Posl. Mondok (malorusky): Slavná sněmovno!
Vláda předložila dva návrhy zákonů,
jež se týkají výhradně Podkarpatské
Rusi. Včera přijala slavná sněmovna
zákon o udělování úvěru
podkarpatským družstvům, dnes je na pořadu
schůze právní úprava styků
těchto družstev.
Než zaujmu stanovisko k vládním návrhům,
musím slavné sněmovně vylíčiti,
jak buržoasní úřad na Podkarpatské
Rusi do dneška, to je více než 7 let, hospodařil.
Že buržoasní vláda nedbá dobra
pracujícího obyvatelstva, vidíme zřejmě
z toho, že rozřešila otázku úpravy
válečných půjček ve prospěch
věčných nepřátel československé
samostatnosti, ve prospěch kapitalistů. Ve všech
obcích na Podkarpatské Rusi se vybubnovalo, aby
každý splácel rakousko-uherské válečné
půjčky, neboť jinak prodají chudému
sedlákovi poslední krávu, ale aby vrátila
našim chudým sedlákům úspory,
které leží v budapešťské ústředně,
aby vrátila učitelský pensijní fond,
aby setřela slzy vdovám a sirotkům, těchto
pracovníků pro lidovou osvětu, aby se ujala
našich sedláků na rumunských hranicích,
jimž rumunské úřady nedovolují
pracovati na jejich polích, na to buržoasní
vláda nemá času, aby naši sedláci
ve vojenských stejnokrojích šli vedle rumunských
spojenců proti ukrajinským a ruským bratřím,
o tom se česká buržoasie s rumunskou vládou
dobrovolně dohodla, ale aby náš sedlák
nebyl týrán spojeneckým rumunským
úředníkem, k tomu jí je 7 let málo.
Kapitalismus užívá buržoasní vlády
jen jako zákonem maskovaného prostředku k
bezohlednému vykořisťování a
útisku pracujících mas. Soustavné
vykořisťování a hrubé utlačování
provádí postupně česká buržoasie
na Podkarpatské Rusi od prvního dne své okupace.
Pro buržoasní vládu je Podkarpatská
Rus ještě "nemanželským dítětem".
Psané zákony republiky pro ni neplatí.
K nám, na Podkarpatskou Rus, přišla česká
buržoasie s rozličnými vystěhovalci,
volajíc: "Pryč s maďarony!"
Vystěhovalci přinesli s sebou na Podkarpatskou Rus
jazykovou otázku, čímž rozdělili
obyvatelstvo na dva tábory a zneutralisovali národní
energii navenek. Buržoasní vláda nám
dovolila svobodně se zabývati jazykovými
spory o spisovný a lidový jazyk, pro ni neškodnými,
a v té době organisovala svůj státní
aparát, četnictvo a policii. Je to hanba, že
ještě dnes se najdou inteligenti, kteří
nevědí, jsou-li Velkorusy či Ukrajinci, když
ruská a česká akademie věd a sám
život rozřešil tuto otázku již dávno
ve prospěch ukrajinského směru. Nedosti na
tom, naši nejhorlivější protivníci
v soukromých rozmluvách nám dávají
za pravdu, ale v veřejně se v tomto směru
vysloviti neodvažují pro svou dosavadní jazykovou
politiku. Na jejich adresu povím, že se poctivý
člověk nestydí uznati svou chybu, jakmile
ji poznal. Osud ukrajinského národa není
otázkou jednotlivců - rozhodla jej proletářská
revoluce, jež na Ukrajině odevzdala vládu do
rukou pracujícího lidu.
Naši protivníci v jazykové otázce vidí,
že jejich dosavadní politika přináší
prospěch našim společným nepřátelům.
