Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno!
Je mojí zpravodajskou povinností, abych v závěrečném
slovu posoudil důvody "pro" a "proti",
které byly uvedeny v debatě o platových zákonech
zaměstnaneckých, byly v této slavné
sněmovně právem vyzvednuty přednosti
zákonodárného díla, jímž
se náš zákonodárný sbor v zájmu
státních zaměstnanců a státu
obírá, byly však proti tomuto dílu proneseny
výtky. Budiž mi tedy dovoleno, abych se vrátil
k jednotlivostem a řekl o nich několik slov. K zákonu
platovému i ostatním předlohám v souvislosti
s tím bylo vytčeno, že dáváme
zaměstnancům příliš málo,
že ono plus, jehož se zaměstnancům dostane,
není přiměřené nynější
drahotě, že, co na jedné straně dáváme,
na druhé straně prý zase béřeme,
ba dokonce padla slova, že onu čestnou směnku,
která byla dána státním zaměstnancům,
znehodnotili jsme celním sazebníkem, kongruou, zvýšením
daní atd. atd.
Velmi nerad bych vybočil z mezí referentské
povinnosti, myslím však, že aspoň tolik
mohu říci, že cla nejsou dělána
s tendencí proti státním zaměstnancům,
ani proti dělnictvu, ba vůbec proti žádné
složce národa, nýbrž jako čistě
defensivní opatření k zabezpečení
práce milionů lidí, pracujících
na půdě, k zabezpečení práce
zemědělcovy, která, myslím, zasluhuje
též uznání - a zejména ve dnech
zoufalství, kdy rozpoutané živly přírodní
maří všechny naděje zemědělcovy,
ničí majetky a tropí stamilionové
škody, jak, bohužel, jsme toho dnes všichni svědky.
Vytýkáno dále, že nedržíme
v zákonných platech stejný krok s úpravami
štědřejší ciziny. Musím
po této stránce ještě zdůrazniti,
co jsem již dříve jako zpravodaj uvedl, že
totiž jdeme až na hranice možnosti, že při
nynějším stavu státních financí
vskutku nelze dáti více. Kdo tuto mez překročiti
chce, nečiní dobře. Myslím, že
úkolem nás zákonodárců jest,
abychom s největší svědomitostí
a úzkostlivostí rozhodovali o tom, jak se má
s miliardami peněz poplatnictva naložiti. Myslím,
že není úkolem zákonodárce, aby
se líbil voličstvu, nýbrž aby jemu a
státu prospěl. Myslím, že není
na místě, licitovati na jedné straně
s bídou a na druhé straně s líbivostí.
Jsem přesvědčen, že co se k zlepšení
dosavadních platových poměrů poskytuje,
je přiměřeno k úměrnému
vzestupu důchodů a odpovídá také
průměru platových zlepšení, vyskytujících
se v cizině. Nesmíme zajisté, jak to někteří
páni kolegové činili, z cizích úprav
platových vytrhávati nejpříznivější
události a s tím srovnávati, nýbrž
musíme srovnávati jen stav průměrný.
Není času, abychom se obírali jednotlivostmi
a proto omezuji se pouze na tvrzení, že u nás
jsou poměry a zvyky zcela jiné a nelze tudíž
srovnáváním platových poměrů
zahraničních s poměry domácími
vykládati bezvýhradný a rozhodující
význam pro naše úpravy.
Platový zákon je vybudován na zásadě,
že povýšení se má díti vždy
na volná systemisovaná místa. Této
zásadě bylo vytýkáno, že vrhá
státní zaměstnance o 30 let zpět,
že se vracíme k neblahé zásadě,
která v Rakousku platívala před desetiletími.
Domnívám se však, že zásada obsazení
jen volných systemisovaných míst jest jedinou
zásadou, která je možna ve spořádaném
státním hospodářství. Kdo by
chtěl tvrditi, že se vracíme k rakouským
poměrům předpragmatikálním,
ten zapomíná na velmi důležitou okolnost,
která je předností projednávaného
zákona, že totiž i úředníku
nepovýšenému, tudíž dojista podprůměrnému
a v mimořádně nepříznivých
postupových poměrech působícímu,
platovým zákonem zaručuje se automatický
postup alespoň takový, jaký mu zaručovala
pragmatika.
