Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Stivín, inž.
Dostálek, Slavíček, dr Spina.
Zapisovatelé: Špatný, Vávra.
252 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý;
ministři dr Fatka, dr Kállay, dr Peroutka,
inž. Roubík, dr Schieszl, Syrový;
za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovní: sněm.
tajemník dr Říha, jeho zástupci
Nebuška a dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 41. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem
posl. Fedorovi pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Trnobranský.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Klub poslanců republikánské strany zeměděl.
a malorol. lidu vyslal do výboru zahraničního
posl. Molíka za posl. dr Blaho; do výboru
branného posl. inž. dr Botto za posl.
dr Blaho; do výboru zemědělského
posl. dr Zadinu za posl. Bistřického;
do výboru rozpočtového posl. E. Vencla
za posl. dr Zadinu; do výboru živnostenského
posl. dr Zadinu za posl. Petroviče.
Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do
výboru zahraničního posl. Stanislava
za posl. Myslivce; do výboru soc.-politického
posl. F. Matouška za posl. Vičánka.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru živnostenského posl.
A. Chalupu za posl. Geršla; do výboru soc.-politického
posl. Johanise za posl. Biňovce.
Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
vyslal do výboru kulturního posl. Kaufmanna
za posl. Schäfera.
Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal
do výboru soc.-politického. posl. Votrubu
za posl. dr Samka.
Předseda: Došel návrh. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Návrh posl. dr Keibla a druhů, aby byl zvolen 31členný
výbor pro změnu nynějšího jednacího
řádu poslanecké sněmovny.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotazy:
posl. inž. Junga předsedovi vlády o rozhodnutí
pozemkového úřadu,
posl. dr Feierfeila min. radě o případu manželů
Rulfových, jejž má rozhodnouti rozhodčí
komise pozemkového úřadu,
posl. Zierhuta a druhů ministru školství a
nár. osvěty o dovolených a dvojitém
platu ředitele občanské školy Storcha
v Plzni.
Předseda: Počátkem schůze
byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
515. Zpráva výboru soc.-politického o iniciativním
návrhu posl. Bečko, Brožíka, inž.
Nečase a soudr. (tisk 306), aby byl vydán zákon,
kterým se mění a doplňuje všeobecný
báňský zákon ze dne 23. května
1854, č. 146 ř. z., dosud platný na území
Slovenska a Podkarpatské Rusi.
516. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
509), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní úmluva
mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná
a podepsaná ve Varšavě dne 23. dubna 1925 s
dodatky ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926.
517. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 491) zákona,
jímž se povolují daňové výhody
pro nově vzniklé výrobní podniky národohospodářské
důležitosti.
519. I. Zpráva výboru zemědělského
o návrzích: 103. Návrh posl. Staňka,
Bradáče, dr inž. Botto, Mašaty a spol.,
aby urychleně provedeno bylo ustanovení II. hlavy
zákona ze dne 15. října 1925, č. 227
Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních
pohromách 1925 a o opatření k zamezení
škod při živelních pohromách v
budoucnosti. - 105. Návrh posl. inž. Jana Černého,
R. Chalupy, inž. Dostálka, inž. Nováka,
dr Uhlíře, Vávry, Bolena a druhů ohledně
rychlé pomoci krajům v povodí řek
na českém severovýchodě, poškozeným
živelními pohromami. - 145. Návrh posl. Netolického,
Srby, Adámka, Pekárka, inž. Nováka a
druhů ohledně rychlé pomoci krajům
v povodí Labe na českém východě,
živelní povodní poškozeným. - 186.
Návrh posl. V. Beneše, Remeše, Pika a soudr.
ohledně pomoci obci Zvíkovu v okrese Zbirožském,
postižené živelní pohromou. - 297. Návrh
posl. Krejčího a druhů na zmírnění
škody, způsobené živelní pohromou
v obci Hlavaticích. - 308. Návrh posl. Schuberta
a druhů o živelních škodách, způsobených
krupobitím v obcích Eisendorfu, Ruštejně,
Valdsdorfě, Frančině huti, Pleši a jiných.
- 321. Návrh posl. Krejčího, Adámka,
dr Nováka, dr Noska a druhů na zmírnění
škod způsobených živelní pohromou
v obci Sněti.
519. II. Zpráva zemědělského výboru
o návrhu tisk 444 posl. dr Tiso a spol. na poskytnutí
podpory pohořelým v obci Štiavniku a o návrzích
na státní podporu krajinám živelními
katastrofami postiženým.