Svou hanebnou prací zavedli na Podkarpatské Rusi
nikoliv ruskou, nýbrž českou školu, podkopali
autoritu národní školy, vyhnali a vyháněli
ze školy lidové příručky, na
jejichž místo přicházejí nikoliv
příručky ruské, nýbrž
české. Pro tuto destruktivní práci
na Podkarpatské Rusi jazyková otázka dostává
již tento směr: nikoliv zda má býti
ruská nebo ukrajinská škola, nýbrž
má-li býti škola rusňácká
nebo česká.
Obracím se veřejně k našim protivníkům
v národnostní otázce, aby se nejen v soukromých
rozmluvách, nýbrž i veřejně přiznávali
k ukrajinskému národu.
Když obyvatelstvo bylo zaměstnáno jazykovou
otázkou, kapitalistická vláda přišla
s výměnou peněz. Chudým dělníkům
a rolníkům vyměňovala těžce
vydělaný groš v poměru 1:4, ba dokonce
1:10, a to tenkrát, když v jiných zemích
republiky vyměňovala 1 korunu za 2 koruny, ba dokonce
1 korunu za jednu. Za dobrou operaci s našimi kapsami, jež
okradla Podkarpatskou Rus o několik milionů, dostal
finanční referent od ministerstva pochvalu a zvýšený
plat.
Mimo to neslýchaně vysokými daněmi
oloupila česká buržoasie obyvatelstvo na Podkarpatské
Rusi o poslední haléř. Na hladovějící
Verchovině vybíraly berní úřady
přepychovou daň. A tenkrát, když domácí
obyvatelstvo bylo oloupeno o peníze, když místní
družstevnictví a obchod byly zbaveny svých
peněžních zásob, které zůstaly
v budapešťské ústředně,
- česká administrace násilím ubíjela
domácí průmysl a obchod a po tom jako houby
po dešti začly vyrůstati z bývalých
státních a provisačních krámů
soukromé české krámy.
Kromě těchto jednotlivých podniků
rozvíjí se na Podkarpatské Rusi zvláštní
druh družstev-společností, a to pouze družstev
vypočítaných na zisk; se státní
subvencí, což ovšem jest u nás výsadou
agrární strany. Sem patří smutně
proslulé "Dobytkářské družstvo",
a "Zemská družstevní jednota", které
se ostatně hanebně shroutily. To jsou ta družstva
pro dovoz chlebovin z Rumunska, v nichž P. Vološin
s agrárními předáky a židovským
bankéřem vydělávali na bídě
a hladu podkarpatského dělníka a rolníka,
jenž musil kupovati chléb, který dovezli. Když
agrárníci zpozorovali, že politická
autorita laciných podkarpatských vládních
politiků rovná se nule, vyloučili je ze svých
družstev a založili své vlastní. Tak povstal
"Svaz hospodářských a úvěrních
družstev na Podkarpatské Rusi" v Mukačevě.
Organisovati toto družstvo nebylo tak snadno, ale šikovní
agrární machři si pomohli. Poučili
personál zemědělských inspektorátů,
aby se organisoval ve družstva. Pro dekoraci přijali
několik rolníků, které koupili pro
tuto věc přídělem osiva a umělého
hnojiva ze státního fondu, kteří však
nemají nejmenšího vlivu na družstevní
záležitosti. I dnes ještě placený
státní zemědělský inspektorát
dostává nádherný vedlejší
důchod z družstev vydržovaných státními
subvencemi. Tak mukačevské družstvo dostává
ročně půl milionu státních
peněz. Totéž se stalo s družstvem karpatoruských
mlékáren v Hustu. Členy družstva jsou
úředníci inspektorátu plus rolnická
dekorace; ale na tom není dosti: vedoucími členy
jsou členové výše zmíněného
mukačevského družstva. Vyplývá
z toho, že se zorganisovala nová firma, aby se dostala
větší státní subvence. Toto družstvo
má bezplatné mlékárenské stroje,
které jsou majetkem ministerstva zemědělství.
