Středa 23. června 1926

Začátek schůze ve 2 hod. 48 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: inž. Dostálek, Slavíček, dr Spina, Stivín.

Zapisovatelé: dr Gažík, Chalupník.

245 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Engliš, dr Haussmann, dr Peroutka, inž. Roubík, dr Říha, Syrový; za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře sněmovny sněm. tajemník dr Říha, jeho zástupci Nebuška, dr Mikyška a dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 38. schůzi poslanecké sněmovny.

Lékařské vysvědčení předložil p. posl. Pik.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Malíka za posl. Bečáka; klub posl. čsl. nár. demokracie posl. Ježka za posl. dr Samka; klub poslanců čsl. strany lidové posl. Vičánka za posl. dr J. Nováka.

Do výboru živnostenského vyslal klub poslanců čsl. strany lidové posl. Hintermüllera za posl. F. Navrátila.

Předseda: Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Naléhavá interpelace posl. Hakena, Haruse, Hrušky a soudr. min. předsedovi a ministru vnitra o zločinném chování se státní policie při dělnických projevech.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Dotazy:

posl. dr Viškovského, Mašaty, Jiráčka, Krejčího, Křemena a druhů vládě o zmírnění škod způsobených záplavami v oblasti Benešovské, Neveklovské, Sedlecké, Sedlčanské, Vlašimské a Votické,

posl. Adámka ministrům vnitra a financí o škodách způsobených povodní na Labi od Hradce Králově k Pardubicům,

posl. Staňka a Molíka vládě, aby vyšetřila zátopy v župě Jihlavské a poskytla podporu postiženým.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

466. Návrh posl. Staňka, E. Vencla a druhů na vydání zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala záruku za výpůjčky Moravsko-slezských elektráren, akciové společnosti v Mor. Ostravě.

467. Návrh posl. Staňka, Nejezchleba-Marchy, Molíka, Pelíška a druhů na vydání zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala záruku za výpůjčky Západomoravských elektráren, akciové společnosti v Brně.

468. Návrh posl. Staňka, Bečáka, Haupta a druhů na vydání zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala záruku za výpůjčky Severomoravských elektráren, akciové společnosti v Mohelnici.

469. Návrh posl. Staňka, Bečáka, Haupta a druhů na vydání zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé, aby převzala záruku za výpůjčky Středomoravských elektráren, akciové společnosti v Přerově.

470. Návrh posl. Šamalíka, dr Mičury, Adámka, Vološina a druhů na poskytnutí vydatné státní podpory a úlev zemědělcům, jimž katastrofálními povodněmi v celé Československé republice zničena byla polní a luční sklizeň.

471. Návrh posl. Chlouby, Bolena, Mikulíčka, Čulena a soudr. na vydání zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům.

476. Návrh posl. Windirsche a druhů o škodách způsobných povodní v soudních okresech libereckém a chrastavském.

482. Návrh posl. dr Spiny, dr Luschky, Hodiny, Szent-Iványho, Stenzla, Hellera, Böhma, Böllmanna, Krumpe, Tichiho a druhů, aby byla poskytnuta podpora postiženým živelnými pohromami.

488. Návrh posl. Petrovického, Votruby, dr Samka a spol. v příčině pomoci a snížení, po případě odpisu státních daní živnostnictvu a obchodnictvu v lázeňských, turistických a výletních místech a letoviscích z důvodů utrpěných škod živelní pohromou r. 1922 až 1925.

489. Návrh posl. Ostrého, Pechmana a druhů na odepsání daní všem lázeňským restauracím, hotelům, letním a výletním restauracím.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

sedrie v Bratislavě ze dne 10. června 1926. č. Tk XIII 1185/26, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 19. června 1926, č. 8224/26, za souhlas s trest. stíháním posl. Majora a) pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky, b) přestupek nařízení býv. maďarského ministerstva vnitra ze dne 13. února 1898, č. 766 pres., c) přestupek proti vrchnosti podle §u 46 zák. čl. XL z r. 1879, d) přestupek výzvy k trest. činům podle §u 15, č. 4 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil výroky na schůzi dne 14. března 1926 v Galantě (č. J 212-II),

sedrie v Báňské Bystřici ze dne 31. května 1926, č. TI X 7/25, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 19. června 1926, č. 7741/26, za souhlas s trest. stíháním posl. Hancka pro přečin pomluvy a urážky na cti podle §u 1, §u 2, §u 3, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914, jichž se dopustil článkem v 93. čísle časopisu "Národnie Noviny" ze dne 30. listopadu 1924 nadepsaným "Sdruženie Slovenských Odborových Organizácií" proti Dimitrijevičovi (č. J 213-II),