519. III. Zpráva výboru soc.-politického
o iniciativních návrzích tisky: 262 (posl.
Burian a soudr.), 268 (posl. Grebáč-Orlov a druzi),
293 (posl. Zajicek, Tichi a druzi), 294 (posl. Platzer a druzi),
296 (posl. Wagner, Tichi a druzi), 308 (pcsl. Schubert a druzi)
a 313 (posl. Hodina, Tichi a druzi).
519. IV. Zpráva výboru rozpočtového
o návrzích: tisky 105, 145, 186, 262, 268, 293,
294, 296, 297, 308, 313, 321, 396 a všech ostatních,
týkajících se živelních a požárních
pohrom.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 22. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
478. Návrh posl. Tučného, Laubeho a druhů
na vydání zákona o starobním zaopatření
pro osoby, jež nejsou účastny starobního
pojištění podle zákona o pojištění
dělníků pro případ nemoci,
stáří a invalidity.
479. Návrh posl. Laubeho, Tučného, Davida
a druhů, jímž se mění a doplňuje
zákon o úrazovém pojištění
dělníků.
480. Návrh posl. Tučného, Procházky
a druhů na změnu zákona ze dne 19. července
1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných.
481. Návrh posl. Zeminové, Trnobranského,
Tučného a spol., aby byl vydán zákon
o zřízení "Státního hospodářského
úřadu republiky Československé".
504. Návrh posl. Kršiaka, Čulena a súdr.,
aby bola poskytnutá pomoc postíženým
povodňami domkárom a malorolníkom v okolí
Humenné, Snina a Stakčin v župe Košickej.
506. Návrh posl. Štětky, Dědiče,
Schmerdy a soudr. o daněprostém existenčním
minimu.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji
tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
okr. soudu v Sedlčanech ze dne 22. června 1926,
č. T 325/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Jiráčka pro skutkovou podstatu přestupku
urážky na cti podle §u 491 tr. z., čl.
V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř.
z. z r. 1863 a přestupek podle §u 312 tr. z. (č.
J 217-II),
zem. trest. soudu v Praze ze dne 25. června 1926, č.
Tk XXII 5101/26, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro zločin veř. násilí
podle.§u 81 a §u 82 tr. z., přečin proti
veř. pokoji a řádu, shluknutí podle
§u 283 tr. z. a přestupek proti bezpečnosti
majetku podle §u 468 tr. z., jichž se dopustil na táboru
dne 11. června 1926 na Havlíčkově
náměstí v Praze (č. J 218-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností a výboru
soc.-politického o návrhu posl. Al. Beneše,
Jiráčka a druhů (tisk 330) na změnu
§u 151 živn. řádu (Novela z r. 1907) (tisk
508).
Zpravodajem výboru pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živností je p. posl. Náprstek,
zpravodajem výboru soc.-politického p. posl. Vávra.
Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu posl. Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Navrhovaný zákon zjednodušuje přikazování
pokut za přestupky živnostenského řádu
a stanoví jich přikazování ve prospěch
fondu živnostenských škol pokračovacích,
jež by spravovalo ministerstvo školství v dohodě
s ministerstvem obchodu.
Dosavadní předpisy živnostenského řádu
vedeny byly snahou věnovati předepsané pokuty
na nemocenské pojištění pomocníků
a učňů a stanovily jich přikázání
reservním fondům nemocenských pokladen.
To zajisté mělo svůj význam v prvopočátečné
době nemocenského pojištění.
Při dnešním rozsahu nemocenského pojištění
pozbyly tyto příspěvky značně
na svém významu a proto bude přikázání
pokut za přestupky živnostenského řádu
namnoze znamenati ulehčení agendy nemocenských
pokladen při počátku platnosti zákona
o starobním a invalidním pojištění.
Částky vybraných pokut jsou pro celkové
hospodaření okresních nemocenských
pokladen celkem bezvýznamné, neb o náklady
na nemocenské pokladny je postaráno mnohem účinnějším
způsobem. Neznamená proto poslání
návrhu zákona nepřátelské stanovisko
proti nemocenským pokladnám, a tyto budou zajisté
již z ohledu na kulturní účel souhlasiti
s navrhovaným zákonem.