Na zařízení místností dostává
z "fondu ministerstva zemědělství na
podporu vzorných staveb" peníze a stavební
materiál, a mimo totální subvenci na zaplacení
mléka a dělníků. Rozumí se,
že za takových okolností není těžko
rozvinouti mlékárenský průmysl. Ale
vzbuditi v místním obyvatelstvu zájem, uděliti
mu pomoci a rady, vyvolati v něm iniciativu k rozšiřování
zemědělského průmyslu a k organisaci
družstev, k tomu se dnešní agrární
stranický aparát zemědělských
inspektorátů nehodí. Veřejně
agitovati pro agrární stranu umějí,
ale neumějí agitovati pro rozšiřování
zemědělské osvěty.
Před volbami placení agrární agitátoři,
přidělení zemědělským
úřadům, jezdili ve státních
autech a povozech a sami úředníci inspektorátů
kupovali za obilí, určené jako státní
pomoc hladovým verchovincům, hlasy pro agrární
kandidátní listinu. Rozhodně protestuji proti
zneužívání státních úřadů
pro stranické účely.
Ale hospodářství agrárníků
se tím nekončí. Ve vysvětlivkách
k rozpočtu ministerstva zemědělství
na rok 1926 pro Podkarpatskou Rus v článku o chovu
hovězího dobytka se praví: "Chudým
vesnicím na Podkarpatské Rusi bude dlužno státní
podporou umožniti kupování a vydržování
plemenného dobytka pro případ potřeby."
Kdo by mohl něco říci proti tomu - myslím
že nikdo. Ale táži se agrárních
poslanců Podkarpatské Rusi: které chudé
obci umožnily zemědělské úřady
koupiti plemenný dobytek? Umožnily to nikoliv chudým
vesnicím, nýbrž zemědělským
inspektorům. Na příklad sevljušský
má 10 dojnic, hustskému okresnímu agronomovi
pomohly koupiti plemenné prasnice, za státní
peníze postavily pro ně chlév, českému
učiteli přidělily včely s moderními
úly, jež mu přinesou větší
zisk než učitelský plat. A tak zemědělské
úřednictvo draze prodává plemenný
dobytek, prasata, ovce atd., jež dostalo jako výpomoc
pro chudé obce na Podkarpatské Rusi. Na tomto místě
rozhodně protestuji proti hanebnému zneužívání
státních výpomocí na škodu místního
obyvatelstva.
Nic bych neřekl proti českým družstvům,
kdyby se nestavěla nepřátelsky proti místním,
ale ona nejen stojí nepřátelsky proti jakékoliv
místní iniciativě, v čem jim pomáhá
celý politický administrativní aparát,
nýbrž chtějí nás také
násilím zničiti. Tito zbohatlíci jsou
u nás základem a oporou českého fašismu,
jehož nemůžeme snášeti, dokud projevuje
známky života.
Pánové! Marná jest vaše práce!
Pro své zrádné účely nedostanete
naše chudé verchovince. Jim je bližší
tep sousedního a rodného sovětského
života než vaše korupční "státotvornost".
Když česká buržoasie oloupila hospodářsky
Podkarpatskou Rus, začala útočiti na politické
strany a jejich orgány. Dnes skorem celý podkarpatský
tisk je koupen tiskovým fondem civilní správy,
ne-li pražskými stranami, aby zachoval aspoň
stín nezávislosti, tento tisk čas od času
píše "oposičně". Jak vypadá
ve skutečnosti jejich oposičnost? V této
sněmovně koaliční poslanci odhlasovali
rozpočet, jímž bylo vyznačeno více
než milion korun pro české kolonisty na Podkarpatské
Rusi, a ve svých časopisech titíž poslanci
protestovali proti české kolonisaci. Naši verchovinci
musí platiti lichvářské ceny, když
kupují půdu v údolí Tisy, čeští
kolonisté dostávají u nás půdu
za nejnižší cenu a to na nízko zúročené
splátky.