Rovněž bylo vytýkáno, že platový
zákon odstraňuje alimentační systém
platový. To je však jen důsledek stabilisace
platů, po kterém zaměstnanectvo tak dlouho
volalo a které právě se považuje za
cennou vymoženost zaměstnanectva. Je to také
důsledek zásady, že má býti ve
veřejné službě přijímána
zásada, která má nás přivésti
ke spořádaným poměrům v administrativě.
O t. zv. sociálních přídavcích,
o přídavcích na ženu, na děti,
přídavcích rodinných, výchovných,
na sirotky a pod., bylo velmi mnoho mluveno a alimentační
systém označován za příkaz
sociální spravedlnosti. Není tomu tak. O
sociální spravedlnosti alimentačního
systému mohlo by se jen tehdy mluviti, kdyby zásady
alimentačního systému platily pro všechny
sociálně slabé. Táži se, jaká
je v tom spravedlnost, když alimentační systém
má platiti pouze pro jednu složku obyvatelstva a pro
ostatní miliony lidí nic? Myslím, že
mnohá žena dělnická, mnohá žena
venkovská, mající 8 až 10 dětí
nezaopatřených a jejímž údělem
jest jen dřina, zasluhovala by plným právem,
aby též pro ni platil systém alimentační.
To by bylo jistě spravedlivé a také žádoucí.
Myslím, že i tu by byl na místě hold
mateřství, o němž tak ráda mluvívá
pí. posl. Landová-Štychová.
Nemůžeme-li tudíž dávati všem,
kdož potřebují, sociální přídavky,
myslím, že jednáme zcela správně
a spravedlivě, když v platových zákonech
vracíme se k předválečné zásadě
odměny výhradně za práci a systém
alimentační pozvolna opouštíme. Ale
ovšem tato odměna za práci musí býti
taková, aby i bez alimentačních přídavků
státní zaměstnanec byl v ohledu materielním
plně zajištěn a mohl se věnovati, nejsa
tížen hmotnými starostmi, s tím větší
horlivostí a láskou své službě.
Avšak když se zmenšuje rozsah alimentační
zásady v platové úpravě, neznamená
to ještě podle ustanovení návrhu platového
zákona, že by zaměstnanec měl býti
pro futuro poškozen. Upozorňuji na zásadu vyrovnávacích
příplatků, které znamenají
výhodu tím cennější, že
nebudou ani při budoucím povyšování
rázem odbourány, takže pro zaměstnance
znamenají plus i pro budoucnost. Avšak i z těchto
vyrovnávacích příspěvků
byly vyvozeny nepříznivé závěry.
Musím tu připomenouti, že vyrovnávací
příspěvky se vyskytovaly téměř
při každém novém platovém zákonu,
takže s jejich obdobou se setkáváme v platových
zákonech jak předpřevratových, tak
i popřevratových, prostě proto, že jsou
nezbytným průvodcem každé platové
regulace.
Z řad komunistických bylo vytýkáno,
že prý naše platové zákony nadržují
vysoké byrokracii a nejnižší kategorie
špatně odměňují. Našim komunistům
je ovšem těžko se zavděčiti, poněvadž
oni všechno to, co nenese značku SSSR, zásadně
odmítají. Podívejme se tedy do Ruska. Tam
nejnižší zřízenec 1. stupeň
- má 20 rublů, kdežto nejvyšší
kategorie konceptní má 700 rublů měsíčně,
tudíž je poměr 1: 35. Naproti tomu u nás
má býti nejnižší roční
plat zřízence se dvěma dětmi 11.400
Kč a nejvyšší úřednický
plat 1. platové stupnice, tedy u funkcionářů
na nejvyšších a velmi řídce zastoupených
místech za stejných rodinných poměrů
96.000 Kč, tudíž poměr 1:8. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Tak, prosím,
pánové, u nás je poměr 1:8 a v Rusku
je poměr 1:35!
Aby zaplašeny byly obavy legionářů,
uvádím z důvodové zprávy k
vládnímu návrhu tisk 100 (čte):
"Výhody, které legionářům
zajišťují zákony čís. 282
a 462 z r. 1919 a vládní nařízení
na základě jich vydaná, nejsou novou úpravou
dotčeny, pokud neodporují ustanovením zákona.