Živnostenské pokračovací školství,
tato popelka mezi odborným školstvím, odkázáno
je dnes na celkem skromné příspěvky
zemské, obchodních a živnostenských
komor, živnostenských společenstev a obcí
vedle státu, jenž hradí veškerý
jejich osobní náklad.
Živnostenské pokračovací školství
postrádá dnes vlastních místností
a je nuceno vyhledávati umístění v
budovách obecných a občanských škol.
Počátek vyučování položen
je často v čase několika minut po ukončení
pravidelného vyučování na škole
obecné a měšťanské. Krátká
přestávka nestačí namnoze na řádné
provětrání vyučovacích místností,
čímž ohroženo je zdraví nejen žáků,
učňů, ale i vyučujících
učitelů.
Z fondu nebyly by pouze podporovány stavby samostatných
budov, nýbrž i doplňovány učebné
pomůcky a zdokonalováno dílenské zařízení.
Význam vzdělání živnostenského
dorostu není namnoze správně oceňován.
Rozvoj jeho není pouze v zájmu rozvoje živností
a průmyslu, nýbrž i v zájmu státu.
Neznalost živnostenského řádu je v nejčastějších
případech vinna na přestupcích téhož,
i jest spravedlivo věnovati pokuty k účelu,
směřujícímu k vzdělání
živnostenského dorostu i po této stránce.
Z těchto důvodů navrhuji jménem výboru
pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností
schválení zmíněného zákona
ve znění zprávy výborové. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, panu posl. Vávrovi.
Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno!
Návrh zákona, jímž se pokuty ukládané
pro přestupky živnostenského řádu,
po případě živnostenského zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi přikazují
pro účely živnostenských škol pokračovacích
(škol učňovských), je rázu kulturního,
a jistě že každý uzná, že
toto pokračovací školství potřebuje
náležitého doplnění. Víme,
že ministerstvo školství a také ministerstvo
obchodu v tomto případě nemohlo konati svoji
povinnost, a je tudíž povinností naší,
abychom se o toto živnostenské školství
starali docela jiným způsobem, než jsme se
starali v době dřívější.
Vzhledem k tomu soc.-politický výbor ve své
poradě přijal tuto osnovu a doporučuje ji
také k ústavnímu schválení.
Při projednávání tohoto návrhu
zákona v soc.-politickém výboru byla také
přijata resoluce posl. Tučného, která
zní: "Ministerstvu školství a nár.
osvěty se ukládá, aby tam, kde živnostenské
školy pokračovací mají vlastní
budovy nebo místnosti, poskytlo školním výborům
prostředky k opatření vlastních učitelských
sil v hlavním povolání, čímž
se státní náklad nezvětší."
Doporučuji také tuto resoluci ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 3 články, nadpis
a úvodní formuli.
Jelikož pozměňovací návrhy nebyly
podány, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími 3 články, nadpisem a úvodní
formulí, ve znění doporučeném
pány zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 9 dnešního pořadu, bude-li osnově
této přiznáno zkrácené řízení
podle §u 55 jedn. řádu.
Jest nám ještě hlasovati o resoluci, otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s touto otištěnou resolucí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. I tato resoluce je přijata.
Tím vyřízen je 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu (tisk 318) zákona
o úpravě poměrů družstev Podkarpatské
Rusi (tisk 510).
Zpravodajem je pan posl. Bistřický. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Bistřický: Slavná
sněmovno! Návrh zákona na úpravu poměrů
družstev na Podkarpatské Rusi, o kterém mám
za zemědělský výbor čest referovati,
jest již od r. 1919 očekáván na Podkarpatské
Rusi. Čekají jej od té doby, kdy byl vyhlášen
pro Slovensko zákon č. 210 z 15. dubna 1919. Účelem
jeho je zachrániti družstva na Podkarpatské
Rusi a zvláště družstva zemědělská
a úvěrová před zánikem, do
kterého je vhání dosavadní jejich
vázanost k centrálám budapešťským,
tedy zahraničním, a celý systém, kterým
právě družstevnictví Podkarpatské
Rusi bylo vázáno. Dále je v intencích
zákona postaviti družstevnictví Podkarpatské
Rusi, jakožto důležitou složku národohospodářského
činitele, znamenajícího veliký sociální
pokrok, na nové zdravé základny, tím
že uzákoňuje povinnou revisi a kontrolu.
Družstevnictví na Podkarpatské Rusi spočívá
na uherském obchodním zákoně (XXXVIII.
zák. čl. z r. 1875) a na zák. čl.
XXIII z r. 1898. Posledně jmenovaný zákon
nutí družstva, aby se připojila k budapešťským
centrálám, které poskytují družstvům
k tomuto ústředí přičleněným
dalekosáhlé výhody berní. Družstva
na základě zákona obchodního, tedy
berních výhod neužívající,
byla organisována v silné společnosti Hanďa.
Centrály budapešťské těšily
se všemožné podpoře a pomoci vlád
i společnosti maďarské, poněvadž
jich posláním bylo šířiti maďarisaci
na poli hospodářském v území
nemaďarském. Využily nízké úrovně
vzdělanosti drobného lidu k úplnému
ovládnutí družstev svými revisory a
úředníky, strhly na sebe jich obchodní
vedení a vykonávaly na družstva všemožný
politický nátlak.
Ústředny pešťské, které
byly založeny, vedeny a financovány maďarskými
politiky, nevychovávaly lid k družstevnictví
maďarskému, nic jim nezáleželo na prospěchu,
který znamenají družstva pro obyvatelstvo,
ano ony potlačovaly systematicky aktivní účast
členů tím, že do správy daly
jmenovati jen osoby jim vyhovující, politické
exponenty a celou účetní správu, bilancování
pak prováděly svými úředníky.
Po stránce obchodní vázána jsou družstva
na Podkarpatské Rusi tím, že ukládala
u budapešťských centrál svoje přebytky,
brala u nich půjčky a vykonávala u nich nucený
nákup. Jest jisto, že tento stav potřebuje
nápravy. Státním převratem družstva
octla se v neudržitelném stavu, neboť na jedné
straně byla potvrzena platnost uherských zákonů
z 28. října 1918, na druhé straně
členský poměr Podkarpatoruských družstev
k cizozemským centrálám nesrovnává
se se samostatným postavením naší republiky
a vyžaduje nápravy i z příčin
politických, právních a hospodářských.
Tuto nápravu má přivoditi navrhovaný
zákon. Jeho cílem jest přiměřeně
rozvázati poměr družstev na Podkarpatské
Rusi k centrálám zahraničním. Na místo
nich zavádí zákon nová ústředí,
která mají převzíti funkce starých
centrál, to je vykonávati revisi, kontrolu činnosti
a, co u starých centrál nebylo, pěstovati
i ducha družstevního.
Hlavním dnes nejpalčivějším úkolem
je provésti likvidaci vztahů podkarpatoruských
družstev k bývalým budapešťským
centrálám. Tyto likvidace se vykonají najednou,
jistě cestou kompensace, a tento moment právě
vedl k tomu, aby orgánům, které mají
tuto likvidaci připraviti, jimiž mají býti
svazy (ústředí) družstev, dostalo se
jistých předností, aby jim byla dána
jistá exekutiva proti družstvům renitentním
a aby byla vyslovena vázanost družstev k novým
ústředím, aby tato mohla vykonávati
svůj úkol, sloužící veřejné
prospěšnosti.
Po převratu bylo na Podkarpatské Rusi 311 družstev,
z nichž bylo 154 úvěrních a spořitelních.
Uvážíme-li, že veškeré přebytky
obchodních družstev a úspory u družstev
úvěrních a spořitelních jsou
až dosud uloženy v Budapešti, odkud nemohly býti
vydobyty, vidíme, jak je nutno zavésti již
konečně i zde pořádek a učiniti
vše, aby družstva na Podkarpatské Rusi mohla
opět získati u lidu ztracenou důvěru.
Tento návrh zákona jest jednou částí
tohoto úkolu; druhou část, zákon o
výpomoci úvěrním družstvům
na Podkarpatské Rusi částkou až do 5
mil. Kč, odhlasovala slavná sněmovna již
včera a jsem tedy přesvědčen, že
i tento zákon jako akt nutné a dlouho očekávané
spravedlnosti bude slavnou sněmovnou schválen v
navrhovaném znění.
Z důvodů, které jsem si dovolil přednésti
k vládnímu návrhu zákona o úpravě
poměrů družstev Podkarpatské Rusi, dovoluji
si slavné sněmovně návrh zákona
tohoto ve smyslu zprávy výboru zemědělského
ke schválení doporoučeti. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu se přihlásil
pan posl. Mondok. Zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla stanovena 20 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není, lhůta stanovená je schválena.