.
Když jsme odmítli heslo o jednotné frontě,
vydané přímo před posledními
volbami členy svazu zemědělců, jež
mezi tím ve sporu Lodgmana s Křepkem
bylo odhaleno jako zcela obyčejná komedie, volali
na nás členové svazu zemědělců,
že se Češi mohou považovati za šťastné,
když nás mají ve svém táboře,
nás, jež "možno tlouci mokrými hadry
a nenaraziti na odpor". Tenkráte psal časopis
"Landpost" ve svém čísle ze dne
29. října 1925 doslova toto: "Opičí
láska české sociální demokracie
zajisté nepřinese žádného zisku
mezinárodní německy mluvící
sociální demokracii, ještě méně
však splní mezinárodní naděje."
Slavná sněmovno! Od té doby uplynul rok.
Ze sociálně demokratické opičí
lásky stala se agrární opičí
láska, že si vroucnější vůbec
nelze představiti. Ovšem, milý sedláče:
agrární opičí láska, to jest
něco jiného!