To platí zejména o úlevách při
přijímání, o trojnásobném
započtení legionářské služby
pro zvýšení služného a pod. Naproti
tomu nutno však setrvati na stěžejních
zásadách nového systému i u legionářů,
což platí v prvé řadě o předpisu,
že úředníkem může býti
ustanoven pouze ten, kdo skutečně ztrávil
předepsanou dobu čekatelskou."
Konečně chci se zmíniti ještě
o jedné výtce, která byla projednávaným
zákonům činěna, totiž o výtce,
že bylo opět zapomenuto na staropensisty. Projednávané
zákony neobsahují přec úpravy pensí,
a proto ona úprava, která v nich je neprávem
pohřešována, náleží do zcela
jiné legislativní materie, s níž se
toho času neobíráme.
Mám-li nakonec shrnouti body, v nichž se jeví
význam projednávaného komplexu zákonů,
nemohu jinak nežli zdůrazniti, že zákony
tyto dávají zaměstnanectvu platovou stabilitu,
poskytujíce mu pevný nárok na stálý
plat na místo platů jenom provisorních a
do odbourání mu poskytovaných, a že,
stavíce platový systém na nové základy,
vracejí naši zaměstnaneckou personální
politiku zdravým zásadám hospodářským,
že odměňují zaměstnance podle
významu místa jím zastávaného
a že posléze, přispívajíce podstatně
ke zjednodušení administrativy, znamenají významný
krok na cestě k reformě správy a k úplné
konsolidaci našich poválečných poměrů.
Dovolím si upozorniti ke konci svého závěrečného
slova na některé tiskové chyby, a to již
nyní proto, poněvadž mohly by vésti
k falešným výkladům.
Tak v první osnově (tisk 333) v §u 20 stala
se tisková chyba tím, že typograf prostě
otiskl první věty §u 20 a §u 23 úplně
stejně. Je to chyba a v §u 20 má zníti
počáteční věta správně
takto: "Ustanovení služební pragmatiky
o služebním pořadí platí se změnou..."
§ 30 má míti číslo 31 a §
31 má míti číslo 30.
Konečně má zníti nadpis §u 136
správně takto: "Zvýšení
služného. Vyloučení a odklad zvýšení
služného."
V osnově třetí, nazvané krátce
lékařské (tisk 335), stala se chyba, která
je zásadního významu a proto také
na ni upozorňuji již teď, že totiž
v §u 2 v předposlední řádce místo
slov "středního typu" má státi
správně "základního typu".
K platovému zákonu státně zaměstnaneckému,
jakož i učitelskému byla podána celá
řada pozměňovacích návrhů.
Tyto návrhy, pokud odporují duchu těchto
zákonů, nebo pokud, značně přesahují
hranice finanční možnosti, staly se příčinou,
že výbor sociálně-politický vyslovil
se o nich negativně. Současně byla podána
celá řada návrhů pozměňovacích,
k nimž výbor zaujal stanovisko kladné. Poněvadž
však všech pozměňovacích návrhů
je velice mnoho a poněvadž pro pokročilost
není možno, abych všechny návrhy četl,
vyslovím své stanovisko k podaným návrhům
zcela stručně. Doporučuji, aby všechny
podané a přečtené návrhy byly
zamítnuty kromě těchto návrhů,
které doporučuji ku přijetí:
K osnově tisk 333:
20. Pozměňovací návrh posl. dr Srdínka,
G. Navrátila, inž. Dostálka, Vávry a
spol.:
§ 7, odst. 2 nechť zní:
"Ukáže-li se toho potřeba, mohou být
ustanovováni úředničtí aspiranti,
z jejichž řad budou doplňováni úředničtí
čekatelé, služební a platební
poměry těchto aspirantů se upraví
vládním nařízením."
21. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Brodeckého, Buřívala, V. Beneše, Procházky
a spol.:
Navrhujeme, aby § 7, odst. 2 zněl:
"Ukáže-li se toho potřeba, mohou býti
ustanovováni úředničtí aspiranti,
z jejichž řad budou doplňováni úředničtí
čekatelé, služební a platební
poměry těchto aspirantů se upraví
vládním nařízením."