sedrie v Bratislavě ze dne 5. června 1926, č. B II 5496/922, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 19. června 1926, č. 8142/26, za souhlas s výkonem zbytku trestu posl. Majora pro přečin pobuřování podle §u 172, odst. II tr. zák., odsouzeného rozsudkem sedrie v Bratislavě ze dne 10. listopadu 1922, č. B II 5496/922 na pět měsíců vězení a k pokutě peněžité 200 Kč (event. 10 dní vězení) (č. J 214-II).

Předseda: Přikazuji:

výboru kulturnímu:

490. Vládní návrh zákona o reorganisaci vysoké školy obchodní v Praze;

výboru rozpočtovému:

491. Vládní návrh zákona, jímž se povolují daňové výhody pro nově vzniklé výrobní podniky národohospodářské důležitosti.

Navrhuji, aby byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto vládních návrzích uloženy lhůty 14denní.

Dále přikazuji výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému:

492. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6% investiční půjčky elektrisační z roku 1926 v částce Kč 20,000.000 se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů,

a navrhuji, aby byla jmenovaným výborům k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta 24 hodin.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou přijaty.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze.

Sděluji, že za ministerstvo financí dostavil se do schůze odb. přednosta dr Vlasák, a to k odst. 1 až 6, 12 až 14 a 17 dnešního pořadu.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě o prvých dvou odstavcích pořadu, to jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 277) zákona o dani z cukru (tisk 456).

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 278) zákona o zvýšení daně z lihu (tisk 455).

Dalším řečníkem je p. posl. Harus. Dávám mu slovo.

Posl. Harus: Vážená sněmovno! Jakmile přichází blahobyt nebo dokonce sama existence některého stavu ve státě v nebezpečí a ten stav počne blahobyt nebo bytí své hájiti, nastane o to boj s druhými. Na tato slova Alfonse Šťastného z Padařova vzpomněl jsem si, když viděl jsem před sebou rozvíjeti se zápas o cla již v zemědělském výboru. Řekl jsem si: Hle, agrární strana a ostatní měšťanské strany z obavy o blahobyt velkostatkářů a velkých sedláků žádají cla, která pro dělnictvo, malé úřednictvo a živnostnictvo znamenají ne ohrožení blahobytu, ale rozmnožení bídy a zavedení hladu zákonnou cestou do statisíců rodin příslušníků tohoto pracujícího stavu. Je proto potřebí vésti boj všemi prostředky proti tomu, a to tím více, ježto tam jde o větší zisk, o rozmnožení blahobytu a bohatství, kdežto zde o udržení dosavadní, beztoho již skrovné životní míry, která snížení nesnese. Že je tomu tak, bylo prokázáno všemi řečníky "proti" jak ve výborech, tak i zde v plenu sněmovny nad slunce jasněji. Pánové nepouštěli se ani do polemiky a nesnažili se ani slovem zvrátiti statistický materiál a ostatní důkazy. A pokud mluvili, byl tenor jejich řeči jen tento: Chceme cla, potřebujeme jich, nedáme se od nich odvrátiti, od toho máme většinu a kašleme na všechno ostatní.