Pro jazykové nařízení hlasovali zde
Vološin, Gagatko, Štefan, Králík,
Nečas, ale když nyní musejí naši
úředníci skládati zkoušku z češtiny,
při níž většina propadává,
píší ve svých časopisech proti
zneužití našich samosprávných práv.
Autonomii již dávno prodali za poslanecké diety
a finanční pomoc svým stranám. V časopisech.
píší proti českým školám
a zde hlasují pro úvěry na vězení,
pro české školy, pro nové daně.
Tak hluboko upadla politická úroveň - nechci
říci: prodejnost - politických stran na Podkarpatské
Rusi. Ve slovech: dobro lidu - ve skutečnosti plná
koryta.
Za takových poměrů přichází
vláda s návrhem na novou organisaci družstev
na Podkarpatské Rusi. Pro korupční režim
je charakteristický § 6, odst. 4, jenž ukládá
revisorům mlčenlivost. Družstvo, jež má
ulehčovati úvěr, odstraňovati zbytečné
prostředníky, získávati společnou
prací lacinější a výhodnější
výsledky pro hospodářsky slabé rolníky
a dělníky, potřebuje nikoliv mlčenlivosti
revisora, nýbrž zjevné a čisté
práce.
Proč páni zákonodárci tak hlasitě
mluví o velkém významu družstevnictví
pro zvýšení blahobytu naší země,
ale tak tiše tento blahobyt rozdělují mezi
sebe? Odhlasovaný včera úvěr má
rozdělovati civilní správa. Ale důvěra
v úřad, jehož přednosta jest exponentem
agrární strany a má na svém svědomí
několik nečistých korupčních
afér, nemůže býti pro nás zárukou,
že se odhlasovaného včera úvěru
užije pro uvedený účel.
Rovněž i tento návrh zákona v §u
6, odst. 6, přiznává revisní právo
ústřednám, které mají nejméně
50 družstev, ale i toto revisní právo činí
závislým na ministerstvu vnitra, jež je také
agrární doménou; a jiným ústřednám
družstev kromě agrárních revisního
práva nepřiznává. To znamená,
že i tento zákon se stane novým prostředkem
agrární strany pro ovládnutí a oloupení
obyvatelstva Podkarpatské Rusi. Proto také hlasujeme
proti předloženému návrhu zákona.
(Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Byl podán pozměňovací návrh.
Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, dr Králíka a spol.: V odst.
2 §u 6 nechť druhá věta zní:
"Podmínkou jest, aby svaz (ústředí),
ať jest jeho sídlo kdekoliv na území
republiky Československé, měl nejméně
50 družstev, počítaje v to i družstva
mimo území Podkarpatské Rusi."
Předseda: Tento návrh má dostatečný
počet podpisů a je předmětem jednání.
Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Bistřický: Doporučuji,
aby návrh ten byl přijat.
Předseda: Budeme hlasovati.
Poněvadž byl k §u 6 podán pozměňovací
návrh pp. posl. inž. Nečase, dr Králíka
a druhů, míním dáti hlasovati takto:
O §§ech 1 až 5, k nimž není pozměňovacích
návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 6 budeme hlasovati nejprve v úpravě navržené
pp. posl. inž. Nečasem, dr Králíkem
a druhy; nebude-li přijata, dám hlasovati o tomto
paragrafu podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o zbývajících §§ech
7 až 11, o nadpisu a úvodní formuli zákona
podle zprávy výborové.
Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 5 osnovy zákona
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Kdo souhlasí s §em 6 v úpravě navržené
pp. posl. inž. Nečasem, dr Králíkem
a druhy, s níž projevil souhlas též zpravodaj,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Tím odpadlo hlasování o §u 6 podle zprávy
výborové.
Kdo souhlasí nyní s §§ 7 až 11, dále
s nadpisem a úvodní formulí zákona,
a to ve znění zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Tím poslanecká sněmovna přijala
osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení provedeme při projednávání
odst. 9 dnešního pořadu, bude-li osnově
této přiznáno projednávání
zkráceným řízením podle §u
55 jedn. řádu.
Přistupujeme k projednávání dalšího
odstavce pořadu, jímž je:
3. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového k vládnímu návrhu
(tisk 461) zákona o finanční podpoře
elektrisace venkova (tisk 511 a 512).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. inž. Jan Černý.
zpravodajem výboru rozpočtového pan posl.
dr Jos. Černý.
Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor
zemědělský - panu posl. inž. Černému.
Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Slavná
sněmovno! Výroba v Československé
republice dnes jistě zaslouží, aby byla forsírována
co nejvíce, poněvadž celý hospodářský
život našeho malého státu závisí
od toho, abychom vyráběli co nejvíce a nejlépe.
Není žádného tak dobrého pomocníka
ke zvýšení výrobnosti v Československé
republice jako provedení elektrisace. Ministerstvo veř.
prací předložilo ihned po převratu r.
1919 osnovu zákona, kterým elektrisace podporována
jest značnou měrou. Určité podniky
prohlášeny jsou za podniky všeužitečné
ve smyslu zákona a jest jim dána značná
řada výhod, aby elektrisace krajů co možná
nejvíce mohla postupovati. Zákon byl novelisován
roku 1921, kdy příslušné výhody
všeužitečným podnikům elektrisačním
ještě více byly prohloubeny. Ale pokud můžeme
sledovati elektrisační činnost v Československé
republice od začátku jejího po dnešní
dobu, omezila se z největší části
na elektrisaci krajů hospodářsky nejsilnějších.
Máme v Čechách, na Moravě a snad na
západním Slovensku elektrisována skoro všecka
města a kraje průmyslové, ale těžší
úkol jest provésti elektrisaci soustavnou tak, aby
byla skutečně všeobecná, aby elektrisovány
byly také kraje hospodářsky slabší,
kraje ne průmyslové, kraje výlučně
zemědělské, zejména zemědělské
kraje hospodářsky slabé.
Ukázalo se, že elektrisační podnikání,
pokud se děje v krajích hospodářsky
silných, v území promíšeném
městy a obcemi, kde je značná část
průmyslového podnikání, je hospodářsky
rentabilní, ale pakli elektrisace postupuje do území
čistě zemědělských, do území
horských, kde není ani větších
konsumních jednotek, jako jsou města, ani značného
počtu průmyslových závodů,
anebo kde jsou průmyslové závody jen velmi
drobné, že tam rentabilita elektrisačního
podnikání velmi pokulhává.
Ministerstvo zemědělství poznalo tuto situaci,
a poněvadž jistě jest v jeho intencích,
aby bylo pracováno k tomu, aby hospodářsky
se posílilo celé území státu,
nejen hospodářsky silné jeho díly,
chtělo ministerstvo zemědělství nějakým
způsobem přijíti vstříc a umožniti
elektrisaci krajům hospodářsky slabým.
Elektrisace vůbec má značné podpory
se strany státu prostřednictvím ministerstva
veřejných prací, ale podpory tyto nesou se
více tím směrem, že stát zúčastňuje
se tohoto podnikání jako společník,
jako spoluakcionář.
Příslušný kapitál, který
tím je dán k disposici, dostává se
do bilancí jako kapitál investovaný a je
nutno, aby byl při hospodaření podniků
úročen a také amortisován. Je však
třeba, aby podpora, zejména podpora elektrisace
venkova, dála se účinněji. Dal-li
by stát k disposici určitý kapitál
a kdyby bylo nutno jej zúročiti a amortisovati,
byla by podpora velmi problematická.
Ministerstvo zemědělství přišlo
s novým směrem podporování elektrisace
na venkově, a to tím, že v prvých letech,
loni a předloni, ze svých položek, které
v běžném rozpočtu mělo na podporu
hospodářského strojnictví a strojních
družstev, povolovalo podpory na provedení elektrisace
venkova, ale takovým způsobem, že podpory tyto
dávány byly k disposici družstvům nebo
obcím elektrisovaným tak, aby příslušný
náklad, který interesenti v těchto družstvech
nebo obcích příslušnému podniku
elektrisujícímu museli dáti k disposici,
nebyl pro tyto interesenty v obcích nebo družstvech
velmi těžký. A na druhé straně
dalo ministerstvo zemědělství tuto podporu
s výslovným určením, že tato
podpora nebude zúčtována na účet
investic, nýbrž že bude přímo v
investičním účtě odepsána,
takže nebude nutno položky za účelem této
podpory investované ani úrokovati ani amortisovati.
Tím odumožní se výhodněji a levněji
dodávati konsumentům energii elektrickou. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Položky, které ministerstvo zemědělství
mělo k tomuto cíli ve svém řádném
rozpočtu, byly velmi nepatrné. Byly to jen statisíce
korun, takže nebylo možno splniti příslušné
intence, které po této stránce ministerstvo
zemědělství mělo. Ale poněvadž
cílem tu bylo, provésti elektrisaci venkova vehementně,
rychlejším tempem, byl se strany ministerstva
zemědělství navržen vládě
zákon, aby byly dány zvláštní
nové prostředky, aby z nich elektrisace mohla býti
podporována. Již loňského roku předložena
byla vládní osnova o podpoře elektrisace
venkova, kde bylo navrženo po 5 let každý rok
10 mil. korun k tomu účelu. Bohužel, předloha
tato nebyla dojednána.
Nyní vláda opakuje tuto svou předlohu, a
bylo úkolem zemědělského výboru,
aby posoudil vládní předlohu. Zemědělský
výbor uvítal tuto vládní předlohu
a konstatoval, že veliké výlohy mohou vzniknouti
při jejím provádění ve prospěch
elektrisace hospodářsky slabých krajů.
Položka 10 mil. Kč ročně, za 5 let úhrnem
50 mil. Kč, není ovšem tak velikou, aby bylo
možno počítati s tím, že na každé
elektrisační podnikání, na výstavbu
primérních přípojek, na výstavbu
transformačních stanic, na výstavbu sekundérních
sítí a přípojek domovních bylo
by možno dáti obnos, s jakým se maximálně
počítá, do výše 50% této
podpory. Elektrisační ruch je mnohem značnější,
takže tato položka 10 mil. na podpory do 50% nestačí.
Proto je výslovně v zákoně stanoveno,
že bude přednostně přidělována
tato podpora krajům, obcím a družstvům
hospodářsky slabším ve kvotě
vyšší než na elektrisaci obcí nebo
družstev v krajích hospodářsky silnějších.
Podpora míní se dvojí: V prvé řadě
pro družstva a obce na podpory primérních přípojek,
transformačních stanic, sekundérních
sítí a domovních přípojek,
ale mimo to také je zde určena podpora pro podniky
všeužitečné, na primérní
přípojky do krajů hospodářsky
velmi slabých, zejména tedy do hor, kde někdy
rentabilita podnikání, tedy konsum často
je tak nepatrný, že kdyby celá investice sekundérní
byla uhrazena, zatížení primérní
přípojky je tak vysoké, že elektrisace
takového zapadlého kraje by byla naprosto nemožná
hospodářsky. V tomto případě
je umožněno §em 3 tohoto zákona, aby i
v tomto případě bylo možno povoliti
vyšší kvotu, až do výše 75%.
Proti vládnímu návrhu konstatoval zemědělský
výbor, že ministerstvo zemědělství
již letos, loňského roku i předloni
přislíbilo řadu podpor, na které však
nemělo ještě řádné příslušné
úhrady, poněvadž tyto podpory byly poskytovány
s tím, že jejich částky budou splaceny
v několika ročních splátkách.
Řešení podpor podle tohoto vládního
návrhu má býti provedeno tím způsobem,
že podpory udělovati bude ministerstvo zemědělství
v dohodě s ministerstvem veřejných prací.
Příslušné přísliby však,
které ministerstvo zemědělství již
při vyřízení této agendy v
době minulé právě provedlo, byly provedeny
bez ministerstva veřejných prací, a proto
zemědělský výbor navrhl k §u
4 doplněk, aby roční částky,
povolené podle §u 1, použilo se též
na vyplácení podpor, které ministerstvo zemědělství
povolilo před účinností tohoto zákona.
Budou tedy z ročních částek zákonem
povolených vypláceny jednak splátky na podpory
povolené již ministerstvem zemědělství
před platností tohoto zákona, jednak na povolené
podpory již podle toho nového zákona, aby dotace
v prvních letech nebylo použito jen k výplatě
splátek na podpory povolené ministerstvem zemědělství
ještě před platností tohoto zákona
a aby bylo zajištěno, že již v prvních
letech budou vypláceny splátky na podpory povolené
podle tohoto zákona, doplnil rozpočtový výbor
odstavec 1 §u 4 další větou: "při
čemž o postupu výplaty splátek se dohodne
ministerstvo zemědělství s ministerstvem
veřejných prací." Ministerstvo zemědělství
dohodne se tedy s ministerstvem veř. prací o tom,
jaké kvoty použije se každoročně
ze zákonných dotací na výplatu podpor
povolených ministerstvem zemědělství
ještě před platností zákona a
jaké kvoty použije na vyplacení podpor povolených
již podle ustanovení tohoto zákona.
Zemědělský výbor projednával
ještě další změny, a to v §u
3 tohoto zákona navrhl v odstavci druhém, aby mimo
primérní přípojky byla podporována
také příslušná primérní
vedení, nejen tedy primérní přípojky.
Jest jisto, že by bylo velmi záslužno, aby také
primérní vedení do hospodářsky
slabších krajů mohlo býti podporováno,
ale zemědělský výbor má dojem,
že pak by ovšem dotace ve výši ročních
10 milionů nestačila, aby příslušným
žádostem mohlo býti vyhověno.
Je také dojem, že pokud zde jde jaksi o kompetenci
ministerstva zemědělství, jest jistě
správné, že tomuto ministerstvu je rozhodovati
o provádění elektrisace venkova zemědělského,
kde přichází venkovský zemědělec
do styku s investicemi do transformační stanice,
rozvodních zařízení sekundérních
a domovních přípojek. Kde jde o přípojky
vysokého napětí a o vedení, je dojem
i ve výboru zemědělském, že kompetence
o rozhodování v těchto věcech spíše
by příslušela ministerstvu veř. prací.
Zemědělský výbor sice doporučil
změnu, ale myslím, že bude třeba, aby
do určité míry toto usnesení bylo
korigováno.
Podpora elektrisace venkova jest jistě velmi účelnou
hospodářskou činností. Ve své
zprávě jsem poukázal na to, jaké výhody
hospodářské může přinésti
zavedení elektrické energie do našich venkovských
obcí, kde jsem výslovně porovnal cenu energie
lidské s cenou energie potažní práce
a s cenou energie lidské na omlat jednoho mandele obilí.
Cena energie lidské na omlat jednoho mandele obilí,
mlátí-li se cepy, je 20 Kč, energie potahu,
zapřáhne-li se pár koní nebo volů
do žentouru, stojí 3 Kč, ale máme-li
k disposici energii elektrickou, stačí na zdolání
této práce energie pouze za 70 haléřů.
Tím jeví se elektrisace velmi účelnou.
Doporučuji tento zákon poslanecké sněmovně
ke schválení, jak se na něm usnesl výbor
zemědělský. (Souhlas.)