78. Pozměňovací návrh posl. inž.
Dostálka, G. Navrátila, dr Srdínko,
Vávry a spol.:
V §u 25, odst. 1 škrtne se slovo "aspoň".
79. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého,
Buřívala, V. Beneše, Bergmanna a spol.:
K §u 25 navrhujeme:
V odst. 1 v sedmé řádce budiž škrtnuto
slovo "aspoň".
92. Pozměňovací návrh posl. inž.
Dostálka, G. Navrátila, dr Srdínko,
Vávry a spol.:
V § 40, odst. 4 nechť VII. stupnice funkčního
služného zní:
"VII. Přednostové soudu u okresních
soudů včetně do 4 soudcovských oddělení,
okresní soudcové (dříve radní
sekretáři) ve smyslu org. zákona č.
217/1896 ř. z. a samosoudcové u okresních
soudů mimo sídlo sborových soudů I.
stolice 2400 Kč" (místo 1200 Kč).
93. Pozměňovací návrh posl. dr Meissnera,
dr Patejdla, Brodeckého, Bergmanna a spol.:
V § 40, odst. 4 nechť VII. stupnice funkčního
služného zní:
"VII. Přednostové soudu u okresních
soudů včetně do 4 soudcovských oddělení,
okresní soudcové (dříve radní
sekretáři) ve smyslu org. zákona č.
217/1896 ř. z. a samosoudcové u okresních
soudů mimo sídlo sborových soudů I.
stolice 2400 Kč" (místo 1200 Kč).
105. Pozměňovací návrh posl. Malíka,
Vávry, inž. Dostálka, G. Navrátila a
spol. k §u 140:
Budiž vsunut nový odstavec jako druhý ve znění:
"Pojistné podle zákona ze dne 15. října
1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří
ze služebního platu, přídavků
na děti a doplňovacího přídavku
ženatých (§§ 192 až 194). Měsíční
částka příspěvku připadající
na zaměstnance zaokrouhlí se, pokud není
vyjádřena v korunách bez haléřů,
na nejblíže nižší částku
v korunách, přesahuje-li tuto částku
nejvýše o 50 haléřů, jinak pak
na nejblíže vyšší částku
v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku
pojistného."
Další odstavce buďtež očíslovány
číslicí o jednu vyšší.
162. Pozměňovací návrh posl. inž.
Dostálka, G. Navrátila, dr Srdínko,
Vávry a spol.:
V §u 157 škrtne se slovo "výjimečně".
163. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Brodeckého, Buřívala, Tayerle, Tučného
a spol.:
V §u 157 škrtne se v páté řádce
slovo "výjimečně".
195. Pozměňovací návrh posl. dr Srdínka,
inž. Dostálka, G. Navrátila, Vávry a
spol.:
V §u 210, odst. 3, řádka 2 má státi
"dvanácti" místo "čtrnácti".
196. Pozměňovací návrh posl. Brodeckého,
Buřívala, Bergmanna, Tučného, Kleina
a spol.:
V §u 210, odst. 3, ve 2. řádce navrhujeme "dvanácti"
místo "čtrnácti".
217. Resoluční návrh posl. inž. Dostálka,
G. Navrátila, dr Srdínka, Vávry a spol.:
Vládě se ukládá, aby ustanovení
§u 144, odst. 7 prováděla v tom smyslu, aby
výchovného za okolností jinak stejných
jako u mužů dostalo se i na nezaopatřené
děti zaměstnankyni, nepobírá-li ho
rodina z titulu práce otcovy, anebo je-li dítě
prokazatelně na výživu matkou odkázáno.
218. Resoluční návrh posl. Pechmanové,
Karpíškové, Zeminové, Brodeckého,
Bergmanna a spol.:
Vládě se ukládá, aby ustanovení
§u 144, odst. 7 prováděla v tom smyslu, aby
výchovného za okolností jinak stejných
jako u mužů dostalo se i na nezaopatřené
děti zaměstnankyni, nepobírá-li ho
rodina z titulu práce otcovy, anebo je-li dítě
prokazatelně na výživu matkou odkázáno.