A proto já nebudu přednášeti statistiku přes to, že mám velice mnoho číselného materiálu, neboť jsem byl jako důvěrník sklářského dělnictva přítomen každému jednání o kolektivní smlouvu. Mohl bych dokazovati, jak s pomalou tendencí stoupaly mzdy, platy a důchody, po haléřích, u pracujících vrstev od r. 1914 až do r. 1921, kdy bylo dosaženo nejvyšších mezd, naproti tomu jak každý den rapidně stoupaly ceny poživatin o celé koruny. Když pak bylo vyhlášeno heslo stabilisace mezd a návrat k předválečným poměrům, rychle klesaly mzdy o 20 až 50% najednou, aniž by ceny potravin a ostatních denních potřeb lidu zaznamenaly pokles paralelní. Od roku 1923 pak cena jich se úplně stabilisovala, ačkoliv mzdy jsou stále a stále nižší. Bylo zde dokázáno, že mzda dělníka a vůbec všech, kteří pracují za mzdu, závisí ve veliké míře na ceně životních potřeb a proto dělník musí bojovati na obě strany jak proti snížení mezd, tak proti drahotě. Bylo zde dokázáno, že dělníkovi je lhostejno, sníží-li mu zaměstnavatel o 15% mzdu anebo bude-li nakupovati dráže. Podobného materiálu bylo zde předneseno ohromné spousty a jsou známy i cifry úřední, ze kterých je zřejmo, že stoupání mezd a cen nedělo se souběžně, že nestoupla nikdy mzda v poměru cen životních potřeb, nýbrž že vždy stoupla dříve cena brambor, chleba, mouky, rýže a že mzdy zůstaly daleko za cenou i když byly zvýšeny. Podle oficielních údajů statistických stoupl index cen v maloobchodě u nejdůležitějších životních potřeb tak, že v lednu 1921 byly 17krát vyšší proti normálu roku 1914, u látek, obuvi atd. 32krát vyšší, mzdy však v tomto období u různých odvětví průmyslových stouply v průměru 9 až 10krát, a to ještě jen v konjunkturním průmyslu, jako na př. u nás sklářů. Ještě dnes náklady existenční jsou pro dělníka 10 až 12kráte vyšší, zatím co jeho mzda stoupla jenom 6 až 7kráte proti r. 1914. Již dnes schází pětičlenné rodině dělníka sklářského, který tak těžce pracuje jako soumar, zejména nyní v létě při ohromných vedrech, při minimální úhradě nákladu životních potřeb 80 Kč týdně, u horníka 50 Kč, u kovodělníka 70 Kč, u textilníka 80 Kč, u stavebníka 40 Kč při plném zaměstnání. A to jsou odborní dělníci. Kolik schází dělníkovi, který dostane své mzdy 130 Kč a snad ještě méně?

Boj, který se před našimi zraky v minulých dnech odehrál, byl nutný a nevyhnutelný. Blahobyt a další bohatnutí velkých sedláků a statkářů přišel zemědělskou krisí prý v nebezpečí. Mají jej zachrániti cla, jichž zavedením přichází v nebezpečí existence pracujícího lidu v městech i na venkově. Boj byl tedy nutný a nevyhnutelný, a proto neskuhrejte. Vy jste konali svoji třídní povinnost a my jsme ji musili konati také, a to tím spíše, protože vy jste bránili blahobyt, lakotu, sobectví a bohatství malé části občanstva, my naproti tomu jsme hájili hladové masy statisíců. Náš boj byl tedy spravedlivější a proto tedy mravnější a oprávněnější. (Tak jest!)

My jsme v tomto boji tentokráte podlehli, podlehli jsme i v boji proti mrzkému a jidášskému žoldu, který dáváte těm černým Jidášům za proradu, jaké se dopustili na chudobném lidu těch krajů, kde jim ještě nejvíce věří. Ale vaše vítězství je vítězstvím Pyrrhovým. Neradujte se příliš. My jsme prohráli proto, že potřebujeme zvítěziti a my také zvítězíme. Bez této porážky bychom tak brzy nezvítězili. Škola, kterou v minulých dnech prošel proletariát a pracující lid v tomto státě, ponese cenné ovoce. Vyrvali jste z něho poslední zbytky ilusí o demokracii, parlamentarismu, nacionalismu a třídní spravedlnosti a zaseli jste do širokých mas sémě třídního poznání a boje. Ale český, německý, maďarský dělník vidí nyní jasně, že je-li třídní zájem buržoasie ohrožen, dovede se ona sjednotiti i proti nacionálním zájmům svého národa.

Trpkou a hořkou školou poznání prochází náš chudobný lid od převratu. Ale má-li býti osvobozen, musí vypíti tento kalich hořkosti, který mu buržoasie a páteři nalili, až na dno. V předposlední schůzi bylo zde řečeno pí. posl. Zeminovou: Každý ví, že národně demokratické vlastenectví je prázdnou frází. Masky padají dolů a ubohý národ vidí, že za nimi skrývali se podvodníci. Ano, bylo potřebí, aby masky byly strženy s tváří podvodníků a dryáčníků, aby český dělník, úředník a živnostník poznal, jak od 28. října byl klamán, aby poznal, že převratem nestalo se nic více než to, že česká agrární průmyslová a bankovní lichvářská buržoasie odstrčila německou buržoasii z prvého místa na druhé. V minulém týdnu tato německá buržoasie dokázala, že se tímto místem spokojí. Honosivá lenost a hýřivé marnotratnictví buržoasie zde zůstalo vedle upracované, usoužené a vyhladovělé chudoby. Po Praze rozmnožily se obchody s luxusními potravinami za neuvěřitelně ceny, ale také vzrostla černá bída v předměstích. Bohatství a blahobyt buržoasie byly rozmnoženy, ale i bída lidu byla rozmnožena. Od převratu až do uzákonění hladu pracovali jste sliby a jen sliby. Chtěli jste spravedlivě rozdělit půdu českým lidem ukradenou. A co jste udělali? Nic, než že jste rozmnožili křivdu a provedli nespravedlivé rozdělení této půdy.

Církvím a zbožným nadacím patří jen v Čechách 150.395 ha, tedy právě třikrát tolik jako 400.000 malých držitelů půdy. Duchovní řády ovládají jen v Čechách o 6000 ha půdy více, než 370.000 nejmenších zemědělců. Postavte proti sobě zájem 18 kněžských řádů a zájem 380.000 lidí. Jediný rod Schwarzenbergů měl ve vlastnictví tolik z české vlasti, jako půl milionu domkářů a malorolníků. 150 šlechtických rodin, bývalých císařských generálů, mělo skoro 30krát tolik půdy jako 370.000 drobných držitelů půdy. Pozemková reforma končí a statisíce drobných zemědělců a dělníků poznalo pak švindl, jaký jste provedli a jak jste je podvedli.

Četl jsem kdesi, že řekne-li Čech "má vlast" nevyjadřuje to skutečnost, ale touhu po vlasti. Nepochopil jsem význam těchto slov dříve, až ze statistiky o rozdělení a držbě půdy v Čechách. Pánově, jsem z Českomoravské vysočiny, narodil jsem se téměř na úpatí nejvyšší její hory Žákovice, nepatří mně, ani mým rodičům píď v této české vlasti, místo, na kterém jsem se narodil a spatřil světlo světa, patřilo hraběti Clamm-Galasovi, ale proto jsem miloval tuto vlast a nebylo mou vinou, že byl jsem o tuto lásku připraven. Vy jste to byli, kteří jste vyrvali ze mne jako ze statisíců ostatních českých dělníků víru a lásku k vlasti. Nemám žádné vlasti, tak jako miliony pracujících v tomto státě. Tato vlast patří Clam-Callasům, Schwarzenbergům, Colloredo-Mannsfeldům, Waldsteinům, Hohensteinům, Fürstenbergům, Thurn-Taxisům, Clamm-Martinicům, Lichtensteinům, Windischgrätzům, Metternichům, Sternbergům, Löwensteinům, Hohenzollernům, Berchtoldům, premonstrátům, benediktinům, cisterciákům, dominikánům, křižovníkům, augustiniánům, prelátům, proboštům, děkanům, biskupům a vám, pánové z černo-žluto-zeleně-červeno-bílé koalice. Vaše je vlast, kteří vlastníte pole, lesy, luka, doly, domy, továrny, banky a kteří vlastníte všechny výrobní prostředky. Naší bude teprve, až ji i sebe osvobodíme. Než se tak stane, nebudou slova "má vlast" v ústech pracujícího lidu znamenati skutečnost, ale touhu po vlasti. A tuto touhu, zmocniti se této vlasti, máme my, čeští a slovenští dělníci, společnou s našimi bratry, dělníky německými, maďarskými a polskými a chudobnými vrstvami všech národů v tomto státě. Od tohoto úmyslu nedáme se zastrašiti ničím a nikým, ani Švehlou ani Kramářem ani Černým ani Šrámkem ani Gajdou ani fašisty. (Tak jest!) Nebojíme se ani násilí ani persekuce a teroru, půjdeme pevně a odhodlaně vpřed a s námi půjdou statisíce a miliony pracujícího lidu, a až jedenkráte míra vašich zločinů a trpělivost lidu bude dovršena, dáme se na pochod, pak běda vám, budete rozdrceni. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)