219. Resoluční návrh posl. dr Slávika,
dr Fritze a spol.:
Vláda se vybízí, aby upravila tak zvané
"slovenské výhody" na území
Slovenska a Podkarpatské Rusi.
220. Eventuální resoluce posl. Hrušovského,
inž. Nečase, Bergmanna, dr Gagatko, dr Dérera,
Brodeckého a spol.:
Vláda se vybízí, aby upravila otázku
t. zv. slovenské a podkarpatoruské výhody
pro státní zaměstnance na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.
221. Resoluční návrh posl. dr Srdínko,
inž. Dostálka, Vávry, G. Navrátila a
soudr.:
Vláda se vybízí, aby ve smyslu §u 148
platového zákona poskytla služební přídavky
právním úředníkům administrativním
na služebních místech 4. až 6. platové
stupnice, kteří, ač nejsou přednosty
úřadů, jsou pověřeni vedením
samostatného referátu.
K osnově tisk 334:
224. Pozměňovací návrh posl. dr Štefánka,
Zocha, dr Mičury, Šrámka, Hancko, dr Tiso,
dr Reháka, G. Navrátila, Najmana, Pekárka
a soudr.:
Odstavec 2 §u 1 nechť zní:
"Obdobná úprava platových a služebních
poměrů učitelstva ostatních veřejných
škol obecných a občanských provede se
zvláštním zákonem. Až do té
doby platí pro toto učitelstvo platová ustanovení
tohoto zákona a dosavadní služební předpisy."
245. Pozměňovací návrh posl. dr Srdínka,
inž, Dostálka, G. Navrátila, Vávry a
soudr.:
V odst. 1 §u 7 nechť 11. stupeň zní 27.600
Kč. 246. Pozměňovací návrh
posl. Bergmanna, V. Beneše, Brodeckého, Pechmanové,
Buřívala, Tučného a spol.:
V odst. 1 §u 7 při 11. stupni navrhujeme znění
27.600 Kč.
247. Pozměňovací návrh posl. dr Lukavského,
inž. Dostálka, dr Srdínka, Vávry a spol.:
Odst. 3 §u 7 nechť zní:
"Literním učitelům a zvláštním
učitelům náboženství se zkouškou
učitelské způsobilosti pro školy občanské
ustanoveným definitivními nebo zatímními
učiteli na školách občanských
se zvyšuje při přestupu služné
o částku ročních 780 Kč, mají-li
služné nejvýše šestého stupně,
a o částku 1080 Kč, mají-li služné
sedmého nebo vyššího stupně, při
druhém postupu do vyššího stupně
služného, který následuje po přestupu
na občanskou školu, a při každém
dalším postupu do vyššího stupně
služného se zvyšují příslušné
postupové částky vždy o 300 Kč,
jde-li o postup až včetně do sedmého
stupně, a vždy o 600 Kč, jde-li o postup do
osmého nebo vyššího stupně."
248. Pozměňovací návrh V. Beneše,
Bergmanna, Tučného, Brodeckého a spol.:
Navrhujeme toto znění odst. 3 §u 7:
"Literním učitelům a zvláštním
učitelům náboženství se zkouškou
učitelské způsobilosti pro školy občanské
ustanoveným definitivními nebo zatímními
učiteli na školách občanských,
se zvyšuje při přestupu služné
o částku ročních 780 Kč, mají-li
služné nejvýše šestého stupně,
a o částku 1080 Kč, mají-li služné
sedmého nebo vyššího stupně, při
druhém postupu do vyššího stupně
služného, který následuje po přestupu
na občanskou školu, a při každém
dalším postupu do vyššího stupně
služného se zvyšují příslušné
postupové částky vždy o 300 Kč,
jde-li o postup až včetně do sedmého
stupně, a vždy o 600 Kč, jde-li o postup do
osmého nebo vyššího stupně."
260. Pozměňovací návrh posl. Vávry,
inž. Dostálka, G. Navrátila, dr Srdínka
a spol.:
V odst. 1 §u 13 mění se číslice
v 8. řádce 1800 Kč na 2100 Kč a číslice
v 9. řádce 2400 Kč na 2700 Kč.
261. Pozměňovací návrh posl. V. Beneše,
Bergmanna, Brodeckého, Buřívala, inž.
Nečase, Pechmanové a spol.:
V odst. 1 §u 13 navrhujeme změnu číslice
v 8. řádce 1800 Kč na 2100 Kč a číslice
v 9. řádce 2400 Kč na 2700 Kč.
272. Návrh posl. Malíka, Vávry, G.
Navrátila, inž. Dostálka a spol.:
Do §u 21 budiž vsunut nový odstavec jako druhý
ve znění:
"Pojistné podle zákona ze dne 15. října
1925, čís. 221 Sb. zák. a nař., vyměří
se ze služebního platu a přídavků
na děti (§ 39). Měsíční
částka příspěvku, připadající
na učitele, zaokrouhlí se, pokud není vyjádřena
v korunách bez haléřů, na nejblíže
nižší částku v korunách,
přesahuje-li tuto částku nejvýše
o 50 hal., jinak pak na nejblíže vyšší
částku v korunách. Zaměstnavatel hradí
stejnou částku pojistného."
Další odstavce téhož paragrafu buďtež
očíslovány číslicí o
jednu vyšší.
321. Pozměňovací návrh posl. G. Navrátila,
inž. Dostálka, dr Srdínka, Vávry a spol.:
V §u 46 buďtež škrtnuta slova "zákona
ze dne 24. července 1919, č. 455 Sb. z. a n., kromě
§§ 1, 2, 7 až 10."
322. Pozměňovací návrh posl. Pechmanové,
Karpíškové, Zeminové, V. Beneše
a spol.:
V §u 46 navrhujeme škrtnutí slov "zákona
ze dne 24, července 1919, č. 455 Sb. z, a n "
kromě §§ 1, 2, 7 až 10."
329. Resoluční návrh posl. Zajicka a
soudr.:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve
předložila návrh zákona, který
jednotně upravuje požitky pěstounek na mateřských
školách.
Navrhuji, aby zákon platový, zákon učitelský
a zákon o platových poměrech státních,
obecných a obvodních lékařů
byl slavnou sněmovnou přijat a současně
aby přijaty byly resoluce, jak jsou ve zprávách
výborových otištěny. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek:
Zpravodaj výboru rozpočtového p. posl. dr
Nosek se vzdává slova.
Měli bychom přikročiti ke hlasování.
Ale, nebude-li námitek, přesuneme všechna hlasování
až po doslovech pp. zpravodajů o všech předlohách.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme tudíž k doslovům
o odst. 2 pořadu:
2. Zpráva výborů soc.-politického.
kulturního a rozpočtového k vládnímu
návrhu (tisk 101) zákona o úpravě
platových a služebních poměrů
učitelstva obecných a občanských škol
(Učitelský zákon) (tisk 334).
Zpravodajem výboru soc. politického je p. posl.
Malík.
Zpravodaj posl. Malík: Vzdávám se
doslovu,
Místopředseda inž. Dostálek:
Zpravodajem výboru kulturního je p. posl. Al.
Beneš.
Zpravodaj posl. Al. Beneš: Vzdávám
se doslovu.
Místopředseda inž. Dostálek:
Zpravodaj výboru kulturního vzdává
se rovněž doslovu.
Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl.
dr Matoušek.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Vzdávám
se doslovu.
Místopředseda inž. Dostálek:
Rovněž zpravodaj p. posl. dr Matoušek vzdává
se slova.
Udělím nyní slovo pp. zpravodajům
k doslovům o odst. 3 pořadu, jímž je:
3. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 102) zákona o platových poměrech státních
obecních (městských) a obvodních lékařů
(tisk 335).
Uděluji slovo zpravodaji výboru soc. politického,
panu posl. Malíkovi.
Zpravodaj posl. Malík: Vzdávám
se slova.
Místopředseda inž. Dostálek:
Pan zpravodaj posl. Malík vzdává
se slova.
Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového,
panu posl. dr Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Vzdávám
se slova.
Místopředseda inž. Dostálek:
Rovněž pan zpravodaj posl. dr Matoušek vzdává
se slova.
Pan posl. Pik přihlásil se k věcné
poznámce k jednacímu řádu. Uděluji
mu slovo.