Všecko, co jste od převratu řešili, řešili jste pod zorným úhlem prospěchu a zájmu bohatých na úkor chudých. A abyste zakryli pravý smysl toho, proč se tak věci řeší, lhali jste a klamali jste lid vždy pomocí nových slibů. O vládnoucí soustavě v tomto státě říkali jste, že je to soustava demokratická, po převratě jste dokonce říkali, že chcete zavésti soustavu socialistickou a že tento stát, jehož nejslavnější éra dějin je éra husitská, bude státem socialistickým, kde chudý dojde stejně práva jako bohatý. Avšak minulý týden připravili jste poslední zbytky těch, kdož vám ještě věřili, o naději. Dokázali jste, že i zde zavedli jste vládní soustavu kapitalistickou, statkářskou a kněžskou. Dlouho se vám dařilo zakrýti pravou podstatu této soustavy státní, až konečně přišel čas, že začaly padati masky a udivený národ vidí, že měl co dělati s podvodníky, kteří zločinně nechávali vykořisťovati a vykořisťují a připravili hlad pro většinu občanstva ve prospěch bohatých. (Tak jest!)

Když v prosinci minulého roku s tohoto místa p. ministerský předseda Švehla přednášel vládní program jménem koalice šesti politických stran, slíbil, že ta vláda bude pracovati pro zlepšení blaha všech občanů, zejména sociálně slabých a chudých - nesmí prý býti zapomenuto na přestárlé dělníky, kteří vypadli ze sociálního pojištění - pro podporu nezaměstnaných, vdov, sirotků po padlých vojínech a legionářích, pro spravedlivé daně a národnostní spravedlnost, zkrátka pro zachování míru a zabezpečení chleba. A zatím již pánové měli připravenou předlohu celní, která tak těžce postihne domácnosti nejchudší, a ani vás nenapadlo položiti si otázku, kde vezmou tito chudí lidé úhradu? Tuto otázku měla povinnost položiti si vláda, když tak neučinily strany měšťácké, které cla navrhovaly. Vláda měla povinnost, zastati se většiny obyvatelstva proti hrstce sobců, a to tím spíše, že převzala program bývalé vlády, která slíbila zabezpečiti chleba chudobným. Ale vláda mlčí, protože mlčeti musí. Nařídili jí to agrárníci. Ale nevyhne se odpovědnosti spolu s vámi. Povoláme vás všechny na soud chudého lidu.

Agrární strana a měšťácké strany ostatní po clech a zvýšení platů vysokým byrokratům a páterům chtějí na úhradu zdražiti cukr, líh, snížiti renty invalidům, vdovám a sirotkům, úrazové renty zmrzačeným dělníkům, chtějí daně z hubené mzdy, daň z podnájemníků atd., opak toho, co bylo obsaženo v programu vlády. Nám bylo už tenkráte jasno, že je to švindl, klam a podvod, vypočítaný na oklamání chudého lidu podle staré metody "sliby, sliby a jen sliby, které nic nestojí." O tom nás přesvědčil a nový doklad podal ve své delší řeči pan předseda ministerstva Švehla sám, když řekl: "Naše práce zákonodárná nebude již tak spěšná a vzrušená. Navážeme na výsledky předchozích vlád a budeme pokračovati tam, kde ony přestaly".

Ani toto se nestalo. Práce vlády a tohoto parlamentu nyní je velmi spěšná. Bylo vám to vyčítáno i socialistickými stranami. Ale ona je i vzrušená tak, jak nikdy před tím nebyla. Všenárodní koalice se zatím rozpadla a musela se rozpadnouti, neboť zájmy stran ji tvořících byly tak protichůdné, zejména když požadavky měšťáckých stran byly tak drzé a provokativní, a když způsob, jakým je prosazovaly, nebyl méně drzý a provokativní, že toho nesnesly ani socialistické strany a musily se proti této provokaci postaviti. A co vidíme? Na místo oné koalice všenárodní koncentrace, která ve své podstatě s hlediska třídního boje byla tak nemravná, kde zájem dělníka a chudobných vrstev lidu, zastupovaných sociální demokracií, měl se krýti se zájmem bankovní a průmyslové buržoasie, jako zájem zemědělského dělníka, domkáře a živnostníka se zájmem velkostatkáře a bursovního spekulanta, kde zájem národně uvědomělých a svobodomyslných občanů, zastupovaných ve vládě českými socialisty, měl se krýti se zájmem klerikálních monarchistů, neboť církev byla a bude vždy monarchistickou a protirepublikánskou, nastoupila koalice nová. Tento bývalý útvar vládní byl opravdu nemravný: šest politických stran, šest programů různých zájmově. A vláda potřebuje přece program jen jeden: buď pro chudý lid, nebo proti tomuto lidu. Avšak žádná vláda v kapitalistickém státě nebude vládnouti pro lid a nemohla ani vláda koalice.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP